2
masthead
V Praze, v sobotu dne 17. listopadu 1900.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. list
předplácí sn
v Praze v admlnistrae
na měsa
tvrt leta .. . s K —
s droží denáškon
na měsle
na ni leta . . . . 7 K 50
va aistkch: a K so
na měsles
Poštort
a měst
r. . . . . ke
s drojí sásllki
na měel
rt . . . . k al
Praha
5
article
Rakousko-Uhersko a obnovení
smluv obchodních.
Rakousko-Uhersko a obnovení
smluv obchodních.
Rokem 1903 vyprší lhůta dosavadních
obchodních smluv, zvláště se skupinou států.
jež se počítají k tak zvanému hospodářskému
území středoevropskému. Ve skupině tétc
jest pro nás nejdůležitější Německo, nejen
proto, že náš zahraničný obchod s ním jest
největší, ježto ohledy spojenecké nás zdržují,
abychom hledali vělší hospodářské výhody
ve sblížení s Ruském a ostatní východní
Evropou, zvláště pokud jde o výrobky prů-
myslové, ale i proto, že Německo ve přípra-
vách k obnově obchodních smluv jest nejči
lejší, a že již nyní v tamních kruzích inter
essentův průmyslu, obchodu a zemědělstv
jsou v plném proudu rozpravy a úvahy
tom, kterak nastávajícího nového období zahra-
ničného obchodu co nejlépe možno využitko-
vati na prospěch hospodářskéhio roz-
květu německé říše.
Dále jsou, jak známo, zde, v této polo-
vině říše politické strany, kterýmž nestačí
tak pronikavé obchodní styky s Německem
a přály by si sesíliti je až na formu cel
ního svazku, což, jak známo, bývá prv
ním určitějším krokem na újmu vlastní vol
nosti a svrchovanosti; bohužel, nezůstaly
tyto přemrštěné nároky německého naciona
lismu nepovšimnuty, a v Německu již z nich
usuzují, že zde takového upravení celně-po-
litického máme zapotřebí, ba že po něm az
i toužíme
Mimo to počíná vláda německá čím dále
tím volnější výklad dávati jednotlivým usta-
novením posavadních smluv obchodních
upozorňujeme jenom na vypovídán
příslušníků rakouských z Ne
mecka, jež se opětuje zvláště nápadně
v poslední době, dále na četné obtíže, ježse
činí dovozu drobného dobytka; sem náleží
zákaz dovozu uzenářského zboží, z čehož
vznikl tak zvaný »klobásový konflikt něme
cko-ruský« a j. a j.
Rakousko
Uhersko
Německo
Evropa
6
article
Vše to jsou různé projevy tétéž činnosti
Německa: upraviti všestranně půdu pro
obnovu obchodních smluv, pokud se týče
»jemným nátlakem« vzbuditi v sousedství
přiměřenou náladu pro chystané požadavky
německé.
Pravda, u nás zde nerozmnožil se valn
počet ctitelů posavadních obchodních smluv
s Německem, a ani němečtí liberálové netají
si, že nebylo a není vše v pořádku. Tak
vyložil prý vynikájící rakouský státník, jenž
již není politicky činným, který však jest
považován za autoritu prvního řádu ve věcech
politiky obchodní, dopisovateli berlínského
listu, že se tu podstatně změnily v mi
nulém bezmála desetiletí názory
o ceně ústupků, kteréž nám učinilo
Německo.
Týká se to domnělých ústupků při ele
z obilí, začež si Německo dalo zaplatiti
skutečnými ústupky v oboru průmyslovém
Ony ústupky při cle obilním měly prý pro
nás jen velmi nepatrnou praktickou cenu
neboť soutěží světovou na trhu pšeničném
zvláště zámořské produkce, klesl vývoz pše
nice na úroveň, jíž nikdo nepokládalza
možnou. Pouze ječmen uhájil své posice
V roce 1891, kdy vznikly nové obchodní
smlouvy, vyvezlo se od nás do Německa
obilí za 449 mill. zl., t. j 70 623 všeho na-
šeho vývozu obilního; v r. 1899 sklesl vývoz až
na 32.8 mill. zl., z čehož připadá na pšeníci
pouhých 25.000 zl. V r. 1891 vyvezeno pše
nice od nás do Německa ještě za 8.24 mil
zlatých. Podobně jako upadal vývoz pšenice.
klesal i vývoz dobytka. Vepřového dobytka
dovezlo se ještě v r. 1894 do Německa za
262 mill. zl., o dvě léta později v r. 1896
již jen za 0.5 mill. zl. a v roce 1899 docela
jen za 1760 zl. 1! Poklesl i vývoz skotu.
zlatý
Německo
7
article
Jinými slovy řečeno, Německo postupo-
valo tu stejně, jako si počíná při otázce
pobytu zdejších příslušníků tamtéž, ubírajíe
jim den za dnem pevné půdy pod nohami
Než účinek tohoto tlaku jevil se pová-
žlivě i ve vnitřních poměrech rakousko uher-
ských. Umělé ucpávání bran vývozních v Ně
mecku mělo za následek, že přebytek pšenice
a vepřův uherských musil se dráti úsilně do
této polovice říše a zde způsobil rozhořčení
postižených interessentů, zvláště zemědělcův
a mlynářů, zajisté rovněž na nemalý, bu-
doucí prospěch Německal Při
rozeně byli postupem Německa zkráceni
zemědělci zdejší a ulerští a mělo by býti
tudíž společnou jejich snahou, aby se do-
mohli nápravy; zatím se děje pravý opak
Jedni považují druhé za nepřátele — protože
je celní a obchodní politika Německa dovedla
rozeštvati. Neůspěch a ztráty obou zaslepily
je, kdežto by měly jejich zrak zbystřiti .
Toto znepřátelení zdejšího a uherského
zemědělství nepřekáží ovšem ani zdejšímu
německému průmyslu; tento naopak používá
ho proti rozvoji průmyslu v Uhrách, ohřívaje
takto svou polévku na vzájemné nepřízni po
škozených zemědělcův.
Vzpomenuté hospodářské neúspěchy ne-
zůstaly ovšem bez účinku ani na vzájemný
poměr obou polovicí říše, jež dosud nedo
spěly k obnově hospodářského vyrovnání
jak se věci nyní mají, sotva asi k němu do-
spějí v čas, aby mohlo se zdárněji provésti
jednůní s Německem o nových obchodních
smlouvách, ana lhůta smluv posavadních již
již se chylí ke konci.
A tu se opět vracíme ke vzpomenutému
výkladu bývalého státníka a odborníka ve
věcech obchodních
Německo
Uhry
8
article
Především nebude rakouská vláda s to
pravil prý, aby při nejlepší vůli odvětila na
otázku zajisté plně oprávněnou, již jí daj
zástupci Německa a Italie: s kterým ho
spodářským územím bude se
smlouva nová uzavírati: zda s ce
lým Rakousko Uherskem, či pouze s jeho
polovicí cislajtánskou, a na jak dlouhou dobu
Podaří prý se sice diplomatickému umění na-
šich vyjednavatelů rozptýliti tyto pochybnosti.
ale .. upokojení toto bude nutno
si zakoupiti tím způsobem, že
předem se přislíbí ostatním vy-
jednavatelům jisté ústupkyll
Jaké asi ústupky ty budou, dotyčný od-
borník nenaznačil a ani toho není třeba
vždyť již tímto prostým propověděním zadáv
rovnocennost vyjednavatelův a stran.
jež zastupují, a činí je závislými na dobre
vůli a uznání strany druhé, totiž Německa
a Italie.
Pro nás, pro naše zemědělství tytc
ukázky perspektivy do budoucnosti zajiste
stačí, aby postižení ještě o hodině dvanácte
se vzchopili a spojenými silami se domáhali
oněch posic, kteréž nynějšími ob
chodními smlouvami ztratili —
v tom jsou, jak výše ukázáno, zájmy jejich
totožné v obou polovicích říše. Neučiní-i
toho, bude posavadní tíseň trvati dále a bez
pochyby bude v dalších letech i pronikavější
Německo
Rakousko Uhersko
Italia
9
article
Povážlivý zjev.
Povážlivý zjev.
Nepříznivé poměry zemědělské výroby po-
sledních let přivodíly řadu chorobných zjevů
v našem agrárnictví. Bylo na ně často a často
poukazováno. Zahraničná soutěž, špatná země-
dělská politika, nedostatečná organisace úvěru.
špatná organisace rolnictva samého, nadyláda
chvilkových konjunktur tržních — to vše jsou
momenty dobře a důkladně objasňované. A vedle
těchto hlubokých ran mizely často zdánlivě ne-
patrné poruchy menší, mizely v hluku a rychlost
našeho života. A sahaly přece nicméně stejno
hluboko.
Parcelářství živnostenské, tak nebezpečně
kdysi se rozmáhající, jest dnes na ústupu. Pře
moženo není však, jen jiné formy si nalezlo
Špatný a nedostatečný úvěr zemědělský, lépe
řečeno špatně organisovaný úvěr do-
tírá na rolníka dnes více než jindy. Příčiny toho
tkví jednak v důvodech zemědělské krise vůbee
jednak jsou rázu více méně krajového, lokál-
ního (na př. úpadek závodu peněžního, v němž
rolnictvo jest organisováno a p.). Prvými dnes
zabývati se nebudeme — jde nám o speciáln
zjev, vyskytující se v krajinách české nížiny se
verní (české Poohří, labský pruh nížinný u roz
hraní jazykového atd.). Jsou to kraje naše tak-
měř nejlepší a nejúrodnější. Rolnictvo těchto
krajů dobylo si v letech šedesátých a dalšíe
čestného místa v dějinách naší státoprávní oppo
sice, leč agrární krise dolehla nelítostně i sem
A dolehla krutě a těžce. S ní přišlo i parcelář
ství, které zde slavilo pravé triumfy, a v jeho
zápětí jiný zjev, vrcholíci v systematickém
znehodnocování půdy.
český Poohří
10
article
Již časté exekuční a parcellační prodeje
cenu půdy snížily, ale jen více méně přechodně
Při parcellacich přecházel z větší části pozemel
do rukou rolníků, kteří sice nezaplatili tržn
cenu jeho ihned, kteří však ve lhůlách převe
dené kupní dobírky u peněžních ústavů vyrov-
nali. Ovšem i tak ztratili jsme mnoho půdy
která takměř nenávratně přešla do rukou velko
statkářských, židovských a německých; ve
všech těchto případech však cena půdy spíše
zvolna stoupala, nehledě ke chvilkovým kle
sáním.
Předluženost selských usedlostí přivedla
k plné platnosti zjev t. zv. sanací. Rolník pře
dlužený, vida nemožnost udržeti statek úplný
neb vůbec, v ustavičném strachu před exekuč-
ním prodejem, kde statky pod vlivem nového
exekučního řádu značně pod cenou se prodá
vají, sahá pravidelně k prostředku dobrovol-
ného rozprodeje buď všech svých pozemků neb
jich části potud, pokud chce zaplatiti všechny
neb aspoň nejvíce doléhající dluhy. Částečné
odprodeje dnes mizí, úplné rozprodeje je vy-
tlačují, přivádějíce však nový zjev: rozpro-
dávajleí vlastník vyhražuje s
z pravidla z odprodaných pozemků
roční důchodek, rovnajíeí se 19
neb 2 tržní ceny. Na stateích rozprodá
vaných váznou pravidelně výměnky neb služeb
nosti bytů a začasté i důchodky dříve již roz
prodavších vlastníků, ba konstatoval jsem n
11
article
Libochovicku případ, že na jedné parcelle vázly
3 důchodky (1 neb 2) pro postupně rozpro
dávavší byvalé vlastníky! Ba možno takměi
řici, že se při těchto rozprodejích zpravidl
renta pozemková alespoň na čas od pozemku
jaksi odděluje, totiž z části neb zcela původ-
ním vlastníkům zachovává — důsledně ovšem
klesá cena pozemků samých. Ná
sledkem úpadku mělnické záložny a následkem
záchranné akce pro záložnu budyňskou, vyžá-
davších si veliké oběti, klesla však schopnos
ke koupi krajů těchto, a půda přechází tim
více do rukou německých. Koupě celých use-
dlosti a vytvořování nových velkých statků
německo-židovských není zvláštností — atu
nutno stále na to mysliti, že jde zde o kraje
na rozhraní jazykovém, kde německý kapitál
jest tak výbojný
Toto syslematické znehodnocování půdy
uvedenými důchodky možno nazvati v krajích
oněch zjevem stálým. Jest zde- také 1/1o selské
půdy důchodky nejrůznějšími zalížena. Rolník
sám rozprodej svůj neprovádí. Jest vlastně úplně
v rukou peněžního ústavu, respective zástupee
jeho. Z pravidla pokusí se věřitel společněs
dlužníkem o rozprodej, ukazuje mu na to, že
si takto zachová alespoň důchodek a vyhražuj
12
article
si pro sebe sprocenta« na »hrazení nákladě
rozprodeje« a teprve, když se tento rozprode,
nezdaří, nastane exekuční prodej. Podobné roz-
prodeje a odprodeje, aneb pokusy o ně, připa-
dají na Libochovicko 2—3 měsíčné ! )
A rozprodeje provází neméně bědný zjev
Všeobecné zdražení peněz dolehlo i na rolnictvo
A dolehlo na rolnictvo české nížiny severní tím
krutěji. Místní peněžní závody potřebný úvěr
úplně dáti nemohou: setkávámeť se zde s po-
měry abnormálnými. Úpadky, peněžních ústavů
zvýšily nepoměrně potřebu peněz a rozmnožily
potřebu úvěru. Nastává pak shánění úvěru mimo
kraj sám a nejvíce úvěru skytaji závody
německé. Je to hrozný zjev, ale kdo mohl
nahlédnouti do pozemkových kněh na př. Měl-
nicka, zhrozil se jistě, jakými rozměry zahostil
se zde německý kapitáli
Všechny tyto zjevy a u středních statků
hlavně ony důchodky znehodnotily půdu na dobu
jistě dosti dlouhou.
13
article
Tento stav jest nejvítanějším velkostatku
německo-židovské spekulaci. Třiblice, Vrbičany,
Chotěšov atd., to jsou etapy tohoto rozkladu.
A současně mizí i láska k půdě, živitelce
Půda jest předmětem spekulace, vyssávání
Lehkomyslné rozprodeje (na příklad rozprodán
statek v ceně 25.000 zl., s dluhy asi 7000 zl.
— »kdo se s tím bude zlobit,« řekl vlastník
s vyhraženým důchodkem jsou vitanějšími, nežl
klopotná práce za splácením dluhů. Jsou ovšem
případy, že rozprodej skutečně umožní zaplacen
věřitelů, kteří by exekučním prodejem uspoko-
jeni nebyli — leč případy tyto jsou vzácnými
pravidelným zjevem jest rozprodej více měně
lehkomyslný.
V častých případech dohání rolníka i drahý
úvěr k tomuto kroku, neboť čím hypotéka
menší, tím úvěr dražší a nad to nemůže s
rolnik úvěr opatřiti sám, nýbrž obrací se n
sprostředkovatele. A tomu jest ovšem vítanějš
»sanace« rozprodejová neb odprodejová, než
pracné a měně výnosné opatření úvěru neb
konverse pohledávek. Láká vyhlídka na důchod
— a rolník v těžké finanční situaci tak snadn
propadá lákadluh
Není ještě všeobecným tento zjev důchodků
a dá se proti tomuto znehodnocování půdy —
a to půdy na rozhraní jazykovém ležící a pře-
vahou kapitálu německého tak mocně ohrožené
ještě účinně bojovati. Organisace zeměděl-
ského úvěru a organisace rolnictva samého mus
býti základem. Ne stálé volání po autoritě
zasáhnutí státu — ne: jest jasnějším vítězství.
kterého si kdo vybojuje sám, než vítězství, kte-
rého má dobýti jiný. V srdci a hlavé našeho
rolníka musí zůstati tradiční a tak hluboká láska
k půdě, tento mravní moment musí býti vzpruhou
zdárné svépomoci.
Dnes nebudeme pojem tento rozbíratia
cestu jeho zkoumati, naskytne se nám příležitost
později. Chtěli jsme podati skrovný příspěvek
k poznání našich ran.
Třiblice
Vrbičany
Chotěšov
14
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 16. listopadu. (Svolání de
legacI.) »Neue Freie Presse« tvrdí dle svých
informací, že o svolání delegací na příští jaro
ve schůzich ministerských dosud jednáno nebylo
a že není doposud vyloučena možnost, že se
delegace sejdou až na podzim r. 1901.
V Praze, 16. listopadu. (Polský hl as
o německých liberálech.) Vídeňský
dopisovatel »Dzien. Polského«, podávaje zprávu
o poslední jihlavské řeči dra. Grossa, nazývá
německé pokrokovce stranou úplně zchátralou,
jejíž úplné zmizení bude na prospěch Rakouska
i Němců samých. »Jest to strana — píše » Dz.
Dzien
Němec
Praha
Rakousko
Neue Frei Presse
15
article
Pol.« — jež má takováto pravidla: cokoli
získají Němci, to jim náleží právem, čeho do-
budou Poláci, to je dar nebo úplatek. Cukerní
prémie jsou povinnost státu; clo na naftu jest
dárek Haliči. Taková jest typická formulk
pánů Grossa a spol. Na štěsti celá ta stran
jsou morituri, z nichž ne mnozí se už vrátí
do sněmovny. Pravím »na štěstí«, neboť jsem
přesvědčen, že s každou jinou stranou jest do-
hoda snažší, než s touto. Nacionálové ba i ra-
dikálové, bojujíce sami s Čechy, dříve neb
později uzavrou mír, neboť jsou to strany
vskutku návodní a dovedou oceniti sílu národ-
ního vzrušení; mimo to nemají tradie strany
vládnoucí. Liberálům z národního programu
zbyla jen rozhořčenost proti jiným národům
tradice ličí jim v budoucnosti obraz panování
bez boje. Čím dříve tato ztrouchnivělá strana
budeadstraněna z parlamentu, tím lépe pro
Rakousko i pro samy Němce.«
Z Krakova, 15. listopadu. (Rutov s ký
— Židé proti židům. — Volební pře
hmaty.) Dr. Rufovský svolal dne 14. lislopadu
do Tarnova (svého bývalého volebního okresu
schůzi voličskou, v níž podával zprávu o sve
činnosti v minulém sněmovním období. Jeden
z tarnovských židů, jakýsi dr. Schützer, chváli
činnost Rutovského a doporučoval jeho opětnou
volbu s podmínkou, že nevstoupí do polského
kola a přičiní se o provedení všeobecného práva
volebního. Ve schůzi nastal však takový hluk.
že se už žádný řečník nedostal ke slovu a schůze
rozpuštěna, aniž došlo k hlasování o kandidátu.
Pol
Němec
Polák
doktor
Rufovský
Schützer
Rutovský
Halič
Čechy
Rakousko
Krakov
Rutov
Tarnov
panování bez boj
16
article
Naděje Rutovského za opělnou volbu v Tarnově
sklesly pod nullu. — Volební schůze v Brodech.
navšlívená skoro samými židy, usnesla se volit
jen takového kandidáta za pátou kurii, který ne-
vstoupí do polského kola. Bývalým členům pol-
ského klubu dru. Bykovi, Horovicovi a lvov-
skému rabínu Šmelkesovi vyslovena nedůvěra. —
*) Pochopitelno, že rolník jen nerad takto zall
ženou půdu kupuje, a odhodlá-li se k tomu, kupuje
ji lacino. Ještě nejméně vadí tyto důchodky velko
statkům, které dobře pochodí, necítice placení du
chodu a nabývajíce lacino půdy, neb obchodníkům
kteří platí rádi opakující se důchod při snížené kupní
ceně půdy-
Jedna haličská zvláštnost voleb volitelů záleží
v tom, že se volby vypíšou pozdě večer (přilepí
se ohláška na hospodu) a odbudou záhy z rána,
tak že se o nich dovědí jen voličové předem už
upozornění, aneb se vůbec nevypišou, přijede do
vsi komisař z hejtmanství, dá zavolati spolehlivé
osoby, ty odevzdají hlasy pro kandidáty, jež
on jim určí a je po volbě. V Mohylnici, vsi,
mající na 4000 duší, konány volby voliteln
v noci bez předchozího vyhlášení a výsledek
voleb prohlášen v 6 hodin ráno. Zvolenými se
ukázali dva židovští pachtýři, polský kněz, stat-
kář, starosta a jeho náměstek, selský písa
a strážník. Do vsi Zakrovec přijel volební ko-
misař v průvodu četníka ve 4 hodiny ráno
a hned provedl volby, k nimž dal vzbuditi če-
ládku z panského dvora. Ostatní sedláci se o vol-
bách ani nedověděli. Jsou to v pravdě idyllické
poměry
Byk
Horovic
Tarnov
Brod
17
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 16. listopadu.
Nezdary německé kolonisace v Po
znaňsku.
Také my, jako Poláci pod pruským jhem
válčíme nejen za materský jazyk, nýbrž i z
otcovskou půdu. Je tedy pro nás velmi zají
mavo i poučno stopovati, jakých zbraní ně-
mecká útučivost se chápe, jakými zbraněm
ohrození Poláci se hájí a jaký je celkový vý
sledek toho boje. I orgány, německé vládě
blízké, nazývají výsledky ty pro vládu ne
slavnými.
V »CepHO Kypsepy« uveřejňují dopis
z Poznaně, ve kterém je podán dobrý přehled
toho německo-slovanského boje za posledních
15 let.
Dne 26. dubna 1886 Bismark zřídil. tak
zvanou »kolonisačnou komisi«, jejímž úkolem
bylo polskou půdu rozparcelovati a osaditi na
ní německé kolonisty odjinud dovedené. Stát
ihned udělil komisi podporu 100,000.000 marek
Komise čile chopila se díla a počala nejdříve
parcelovati polské velkostatky. Do roku 1891
skoupila půdy za 35 millionů marek. A tu se
ukázalo, co následuje.
Polák
Praha
Poznaň
Cep Kypsepa
18
article
Velkostatek východoněmecký bez rozdílu ná
rodnosti prožíval kolem roku 1885 osudnou
hospodářskou krisi, jež přivedla slabší držitele
k bankrotu. Avšak tehdáž němečtí agrárníci po-
mohli si rozličnými výhodami, které jim posky
tovala vláda, jakož i tím, že jim vláda otevřela
karieru vojenskou a úřadnickou. Toho všeho
Poláci neměli a proto se octli v položení bez
východném. Nezbývalo jim, než půdu prodávat
a bráti průměrně 500 marek za hektar.
A tu se objevila kolonisačná komise. Pro-
tože nastala po polské půdě čilá poptávka,
stoupla její cena. Komise už roku 1886 platila
576 marek za hektar a cena dosáhla r. 1891
již 679 marek. Půdu prodávali tací držitelě,
kterým nic jiného nezbývalo a kteří by i jinak
byli o ni přišli, jen že za menší peníz. Kdo
jen poněkud mohl půdu udržeti, nepouštělji
pamětliv, že by prodejem uvalil na sebe hanbu
a že by vstoupil do řady zrádců národů. Tím
způsobem získala komise špatnou, zanedbanou
půdu za drahou cenu. Ukázalo se na př.,že
z 27.000 hektarů, jež komise skoupila v prvém
půldruhém letě, jen pětina hodila se ke koloni-
saci. Bylo třeba postupovati opatrněji.
Polák
19
article
Vidouce, že polští velkostatkáři hospodářsky
se zotavují přičiněním kolonisačné komise, ně
mečtí velkostatkáři ucházeli se u komise, aby
skupovala i jejich půdu, sice že ji koupí Po
láci. Komise musila povolit. I počala kupovat
také německou půdu a tím zmenšovala svů
kapitál, určený ku zničení polské držby. D
konce roku 1899 množství německé půdy, ko-
misi skoupené, rovnalo se 40 procentům všl
půdy, již byla skoupila.
A tak práce kolonisační komisse po 14 le-
tech docela sklamala naděje, které v ni byly
kladeny. Vymrhány obrovské kapitály na kou-
pení půdy, ke kolonisaci značnou měrou ne-
vhodné, a při tom bezmála polovina jich praskla
na půdu, která již před tím v německých rukou
byla. Mnohým polským statkářům dána možnos
hospodářsky se sebrati, kdyžtě komisse tak dobře
půdu platila. Jední špatnou půdu dobře zpeně
žili, druzí nabyli většího úvěru, protože cena
půdy vůbec stoupla. Bývaly případy, že polský
statkář komissi půdu svou draze prodal a laci-
něji lepší koupil, nezřídka u samých Němců
Polákům byla na ruku i jakosť kolonistů
Vláda je musila sháněti velkým bubnem re-
klamy a nesehnala víe nežli smeť německého
rolniciva, lidi, kteří doma neuměli hospodařiti
mohli to tím méně dovésti na půdě a za pod
mínek jiných. Mezi pilný selský lid polský při
cházeli němečti lenoši a ohejdové, kteří se ne
spolehali na vlastní práci, nýbrž na hmotnou
politickou podporu vlády.
Němec
20
article
Znenáhla komisse i vláda dospěly k pře
svědčení, že kolonisačnou akci v Poznaňsku
dodělaly se fiaska. Nemenší bylo sklamání kolo
nistů, jimž verbíři slibovali, že je uvedou do
země mlékem a strdl oplývající, a nyní mělis
mozoliti měkké ruce, aby z půdy vydobyli úrodu
Takového úskoku komisse se nenadála. Ale an
ti kolonisté, kteří doma byli dobrými hospodáři
se neosvědčili. Sasíci na př. doma hledělisi
s úspěchem mlékařství a zelinářství, ale když
měli v Poznani pěstovat obilí, nevěděli si rady.
Vznikla všeobecná nespokojenosť, nespoko-
jena byla komisse, nespokojení kolonisté, a ko-
nečně pangermánšti verbíři nemohli už pranikoho
dostati na lep. Byly případy, že kolonistě, při-
šedše v Poznaňsku na mizinu, utikali tajně do
předešlého domova. Nemajíc jiných Němců, ko
misse musila za vděk bráti místnými. Němei.
poznaňskými a východopruskými. Těm jsou
ovšem vládní podpory vítány a berou oběma
rukama, ale jimi se počel německého obyva
telstva v polských zemích nezvětšuje.
* drebném prodejie
canní číslo s sobě . . . za 9
sdpaladní
. . . . sa l
Ve flialkéch na venkovs
ranní číslo. . . . . . . . 10
sdpolední.
Inseráty
plati ss hstovš napřed
Předplaceni a insasty plijiná sěnlnl
stracs v Mariasske slici č. z.
Tan nashásejí ae těž redakee
tiskárns s szpedice „Národnich Listá“
Rukopisy se nevrannji
Němec
Národnich
Poznaňsko
Poznaň
Tana
21
article
Za 14 let kolonisačná komisse ušadila
v Poznaňsku a Východních Prusech 10.000
Němeů, ale tento problematický experiment stál
okolo 200,000.000 marek. Uvážíme-li, že v obou
jmenovaných zemích jest přes 314 mill. obyv.,
pochopíme, jak nieotné jsou výsledky, kterých
se dodělala kolonisačná komisse. Kolonisté, ob-
klopeni hromadou polského obyvatelstva, dříve
nebo později se popolští.
Volba do říšského sněmu
německého
za okres Meziříči měla tento výsledeka
Polák Chrzanowski 7146 hlasů, konservativec
Gersdorff 6180 hlasů, antisemita Bruhn 3667
hlasů, kandidát klerikálních Němců Krzesinski
551 hlasů, sociální demokrat Mix 40 hlasů
Nutna užši volba mezi Gersdorffem a polským
kandidátem Chrzanowským. Odrodilec Krzesinski
jenž se propůjčil k potírání opposiční kandida-
tury polské a proti němuž nedávno také arci-
biskup Stablewski vystoupil, pochodil tedy pra-
špatně.
Polák
Chrzanovský
Gersdorff
Bruhn
Němec
Chrzanowský
Stablewski
Poznaňsko
Něme
22
article
Dokud bude bojováno?
Dva ministři transvaalští, dlící nyní v Brus-
selu, prohlásili k jednomu zpravodaji, že tá
chvile stojí ještě 20.000 Burů
proli Angličanům v poli. Dokud ale
bude žíti třeba jen 500 Bnrův, dotud Angličané
nebudou míti klidu. Ministři polvrdili, že velká
část transvaalského státního pokladů ukryta jest
u různých bank. Fondy těmi budou bankovky
transvaalské po válce vypláceny. Vláda belgická
hledi odvrátiti pobyt Krügrův v Brusselu všemi
prostředky, ano neštítila by prý se ani vypo-
vězení jeho, kdyby došlo na protianglické
projevy-
Bezúčelné podmínky míru.
Vyslanec čínský v Paříži vyjádřil se ko
zpravodaji »Matinu« o podmínkách míru, na ja-
kýchž se vyslanci v Pekině dle známé zprávy
»Timesů« usnesli, takto: To vše jsou slova.
Komu že chtějí podmínky vnutiti? Spojenci
nemají proti sobě žádnou moc zodpovědnou.
Angličan
Matin
Brusel
Paříž
Timesy
Bur proli
23
article
Domnělí plnomocníci, Lichunčan a jeho soudruzi,
jsou pouhou diplomatickou fikcí. Nemohou než
vyjednávání protahovati, aby získali času a aby
pokud možno zachovali — svou hlavu. Budou-
se vzpírati, užijí spojenci proti nim repressalií,
povolí-li, mohou si býti smutným osudem —
se strany císařovny vdovy jisti. I konečné pode-
psání smlouvy o mír bylo by jen formálnost,
nikoli rozřešením. Čásť podmínek pro-
vésti vůbec nelze. Boxery nelze potlačiti
pouhými dekrety. Zakáže-li se pak dovoz zbraní,
bude Čína místo těchto kupovati — evropské
inženýry a bude sama zbraně vyráběti. Princové
zodpovědní nebudou nikdy popraveni jinak, nežli
v depeších. Slovem, taková smlouva míru byla
by jen officiální lží a výsledkem jejím bylo by
jen — kratší neb delší příměří. Nejjednodušším
rozřešením bylo by zbaviti císaře neblahého
vlivu císařovny vdovy a osvoboditi jej. V oka-
mžiku, kdy by císař, jenž právě pro své reformní
pokusy byl vlády zbaven, byl osvobozen a kdy by
se skutečně ujal opět vlády, měly by v něm
evropské státy nejloyálnějšího spolupracovník
svého i záruku nejbezpečnější. Až potud zá-
stupce nebeské říe.
Čína
24
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Z městské skupiny příbramské. V úterí
dne 6. listopadu konala se v Berouně
důvěrná schůze zástupců voličstva. Přítomne
byli p. starosta města s městskou radou, dů-
věrníci strany svobodomyslné, výbor Občanské
besedy a zástupcové všech vrstev III. kurie-
Shromáždění schválilo jednohlasně kandi-
daturu zemského poslance p. Ignáta Hořice.
— Městská rada v Dobříši ve schůzi dne
11. t. m. konané usnesla se co nejvřeleji
doporučiti voličstvu kandidaturu poslance
dřívějšího, pana Ignáta Hořice.
Hořice
Beroun
Dobříš
výbor občanský beseda
25
article
Důvěrníci národní strany svobodo-
myslné z okresu humpoleckého, vesměs
rolníci, usnesli se dodatečně, ježto v plném
počtu ve schůzi konané v Německém Brodě
přítomni nebyli, jednohlasně vzhledem k nynější
vážné politické situaci, v níž národ český s
nalezá a vzhledem k možným neblahým ná-
sledkům, jež by roztřištěností nastati mohly,
dáti svorně své hlasy bývalému poslanci panu
dru. Edv. Brzorádovi, advokátu v Né-
meckém Brodě.
Ze Sobotky. Ve středu večer konala s
v městském divadle velice četně navštivená ve-
řejná schůze voličská V. kurie, při níž se před-
stavil bývalý poslanec pan Josef Doležal.
Vývody jeho přijaty s opětovným bouřlivým
souhlasem. Ačkoliv pp. okresní tajemník Mach
a MUDr. Mrkvička opětovně do debaty zasáhli
a kandidaturu učitele p. Černého doporučovali,
docilili při konečném hlasování pouze 12 hlasů;
všichni ostatní hlasovali pro pana Doležala
vyslovili mu úplnou důvěru.
Pánům voličům V. kurie v okresu
skutečském! K nastávající volbě poslance do
rady říšské pro všeobecnou třidu V. svolává
sbor důvěrníků národní strany dělnické a ná-
rodní strany svobodomyslné veřejnou schůzi
voličskou na neděli 18. listopadu t. r. o 10.
hod. dopol. do dvorany Sokolovny, k níž se
dostaví náš kandidát poslanectví do rady říšské
pan Fr. Jiránek st., dělník z Prahy, aby sa
nám představil a vyložil svůj program. Vzhledem
k důležitosti této schůze vybízíme k účasti nej-
hojnějsí.
Brzorád
Doležal
Mach
Mrkvička
Černý
Jiránek
německý Brod
mecký Brod
Sobotka
Francie
Praha
národní strana svoboda