ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 74277a70-8ea3-11dc-8544-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 16, org 7, person 38, work 1
1 masthead
Ročník XXXXIX.
2 masthead
ontliimo čodee
3 masthead
a ab vonojin V Praze, ve středu 27. října 1909.
Praha
4 masthead
Číslo 237.
5 article
Na ranní n večerní listy předplácí. se V Praze v administraci na měsle. . . . .. na čtvzt lota . . . . 6 K — a dvojí donáškou na měsic. . . . na čtvrt leta . . . . 7 K n2h ve fliálkácht na měslo. . . . . . 2 K 30h Poštoui na měsle. na čtvrt ista : . . . 9 K 6n s dvojí záallkou na měsic. . . ne čtvrt leta . . . . 11 k s 0
Praha Poštoui
6 article V kleštích schodku.
V kleštích schodku. Ve výkladu svém k rozpočtu na r. 1908 prohlásil tehdejší ministr finanční dr. Kory towski dne 5. listopadu r. 1907: »Rozpočet na r. 1908 svědčí o hospodářské síle státu a opravňuje k naději, že také úkoly ještě zbývající, zvláště sanování zemských finane a starobní a invalidní pojišťování, jež potře bují ke svému provedení též státní součin- nosli, šťastně budou skončeny«. »Z vykáza- ného pokladního přebytku za r. 1906 sumou 146 mil. kor zbývá 83 mil. kor., ostatku po- užito bylo zejména na účet vojenských úvěrů. při čemž se nepřihlíží k upotřebení půjček. k těmto účelům povolených«. Nadešel pak slibný r. 1908 a s ním přišla otázka anekční, s chvostem obrov ských nákladů finančních a ve výkladu svém k rozpočtu na budoucí r. 1910 konstatuje nynější finanční ministr dr. Biliňski, že roz počtový schodek činí okrouhle 42 mil. kor. skutečný úbytek že však činí 198 mil. kor- Pokladní přebytky v r. 1906 vykázané ra pidně klesly do konce r. 1908 Za hlavní příčinu zjevu toho považuje p. ministr finanční pokles hospodářské kon junktury, o níž svědčí úbytek výnosu nepřímých daní, v čemž se odráží sku tečný hospodářský stav obyvatelstva.
Kory
7 article
Před akcí anekční byl dle svědectví těchto hospodářský stav státu nadějný; stav finanční, oplývající pokladními přebytky přímo skvělý; nyní po anekční akci hospo- dařský stav obyvatelstva zračí se v úbytku nepřímých daní, finanční stav státu velikým schodkem a — vyhlidkou na zavedení řady nových a zvýšení některých posavadních O Rakousku jest známo, že obyvatel- stvo jeho jest i tak přetíženo daněmi, jež vážně tísní hospodářskou sílu a bybnost jeho a třeba že ministr finanční úbytek výcosu nepřímých daní svádí na pouhý »pokles konjunktury«, jest všeobecné přesvědčení, že další zvyšování a rozmnožování daní hospo- dářské podmínky ještě více znesnadní. Pan finanční ministr pak počíta, že svou finanční opravou získá státní pokladně ještě ročně na 70 mil. kor. !
Rakousko
9 article
Tento požadavek svůj doufá provésti pomocí lidového parlamentu a obává se přímo katastrofálních účinků, kdyby do 1. ledna r. 1910 nevěděl, na čem je. Nepři- chází žebroniti před poslaneckou sněmovnu. neuchází se o její přízeň, poněvadž nen vinen nynějším stavem financi. Vlada při- chází pouze jménem státu; skutečný, ne- uhražený sch dek byl by hanbou před Evropou. »Ke vládě způsobilými stanou se přece jen ony strany, jež v době, pro stá obtižně, projeví zájem o stát a dokáží jei skutkem«. Pan finanční ministr drsnou mluvu svéh rozpočtu neobestřel nijakou rouškou, ani ne učinil pokus, vyhlídkami do budoucnosti aspoň zdánlivě usnadniti postavení lidového parlamentu. Snad mu stačilo to, co kolega jeho, ministr obchodu dr. Weiskirchner před tím o svých nadějích pověděl na sjezdu průmyslníků v Teplicích, kdež polepšení hospodářské konjunktury zavěsil mimo jině na lodní dopravní smlouvu ve příčině do pravy do jižní Ameriky, čímž naskytne se průmyslu zdejšímu možnost hledati nové odbytiště v Argentině, dále na obnovu smlouvy s dunajskou paroplavební společ- ností a vůbec poradil vývozcům, aby »šli na světový trh«! Kdy a jaké tyto slibované dopravní smlouvy ve skutečnosti budou jeviti své účinky na odstranění poklesu konjunktury a jak zejmena mají vývozci zatlačíti mohutné soupeře na světovém trhu — to zůstává i na dále tajemstvím; to může, ale nemust býti hudba dosti vzdálené budoucnosti avšak požadavky finančním ministrem před nesené počítají s bezprostřední přítomností a ta jest pro rakouské obyvatelstvo hospo dářsky velice neutěšená.
Vlad doktor Weiskirchner Evropa Teplice jižní Amerika Argentina
10 article
Lidový parlament ocitl se v postavení jež bylo přivoděno událostmi, za něž pan finanční ministr nejen nepřejímá spoluodpo vědnost, ale přímo i prohlašuje, že jimi nen vinen. I kdyby lidový parlament nenásledova tohoto příkladu, dospěje ještě snáze ku pře svědčení, že ani on nezavinil nynější ne utěšený stav státní pokladny a pak nastane mu nezbytně povinnost, aby přihlásil se u vědomí svého poslání v ústavním státěa ukázal, kdo stát do této tísně přivedl, kdo uvalil na něj nebezpečí »hanby před Evropoue a jakych záruk a opatření bude pro bu- douenost zapotřebí, aby nebyl vyhledáván až po účinku, kdy, jak známo, bývá — zlá rada. Lidový parlament nesmí se především dáti chytiti na udici tak zvané způsobilosti dodávati každé vládě ochotné strany. Takto se má prý zejmena zachovati v době pro stát obtížné. Dnes se ovšem mluví hlavně o obtížích finančních. Lidový parlament a žádný parlamen vůbec, nechce-li zříci se na dobro svého poslání, není přece pouhou pákou, jež po- máhá zvedati stát, když uvízl na nesjízdné cestě, ale jest především ústavním činitelem jemuž náleží právo spolupůsobiti při stano- vení všeho chodu státního stroje. Události poslední doby podávají důkaz. že toto soustátí nesnese všecka břemena. jichž vyžaduje tak zvaná politika velikých světových velmocí. Pokus zahraničné poli
11 article
tiky v tomto slohu dosáhl sice chvilkového úspěchu, ale nejen že státní finance vyšinul z rovnováhy, nejen že neprospěl žádoucí hospodářské konjunktuře, ale uvedl nás do nežádoucího postavení jak ke spojencům, tak i k mocnostem jiným. Zkrátka mimořádný rozmach zahraničné politiky neodpovídal sku- tečným poměrům mocenským. Vrátiti sou- státí vnitřním, domácím jeho úkolům, a těch jest věru nadbytek, toť bude nyní nejnaleha- vějším úkolem lidového parlamentu, nemá-li soustátí nenapravitelně uvíznouti sv hanbě před Evropou« Dá-li se však lidový parlament strhnou k soutěži svých stran o způsobilost vládní pak budou následovati účinky ještě povázli vější, než jaké se vtělily v nynější finanční schodek, jemuž nedá se odpomoci jinak než zvýšením daní ročně asi o 70 mil. K Strany, dbající pouze způsobilosti zmoc- niti se vlády, nejsou proto ještě strany státní, jak by se mohlo zdáti dle výroků, p. ſinančním ministrem pronosených. Štrany opravdu státní budou uvažovati nejen o po- třebách jeho pokladny, ale i potřebách oby vatelstva, a tam, kde stat si vytyčuje úkoly s nichž není, tam opravdové státní strany budou bdíti, aby sil svých nepřeceňovala hospodářskou zdatnost svého obyvatelstva jim neobětoval.
Evropa
12 article
Shledá li voličstvo, že parlament nechce býti pouhou pákou berního šroubu, že do- vede oproti požadavkům finanční správy předložiti i účel ve příčině upevnění, roz množení a vybudování jak svých, tak ob čanských práv, tam se není jednotlivým jeho stranám strachovati před soutěží stran, po vládní moci toužících, protože tyto posled- nější by neobstály v ní před voličstvem. Ne- konečné zvyšování berních povinností jes přece jen velmi nespolehlivým paostředkeu udržeti v rukou vládní moc, není-li hospo- dářský a kulturní vývoj obyvatelstva, ne jsou-li občanské svobody jeho v souměrnem postupu, aby jeho finanční způsobilost udržo- valy na souměrné výši.
13 article
Rozvrat finanční, hrozící katastrofa, o ní pan ministr finanční mluvil, nemohou neote vříti lidovému parlamentu oči; nemohou sku tečné jeho politicky schopné síly nepovzbudit k nejopravdovějšímu úsilí, aby se domáhaly zásadního obratu, jenž jediný může vyvésti stát na nové, schůdnější, modernější dráhy Opravdoví zástupci lidu mají nyní kon čně vhodnou příležitost, aby dopomohli stálu z posavadního, dusného ovzduší na svěži vzduch skutečné a nikoliv jen fiktivní ústav nosti. Budou-li však i tentokráte shledání malým ve chvíli veliké, budou-li i tentokráte pouhým shlukem osob, soupeřících o tak zv. účast ve vládní moci, aniž by dovedli postaviti celek na pevnou půdu sboru zákonodárného, od něhož i všecko obyvatelstvo může očekávat nezbytné zabezpečení zájmů svých, pak snad se dočká vláda prostého odhlasování nových berních břemen, ale státu tím nebude pomo ženo, když poplatníci za poměrů posavadních. ani při největším napjetí svých sil již nejsou s to tomu předejíti, aby nejevil se úbytek ve příjmech státních Neníť úbytek takový pouhým nahodilým následkem nepříznivé konjunktury hospodářské, jak to označil finanční ministr ale účinek velikého přepjetí sil, jejichž ubývání také podléhá pravidlům rostoucí rychlostí. Na parlamentu jest, aby potřeby státu vystihl hlouběji a všestranněji a nejen s hle diska prázdnící se pokladny státní.
14 article Horká lázeň min. dra. Schrelnera
Horká lázeň min. dra. Schrelnera (Výkonný výbor německých slran ho podezřívá, že si objednal projev dd- věry.) Z Vidně, 26. Fíjna. Ministru dru. Schreinerovi vedlo s v dnešní schůzi výkonného výboru německých stran velice zle. Bylo naň žalováno, že jest i ntele ktu ál ním původcem zpráv o změnách osobních v kabinetu a že jimi způso buje v německém táboře zmatek, poněvadž pode zřívá poslance, jakoby práhli po jeh dědietví. Dr. Schreiner bránil se, že prý sám tyto projevy nezpůsobil, zejména pak, že ne- zosnoval nedělní telegramy ně meckých šrifilajtrů, zaslané bar. Bi nerthovi a dru. Pergeltovi a žádající s e tr v án dra. Sehreinera a dra. Hochenburgra v úřadě. jakož i zatracující každého Němce, který by vešel do koalice s Čechy. Jakkoli dr. Schreiner ujištění toto pronesl prsním tonem, nedošel víry, naopak vyslo- vena byla důminka, že dr. Sehreiner síce sám telegramy si neobjednával, nýbrž užil jako prostředníka známého pána ze své kanceláře, který povolán byl z Brna. Bylo usneseno vyšetřiti, zdali popud ku projevům skutečně vyšel z jeho ministerské kanceláře. Také prof. dru. Steinwendrovi ne- dařilo se dobře. Bylo naň útočeno, že přimlou val se za spolek Němeů s Čechy, že doznal, že bez Čechů není žádná dělnost poslanecké sněmovny možnou a že dnes v »N. W. Tgbttue uveřejnil úvabu, ve které pravil, že musí býti dr. Schreiner a dr. Hochenburge obětováni pro zdar věci a že již větší lidé nežli jsou tito dva, musili padnouti. Dr. Steinwender namítl, že jednal podle svého roz umu a uznánl.
Schreiner Němec doktor Sehreiner Čecho N W Tgbttue Hochenburge Steinwender Čechy Brno Něme
15 title
Říšská rada.
16 article Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna. (Schůze 173.) (Zvl. teleť. zpráva »Nár. Listů«.) Ve Vidni, 26. října. Dr. Leo Biliňski, nynější ministr finan cí, jest bez odporu člověk neobyčejně schopný obratný a výmluvný. Finance státní zná důklad ně. Prahnul po zvláštní cti, státi se kancléřem státního pokladu po druhé a dosáhl, po čem toužila jeho ambice. Přes to však myslíme, že nebylo dnes ve sněmovně člověka, který by ho nepolitoval! Byi skutečně v roli trapné. Musil hájti věc nevděč- nou, truchlivou a smutnou: delicit. Kromě toho musil opřiti vlastní podstatu a povahu tohot schodku a svaliti vinu jeho s činitelů, kteří se nalézají mimo parlament, na nějaké x, které nazval konjunkturou, o e Dr. Biliňski mnoho již prožil od té dobyo co byl poprvé ministrem financí v kabinetě Ba- denově. Jako profesor a jako theoretik doporu- čoval ve zvláštním spise daň z přepychu, dnes ohlásil zavedení daně ze zápalek, která postihne nejchudšího zedníka, protože cenu sirek zdvoj- násobí, dnes ohlásil daň ze sodové vody, která cenu její ztrojnásobí. Dr. Biliňski není člověkem umíněným. Na jaře tohoto roku chtěl vytlouci několik milionů ročně z postátnění a zvýšení daně pivní. Když ukázala se nemožnost vymoci tuto věc, dr. Bi- liňski nechal pivo pivem a zkusil to s vínem. Tento pramen pokládá nyní vydatným pro nové příjmy státní. Dr. Biliňski miluje rozmanitost a pestrost Nazvali bychom jej nejraději Donem Juanem ra- kouských berní. Do každé daně se zamiluje „počítá, co mu to vynese“, neopovrhuje a drobným ziskem. Z nápojů jen voda obyčejná. studničná, řiční a mořská ještě jest nezdaněna. všechny ostatní jsou. Ze světla jenom sluneční měsíční a hvězdné není podrobeno berni, vše chna ostatní jsou. Kde jaký příjem se objeví. hr na něj.
doktor Biliňski Musil Bi poslanecký sněmovna
17 article
„Daň z osobního důchodu“ — řekli mu v kole polském — „musíš jako sociální politik důkladně zvýšiti, zvláště je-li tente důchod po někud slušný.“ Poslechl a již oznamuje zástup cům lidovým a veřejnosti, že finanční orgány půjdou do knih obchodních, aby se přesvědčily. je-li fasse o přijmu správnou. Neslyšel dr. B- liňski nikdy nie o daních vexačních? Neslyšel. jak se jim brání demokraticko-republikánská Francie? A přece ve své snaze zaepati nějakou díru, ze které šklebí se jedna z nespočetných hlav hydry , zvané deficit, zavádí takovou dan „utiskovací“ a těší poplatníky, že jí pomalu zvyknou. Nadmíru zajímavy byly údaje dra. Bihn ského v příčině nových výdajů na záležitosti společné, zvláště vojenské. Ty výdaje jsou je dinou příčinou deficitu. Žádné jiné ne. Proč tedy dr. Biliňski toto faktum, celému světu vidné zřejmě, zastíral a zakrýval? Proč nedoznal, že schodek ve státním rozpočtu na r. 1910 nen schodek finanční, že jest to schodek politický? Pěkné věci chystá pro poplatnictvo. Po- slyšme jen hrubé cifry. Tato polovina říše za- platí na t. zv. společné záležitosti, fakticky na zachování velmocenského postavení říše ještě dalších 163 milionů. Učiní se půjčka 257 mi lionů a z té zaplatí se 124 mil. korun zpátky do státní pokladny, odkud byly vzaty. Jedna se tudíž o t. zv. refundace. Do podotčených sum není počitáno 18 milionů na zeměbranu a 60 milionů zaplacených Turecku Dr. Biliňski sám doznal, že deficit způso- bený zahraniční politikou od 5. října 1908 do 5. řijna 1909 dosáhl výše 184 milionů. Nač tedy jeho dlouhé okolkování, nač pořád usta- vičné vyzývání šelřit, šetřit a zase šetřit v ji ných borech a proč neřekne prostě: deficit ve státním hospodářství jest deficit, zaviněný poli tikou bar. Aehrenthala?
doktor Biliňski Francie Turecko
18 article
Jediným světlým bodem v celém ponurén výkladě dra. Biliňského jest ohláška, že starým pensistům a pensistkám bude čáslečně pomo- ženo. Na konec ministr financí srozumitelně po- věděl, že kdyby nebyly povoleny nové zdroje příjmu, zapraví toliko deficit 42 milionů — všechno ostatní však odstaví se. Jinými slovy neplodnými výdaji utrpí náklady plodné. Zahájena pak rozprava o drahotě na ně kolik dní rozložená. Bojíme se, že bude akade mickou a uvázne na prázdno. Posl. dr. Ellbogen ve formě dolazu na předsedu vznesi na posl. Kroye žalobu, že jest protekčn dítě a že dostal se postupem mimořádným k se verozápadní dráze. Posl. Kroyovi dělal advo- káta ex offo posl. Eduard Stransky. Předseda dr. Patíni rozplizl se v odpovědi na dotaz, který byl adresován jemu, do theoretických úvah slučitelnosti mandátu se státním úřadem. D Ellbogen ve své filipice postavil na roveň néme- ckou národní radu s českou, proti čemuž pro- testoval posl. Švejk, volaje: „Zůstaňte si při svém Volksratu a českou Národní radu, která má docela jiný směr, nechte na pokoji.“ Posl Fresl pak protestoval veřejně proti obvinění dra. Ellbegena, jako by česká Nár. rada provo- zovala korupci. Zejtra podají ještě členové před- sednictva české Národní rady ohražení. Na konci schůze učiněno bylo pozoruhodné sdělení. Tak zvaná oddělení poslanecké sně- movny se konstituovala. Sněmovna rozehází se v 9. oddělení, která volí výbory atd. Zajímavo jest, že předsedy všech 9 oddělení jsou Němei. mezi nimi pak jsou 4 sociální demokraté, samí Germáni.
Posl doktor Ellbogen Eduard Patíni Švejk Posl Fresl Ellbegen Germán český národní rada
19 article
Min. financí dr. ryt. Biliňski doprovodil státní rozpočet na r. 1910 obšírným vý- kladem (viz večerní vydání »Nár. Listů«) a pravi v podstatě asi toto Vzhledem ke skutečnosti, že největší čásť stran v poslanerké sněmovně jest rozhodně proti zvý- šení daně z plva, musila vláda vzdáli se toho, předsloupiti s touto předlohou před sněmovnu a mu- sila dle toho svůj finanční plán změniti. Na sano vání zem kých financí nemohla dnes vláda, ježto zvýšení dané z piva není možným, pomýšleti, nýbr chce pouze dostáti své povinnosti, dáli zemím nej nutnější prostředky k disposici a musí předevštu míti na zřeteli, aby koncem tohoto roku 20 mil. jež připadají zemím dl- zákona o dani z lihu z r. 1901, nebylo ztraceno. Vláda zamýšli tudiž sněmovně navrhnouti, aby z daně z lihu, jež má byni zvýšena, bylo dalších 20 mil. K zemím poskylnuto, při čemě vláda ve výnosu k místodržitelům ujistila, že nyní odpadají veškeré překážky, které až dosud byly v cestě event. zvýšení zemské dávky z píva. Pokud jde o poměr obnosů, ktsré máme rozdělii zemím, k zemským financím, velmi rád připouštim, že v poměru k minulému roku rozdělíme zemím velmi málo a že ludíž mnohé země následkem toho budou bojo vali s velkými obtlžemi. Zejména jsou obtíže v prvém roce proto tak velké, poněvadž nová daň má nabýt platnosti teprve 1. zářím přišíího roku, takže z 20 milionů, které připadají na země, máme vlastně jene Mluví-li se o tom, že mezi vládou a zeměmi jest rozpor, protože vláda činí obtíže v záležitosti sankce tak jsou dle mého přesvědčení zemské sněmy zcel samostatné zákonodárné sbory. Vláda má posouditi. zda zákon, přijatý zemským sněmem, předloží se k sankci či ne. Soudí-li, že není vbodno předložiti přudlohu k sankci, upustí od předložení z objektiv- ních důvodů.
doktor Biliňski
20 article
Co se týče kořaleční daně, snažili jsme se ji oproti postední předloze změnit ve dvou směrech: předně rádi bychom zvýšili vý- vozní bonifikace v lom případě, kdyby uherská vláda k tomu svolila. Toto svolení ještě nemáme. Doufame však, že je dostaneme. Toto zvýšení je podmlnečně normováno ze 7 na 10. po případě 8 K, aby v prv- ním roce činilo 10, v druhém 9 a pak normálně 7k Dále jsme do zákona pojali ustanovení o kotlových palírnách. Stojime na slanovisku, že kotlové palírny pokud jsou skulečnými palírnami rolnickými, maj požívati všech oněch výhod, které zákon přiznává kotlovým palfrnám a že naproti tomu v oněch pří padech, kdy z kotlové palírny vzníká fakticky velko palirna zařízená na odbyt, nebyla pronásledována protože musl býti jednoduše podrobena výrobní dani (Souhlas.) Jest však otázka, kdy mů vláda tyto pa lírny podrobiti výrobní dani. Doposud platilo ustano vení, že ministr financi má právo podrobiti výrobní daní ony kotlové palírny, které při výrobě používaj větších než 10hektolitrových nádob. Tuto číslici jsmo snížilí na 6 hl. Ministr financi jesi následkem toho spíše s to rozeznati, zdali se v daném případě jedná skutečně o rolnickou palírnu nebo o veliký lihovar. Mohu pánům slibiti, že v tom případě, nebude-l zákon proveden, nebude selským palirnám zkřiven ani vlas na hlavě, kdežto na druhé straně velko- palírny, které se zařídí- jako kotiové palírny, budou jednoduše podrobeny výrobní dani. Výnos kořaleční daně, klerý jest určen v přední řadě, nechci fle k sanování, ale ku podpoře zemských financí, zvýš se o 35 mil. korun po úbytku konsumním. Tato dai vynesla by státu nových 15 milionů, odpočitá li se 20 milionů. T- by byla první položka k úhradě schodku 42 mil. korun. Nyní pře deme k daním přímým.
Moha
21 article
Předložil jsem již v létě osnovu zákona o zvý- šení daně z příjmů ve vyšších třídách příjmových mám čest předložiti ji dnes ve formé poněkud širší že počneme od přimů 21.000 korun se zvýšením daně o 5o a že až k nejvy šší stupnici zákona při přijmu 10 milionů stoupneme až ke zvýšení daně o 30%, takže daňová míra z 5% asymptotick stoupne až na 6.480. To je nejvyšší daňová míra jaká je v Evropě Žádati více, znamenalo by zničit daů z přijmů. To je krajní hranice, k níž může zod povědná vláda v tomto oboru postoupiti a to je, co navrhuji slavné sněmovně. Že fimanční účinek nenl tak příliš závažný, je zřejmo z toho, že všiehní lide a přijmem od 20 000 do 10 milionů budou zatížemi stát však z loho bude míti zvýšený příjem jenom milionů. (Hlasy: Ubobé Rakousko! Posl. Redlich: Připravné řízení Ministr financí: Jednak nejsme skutečnů tak bohati, jednak dlužno v připravném tízení něc změniti. Podrželi jsme dále výjimku poslední před- lohy, že při výnosu práce až do 4000 korun nemůže býti zachována zásada vydržování domácnosti, t.j že v rodině, která za spolučinnosti ženy a rodinných členů vydělává až 4000 korun a v niž tento celkový příjem vynakládá se pro společnou dumácnost, ne bude sečitano, nýbrž jednotlivě zdaněno, eventuáln pro případ, když jednotlivé díly nečiní 1200 korun, budou úplně osvobozeny od daní. Dále ponecbali jáme ustanovení poslední předlohy, že pro jedno člennou domácnost bude daň zvýšena o 15%, pro dvoučiennou domäcnost o 10%. (Výkřiky: Daň ze starých mládenců!)
Posl Redlich Evropa Ubobý Rakousko
22 article
Prosil bych pouze, aby nebylo vyslovováne slovo: »daň ze starých mládenců«, právě tak jako slovo »daň ze starých panen«, pro tože tato označení skutečně nejsou případná. Bylo mluveno také o vyměřování daní. Jest jisto, že naše daň z příjmů, mezi jiným tím trpí, že není možne v četných případech skutečně veliké příjmy v přímě řeně míře podrobiti zdanění. Je skutečně osudným když musí se ustavičně bojovati s velkými poplat- níky. Není to dobře pro stát, není to však dobře ani pro obyvatelstvo a pro dotyčné třídy obyvatelstva Jest zde pozoruhodný rozpor, že stát zavírá oči vůt s raně o které ví, že může přesně seznati její přijmy a buď klidně přijímá menší přiznání a nebo mus použíti různého trestního řízení, než dojde ke správ nému výsledku.
23 article
Dospěli jsme ku přesvědčení, že musíme očistit na to se vzlahující zásadu zákona a že musíme po slanecké sněmovně navrhnouti, aby finanční správ měla v odvolacím a trestním řízení právo nahlédnouti de obchodních knil Jsme si dobře loho vědomi, že se stanoviska ob- chodního tajemství je lo nebezpečný prostředek postarali jsme se o to, aby tunastalo žádné nebez- pečí. Smí se do obchodních knih nahlédnouti jenom v odvolacím, po případě v trestním řízení, a to jenom se strany státních orgánů za pomoci znalce. Komi nesmí býti sděleny žadné podrobnosti, nýbrž jenom konečné číslice. S tím chceme zpojiti l. zv. amnest Chceme poslanecké sněmovně navrhnout, že kdyá po nabyli platnosti tohoto zákonného ustanoven bude příznání daňové obsabovati vyšší příjmy nel příznání, jež bylo učiněno před nabytím platnosti to boto zákona, nemá býti z léto příčiny zavedeno žádně vyšetřování a žádné trestní řízení. Douláme, že dotyčné krohy obyvatelstva, které tuto novinku budou v prvním okamžiku považovati snad za nepří jemné nadělení, pozvolna se s ní spřátelí a že ne příjemnosti, které pro ně vyplývaji z toho, že mus předložiti obchodní knihy k nahlédnutí, budou vyrov- nány tím způsobem, že odpadne často dlouholeté vy V drobném prodejin ranní čislo o sobě . . zae večerní . . . . . . . za t k Ve fliálkách na venkově ranní čialo . . . . . . . 10h večerní . . . . . . . . 5h lnseráty platí se hotové napřed Předplscení a innerty přljímá administrace v Marianské ul., Tam nacházají se těž redakce, tiskárna a expedice „Národnich Llistů Rukopiny se novracell
Komi poslanecký sněmovna Národnich Llistus
24 article
šetřování a trestní řízení. V oboru daní z příjmů na vrhli jsme ještě daň z tantiem a dividend. Pokud se týče
25 article
daně z tantiem
26 article
připouštím, že obnosy, které přicházejí v úvahu, jsou již dosaženy zdaněním akciových společností. Na vrhují však sebevědomě sněmovně lakořka dvojité zdanění, protože tantiemy snad nesprávně jsou na venek nenáviděného rázu a tento ráz mohl by snad býti odstraněn ve veřejném mínění silnějším jich zdaněním. Musím také říci, že v tomto oboru jsou ob- nosy, kterých nelze ani jmenovati. Jsou jednollivé osoby, kleré maji obrovské příjmy z tohoto pramene, takže je zcela v pořádku, když laké stát bude parti- cipovati na těchto příjmech. Posl. Redlich: Kestranek Ministr řinane!: Zaměstnával jsemse velice problémem daní z kartelu Byla by zásadně oprávněna, ale stěží technicky pro- veditelná, protože kartel v každém okamziku může změniti svoji právní formu. Daň z tantiem ponechali jsme nyní tak, jak jsme ji podali v posledním zase- dání, a sice prog esivné ze 2 na 89%. Při dani z di- vidend jedná se, jak známo, pouze o zdanění di- vidend překročujících 109p. Poněvadž zde dříve bylo mluveno o kartelu, chei konstatovati, že samozřejmě nejsem naplněn žadnou nenávistí proti kartslům, že mne ani nena- padá postupovati nepřátelsky proti průmyslů. Ale vláda musí býti svrchovaně neodvislou vůči každému kartelu, a když se něco stane, co po názoru vlády odporuje veřejné morálce, musí mocí zakročiti ben zřetele na to, zdali se to někomu líbí nebo ne.
Posl Redlich Kestranek
27 article
Výnos osobní daně z příjmů, do něhož zahrnut je výnos obou malých právě zml- něných daní, páči se na 13 milionů korun. K übradě rozpočtového schodku má dále sloužiti daň z dědi- ctví, která se poslanecké sněmovně předkládá ne- změněně. Z daně z dědictví vyplývá vyšší výnos v obnosu 10 mihonů korun, takže zvýšení daně ko- řaleční, daně z příjmů a z dědictví vynese celkem 38 milonů korun a dále jest třeba ještě uhradsti miliony koran, k čemuž vláda navrhuje zavedení daně na sodovou vodu a přírozené vody minerální, které podle výpožtu finanční správy vynesou nutn 4 miliony korun. Kromě těchto 42 mil. K musí býti v rozpočtu na přiští rok uhražena v první řadě vydání na společné záležitosti. Ve společném státním rozpočtu na rok 19 0 9 po- volily delegace jako částečnou kvotu na opatření nového materiálu dělostřeleckého 15 mil. K, které budou vydány teprve v roce 1910 a mimo to nedo- stává se ještě 8 mil. na opatření dělostřeleckého materlálu, takže ku provedení tohoto účelu bude nutno okrouhie 23 mil. K. Kromě toho vydali jsme předem okolo 124 mil. K na výzbroj a činí celkový obnos toho, čeho třeba jest ješté na výdajích a čeho armá dta je ště potřebuje v lomto roce, inklusrve námořní- etvo, pro své účely okolo 234 millonů korun, v čemž jest již obsaženo vyplacení 174 mil. K. Za připčlení hořejších 23 mil. K činí cel- ková pulřeba 257 mil. K, z Čenož připadá na Ra- kousko kvota 164 mil. K, což znamená polletní úro- kové břemeno 3,6 0.000 K. Povol li delegace tuto položku, bude nutným opatřiti obnos 257 mil. K výpůjěkou, ježto jest na- lehavě nutno, aby pokladnám vzatý obnos 124 mil. K byl opět nabražen.
28 article
Posl. dr. Lechet: A turecké odškod- nění? Ministr financ!: To není zde obsaženo. To jest věcí společného ministra financí a jsem velmi rád, že nepotřebují pánům toto přednésti. Př- hlědneme-li, co stály Rakousko zahraniční zmatky, tak výchází pro vojsko a námořnictvo 163 mil., pro zemskou obranu 18 mil. a pak obnos 21/2 mil., za řazený do investičního programu na rok 1910, cel kem okrouhle 184 mil. K. To je schodek toboto ce- jého vojenského hnutl. Ministr dovozuje dále, že při provozování pro- vozu na dráze společnosli státní dráby vychazí saldo okolo 30 mil. K v neprospěch státu a že dále z po- kladničních hotovosti byl vyplacen obnos 8 mil K na stavbu petrolejových reservoirů, což odpovídá úrokovému břemenu 176.000 K. Poukazuje pak na to, že ve dnešní schůzi byly podány dvě zákonné osnovy, kt-rými definitivně upravuje s otázka pensistů dle staré úpravy, při čemž veškeří pensisté a jejich vdovy budou po- staveni na roveň všem ostalním státním úřadníkům včetně do VI hodnostní třídy, opalření, kterého bude laké použito u železničních zřízenců. Pouka zuje na dobodu se společností Austro-Americana a očekává od tohoto užitečného výdaje zaopatření velikého od- bytiště pro rakouskou výrobu. Ministr zdůrazňuje. že jako kompensace bylo povoleno pro zemědělství 6 milionů u příležitosti budoucího dovozu masa z Balkánu, obnos, k němuž nutno vzili zřetel, ježto zmocňovaci zákon musí přece býti předložen sně- movně. Dále byla zařazena položka 3 milionů, která povstala tím, že pro příští rok jako úděly zemím bylo započleno 20 milioná korun z daně z přijmů, kdežto dříve bylo zařazeno pouze 17 mil. K.
Posl doktor Lechet Rakousko Balkán austroAmericana
29 article Celkový schodek
Celkový schodek úhrnem 400 mil. K. kleré jsou v rozpočtu, činí dle toho 178 mil. K. Odpočítá-li se z tohoto obnosu 109 mil. K, jest celkový schodek 69 mil. K. Ze žádaných celkem 395 mil. K jest nutno zaopatřiti 326 mil. pomocí úvěru a 69 mil. novými daněmi. Z 326 mil. připadá 184 mil, na vojenské účely, z 69 mil. 12 mil. na vojenské účely. Naslává nyní otázka, jak má býti uhraženo nedosláva- jíclch se 27 milionu. Všeobecná daň z vína Poněvadž bylo navrženo zdanění všech nápojů včetně minerálních vod a poněvadž nemá býti zvý- šena daň z píva, zamýšlí vláda provéstí reformu ne- racionální daně z vína, poněvadž doposud zdanění byli jenom malí konsumenti, kdežto ten, který koupí resp. prodá přes 56 litrů, neodvádí žádně daně. Nejen stál, nýbrž i země a obce přijdou zkrálka při staré daní z vína. Daň musí býti na jedné straně zevše- obecněna a vyměřena podle skulečné spotřeby vína na druhé straně musí býti snížena, protože dan 5.94 K byla by skutečně příliš vysokou, poněvadž zdanilo by se každé víno. Vláda proto navrhuje, aby zavedena byla vše- obecná daň z vína, při čemž výrobcové vína budou úplně ponechání stranou, aby nebyli poško- zem Víno, určené pro domácnost a pro čeládku, bude prosto daně. Kontrola započíná teprve při odvážen vina od výrobce a platí se teprve u obchodníka. Dai bude snížena na 4 K a vláda má za to, že může po- čítati s výnosem 13 milionů korun, takže by daň se zvýšila o 7 milionů korun. Ministr má za to, že tato daň nebude nepopulární, poněvadž země a once při- mo čekají na upravení této otázky. Ovšem také na- očekávě, že někdo bude míti z této daně radost. (ve- selost)