1
masthead
Ročník XXXXIX.
2
masthead
ontliimo čodee
3
masthead
a ab vonojin V Praze, ve středu 27. října 1909.
Praha
5
article
Na ranní n večerní listy
předplácí. se
V Praze v administraci
na měsle. . . . ..
na čtvzt lota . . . . 6 K —
a dvojí donáškou
na měsic. . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K n2h
ve fliálkácht
na měslo. . . . . . 2 K 30h
Poštoui
na měsle.
na čtvrt ista : . . . 9 K 6n
s dvojí záallkou
na měsic. . .
ne čtvrt leta . . . . 11 k s 0
Praha
Poštoui
6
article
V kleštích schodku.
V kleštích schodku.
Ve výkladu svém k rozpočtu na r. 1908
prohlásil tehdejší ministr finanční dr. Kory
towski dne 5. listopadu r. 1907: »Rozpočet
na r. 1908 svědčí o hospodářské síle státu
a opravňuje k naději, že také úkoly ještě
zbývající, zvláště sanování zemských finane
a starobní a invalidní pojišťování, jež potře
bují ke svému provedení též státní součin-
nosli, šťastně budou skončeny«. »Z vykáza-
ného pokladního přebytku za r. 1906 sumou
146 mil. kor zbývá 83 mil. kor., ostatku po-
užito bylo zejména na účet vojenských úvěrů.
při čemž se nepřihlíží k upotřebení půjček.
k těmto účelům povolených«.
Nadešel pak slibný r. 1908 a s ním
přišla otázka anekční, s chvostem obrov
ských nákladů finančních a ve výkladu svém
k rozpočtu na budoucí r. 1910 konstatuje
nynější finanční ministr dr. Biliňski, že roz
počtový schodek činí okrouhle 42 mil. kor.
skutečný úbytek že však činí 198 mil. kor-
Pokladní přebytky v r. 1906 vykázané ra
pidně klesly do konce r. 1908
Za hlavní příčinu zjevu toho považuje
p. ministr finanční pokles hospodářské kon
junktury, o níž svědčí úbytek výnosu
nepřímých daní, v čemž se odráží sku
tečný hospodářský stav obyvatelstva.
Kory
7
article
Před akcí anekční byl dle svědectví
těchto hospodářský stav státu nadějný; stav
finanční, oplývající pokladními přebytky
přímo skvělý; nyní po anekční akci hospo-
dařský stav obyvatelstva zračí se v úbytku
nepřímých daní, finanční stav státu velikým
schodkem a — vyhlidkou na zavedení řady
nových a zvýšení některých posavadních
O Rakousku jest známo, že obyvatel-
stvo jeho jest i tak přetíženo daněmi, jež
vážně tísní hospodářskou sílu a bybnost jeho
a třeba že ministr finanční úbytek výcosu
nepřímých daní svádí na pouhý »pokles
konjunktury«, jest všeobecné přesvědčení, že
další zvyšování a rozmnožování daní hospo-
dářské podmínky ještě více znesnadní. Pan
finanční ministr pak počíta, že svou finanční
opravou získá státní pokladně ještě ročně na
70 mil. kor. !
Rakousko
9
article
Tento požadavek svůj doufá provésti
pomocí lidového parlamentu a obává se
přímo katastrofálních účinků, kdyby do 1.
ledna r. 1910 nevěděl, na čem je. Nepři-
chází žebroniti před poslaneckou sněmovnu.
neuchází se o její přízeň, poněvadž nen
vinen nynějším stavem financi. Vlada při-
chází pouze jménem státu; skutečný, ne-
uhražený sch dek byl by hanbou před
Evropou. »Ke vládě způsobilými stanou se
přece jen ony strany, jež v době, pro stá
obtižně, projeví zájem o stát a dokáží jei
skutkem«.
Pan finanční ministr drsnou mluvu svéh
rozpočtu neobestřel nijakou rouškou, ani ne
učinil pokus, vyhlídkami do budoucnosti
aspoň zdánlivě usnadniti postavení lidového
parlamentu. Snad mu stačilo to, co kolega
jeho, ministr obchodu dr. Weiskirchner před
tím o svých nadějích pověděl na sjezdu
průmyslníků v Teplicích, kdež polepšení
hospodářské konjunktury zavěsil mimo jině
na lodní dopravní smlouvu ve příčině do
pravy do jižní Ameriky, čímž naskytne se
průmyslu zdejšímu možnost hledati nové
odbytiště v Argentině, dále na obnovu
smlouvy s dunajskou paroplavební společ-
ností a vůbec poradil vývozcům, aby »šli
na světový trh«!
Kdy a jaké tyto slibované dopravní
smlouvy ve skutečnosti budou jeviti své
účinky na odstranění poklesu konjunktury
a jak zejmena mají vývozci zatlačíti mohutné
soupeře na světovém trhu — to zůstává
i na dále tajemstvím; to může, ale nemust
býti hudba dosti vzdálené budoucnosti
avšak požadavky finančním ministrem před
nesené počítají s bezprostřední přítomností
a ta jest pro rakouské obyvatelstvo hospo
dářsky velice neutěšená.
Vlad
doktor
Weiskirchner
Evropa
Teplice
jižní Amerika
Argentina
10
article
Lidový parlament ocitl se v postavení
jež bylo přivoděno událostmi, za něž pan
finanční ministr nejen nepřejímá spoluodpo
vědnost, ale přímo i prohlašuje, že jimi nen
vinen. I kdyby lidový parlament nenásledova
tohoto příkladu, dospěje ještě snáze ku pře
svědčení, že ani on nezavinil nynější ne
utěšený stav státní pokladny a pak nastane
mu nezbytně povinnost, aby přihlásil se
u vědomí svého poslání v ústavním státěa
ukázal, kdo stát do této tísně přivedl, kdo
uvalil na něj nebezpečí »hanby před Evropoue
a jakych záruk a opatření bude pro bu-
douenost zapotřebí, aby nebyl vyhledáván
až po účinku, kdy, jak známo, bývá —
zlá rada.
Lidový parlament nesmí se především
dáti chytiti na udici tak zvané způsobilosti
dodávati každé vládě ochotné strany. Takto
se má prý zejmena zachovati v době pro
stát obtížné. Dnes se ovšem mluví hlavně
o obtížích finančních.
Lidový parlament a žádný parlamen
vůbec, nechce-li zříci se na dobro svého
poslání, není přece pouhou pákou, jež po-
máhá zvedati stát, když uvízl na nesjízdné
cestě, ale jest především ústavním činitelem
jemuž náleží právo spolupůsobiti při stano-
vení všeho chodu státního stroje.
Události poslední doby podávají důkaz.
že toto soustátí nesnese všecka břemena.
jichž vyžaduje tak zvaná politika velikých
světových velmocí. Pokus zahraničné poli
11
article
tiky v tomto slohu dosáhl sice chvilkového
úspěchu, ale nejen že státní finance vyšinul
z rovnováhy, nejen že neprospěl žádoucí
hospodářské konjunktuře, ale uvedl nás do
nežádoucího postavení jak ke spojencům, tak
i k mocnostem jiným. Zkrátka mimořádný
rozmach zahraničné politiky neodpovídal sku-
tečným poměrům mocenským. Vrátiti sou-
státí vnitřním, domácím jeho úkolům, a těch
jest věru nadbytek, toť bude nyní nejnaleha-
vějším úkolem lidového parlamentu, nemá-li
soustátí nenapravitelně uvíznouti sv hanbě
před Evropou«
Dá-li se však lidový parlament strhnou
k soutěži svých stran o způsobilost vládní
pak budou následovati účinky ještě povázli
vější, než jaké se vtělily v nynější finanční
schodek, jemuž nedá se odpomoci jinak než
zvýšením daní ročně asi o 70 mil. K
Strany, dbající pouze způsobilosti zmoc-
niti se vlády, nejsou proto ještě strany
státní, jak by se mohlo zdáti dle výroků,
p. ſinančním ministrem pronosených. Štrany
opravdu státní budou uvažovati nejen o po-
třebách jeho pokladny, ale i potřebách oby
vatelstva, a tam, kde stat si vytyčuje úkoly
s nichž není, tam opravdové státní strany
budou bdíti, aby sil svých nepřeceňovala
hospodářskou zdatnost svého obyvatelstva
jim neobětoval.
Evropa
12
article
Shledá li voličstvo, že parlament nechce
býti pouhou pákou berního šroubu, že do-
vede oproti požadavkům finanční správy
předložiti i účel ve příčině upevnění, roz
množení a vybudování jak svých, tak ob
čanských práv, tam se není jednotlivým jeho
stranám strachovati před soutěží stran, po
vládní moci toužících, protože tyto posled-
nější by neobstály v ní před voličstvem. Ne-
konečné zvyšování berních povinností jes
přece jen velmi nespolehlivým paostředkeu
udržeti v rukou vládní moc, není-li hospo-
dářský a kulturní vývoj obyvatelstva, ne
jsou-li občanské svobody jeho v souměrnem
postupu, aby jeho finanční způsobilost udržo-
valy na souměrné výši.
13
article
Rozvrat finanční, hrozící katastrofa, o ní
pan ministr finanční mluvil, nemohou neote
vříti lidovému parlamentu oči; nemohou sku
tečné jeho politicky schopné síly nepovzbudit
k nejopravdovějšímu úsilí, aby se domáhaly
zásadního obratu, jenž jediný může vyvésti
stát na nové, schůdnější, modernější dráhy
Opravdoví zástupci lidu mají nyní kon
čně vhodnou příležitost, aby dopomohli stálu
z posavadního, dusného ovzduší na svěži
vzduch skutečné a nikoliv jen fiktivní ústav
nosti.
Budou-li však i tentokráte shledání malým
ve chvíli veliké, budou-li i tentokráte pouhým
shlukem osob, soupeřících o tak zv. účast ve
vládní moci, aniž by dovedli postaviti celek
na pevnou půdu sboru zákonodárného, od
něhož i všecko obyvatelstvo může očekávat
nezbytné zabezpečení zájmů svých, pak snad
se dočká vláda prostého odhlasování nových
berních břemen, ale státu tím nebude pomo
ženo, když poplatníci za poměrů posavadních.
ani při největším napjetí svých sil již nejsou
s to tomu předejíti, aby nejevil se úbytek ve
příjmech státních Neníť úbytek takový pouhým
nahodilým následkem nepříznivé konjunktury
hospodářské, jak to označil finanční ministr
ale účinek velikého přepjetí sil, jejichž ubývání
také podléhá pravidlům rostoucí rychlostí.
Na parlamentu jest, aby potřeby státu
vystihl hlouběji a všestranněji a nejen s hle
diska prázdnící se pokladny státní.
14
article
Horká lázeň min. dra. Schrelnera
Horká lázeň min. dra. Schrelnera
(Výkonný výbor německých slran ho
podezřívá, že si objednal projev dd-
věry.)
Z Vidně, 26. Fíjna.
Ministru dru. Schreinerovi vedlo s
v dnešní schůzi výkonného výboru německých
stran velice zle.
Bylo naň žalováno, že jest i ntele ktu ál
ním původcem zpráv o změnách
osobních v kabinetu a že jimi způso
buje v německém táboře zmatek, poněvadž pode
zřívá poslance, jakoby práhli po jeh
dědietví.
Dr. Schreiner bránil se, že prý sám
tyto projevy nezpůsobil, zejména pak, že ne-
zosnoval nedělní telegramy ně
meckých šrifilajtrů, zaslané bar. Bi
nerthovi a dru. Pergeltovi a žádající s e tr v án
dra. Sehreinera a dra. Hochenburgra v úřadě.
jakož i zatracující každého Němce, který by
vešel do koalice s Čechy.
Jakkoli dr. Schreiner ujištění toto pronesl
prsním tonem, nedošel víry, naopak vyslo-
vena byla důminka, že dr. Sehreiner síce sám
telegramy si neobjednával, nýbrž užil jako
prostředníka známého pána ze své
kanceláře, který povolán byl z Brna.
Bylo usneseno vyšetřiti, zdali popud
ku projevům skutečně vyšel z jeho ministerské
kanceláře.
Také prof. dru. Steinwendrovi ne-
dařilo se dobře. Bylo naň útočeno, že přimlou
val se za spolek Němeů s Čechy, že doznal,
že bez Čechů není žádná dělnost poslanecké
sněmovny možnou a že dnes v »N. W. Tgbttue
uveřejnil úvabu, ve které pravil, že musí býti
dr. Schreiner a dr. Hochenburge
obětováni pro zdar věci a že již větší
lidé nežli jsou tito dva, musili padnouti. Dr.
Steinwender namítl, že jednal podle svého roz
umu a uznánl.
Schreiner
Němec
doktor
Sehreiner
Čecho
N W Tgbttue
Hochenburge
Steinwender
Čechy
Brno
Něme
16
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 173.)
(Zvl. teleť. zpráva »Nár. Listů«.)
Ve Vidni, 26. října.
Dr. Leo Biliňski, nynější ministr finan
cí, jest bez odporu člověk neobyčejně schopný
obratný a výmluvný. Finance státní zná důklad
ně. Prahnul po zvláštní cti, státi se kancléřem
státního pokladu po druhé a dosáhl, po čem
toužila jeho ambice.
Přes to však myslíme, že nebylo dnes ve
sněmovně člověka, který by ho nepolitoval! Byi
skutečně v roli trapné. Musil hájti věc nevděč-
nou, truchlivou a smutnou: delicit. Kromě toho
musil opřiti vlastní podstatu a povahu tohot
schodku a svaliti vinu jeho s činitelů, kteří se
nalézají mimo parlament, na nějaké x, které
nazval konjunkturou, o e
Dr. Biliňski mnoho již prožil od té dobyo
co byl poprvé ministrem financí v kabinetě Ba-
denově. Jako profesor a jako theoretik doporu-
čoval ve zvláštním spise daň z přepychu, dnes
ohlásil zavedení daně ze zápalek, která postihne
nejchudšího zedníka, protože cenu sirek zdvoj-
násobí, dnes ohlásil daň ze sodové vody, která
cenu její ztrojnásobí.
Dr. Biliňski není člověkem umíněným. Na
jaře tohoto roku chtěl vytlouci několik milionů
ročně z postátnění a zvýšení daně pivní. Když
ukázala se nemožnost vymoci tuto věc, dr. Bi-
liňski nechal pivo pivem a zkusil to s vínem.
Tento pramen pokládá nyní vydatným pro nové
příjmy státní.
Dr. Biliňski miluje rozmanitost a pestrost
Nazvali bychom jej nejraději Donem Juanem ra-
kouských berní. Do každé daně se zamiluje
„počítá, co mu to vynese“, neopovrhuje a
drobným ziskem. Z nápojů jen voda obyčejná.
studničná, řiční a mořská ještě jest nezdaněna.
všechny ostatní jsou. Ze světla jenom sluneční
měsíční a hvězdné není podrobeno berni, vše
chna ostatní jsou. Kde jaký příjem se objeví.
hr na něj.
doktor
Biliňski
Musil
Bi
poslanecký sněmovna
17
article
„Daň z osobního důchodu“ — řekli mu
v kole polském — „musíš jako sociální politik
důkladně zvýšiti, zvláště je-li tente důchod po
někud slušný.“ Poslechl a již oznamuje zástup
cům lidovým a veřejnosti, že finanční orgány
půjdou do knih obchodních, aby se přesvědčily.
je-li fasse o přijmu správnou. Neslyšel dr. B-
liňski nikdy nie o daních vexačních? Neslyšel.
jak se jim brání demokraticko-republikánská
Francie? A přece ve své snaze zaepati nějakou
díru, ze které šklebí se jedna z nespočetných
hlav hydry , zvané deficit, zavádí takovou dan
„utiskovací“ a těší poplatníky, že jí pomalu
zvyknou.
Nadmíru zajímavy byly údaje dra. Bihn
ského v příčině nových výdajů na záležitosti
společné, zvláště vojenské. Ty výdaje jsou je
dinou příčinou deficitu. Žádné jiné ne. Proč tedy
dr. Biliňski toto faktum, celému světu vidné
zřejmě, zastíral a zakrýval? Proč nedoznal, že
schodek ve státním rozpočtu na r. 1910 nen
schodek finanční, že jest to schodek politický?
Pěkné věci chystá pro poplatnictvo. Po-
slyšme jen hrubé cifry. Tato polovina říše za-
platí na t. zv. společné záležitosti, fakticky na
zachování velmocenského postavení říše ještě
dalších 163 milionů. Učiní se půjčka 257 mi
lionů a z té zaplatí se 124 mil. korun zpátky
do státní pokladny, odkud byly vzaty. Jedna
se tudíž o t. zv. refundace. Do podotčených
sum není počitáno 18 milionů na zeměbranu
a 60 milionů zaplacených Turecku
Dr. Biliňski sám doznal, že deficit způso-
bený zahraniční politikou od 5. října 1908 do
5. řijna 1909 dosáhl výše 184 milionů. Nač
tedy jeho dlouhé okolkování, nač pořád usta-
vičné vyzývání šelřit, šetřit a zase šetřit v ji
ných borech a proč neřekne prostě: deficit ve
státním hospodářství jest deficit, zaviněný poli
tikou bar. Aehrenthala?
doktor
Biliňski
Francie
Turecko
18
article
Jediným světlým bodem v celém ponurén
výkladě dra. Biliňského jest ohláška, že starým
pensistům a pensistkám bude čáslečně pomo-
ženo. Na konec ministr financí srozumitelně po-
věděl, že kdyby nebyly povoleny nové zdroje
příjmu, zapraví toliko deficit 42 milionů —
všechno ostatní však odstaví se. Jinými slovy
neplodnými výdaji utrpí náklady plodné.
Zahájena pak rozprava o drahotě na ně
kolik dní rozložená. Bojíme se, že bude akade
mickou a uvázne na prázdno.
Posl. dr. Ellbogen ve formě dolazu na předsedu
vznesi na posl. Kroye žalobu, že jest protekčn
dítě a že dostal se postupem mimořádným k se
verozápadní dráze. Posl. Kroyovi dělal advo-
káta ex offo posl. Eduard Stransky. Předseda
dr. Patíni rozplizl se v odpovědi na dotaz, který
byl adresován jemu, do theoretických úvah
slučitelnosti mandátu se státním úřadem. D
Ellbogen ve své filipice postavil na roveň néme-
ckou národní radu s českou, proti čemuž pro-
testoval posl. Švejk, volaje: „Zůstaňte si při
svém Volksratu a českou Národní radu, která
má docela jiný směr, nechte na pokoji.“ Posl
Fresl pak protestoval veřejně proti obvinění
dra. Ellbegena, jako by česká Nár. rada provo-
zovala korupci. Zejtra podají ještě členové před-
sednictva české Národní rady ohražení.
Na konci schůze učiněno bylo pozoruhodné
sdělení. Tak zvaná oddělení poslanecké sně-
movny se konstituovala. Sněmovna rozehází se
v 9. oddělení, která volí výbory atd. Zajímavo
jest, že předsedy všech 9 oddělení jsou Němei.
mezi nimi pak jsou 4 sociální demokraté, samí
Germáni.
Posl
doktor
Ellbogen
Eduard
Patíni
Švejk
Posl Fresl
Ellbegen
Germán
český národní rada
19
article
Min. financí dr. ryt. Biliňski
doprovodil státní rozpočet na r. 1910 obšírným vý-
kladem (viz večerní vydání »Nár. Listů«) a pravi
v podstatě asi toto
Vzhledem ke skutečnosti, že největší čásť stran
v poslanerké sněmovně jest rozhodně proti zvý-
šení daně z plva, musila vláda vzdáli se toho,
předsloupiti s touto předlohou před sněmovnu a mu-
sila dle toho svůj finanční plán změniti. Na sano
vání zem kých financí nemohla dnes vláda, ježto
zvýšení dané z piva není možným, pomýšleti, nýbr
chce pouze dostáti své povinnosti, dáli zemím nej
nutnější prostředky k disposici a musí předevštu
míti na zřeteli, aby koncem tohoto roku 20 mil.
jež připadají zemím dl- zákona o dani z lihu z r.
1901, nebylo ztraceno. Vláda zamýšli tudiž sněmovně
navrhnouti, aby z daně z lihu, jež má byni zvýšena,
bylo dalších 20 mil. K zemím poskylnuto, při čemě
vláda ve výnosu k místodržitelům ujistila, že nyní
odpadají veškeré překážky, které až dosud byly
v cestě event. zvýšení zemské dávky z píva.
Pokud jde o poměr obnosů, ktsré máme rozdělii
zemím, k zemským financím, velmi rád připouštim,
že v poměru k minulému roku
rozdělíme zemím velmi málo
a že ludíž mnohé země následkem toho budou bojo
vali s velkými obtlžemi. Zejména jsou obtíže v prvém
roce proto tak velké, poněvadž nová daň má nabýt
platnosti teprve 1. zářím přišíího roku, takže z 20
milionů, které připadají na země, máme vlastně jene
Mluví-li se o tom, že mezi vládou a zeměmi jest
rozpor, protože vláda činí obtíže v záležitosti sankce
tak jsou dle mého přesvědčení zemské sněmy zcel
samostatné zákonodárné sbory. Vláda má posouditi.
zda zákon, přijatý zemským sněmem, předloží se
k sankci či ne. Soudí-li, že není vbodno předložiti
přudlohu k sankci, upustí od předložení z objektiv-
ních důvodů.
doktor
Biliňski
20
article
Co se týče kořaleční daně,
snažili jsme se ji oproti postední předloze změnit
ve dvou směrech: předně rádi bychom zvýšili vý-
vozní bonifikace v lom případě, kdyby uherská vláda
k tomu svolila. Toto svolení ještě nemáme. Doufame
však, že je dostaneme. Toto zvýšení je podmlnečně
normováno ze 7 na 10. po případě 8 K, aby v prv-
ním roce činilo 10, v druhém 9 a pak normálně 7k
Dále jsme do zákona pojali ustanovení o kotlových
palírnách. Stojime na slanovisku, že kotlové palírny
pokud jsou skulečnými palírnami rolnickými, maj
požívati všech oněch výhod, které zákon přiznává
kotlovým palfrnám a že naproti tomu v oněch pří
padech, kdy z kotlové palírny vzníká fakticky velko
palirna zařízená na odbyt, nebyla pronásledována
protože musl býti jednoduše podrobena výrobní dani
(Souhlas.) Jest však otázka, kdy mů vláda tyto pa
lírny podrobiti výrobní dani. Doposud platilo ustano
vení, že ministr financi má právo podrobiti výrobní
daní ony kotlové palírny, které při výrobě používaj
větších než 10hektolitrových nádob. Tuto číslici jsmo
snížilí na 6 hl. Ministr financi jesi následkem toho
spíše s to rozeznati, zdali se v daném případě jedná
skutečně o rolnickou palírnu nebo o veliký lihovar.
Mohu pánům slibiti, že v tom případě, nebude-l
zákon proveden, nebude selským palirnám zkřiven
ani vlas na hlavě, kdežto na druhé straně velko-
palírny, které se zařídí- jako kotiové palírny, budou
jednoduše podrobeny výrobní dani. Výnos kořaleční
daně, klerý jest určen v přední řadě, nechci fle
k sanování, ale ku podpoře zemských financí, zvýš
se o 35 mil. korun po úbytku konsumním. Tato dai
vynesla by státu nových 15 milionů, odpočitá li se
20 milionů. T- by byla první položka k úhradě
schodku 42 mil. korun.
Nyní pře deme
k daním přímým.
Moha
21
article
Předložil jsem již v létě osnovu zákona o zvý-
šení daně z příjmů ve vyšších třídách příjmových
mám čest předložiti ji dnes ve formé poněkud širší
že počneme od přimů 21.000 korun se zvýšením
daně o 5o a že až k nejvy šší stupnici zákona při
přijmu 10 milionů stoupneme až ke zvýšení daně
o 30%, takže daňová míra z 5% asymptotick
stoupne až na 6.480. To je nejvyšší daňová míra
jaká je v Evropě Žádati více, znamenalo by zničit
daů z přijmů. To je krajní hranice, k níž může zod
povědná vláda v tomto oboru postoupiti a to je, co
navrhuji slavné sněmovně. Že fimanční účinek nenl
tak příliš závažný, je zřejmo z toho, že všiehní lide
a přijmem od 20 000 do 10 milionů budou zatížemi
stát však z loho bude míti zvýšený příjem jenom
milionů. (Hlasy: Ubobé Rakousko!
Posl. Redlich: Připravné řízení
Ministr financí: Jednak nejsme skutečnů
tak bohati, jednak dlužno v připravném tízení něc
změniti. Podrželi jsme dále výjimku poslední před-
lohy, že při výnosu práce až do 4000 korun nemůže
býti zachována zásada vydržování domácnosti, t.j
že v rodině, která za spolučinnosti ženy a rodinných
členů vydělává až 4000 korun a v niž tento celkový
příjem vynakládá se pro společnou dumácnost, ne
bude sečitano, nýbrž jednotlivě zdaněno, eventuáln
pro případ, když jednotlivé díly nečiní 1200 korun,
budou úplně osvobozeny od daní. Dále ponecbali
jáme ustanovení poslední předlohy, že pro jedno
člennou domácnost bude daň zvýšena o 15%, pro
dvoučiennou domäcnost o 10%. (Výkřiky: Daň ze
starých mládenců!)
Posl
Redlich
Evropa
Ubobý Rakousko
22
article
Prosil bych pouze, aby nebylo vyslovováne
slovo:
»daň ze starých mládenců«,
právě tak jako slovo »daň ze starých panen«, pro
tože tato označení skutečně nejsou případná. Bylo
mluveno také o vyměřování daní. Jest jisto, že naše
daň z příjmů, mezi jiným tím trpí, že není možne
v četných případech skutečně veliké příjmy v přímě
řeně míře podrobiti zdanění. Je skutečně osudným
když musí se ustavičně bojovati s velkými poplat-
níky. Není to dobře pro stát, není to však dobře ani
pro obyvatelstvo a pro dotyčné třídy obyvatelstva
Jest zde pozoruhodný rozpor, že stát zavírá oči vůt
s raně o které ví, že může přesně seznati její přijmy
a buď klidně přijímá menší přiznání a nebo mus
použíti různého trestního řízení, než dojde ke správ
nému výsledku.
23
article
Dospěli jsme ku přesvědčení, že musíme očistit
na to se vzlahující zásadu zákona a že musíme po
slanecké sněmovně navrhnouti, aby finanční správ
měla v odvolacím a trestním řízení
právo nahlédnouti de obchodních knil
Jsme si dobře loho vědomi, že se stanoviska ob-
chodního tajemství je lo nebezpečný prostředek
postarali jsme se o to, aby tunastalo žádné nebez-
pečí. Smí se do obchodních knih nahlédnouti jenom
v odvolacím, po případě v trestním řízení, a to jenom
se strany státních orgánů za pomoci znalce. Komi
nesmí býti sděleny žadné podrobnosti, nýbrž jenom
konečné číslice. S tím chceme zpojiti l. zv. amnest
Chceme poslanecké sněmovně navrhnout, že kdyá
po nabyli platnosti tohoto zákonného ustanoven
bude příznání daňové obsabovati vyšší příjmy nel
příznání, jež bylo učiněno před nabytím platnosti to
boto zákona, nemá býti z léto příčiny zavedeno
žádně vyšetřování a žádné trestní řízení. Douláme,
že dotyčné krohy obyvatelstva, které tuto novinku
budou v prvním okamžiku považovati snad za nepří
jemné nadělení, pozvolna se s ní spřátelí a že ne
příjemnosti, které pro ně vyplývaji z toho, že mus
předložiti obchodní knihy k nahlédnutí, budou vyrov-
nány tím způsobem, že odpadne často dlouholeté vy
V drobném prodejin
ranní čislo o sobě . . zae
večerní . . . . . . . za t k
Ve fliálkách na venkově
ranní čialo . . . . . . . 10h
večerní . . . . . . . . 5h
lnseráty
platí se hotové napřed
Předplscení a innerty přljímá
administrace v Marianské ul.,
Tam nacházají se těž
redakce, tiskárna a expedice
„Národnich Llistů
Rukopiny se novracell
Komi
poslanecký sněmovna
Národnich Llistus
24
article
šetřování a trestní řízení. V oboru daní z příjmů na
vrhli jsme ještě daň z tantiem a dividend.
Pokud se týče
25
article
daně z tantiem
26
article
připouštím, že obnosy, které přicházejí v úvahu, jsou
již dosaženy zdaněním akciových společností. Na
vrhují však sebevědomě sněmovně lakořka dvojité
zdanění, protože tantiemy snad nesprávně jsou na
venek nenáviděného rázu a tento ráz mohl by snad
býti odstraněn ve veřejném mínění silnějším jich
zdaněním. Musím také říci, že v tomto oboru jsou ob-
nosy, kterých nelze ani jmenovati. Jsou jednollivé
osoby, kleré maji obrovské příjmy z tohoto pramene,
takže je zcela v pořádku, když laké stát bude parti-
cipovati na těchto příjmech.
Posl. Redlich: Kestranek
Ministr řinane!: Zaměstnával jsemse
velice
problémem daní z kartelu
Byla by zásadně oprávněna, ale stěží technicky pro-
veditelná, protože kartel v každém okamziku může
změniti svoji právní formu. Daň z tantiem ponechali
jsme nyní tak, jak jsme ji podali v posledním zase-
dání, a sice prog esivné ze 2 na 89%. Při dani z di-
vidend jedná se, jak známo, pouze o zdanění di-
vidend překročujících 109p.
Poněvadž zde dříve bylo mluveno o kartelu,
chei konstatovati, že samozřejmě nejsem naplněn
žadnou nenávistí proti kartslům, že mne ani nena-
padá postupovati nepřátelsky proti průmyslů. Ale
vláda musí býti svrchovaně neodvislou vůči každému
kartelu, a když se něco stane, co po názoru vlády
odporuje veřejné morálce, musí mocí zakročiti ben
zřetele na to, zdali se to někomu líbí nebo ne.
Posl
Redlich
Kestranek
27
article
Výnos osobní daně z příjmů,
do něhož zahrnut je výnos obou malých právě zml-
něných daní, páči se na 13 milionů korun. K übradě
rozpočtového schodku má dále sloužiti daň z dědi-
ctví, která se poslanecké sněmovně předkládá ne-
změněně. Z daně z dědictví vyplývá vyšší výnos
v obnosu 10 mihonů korun, takže zvýšení daně ko-
řaleční, daně z příjmů a z dědictví vynese celkem
38 milonů korun a dále jest třeba ještě uhradsti
miliony koran, k čemuž vláda navrhuje zavedení
daně na sodovou vodu a přírozené vody minerální,
které podle výpožtu finanční správy vynesou nutn
4 miliony korun.
Kromě těchto 42 mil. K musí býti v rozpočtu
na přiští rok uhražena v první řadě
vydání na společné záležitosti.
Ve společném státním rozpočtu na rok 19 0 9 po-
volily delegace jako částečnou kvotu na opatření
nového materiálu dělostřeleckého 15 mil. K, které
budou vydány teprve v roce 1910 a mimo to nedo-
stává se ještě 8 mil. na opatření dělostřeleckého
materlálu, takže ku provedení tohoto účelu bude
nutno okrouhie 23 mil. K.
Kromě toho vydali jsme předem okolo 124
mil. K na výzbroj a činí celkový obnos toho, čeho
třeba jest ješté na výdajích a čeho armá dta je ště
potřebuje v lomto roce, inklusrve námořní-
etvo, pro své účely okolo 234 millonů
korun, v čemž jest již obsaženo vyplacení 174
mil. K. Za připčlení hořejších 23 mil. K činí cel-
ková pulřeba 257 mil. K, z Čenož připadá na Ra-
kousko kvota 164 mil. K, což znamená polletní úro-
kové břemeno 3,6 0.000 K.
Povol li delegace tuto položku, bude nutným
opatřiti obnos 257 mil. K výpůjěkou, ježto jest na-
lehavě nutno, aby pokladnám vzatý obnos 124 mil. K
byl opět nabražen.
28
article
Posl. dr. Lechet: A turecké odškod-
nění?
Ministr financ!: To není zde obsaženo.
To jest věcí společného ministra financí a jsem
velmi rád, že nepotřebují pánům toto přednésti. Př-
hlědneme-li, co stály Rakousko zahraniční zmatky,
tak výchází pro vojsko a námořnictvo 163 mil., pro
zemskou obranu 18 mil. a pak obnos 21/2 mil., za
řazený do investičního programu na rok 1910, cel
kem okrouhle 184 mil. K. To je schodek toboto ce-
jého vojenského hnutl.
Ministr dovozuje dále, že při provozování pro-
vozu na dráze společnosli státní dráby vychazí saldo
okolo 30 mil. K v neprospěch státu a že dále z po-
kladničních hotovosti byl vyplacen obnos 8 mil K
na stavbu petrolejových reservoirů, což odpovídá
úrokovému břemenu 176.000 K. Poukazuje pak na
to, že ve dnešní schůzi byly podány dvě zákonné
osnovy, kt-rými definitivně upravuje s
otázka pensistů dle staré úpravy,
při čemž veškeří pensisté a jejich vdovy budou po-
staveni na roveň všem ostalním státním úřadníkům
včetně do VI hodnostní třídy, opalření, kterého bude
laké použito u železničních zřízenců. Pouka zuje na
dobodu se společností Austro-Americana a očekává
od tohoto užitečného výdaje zaopatření velikého od-
bytiště pro rakouskou výrobu. Ministr zdůrazňuje.
že jako kompensace bylo povoleno pro zemědělství
6 milionů u příležitosti budoucího dovozu masa
z Balkánu, obnos, k němuž nutno vzili zřetel, ježto
zmocňovaci zákon musí přece býti předložen sně-
movně. Dále byla zařazena položka 3 milionů, která
povstala tím, že pro příští rok jako úděly zemím
bylo započleno 20 milioná korun z daně z přijmů,
kdežto dříve bylo zařazeno pouze 17 mil. K.
Posl
doktor
Lechet
Rakousko
Balkán
austroAmericana
29
article
Celkový schodek
Celkový schodek
úhrnem 400 mil. K. kleré jsou v rozpočtu, činí dle
toho 178 mil. K. Odpočítá-li se z tohoto obnosu 109
mil. K, jest celkový schodek 69 mil. K. Ze žádaných
celkem 395 mil. K jest nutno zaopatřiti 326 mil.
pomocí úvěru a 69 mil. novými daněmi.
Z 326 mil. připadá 184 mil, na vojenské účely,
z 69 mil. 12 mil. na vojenské účely. Naslává nyní
otázka, jak má býti uhraženo nedosláva-
jíclch se 27 milionu.
Všeobecná daň z vína
Poněvadž bylo navrženo zdanění všech nápojů
včetně minerálních vod a poněvadž nemá býti zvý-
šena daň z píva, zamýšlí vláda provéstí reformu ne-
racionální daně z vína, poněvadž doposud zdanění
byli jenom malí konsumenti, kdežto ten, který koupí
resp. prodá přes 56 litrů, neodvádí žádně daně. Nejen
stál, nýbrž i země a obce přijdou zkrálka při staré
daní z vína. Daň musí býti na jedné straně zevše-
obecněna a vyměřena podle skulečné spotřeby vína
na druhé straně musí býti snížena, protože dan
5.94 K byla by skutečně příliš vysokou, poněvadž
zdanilo by se každé víno.
Vláda proto navrhuje, aby zavedena byla vše-
obecná daň z vína, při čemž výrobcové vína
budou úplně ponechání stranou, aby nebyli poško-
zem Víno, určené pro domácnost a pro čeládku, bude
prosto daně. Kontrola započíná teprve při odvážen
vina od výrobce a platí se teprve u obchodníka. Dai
bude snížena na 4 K a vláda má za to, že může po-
čítati s výnosem 13 milionů korun, takže by daň se
zvýšila o 7 milionů korun. Ministr má za to, že tato
daň nebude nepopulární, poněvadž země a once při-
mo čekají na upravení této otázky. Ovšem také na-
očekávě, že někdo bude míti z této daně radost. (ve-
selost)