ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 74328290-66c5-11dc-9270-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 11 celkem · entity: person 26, place 21, work 2
1 article
ani v tak zv. stavu grossesse terme, ani grossesse avancée, jak tvrdil francouzský lékař dr. Caulet ve svém dobrém zdání, datovaném ze dne 8. září m. r. ze Smede- reva, dle kterého by se byla tenkráte nale- zala královna asi ve čtvrtém nebo v pátém týdnu těhotenství. V protokolu, sepsaném a podepsaném oběma lékaři ruskými se pak praví: Mínění dra. Cauleta vysvětluje se však tou okolností, že souhrn symptomů, jež se u královny jevily, poukazovaly na skutečné těhotenství a dostačovaly, aby královna i celé její okolí byly o těhotenství její přesvědčeny. Lékaři připouštějí v témž protokole, že se tenkráte skutečně mohlo jednati o počátku těhotenství (commencement d'une grossesse), jež však mohlo mezi tím býti zmařeno. Dále zjistili professor Stegirev a jeho kollegové v témž protokole, že nynější stav vysoké paní neohrožuje ani její zdraví ani celkový organismus způsobem jakýmkoliva proto není také těhotenství v nej- bližší době vyloučeno. O povolání prof. Cauleta v září do Smedereva se nyní konstatuje, že se obje- vily tenkráte různé příznaky, jež zdály se vyžadovati porady lékařské tím spíše, že královští manželé zamýšleli po svém sňatku vykonati obvyklou cestu po království srb- ském. Od cesty té bylo upuštěno jedině ná- sledkem dobrého zdání prof. Cauleta, který tenkřáte královně radil, aby zachovala co nejpřísnější klid. dze
doktor Caulet Stegirev profesor Smet Smederevo
2 article
sn Z Brusselu, 17. května. (G.-B.) V dnešní schůzi sněmovny poslanců spůsobili socialisté výtržnost. Když byl posl. Dohet z pravice ve své řeči prohlásil protest proti potlačování světské moci pape- žovy, zvolal socialista Fournemont »To zavinilo provádění frašky! Ku předu Zpívejme marseillaisu!« — Na to začali so- cialisté zpívat. Pravice a umírněná levice volaly je k pořádku, ale socialisté zpívali dále. Pravicejvolala: »Ať žije král!« Předseda dal klobouk na hlavu a odešel. Fournemont zvolal: »Takle svět nezkrotíte!« Poslancové zůstali ještě nějakou chvíli ve sněmovně, ve skupinách živě rokujíce. Po půlhodinné pře- stávce sezení opět zahájeno; předseda vy- zval všechny strany, aby klidně dále roko- valy. Liberál Neuzeau souhlasí s před- sedovým vyzváním, ale prohlašuje, že bude hlasovati proti vyslanectvu v Římě. Ministr zahraničních záležitostí de Favereau prohlašuje, že vláda udržuje nejlepší poměr k vládě italského krále, avšak Belgie má prý důvody, aby u papežského dvora, vzhle- dem na vysokou jeho mravní autoritu, byla za- stoupena. Doporučuje sněmovně důtklivě, p6v aby položky na vyslanectva u Vatikánu a Kvirinálu schválila. Socialista Denis kon- statuje, že Vatikán nedostal pozvání ke kon- ferenci, jež v Haagu se konala, ačkoli k ní všechny státy byly pozvány. Sněmovna schválila na konec obě položky na vysla- nectva 65 proti 55 hlasům.
Fournemont Neuzeau Favereau Denis Brusel Fournemont Řím Belgie Vatikán Haag
3 article Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická. Z Durbanu, 17. května. (C.-B.) »Reu- terova kancelář« oznamuje: »Člen zákono- dárného sboru v Natalu Brunner zaslal časo- pisu »Natal Mercury« přípis, ve kterémž sdě- luje: S vědomím nejvyšších zemských vojen- ských úřadů v zemi byly učiněny kroky, a by domorodei na znlaveného již ne- přítele udeřili a v jeho sídlech draneovali. Zulukafři byli od anglických důstojníků vyzváni, aby vtrhli do kraje Vryheid- ského. Zulukafři uposlechli a uloupili Burům tisíc kusů dobytka, jež plukovníku Botto mleyovi odvedli, Plukovník jim 10 procent uloupeného dobytka daroval. Jeden Bur byl od Zulukafrů oštěpy těžce poraněn. Následkem toho všeho povstali zase někteří jiní kmenové. Brunner uveřejňuje dále protestní telegram, jejž zaslal ministerskému předsedovi i odpověď tohoto, ve kteréž se praví, že ministerský předseda ihned u vojenských úřadů protestoval a že plukovník Bottomley nepochybně původní své instrukce překročil.
Brunner Mercury Botto Zulukafr Durban Natal
4 article
Jak možno český jih zvelebiti. Úvaha od JUC. Jos. Podoláka. V poslední době přetřásá se živě otázka jak by se měl povznésti zanedbaný český jih po stránce politické a národohospodářské. Veli- kou zásluhu o toto nové hnutí má neunavný pracovník pan Ant. Hubka a třeboňští úřadníci samosprávní. A věru byl již svrchovaný čas, aby se někdo ustrnul nad tímto zanedbávaným a odstrkovaným koutem jižních Čech. Pravím zúmyslně zanedbávaným, neboť od počátku naší éry konstituční až na nejnovější dobu neučinilo se pranie se strany povolaných činitelů pro zve- lebení této chudičké krajiny. Poslanci la Je- řábek neměli ani znalosti ani porozumění pro potřeby okresů jimi zastupovaných. Mezi volič- stvo nikdy nepřišli a jestliže jednou za 6 let podnikli výlet do svých okresů, tedy tam vy- konali pouze návštěvu u několika notáblů, o lid se nestarajíce. Vždyť na př. můj strýc, který se zúčastnil 9 voleb (zemských a říšských), měl jen jednou to potěšení, že poznal osobně posl. Platzra (probošta jindřichohradeckého), když týž jako mimochodem přišel do hostince mezi ven- kovské volitele a tam k nim několik přátelských slov promluvil. To byla zrovna událost pro venkovany a vyznamenání, neboť se to nestalo před tím a potom také ne. Byly to tenkrát zlaté časy pro poslance !
Podolák Veli Antonín Hubka Čechy Platzr
5 article
Pak ovšem není divu, že nejjižnější dva okresy české: třeboňský a svinenský, které byly poslancům zvláště z ruky a tím více cizí, jsou dnes tam, kde byly všecky okresy českě již před 40 léty! Jinde vyhledávali poslanci všecky možné podmínky pro rozkvět okresů: získali svým okresům vhodné odborné školy, postarali seo nadace a o subvence na různé podníky melio- rační a pod., avšak pro tyto 2 okresy nikdo ani prstem nehnul. Ani v nejmenším nebylo tu postaránoo potřeby hmotné a kulturní. Proto také není tu žádných škol, není tu industrie ani obchodu. I ty zemské býky a vepře rozebrali vždy pro sebe pohlaváři z Chrudimska, Kolínska, Bole- slavska a Roudnieka, takže na chudý český jih. nezbylo buď vůbec nic anebo jen brak, o který nikdo nestál. A přece jest v těchto 2 okresích tolik při- rozených podminek, potřebných k jich zvele- bení! Nikdo zajisté nebude na př. popírati, že by se tu dalo pěstovati košíkářství po továr- nicku. Taktéž asi každý připustí, že v této lesnaté krajině mohly by se vyráběti různé dřevěné výrobky. Rovněž tak jest známo, žeu Mladošovic, Borovan a Ledenic jest spousta hlíny cihlářské a hrnčiřské. A že síla dělnická jest tu pralaciná, to netřeba dokazovati. Vždyt jest známo, že dělník dostává tam od velko- statkářů a jiných zaměstnavatelů 30, nejvýše 40 kr. denně.
Bol Chrudimsko Kolínsko Mladošovice Borovany Ledenice
6 article
Za těchto okolností Leží tu ladem mnoho cenné hmoty a zů- stává neupotřebeno a nevyužit- kováno na 10.000 dobrých dělni- ckých sil. Následkem toho ubírá se na sta dělnických rodin za výdělkem do Vídně a jinam do ciziny a Vrací se po letech do svýcl domo- vin jako vyssáti, udření neduživci. Zda by ne- bylo pravým dobrodiním pro tento dělnický lid, resp. pro celou tu krajinu, kdyby se tu zřídily asi 2—3 větší továrny? Mimochodem podotý- kám, že v okresu třeboňském jsou všecky pod- mínky pro továrnu na výrobu hrubého papíru (k balení). Papíru toho spotřebujeme v českých zemích na kolik milionů a kupujeme jej (a budeme ještě dlouho kupovati) od našich nepřátel (ně- mečtí továrníci nejsou tak neutrální jako naši), pomáhajíce tak sesilovati finančně jejich posice! Totéž platí o výrobě karet hracích, za něž po- síláme ročně statisíce do Vídně.
Vídeň dobrá dělni
7 article
Tolik o té hmotné mizerii na Třeboňskua Svinensku. Než my tu pokulh ává me ano i klesáme národnostmě i poli- ticky! Aspoň níkdy v dřívějších letech nepo- čínali si Stölzlovi lidé na Suchdolsku tak vý- bojně jako v posledních letech. V Třeboni pak samé udržován a posilován jest živel německý úřednictvem knížete Schwarzenberga. A jak ra- ffinovaným způsobem 1 Tito němečtí písáci Schwar- zenbergovi nepěstují snad velkoněmeckou poli- tiku demonstrativně, nýbrž působí morálním (vlastně nemorálním) tlakem na své kollegy Če- cháčky a na své česke sousedy, dávojíce jim ve své společnosti a ve svých kroužcích a sty- cích cítiti, že jakožto Čechové jsou inferiorní. A poněvadž český úřadník ve službách kníže- cích stojící vidí v praxi, že dává se přednost německým úřadníkům, pyk není divu, že se nám u knížete Schwarzenbergra ztratil již tak mnohý Čecháček. A že německé švadronění knížecích úřad- níků imponovalo a imponuje dosud mnohým tře- boňským občanům a hlavně jich dcerkám, to jest bohužel až příliš známé faktum.
Stölzl Schwarzenberg Čecho Schwarzenbergr Suchdolsko Třeboň
8 article
Jest opravdu podivno, že kníže Schwarzen- berg, jehož statky nalézají se v Čechách a je- hož zřízenci a dělníci jsou po většině Češi (po- něvadž jsou dobří tahouni) trpí, aby několik německých kancelářských písáků terrorisovalo všecky české úředníky a zřízence a tvořilo na panstvích schwarzenbergských všude německou propagandu. Jest věru žádoueno, aby čeští poslanci a česká intelligence pěstovala častý a přátelský styk s naším lidem v tomto cípu jižních Čech, neboť bodrý ten lid potřebuje notně posily hmotné i morální.
Čech Čechy
9 article
Bylo půl deváté a ve fořtovně se vše chy stalo ke spaní. Čeledín do stáje, děvečka do chléva a mladší děvče opět v kuchyni roze stýlalo si postel. Paní lesní i ostatní únavou brzo usnuli. Hůře měla se Anička. Očka mhouřila, modlila se ještě jednou modlitbičky, které byla již s matkou se pomodlila, však usnouti přece ne- mohla. Zmítala a obracela se stále na lůžku. Horko jí bylo nesmírně a tak z dlouhé chvíle přemýšlela, co s těmi kly udělá a jak pannu zítra přistrojí; chtěla tím tak dlouhé, volně ply noucí noční hodiny zaplašiti. V tom něco zadunělo. Co to? Malá Anink otevřela modrá očka docela. Strach neměla žádný. nebála se nikdy ničeho a tak poslouchala dále. zdali se neklamala. Však opět se ozval silný hlomoz pokojem Hrrr . ..! opakovala si tiše malá hrdinka. Co to jen může být, myslila svým malým ostražitým rozoumkem — v tom zas hrrr . .. zadunělo jí nad hlavou. »Maminko! — Maminko! poslouchej jer maminko, co se to děje?« křičelo dítě. Však opětně podivný rachot jizbou otřásl. který postrašil paní lesní tou měrou, že rychle vyskočila z postele a jala se buditi mužea v kuchyni holku. Vstávejte rychle! na půdě jsou zloději Všichni rozespalí a probuzeni z prvého spánku, v rozespalosti naslouchali, zdali sku- tečně něco takového na půdě je. Zvláště pan fořt hartusil a nechtěl věřit, až uslyšel na své uši dunivý, táhlý hlomoz, který mu dodal kuráže. Co to asi je, tázal se druh druha.
Anička Očka
10 article
»Zloději, jiný ne. To tam tahají asi špi- žírny a truhlice po půdě, co jiného?« děla paní fořtová. »Asi hodlají je vyprázdnit.« »Ježiš Maria, já tam mám šaty«, vzpo mněla si polekaná služka. »Rychle na půdu«, zvolal silný pan fořt oblekaje si kabát na sebe a z věšáku sejmu pušku, která byla ostře nabita. Paní lesní a služka ozbrojily se silným lískovicemi. I malá Aninka vstala a zvedla si polínko od kamen a přese všechno zlobení a napomi- nání matčino šla též na půdu. Těšila se nesmírně, jak toho zloděje chyt- nou a svážou; již zase malovala si celé obrázky. V čele mužně stoupal pan fořt, v ruce třímaje lesklou pušku. Za ním služka s holí, pak paní lesní a Ančička, která se držela matky za sukně. Bledý svit lucerny rozlil své mdlé světlo po půdičce a když došla celá skupina až ku truhle, kdež na hromádce složeny byly kosti, rozlítlo se pár různobarevných koček, které hřbety ježily a očima zelenavě svítily. »Aby do toho tisíc láter,« rozkřikl se pan fořt. »Jak říkám, tyhle ženské, to jsou hotoví blázni,« pan fořt rychle sestupoval se schodou, aby si nahradil chvilku, již promeškal. Ženy pak se smíchem opouštěly půdu a spokojeny ubíraly se také na lůžko, Pan fořt druhý den se postaral, aby se jeho paní dostalo notného výsměchu. Dlouho pak v myslivně vzpomínali na do- mnělého zloděje, jsouce rádi, že věc takto vesele skončila. Vilemina Rehákov á.
Marius Ančička
11 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Revidovaná marseillka. Z Paříže se ozna- muje: Dlužno především povědět, že tu nejde nikte- rak o text. Od té doby, co car na rejdě kronštadské poslouchal marseillku s nepokrytou hlavou, získaly si revoluční verše této slavné hymny přístup i ke dvorům. Také na melodii nebude ničeho měněno. Avšak ve své instrumentaci pro velký orchestr mu-
Paříž