ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 744db410-66b7-11dc-9c5c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 41, person 33, work 5, org 4
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 17. listopadu 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 318
4 article
Na ranní a odpol. list předplácí sn v Praze v admlnistrae na měsa tvrt leta .. . s K — s droží denáškon na měsle na ni leta . . . . 7 K 50 va aistkch: a K so na měsles Poštort a měst r. . . . . ke s drojí sásllki na měel rt . . . . k al
Praha
5 article Rakousko-Uhersko a obnovení smluv obchodních.
Rakousko-Uhersko a obnovení smluv obchodních. Rokem 1903 vyprší lhůta dosavadních obchodních smluv, zvláště se skupinou států. jež se počítají k tak zvanému hospodářskému území středoevropskému. Ve skupině tétc jest pro nás nejdůležitější Německo, nejen proto, že náš zahraničný obchod s ním jest největší, ježto ohledy spojenecké nás zdržují, abychom hledali vělší hospodářské výhody ve sblížení s Ruském a ostatní východní Evropou, zvláště pokud jde o výrobky prů- myslové, ale i proto, že Německo ve přípra- vách k obnově obchodních smluv jest nejči lejší, a že již nyní v tamních kruzích inter essentův průmyslu, obchodu a zemědělstv jsou v plném proudu rozpravy a úvahy tom, kterak nastávajícího nového období zahra- ničného obchodu co nejlépe možno využitko- vati na prospěch hospodářskéhio roz- květu německé říše. Dále jsou, jak známo, zde, v této polo- vině říše politické strany, kterýmž nestačí tak pronikavé obchodní styky s Německem a přály by si sesíliti je až na formu cel ního svazku, což, jak známo, bývá prv ním určitějším krokem na újmu vlastní vol nosti a svrchovanosti; bohužel, nezůstaly tyto přemrštěné nároky německého naciona lismu nepovšimnuty, a v Německu již z nich usuzují, že zde takového upravení celně-po- litického máme zapotřebí, ba že po něm az i toužíme Mimo to počíná vláda německá čím dále tím volnější výklad dávati jednotlivým usta- novením posavadních smluv obchodních upozorňujeme jenom na vypovídán příslušníků rakouských z Ne mecka, jež se opětuje zvláště nápadně v poslední době, dále na četné obtíže, ježse činí dovozu drobného dobytka; sem náleží zákaz dovozu uzenářského zboží, z čehož vznikl tak zvaný »klobásový konflikt něme cko-ruský« a j. a j.
Rakousko Uhersko Německo Evropa
6 article
Vše to jsou různé projevy tétéž činnosti Německa: upraviti všestranně půdu pro obnovu obchodních smluv, pokud se týče »jemným nátlakem« vzbuditi v sousedství přiměřenou náladu pro chystané požadavky německé. Pravda, u nás zde nerozmnožil se valn počet ctitelů posavadních obchodních smluv s Německem, a ani němečtí liberálové netají si, že nebylo a není vše v pořádku. Tak vyložil prý vynikájící rakouský státník, jenž již není politicky činným, který však jest považován za autoritu prvního řádu ve věcech politiky obchodní, dopisovateli berlínského listu, že se tu podstatně změnily v mi nulém bezmála desetiletí názory o ceně ústupků, kteréž nám učinilo Německo. Týká se to domnělých ústupků při ele z obilí, začež si Německo dalo zaplatiti skutečnými ústupky v oboru průmyslovém Ony ústupky při cle obilním měly prý pro nás jen velmi nepatrnou praktickou cenu neboť soutěží světovou na trhu pšeničném zvláště zámořské produkce, klesl vývoz pše nice na úroveň, jíž nikdo nepokládalza možnou. Pouze ječmen uhájil své posice V roce 1891, kdy vznikly nové obchodní smlouvy, vyvezlo se od nás do Německa obilí za 449 mill. zl., t. j 70 623 všeho na- šeho vývozu obilního; v r. 1899 sklesl vývoz až na 32.8 mill. zl., z čehož připadá na pšeníci pouhých 25.000 zl. V r. 1891 vyvezeno pše nice od nás do Německa ještě za 8.24 mil zlatých. Podobně jako upadal vývoz pšenice. klesal i vývoz dobytka. Vepřového dobytka dovezlo se ještě v r. 1894 do Německa za 262 mill. zl., o dvě léta později v r. 1896 již jen za 0.5 mill. zl. a v roce 1899 docela jen za 1760 zl. 1! Poklesl i vývoz skotu.
zlatý Německo
7 article
Jinými slovy řečeno, Německo postupo- valo tu stejně, jako si počíná při otázce pobytu zdejších příslušníků tamtéž, ubírajíe jim den za dnem pevné půdy pod nohami Než účinek tohoto tlaku jevil se pová- žlivě i ve vnitřních poměrech rakousko uher- ských. Umělé ucpávání bran vývozních v Ně mecku mělo za následek, že přebytek pšenice a vepřův uherských musil se dráti úsilně do této polovice říše a zde způsobil rozhořčení postižených interessentů, zvláště zemědělcův a mlynářů, zajisté rovněž na nemalý, bu- doucí prospěch Německal Při rozeně byli postupem Německa zkráceni zemědělci zdejší a ulerští a mělo by býti tudíž společnou jejich snahou, aby se do- mohli nápravy; zatím se děje pravý opak Jedni považují druhé za nepřátele — protože je celní a obchodní politika Německa dovedla rozeštvati. Neůspěch a ztráty obou zaslepily je, kdežto by měly jejich zrak zbystřiti . Toto znepřátelení zdejšího a uherského zemědělství nepřekáží ovšem ani zdejšímu německému průmyslu; tento naopak používá ho proti rozvoji průmyslu v Uhrách, ohřívaje takto svou polévku na vzájemné nepřízni po škozených zemědělcův. Vzpomenuté hospodářské neúspěchy ne- zůstaly ovšem bez účinku ani na vzájemný poměr obou polovicí říše, jež dosud nedo spěly k obnově hospodářského vyrovnání jak se věci nyní mají, sotva asi k němu do- spějí v čas, aby mohlo se zdárněji provésti jednůní s Německem o nových obchodních smlouvách, ana lhůta smluv posavadních již již se chylí ke konci. A tu se opět vracíme ke vzpomenutému výkladu bývalého státníka a odborníka ve věcech obchodních
Německo Uhry
8 article
Především nebude rakouská vláda s to pravil prý, aby při nejlepší vůli odvětila na otázku zajisté plně oprávněnou, již jí daj zástupci Německa a Italie: s kterým ho spodářským územím bude se smlouva nová uzavírati: zda s ce lým Rakousko Uherskem, či pouze s jeho polovicí cislajtánskou, a na jak dlouhou dobu Podaří prý se sice diplomatickému umění na- šich vyjednavatelů rozptýliti tyto pochybnosti. ale .. upokojení toto bude nutno si zakoupiti tím způsobem, že předem se přislíbí ostatním vy- jednavatelům jisté ústupkyll Jaké asi ústupky ty budou, dotyčný od- borník nenaznačil a ani toho není třeba vždyť již tímto prostým propověděním zadáv rovnocennost vyjednavatelův a stran. jež zastupují, a činí je závislými na dobre vůli a uznání strany druhé, totiž Německa a Italie. Pro nás, pro naše zemědělství tytc ukázky perspektivy do budoucnosti zajiste stačí, aby postižení ještě o hodině dvanácte se vzchopili a spojenými silami se domáhali oněch posic, kteréž nynějšími ob chodními smlouvami ztratili — v tom jsou, jak výše ukázáno, zájmy jejich totožné v obou polovicích říše. Neučiní-i toho, bude posavadní tíseň trvati dále a bez pochyby bude v dalších letech i pronikavější
Německo Rakousko Uhersko Italia
9 article Povážlivý zjev.
Povážlivý zjev. Nepříznivé poměry zemědělské výroby po- sledních let přivodíly řadu chorobných zjevů v našem agrárnictví. Bylo na ně často a často poukazováno. Zahraničná soutěž, špatná země- dělská politika, nedostatečná organisace úvěru. špatná organisace rolnictva samého, nadyláda chvilkových konjunktur tržních — to vše jsou momenty dobře a důkladně objasňované. A vedle těchto hlubokých ran mizely často zdánlivě ne- patrné poruchy menší, mizely v hluku a rychlost našeho života. A sahaly přece nicméně stejno hluboko. Parcelářství živnostenské, tak nebezpečně kdysi se rozmáhající, jest dnes na ústupu. Pře moženo není však, jen jiné formy si nalezlo Špatný a nedostatečný úvěr zemědělský, lépe řečeno špatně organisovaný úvěr do- tírá na rolníka dnes více než jindy. Příčiny toho tkví jednak v důvodech zemědělské krise vůbee jednak jsou rázu více méně krajového, lokál- ního (na př. úpadek závodu peněžního, v němž rolnictvo jest organisováno a p.). Prvými dnes zabývati se nebudeme — jde nám o speciáln zjev, vyskytující se v krajinách české nížiny se verní (české Poohří, labský pruh nížinný u roz hraní jazykového atd.). Jsou to kraje naše tak- měř nejlepší a nejúrodnější. Rolnictvo těchto krajů dobylo si v letech šedesátých a dalšíe čestného místa v dějinách naší státoprávní oppo sice, leč agrární krise dolehla nelítostně i sem A dolehla krutě a těžce. S ní přišlo i parcelář ství, které zde slavilo pravé triumfy, a v jeho zápětí jiný zjev, vrcholíci v systematickém znehodnocování půdy.
český Poohří
10 article
Již časté exekuční a parcellační prodeje cenu půdy snížily, ale jen více méně přechodně Při parcellacich přecházel z větší části pozemel do rukou rolníků, kteří sice nezaplatili tržn cenu jeho ihned, kteří však ve lhůlách převe dené kupní dobírky u peněžních ústavů vyrov- nali. Ovšem i tak ztratili jsme mnoho půdy která takměř nenávratně přešla do rukou velko statkářských, židovských a německých; ve všech těchto případech však cena půdy spíše zvolna stoupala, nehledě ke chvilkovým kle sáním. Předluženost selských usedlostí přivedla k plné platnosti zjev t. zv. sanací. Rolník pře dlužený, vida nemožnost udržeti statek úplný neb vůbec, v ustavičném strachu před exekuč- ním prodejem, kde statky pod vlivem nového exekučního řádu značně pod cenou se prodá vají, sahá pravidelně k prostředku dobrovol- ného rozprodeje buď všech svých pozemků neb jich části potud, pokud chce zaplatiti všechny neb aspoň nejvíce doléhající dluhy. Částečné odprodeje dnes mizí, úplné rozprodeje je vy- tlačují, přivádějíce však nový zjev: rozpro- dávajleí vlastník vyhražuje s z pravidla z odprodaných pozemků roční důchodek, rovnajíeí se 19 neb 2 tržní ceny. Na stateích rozprodá vaných váznou pravidelně výměnky neb služeb nosti bytů a začasté i důchodky dříve již roz prodavších vlastníků, ba konstatoval jsem n
11 article
Libochovicku případ, že na jedné parcelle vázly 3 důchodky (1 neb 2) pro postupně rozpro dávavší byvalé vlastníky! Ba možno takměi řici, že se při těchto rozprodejích zpravidl renta pozemková alespoň na čas od pozemku jaksi odděluje, totiž z části neb zcela původ- ním vlastníkům zachovává — důsledně ovšem klesá cena pozemků samých. Ná sledkem úpadku mělnické záložny a následkem záchranné akce pro záložnu budyňskou, vyžá- davších si veliké oběti, klesla však schopnos ke koupi krajů těchto, a půda přechází tim více do rukou německých. Koupě celých use- dlosti a vytvořování nových velkých statků německo-židovských není zvláštností — atu nutno stále na to mysliti, že jde zde o kraje na rozhraní jazykovém, kde německý kapitál jest tak výbojný Toto syslematické znehodnocování půdy uvedenými důchodky možno nazvati v krajích oněch zjevem stálým. Jest zde- také 1/1o selské půdy důchodky nejrůznějšími zalížena. Rolník sám rozprodej svůj neprovádí. Jest vlastně úplně v rukou peněžního ústavu, respective zástupee jeho. Z pravidla pokusí se věřitel společněs dlužníkem o rozprodej, ukazuje mu na to, že si takto zachová alespoň důchodek a vyhražuj
12 article
si pro sebe sprocenta« na »hrazení nákladě rozprodeje« a teprve, když se tento rozprode, nezdaří, nastane exekuční prodej. Podobné roz- prodeje a odprodeje, aneb pokusy o ně, připa- dají na Libochovicko 2—3 měsíčné ! ) A rozprodeje provází neméně bědný zjev Všeobecné zdražení peněz dolehlo i na rolnictvo A dolehlo na rolnictvo české nížiny severní tím krutěji. Místní peněžní závody potřebný úvěr úplně dáti nemohou: setkávámeť se zde s po- měry abnormálnými. Úpadky, peněžních ústavů zvýšily nepoměrně potřebu peněz a rozmnožily potřebu úvěru. Nastává pak shánění úvěru mimo kraj sám a nejvíce úvěru skytaji závody německé. Je to hrozný zjev, ale kdo mohl nahlédnouti do pozemkových kněh na př. Měl- nicka, zhrozil se jistě, jakými rozměry zahostil se zde německý kapitáli Všechny tyto zjevy a u středních statků hlavně ony důchodky znehodnotily půdu na dobu jistě dosti dlouhou.
13 article
Tento stav jest nejvítanějším velkostatku německo-židovské spekulaci. Třiblice, Vrbičany, Chotěšov atd., to jsou etapy tohoto rozkladu. A současně mizí i láska k půdě, živitelce Půda jest předmětem spekulace, vyssávání Lehkomyslné rozprodeje (na příklad rozprodán statek v ceně 25.000 zl., s dluhy asi 7000 zl. — »kdo se s tím bude zlobit,« řekl vlastník s vyhraženým důchodkem jsou vitanějšími, nežl klopotná práce za splácením dluhů. Jsou ovšem případy, že rozprodej skutečně umožní zaplacen věřitelů, kteří by exekučním prodejem uspoko- jeni nebyli — leč případy tyto jsou vzácnými pravidelným zjevem jest rozprodej více měně lehkomyslný. V častých případech dohání rolníka i drahý úvěr k tomuto kroku, neboť čím hypotéka menší, tím úvěr dražší a nad to nemůže s rolnik úvěr opatřiti sám, nýbrž obrací se n sprostředkovatele. A tomu jest ovšem vítanějš »sanace« rozprodejová neb odprodejová, než pracné a měně výnosné opatření úvěru neb konverse pohledávek. Láká vyhlídka na důchod — a rolník v těžké finanční situaci tak snadn propadá lákadluh Není ještě všeobecným tento zjev důchodků a dá se proti tomuto znehodnocování půdy — a to půdy na rozhraní jazykovém ležící a pře- vahou kapitálu německého tak mocně ohrožené ještě účinně bojovati. Organisace zeměděl- ského úvěru a organisace rolnictva samého mus býti základem. Ne stálé volání po autoritě zasáhnutí státu — ne: jest jasnějším vítězství. kterého si kdo vybojuje sám, než vítězství, kte- rého má dobýti jiný. V srdci a hlavé našeho rolníka musí zůstati tradiční a tak hluboká láska k půdě, tento mravní moment musí býti vzpruhou zdárné svépomoci. Dnes nebudeme pojem tento rozbíratia cestu jeho zkoumati, naskytne se nám příležitost později. Chtěli jsme podati skrovný příspěvek k poznání našich ran.
Třiblice Vrbičany Chotěšov
14 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 16. listopadu. (Svolání de legacI.) »Neue Freie Presse« tvrdí dle svých informací, že o svolání delegací na příští jaro ve schůzich ministerských dosud jednáno nebylo a že není doposud vyloučena možnost, že se delegace sejdou až na podzim r. 1901. V Praze, 16. listopadu. (Polský hl as o německých liberálech.) Vídeňský dopisovatel »Dzien. Polského«, podávaje zprávu o poslední jihlavské řeči dra. Grossa, nazývá německé pokrokovce stranou úplně zchátralou, jejíž úplné zmizení bude na prospěch Rakouska i Němců samých. »Jest to strana — píše » Dz.
Dzien Němec Praha Rakousko Neue Frei Presse
15 article
Pol.« — jež má takováto pravidla: cokoli získají Němci, to jim náleží právem, čeho do- budou Poláci, to je dar nebo úplatek. Cukerní prémie jsou povinnost státu; clo na naftu jest dárek Haliči. Taková jest typická formulk pánů Grossa a spol. Na štěsti celá ta stran jsou morituri, z nichž ne mnozí se už vrátí do sněmovny. Pravím »na štěstí«, neboť jsem přesvědčen, že s každou jinou stranou jest do- hoda snažší, než s touto. Nacionálové ba i ra- dikálové, bojujíce sami s Čechy, dříve neb později uzavrou mír, neboť jsou to strany vskutku návodní a dovedou oceniti sílu národ- ního vzrušení; mimo to nemají tradie strany vládnoucí. Liberálům z národního programu zbyla jen rozhořčenost proti jiným národům tradice ličí jim v budoucnosti obraz panování bez boje. Čím dříve tato ztrouchnivělá strana budeadstraněna z parlamentu, tím lépe pro Rakousko i pro samy Němce.« Z Krakova, 15. listopadu. (Rutov s ký — Židé proti židům. — Volební pře hmaty.) Dr. Rufovský svolal dne 14. lislopadu do Tarnova (svého bývalého volebního okresu schůzi voličskou, v níž podával zprávu o sve činnosti v minulém sněmovním období. Jeden z tarnovských židů, jakýsi dr. Schützer, chváli činnost Rutovského a doporučoval jeho opětnou volbu s podmínkou, že nevstoupí do polského kola a přičiní se o provedení všeobecného práva volebního. Ve schůzi nastal však takový hluk. že se už žádný řečník nedostal ke slovu a schůze rozpuštěna, aniž došlo k hlasování o kandidátu.
Pol Němec Polák doktor Rufovský Schützer Rutovský Halič Čechy Rakousko Krakov Rutov Tarnov panování bez boj
16 article
Naděje Rutovského za opělnou volbu v Tarnově sklesly pod nullu. — Volební schůze v Brodech. navšlívená skoro samými židy, usnesla se volit jen takového kandidáta za pátou kurii, který ne- vstoupí do polského kola. Bývalým členům pol- ského klubu dru. Bykovi, Horovicovi a lvov- skému rabínu Šmelkesovi vyslovena nedůvěra. — *) Pochopitelno, že rolník jen nerad takto zall ženou půdu kupuje, a odhodlá-li se k tomu, kupuje ji lacino. Ještě nejméně vadí tyto důchodky velko statkům, které dobře pochodí, necítice placení du chodu a nabývajíce lacino půdy, neb obchodníkům kteří platí rádi opakující se důchod při snížené kupní ceně půdy- Jedna haličská zvláštnost voleb volitelů záleží v tom, že se volby vypíšou pozdě večer (přilepí se ohláška na hospodu) a odbudou záhy z rána, tak že se o nich dovědí jen voličové předem už upozornění, aneb se vůbec nevypišou, přijede do vsi komisař z hejtmanství, dá zavolati spolehlivé osoby, ty odevzdají hlasy pro kandidáty, jež on jim určí a je po volbě. V Mohylnici, vsi, mající na 4000 duší, konány volby voliteln v noci bez předchozího vyhlášení a výsledek voleb prohlášen v 6 hodin ráno. Zvolenými se ukázali dva židovští pachtýři, polský kněz, stat- kář, starosta a jeho náměstek, selský písa a strážník. Do vsi Zakrovec přijel volební ko- misař v průvodu četníka ve 4 hodiny ráno a hned provedl volby, k nimž dal vzbuditi če- ládku z panského dvora. Ostatní sedláci se o vol- bách ani nedověděli. Jsou to v pravdě idyllické poměry
Byk Horovic Tarnov Brod
17 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 16. listopadu. Nezdary německé kolonisace v Po znaňsku. Také my, jako Poláci pod pruským jhem válčíme nejen za materský jazyk, nýbrž i z otcovskou půdu. Je tedy pro nás velmi zají mavo i poučno stopovati, jakých zbraní ně- mecká útučivost se chápe, jakými zbraněm ohrození Poláci se hájí a jaký je celkový vý sledek toho boje. I orgány, německé vládě blízké, nazývají výsledky ty pro vládu ne slavnými. V »CepHO Kypsepy« uveřejňují dopis z Poznaně, ve kterém je podán dobrý přehled toho německo-slovanského boje za posledních 15 let. Dne 26. dubna 1886 Bismark zřídil. tak zvanou »kolonisačnou komisi«, jejímž úkolem bylo polskou půdu rozparcelovati a osaditi na ní německé kolonisty odjinud dovedené. Stát ihned udělil komisi podporu 100,000.000 marek Komise čile chopila se díla a počala nejdříve parcelovati polské velkostatky. Do roku 1891 skoupila půdy za 35 millionů marek. A tu se ukázalo, co následuje.
Polák Praha Poznaň Cep Kypsepa
18 article
Velkostatek východoněmecký bez rozdílu ná rodnosti prožíval kolem roku 1885 osudnou hospodářskou krisi, jež přivedla slabší držitele k bankrotu. Avšak tehdáž němečtí agrárníci po- mohli si rozličnými výhodami, které jim posky tovala vláda, jakož i tím, že jim vláda otevřela karieru vojenskou a úřadnickou. Toho všeho Poláci neměli a proto se octli v položení bez východném. Nezbývalo jim, než půdu prodávat a bráti průměrně 500 marek za hektar. A tu se objevila kolonisačná komise. Pro- tože nastala po polské půdě čilá poptávka, stoupla její cena. Komise už roku 1886 platila 576 marek za hektar a cena dosáhla r. 1891 již 679 marek. Půdu prodávali tací držitelě, kterým nic jiného nezbývalo a kteří by i jinak byli o ni přišli, jen že za menší peníz. Kdo jen poněkud mohl půdu udržeti, nepouštělji pamětliv, že by prodejem uvalil na sebe hanbu a že by vstoupil do řady zrádců národů. Tím způsobem získala komise špatnou, zanedbanou půdu za drahou cenu. Ukázalo se na př.,že z 27.000 hektarů, jež komise skoupila v prvém půldruhém letě, jen pětina hodila se ke koloni- saci. Bylo třeba postupovati opatrněji.
Polák
19 article
Vidouce, že polští velkostatkáři hospodářsky se zotavují přičiněním kolonisačné komise, ně mečtí velkostatkáři ucházeli se u komise, aby skupovala i jejich půdu, sice že ji koupí Po láci. Komise musila povolit. I počala kupovat také německou půdu a tím zmenšovala svů kapitál, určený ku zničení polské držby. D konce roku 1899 množství německé půdy, ko- misi skoupené, rovnalo se 40 procentům všl půdy, již byla skoupila. A tak práce kolonisační komisse po 14 le- tech docela sklamala naděje, které v ni byly kladeny. Vymrhány obrovské kapitály na kou- pení půdy, ke kolonisaci značnou měrou ne- vhodné, a při tom bezmála polovina jich praskla na půdu, která již před tím v německých rukou byla. Mnohým polským statkářům dána možnos hospodářsky se sebrati, kdyžtě komisse tak dobře půdu platila. Jední špatnou půdu dobře zpeně žili, druzí nabyli většího úvěru, protože cena půdy vůbec stoupla. Bývaly případy, že polský statkář komissi půdu svou draze prodal a laci- něji lepší koupil, nezřídka u samých Němců Polákům byla na ruku i jakosť kolonistů Vláda je musila sháněti velkým bubnem re- klamy a nesehnala víe nežli smeť německého rolniciva, lidi, kteří doma neuměli hospodařiti mohli to tím méně dovésti na půdě a za pod mínek jiných. Mezi pilný selský lid polský při cházeli němečti lenoši a ohejdové, kteří se ne spolehali na vlastní práci, nýbrž na hmotnou politickou podporu vlády.
Němec
20 article
Znenáhla komisse i vláda dospěly k pře svědčení, že kolonisačnou akci v Poznaňsku dodělaly se fiaska. Nemenší bylo sklamání kolo nistů, jimž verbíři slibovali, že je uvedou do země mlékem a strdl oplývající, a nyní mělis mozoliti měkké ruce, aby z půdy vydobyli úrodu Takového úskoku komisse se nenadála. Ale an ti kolonisté, kteří doma byli dobrými hospodáři se neosvědčili. Sasíci na př. doma hledělisi s úspěchem mlékařství a zelinářství, ale když měli v Poznani pěstovat obilí, nevěděli si rady. Vznikla všeobecná nespokojenosť, nespoko- jena byla komisse, nespokojení kolonisté, a ko- nečně pangermánšti verbíři nemohli už pranikoho dostati na lep. Byly případy, že kolonistě, při- šedše v Poznaňsku na mizinu, utikali tajně do předešlého domova. Nemajíc jiných Němců, ko misse musila za vděk bráti místnými. Němei. poznaňskými a východopruskými. Těm jsou ovšem vládní podpory vítány a berou oběma rukama, ale jimi se počel německého obyva telstva v polských zemích nezvětšuje. * drebném prodejie canní číslo s sobě . . . za 9 sdpaladní . . . . sa l Ve flialkéch na venkovs ranní číslo. . . . . . . . 10 sdpolední. Inseráty plati ss hstovš napřed Předplaceni a insasty plijiná sěnlnl stracs v Mariasske slici č. z. Tan nashásejí ae těž redakee tiskárns s szpedice „Národnich Listá“ Rukopisy se nevrannji
Němec Národnich Poznaňsko Poznaň Tana
21 article
Za 14 let kolonisačná komisse ušadila v Poznaňsku a Východních Prusech 10.000 Němeů, ale tento problematický experiment stál okolo 200,000.000 marek. Uvážíme-li, že v obou jmenovaných zemích jest přes 314 mill. obyv., pochopíme, jak nieotné jsou výsledky, kterých se dodělala kolonisačná komisse. Kolonisté, ob- klopeni hromadou polského obyvatelstva, dříve nebo později se popolští. Volba do říšského sněmu německého za okres Meziříči měla tento výsledeka Polák Chrzanowski 7146 hlasů, konservativec Gersdorff 6180 hlasů, antisemita Bruhn 3667 hlasů, kandidát klerikálních Němců Krzesinski 551 hlasů, sociální demokrat Mix 40 hlasů Nutna užši volba mezi Gersdorffem a polským kandidátem Chrzanowským. Odrodilec Krzesinski jenž se propůjčil k potírání opposiční kandida- tury polské a proti němuž nedávno také arci- biskup Stablewski vystoupil, pochodil tedy pra- špatně.
Polák Chrzanovský Gersdorff Bruhn Němec Chrzanowský Stablewski Poznaňsko Něme
22 article
Dokud bude bojováno? Dva ministři transvaalští, dlící nyní v Brus- selu, prohlásili k jednomu zpravodaji, že tá chvile stojí ještě 20.000 Burů proli Angličanům v poli. Dokud ale bude žíti třeba jen 500 Bnrův, dotud Angličané nebudou míti klidu. Ministři polvrdili, že velká část transvaalského státního pokladů ukryta jest u různých bank. Fondy těmi budou bankovky transvaalské po válce vypláceny. Vláda belgická hledi odvrátiti pobyt Krügrův v Brusselu všemi prostředky, ano neštítila by prý se ani vypo- vězení jeho, kdyby došlo na protianglické projevy- Bezúčelné podmínky míru. Vyslanec čínský v Paříži vyjádřil se ko zpravodaji »Matinu« o podmínkách míru, na ja- kýchž se vyslanci v Pekině dle známé zprávy »Timesů« usnesli, takto: To vše jsou slova. Komu že chtějí podmínky vnutiti? Spojenci nemají proti sobě žádnou moc zodpovědnou.
Angličan Matin Brusel Paříž Timesy Bur proli
23 article
Domnělí plnomocníci, Lichunčan a jeho soudruzi, jsou pouhou diplomatickou fikcí. Nemohou než vyjednávání protahovati, aby získali času a aby pokud možno zachovali — svou hlavu. Budou- se vzpírati, užijí spojenci proti nim repressalií, povolí-li, mohou si býti smutným osudem — se strany císařovny vdovy jisti. I konečné pode- psání smlouvy o mír bylo by jen formálnost, nikoli rozřešením. Čásť podmínek pro- vésti vůbec nelze. Boxery nelze potlačiti pouhými dekrety. Zakáže-li se pak dovoz zbraní, bude Čína místo těchto kupovati — evropské inženýry a bude sama zbraně vyráběti. Princové zodpovědní nebudou nikdy popraveni jinak, nežli v depeších. Slovem, taková smlouva míru byla by jen officiální lží a výsledkem jejím bylo by jen — kratší neb delší příměří. Nejjednodušším rozřešením bylo by zbaviti císaře neblahého vlivu císařovny vdovy a osvoboditi jej. V oka- mžiku, kdy by císař, jenž právě pro své reformní pokusy byl vlády zbaven, byl osvobozen a kdy by se skutečně ujal opět vlády, měly by v něm evropské státy nejloyálnějšího spolupracovník svého i záruku nejbezpečnější. Až potud zá- stupce nebeské říe.
Čína
24 article Volební ruch.
Volební ruch. Z městské skupiny příbramské. V úterí dne 6. listopadu konala se v Berouně důvěrná schůze zástupců voličstva. Přítomne byli p. starosta města s městskou radou, dů- věrníci strany svobodomyslné, výbor Občanské besedy a zástupcové všech vrstev III. kurie- Shromáždění schválilo jednohlasně kandi- daturu zemského poslance p. Ignáta Hořice. — Městská rada v Dobříši ve schůzi dne 11. t. m. konané usnesla se co nejvřeleji doporučiti voličstvu kandidaturu poslance dřívějšího, pana Ignáta Hořice.
Hořice Beroun Dobříš výbor občanský beseda
25 article
Důvěrníci národní strany svobodo- myslné z okresu humpoleckého, vesměs rolníci, usnesli se dodatečně, ježto v plném počtu ve schůzi konané v Německém Brodě přítomni nebyli, jednohlasně vzhledem k nynější vážné politické situaci, v níž národ český s nalezá a vzhledem k možným neblahým ná- sledkům, jež by roztřištěností nastati mohly, dáti svorně své hlasy bývalému poslanci panu dru. Edv. Brzorádovi, advokátu v Né- meckém Brodě. Ze Sobotky. Ve středu večer konala s v městském divadle velice četně navštivená ve- řejná schůze voličská V. kurie, při níž se před- stavil bývalý poslanec pan Josef Doležal. Vývody jeho přijaty s opětovným bouřlivým souhlasem. Ačkoliv pp. okresní tajemník Mach a MUDr. Mrkvička opětovně do debaty zasáhli a kandidaturu učitele p. Černého doporučovali, docilili při konečném hlasování pouze 12 hlasů; všichni ostatní hlasovali pro pana Doležala vyslovili mu úplnou důvěru. Pánům voličům V. kurie v okresu skutečském! K nastávající volbě poslance do rady říšské pro všeobecnou třidu V. svolává sbor důvěrníků národní strany dělnické a ná- rodní strany svobodomyslné veřejnou schůzi voličskou na neděli 18. listopadu t. r. o 10. hod. dopol. do dvorany Sokolovny, k níž se dostaví náš kandidát poslanectví do rady říšské pan Fr. Jiránek st., dělník z Prahy, aby sa nám představil a vyložil svůj program. Vzhledem k důležitosti této schůze vybízíme k účasti nej- hojnějsí.
Brzorád Doležal Mach Mrkvička Černý Jiránek německý Brod mecký Brod Sobotka Francie Praha národní strana svoboda