1
masthead
17 listopadu 1900. Císlo 318.
4
article
John Greve a Josep Eden, poslednější chce se opčt
státi amatérem, odebrali se již do Eldorada všech
broslařů, do Davosu ve Švýcařích, kdež budouse
k závodům cvičiti. Na počátku ledna přibudou do
Trondbjemu a Štokholmu, by zúčastnili se závodů
o mistrovství Evropy i světa. Bruslařský závodní
klub mohl by se snad pokusiti, oba tyto závodníky
ziskati, jelikož jich cesta mohla by býti Prahou. By
by to sportovní požitek prvního řádu.
Dráha závodištč v Bubnech byla minuté neděl
závodníky i hráči hockeye prohlédnuta a jednohlasn
způsobilou uznána. Dodatečně ještě se oznamuj
mistrovství svazu v rychlojízdě v Hamburku
v krasobruslení v Opavě.
Greve
Eden
Eldorado
Davos
Švýcaře
Trondbje
Evropa
Praha
Bubno
Hamburk
Opava
5
article
Menšinový věstník.
Menšinový věstník.
Dělnický odbor Nár. jednoty severo-
české má dnes o 8. hod. večer schůzi výboru
v hostinci »U Halánků« na Betlemském nám
Mislní odbor Nár. jednoty pošumav-
ské v Roztokách pořádá v neděli dne 18. t. m
o 3. hod. odpol. v místnostech hostince p. F. Pláka
za účelem vzpružení činnosti své důležitou mimo
řádnou valnou hromadu.
Halánek
Betlemský já Mislní
Roztoky
6
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Sokolský věstník
Tělocvičná jednota »Sokol« ve Stře
šo vicích pořádá dnes přednášku »o Jindřichu
Fágnerovi« o půl 9. hod. večerní v tělocvičně. Před-
náší člen vzdělávacího odboru Č. O. S. br. Skála.
V neděli dne 18. 1. m. jest přátelský večírek v ho
slinci u Špačků. Začátek o 6. hod. Vslupné 40 h.
Fágner
Č . O . S
Sokol
8
article
Dne 17. listopadu: Výhor Jednoly
umělců výtvarných má o 6. hod. večer schůzi
s důležitým programem, po níž následuje schůze
členská — Zpěvácký kroužek »Blodeke
koná pravidelna cvičení v sobotu a v úterý o 8. hod.
večer
Dne 18. listopadu: »Damská beseda
koná po 10. hod. dopol. v »damské kavárně« v Kon-
viklské ulici č. 15 úradní schůzi ke druhé maškarn
besedě. Dámy, které by se chtěly zúčastnit při prů-
vodu mask, velice zajímavém, nechť se dostaví de
schůze.
Kon
viklský ulice
9
article
Válčení s Cinou.
Válčení s Cinou.
Telegramy.
Diplomacie.
Cina
10
article
Z Londýna, 16. listopadu. (C.-B.) D
depese Timesů« z Pekina obdrželi čínští v
jednavalelé o mír telegram císařovny- vdovy
datovaný z 10. t. m., ve kterém se kárají,že
zapomněli na svou povinnost
nezabránili vyslání výprav spojenců dále do
vnitra země.
Z Washingtonu, 16. listopadu. (C. -B.)
Jak se proslýchá, jsou podrobnosti návrhů pe
kinských vyslancův, jak byly uverejněny v Lon-
dýně, v postatě správny. Vláda amerieká
obdržela různé návrhy, které jso u na-
nejvýše nemoudry a nevhodny
ale nesoudí, že by byly okolnosti oprávnily
Spojené státy, aby samotny odloučily se o
koncertu velmocí.
Z Londýna, 16. listopadu. (Zvl. telege.
»Standard« dovídá se přes Berlín, že souhla
vlád k požadavkům, stanoveným jich pekin-
skými zástupei, dán bude nepochy bn
co nevidět. Tvrzení, že by některé vlády
chtěly navrhnonti změny neb dodatky, nen
správné. Přijetí požaďavků Činou není tak
pravdě nepodobno, jak se obyčejně mysli, po-
něvadž mnohé požadavky byly navrženy někte
rými vyníkajícími a věcí znalými Číňany
Uvažuje se též otázka zmenšení vojs k
čínského a mezínárodního dozotr
na přijmy činského státu. Dozor ten
jeví se tím nutnější, že činská daň pozemková
nese státu dnes jen málo přes 100 mill. taelo,
kdežlo znalci tvrdí, že lid činský ročně vlaslně
700—800 mill. taelů platí. Podobně jest tom
asi i s jinými daněmi. Milliony ty, jež dne
plynou do kapes mandsrinů, stačily by jist
zůplna k zaplacení odškodného.
Číňan
Londýn
Washington
Lon
spojený stát
Berlín
depes Timesy
mill
12
article
Z Londýna, 16. listopadu. (C.-B.) Čínská
císařovna vdova pokračuje ve vydávání dekretů
str r jmenování úřadníků.
Z Londýna, 16. listopadu. (C.-B.) »Dail
Telegraph« sděluje ze Šanchaje ze dne 14. t. m.
Dle spolehlivých zpráv soukr mých z Čantune
nařídil prine Tuan provincišlním úředníkům
čantunským, aby vykonali tamže přípravy pr
uvítání císařovny vdovy.
„Shoda“ mezi spojenci.
Z Paříže, 16. listopadu. (C.- B.) »Agenee
Havae« znamuje ze dne 13. t. m.: Rusové
upustili od dozoru na železniční trať tunčun-
ja cunskou. Hrabě Waldersee poslal přímo
ruslému ministru vojenstvi telepram, v němí
energicky žaluje na toto opatření, o něm
nebyl dříve uvědoměn.
Z Mandžurska.
Z Londýna, 16. listopadu. (C.-B.) »Ti
mesům« sdělují z Pekina ze dne 13. t. m., že
na vyzvání Ruska, aby Čína ujala se opě
občanské správy v Mandžursku, byl jmenován
tatarský generál Sečuan generálním guver-
nerem pro Mandžursko.
Z Oděssy, 16. listopadu. (C.-B.) Ruská
vláda poslala admirálu Alexějevu instrukce
o reorganisaci a používání ru
ského vojska v Mandžursku.
2. a 3. střelecký pluk východosibiřský a
15. střelecký pluk promění se v pluky lehk
Připadné vojenské operace budou se pro
váděti v zimě a na jaře a do úplného obnoven
pořádku společně s kozáckými pluky.
Z Londýna, 16. listop. (C.- B.) »Times
sdělují z Pekina ze dne 13. t. m.: Dle věro
hodných zpráv dopravili Rusové přes ujištěn
svě, že železnici šanchajkvanskornunčvanskou ne
dají pleniti, 100 tun železničního materiálu ze
železnice té u Nunčvanu přes řeku na dráhu
rusko-mandžurskou.
jízdy
Waldersee
Sečuan
Rus
Londýn
Paříž
Rusová
Rusko
Čína
Dail Telegraph
Agenea Havae
13
article
Operace spojencův,
Z Londýna, 16. listopadu. (C.-B.) »Stan
dard« oznamuje ze Šanchaje ze dne 14. t. m.
Mistokrál ve Vučanu zabývá se jím, aby ješto
100.000 mužů postavil do pole. Navrhl místo
králi Linkunyovi v Nankinu, aby vojsko jieh
se spojilo a společně se spojenc ů
opřelo, kdyby tito chtěli použit
přistavů na Jancekianu za opor
pro své operace proti Šansi. Čínsk
úřady v Suču u Šanchaje vymáhaji ode všech
tam usedlých zámožných křesťanů velké obnosy
Dle zpráv ranních listů ze Šanchaje ze dne
14. t. m. praví se ve zprávě ze spolehlivého
čínského pramene, že prine Tuan a ge-
neral Dunfusjan vztyčili v Honsu
prapor odboje.
Evropská »kultura« v Číně.
Z Washingtonu, 16. listopadu. (»He
rald«). Vláda zatracuje rozhodně
zamýšlené zničení hrobů minske
dynastie, neboť je čím dále víc pa-
trno, že Německo nechce míru.
Také na Anglii lpí podobné pode-
zření. Hr. Waldersee posílá, a by
— jak se podobá — Číňany dráž
dil, výpravy na různé strany. Tot
vojsko vraždí nevinné, ničí maje
tek Číňanův a tím způsobuje nená
visť, jež potřebuje jen pokynu o
cisařského dvora a změní se v ná-
silnosti.
V Pečilsku.
Z Tjenelna, 15. listopadu. (Zvl. te
»N. L.«) Méslo čílá dnes na 600.000 oby
vatelů, z nichž, jak se soudí, asi třetina nálež
k sekté »boxerů«. Spojenci obávajíce se ná-
sledkem toho vzpoury jejich, sesílili zdejší po
sádku.
Šansi
He
Číňan
Číňanův
Londýn
Nankin
Souci
Čína
Washington
Německo
Anglie
Hradec
Waldersee
14
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
Telegramy.
Z Londýna, 15. listopadu. (Zvl. tel
»Nár. Listů«.) Úradou mezi Robertsem a jehe
generály vstoupila výprava proti Burům, dosu
bojujícím, do nového období. V Oranžsku
iTransvaalu budou provedeny teď »rázné«op-
race. Velitelství anglické chce Bury rozptýli
nejprve v malé oddily a pak tyto osamotniti.
Roberts
Londýn
Oranžsko
Bura
15
article
Telefonické zprávy,Nár. Listů.
Telefonické zprávy,Nár. Listů.
Ministerská rada.
Vídně, 16. listopadu. Dnes odpole
dne konala se ministerská rada, které zúčast
nili se všichni členové kabinetu a která
trvala toliko hodinu. Ve příčině zem
ských sněmů ještě nebyl stano-
ven žádný definitivnlí termín
Zdali se tato konference zabývala polit-
ckými událostmi čili nic, nevíme. Ujišťuje
se alespoň, že byla věnována jen běžným
věcem. Ovšem je příčin k politickým úva
hám v lůně kabinetu mnoho a vesměs váž-
ných. Podobá se však, že ministerstvo Kör
brovo hraje roli známého ptáka, schovávají
cího hlavu do písku.
Dr. Srb ve Vidni.
Z Vídně, 16. listopadu. Starosta měsí
pražskýchdr. Srb zastal— dnes- konečně mi
nistra financí dra. Boehma Bawerka. Poby
u něho celou hodinu a vyložil mu piln
postuláty naší metropole. Máme dojem,že
nynější ministr pokladu cislaj
tánského nejeví pro ně náleži
tého porozumění, ani oněch zře
telů, kterých svou věcnou opráv
něností zasluhují. Čtenářstvu bude
zajisté s podivením, uslyší-li, že těžisko
otázky, která se vleče již po několik leta
na jejíž skoncování naléhali zde již staro-
stové tři, pp. Gregor, dr. Podlipný a
dr. Srb a která již za hr. Gleispacha byla
blízka konečnému vyřízení, otázka vý
stavby moderního a prostorného
justičního paláce pro hlavní město
nejdůležitějšího království v tomto státě, ne
nalezá se v ministerstvu ressortním, v mini
sterstvu justice na Schillerově náměstí, nýbrž
v ministerstvu financí, v ulici t. zv. »Nebe
branské«.
doktor
Srb
Boehm Bawerka
Gregor
Podlipná
Vídeň
Schillerův náměstí
16
article
Ještě více bude s podivením, že tato
důležitost, jakkoli je pochopitelným způso-
bem fedrována ressortně, protože zajisté ju
stiční správě záležeti musí na tom, aby
měla vhodné místnosti, naráží na odpor zná
mých činitelů v ministerstvu finančním, které
na každý český požadavek přichází se za
hradnickou žabkou, aby náklady na ně, po
kud možno, oklestilo, nedají-li se vůbec od
praviti.
Dr. Srb v první řadě mluvil s p. drem
BöhmemBawerkem o stavbě justičního pa
láce, vyložil mu, že jde o petit již známý a
starý a státní správě vůbec povědomý. D
Böhm-Bawerk odtušil, že stará budova ju
stiční v Praze je ještě dobrou dosti. Je-l
však vedena městská obec pražská kraso
chutí, musí prý také přinésti náležite
oběti. Dr. Srb p. dru. Bawerkovi nezůsta
odpověď dlužen. Důrazně mu ohlásil, že
nejde o žádnou koncessi pro
Čechy, také o žádný ústupek pro
město Prahu, nýbrž o potřebu ve
řejnosti, zvláště pak o potřebu justiční správy
samě. Dodal, že prostory pražské budovy
justiční jsou veřejným skandálem
že jsou prostě hanebny; doložil, že
za drahé peníze najaty jsou v soukromých
budovách místnosti pro justici pražskou
které jsou naprosto nedostatečny. Dr. Srb
maje po ruce příslušné plány, dokázal mini-
strovi nezbytnosť proražení ulice na Florene
Sdělil dru. Böhmu-Bawerkovi, že obec praz-
ská výkupem domů na regulaci nové ulice
by přinesla oběti nesmírné, jakkoli — jak
bylo již podotčeno — v první řadě jední
se o interes ministerstva justice.
doktor
Srb
BöhmemBawerk
Böhm
Bawerk
Praha
Čechy
17
article
S ministrem financí pojednal pak dr
Srb o ůpravě potravní daně a čin
žovní daně v Praze, naléhaje, by
stalo se královskému hlavnímu městu Praze
stejně a nestalo se mu hůře, nežli se stalc
Vídni, že Praha má stejné právo, jako tato
a že v Praze platí se potravní daň take
z uhlí, která se ve Vídni neplatí.
Dr. BöhmBawerk připověděl, že dá
provésti komisionální jednání, aby se mohl
zjistiti obvod pro potravní daň, a také klíč
pro obecní přirážky. Naposledy dal ministi
financí slib, že bude dáno zásadní zajišten
půjčce, kterou bude třeba královskému hlav
nímu městu Praze učiniti.
Dr. Srb odebral se pak k ministru vy
učování dru. Hartlovi, se kterým rokoval
záležitostech středního a průmy slo
vého školství; ve příčině tohoto, po
kud jde o Holešovice.
Srb
doktor
BöhmBawerk
Hartl
Praha
Vídeň
Holešovice
18
article
O polednách měli dr. Srb a bývalý sta
pln
rosta p. Gregor poradu s ministrem drem
Rezkem. Zejtra o 10. hod. dopolední koná
se u sekčního chefa ministerstva financ
dra. Kolbensteinera námi již ohlášená konfe
rence ve příčině finanční stránky výstavby
justičního paláce v Praze. Máme však dů
vodnou obavlü, že nesplní se naděje před
nějakým časém ještě chované, že tato kon
ference bude poslední.
Provolání štyrských Slovineů.
ša. Z Celje, 16. listopadu. Národn
volební výbor Slovinců štyrských vydal toto
provolání k volbám
»Rodáci! Říšská rada je rozpuštěna
vypsány jsou nové volby.
Doba, ve které se tyto volby provedou
je vážná. Je vážná pro budoucnost Ra
kouska, je vážná pro existenci slovanských
národů v Rakousku.
Nešťastné smlouvy s Uhry a jiným
státy, nešťastná železniční politika, zvláště
pak její tarify, ochromujíci veškerý hospo
dářský vývoj, přivedly naše národní hospo-
dářství na pokraj záhuby. Stát rakouský je
zaplaven cizími výrobky, kteréž odnímají
domácím výrobkům hodnoty a ceny. Naše
rolnictvo a náš průmysl chvěje se o svůj byt.
Svrchovaný je čas, aby se po té stránce
razily jiné cesty, aby státem bylo podporo-
váno, chráněno a fedrováno domácí díloa
aby domácí rolnictvo a domácí průmysl byly
postaveny na rozumné, bedlivě uvážené zá
klady a smlouvy.
Srb
Gregor
Praha
Celje
Rakousko
Uhry
Slovinec
19
article
Rakousko, záležející z různých národů
stát, který by po svém vzniku a po platné
ústavě měl býti stejně spravedlivým ke všem
národům, chtějí němečtí naši státníci pře-
tvořiti na stát německý. Všechny německé
strany, od nejrozhodnějších radikálův až do
konservativců, jsou za jedno nyní v poža-
davku, by se postupem zákonným dalo
zaručilo němčině prvenství a neobmezená
nadvláda, Jední chtějí, by se prohlásila něm
čina státním jazykem, druzi, by se prohlásil
— což je v podstatě totéž — všeobecným
jazykem jednacím. Jaké důsledky by měle
takové povýšení němčiny, ukazuje nám po
bled na osud nemaďarských národů v Uhrách
které následkem pasování maďarštiny na
jazyk státní, staly se národně úplně bezpráv
nými, ukazuje nám pohled na hrozný útisk
Danův a Poláků v Německu, kde jest něm
čina jazykem státním. Aby pak nikdo nepo
chyboval, čeho se naditi mohou rakoušt
Slované, ohlašují německé strany, překroču
jíce tento svůj program, ještě důsledky to
hoto požadavku, pravíce: »Se Slovany a je
jich požadavky nebudiž žádného smíru a
žádného vyrovnání.«
Tudíž jen boj a vyhlazení. Bezohledná
sobeckost a surové násilí jsou heslem těchto
německých stran. Když byly na říšské rade
zničily majoritu, zároveň pak s ní také vládu
zmařily německé strany v divé obstrukci, b
holým, surovým a brutálním jednáním ve
škerou činnost parlamentu, neohlížejíce se
zničíli se tím zároveň také rakouský stát.
Danův
Polák
Slovan
Rakousko
Uhry
Německo
20
article
Dnes tudíž jde o to, málli Rakousk
zůstati záštitou všech národů, či ma-lis
státi krutou německou macechou po pruském
vzoru.
V těchto vážných dobách třeba slovin
skému národu jako zástupců mužů rozhod
ných. Mužů, kteří budou při vzůjemném
postupu se zástupci ostatních slovanských
národů rakouských, zvláště pak s Čechy, na
léhati na úplnou a všestrannou rovnopráv
nost pro veškeré slovanské národy rakouské
kteří budou naléhati na první podmínky
na spravedlivé zastoupení na říšské radě.
založené na všeobecném, přímém a rovném
právu volebním, kteří naléhati budou se vši
rozhodností, ano i s veškerou bezohledností
by slovinskému národu a jeho jazyků přiznána
byla naprostá a stejnoprávní platnost ve
školách, úřadech a životě veřejném a kteří
následkem toho budou žádati především, by
zřídily se veškeré potřebné školy, také prů
myslové a obchodní až k technice a univer
sitě a sjednocení všech slovinských krajin
v jednu skupinu, pokud jde o správu pol
tickou a justiční.
Osud slovinského národa je v rukou bo-
žích. Je však zároveň v rukou slovinského
národa sama a v rukou jeho zástupců.
Je-li situace slovinského národa tak sví
zelnou, je-li utiskován svými sousedy a po-
koušejí-li se tito jej potlačiti a poraziti
k zemi, zlomiti ho nemohou Také práva
slovinského národa mohou zvítěziti a zvítězí
budeme li my Slovinci navzájem svorni a
bude-li míti národ důvěru ke svým vůdcům
důvěru v sebe sama a ve svou vlastní
moc. Nechí tudíž slovinský národ je posilněn
v těchto trudných dobách vědomím, že také
on je větví na mohutném kmenu slovanském
a že jest částí onoho Slovanstva, jehož vzrůst
a pokrok nasvědčuje, že budoucí věk jest
věkem slovanským.
Rodáci! S tímto vědomím a s těmitc
zámysly půjdeme do nastávajícího zápasu
Naprej zastava Slave! V Celji, v listopadu
1900.
Slovinec
Čechy
Naprej zastava Slave
21
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Z Karlových Varů, 16. listopadu
(C.-B.) V Sedlci měla konána býti ve středu
večer v hostinci Josefa Lipperta schůze ně
mecko nacionálních voličů, při které měl mlu
viti kandidát V. kurie, redaktor Stein z Chebu
Před zahájením schůze přišlo asi 30 přísluš
níků socialistické strany a žádali, aby byl
vpuštěni, čemuž svolavatel schůze rolník Rein
warth zabránil, poněvadž schůze jest prý dů
věrná a smí se jí zúčastniti jen zvaní hosté
Rozhovor o tom byl čím dále tím prudším
až došlo ke rvačce, při které Reinwartha
malíř pokojů Mann dostali několik ran holí
Hostinský, zakročivší, byl bodnut nožema
lehce raněn. Posléze opanovali socialisté, po
něvadž byli četnější, a konali sami schůzi.
Nacionálové ustoupili do hostince Pleierova
a konali tamtéž schůzi, již redaktor Steinse
už nezúčastnil, poněvadž za vřavy bojese
byl vzdálil. Četnictvo povolané zjistilo pří
běhy ty a pečovalo o to, aby i po skončen
obou schůzí, jež trvaly do půlnoci, veřejný
pokoj nebyl rušen.
Lippert
Stein
Rein
Steins
Karlová Vary
Sedlec
Cheb
pokoj Manna
22
article
Z Vídně, 16. listopadu. Ústřední výbo
pro I. okres vídeňský jmenoval dnes
kandidáty poslaneckými dosavadní poslance
dra. Koppa, Noska, Wrabtze a místo
dra. Kronawettra zemského poslance dra
Ofnera.
Poslední dohra k celiským udá-
lostem z roku 1899.
Z Vídně, 16. listopadu. Jsou ješte
v paměti události, které se staly 10. srpna
1899 za příčinou hromadné návštěvy českého
studentstva v Celji. Slovinci a Čechov
byli při tom německými nacio
nály přepadeni. Učitel Gostinčar, jda
v noci se dvěma přátely domů, byl zaskočen
a užil v sebeobraně revolveru, jímž
jednu osobu zranil. Byl za to pro ublížení
na těle z neopatrnosti odsouzen do vězení
na měsíc. Odsouzený odvolal se k nejvyššímu
soudu, který však prvý rozsudek potvrdil
odsoudil Gostinčara k náhradě útrat.
Změny v ředitelstvu poštovních
spořitelen.
Z Víduě, 16. listopadu. Odborný che
ryt. Wacek, vrchní ředitel poštovních spo
řitelen, hodlá se v nejbližší době odebrati
na odpočínek. Jeho nástupcem stane se
dvorní rada v ministerstvu obchodu dr
Kozel
Kopp
Nosek
Wrabtz
Ofner
Slovinec
Čechov
Gostinčar
Vídeň
23
article
Bouře v chorvatském sněmu.
ša. Ze Záhřeba, 16. listop. V dnešn
schůzi chorvatského sněmu došlo k velkým
skandálům a k bouřlivým výstupům mez
drem. Frankem a koalovanou opposicí. Jme
nem této podal poslanec Beresztyensky
pilný návrh v příčině deklarace arci
knížete Františka Ferdinand
d'Este, vzhledem na jeho ženitbu. Dr
Frank prohlásil, že návrh je nedostatečný
a vytýkal koalované opposici zrádu, protože
přestala na takovém podnětu. To mělo z
následek ohromnou bouři.
Všichni přívrženci koalované opposic
hnali se s vyzdvizenými a zaťatými pěstm
na dra. Franka, který stál zcela sám a volal
»Lépe byste udělali, kdybyste dávali pozor,b
se ve vašich redakcích nekradly peníze škoh
ského spolku svato-cyrillského.-
Nyní teprve bouře nabyla rozměrů ješte
větších. Křik byl nevylíčitelný. Skoro se již
podobalo, že strany dostanou se do křížku
když pojednou bán opustil zasedací sín
Předseda spatřil v tom pokyn, aby schůz
ukončil.
ša. Ze Záhřeba, 16. listopadu. v
svém pilném navrhu navrhl. posl. Beresz
tyensky, by deklarace arcivévody Fran
tiška Ferdinanda d'Este ze 28. června t.r
byla chorvatskému sněmu k ústavnímu pro
jednání předložena. Návrh doznal odporu
jak pravice, tak levice. Beresztyensky pro
hlásil, že nema ničeho proti tomu, bude-l
jeho návrh proměněn ve formální protes
proti textu deklarace. Vytýkal též, že doku-
ment je sepsán toliko jazykem
maďarským, nikoli chorvatským
a že nebyl chorvatskému sněmu předložen
čímž ústavní práva sněmovny chorvatsk
jsou porušena. Posl. Tomasi dovozoval, že
věc je odbyta, protože společný sněm uher
sko chorvatský, t. j. uherský parlament, byl
inartikulaci schválil a že byl ban chorvatský
deklaraci arcivévodově přítomen. Také dr.
Beresztyensky
Este
Frank
Franco
Fran
Posl
Tomas
Záhřeb
spolek svatýcyrillský
24
article
Frank vyslovil se rozhodně proti návrhu na
inartikulaci, pravě, že v deklaraci mluví se
jen o zemích koruny uherské. Kdyby chor
vatský sněm tuto inartikulaci provedl, vzdal
by se své vlastní samostatnosti a porušil b
chorvatskou pragmatickou sankci z r. 1712
Řečník byl neustále přerušován hlasy spo
jené opposice.
Potom vyčetl navrhovatelům, že se do
pustili zrady na vlasti. Tento výrok měl z
následek bouřlivé scěny. Členové spojené
opposice hnali se po Frankovi, na nějzse
útoky jen jen sypaly. Dr. Frank na ně ne-
reagoval a postavil se na odpor jen poslane
Tuškanovi a pravil mu: »Hleďte jen, aby
ve vašich redakcích nekradli peníze, sebrane
pro školskou matici sv. Cyrilla«. Tento vy
křik měl v následek bouřlivý lomoz, kter
nabyl takových rozměrů, že musila byt
schůze přerušena. Leč za přestávky trvaly
hádky dále
Mlavili ještě četní řečníci, mezi nim
Mazzura, Smičiklas, Plivasič a Durkovič
Slova se ujal bán, který pravil, že je na
vrhovatelům vděčen, že uznali, že kompe
tence parlamentu maďarského v této věc
je jista. Bán pokládá ale věc tím za vyří
zenu, že je projednána maďarským parla
mentem. Bán dodal, že deklarace dodána
bude chorvatskému sněmu v originálu. Návrl
Bresztyenského byl zamítnut.
Franco
Cyrill
Plivasič
Durkovič
25
article
Výdaje na rakouskou výpravu do
Číny.
ch. Z Pešti, 16. listopadu. »Peste
Lloyd« uveřejňuje sáhodlouhou notu za
hraničního úřadu. Zdánlivě je to polemik
proti nějakému nejmenovanému křesťansko
sociálnímu kandidátu poslanectví, jenž svým
voličům tvrdil, že dosavadní výdaje Rakousk
v Číně činí nejméně 28 mill. korun. Ve sku
tečnosti však podobá se, že předloha podaná
říšskému sněmu německému v příčině ohrom-
ných výdajů Německa na výpravu čínskou
přiměla zahraniční úřad vídeňský a společ
nou vládu vůbec k tomu, by nějakým způso
bem zkonejšila aspoň dočasně obavy, ktere
způsobeny byly německou předlohou v Rakou-
sku. Rovněž ujišťuje se v notě — prý na
základě informací spolehlivých — že dosu
na výpravu čínskou nevydáno přes 3 mill
korun. Opatrně se však dodává, že kdyby
obnos ten vzrostl, každý »rakouský vlastenec
prý jej schválí, proto že se prý jednalo jen
o dvě věci: jednak o to, chrániti rakouské
příslušníky, jednak dáti výraz velmocenskému
postavení říše, jinak opět že nejde o žádný
zisk territoriální.
Lloyd
Čína
Pešť
Německo
26
article
Po dvorní hostině.
Z Pešti, 16. listopadu. Po včerejš
hostině dvorní, ku které byl pozván také
předseda strany neodvislosti Julius Justh.
konal císař »cercle«. Císař mluvil talaé s tímto
opposičním zástupcem a vyslovil se, že roz
počtová debata dlouho trvá. Při tom se tázal
císař Justha, jak by se dalo tomuto zlu
odpomoci. Justh odpověděl, že věc není tak
zlá, protože uherské poměry nelze posuzovati
dle ciziny. V Uhrách jest ještě mnoho ne-
hotového, tak že opposice musí použiti roz-
počtové debaty k tomu, aby vládu upozornila
na mnohé nedostatky a zlořády.
Carova choroba.
R. Z Paříže, 16. listop. Dle zprávy
kterou obdržel dnes v poledne ministr Del-
cassé, zlepšil se značně zdravotní
stav cara Mikuláše.
n. Z Berlína, 16. listopadu. Zpráva
zde rozšířená, že prof. Leyden povolán
byl do Livadie k carovi, jest pouhá kombi-
nace. Do té chvíle zmíněný professor povolán
tam nebyl.
a. Z Říma, 16. listopadu. Z dobř
zpravených míst došly dnes zprávy, ž e ca
rovi se daří lépe.
Z Cařihradu, 16. listopadu. (C. B.)
Na zprávu o carově chorobě sultán po-
slal nemocnému telegram, v němž praví,ž
ho ona zpráva hluboce dojala a přeje carov
brzkého a úplného pozdravení.
Julius Justh
Justh
Carův
Del
Mikuláš
profesor
Leyden
Livadie
Pešť
Uhry
Paříž
Berlín
Řím
Cařihrad
27
article
R. Z Říma, 16. listopadu. Vatikán do-
stal prý šifrovanou depeši, dle níž stal prý
se car obětí otravy. (
n. Z Berlina, 16. listopadu. Officiálne
zprávy o vývoji nemoci carovy jsou uspo-
kojivé, za to šíří se z Kodaně také dnes
nepříznivé zprávy. Oznamuje se, že včera
ruský kurýr přijel do Fredensborgu s listi-
nami pro carovu matku a přinesl nepříznivé
zprávy o stavu jeho. Carova matka prý se
odhodlala vrátiti se do Ruska, jakmile jí
bude možno. Na ruské vyslanectvo v Ber-
líně dostavili se včera vyslanci dánskýa
francouzský, aby vyslovili svou účast za
příčinou onemocnění cara.
B. Z Berlina, 16. listopadu. Z Petro-
hradu se sděluje: Zpráva o nemoci carově
rozšířila se rychlostí blesku ve všech vrstvách
petrohradského obyvatelstva. Velké rozčilení
bylo způsobeno, když veřejnost zvěděla, že
domnělá »chřipka« jest vlastně tyf. Dnešní
zpráva o nemoci carově jest uspokojivá.
Praví se v ní, že není žádného ne-
bezpečí, nýbrž že nemoc má pravidelny
průběh.
Z Berlina, 16. listopadu. (C. B)
»Nordd. allg. Ztg.« píše: Zpráva o vážném
onemocnění carově způsobila v nejšírších
kruzích Německa nejsrdečnější účast, jež
rovná se sympatii, jíž slechetný panovník
požívá v naší vlasti. Na štěstí dosavadní
zprávy o průběhu nemoci opravňují naději,
ze naše upřímné přání, by se spřátelený
mocnář záhy pozdravil, se splní.
Z Petrohradu, 16. listopadu. (C.- B
V 10 hodin dopol. vydána tato zpráva: Ca-
rovi vedlo se včera celý den
dobře. Večer teplota 39 1°, tepů 72.
V noci spal car dosti debře. Ráno teplota
38.1°, tepů 68. Všeobecný stav je velmi
G. Z Petrohradu, 16. listopadu
(»N. Fr. Presse.«) Nemoc carova má pru-
běh pravidelný a všecky pří-
znaky její jsou normální a pří-
znive
dobrý
Carův
Nordd
Řím
Vatikán
Berlín
Kodaň
Fredensborg
Rusko
Německo
Petrohrad
Petrahrad
Ca
28
article
Nové skandály ve Franeil.
R. Z Paříže, 16. listopadu. Od několik
dnův ohlašují se v nacionalistických listech
nová skandální odhalení. Syn vysokého
funkcionáře republiky jest tu
viněn, že prodal řád. Pařížský jeden
kupec, jenž vyplatil veliký obnos
za řád čestné legie příbuzným
státníka jednoho, dosud nejme-
novaného, byl zklamán, jelikož řád ne-
obdržel. Podal před dvěma dny soudu ob-
žalobu. Dle toho, co opposiční listy napo-
vídají, bude o věcech těch podán i dotaz
ve sněmovně
Prozrazený model.
t B. Z Paříže. 16 listopadu. Ke zprávě.
že vláda Spojených států má v rukou plán
právě vynalezeného polního děla fran-
couzského, sděluje zdejší vydání » New-
York Heraldu«: Záležitost tato těsně souvisí
s náhlým odjezdem námořního důstojníka,
jenž byl dříve vojenským příručím při vy-
slanectvě Spojených států a jenž za výstavy
přidělen byl k cizímu odboru výstavnímu.
Americký vyslanec Porter, jenž cítí se touto
záležitostí dotčena, odevzdal záležitosti vy-
slanecké prvnímu tajemníkovi. Odjel prý do
Španělska a má se za to, že se již do svého
úřadu nenavráti.
Pro urážku Viléma II.
n. Z Berlína, 16. listopadu. Proti
obecnímu staršímu advokátu Marggra-
fovi v Berlíně, vůdci nové frakce levice,
zavedeno bylo na základě denunciace ja-
kési vyšetřování pro urážku císaře, jíž prj
se dopustil tím, že v 1. sezení sboru obec-
ních starších v lednu t. r. při jednom
provolání »Hoch« Vilému II. zu
stal sedě ti. Kdo jest denunciantem, nev
s e ještě.
Porter
Vilém
Vilém II
Paříž
spojený stát
NewYork Herald
Španělsko
Berlín
29
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně, 16. listopadu. (C.-B.) Dvorn
ministr hr. Szechenyi odjel odpoledne
do Pešti.
Vídeň
Pešť
30
article
Hherský parlament.
Hherský parlament.
Z Pešti, 16. listopadu. (C.-B.) V doln
sněmovně ministr-president Szell odpově-
děl na Visontajův dotaz, že deputa ce
bosenských mohamedánů, jež při-
byla do Pešti, nemohla býti doporučena
k audienci u císaře, protože chtěla přednésti
přání a prosby, jež byly zamítnuty již v dří-
vějším slyšení a nemohou býti splněnyv
ohledu státním ani konfessionálném.
Na výčítku, že neužívá zákonné moci
proti domnělému pronásledování mohame-
dánů, odpovída, že má právo a povinnost
dbát o směr vlády, ale ne o jednotlivá
správní opatření v zabraných krajích. Kon-
statuje, že v zabraných zemích nebyl zave-
den ani jediný z důležitějších zákonů, jenz
by nebýval oznámen ke schválení uherské
Szell
Visontajův
Pešť
Kon