1
masthead
27. října 1909. Číslo 297
4
article
Za Spolek majitelů domů v Praze VII.: Antonín
Kamarýt, předseda, Eman. Baštecký, místopředseda
Maxmilian Hering, jednatel
Váženému voličstvu II. sboru na král. Vyšehraděl
V posledním okamžiku jsem zjistil k svému nemi-
lému překvapení, že nejsem zanesen v seznamu vo-
ličů. Tím by byla volba moje bezvýslednou a bez-
účelnou. Proto děkuji vám všem, kteřl jste mne dů-
věrou poctili, a žádám, abyste na místě mne př
volhě, která se dnes ve středu koná, odevzdali svu
hlas pro našeho stoupence pana Karla Bolinu.
odborného učitele, bytem Praha VI., 31. Tento jest
muž, který jistě vaše zájmy bude nezištně a svědo-
mitě zastupovati lak, jak i já měl jsem pevný úmysl
Na král. Vyšehradě, 26. října 1909. Václav Opatrný
K volbám na kr. Vyšehradě se nám píše, že do-
savadní kandidát za II. sbor p. V. Opatrný odvolal
svou kandidaluru z té příčiny, že není zanesen v ka-
tastr volební, čehož povšiml si teprve den před vel-
bou. Z té příčiny požádán byl za souhlasu všech
činitelů místních i p. V. Opatrného p. Karel Bolina.
odb. uč. měšť. škol v Praze 31—VI., aby kandidalir
příjal. V pevném přesvědčení o zdatnosli a poctiv
snaze, nesoucí se k dobru král. Vyšehradu doporu-
čujeme pánům voličům II. sboru k dnešní volbě pana
Karla Bolinu, odb učitele v Praze 31—VI., mu-
že inteligentníbo, pracovníka osvědčeného, jenž při-
slíbil, že ze všech sil starati se bude o dobro všech
zájmů a potřeb místních i svých pánů voličů —
Místní organisace nár. strany svobodomyslné na kr
Vyšehradě, Úřadnická beseda v Praze II.—VI., Ná-
rodní klub „Král. Vyšehrad“
Kamarýt
Eman
Baštecký
Hering
Bolina
Opatrná
V Opatrná
Král
Praha
Vyšehrad
byt Praha
Národný klub
5
article
Ku prohlášení p. A. Šlpa, prokuristy knihikupe-
ctví českoslovanského učitelstva v Praze VII., ozna
muje se nám na základě přesnéhc sdělení celé řady
účastníků schůze soukromého úřadnictva, konané dne
20. t. m. v hostinci „u Heřmana z Bubna“, že schů-
ze tato vyzněla v čistě sociálně-demokratickou. Vy-
svílá to také z toho, že hlavní slovo na ni měl soe
demokrat Rotfer a soudruh Nový. Z této schůze vyšli
pak shora jmenovaní pp. prokurista A. Šíp a Rotten
tako kandidáti.
A Šlpa
Heřman
Bubna
A Šíp
Rotten
Praha
6
article
Kandidátní listiny
k doplňovacím velhám do sborn
obecních starších král, hl. města
Prahy,
jež konají se dnes ve středu 27. Híjna 1909.
Staré město.
a sr
I. sbor:
Arch. Janský Josef, stavitel, č. p. 918 -I.
Dr. Pík Karel, advokát a majitel domů, č.p
10156 -I
Pleskot A. Rudolf, továrník a majitel domu,
č. p. 1067—
Suchý Josef, obchodník a majítel domu, č.p
JUC Židlický Karel, majitel realit, č. p. 251—
II. sbor:
Heřman Redřich, obchodník, č. p. 650—I.
Náhlovský Alois, majitel závodu krejčovského
č. p 421 1
Dr. Souček Oldřich, advokát, č. p. 932—I.
III. sbor:
Dr. Podlipný Jan, advokál, č. p. 309 -I.
Fatka Emanuel, řezník a obchodník, č.
676I
Volba koná se ve středu, dne 27. října 1909 o
9. hod. dopol. do 5. hod. odpol. v obecné škole chla
pecké u sv Havla na Uhelném trhu.
Volební kancelář jest v den volby v kavárně
»Secesse« ve Skořepce č. 6.
Za Staroměstský občanský klub:
Dr. Jan Podlipný, Václav Lada, Řed. Tomáš Ryšánsk
Nové město.
I. sbor:
MUDr. Jan Deyl, uriv, profesor, 109—II.
Josef Urban, kom. rada, velkoobchodník, 1986 m
II. sbor:
Dr. Karel Groš, starosta král. hlav. města Prahy.
advokál. 636- II.
František Zvěřinn, stavební inženýr, 1635—Il.
Jan Emler, konservator, c. k. amanuensis, 1829 Ii
III. sbor:
Antonín Koubek, maliř, 1679—I
Tomáš Maděra, ředilel obch školy, 1552—II.
Alois Vaníček, řezník, 315—Il.
Za Klub voličů novoměstských:
Dr. Karel Groš, předseda, Frant. Hašourek, Jan
Červený, mistopřeďsedové, Josef Schrörter
jednatel.
Za Občanskou besedu pro dolní Nové město
Tomaš Maděra, předseda, Anl. Belneš, místo
předseda, Meth. K al s, jednalel.
Za Národní klub na král Vyšehradě a hořej-
ším Novém měslě:
Alois Vaníček, předseda, F. Hodek, místopřed
seda. V. Dolejšek, jednalel.
Josef
Karel
Pleskot
Heřman Redřich
I Náhlovský
Alois
doktor
Souček
Oldřich
Podlipná
Jan
Fatka
Emanuel
Havel
Lada
Ryšánsk
MUDr
Deyl
Urban
Groš
Zvěřinné
Emler
Koubek
Maděra
Vaníček
František
Červená
Schrörter
Tomaš Maděra
Anl
F Hodek
V Dolejšek
Praha
Skořepka
Nová město
Vyšehrad
staroměstský občanský klub
národní klub
JUC Židlický
7
article
Malá strana.
Malá strana.
II. sbor-
Joseí Peterka, místodrž. účetní revident.
III. sbor:
Jan Deeastello, soustružník kovu,
Hradčany-
I. sbor
Josef Pilát, maj. domu a obchodník.
II. sbor:
MUDr. Josef Veverka, lékat.
Král. Vyšehrad.
II. sbora
Karel Bolina, odborný učitel.
Holešovice-Bubny.
Pro 1. sbor
Váelav Vaňha, majitel realit, č. p. 874 VII.
Josef Kráčmer, velkoobchodník, č. p. 696 v
Pro II. sbor
JUDr. Karel Groš, starosta král. hl. města Prahy
zem-ký posl nec, č p. 636 II.
Ferd. Schilier, inženýr, zemský poslanec, č.p
612-VII.
Pro III. sbor:
Václav Novotný, mistr zednický, č. p. 1022 VII.
Josef Hošek, hostioský, č. p. 9831-VIl.
Ant. Louda, mistr truhlařský, č. p. 1003-VII.
Za Občanský klub v Holešovicích-Bubnech:
Ant. Kamarýt, jednatel.
Frant, MIikž, předseda.
Za Spolek majitelů domů v Praze-VII.:
Ant. Kamarýt, předseda. Em. Bašlecký, místopředseda
Maxm. Hering, jednatel.
Peterek
Deeastello
Pilát
MUDr
Veverka
Král
Bolina
Váelav Vaňha
Kráčmer
JUDr
Groš
Novotná
Hošek
Louda
Kamarýt
František
MIikž
Hering
Hradčany
Vyšehrad
Holešovice
Bubno
Praha
8
article
Čechové ! Zaveďme všeobecně jednotný
a dobrovolnou diseiplinou výhradný národn
kolek český, vydaný Národní radou českou ve
prospěch soumérné podpory nejdůležitě jšíeh
účelů celonárodních vůbec a menšinových zvláště
Konej každý, samosprávné a peněžní korporace,
spolky i jednollivci také zde svou národní po-
vinnost! Národní kolky a účtenky kupujte
v mistních prodejnáchl
Český odbor c. k. zemské školn
rady pro král. české
měl včera dopoledne pravidelně sezení, jemuž
v zastoupení místodržitele a nemoeného dvor
ního rady Schroubka ustanoven byl předsedaji
cím nejstarší dvorní rada E. Eisner. Po schvá-
lení návrhů, aby v Čížkrajicíeh (okr. bu-
dějovický) zřízena byla celoroční expositura
obocně škcly slavečské; aby expositura v Čej
ticich přeměněna byla ve školu samostatnou
jakožto druhá škola ve školní obci horecké (okr.
Čecho
Schroubek
E Eisner
Čížkrajicíeh
Český odbor c
9
article
ledečský) a aby ve Vcjnicich u Roudnice
zřízena byla obecná škola, vyřízena ještě řada
návrhů o povýšení profesorů do vyšších tříd, ja-
kož i záležitosti disciplinární. Na konec ujal se
slova předsedající dvor. rada Eisner, aby z moci
úřadní vytknul stanovisko předsednictva k úřad-
nímu připomenutí, jež před týdnem podali dle
§ 7. jednacího řádu c. k. zemské školní rady její
autonomní členové posl. Jos. Anýž, školní rada
dr. Metelka a posl. dr. Pazderka. Vzhledem k to-
mu, že dva c. k. zemští školní inspektoři ze-
mřeli (dr. Kastner a Fr. Rosický) dva jiní čle-
nové gremia (dvorní rada Fr. Wenig a adm. re-
ferent dvor. rada Eisner) podali žádosti za pře-
ložení na odpočinek a mimo to ještě jiní členove
na odpočinek v nejbližší době odebrati se
hodlají, tak že v c. k. zemské školní radě pro
král. české obsazením takto uprázdněných míst
nastanou pronikavé změny, žádali jmenovant
autonomní členové, aby návrhy, uchystané pro
ministerstvo vyučování v příčině nového obsa-
zení uprázdněných míst c. k. zemských školních
inspektorů, předloženy byly kolegiálnímu sezení
ku projednání, jak zřejmě přikazuje zákon o do
zoru ke školám z r. 1873, zákon zemský z roku
1890 v § 44. odst. devátý, který zní doslovně
„Záležitosti, o kterých se máučiniti rozhodnutí.
nebo podati dobré zdání nebo návrh ministru
záležitostí duchovních a vyučování, projednávají
se v rade kolegialní.
Eisner
Anýž
doktor
Metelka
Pazderka
Kastner
Rosický
Wenig
Vcjnicich
Roudnice
Francie
10
article
Dvor. rada Eisner prohlásil: „Jest nepo-
píratelno, že záležitosti osob, jež podlehají zem-
ské školní radě, náležejí do oboru působnosti
sezení kolegiálního, avšak úřadní připomínkou
se žádá, aby návrhy na obsazení míst c. k. zem
ských inspektorů v takovém sezení byly projed-
nány. Tento požadavek autonomních pp. člen
není oprávněn, neboť c. k. zemští školní inspek
toři (na rozdíl od okr. školních inspektorů, ře-
ditelů a profesorů) nejsou podřízení c. k. zem-
ské školní radě, mají svůj status, mohou býti
překládáni z jedné korunní země do druhéa
jmenováni jsou po návrhu ministerstva kultu
vyučování císařem.
O tomto prohlášení rozvinula se obšírná de-
bata se stanoviska věcného i právnického, jejíž
průběhem bylo mimo jiné připomenuto, že ny
nější ministr vyučování hr. Stürgkh nedávno
vůči kráňským poslancům přiznal právo zem-
ské školní radě ku projednání návrhů na obsa
zení míst c. k. zemských školních inspektorů
Dr. Bendiener, projeviv souhlas s připomínkou
autonomních členů, žádal jen, aby návrhy pro
jednávány byly v sezení plenárním, nikoliv od
borovém.
Když pak byl předsedající dvor. rada Fisner
prohlásil, že hlasování o věci vůbec nepřipustí.
oznámil posl. Anýž jménem svých druhů, že
podají proti projevenému názoru, jejž za správ-
ný uznati nemohou, v příslušné lhůtě rozklad
k ministerstvu.
Eisner
Stürgkh
doktor
Bendiener
Anýž
Dvor
11
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Spor náš o výtku „politického primiti-
vismu“, učiněnou nám „Časem“, jest skončen.
Realistický denník projel mýto a uznává to včera
výslovně aspoň pokud se týče projevu dra. Kra-
máře. Napsali jsme, že naše stati, „Časem“ in-
kriminované a odsouzené, jsou ve vůdčích my-
šlenkách a ve věcné podstatě zcela totožny s ne-
dělními projevy dra. Kramáře a Udržala. „Čas“
k tomu včera dí: „Pokud se závěr „N. L.“ týká
dra. Kramáře, souhlasíme do slova
gratulujeme posl. Kramářovi.“ My se své strany
se ke gratulaci připojujeme. — Pokud se však
týče posl. Udržala, nepokládá „Čas“ spráxnost
našeho závěru za „docela jistou“. My však za
docela jistou. A jsme si této jistoty tak jisti,
že tvrdíme, že vývody Udržalovy jdou ješté
dále co do rozhodnosti stanoviska než Kramá-
řovy. I nemáme jiného přání, než aby i činy, vy-
vozené z těchte vývodů, srovnávaly se s nim
ve všem všudy. „Čas“ poukazuje také k tomu,
že Udržal klade veliký důraz na svorný postu
Slovanské Jednoty, kdežto taktika, doporučovaná
drem. Kramářem a „Nár. Listy“, by však spíše
přispěla k rozbití Jednoty, než k jejímu udržení
Že my také počítáme s udržením Slo-
vanské Jednoty jake okolností velm
důležitcu, „Čas“ buď bezděčně anebo zu
myslně přehlédl. V jednom z pěti našich situnč
ních článků, „Časem“ odsouzených a sice
v úvodníku ze dne 22. t. m., pravíme doslovně:
„Při posuzování tohoto rozhodnutí o taktickém
postupu Slovanské jednoty nesmíme se ovšem uza-
vírati jodnomu velmi důležitému momentu, tomu
totiž, že snad bylo jedině možným př
dalším trvání Slovanské jednoty a že
tedy je dlužno považovati za nejkraj
něji dosažitelnou formu společné
oposice slovanskč.
Kramář
Udržal
Udržalův
12
article
Odstavec tento miuví za nás tak zřejmě, že
máme za zbytečno, něco k němu ještě podotý-
kati. Leč „Čas“ postrádá u nás vkusu, poně-
vadž jsme označili náležitě pohnutky jeho ne-
dělního výpadu proti nám. Pozorujeme, že naše
náhledy o vkusu jsou bohudík polárně odlišné
od „Časových“ náhledů o něm. Psal-li totiz
„Čas“ v neděli mezi jiným o „schopnosti ke slo-
žitějším duševním pochodům, snižené poži-
tou dávkou ílekovského“, myslíme,
že jsme projevili právě dobrý vkus, když
jsme takový výron označili za nizký, bez-
duchý a nenávistný.
— Protokční šmejdy v kancelářích c. k.
státních drah. Pod tímtc záhlavím vylíčili jsme
dne 21. t. m. na tomto místě protekční hospo-
dářství, zavládlé na nedávno seslátněných dra-
hách, České severni a Rakouské severozápadní.
Vypravovali jsme úžasnou historku o novém ná-
městku přednosty v VIII. odd. ředitelstva Se-
verní dráhy v Praze, jímž se stal nejmladš
revident vídeňského ředitelstva c. k. státníci
drah II. Stahlberger, který jmenován byv revi-
dentem teprve letos, přelétl na perutích pro-
tekce hlavy všech vrehních revidentů c. k. sev.
dráhy. Při tom poukázali jsme na to, kterak
také do stavu úřadnictva c. k. Severozápadní
Stahlberger
Praha
Český severni
13
article
dráhy zařaděni byli podloudně tři pokladní re-
visoři a upozornili jsme i na nadělení, ktere
očekává úřadnietvo ředitelství této dráhy přiká-
záním bývalého adjunkta ústecko-teplické
dráhy, říšského poslance hornolitvínovského, po
věstného radikála Otty Kroye. Neslýcha
nýtento akt politického nepotismu
stal se skutkem za okolností, jež jsme již
dne 21. t. m. naznačili. „O esterr. Eisen-
bahnbeamten Ztg.“ ze dne 24. t. m., kte-
ráž potvrzuje všechny naše údaje, přináší o po-
buřující události té tuto zevrubnější karakteri-
stiku: „Otto Kroy, nar. 16. listopadu 1874, tedy
stár neúplných 35 let, „navštěvoval“ střední
školu a stal se v r. 1907 adjunktem ústecko-
teplické dráhy. Tenkráte dostal se v užší volbě vět
šinou několika hlasů proti sociálně-demokrati-
ckému kandidátu jakožto německo-radikální po
slanec za okres hornolitvínovský do nové sně
movny. Ježto mu ředitelství odepřelo dovolenou
k vykonávání mandátu, vystoupil ze služeb úste-
eko-teplické železniční společnosti a dal se jme-
novati s pomocí ministerské strany „inspekto-
rem“ solnohradské železniční společnosti. S př-
počtením poslaneckých diet to šlo. Nehodláme
se tu pouštěti nikterak v oceňování činnosti
Ott Kroy
Kroa
Eisen
14
article
Kroyovy jakožto „zástupce lidu“. Přes to všal
bychom poznamenali, že sám asi pokládá své
úspěchy za dosti pochybné, že se musí chvěti
o svůj mandát u příležitosti rozpuštění poslane-
cké sněmovny. A tu jednalo se mu, aby zavčas
urval, co se urvati dalo. Příležitost a okolnosti
byly příznivy. Dne 20. st pna 1909 podal Otto
Kroy, před dvěma lety adjunkt ústecko-tepli-
cké dráhy, potom na trvalé dovolené jako „in-
spektor“ solnohradské železniční společnosti.
35letý bývalý „návštěvovatel“ střední školy
v Litoměřicích, který vlnou politického života
se stal náhodným poslancem, k ředitel stv
zatim již sestátněné Rak. sovero-
západní dráhy žádost: „aby přija
byl za vrchního revidenta poku
možno s propůjčením titulu in-
spektorského.“ Milý bože! ve všech shora
uvedených vlastnostech měl zajisté hojnou pří-
ležitost osvojiti si věcné vědomosti, že by bylo
zajisté smělostí, žádost jeho označiti jako ne—
ospravedlněnou! Také jí nebyla. Sie jinak by
se nebyla mohla na příslušném aktu, datovaném
dne 14. října (převzetí do státní správy stalo
se dne 15. října) podepsaném Taussigem
Kroa
Taussig
Litoměřice
cký sněmovna
15
article
Zehetnerem octnouti tato poznámka: „Pr
domo. Ku přání c. k. minister stva žel. dra
bylo ve schůzi správní rady Rak. severozápadní
a Jihoseveroněmecké spojovací dráhy usneseno.
aby i nspektor solnohradské žel. společnosti.
pan říšský poslanec Otto Kroy, pře-
vzat byl do služeb Rak. severozá-
padní dráhy jakožto vrchní revi
dent se služným 3600 K a systemisovaným
bytným. Schválení c. k. želez, ministerstva k to-
mu bylo uděleno ve schůzi přítomným zeměpan-
ským komisařem.“ Kroy byl pro dobu, která m
vedle jeho politieké činnosti zbude v uznáni jeh
nesmírné schopnosti přidělen — berní kance-
láři. Nechceme politisovati, ale tážeme se: „Ne-
byly poukázkou na roční rentu 5000 K počínajíe
a stále stoupající, přes všechno kýžené „úsporn
hospodářství ze státního měšce placenou, ho
norovány vykonané a očekávan
služby?“ K tomuto líčení odborného listu ne-
může býti připojeno jiné slovo než: Skandál
Není-li tohle vyložená korupce, potom jsou tu-
recké poměry skutečnou státní idylou a perská
státní správa ideálem. Jak z referátu z říšské
rady sdělujeme, dostalo se právě včera rychl.
avancement posl. Kroye na přetřes inter pelaei
posl. dra. Ellenbogena, jemuž dána předsedou
drem. Pattaiem rada, aby za to pohnal k zod-
povědnosti přímo ministra železnic. Což se asi
stanel
Kroa
Ellenbogen
16
article
— O příčinách »smutného postavenía,
v němž se prý nachází němectví v Rakousku,
uvažuje v »Köln. Zig« taj. rada dr Sebulte.
bývalý profesor pražské university (1854 — 1 873)
a »Pragar Tagblatt« otiskuje úvahy jeho jakožto
prý výborného znalce rakouských poměrů
opravu mínění hr. Harracha, také u nás ceito.
vaného. Bavorský tajný rada Schulte za první
důvod domnělého smutného německého položen
v Rakousku uvádí zrušení německého bundu.
odloučení Rakouska od Německa, ježto prý
mirem pražským 1866 odpadl vliv Německu
a ani severoněmecký bund, ani německá říše
nebyla s to na poměry Rakouska, jakožto cizího
státu, vyvíjeti nějak vliv politický. Nedávnou
výstrahu prince Ludvika bavorského německé
irredentě v Rakousku, aby nešilhala za hranice.
nazývá Schulte nemistnou, a tvrdí, že ti, kdož
v Rakousku za hranice šilhají, jsou na Němee
zdejší bez vlivu (!l). I další tvrzení Schulteova
jsou roztomilá. V Čechách, na Moravě a ve
Köln
Sebulte
Harrach
Schulte
Ludvik
Rakousko
Německo
Čechy
Morava
Pragar Tagblatt
17
article
Slezsku jest prý velká část německé velko-
statkářské šlechty podporou »čechismu, Němeům
nepřátelského«, slovanská šlechta jes
prý v Čechách ve veliké většině, i na Moravě
je prý četnou atd. Vedle šlechty duchovenstvo
jest prý nositelem protiněmectví (viz řádění
Frindovo v Čechách !). »Češství« doznalo roku
1860 podpory u bískupů, také německých jako
u kardinala Sehwarzenberga (»Kdo neumi ně-
mecky, musí mlčet jak němý pes!«) a Schön-
borna a j. O slovanském duchovenstvudí
Schulte, že do r. 1859 samo drželo češství —
pohříchu letošního roku denník, který se vydává
za orgán českého duchovenstva, nabízel Němcům
slavnostně státní němčinul V Dolních
Rakousích jest přirozený spojenec českých kle-
rikálů, strana křesťansko-sociální, nejkrutějším
vrahem všeho českého, především českých škol
— Osobní Tajemník Národní jednoty pošumarské
pan Franlišek Jamník jmenován byl ústředním vý
borem ředitelem kance láře
— Z české vysoké školy technické v Praze.
Frindův
Sehwarzenberg
Schön
Němec
Franlišek
Slezsko
Čechy
Morava
Dolní Rakousy
český vysoký škola technický v Praga
18
article
V sobotu 23. října podrobili se druhě stální zkoušce
z odboru strojního inženýrství pánové: Suchý Fr.
uznán způsobilým s vyznamenáním; Dadák Voitěch
z Mistkovic, Schmid Karel ze Žižkova, Cmunt Jindt.
z Vystrkova. Jakoubek Josef ze Sobotina, Machotia
Karel z Přibyslaví. Opluštil Bohuslav z Loučky
Pick Rudolf z Dol. Cetna uznani velmi způsobilým .
— Při pohřbu cís. rady Jakuba Lederera, čiena
obchodní a živnostenské obchodní komory, udala se
hruhá netaktnost vůči české veřejnosli. Zemřelý byl
znám jako dobrý Čech, veřejně se k češtině hlásila
pobrobní vzpomínka pronesena byla rabínem Ki-
schem německy. Proti této urážce památky zemře-
lého demonsitovali přítomní záslupci Svazu českých
pokrokových židů hr madným odchodem.
K oslavě 60tých narezenin prol. dra. Pr
Vejdovského. K našemu referátu o večírku puřadaněm
na oslavu narozenin prol. dra. Vejdovského jebo
žáky, budiž v zájmu úplnosti dodáno, že praní
assistent oslavencův doc. dr. Em. Mencl, jenž pr
vážnou chorobu dlí dočasně mimo Prahu, zaslaí
blahopřejný televram a že nepřítomnost svoji omluvil
dopisy doc, dr. Menclovi, jako pořadateli této oslavy
pp. dr. K Šule, tovární lékař v Mihálkovicích v
Slezsku, a dr. Vilém Appelt, profesor v Praze.
— Dary. Pan inženýr Alors Duda, majitel elektro
technické továrny na Kral. Vinohradech, složil u našt
pokladny pro Ústřední Matici školskou 100 K, pro
spolek »Komenský« ve Vídní 100 K, Národní jednotě
severučeské v Praze 500 K. Národní jednotě pošu-
mavské 50 K, pro zanatorium na Pleší 50 K. Celkem
350 korun.
Dadák Voitěch
Schmid
Karel z
Josef
Machotius
Karel
Opluštil
Bohuslav
Rudolf
Lederer
ki
Vejdovský
docent
doktor
em
Mencl
Appelt
Alors Duda
Žižkov
Vystrkov
Přibyslav
Dolo
Čechy
Praha
Slezsko
Vídeň
Cmunt Jindt
Loučka Pick
živnostenský obchodní komora
spolek » Komenský
Mistkovic
19
article
— C. k. civilní policejní stráž o poměrechi bez-
pečnostpích v Praze a okoli. V lelních měsících ko-
nala se na pražské radnici porada zástupců Prahy
a obcí sousedních za účelem zahájení kroků na od-
stranění desolátních poměrů bezpečnostních. Že pro-
nesené stesky úplně odpovídaly skutečnosti, to do-
kazují nyní i ti, jimž bezpečnostní dozer v Praze jest
svěřen. Civiiní stráž domáhá se u přislušných stát-
ních orgánů zlepšení svého postavení a činí tak pa-
mětním spisem, v němž se nalézají zejména tyto
odslavce: V roce 1885 následkem vzrůstající agendy
přlivem obyvatelstva a vzrůstem města Prahy
jejího obvodu zvýšen stav civilní stráže na 30 mužů.
rozdělených na 15 mužů I. a 15 mužů třídy II. Pro
zvláštní službu bezpečnostní c. k. civilní stráže všal
ponechána opět jen nepatrná část, naprosto nesta-
čitelná, větší části pak používáno dále ke službám
ordonančním, při popisných úřadech a i jiných mani
pulačních pracích, byla používána prostě jako služeh
ná pro všecko, neb bylo jí vedle uvedených prací té
přidělováno čištění a vytápění kanceláří, nosení
štípání dříví a uhlí, ano i pro soukromou posluhu
v domácnostech nadřizených byla použivána. Na mi-
stě odborně vzdělané, cíle vědomé a kulturním potře-
bám určené instituce státní, jež pečovati má o nej-
širší nezpečnost a zájmy obyvatelstva a jež k udržo-
vání, vykouávání a provádění zákona a předpisův
jako c. k. civilní stráž bezpečnostní jest — zůsta-
vena tato svému vlastnímu jednání a cílění a nepo-
skylnuto jí pro její mnohostrannou působnost žád-
ného odborného vzdělání — nemajíc ani svého vlast
ního šéla, který by mužstvo to odborně cvičil, zů-
stala tedy civilní stráž jako instituce, svému určen
v převážných povinnostech naprosto neodpovídající
Praha
20
article
Opomenuto pro tuto instituci povolati odborníka kri-
minalistiky, který by z mužstva odborné detektivy
a nikoliv lokaje v pravém toho slova smyslu odcho-
val. A že možnost oprávněného vývinu této instituc
v každém spravedlivém pochopení utlumována a opo-
vržlivě se strany širší veřejnosti posuzována byla a
i dosud jest, dlužno hledati v okolnosti té, že po
mnohá desetiletí zahnízděný a z prostředků státních
odměňovaný konfidenční a vyssavačský režim ve-
škerou důstojnost a vážnost k nesamostatnosti upou-
tanému odborníku jako státnímu detektivu odejmula
a tohoto služebníka spíše jako sprostředkovatele slu
žebních nezřízeností snížila, kdožlo civilní strážník
jako detektiv jiných kulturních států své znalos
vyškolením a možností zdokonalení uplatniti se moh
a tím také slušné společenské postavení požívá. Jak
bezpečnostní a detektivní služba v Rakousku oprot
době času stojí, jsouc zanedbávána a podceňována
vysvítá též z té okolnosti, že ve všech státech jes
detektiv úřadníkem. Oproti tomu pražský civiln
strážník měl ještě v roce 1908 při osmi- až i 28lete
uspokojivé službě 900 K služného. Jak žalostně ob-
starávána jest v Praze bezpečnostní služba, svědčí
stálé stížnosti obecenstva a plným právem, nebot
během léta zbylo pro celé půlmilionové město pro
bezpcěnostní službu pouze 6 civilních strážníků!
Rakousko
Praha
21
article
Není tedy divu, že zločinci si tak směle počínají, ač-
koliv vlastně jen pro tuto službu jest ustanoveno
všech 129 členů c. k. civilní stráže. Tito však jsou
své službě odcizováni vykonáváním prací kancelár-
ských, v konskripěních uřadech, spiscvnách, při ma-
nipulaci, službou ordenanční, doručováním atd., tak
jako kdyby byli určeni za úřadní sluhy a ne pro
službu bezpečnostní ke kleré naopak zase úřadní slu
hové bývají používání. Zde nutno provésti řádnou
reorganisaci a civilní stráž ponechati k čemu jes
určena totiž ke službě bozpečnostní a úřadníky ma-
nipulaění, resp. úřadní sluhy rozmnožiti, by svoj
práci zastati mohli. K nutné reorganisaci navrhuj
petenti: Civilní stráž budiž na příště soustředěna v-
směs při bezpečnostním oddělení a podřízena ve-
liteli, praktickému odborníku kriminalistiky, kdež
veškeré služební rozkazy roztřiďovány a ke komi
sařstvím přidělovány budou. Docílí se tím, že každý
bude řádně a s láskou svoji službu plniti, zvlášt
když bude míli příležitost dokázati své schopnosti
konaje vždy při téže čtvrti službu, znaje místnost
osoby a jsa řádně vyškolen. Tím bude posloužene
veřejnosti i úřadům, neb za dnešních poměrů nelze
při oněch pracích, jež civilní stráž vykonává, na
bezpečnostní službu ani mysliti, neb tuto prováděti.
22
article
Jest tedy nutno veškerou civilní stráž přiděliti služ-
hou bezpečnestnímu oddělení a použíti této jen pro
službu bezpečnostní, toť jest důležito nejen v zájmu
státu, ale též v zájmu veškeré služby a veřejné bez
pečnosti a povede ke všeobecnému uspokojení, jeli
kož není možno, aby nynějších několik mužů v ce-
lém policejním obvodě zastalo činnost oproti vše-
obecně nebezpečným, z trestnic a donucovacích pra
ceven propuštěným, ve velkém městě se potloukají
cím zločincům čeliti, neb návrat revertentů zame-
ziti. — Další odstavce pamětního spisu týkají se re-
formy popisních úřadů, centralisování veškerých po-
lieeiních spisů a zvýšení počtu úřadních sluhů, dále
jistý prokaz způsobilosti, vydání služební pragma-
tiky a stanovení titulu „bezpečnostní úřadník“ mísle
detektiv nebo civilní strážník.
23
article
— Vzpoma německých zřízenců želozničních na
slanici v Liberci. Z Turnova se nám píše: Veřejného
cvičení tělocvičné jednoty v Růžodole zúčastnilo se
dne 24. t. m. 6 členů z Turnova, z nichž 3 náležel
odboru mužskému a 3 ženskému. Všichni dostavil
se i s matkou jedné členkyně, tedy v úhrnném počtu
sedmi esob. o 123. hod. v noci na nádraží v Liberci
aby odtud vlakem ve 2 hod. 52 min. k Turnovu od-
jeli. Jeden z nich, obchodník p. Louda, odebral se
ihned k pokladně a žádal o lístky pro všechny s do
datkem, aby byl na nich také text český, všem
spolucestujícím srozumitelný. Pokladník řekl, že líst.
ků takových nevydá, poněvadž jich nemá a další
žádosti, aby je tedy vystavil na kousku papíru, vy-
hověti odepřel. Na to všech 7 cestujících prohlásilo
že pojedou bez lístků a že raději zaplati pokutu
Ale stalo se, čeho nikdo neočekával a co čelí prot
jasnému znění železničního dopravního řádu: Po-
volán policejní strážník a pak za jelo
pomoci a součinnosti četných želez
ničních zřízenců, zejména vrátného,
nedovoleno českým cestujícím do vla-
ku bez jízdních lístků nastoupiti, ba
i na perron byl jim přístup násilně za-
mezen. Jedna paní ze společnosti českých cestu-
jících, která nutně potřebovala býti dříve doma, chtě-
la si v čas před odjezdem vlaku přece jen koupit lI-
slek s textem toliko německým, ale i ten, jako n
výsměch, byl jí odepřen. Obchodník p. Louda
prehlásil, že zapraví ve vlaku pokut
v každé výši, jen když bude moci jeti
Louda
Liberec
Turnov
Růžodol
český cestajíce
24
article
I tato žádost byla zamítnuta. Vlak odjel
a naši lidé zůstali v Liberci. Když pak chtěli zaněst
případ do knihy stížnosti, byli voděni, jako aprilem
s místa na místo a službu mající úřadník nikde ne-
byl k nalezení. Pesměšně bylo jim doporu-
čováno, aby se šli v noci projit po Li-
berci. Cestující musili se uchýliti do studeně če-
kárny a čekati zde na další vlak, jedoucí k Turnovu
o více než 3 hodiny později. Tu byli vydáni za ter
pošklebků a jizlivému okukování staničních zřízenců
a když uchýlili se ven, byli zase ustavičně obtěžo-
vání a častováni sprostými nadávkami dvou zpitých
německých vojínů, kteří rovněž se vraceli do Tur-
nova ko svojí posádce. Příštím vlakem, nevědouce
si jiné rady a spokojivše se proto s lístky toliko tex-
tu německého, Sokolové odjeli. Touto zbujností ně-
meckých železničních zřízenců, která není ničím ji-
ným než vzpourou proti platným předpisům, způ-
sobeny lidem naším nejen útrapy v noci, ale také
citelné ztráty hmotné. Takových věcí si již líbiti ne-
dáme, Proti této anarchii jsou přece na štěsti po
ruce prostředky právní. Náš „Sokol“ vykoná jistě
čestnou svoji povinnost a provede spor s drahou
v této věci do krajnosti a není pochybnost, že skon-
čí vítězně, neboť podepřen je o právo. Dle § 9. želez-
ničního dopravního řádu ručí dráha za své lidi, jichž
v dopravní službě používá. Důvodů pro vyloučení
z jízdy ve smyslu § 20. téhož dopravního řádu tu
Sokol
Liberec
Turnov
Sokol
25
article
nebylo, neboť domáhali se naši lidě toliko zaruče-
ného jim práva, učinivše předem veškerým svým po-
vinnostem vůči dráze zadost. K vyléčení této anar-
chie musí být konečně sáhnuto k prostředkům ra-
dikálním. Z případu tohoto je zjevno, že němečtí
zřízenci předpisů svých buď neznají, pak hodí se
na nejvýš za nádenníky, anebo je znaji, pak dopou-
štějí se vzpoury a mají býti ze služby vyloučeni.
— Změny držebností. Paní Marie Doubravová
koupila od pí. Anny Seidelové, pí. Karoliny Balza-
rové a dále od majitele pekařského závodu p. Anto-
nína Rösla tři osminy domu čp. 669-II. „U Karla
IV.“, nároží Karlova náměstí a Žitné ulice, za
84.780 K. — Paní Anna Seidelová koupila od pí. Ma-
rie Doubravově, Karoliny Balzarové a od majitele
pekařského závodu p. Antonína Rösla tři osminy do-
mu čp. 1688-II. v Žitné ul. za 42.240 K. — Paní B -
žena Troničková koupila od pí. Růženy Šípkové čtvr-
tinu domu čp. 135 „U červeného šípku“ v Žižkově
třídě v Karlíně za 9074 K. — Pan Antonín Jung-
mann převzal od pí. Anny Jungmannové polovici
domu čp. 170, nároží Tyršova náměstí a Primator-
ské třídy v Libni a dále polovici domu čp. 475 v Ho-
rymírově ul. ve St. Libni za 12.000 K. — Pan Sta-
nislav Kmoníček, účetní oficiál, koupil společněs
chotí Růženou od starosty p. Jana Kolátora část
pozemku č. kat. 287 v Břevnově za 5838 K
— Ezekuční dražba. K zakročení p. Karla Seline-
ra, obchodníka v Líbeznicích, zast. p. drem. Josefem
Němcem, advokátem v Karlíně, konala se včerau
soudu v Karlíně za předs. soudce p. K. Červinky
exekuční dražba domu čp 61 s pozemky č. kat. 57/1.
Doubravová
Seidel
Karolina balza
Seidelová
ma
Doubravův
Balzar
Antonín Röslo
Šípek
Žižkův
Jung
Jungmann
Kmoníček
Růžena
Kolátor
Seline
Josef Němec
K Červinka
Karel Iva
Karlov náměstí
Žitná ulice
Karlín
Tyršův náměstí
Libeň
St . Libeň
Břevnov
Líbeznice
p . Anta
26
article
251/I v Líbeznicích. Koupil jej p. Václav Šíla, dělník
v Líbeznicích, za 2415 K. Odhadní cena byla 2836 K.
Vadium dalo 8 kupců. — Dražba domu čp. 819-VIII
v Libni a domu čp. 13 v Proseku byly zastaveny.
— Koupě pozemku Obec dejvická koupila z
účelem rozšíření a regulace obce od svatovítské ka-
pitoly pozemek čís. kat. 860/1 v Dejvicích před ná-
dražím Bruskou za 220.000 K. Obnosu tohoto po-
užito bude kapitolou ku podporování církevních
ústavů. Na koupeném pozemku zřízen bude sad, jímž
pohled na přijímací budovu nádražní bude zachován.
V rukou obce stane se pozemek důležitým činitelem
v rozvoji nedosti dosud oceněné této části Velké
Prahy Přiměřenými podmínkami zastavovacími za-
hezpečen bu e tu vzrůst krásné, zdravé čivrti a za-
bráněno bude spekulaci a lichvě pozemkové
— Zoufalá služka. Do všeobecné nemocnice byl
včera dopravena Božena Lounská, 19retá služk
z Hybní ulice č. 11, která v sebevražedném úmyslu
vypila lysol s roztokem kostíku. Zoufalý čin pro-
vedla z nešťastné läsky.
— Náhlé úmrtí. Půldruhého roku stará dcerušk
dělníka Otylie Hermannova z č. 656—VII. včera
náhle zemřela. Mrtvola odnesena do ústavu pro
soudní pitvu.
— Nehody a úrazy. Antonín Kedles, zedník.
který v Nuslích spadl s lešení se třetiho patra
zdánlivě neutrpěl zranění, byl včera dopraven do
všeobecné nemocnice, poněvadž si stěžoval na silné
vnitřní bolesti. — Dělník Josef Suk z č. 173 —IV.
spadl se schodů a utrpěl vážné zranění na noze.
Šíl
Božena lounský
Hermannův
Nehoda
Kedles
Suk
Líbeznice
Libeň
Prosek
Dejvice
Nusle
27
article
— Zlodějské historky. Nádenník Václav Krejčík
odcizil Al. Šťastnému v Libuši peři za 139 K a pro-
dal ho v Praze za 40 K. Včera byl zloděj vypátrán
a zatčen. — Řeznický pomocník Vilém Jeřábek byl
čera zatčen proto, že ve dvoře domu č. 1021 — 1. o-
přzil koňské postroje.
— První snih. Z Jáchymova se sděluje: Po ně-
kolika teplých dnech, které přinesl říjen, nastal
v počasí náblý obrat a v Krušných horách napadl
včera prvaí sníh.
— Z Mladě Boleslavi. Dnes ve středu 27. t. m.
koná se odhalení náhrobku Václava Matyáše Lipov-
ského, českého spisovatele a žurnalisty, na hřbitově
mladoboleslavském. Odbalení koná se o 3. hodině
promluví při tom spisovatel Jos. Lukavský. O 8, ho-
dině koná se večírek Lipovského v sále okresní ho-
spodářské záložny za spolnúčinkování sl. Růži Schul-
zovy, operní pěvkyně, pp. Mnioše Heida, operního
věvce, F. Svárovského, solisty hudebního, Josefa Lu-
savského, režiséra smíchovských divadel a pianisty
Václava Vaňka.
— Výstavy. Včera odpoledne byla otevřena
v Salonu Topičově výstava tří umělkyň, která obsa-
uoje ematlové skvosty kněžny Marie Teniševé, obno-
vivší vzácnou techniku starého smaltu byzantského,
čalouny francouzské umělkyné paní Ory Robinové,
nezi nimiž budí »Krajina« zájem jemností stylu
rafinovanou prostotou provedení, a malováné sklo
večny Zdeňky Braunerovy, inbimní umění svěžího,
narvitého ornamentu a vybraných forem. Salon ote-
vřen jest denně od 9. hod. ráno do 7. hod. veče
za vstupné 50 hal. za osobu, na legitimaci (student-
skou, spolkovou či dělnickou) 30 hal. Katalog k do-
stání jest u pokladny za 40 hal.
Krejčík
Al
Jeřábek
Václav Matyáš Lipov
Jos
Lukavský
Lipovský
Růža
Mnioš Heid
F Svárovský
Josef Lu
Vaněk
Topičův
Teniševá
Robinová
Braunerův
Praha
Jáchymov
krušný hora
mladit Boleslav
Salony
28
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Milionová kostelní krádež v Čenstochové.
Z Varšavy, 26. října. Při vloupání do klášterní
kaple v Čenstochové byly ukradeny: stříbrná z-
clona před „zázračným“ obrazem matky boží, pa-
pežem Klementem r. 1719 darované brilantové ko-
runky pro Madonnu a Jezulátko, jež mají cenu sto
tisíc rublů, perlový oděv, dar královny Hedviky.
v ceně deseti milionů a brilantové prsteny v ceně
několika milionů. Ukradené předměty mají úhrnnou
cenu 15 milionů korun. Zloději vnikli do kaple
oknem. Dva mužové, kteří vycházeli z kláštera s
zavazadly, byli zatčeni, udali však, že jsou poutnici.
Tisíce poutníků běduje a naříká nad krádeží. Město
jest vojensky obsazeno, konají se četné domovní
prohlídky a všechny železníční stanice byly telegra-
ficky uvědoměny
= Vzduchoplavecké ceny. Z Vídně, 26. října.
(K. k.) Nedávno založená vzdueboplavecká komne
rakouská vypisuje cenu 5000 K rakouskému vzducho-
plavci, který urazí poprvé 10 km na předepsané drá-
ze 3—5 km a cenu 5000 K vzduchoplavci, jenž okruh
dráhy urazí co nejrychleji. O ceně za největší rych-
lost hude rozhodnuto při vzduchoplaveckých závo-
dech napřesrok v lětě
= Delagrangeův tet. Z Doncastel u, 26. říj-
na. (K. k.) Jak se oficiálně sděluje, Delagrange ple-
konal dnešním letem světový rekord, uraziv jednu
mílí 860 vardů za minutu 471/2 vt.
Klement
Madonna
Hedvika
Delagrangův
Čenstochová
Varšava
Vídeň
Doncastel
matka boží
km
29
article
= Zastavené trestní lízení proti německému
poslanci. Z Hamburku, 28. října. (K. k.) Trestní
komora zdejšího zemského soudu zastavila řízent
proti poslanci říšského sněmu Schackovi proto, ž
3 uražené dámy svůj trestní návrh odvolaly
= Nehoda rychlíku. Z Pešti, 26. října. (K. k.)
Jak se z Devy sděluje, vjel dnes ráno ve stanici Al-
vinezu rychlik čís. 1601 následkem chybného polo-
žení výhybky do nákladního vlaku, přichystaného
k odjezdu. Nikdo při srážce nezahynul. 10 vozů Drto
poškozeno. Bylo zahájeno vyšetřování
= Výbuch na křižáku. Z Londýna, 26. říj-
na. (K. k.) V topírně pancéřového křižáku „Hogue“,
jenž opravován jest v Devonportu, udál se dnes vý-
buch. 8 osob bylo zraněno, mezi nimi 2 těžce. Při-
čina výbuchu jest dosud neznáma.
= Lupiči v moskovské bance. Z Petrohradu
26. října. Jak se sděluje z Moskvy, vnikli ozbrojení
expropriatoři do spolkové banky a jeden z nich při-
ložil pokladníkovi revolver ke spánku, zvolav vruce
vzhůru!“ Pokladník však revolver odrazil, při čemž
vyšla rána a ostatní lupiči uprchli. První lupič byl
zatčen.
= Cholera. Z Amsterodamu, 26. října.
(K. k.) V Jaarsveldu (provincie utrechtská) byl zji-
štěn druhý případ asijské cholery.
Deva
Al
Pokladník
Hamburk
Pešť
Londýn
Devonport
Petrohrad
Moskva
Amsterodam
spolkový banka
30
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Vinohradské divadlo. „Bodři venko-
vané.“ Veselohra o pěti jednáních. Napsal
Victorien Sardou. Přeložil J. Kučera. Re-
žisér Jan Zelenka. Poprvé 25. října.
Vraceti se k starým láskám je tolik lákavé
nejen v životě, nýbrž i na divadle. Ale tam i zde
to bývá riskantní, třebaže poučné. Riskantn
pokus se starou Sardouovou veselohrou, která
bývala z nejoblíbenějších repertoirních kusů již
na scéně Prozatímního divadla, a potom v druhe
polovici let osmdesatých ještě v Národním di
Victorien Sardou
J Kučera
Zelenka
Sardouův
Re
vinohradský divadlo
prozatímní divadlo