ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 7430a230-8ea3-11dc-8ed6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 30 celkem · entity: person 170, place 75, org 19, work 4
1 masthead
27. října 1909. Číslo 297
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana3.
4 article
Za Spolek majitelů domů v Praze VII.: Antonín Kamarýt, předseda, Eman. Baštecký, místopředseda Maxmilian Hering, jednatel Váženému voličstvu II. sboru na král. Vyšehraděl V posledním okamžiku jsem zjistil k svému nemi- lému překvapení, že nejsem zanesen v seznamu vo- ličů. Tím by byla volba moje bezvýslednou a bez- účelnou. Proto děkuji vám všem, kteřl jste mne dů- věrou poctili, a žádám, abyste na místě mne př volhě, která se dnes ve středu koná, odevzdali svu hlas pro našeho stoupence pana Karla Bolinu. odborného učitele, bytem Praha VI., 31. Tento jest muž, který jistě vaše zájmy bude nezištně a svědo- mitě zastupovati lak, jak i já měl jsem pevný úmysl Na král. Vyšehradě, 26. října 1909. Václav Opatrný K volbám na kr. Vyšehradě se nám píše, že do- savadní kandidát za II. sbor p. V. Opatrný odvolal svou kandidaluru z té příčiny, že není zanesen v ka- tastr volební, čehož povšiml si teprve den před vel- bou. Z té příčiny požádán byl za souhlasu všech činitelů místních i p. V. Opatrného p. Karel Bolina. odb. uč. měšť. škol v Praze 31—VI., aby kandidalir příjal. V pevném přesvědčení o zdatnosli a poctiv snaze, nesoucí se k dobru král. Vyšehradu doporu- čujeme pánům voličům II. sboru k dnešní volbě pana Karla Bolinu, odb učitele v Praze 31—VI., mu- že inteligentníbo, pracovníka osvědčeného, jenž při- slíbil, že ze všech sil starati se bude o dobro všech zájmů a potřeb místních i svých pánů voličů — Místní organisace nár. strany svobodomyslné na kr Vyšehradě, Úřadnická beseda v Praze II.—VI., Ná- rodní klub „Král. Vyšehrad“
Kamarýt Eman Baštecký Hering Bolina Opatrná V Opatrná Král Praha Vyšehrad byt Praha Národný klub
5 article
Ku prohlášení p. A. Šlpa, prokuristy knihikupe- ctví českoslovanského učitelstva v Praze VII., ozna muje se nám na základě přesnéhc sdělení celé řady účastníků schůze soukromého úřadnictva, konané dne 20. t. m. v hostinci „u Heřmana z Bubna“, že schů- ze tato vyzněla v čistě sociálně-demokratickou. Vy- svílá to také z toho, že hlavní slovo na ni měl soe demokrat Rotfer a soudruh Nový. Z této schůze vyšli pak shora jmenovaní pp. prokurista A. Šíp a Rotten tako kandidáti.
A Šlpa Heřman Bubna A Šíp Rotten Praha
6 article
Kandidátní listiny k doplňovacím velhám do sborn obecních starších král, hl. města Prahy, jež konají se dnes ve středu 27. Híjna 1909. Staré město. a sr I. sbor: Arch. Janský Josef, stavitel, č. p. 918 -I. Dr. Pík Karel, advokát a majitel domů, č.p 10156 -I Pleskot A. Rudolf, továrník a majitel domu, č. p. 1067— Suchý Josef, obchodník a majítel domu, č.p JUC Židlický Karel, majitel realit, č. p. 251— II. sbor: Heřman Redřich, obchodník, č. p. 650—I. Náhlovský Alois, majitel závodu krejčovského č. p 421 1 Dr. Souček Oldřich, advokát, č. p. 932—I. III. sbor: Dr. Podlipný Jan, advokál, č. p. 309 -I. Fatka Emanuel, řezník a obchodník, č. 676I Volba koná se ve středu, dne 27. října 1909 o 9. hod. dopol. do 5. hod. odpol. v obecné škole chla pecké u sv Havla na Uhelném trhu. Volební kancelář jest v den volby v kavárně »Secesse« ve Skořepce č. 6. Za Staroměstský občanský klub: Dr. Jan Podlipný, Václav Lada, Řed. Tomáš Ryšánsk Nové město. I. sbor: MUDr. Jan Deyl, uriv, profesor, 109—II. Josef Urban, kom. rada, velkoobchodník, 1986 m II. sbor: Dr. Karel Groš, starosta král. hlav. města Prahy. advokál. 636- II. František Zvěřinn, stavební inženýr, 1635—Il. Jan Emler, konservator, c. k. amanuensis, 1829 Ii III. sbor: Antonín Koubek, maliř, 1679—I Tomáš Maděra, ředilel obch školy, 1552—II. Alois Vaníček, řezník, 315—Il. Za Klub voličů novoměstských: Dr. Karel Groš, předseda, Frant. Hašourek, Jan Červený, mistopřeďsedové, Josef Schrörter jednatel. Za Občanskou besedu pro dolní Nové město Tomaš Maděra, předseda, Anl. Belneš, místo předseda, Meth. K al s, jednalel. Za Národní klub na král Vyšehradě a hořej- ším Novém měslě: Alois Vaníček, předseda, F. Hodek, místopřed seda. V. Dolejšek, jednalel.
Josef Karel Pleskot Heřman Redřich I Náhlovský Alois doktor Souček Oldřich Podlipná Jan Fatka Emanuel Havel Lada Ryšánsk MUDr Deyl Urban Groš Zvěřinné Emler Koubek Maděra Vaníček František Červená Schrörter Tomaš Maděra Anl F Hodek V Dolejšek Praha Skořepka Nová město Vyšehrad staroměstský občanský klub národní klub JUC Židlický
7 article Malá strana.
Malá strana. II. sbor- Joseí Peterka, místodrž. účetní revident. III. sbor: Jan Deeastello, soustružník kovu, Hradčany- I. sbor Josef Pilát, maj. domu a obchodník. II. sbor: MUDr. Josef Veverka, lékat. Král. Vyšehrad. II. sbora Karel Bolina, odborný učitel. Holešovice-Bubny. Pro 1. sbor Váelav Vaňha, majitel realit, č. p. 874 VII. Josef Kráčmer, velkoobchodník, č. p. 696 v Pro II. sbor JUDr. Karel Groš, starosta král. hl. města Prahy zem-ký posl nec, č p. 636 II. Ferd. Schilier, inženýr, zemský poslanec, č.p 612-VII. Pro III. sbor: Václav Novotný, mistr zednický, č. p. 1022 VII. Josef Hošek, hostioský, č. p. 9831-VIl. Ant. Louda, mistr truhlařský, č. p. 1003-VII. Za Občanský klub v Holešovicích-Bubnech: Ant. Kamarýt, jednatel. Frant, MIikž, předseda. Za Spolek majitelů domů v Praze-VII.: Ant. Kamarýt, předseda. Em. Bašlecký, místopředseda Maxm. Hering, jednatel.
Peterek Deeastello Pilát MUDr Veverka Král Bolina Váelav Vaňha Kráčmer JUDr Groš Novotná Hošek Louda Kamarýt František MIikž Hering Hradčany Vyšehrad Holešovice Bubno Praha
8 article
Čechové ! Zaveďme všeobecně jednotný a dobrovolnou diseiplinou výhradný národn kolek český, vydaný Národní radou českou ve prospěch soumérné podpory nejdůležitě jšíeh účelů celonárodních vůbec a menšinových zvláště Konej každý, samosprávné a peněžní korporace, spolky i jednollivci také zde svou národní po- vinnost! Národní kolky a účtenky kupujte v mistních prodejnáchl Český odbor c. k. zemské školn rady pro král. české měl včera dopoledne pravidelně sezení, jemuž v zastoupení místodržitele a nemoeného dvor ního rady Schroubka ustanoven byl předsedaji cím nejstarší dvorní rada E. Eisner. Po schvá- lení návrhů, aby v Čížkrajicíeh (okr. bu- dějovický) zřízena byla celoroční expositura obocně škcly slavečské; aby expositura v Čej ticich přeměněna byla ve školu samostatnou jakožto druhá škola ve školní obci horecké (okr.
Čecho Schroubek E Eisner Čížkrajicíeh Český odbor c
9 article
ledečský) a aby ve Vcjnicich u Roudnice zřízena byla obecná škola, vyřízena ještě řada návrhů o povýšení profesorů do vyšších tříd, ja- kož i záležitosti disciplinární. Na konec ujal se slova předsedající dvor. rada Eisner, aby z moci úřadní vytknul stanovisko předsednictva k úřad- nímu připomenutí, jež před týdnem podali dle § 7. jednacího řádu c. k. zemské školní rady její autonomní členové posl. Jos. Anýž, školní rada dr. Metelka a posl. dr. Pazderka. Vzhledem k to- mu, že dva c. k. zemští školní inspektoři ze- mřeli (dr. Kastner a Fr. Rosický) dva jiní čle- nové gremia (dvorní rada Fr. Wenig a adm. re- ferent dvor. rada Eisner) podali žádosti za pře- ložení na odpočinek a mimo to ještě jiní členove na odpočinek v nejbližší době odebrati se hodlají, tak že v c. k. zemské školní radě pro král. české obsazením takto uprázdněných míst nastanou pronikavé změny, žádali jmenovant autonomní členové, aby návrhy, uchystané pro ministerstvo vyučování v příčině nového obsa- zení uprázdněných míst c. k. zemských školních inspektorů, předloženy byly kolegiálnímu sezení ku projednání, jak zřejmě přikazuje zákon o do zoru ke školám z r. 1873, zákon zemský z roku 1890 v § 44. odst. devátý, který zní doslovně „Záležitosti, o kterých se máučiniti rozhodnutí. nebo podati dobré zdání nebo návrh ministru záležitostí duchovních a vyučování, projednávají se v rade kolegialní.
Eisner Anýž doktor Metelka Pazderka Kastner Rosický Wenig Vcjnicich Roudnice Francie
10 article
Dvor. rada Eisner prohlásil: „Jest nepo- píratelno, že záležitosti osob, jež podlehají zem- ské školní radě, náležejí do oboru působnosti sezení kolegiálního, avšak úřadní připomínkou se žádá, aby návrhy na obsazení míst c. k. zem ských inspektorů v takovém sezení byly projed- nány. Tento požadavek autonomních pp. člen není oprávněn, neboť c. k. zemští školní inspek toři (na rozdíl od okr. školních inspektorů, ře- ditelů a profesorů) nejsou podřízení c. k. zem- ské školní radě, mají svůj status, mohou býti překládáni z jedné korunní země do druhéa jmenováni jsou po návrhu ministerstva kultu vyučování císařem. O tomto prohlášení rozvinula se obšírná de- bata se stanoviska věcného i právnického, jejíž průběhem bylo mimo jiné připomenuto, že ny nější ministr vyučování hr. Stürgkh nedávno vůči kráňským poslancům přiznal právo zem- ské školní radě ku projednání návrhů na obsa zení míst c. k. zemských školních inspektorů Dr. Bendiener, projeviv souhlas s připomínkou autonomních členů, žádal jen, aby návrhy pro jednávány byly v sezení plenárním, nikoliv od borovém. Když pak byl předsedající dvor. rada Fisner prohlásil, že hlasování o věci vůbec nepřipustí. oznámil posl. Anýž jménem svých druhů, že podají proti projevenému názoru, jejž za správ- ný uznati nemohou, v příslušné lhůtě rozklad k ministerstvu.
Eisner Stürgkh doktor Bendiener Anýž Dvor
11 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Spor náš o výtku „politického primiti- vismu“, učiněnou nám „Časem“, jest skončen. Realistický denník projel mýto a uznává to včera výslovně aspoň pokud se týče projevu dra. Kra- máře. Napsali jsme, že naše stati, „Časem“ in- kriminované a odsouzené, jsou ve vůdčích my- šlenkách a ve věcné podstatě zcela totožny s ne- dělními projevy dra. Kramáře a Udržala. „Čas“ k tomu včera dí: „Pokud se závěr „N. L.“ týká dra. Kramáře, souhlasíme do slova gratulujeme posl. Kramářovi.“ My se své strany se ke gratulaci připojujeme. — Pokud se však týče posl. Udržala, nepokládá „Čas“ spráxnost našeho závěru za „docela jistou“. My však za docela jistou. A jsme si této jistoty tak jisti, že tvrdíme, že vývody Udržalovy jdou ješté dále co do rozhodnosti stanoviska než Kramá- řovy. I nemáme jiného přání, než aby i činy, vy- vozené z těchte vývodů, srovnávaly se s nim ve všem všudy. „Čas“ poukazuje také k tomu, že Udržal klade veliký důraz na svorný postu Slovanské Jednoty, kdežto taktika, doporučovaná drem. Kramářem a „Nár. Listy“, by však spíše přispěla k rozbití Jednoty, než k jejímu udržení Že my také počítáme s udržením Slo- vanské Jednoty jake okolností velm důležitcu, „Čas“ buď bezděčně anebo zu myslně přehlédl. V jednom z pěti našich situnč ních článků, „Časem“ odsouzených a sice v úvodníku ze dne 22. t. m., pravíme doslovně: „Při posuzování tohoto rozhodnutí o taktickém postupu Slovanské jednoty nesmíme se ovšem uza- vírati jodnomu velmi důležitému momentu, tomu totiž, že snad bylo jedině možným př dalším trvání Slovanské jednoty a že tedy je dlužno považovati za nejkraj něji dosažitelnou formu společné oposice slovanskč.
Kramář Udržal Udržalův
12 article
Odstavec tento miuví za nás tak zřejmě, že máme za zbytečno, něco k němu ještě podotý- kati. Leč „Čas“ postrádá u nás vkusu, poně- vadž jsme označili náležitě pohnutky jeho ne- dělního výpadu proti nám. Pozorujeme, že naše náhledy o vkusu jsou bohudík polárně odlišné od „Časových“ náhledů o něm. Psal-li totiz „Čas“ v neděli mezi jiným o „schopnosti ke slo- žitějším duševním pochodům, snižené poži- tou dávkou ílekovského“, myslíme, že jsme projevili právě dobrý vkus, když jsme takový výron označili za nizký, bez- duchý a nenávistný. — Protokční šmejdy v kancelářích c. k. státních drah. Pod tímtc záhlavím vylíčili jsme dne 21. t. m. na tomto místě protekční hospo- dářství, zavládlé na nedávno seslátněných dra- hách, České severni a Rakouské severozápadní. Vypravovali jsme úžasnou historku o novém ná- městku přednosty v VIII. odd. ředitelstva Se- verní dráhy v Praze, jímž se stal nejmladš revident vídeňského ředitelstva c. k. státníci drah II. Stahlberger, který jmenován byv revi- dentem teprve letos, přelétl na perutích pro- tekce hlavy všech vrehních revidentů c. k. sev. dráhy. Při tom poukázali jsme na to, kterak také do stavu úřadnictva c. k. Severozápadní
Stahlberger Praha Český severni
13 article
dráhy zařaděni byli podloudně tři pokladní re- visoři a upozornili jsme i na nadělení, ktere očekává úřadnietvo ředitelství této dráhy přiká- záním bývalého adjunkta ústecko-teplické dráhy, říšského poslance hornolitvínovského, po věstného radikála Otty Kroye. Neslýcha nýtento akt politického nepotismu stal se skutkem za okolností, jež jsme již dne 21. t. m. naznačili. „O esterr. Eisen- bahnbeamten Ztg.“ ze dne 24. t. m., kte- ráž potvrzuje všechny naše údaje, přináší o po- buřující události té tuto zevrubnější karakteri- stiku: „Otto Kroy, nar. 16. listopadu 1874, tedy stár neúplných 35 let, „navštěvoval“ střední školu a stal se v r. 1907 adjunktem ústecko- teplické dráhy. Tenkráte dostal se v užší volbě vět šinou několika hlasů proti sociálně-demokrati- ckému kandidátu jakožto německo-radikální po slanec za okres hornolitvínovský do nové sně movny. Ježto mu ředitelství odepřelo dovolenou k vykonávání mandátu, vystoupil ze služeb úste- eko-teplické železniční společnosti a dal se jme- novati s pomocí ministerské strany „inspekto- rem“ solnohradské železniční společnosti. S př- počtením poslaneckých diet to šlo. Nehodláme se tu pouštěti nikterak v oceňování činnosti
Ott Kroy Kroa Eisen
14 article
Kroyovy jakožto „zástupce lidu“. Přes to všal bychom poznamenali, že sám asi pokládá své úspěchy za dosti pochybné, že se musí chvěti o svůj mandát u příležitosti rozpuštění poslane- cké sněmovny. A tu jednalo se mu, aby zavčas urval, co se urvati dalo. Příležitost a okolnosti byly příznivy. Dne 20. st pna 1909 podal Otto Kroy, před dvěma lety adjunkt ústecko-tepli- cké dráhy, potom na trvalé dovolené jako „in- spektor“ solnohradské železniční společnosti. 35letý bývalý „návštěvovatel“ střední školy v Litoměřicích, který vlnou politického života se stal náhodným poslancem, k ředitel stv zatim již sestátněné Rak. sovero- západní dráhy žádost: „aby přija byl za vrchního revidenta poku možno s propůjčením titulu in- spektorského.“ Milý bože! ve všech shora uvedených vlastnostech měl zajisté hojnou pří- ležitost osvojiti si věcné vědomosti, že by bylo zajisté smělostí, žádost jeho označiti jako ne— ospravedlněnou! Také jí nebyla. Sie jinak by se nebyla mohla na příslušném aktu, datovaném dne 14. října (převzetí do státní správy stalo se dne 15. října) podepsaném Taussigem
Kroa Taussig Litoměřice cký sněmovna
15 article
Zehetnerem octnouti tato poznámka: „Pr domo. Ku přání c. k. minister stva žel. dra bylo ve schůzi správní rady Rak. severozápadní a Jihoseveroněmecké spojovací dráhy usneseno. aby i nspektor solnohradské žel. společnosti. pan říšský poslanec Otto Kroy, pře- vzat byl do služeb Rak. severozá- padní dráhy jakožto vrchní revi dent se služným 3600 K a systemisovaným bytným. Schválení c. k. želez, ministerstva k to- mu bylo uděleno ve schůzi přítomným zeměpan- ským komisařem.“ Kroy byl pro dobu, která m vedle jeho politieké činnosti zbude v uznáni jeh nesmírné schopnosti přidělen — berní kance- láři. Nechceme politisovati, ale tážeme se: „Ne- byly poukázkou na roční rentu 5000 K počínajíe a stále stoupající, přes všechno kýžené „úsporn hospodářství ze státního měšce placenou, ho norovány vykonané a očekávan služby?“ K tomuto líčení odborného listu ne- může býti připojeno jiné slovo než: Skandál Není-li tohle vyložená korupce, potom jsou tu- recké poměry skutečnou státní idylou a perská státní správa ideálem. Jak z referátu z říšské rady sdělujeme, dostalo se právě včera rychl. avancement posl. Kroye na přetřes inter pelaei posl. dra. Ellenbogena, jemuž dána předsedou drem. Pattaiem rada, aby za to pohnal k zod- povědnosti přímo ministra železnic. Což se asi stanel
Kroa Ellenbogen
16 article
— O příčinách »smutného postavenía, v němž se prý nachází němectví v Rakousku, uvažuje v »Köln. Zig« taj. rada dr Sebulte. bývalý profesor pražské university (1854 — 1 873) a »Pragar Tagblatt« otiskuje úvahy jeho jakožto prý výborného znalce rakouských poměrů opravu mínění hr. Harracha, také u nás ceito. vaného. Bavorský tajný rada Schulte za první důvod domnělého smutného německého položen v Rakousku uvádí zrušení německého bundu. odloučení Rakouska od Německa, ježto prý mirem pražským 1866 odpadl vliv Německu a ani severoněmecký bund, ani německá říše nebyla s to na poměry Rakouska, jakožto cizího státu, vyvíjeti nějak vliv politický. Nedávnou výstrahu prince Ludvika bavorského německé irredentě v Rakousku, aby nešilhala za hranice. nazývá Schulte nemistnou, a tvrdí, že ti, kdož v Rakousku za hranice šilhají, jsou na Němee zdejší bez vlivu (!l). I další tvrzení Schulteova jsou roztomilá. V Čechách, na Moravě a ve
Köln Sebulte Harrach Schulte Ludvik Rakousko Německo Čechy Morava Pragar Tagblatt
17 article
Slezsku jest prý velká část německé velko- statkářské šlechty podporou »čechismu, Němeům nepřátelského«, slovanská šlechta jes prý v Čechách ve veliké většině, i na Moravě je prý četnou atd. Vedle šlechty duchovenstvo jest prý nositelem protiněmectví (viz řádění Frindovo v Čechách !). »Češství« doznalo roku 1860 podpory u bískupů, také německých jako u kardinala Sehwarzenberga (»Kdo neumi ně- mecky, musí mlčet jak němý pes!«) a Schön- borna a j. O slovanském duchovenstvudí Schulte, že do r. 1859 samo drželo češství — pohříchu letošního roku denník, který se vydává za orgán českého duchovenstva, nabízel Němcům slavnostně státní němčinul V Dolních Rakousích jest přirozený spojenec českých kle- rikálů, strana křesťansko-sociální, nejkrutějším vrahem všeho českého, především českých škol — Osobní Tajemník Národní jednoty pošumarské pan Franlišek Jamník jmenován byl ústředním vý borem ředitelem kance láře — Z české vysoké školy technické v Praze.
Frindův Sehwarzenberg Schön Němec Franlišek Slezsko Čechy Morava Dolní Rakousy český vysoký škola technický v Praga
18 article
V sobotu 23. října podrobili se druhě stální zkoušce z odboru strojního inženýrství pánové: Suchý Fr. uznán způsobilým s vyznamenáním; Dadák Voitěch z Mistkovic, Schmid Karel ze Žižkova, Cmunt Jindt. z Vystrkova. Jakoubek Josef ze Sobotina, Machotia Karel z Přibyslaví. Opluštil Bohuslav z Loučky Pick Rudolf z Dol. Cetna uznani velmi způsobilým . — Při pohřbu cís. rady Jakuba Lederera, čiena obchodní a živnostenské obchodní komory, udala se hruhá netaktnost vůči české veřejnosli. Zemřelý byl znám jako dobrý Čech, veřejně se k češtině hlásila pobrobní vzpomínka pronesena byla rabínem Ki- schem německy. Proti této urážce památky zemře- lého demonsitovali přítomní záslupci Svazu českých pokrokových židů hr madným odchodem. K oslavě 60tých narezenin prol. dra. Pr Vejdovského. K našemu referátu o večírku puřadaněm na oslavu narozenin prol. dra. Vejdovského jebo žáky, budiž v zájmu úplnosti dodáno, že praní assistent oslavencův doc. dr. Em. Mencl, jenž pr vážnou chorobu dlí dočasně mimo Prahu, zaslaí blahopřejný televram a že nepřítomnost svoji omluvil dopisy doc, dr. Menclovi, jako pořadateli této oslavy pp. dr. K Šule, tovární lékař v Mihálkovicích v Slezsku, a dr. Vilém Appelt, profesor v Praze. — Dary. Pan inženýr Alors Duda, majitel elektro technické továrny na Kral. Vinohradech, složil u našt pokladny pro Ústřední Matici školskou 100 K, pro spolek »Komenský« ve Vídní 100 K, Národní jednotě severučeské v Praze 500 K. Národní jednotě pošu- mavské 50 K, pro zanatorium na Pleší 50 K. Celkem 350 korun.
Dadák Voitěch Schmid Karel z Josef Machotius Karel Opluštil Bohuslav Rudolf Lederer ki Vejdovský docent doktor em Mencl Appelt Alors Duda Žižkov Vystrkov Přibyslav Dolo Čechy Praha Slezsko Vídeň Cmunt Jindt Loučka Pick živnostenský obchodní komora spolek » Komenský Mistkovic
19 article
— C. k. civilní policejní stráž o poměrechi bez- pečnostpích v Praze a okoli. V lelních měsících ko- nala se na pražské radnici porada zástupců Prahy a obcí sousedních za účelem zahájení kroků na od- stranění desolátních poměrů bezpečnostních. Že pro- nesené stesky úplně odpovídaly skutečnosti, to do- kazují nyní i ti, jimž bezpečnostní dozer v Praze jest svěřen. Civiiní stráž domáhá se u přislušných stát- ních orgánů zlepšení svého postavení a činí tak pa- mětním spisem, v němž se nalézají zejména tyto odslavce: V roce 1885 následkem vzrůstající agendy přlivem obyvatelstva a vzrůstem města Prahy jejího obvodu zvýšen stav civilní stráže na 30 mužů. rozdělených na 15 mužů I. a 15 mužů třídy II. Pro zvláštní službu bezpečnostní c. k. civilní stráže všal ponechána opět jen nepatrná část, naprosto nesta- čitelná, větší části pak používáno dále ke službám ordonančním, při popisných úřadech a i jiných mani pulačních pracích, byla používána prostě jako služeh ná pro všecko, neb bylo jí vedle uvedených prací té přidělováno čištění a vytápění kanceláří, nosení štípání dříví a uhlí, ano i pro soukromou posluhu v domácnostech nadřizených byla použivána. Na mi- stě odborně vzdělané, cíle vědomé a kulturním potře- bám určené instituce státní, jež pečovati má o nej- širší nezpečnost a zájmy obyvatelstva a jež k udržo- vání, vykouávání a provádění zákona a předpisův jako c. k. civilní stráž bezpečnostní jest — zůsta- vena tato svému vlastnímu jednání a cílění a nepo- skylnuto jí pro její mnohostrannou působnost žád- ného odborného vzdělání — nemajíc ani svého vlast ního šéla, který by mužstvo to odborně cvičil, zů- stala tedy civilní stráž jako instituce, svému určen v převážných povinnostech naprosto neodpovídající
Praha
20 article
Opomenuto pro tuto instituci povolati odborníka kri- minalistiky, který by z mužstva odborné detektivy a nikoliv lokaje v pravém toho slova smyslu odcho- val. A že možnost oprávněného vývinu této instituc v každém spravedlivém pochopení utlumována a opo- vržlivě se strany širší veřejnosti posuzována byla a i dosud jest, dlužno hledati v okolnosti té, že po mnohá desetiletí zahnízděný a z prostředků státních odměňovaný konfidenční a vyssavačský režim ve- škerou důstojnost a vážnost k nesamostatnosti upou- tanému odborníku jako státnímu detektivu odejmula a tohoto služebníka spíše jako sprostředkovatele slu žebních nezřízeností snížila, kdožlo civilní strážník jako detektiv jiných kulturních států své znalos vyškolením a možností zdokonalení uplatniti se moh a tím také slušné společenské postavení požívá. Jak bezpečnostní a detektivní služba v Rakousku oprot době času stojí, jsouc zanedbávána a podceňována vysvítá též z té okolnosti, že ve všech státech jes detektiv úřadníkem. Oproti tomu pražský civiln strážník měl ještě v roce 1908 při osmi- až i 28lete uspokojivé službě 900 K služného. Jak žalostně ob- starávána jest v Praze bezpečnostní služba, svědčí stálé stížnosti obecenstva a plným právem, nebot během léta zbylo pro celé půlmilionové město pro bezpcěnostní službu pouze 6 civilních strážníků!
Rakousko Praha
21 article
Není tedy divu, že zločinci si tak směle počínají, ač- koliv vlastně jen pro tuto službu jest ustanoveno všech 129 členů c. k. civilní stráže. Tito však jsou své službě odcizováni vykonáváním prací kancelár- ských, v konskripěních uřadech, spiscvnách, při ma- nipulaci, službou ordenanční, doručováním atd., tak jako kdyby byli určeni za úřadní sluhy a ne pro službu bezpečnostní ke kleré naopak zase úřadní slu hové bývají používání. Zde nutno provésti řádnou reorganisaci a civilní stráž ponechati k čemu jes určena totiž ke službě bozpečnostní a úřadníky ma- nipulaění, resp. úřadní sluhy rozmnožiti, by svoj práci zastati mohli. K nutné reorganisaci navrhuj petenti: Civilní stráž budiž na příště soustředěna v- směs při bezpečnostním oddělení a podřízena ve- liteli, praktickému odborníku kriminalistiky, kdež veškeré služební rozkazy roztřiďovány a ke komi sařstvím přidělovány budou. Docílí se tím, že každý bude řádně a s láskou svoji službu plniti, zvlášt když bude míli příležitost dokázati své schopnosti konaje vždy při téže čtvrti službu, znaje místnost osoby a jsa řádně vyškolen. Tím bude posloužene veřejnosti i úřadům, neb za dnešních poměrů nelze při oněch pracích, jež civilní stráž vykonává, na bezpečnostní službu ani mysliti, neb tuto prováděti.
22 article
Jest tedy nutno veškerou civilní stráž přiděliti služ- hou bezpečnestnímu oddělení a použíti této jen pro službu bezpečnostní, toť jest důležito nejen v zájmu státu, ale též v zájmu veškeré služby a veřejné bez pečnosti a povede ke všeobecnému uspokojení, jeli kož není možno, aby nynějších několik mužů v ce- lém policejním obvodě zastalo činnost oproti vše- obecně nebezpečným, z trestnic a donucovacích pra ceven propuštěným, ve velkém městě se potloukají cím zločincům čeliti, neb návrat revertentů zame- ziti. — Další odstavce pamětního spisu týkají se re- formy popisních úřadů, centralisování veškerých po- lieeiních spisů a zvýšení počtu úřadních sluhů, dále jistý prokaz způsobilosti, vydání služební pragma- tiky a stanovení titulu „bezpečnostní úřadník“ mísle detektiv nebo civilní strážník.
23 article
— Vzpoma německých zřízenců želozničních na slanici v Liberci. Z Turnova se nám píše: Veřejného cvičení tělocvičné jednoty v Růžodole zúčastnilo se dne 24. t. m. 6 členů z Turnova, z nichž 3 náležel odboru mužskému a 3 ženskému. Všichni dostavil se i s matkou jedné členkyně, tedy v úhrnném počtu sedmi esob. o 123. hod. v noci na nádraží v Liberci aby odtud vlakem ve 2 hod. 52 min. k Turnovu od- jeli. Jeden z nich, obchodník p. Louda, odebral se ihned k pokladně a žádal o lístky pro všechny s do datkem, aby byl na nich také text český, všem spolucestujícím srozumitelný. Pokladník řekl, že líst. ků takových nevydá, poněvadž jich nemá a další žádosti, aby je tedy vystavil na kousku papíru, vy- hověti odepřel. Na to všech 7 cestujících prohlásilo že pojedou bez lístků a že raději zaplati pokutu Ale stalo se, čeho nikdo neočekával a co čelí prot jasnému znění železničního dopravního řádu: Po- volán policejní strážník a pak za jelo pomoci a součinnosti četných želez ničních zřízenců, zejména vrátného, nedovoleno českým cestujícím do vla- ku bez jízdních lístků nastoupiti, ba i na perron byl jim přístup násilně za- mezen. Jedna paní ze společnosti českých cestu- jících, která nutně potřebovala býti dříve doma, chtě- la si v čas před odjezdem vlaku přece jen koupit lI- slek s textem toliko německým, ale i ten, jako n výsměch, byl jí odepřen. Obchodník p. Louda prehlásil, že zapraví ve vlaku pokut v každé výši, jen když bude moci jeti
Louda Liberec Turnov Růžodol český cestajíce
24 article
I tato žádost byla zamítnuta. Vlak odjel a naši lidé zůstali v Liberci. Když pak chtěli zaněst případ do knihy stížnosti, byli voděni, jako aprilem s místa na místo a službu mající úřadník nikde ne- byl k nalezení. Pesměšně bylo jim doporu- čováno, aby se šli v noci projit po Li- berci. Cestující musili se uchýliti do studeně če- kárny a čekati zde na další vlak, jedoucí k Turnovu o více než 3 hodiny později. Tu byli vydáni za ter pošklebků a jizlivému okukování staničních zřízenců a když uchýlili se ven, byli zase ustavičně obtěžo- vání a častováni sprostými nadávkami dvou zpitých německých vojínů, kteří rovněž se vraceli do Tur- nova ko svojí posádce. Příštím vlakem, nevědouce si jiné rady a spokojivše se proto s lístky toliko tex- tu německého, Sokolové odjeli. Touto zbujností ně- meckých železničních zřízenců, která není ničím ji- ným než vzpourou proti platným předpisům, způ- sobeny lidem naším nejen útrapy v noci, ale také citelné ztráty hmotné. Takových věcí si již líbiti ne- dáme, Proti této anarchii jsou přece na štěsti po ruce prostředky právní. Náš „Sokol“ vykoná jistě čestnou svoji povinnost a provede spor s drahou v této věci do krajnosti a není pochybnost, že skon- čí vítězně, neboť podepřen je o právo. Dle § 9. želez- ničního dopravního řádu ručí dráha za své lidi, jichž v dopravní službě používá. Důvodů pro vyloučení z jízdy ve smyslu § 20. téhož dopravního řádu tu
Sokol Liberec Turnov Sokol
25 article
nebylo, neboť domáhali se naši lidě toliko zaruče- ného jim práva, učinivše předem veškerým svým po- vinnostem vůči dráze zadost. K vyléčení této anar- chie musí být konečně sáhnuto k prostředkům ra- dikálním. Z případu tohoto je zjevno, že němečtí zřízenci předpisů svých buď neznají, pak hodí se na nejvýš za nádenníky, anebo je znaji, pak dopou- štějí se vzpoury a mají býti ze služby vyloučeni. — Změny držebností. Paní Marie Doubravová koupila od pí. Anny Seidelové, pí. Karoliny Balza- rové a dále od majitele pekařského závodu p. Anto- nína Rösla tři osminy domu čp. 669-II. „U Karla IV.“, nároží Karlova náměstí a Žitné ulice, za 84.780 K. — Paní Anna Seidelová koupila od pí. Ma- rie Doubravově, Karoliny Balzarové a od majitele pekařského závodu p. Antonína Rösla tři osminy do- mu čp. 1688-II. v Žitné ul. za 42.240 K. — Paní B - žena Troničková koupila od pí. Růženy Šípkové čtvr- tinu domu čp. 135 „U červeného šípku“ v Žižkově třídě v Karlíně za 9074 K. — Pan Antonín Jung- mann převzal od pí. Anny Jungmannové polovici domu čp. 170, nároží Tyršova náměstí a Primator- ské třídy v Libni a dále polovici domu čp. 475 v Ho- rymírově ul. ve St. Libni za 12.000 K. — Pan Sta- nislav Kmoníček, účetní oficiál, koupil společněs chotí Růženou od starosty p. Jana Kolátora část pozemku č. kat. 287 v Břevnově za 5838 K — Ezekuční dražba. K zakročení p. Karla Seline- ra, obchodníka v Líbeznicích, zast. p. drem. Josefem Němcem, advokátem v Karlíně, konala se včerau soudu v Karlíně za předs. soudce p. K. Červinky exekuční dražba domu čp 61 s pozemky č. kat. 57/1.
Doubravová Seidel Karolina balza Seidelová ma Doubravův Balzar Antonín Röslo Šípek Žižkův Jung Jungmann Kmoníček Růžena Kolátor Seline Josef Němec K Červinka Karel Iva Karlov náměstí Žitná ulice Karlín Tyršův náměstí Libeň St . Libeň Břevnov Líbeznice p . Anta
26 article
251/I v Líbeznicích. Koupil jej p. Václav Šíla, dělník v Líbeznicích, za 2415 K. Odhadní cena byla 2836 K. Vadium dalo 8 kupců. — Dražba domu čp. 819-VIII v Libni a domu čp. 13 v Proseku byly zastaveny. — Koupě pozemku Obec dejvická koupila z účelem rozšíření a regulace obce od svatovítské ka- pitoly pozemek čís. kat. 860/1 v Dejvicích před ná- dražím Bruskou za 220.000 K. Obnosu tohoto po- užito bude kapitolou ku podporování církevních ústavů. Na koupeném pozemku zřízen bude sad, jímž pohled na přijímací budovu nádražní bude zachován. V rukou obce stane se pozemek důležitým činitelem v rozvoji nedosti dosud oceněné této části Velké Prahy Přiměřenými podmínkami zastavovacími za- hezpečen bu e tu vzrůst krásné, zdravé čivrti a za- bráněno bude spekulaci a lichvě pozemkové — Zoufalá služka. Do všeobecné nemocnice byl včera dopravena Božena Lounská, 19retá služk z Hybní ulice č. 11, která v sebevražedném úmyslu vypila lysol s roztokem kostíku. Zoufalý čin pro- vedla z nešťastné läsky. — Náhlé úmrtí. Půldruhého roku stará dcerušk dělníka Otylie Hermannova z č. 656—VII. včera náhle zemřela. Mrtvola odnesena do ústavu pro soudní pitvu. — Nehody a úrazy. Antonín Kedles, zedník. který v Nuslích spadl s lešení se třetiho patra zdánlivě neutrpěl zranění, byl včera dopraven do všeobecné nemocnice, poněvadž si stěžoval na silné vnitřní bolesti. — Dělník Josef Suk z č. 173 —IV. spadl se schodů a utrpěl vážné zranění na noze.
Šíl Božena lounský Hermannův Nehoda Kedles Suk Líbeznice Libeň Prosek Dejvice Nusle
27 article
— Zlodějské historky. Nádenník Václav Krejčík odcizil Al. Šťastnému v Libuši peři za 139 K a pro- dal ho v Praze za 40 K. Včera byl zloděj vypátrán a zatčen. — Řeznický pomocník Vilém Jeřábek byl čera zatčen proto, že ve dvoře domu č. 1021 — 1. o- přzil koňské postroje. — První snih. Z Jáchymova se sděluje: Po ně- kolika teplých dnech, které přinesl říjen, nastal v počasí náblý obrat a v Krušných horách napadl včera prvaí sníh. — Z Mladě Boleslavi. Dnes ve středu 27. t. m. koná se odhalení náhrobku Václava Matyáše Lipov- ského, českého spisovatele a žurnalisty, na hřbitově mladoboleslavském. Odbalení koná se o 3. hodině promluví při tom spisovatel Jos. Lukavský. O 8, ho- dině koná se večírek Lipovského v sále okresní ho- spodářské záložny za spolnúčinkování sl. Růži Schul- zovy, operní pěvkyně, pp. Mnioše Heida, operního věvce, F. Svárovského, solisty hudebního, Josefa Lu- savského, režiséra smíchovských divadel a pianisty Václava Vaňka. — Výstavy. Včera odpoledne byla otevřena v Salonu Topičově výstava tří umělkyň, která obsa- uoje ematlové skvosty kněžny Marie Teniševé, obno- vivší vzácnou techniku starého smaltu byzantského, čalouny francouzské umělkyné paní Ory Robinové, nezi nimiž budí »Krajina« zájem jemností stylu rafinovanou prostotou provedení, a malováné sklo večny Zdeňky Braunerovy, inbimní umění svěžího, narvitého ornamentu a vybraných forem. Salon ote- vřen jest denně od 9. hod. ráno do 7. hod. veče za vstupné 50 hal. za osobu, na legitimaci (student- skou, spolkovou či dělnickou) 30 hal. Katalog k do- stání jest u pokladny za 40 hal.
Krejčík Al Jeřábek Václav Matyáš Lipov Jos Lukavský Lipovský Růža Mnioš Heid F Svárovský Josef Lu Vaněk Topičův Teniševá Robinová Braunerův Praha Jáchymov krušný hora mladit Boleslav Salony
28 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Milionová kostelní krádež v Čenstochové. Z Varšavy, 26. října. Při vloupání do klášterní kaple v Čenstochové byly ukradeny: stříbrná z- clona před „zázračným“ obrazem matky boží, pa- pežem Klementem r. 1719 darované brilantové ko- runky pro Madonnu a Jezulátko, jež mají cenu sto tisíc rublů, perlový oděv, dar královny Hedviky. v ceně deseti milionů a brilantové prsteny v ceně několika milionů. Ukradené předměty mají úhrnnou cenu 15 milionů korun. Zloději vnikli do kaple oknem. Dva mužové, kteří vycházeli z kláštera s zavazadly, byli zatčeni, udali však, že jsou poutnici. Tisíce poutníků běduje a naříká nad krádeží. Město jest vojensky obsazeno, konají se četné domovní prohlídky a všechny železníční stanice byly telegra- ficky uvědoměny = Vzduchoplavecké ceny. Z Vídně, 26. října. (K. k.) Nedávno založená vzdueboplavecká komne rakouská vypisuje cenu 5000 K rakouskému vzducho- plavci, který urazí poprvé 10 km na předepsané drá- ze 3—5 km a cenu 5000 K vzduchoplavci, jenž okruh dráhy urazí co nejrychleji. O ceně za největší rych- lost hude rozhodnuto při vzduchoplaveckých závo- dech napřesrok v lětě = Delagrangeův tet. Z Doncastel u, 26. říj- na. (K. k.) Jak se oficiálně sděluje, Delagrange ple- konal dnešním letem světový rekord, uraziv jednu mílí 860 vardů za minutu 471/2 vt.
Klement Madonna Hedvika Delagrangův Čenstochová Varšava Vídeň Doncastel matka boží km
29 article
= Zastavené trestní lízení proti německému poslanci. Z Hamburku, 28. října. (K. k.) Trestní komora zdejšího zemského soudu zastavila řízent proti poslanci říšského sněmu Schackovi proto, ž 3 uražené dámy svůj trestní návrh odvolaly = Nehoda rychlíku. Z Pešti, 26. října. (K. k.) Jak se z Devy sděluje, vjel dnes ráno ve stanici Al- vinezu rychlik čís. 1601 následkem chybného polo- žení výhybky do nákladního vlaku, přichystaného k odjezdu. Nikdo při srážce nezahynul. 10 vozů Drto poškozeno. Bylo zahájeno vyšetřování = Výbuch na křižáku. Z Londýna, 26. říj- na. (K. k.) V topírně pancéřového křižáku „Hogue“, jenž opravován jest v Devonportu, udál se dnes vý- buch. 8 osob bylo zraněno, mezi nimi 2 těžce. Při- čina výbuchu jest dosud neznáma. = Lupiči v moskovské bance. Z Petrohradu 26. října. Jak se sděluje z Moskvy, vnikli ozbrojení expropriatoři do spolkové banky a jeden z nich při- ložil pokladníkovi revolver ke spánku, zvolav vruce vzhůru!“ Pokladník však revolver odrazil, při čemž vyšla rána a ostatní lupiči uprchli. První lupič byl zatčen. = Cholera. Z Amsterodamu, 26. října. (K. k.) V Jaarsveldu (provincie utrechtská) byl zji- štěn druhý případ asijské cholery.
Deva Al Pokladník Hamburk Pešť Londýn Devonport Petrohrad Moskva Amsterodam spolkový banka
30 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Vinohradské divadlo. „Bodři venko- vané.“ Veselohra o pěti jednáních. Napsal Victorien Sardou. Přeložil J. Kučera. Re- žisér Jan Zelenka. Poprvé 25. října. Vraceti se k starým láskám je tolik lákavé nejen v životě, nýbrž i na divadle. Ale tam i zde to bývá riskantní, třebaže poučné. Riskantn pokus se starou Sardouovou veselohrou, která bývala z nejoblíbenějších repertoirních kusů již na scéně Prozatímního divadla, a potom v druhe polovici let osmdesatých ještě v Národním di
Victorien Sardou J Kučera Zelenka Sardouův Re vinohradský divadlo prozatímní divadlo