ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 74371670-66c5-11dc-b3ac-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 14 celkem · entity: person 47, place 30, org 5, work 1
1 article
síla se narodni hymna francouzská během posled ního století několikrát přizpůsobiti hudebnímu vkusu doby. Poslední partitura pochází od Ambroise Tho- masa. Těchto dnů byla však nahražena novou. Mi- nistr války dal si těchto dnů od kapely republikánské gardy zahráti novou versi, jež ihned byla úřadně schválena a bude zavedena u všech vojenských kapel pro veškeré slavnostní obřady. Novou instrumentaci provedlí pánové Dubois, ředitel a Duvernoy, professor na pařížské konservatoři. Hlavní novota zakládá se ve vložení silného víru bubnů a mohutné fanfáry trub, jako důraz na nejsilnější místa. = Zloděj v knihovnách. Z Lipska se ozna- muje: Zdejší policii podařil se šťastný lov. Již mi- nulého roku byly častěji pohřešovány cenné knihy z knihovny university lipské, avšak zloději nebylo lze přijíti na stopu. Minulého pátku byl zloděj do- paden při činu. Jest to bývalý pruský soudní adjunkt Loth. Zloděj bydlel v Dobrosoli (Halle) pod jmenem dr. Roeder, soudní assessor z Lipska a prodával tam pod jmenem dr. Rother z Naumburku ukradené knihy. V Lipsku představil se pod jmenem O. Peters, soudní adjunkt. Knihy, jež prodával, pocházely z čítáren universit v Lipsku a Dobrosoli a z knihovny jednoty právních zástupců v Lipsku, kde Loth také kradl. Větší počet knih podařílo se lipské policii opět nalézti. Když jej zatýkali, měl Loth u sebe také vstupenku do knihovny university berlínské. Lze tudíž předpo- kládat, že páchal krádeže také v Berlíně.
Ambroise T Dubois Duvernoy Loth doktor Roeder Rothera O Peters Lipsko Halle Naumburk Berlín knihovna univerzita lipský
2 article
= Zastřelil bratra. Během prudké hádky byl v Patersonu, N. J., Ital Pietro Paganillo od svého bratra Sabatta zastřelen. Pietro bydlel na Brooks streetu a Sabatto byl jeho sousedem. Již delší dobu panovalo nepřátelství mezi Sabattem a jeho otcem, poněvadž se otec o svou starou manželku, která žije v Italii, nestará. V neděli přišel Sabatto do domu bratrova, u kterého otec bydlil, byl však ihned vy- hozen. Ale ozbrojil se revolverem a záhy se zase vrátil a když byl otce dýkou bodnul do ramene, za- střelil bratra Pietra, který chvátal otci ku pomoci. Vrah na to uprchl a dosud nebyl dopaden. = Nebezpečné skladiště. Z Paříže se ozna- muje: Následkem žaloby ředitele nepřímých daní u policejního prefekta zabaveno ve skladišti státních dodavatelů, firmy Marcel Gaupillat Co. v před- městí La Villette 18 millionů patron, mezi nim 3 milliony patron do pušek, opatřených střelami. 30.000 pro revolvery a 15 millionů patron do lovec- kých pušek, opatřených toliko zápalkami. Toto obrov- ské množství patron uloženo bylo ve sklepních míst- nostech šestipatrového domu, v němž bydlí četné rodiny. Firma Gaupillat Co. měla toliko právo- přechovávati v těchto místnostech nanejvýš 250,000 patron do flobertek. Na fimu bude podána žaloba pro ohrožování veřejné bezpečnosti a přestupek předpisů.
Paterson Ital Paganillo Sabatt Pietro Brooks Sabatto Pietr Italia Paříž Marcel Gaupillat Company Gaupillat Company
3 article
= Šlechetný lidumil, jenž ovládán byl toliko touhou činiti dobré a dovedl ji též uváděti ve skutek zemřel těchto dnů v Italii. Dr. Pietro Panzeri narodil se v Sormannu, v kraji comském a stav se na uni- versitě v Pavii doktorem lékařství, ihned lpočal pro- váděti svůj ideál, zachraňovati znetvořené a špatně rostlé děti. Po 30 let věnoval svoje síly výhradně chudému obyvatelstvu Milána a jeho pečlivému a geniálnímu ošetřování podařilo se získati tisícům mladých, zdánlivě beznadějně znetvořených lidí nor- málně rostlé tělo a tím i podmínky šťastného a uži- tečného života. Milán byl hlavním sídlem jeho čin- nosti, kdež »Instituto dei rhachitici«, ústav založený šlechetným Pinim, přivedl na nynější stupeň svrcho- vané dokonalosti. Mimo to byl v Bologni soukromým docentem orthopaedie. Svým učením a svým způ- sobem léčení, jakož i svým ideálním působením povzbudil velký počet žáků, takže vskutku význam práce jeho života pro vlasť jeho byl nesmírný. Mimo to věnoval též bedlivou pozornost podpoře stavov- ských zájmů lékařských a veřejnému zdravotnictví. k čemuž jakožto člen obecního zastupitelstva a soudní znalec měl hojné příležitosti. Šlechetný lidu- mil dosáhl bohužel věku toliko 52 let.
doktor Panzeri Sormann Pavia Milán Bologna Institout dei rhachitice
4 article
= Pomocník v nouzi. Správce domu na vých 98. ul. v New-Yorku, Thomas Warren, zachránil onehdy ráno při požáru paní Emilii Silvermannovou, bydlící ve 3. poschodí a její 2 týdny staré dítko od hrozné smrti. Vynesl je v náručí z budovy kouřem přeplněné na ulici. Má se za to, že požár povstal ve sklepě od hořící svíčky. Kouř, kterým byl záhy celý dům přeplněn, byl horší, nežli oheň. Warren probudil svou manželku a 18letou dceru, které spě- chaly od jednoho bytu ke druhému a vyburcovaly ze spánku všechny nájemníky. Paní Silvermannová le- žela nemocná v posteli, a nemohla ani sobě ani svému dítěti pomoci. Warren odebral se rychle do jejího bytu, uchopil matku a dítě do náručí a šťastně je dopravil na ulici. Požár byl rychle uhašen.
Thomas Warren Silvermannová Warren NewYork
5 article
= Zajímavý list soudce, předsedy soudu v Chäteu-Thierry, pana Magnauda, uveřejňuje paříž- ský »Matin«. Pan Magnaud získal si svými rozšaf- nými rozsudky a jich nestranným odůvodněním, svěd- čícím o nejkrásnější lidskosti a bystrosti ducha, v celé Francii čestného titulu »dobrý soudce«. Před něko- lika dny vyslovil poslanec Guy Barthou ví časopise »Petite Gironde« námitky proti rozsudkům Magnau- dovým, jenž na to odpovídá v »Matinu« a z listu jeho vyjímáme následující charakteristická místa: »Myslím, že soudce není k tomu, aby užíval zákona mechanicky, as jako žák opisuje krasopisný předpis. Naleznete v důvodech mých rozsudků slova publici- sty, přání občana a nikoli právní důvody obvyklé formy. Soudce měl by býti především člověkema sice člověkem své doby, jenž prost všeho formalismu zná svět, jenž jej obklopuje, jenž dovede aneb snaží se rozeznati různost pocitů, jež panují v každé ze společenských tříd a všeho toho použít pro své roz- sudky. Nezdá se vám, že naše konání spravedlnosti, i když zákony zůstanou, jaké jsou, bylo by mnohem lépe pochopeno lidem, kdyby je provozovali nikoli soudcové vyrostlí v blahobytu a bohatství, nýbrž soudcové, kteří nepozbyli veškerých sympathií vůči proletariátu? Jest vskutku revoluční, vidíme-li, kterak vždy a všude bylo konání spravedlnosti čímsi rela- tivním, proměnlivým a pak aspoň se snažíme, hle- daiíce právo, bráti zřetel na duševní a hmotný stav téch, pro něž náš společenský řád má toliko kruto- sti? Co jest důležitější: právnická spravedinost anebo slušná spravedlnost, jež odpovídá přirozenému právu, rozumu a snaze naší doby po sociálním zlepšení?
Thierry Magnauda Magnaud Guo Barthou Petit Chäteu Francie
6 article
Myslím, že poslední jest správné. Propustil jsem z obžaloby ženu, jež pod neodolatelným nátlakem blí- žící se smrti hladem, jedva schopna svých smyslů, odcizila chléb, jenž před ní ležel. Kdo může odporo- vati tomuto rozsudku? Vy sám tak nečiníte a já budu i nadále takto jednat.« = Osudné dudy. Z Montrealu v Kanadě se oznamuje: Všechno tu již bylo — pravil moudrý ben Akiba. Avšak starý pán v době, kdy výrok tento učinil, bohužel ještě neznal Kanadu, zemi zvlášt- ností, jinak byl by býval poněkud opatrnější ve svém výroku. Na každý způsob nemohl ani tušit, že zcela obyčejný dudák může zavdati podnět k pová- žlivé neshodě mezi pány ministry, jež dokonce může vésti k ministerské krisi. Přece se tak stalo. Vinní- kem jest R. R. Dobell, ministr bez portefeuillu, ale s dobrým služným, uraženým předseda ministerstva sir Wilfried Laurier. Pan Dobell uspořádal onehdy vybranému kroužku svých známých v Ottawě ho- stinu a poněvadž účastníci většinou pocházeli z krás- ného Skotska, uznal vlídný hostitel za dobré, anga- žovati k oslavě hostiny dudáka, by přednesem písní
Dobell Wilfried Laurier Montreal Kanada Ottawa Skotsko
7 article
domácích bardů zvyšoval zábavu. To bylo všechno v pořádku, třeba že nebude každý souhlasiti o ja- kosti zvuků nástroje, jenž Skotům tak lahodí. Avšak veselá společnost, rozjařena vínem, po skončené ho- stině odebrala se in corpore, s dudákem v čele, do budovy parlamentu a vtáhla do posvátných síní jak náleží hlučně. Na neštěstí měl sir Wilfried Laurier jednu ze svých znamenitých řečí v záležitosti ohromně důležité — zdali 24. květen, narozeniny nebožky královny Viktorie, má se státi stálým svátkem, což ostatně vskutku usneseno — a spatřiv podivné pro- cesí svého kollegy Dobella, popletl si koncept a musil za jásotu sněmovny poslanců, jež měla z to- hoto hudebního intermezza ohromnou švandu, svoji řeč přerušit. Pohledl vyčítavě na rozjařenou společ- nost a na neunavně pískajícího dudáka a pak se vrátil do své soukromé kanceláře. S přátelstvím mezi pány Dobellem a Laurierem dopadá to nyní velmi bledě. Utrpělo těžkou trhlinu a snad bude záhy mr.
Skot Wilfried Laurier Dobell Laurier Viktoria
8 article
Dobell ministrem mimo službu, bez portefeuillu a bez dobrého služného. = Přisný trest. Soudce Newburger v generál- ních assisích v New Yorku odsoudil na 25 roků do státního vězení 21letého účetního Fred. Wagnera, který byl před 10 dny uznán vinným, že ve velkém obytném domě na vých. 58. ul. založil oheň. Nejvyšší trest pro paličství jest 40letý žalář, a bude-li se Wagner v káznici řádně chovati, bude mu s trestu 9 roků a 9 měsíců odečteno. Ostatně odsouzenec stále tvrdí, že jest nevinen. Když byli porotci uznali že jest Wagner vinen, bylo vzhledem k jeho mládí zavedeno nově vyšetřování, avšak výsledek byl ten že byly další závažné důkazy proti obžalovanému zjištěny. Při prohlášení rozsudku poukazoval soudce na to, že v domě bydlí 29 rodin a že založením ohně bylo 160 životů lidských ohroženo. Wagner jest ženat a otcem jednoho dítěte.
Fred Wagner New York
9 article O pojmenování nového kamenného mostu v Praze.
O pojmenování nového kamenného mostu v Praze. Nad vchodem do pravé budky výběrčí na novém mostě kamenném u Národního divadla do kamene vytesáno jest pojmenování: »Most císaře Fran- tiška«. Toto označení jest nejen na průčelí domku u břehu staroměstského, ale i na domku u břehu malostranského. V české veřejnosti pojmenování mostu jest předmětem živých úvah a dlužno proto zmíniti se o okolnostech, které předcházely tomu, že do kamene bylo jmeno nového mostu vytesáno. Dne 4. listopadu 1841, když nový most řetězový byl odevzdáván veřejnému používání, poprvé byl označen jako most císaře Františka a sice v řeči, kterou proslovil Josef Matyáš hrabě z Thunů k nejvyššímu purkrabímu hraběti Chotkovi, ačkoliv most zbudován byl za panování krále a císaře Fer- dinanda Dobrotivého. Třebaže pojmenování na žád- ném pilíři mostu nebylo tehda vytesáno, přece zú- stalo mostu oficiální označení »Most císaře Františka«. V lidu pojmenování toto se neujalo a zobecnělo označení »most řetězový« tak, že na most cí- saře Františka nikdo ani doptati se nemohl. Mnohé omyly pak vznikly po vystavění mostu z Eliščiny třídy na levý břeh vltavský, načež jmeno »řetězový most« ještě více v lidu se vžilo. Také na mostědo Buben není pojmenování mostu vytesáno na dom- cích neb pilířích, jedině barevná tabulka, na před- mostí upevněná, udává jmeno mostu. Dlužno připo- menouti, že ani na mostě Palackého není pojmeno- vání mostu vytesáno.
František Josef Matyáš Chotek Palacký Praha Thun Fery Bubno národní divadlo
10 article
Když byl most řetězový sbořen, vynořila se na povrch otázka, jak bude nový most pojmenován Z počátku otálelo se s vyřízením otázky pro do- mnělou její předčasnost. První rozluštění její podala pamětní listina, dne 3. srpna 1898 s okázalou slav- ností vložená do základního kamene pilíře v malo stranském rameni Vltavy. V této listině už se předurčilo pojmenování mo- stu, neboť uvádí se hned na začátku textu, pozorně redigovaného: »třetího dne měsíce srpna položen byl tento základní kámen k novému kamennému mostu Františkovu přes řeku Vltavu v Praze . . « Nehledě k této precedenci, bylo o pojmenování nového mostu kamenného znovu rokováno v dozorčí komisi nad stavbou mostu. Tato komise usnesla se, aby nový most pojmenován byl mostem císaře Františka z těchto důvodů: 1. Nový most jest sku- tečným nástupcem mostu císaře Františka, poněvadž z bývalého mostu byly pro nový most pilíře zacho- vány. (Ty však později vesměs musily být odstra- něny, poněvadž jejich ponechání mohlo znamenati zkázu pro nový most.) 2. Náklad na stavbu nového mostu z valné části byl uhražen z dvoumillionové státní subvence, na provedení veřejných projektů po- volené. 3. Nový most byl pojmenován již v pamětní
František Vltava Praha
11 article
listině a není důvodů k tomu, aby se pojmenovaní to měnilo, zejmena uváží-li se, že 4. i pro nový most, zůstane-li mu stejné označení, ponechá se v platnosti mýtní privilegium, sahající až do 5. listo- padu 2004. Kdyby ale nový most byl pojmenován jinak, musilo by se o mýtní privilegium žádati a dozorčí komise chovala obavu, že by privilegium nebylo uděleno. Usnešení dozorčí komise rada městská schválila a každý se domníval, že pojmenování mostu zůstane pouze pro oficiální označení a lid že si pojmenuje most dle své libovůle, jako se to stalo s »mostem řetězovýme. Pojednou bylo průčelí výběrčí budky zahaleno plátěnou rouškou a když ji po několika dnech od- stranili, objevil se zvědavcům do kamene vytesaný název »Most císaře Františka«. Totéž stalo se i na straně malostranské. Konstatovati dlužno, že o vytesání jména na průčelích domků rada městská neměla ani tušení. Toto opatření stalo se z nařízení dozorčí komise.
František
12 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Moravské konference vyrovnávací. Déle než tři léta již trvá moravské vyjednávání o národní smír v této zemi. Hlemýždím krokem vleče se nevděčná práce, ale přece jen se vleče a nazdor všem překážkám znamenati lze ja- kýsi pokrok ve vzájemném se sbližövání obou národností, kdežto v Čechách čím dále tím více se rozcházejí. Zjev ten je ovšem vysvětlitelný. Chytrý pan Chlumecký, jenž Němce moravské vede, dobře ví, že na delší dobu panství ně- mecké v zemi ze tři čtvrtin české nestačí. Pozoruje, jak jedna bašta padá po druhé, jedno ztracené město po druhém vraci se do spole- čenstva národního a jak blíží se den, kdy přes privilej velkostatkářský panství německé na Moravě, konané ve sněmu a v jiných důležitých institucích, se sřítí. Proto činí opatření jíž v čas, aby, než nadejde česká potopa, co možná hodné výhod pro Němce zachránil. Vyrovnání jest jakousi archou, ve které odhodlán jest výdati se na plavbu do českých vln. Jen tak sluší pohlížeti na nynější vyrovnávací jednání. Nynější atmosféra smířlivostí zvlhlá postup smíru na Moravě podporuje. Kdo by ale se do- mníval, že snad uskutečnění jeho je blízké, mýlil by se. Jisté podřízenější otázky ovšem vyrovnány a docílena shoda, zejmena pokud jde o rozdělení zemských ústavů a pokud se týče školství, však oříškem tvrdým zůstává po- řád ještě volební řád, zůstávají kurie a od
Chlumecký Němec Čechy Morava
13 article
Němců pro různé velmi důležité a při tom choulostivé věci žádané veto. O to tu jde. Ko- nečně jedná se ještě o jednu věc. Výrovnání na Moravě, třeba že dělo se samostatně, nesmí býti nijakým způsobem odloučeno od souboru otázek, jenž týká se všeho národa našehoa všech zemí českých. Čeští poslanci jsou členové všečeské organisace a mezi vyrovnáním mo- ravským a vyrovnáním v Čechách musí býti — nechceme na tomto místě užiti z kom- promitovaného slova »junctím« — al jisté harmonické shody. Zejmena o to jde, aby na Moravě nebyl řešen národnostní smír dle jiných zásad než v Čechách, a proto nepohlí- žíme na otázku moravského vyrovnání, třeba bychom si ho přáli, tak optimisticky, jako tisk německý. Vyrovnání v obou zemích nesmí býti provedeno na jiné zásadě, než na té, že oběma kmenům musí býti v obou zemích vyměřen stejný dil jazy. kových práv, a potom že každý pří- slušník zemi, nechťsi je té či one národnosti, musí v obvodu cele zemi nalézti právo ve svém jazyku. S tím-li se Němci spřáteli, docíleno bude vy- rovnání hravě — v obou zemích. Prozatím nechť ale se páni moravští delegáti ve »smiřo- vačkách« pozeptají pana Chlumeckého, trvá-l on a strana jeho na svatodušním programu německém. Potom se situace ihned vyjasní.
Němec Chlumecký ko Morava Čechy
14 article
— Německé kvitance na poště. Zmí- nili jsme se již o nařízení pražského poštov- ního ředitelstva ve příčině německých kvitancí. Nedá se věru tvrditi, že by byl pan dvorní rada příliš taktní ani že by měl jemnější smysl pro to, které opatření má býti učiněno a kdy má býti učiněno. Naopak, tento pan Šafa- rik-Pstross je z oněch byrokratů, kteří domní- vají se, že větší čásť jejich povinností v tom záleží, v maličkostech drážditi a na věci veliké a důležité pohlížeti lhostejně. Pan Šafarík: Pstross patrně netušil, jaké by mohlo míti toto jeho nařízení následky. Nechceme proza- tím věc ani naznačili, však páni chéfové res- sortu ve Vídni měli by o to dbáti, aby jejich pod- řízení nekazili čeho s velikým namáháním bylo docíleno a co by mohlo ještě v p o- slední chvíli přivoditi kata-
Šaf Pstross Šafarík Vídeň