Strana 2.

NAIEODNÍ LISTY

21. ledna 1905. Číslo 21.

Maďarů, radikálové v okrese turecko-bečejském postavili protikandidáta v osobě dra. Míty Mu šického. Rumunský volební výbor, v jeho čele stojí dr. Vajda Vojevod, dr. Aurel Vlad dr. Michaly, dr. Ivan a Papp, vydal provolání v němž se praví mimo jiné: Znáte naše pronásle- dování, ale znáte také již trochu naši sílu. Časy se změnily; byli jsme slabí, nyní jsme sesílili; byli jsme trpní, ale národní hrdost vrátila nám víru v sebe. Byli jsme rozervaní, ale dnes jsme v obraně svých práv všichni za jedno. Jen břímě musíme ještě se sebe svrhnouti. Sami musíme své rány vyléčiti, my sami jsme povinni osvo- boditi se. Chceme-li se domoci práv, musíme především uměti využiti oněch práv, ktert máme. Vy, rumunští voličové, máte nyní svou svobodu a svá práva ve svých rukou. Chcete-l tedy svobodu, sáhněte po níl

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 20. ledna. Zápletky na Balkáně. Z vídeňského dopisu »Frankfurter Zeitungue vyjímáme: Rakousko, když se reformní akce makedonská rozbila, eíti se kompromitováno. Na Rusko blamáž nepadá, protože jest jinde zaměst- náno a nemůže se nyní balkánskými věcmi za- bývati; tím hůře stihla Rakousko-Uhersko. Ve Vídni by rádi vinu reformního nezdaru svedli na někoho jiného, a tu jest ovšem Turecko prvé na řadě; na ně žehrají a hrozí, zaplete-li se do války s Bulharskem, že se ho diplomacie velmocí neujme. Dokazují mu, že Bulharsko n ně úplně vojensky vystačí, a kromě toho že by za takové války v týle turecké armády propukl povstání všech národností. Rakousko - Uhersk zamo by v každém případě rádo se zachovalo pokojně a trpělivě čekalo na kořisť, která h minouti nemůže, až se protivy na Balkáně pslabí, ale nemá jistotu, nebude-li do víru udá- lostí strženo.

Stěhování ruských židů. Země, které se osvědčily největšími odpůrei Ruska, židovští vystěhovalci, hlavně vojenští zběhové z Ruska volí si za své útočiště. Jsou to především totiž Amerika, nyní také Anglie. Nejvlídnějšího přijetí dostává se jim v Haliči, kde zaplavili všechna města, zvláště na východě. Amerika jich 35.000 nepřijala. V Anglii »Stand- ard« vyslal jednoho ze svých redaktorů, aby pro- studoval příčiny emigrace ruských židů do Anglie On patheticky líčí jejich útrapy, avšak vyzývá Angličany, aby se nepoddávali soustrasti a ne- pouštěli jich do své země, protože jsou takový živel, jakého si stát nejméně může přáti. Také všecky vládní listy píšou v tom smyslu, aby ruští židé do Anglie pouštění nebyli. Mluví vše- obecně a dokazují nezbytí, aby vydán byl zákon proti cizím přistěhovalcům, jejž loni parlamen zamítl následkem opposice anglických židů. Ze psaní vládních listů vysvítá, že vláda návrh zákona obnovi. Židovská opposice je po- hotově a hrozí vládě, že židovštl poslancise spojí s liberály a ji svrhnou.

Kníže Nikola a papež. »Novému Vremeni« píšou z Říma: Za pod- bytu černohorského knížete Nikoly v Římě Va- likán svými agenty úsilovně se pokoušel přimět ho, aby učinil papeži návštěvu. V klerikálných a dvorských kruzích ujišťují, že královna-matk (Markéta) také se o to přičiňovala. Avšak hlavn psoba při tom, sám kníže Nikola, nedal na jev pehoty papeže navštíviti. Odpovídaje velmi zdvo- řile agentům Vatikánu, kníže ve věci velmi roz- hodně prohlašoval, že k papeži na návštěvu ne- půjde. Campbell Bannermannova odpověď Balfourovi Na poslední řeč Balfourovu v Glas- gově, o níž jsme se zmínili, odpověděl vůdce liberálů Sir Henry Campbel! Banne mann velkou řečí, pronesenou 18. t. m. ve Stirlingu ve Skotsku. Řečník zostra se pusti do chefa vlády, jehož poslední řeči vyčítal pýchu a fanfarovství. Anglie v posledních deset lélech hrozně trpěla dobrodružnou a chauvini- stickou politikou. Obnosy vydané každý rok Anglií na zbrojení zvětšily se o milliardu dvě stě padesát millionů franků od r. 1890. Takové mrháni bohatstvím obecním musí přivésti kata- strofu finanční a průmyslovou. Tato politika je pravou příčinou průmyslových krisí, jimiž jsou stiženy některé části Anglie. Ubližuje více Velké Britanii, nežli všechny celní tarify cizích zemí, jež jsou jedinou starostí Chamberlainovou. Dále prohlásil Sir Campbeil Bannermann, že liberální strana, jakmile se octne u vlády. bude se snažit o udržení přátelských styků v Evropě i v Asii se všemi moenostmi. Tyto mírumilovné záměry umožní vládě zmensit šílené výdaje na zbrojení. Liberální žurnály s nadšením schvalují myšlenky opposičního vůdce a označují význam- nost jeho řeči, jež resumuje politiku muže který může býti příště povolán, aby hrál vážnou roli v zemi.

Krise ve Francii. List, který Combes podal presidentu re- publiky se žádostí za propuštěnou, je již znám v plném znění. Je polemického a sebevědomého rázu. Combes opouští bojiště v pose vítěze au vědomí, že má za sebou republikánskou většínu Francie. Podrážděně mluví o zášti »reakce« a o piklech radikálních odpadliků a tento ton značně seslabuje sebevědomost jeho prohlášení. Veškeré žurnály pařížské provázejí demissní list Combesův, uveřejněný včera v oficiálním žurnálu, obšírnými komentáři. Nejen orgány naeionalistů, ale i progressistů, mírných republi- kánů a odštěpenců radikálních vyjadřují se c najostřeji proti němu. »Figaro« označuje Combesův list za skutek eminentní nesvědomi- tosti. Je to věcí presidenta republiky řešiti krisi ministerskou. Nové ministerstvo bude vy- jednávati o svém programu s parlamentema nikoliv s Combesem. »Gaulois« vidi v listě zosobnění absolutistického úkazu. Naproti tomu ovšem listy socialistické a radikální chváli Com- besův list a tvrdí, že učinil na zem mocný dojem. »Le Tempa« na úvodním místě uveřej ňuje prudký článek proti záměrům stran vět šiny, jež po odehodu Combesově chtějí utvořit Combesovo ministerstvo bez Com besa. Nazývá je směšnou a podivnou pre tensí. Kdyby se jednalo o pokračování v poli tice včerejší, nebylo by zapotřebí měniti vládu Nikdo by nemohl lépe provozovati politiku Com besovu, nežli Combes sám. Dále píše »Temps«. že Combesa porazila nesnesitelná diktatura Jaurěsova, Combesovo vystupování proti jeho republikánským odpůrcům a především afféra udavačství v armádě.

Nová porážka vlády německé na sněmu. Včera zaznamenali jsme v depeších citelnou jednu porážku říšské vlády německé v rozpočto- vém výboru říšského sněmu. Škrtnutí položky vydaných již 200.000 marek na stavbu že- leznice v osadě jihoafrické. Dnes vládu stihl porážka nová; týž výbor zmenšil obnos odškod ného pro osadníky jihonfrické, utrpěvší škody povstáním hererským, z 5 mil. vládou žádanýeh na 3 mil. Výbor přihlížel nepochybně k tomu že osadníci svou brutálností vůči Hererům po- vstání sami zavinili. Na to, co učiní Bůlows soudruhy, schválí-li také plenum toto usneseni může býti veřejnost ovšem nemálo zvědava. Poslanci pp. dr. Pantůček a V. Březnovský o politické situaci. Klub novoměsiských voličů uspořádal včera večer v zahradní místnosti Choděrova restaurantu schůzi, na jejíž pořad stanovil rozhovor o politické situnci. Schůze byla velmi četně navštívena. Zejmen zúčastnili se jí poslanci pp. prol. dr. G. Blažek, d Pantůček, Březnovský, J. Krejčík, P. F. Krejčí, Krato chvíl a Macháček, dále městští radové a obecní starš pp. náměstek dr. Groš, Mellan, inž. Zvěřina, Schrötter Maděra, Prášek, Kreutzer, dr. Frič, Koštál, Kasalický Šeyd, Červeny, Koubek a Šulc. Omluvili se pp. posl dr. Podlipný a posl. dr. L. Dvořák. Schůzi zahájil předseda klubu náměslek p. dr Grož a pravil: Na sklonku loňského roku rozčeřeno bylo veřejné mínéní zprávou, že konečně rozžehnal se s ministerstvem dr. Körber, a že na místo něho povolán byl za předsedu minislerstva bar. Gaulsch.

Tato důležitá událost byla zevně provázena známkami pouhé osobní afléry, tak, jakoby ministr president dr Körber pro churavost svoji nemohl dále vésti správu ministerského předsednictva a ostatních oborů, které zaujímal. Ale byla také provázena četnými glossami. poukazujícími na to, že systém, jaký za dra. Körbr byl panujícím, dohospodařil, a že je nutno, zahájiti jiný směr vlády. Jako zástupce nového směru vlády byl naznačován bar. Gautsch se strany jedné; ale se strany druhé bylo tvrzeno, že se jedná pouze o vládní provisorium . Ať je tomu tak nebo onak, úsudek a vysvětlení o tom uslyšíme z úst povolaných výkladem o nynějš politické situaci. Faktum jest, že nynější ministerský předseda ihned, jakmile se ujal úřadu, jal se vyjed- návati se všemi téměř stranami vídeňského parla- mentu, a že bezprostředně po jednání tom sejdes říšská rada. Tak tedy stojíme před novým utvářením politických poměrů a proto měli jsme za potřebno bychom se svými poslanci promluvili dříve, nežli od- jedou na říšskou radu, a abychom slyšeli jejich mí- nění o politické situaci, bychom tak zvěděli, jaks dívati na kroky našich poslanců za situace změněné Poslanci naši s největší ocholou vyhověli přání výboru našeho klubu, a já je srdečně vílám v našen kruhu. Na to ujal se slova zemský a říšský poslane p. JUDr. Ferd. Pantáček a promluvil v podstatě takto V době poslední byli jsme svědky zajisté zvlášt ního zjevu. Kdykoli pojednáváno bylo o aktuální po- litice české, vždy a všude tlumočeno se strany české jen jedno mínění, že totiž nenastane změny ve smul- ných poměrech říše i jednotlivých zemí dříve, doku neodstoupí ministerský předseda dr. šl. Körber.

Nešlo jen o osobu, nýbrž o systém vlády o sobou touto representovaný, a boj tedy, jenž proti ministerskému předsedovi se hlásal, neplaii jeho osobě, nýbrž programu, jehož nositelem i vy konavatelem dr. šl. Körber byl. A jaký to byl program, proti němuž celá česká veřejnost politická tak jednomyslně vysloupila? p soudě mém nutno rozlišovati mezi programem, jejž dr. šl. Körber sledoval vzhledem k říši i k parla- mentu a programem, jejž prováděti chtěl vůči národu českému a jeho delegaci.

Vůči říši a parlamentu karakterisovalas vláda Körbrova snahou strhnouti veškeru moc slální. zahrnuje v to i moc parlamentu vyhrazenou, n sebe, Malomoci parlamentu využila vláda Körbrova k upevnění síly exekutivy a v kabinetu samém sta se Körber, jenž vedle předsednictví i dva důležito ressorty správní v osobě své spojil, nejen prv ním mezi rovnými, nýbrž jediným pánem rozhodu jícím. Tak vyšinul se Körber na správce říše téměi neobmezeného a fakticky, aspoň vůči parlamentu nezodpovědného Jsa v télo moci, bylo péčí jeho tolo význačne postavení si nejen udržeti, nýbrž i upevniti. O nojenom ničeho nepodnikal, čím by desolatní poměry rakouské byly ozdraveny, nýbrž naopak k dalšímu trvání stavu tohoto napomáhal. Řečník dokazuje to a usuzuje: vláda Körbrova a Körber sám prohřešili se tedy na svém poslání, jež jim ukládalo doclliti dělnosti parlamentu. Ideálem ministerského předscdy Körbra nebyl parlament pevně sevřený, cílů svých si vědomý, nýbrž parlament uvnitř rozervaný, který nejsa schopen odporu vůči vládě, prostě ke všem požadavkům vlády přisvědčil, jinak však se o nio nestaral a vládě plnou vůli přenochal. Když však takový parlament delegace česká ne- připustila, nechal Körber prostě říšskou radu odro čenou, svolal ji jen na několik dní, aby z dán ústavnosti zachoval, jinak však širokým výkladen § 14. vůbec přes parlament se přenesl nebo spíse nad parlament se postavil.

Němci zapomněli na své zásady a pranic ne- bouřili se ve svém citu ústavnosti, když Körber par lamentu si nevšímal, § 14. ke všemu používal a zcela neobmezeně si vedl, jen když všechno to jim ku prospěchu sloužilo a proti nám a naším přá- ním bylo namířeno. Vady programu vládního ministra Körbra, pokud na něho pozíráme v jeho poměru k říši a parlamentu, byly v očích Němců plně vyváženy programem jeho, který v oláz- kách českých zaujal. Němci rádi přehlédli i zneužilí § 14., jen když vláda, respektujíc německé veto, položila balvan cestu našeho národního i kullurního snažení a uza- vřela možnost našeho vývoje. Oni nie nenamitali proti bagatelisování parlamentu, jen když jim byla ochrana usupované jejich državy zaručena. Ba za »šechny tyto služby vlády a prospěchy zjednané byli ochotn vládu tuto ve všem a všude podporovat. Jinak ovšem Čechové. Ti viděli, že směr abso- lutní vlády Körbrovy jde proti nim, že čelí prot jejich snahám, ba že vážně ohrožuje jejich národn budoucnost Čechové viděli, že musí dobýti télo povnosti, kter netoliko další jejich postup zdržovala, nýbrž z níž četné zkázné střely vrhány byly do jejich tábora na jejich posice. Dobytí toto bylo prací velmi krušnou Byla to pevnost velikou novinářskou reklamou přátelstvím vlivuplných osob silně ohrazená, četnou posádkou obsazená, důmyslným velitelem hájená z venčí německými voji velmi podporovaná. Bylo třeba dlouhého obléhání, mnohýchi útoků a použití všech obléhacích prostředků než pevnos tato kapitulovala. Konečně však Körber přece o stoupil a tak kapitulace ona vykonána. Tim splněno je théma vrcholicí v heslu: Körbe pryč! a politika naše vsloupila do nové fáse, jež přinesla s zebou pro nás nov é úkoly a nov é po- vinnosti.

Stojíme před poměry jinými, před situneí změ- něnou. Jest siluace talo lepší než byla za vlády Körbrovy? Jest změna tato úspěchem, zejmenn úspěchem naším? Tvrdí se, že prý kapitulaci Kor- brovu způsobili nikoli Čechové, nýbrž jednak jeho choroba, jednak Němci svým známým hlasováním Možno, že i okolnosti tyto k odstoupení president Körbra přispěly, však dojista nebyly ani jedi- ným ani hlavním důvodem jeho demisse. Příčiny jeho pádu hledati sluší jinde. Založeny jsou zejmena v usneseních červnové delegace, která povolivši veliké náklady vojenské, vydala správě vojenské směnku krátkodobou, znějící na vládu Kör- brovu. K výplatě směnky jemu presentované nestačile pohodlné použití § 14., nýbrž bylo zjednati si vlíd- ného přijetí v parlamentu. Musil Körber opustiti svou pevnost absolutnosti kde všechny zásoby byly dlouhým českým oblé- háním úplně vyčerpány a žádati od parlamentu nut- ných prostředků. Než i tu byla položena překá žk přispění českým odporem. Tedy tam české ob- ležení, tu český odpor, jež způsobily soutěsku, z ní nevedl jiný východ, než buď rozpuštění říšské rady absolutismus, nebo demisse. Körber rozhodl se pr demissi, jež byla přijala. Z toho plyne, že výslodek tento možno počílai na vrub české delegace a její taktiky a jej z její taktický úspěch pokládati.

Však jest výsledek tento také v ěcně ná ro du českému příznivým? Na tuto otázku dáti lze dnes jen do jist miry odpověď. Tím, že demisse ministerského před sedy byla přijata, uznána byla neudržitelnost výlučn vlády § 14, tím dáno i věcně za pravdu snahám českým, které tento směr potiraly. Poněvadž v osohě ministerského předsedy d Körbra ztělesňoval se program hájící nedotknutelnos neoprávněné německé držby i zastávající německ veto, spatřovati by bylo značný úspěch věcny v tom, shroutil-li se demissí Körbrovou i tento pro- gram. Stalo-li se tak, budeme moci posouditi přesně až dle činů nové vlády. Prozatím jest pro ná nová vláda Gautschova knihou zavřenou, z níž do- vídáme se jen nemnoho z projevů osob, jímž da taron Gautsch v plány své poněkud nahlédnouti Z pramenů těchto dá se odvoditi, že bar. Gautsc snad nechce sledovati šlepějí svěho předchůdce, po kud se chování vlády vůči rozháranosti parlamentu i vůči sporům česko-německým týče, nýbrž že má pevné úmysly, starati se o uzdravení poměrů r- kouských i zabývati se vážně otázkou českou. Vzpomeneme-li, že v obou těchto směrech vlád Körbrova postavila se na stanovisko čistě odmítavé znamenalo by uskulečnění plánů tčch jakési zlep šení. Kromě toho tvrdí se, že nový premiěr zamíta výkon jakéhokoli národního veta a chce zachovati volnost rozhodnutí na všechny strany.

Osvědčí-li se tvrzení tolo, pak by snad překonán byl mrtvý bod, k němuž právě zřetel na německe veto politiku českou i rakouskou vedl a rozproudi se nový život, jenž by přinesl úlevu i osvěžení řít i národům. Však nehledě k těmto sporým zkazkám, nevím o nové vládě i jejím programu budoucím ničehoji- stého. Nevíme, přiblíží-li se k nám s bílým pra- porem míru, či s krvavou korouhví válečnou. Musíme tudíž na obé stejně býti při- praveni. Úvaha tato bude rozhodovati dojista p volbě budoucí taktiky české delegace. Nechci ovšem pronášeti se o této olázce určitě, poněvadž usnesen v té příčině jedíně kompetentního klubu poslaneckého ještě tu není. Však dle svého subjcktivního ná hledu soudím, že jest třeba především obhlédnouti terrén. zjistiti úmysly nové vlády t. j. vyčkati její činy, ne pevné rozhodnutí bude lze učiníu. Začíti hned zase i proli nové vládě s hrubo střelbou obstrukční, dokud nevíme, nese-li nám přá- telství či boj, bylo by nerozumno. Vždyť neobstruo vali jsme k vůli obstrukci, ani ze zásady, nýbrž je proto, bychom povalili nepřátelský systém vládo Körbrovou reprezentovaný. Stejné nepřátelství předpokládati i od vlády ba Gautsche, není dosud nižádného důvodu. Naopak projevy shora uvedené neznějí nám nikterak nepřátel sky. Třeba tudíž vyčkati činů a pokud třeba, přivodi je, jež nás poučí o tom, co nová vláda ve štiu svém nese.

Však nutno při tom zachovati potřebnou opatr- nost i ostražitost. Zejmena nutno urychliti ono reco- znoskování, aby skončeno bylo dlíve, než přijdou n přelřes otázky velikých státních nulností, abychom nedali si ujíti příležitost vhodnou k útoku. Rovněa bylo by neprozřetelno, ba nebezpečno, odložili jakou- koli zbraň ať útočnou at obrannou. Proto nesmím se ani obstrukce odříkali, nýbrž býti nejen hotevi a připraveni, ale i odhodláni k ní zase ihned sáhnouti, jakmile by toho polřeba vyžadovala. Co se týče oznamovaných plánů bar. Gaulsch sprostředkovati eventuálně dohodu mezi Čechya Němci, předpokládám, že český národ nepostaví s nikdy proti snaze, docíliti poctivý, pravím ovšem s důrazem poctivý smír mezi oběma národnostmí království toto obývajícími. Neodmítne tedy nikdy ruky, která by se mu po- dávala k dohodě, založené na rovném právu obou a zaručující nedílnost tohoto krá- lovství. Nemá také příčiny vyhýbati se jakékol rozpravě o této otázce, poněvadz ztanovisko jeho jest tak jasné, spravedlivé a zákonně, že ho vzdy a všude hájiti může. Však at se již otázky naše řeší bojem či smlou- váním, vždy dovedeme uplatniti plně své nároky jen tehdá, když budeme sami v sobě silni. Síly této zjednáme si jen jednotou a svorností K jednotě této pracovati, má býti první povinnost všech stran, všech stavů i každého jednotlivce. Pracujme i my k tomuto cílí a splňme tak úkol jeiz nám naše společná všem vlasť ukládal

Řeč posl. dra. Pantůčka přijata byla bouřlivým dlouhotrvajícím polleskem. Po něm ujal se slova zemský a říšský posla ne p Václav Březnovský, jenž břilkou, účinnou satirou zbičoval celou vládu dra. Körbra. Dr. Körber pro hřešil se na státu tak velice, že by měl býti vsazen do trestnice ve Steinu, poněvadž je příslušníkem Dolních Rakous. Zůstavil po sobě rozklad říše. Pro- vésti nápravu, je úkolem bar. Gautsche, při jeho jméně dlužno si položiti otázku, zda a co zapomně ze své minulosti, a čemu se z událostí posledních lei naučil pro budoucnost. (Hlučný souhlas.) Bude-li se vzhledem k němu z počálku vyčkávati, netřeha va- rovati, že by se vyčkávalo dlouho. To dlužno Híe a dáti zároveň projev pravdě, že sliby, ať si je čin kdokoli, pozbyly u nás veškeré ceny. (Souhlas) Plných skoro pět let seděl na křesle ministr presidentském ministr, který pracoval ke zkáze státu ale ministr, který měl dobré zámysly s říší, hr. Ba- dení, nedovedl se udrželi než jen po krátkeu dobu Držel-li se Körber slibem chráněné německé državy. dlužno říci, že mnoho z toho, co se nazývá državou německou jest krádeží z majelku českého národa. (Souhlas.) Řečník dále jako člen živnostenského výbor poslanecké sněmovny dovodil z jednání komise tě.- že dr. Körber jako ministerský předseda prostě nedbal usnesení důležité komise té. Komise usnesla s jednohlasně vyzvati vládu, by předložila osnovu změny živnostenského řádu, ale dr. Körber prost usnesení to ignoroval. Pro koho dr. Körber pracoval, lze souditi z toho že jeho odchodu nejvíce želi němečtí liberálové a so ciální demokraté. Ovšem dr. Körber chránil pražské buršáky tak, že by ho mohli zvoliti čestným fuchs- majorem GBouřlivá veselost.) a co mohl, činil n prospěch sociálních demokratů — proti živnostníkům.

Sociální demokracie nejde nyní proli velkému kapitálu tak jako proti živnostnictvu. Kterak dr. Körber jako předseda ministerstva hověl sociální de- mokracii, dovodil řečník poukazem na jednání vlády vůči nemocenským pokladnám. Celé kroniky mohly by se vyprávěti o tom, jak dr. Körber se přičiňoval o to, by se šířil rozkol v lůně našeho národa. Je známo, že před posledními volbami meškal v Praze jeho také důvěrník, ve Vídni známý p. Graf, který shledával v Praze „zkušenosti“; ž nepřijel sem bez peněz, je na bíle dni, a pověst jde, že pracoval proti národní straně svobodomyslno. (Pohnutí.) K charakteristice dra. Körbra uvedl dále řeční projev čelného poslance českého, který prohlásil, že s drem. Körbrem nebude mluviti beze svědků. (P - hnutí.) Odchodu takového rakouského ministrpresident liloval německý císař Vilém II. Jestliže jej pokláda za sílu tak vynikající, nuž — ať si jej vezme d své německé říše, Rakousko mu jej rádo ponechá. (Bouřlivá veselost) Pojednav o změně politické siluace obsahově shodně s řečí posl. dra. Pantůčka, skončil řeční appellem: Buďme opatrni a nevěřme nikomu! (Vý- borně! Ilučný pollesk.) Pan Em. Stivín poukázal na veliké finanční ob- tíže vládního projektu o starobním pojišťování děl- nictva, opíral se požadavku, aby platební břemen projektu toho vložena byla na bedra živnostnictva vyslovil se nejrozhodněji proli centralistickému rázu projektu toho, načež za hlučného souhlasu zhro- máždění vyslovil požadavek, aby poslanci čeští pi eventuálním projednávání otázky té hájilí stanovisko živnostnictva a opřeli se centralistickému rázu jejímu

Zemský i říšský poslanec Fr. Kratochvíl pravil že v bezprostřední budoucnost neskládá velkých na- dějí. Dotknuv se celkové ideje státu i jejího zne- uznávání se strany zodpovědných činitelů statních poukázav na přirozený tlak novodobých snah hospo- dářských i sociálních a připomenuv, kterak po tét stránce zůstal stát cislajtánský za pokrokem doby položil řečník důraz na to, že přímý následek všec těchto nedostatků je také malá finanční zdatnost říše Finanční slabost ta je nyní na újmu provádění ve- likých jejích úkolův hospodářských i sociálních Je-li všude třeba nápravy, jest jí potřebí také v našem národě, Jestliže se ve vídeňském parlament má zahájiti taktika vyčkávací, nechať nečeká s s pracemi, potřebnými uvnitř našeho národa. Pře kážkou práce té je mezi jiným také to, že začasté nevěříme sami sobě. Tuto nedůvěru, která nemá podkladu, dlužno v první řadě odstraňovati.

Vůči komu právem jsme měli nedůvěru, by dr. Körher. Záležitost opravy živnostenského řádu. jíž řečník jako živnostník vzpomíná, dvě leta ležela ladem v ministerstvu obchodu; předloha o starobním pojišťování odpočívá půldruha roku v ministerstvu vnitra — obojí jen proto, že dr. Körber chtěl obe učiniti předmětem politického čachru. (Hlučný sou- hlas.) Řečník pojednal pak obšírně o otázce starobníh pojišťování nejen vzhledem k zákonodárství říšskému nýbrž také zemskému a z prací poslanců Němce Krejčíka a svých — všichni tito poslanci jsou živ nostníky — dovodíl, že v obvodu král, českého bylo by lze celou otázku zdárně rozřešiti. Na konec poukázal řečník na nutnost hospo- dářské práce ve sborech zákonodárných a skonči důkazem, že tato práce má dalskosáhlý význam celo- národní. (Výborně! Hlučný potlesk) Pan Krsek vyslovil požadavek, by poslane svobodomyslní v případě projednávání osnovy zá kona o starobním pojišťování hájili oprávněných po žadavků a zájmů živnostnictva.

Měst. radní p. Kasalický navrhl, by každý řečni mluvil pouze 5 minul. Návrh tento byl přijat. Obec. starší p. Maděra poukázal k tomu, že vo- ličstvo novoměstské vždy stálo po boku svých svo- bodomyslných poslanců a dovodiv, jak dr. Körber by nepřítelem města Prahy, vyslovil žádost, by poslane také příště postavili se proti každé nepřátelské vláde stejně, jako potírali dra. Körbra, navrhl následujíe „Z přednesených referátů pp. poslancůí seznal jsme, že vytrvalá obstrukce přispěla k tomu, že ministr Körber musil odstoupiti. Pád Körbrův jest sice úspěchem všech, kdož k němu pracovali, avšak úspěchem toho druhu, jaký nikterak nestači ke splnění tužeb našeho národa Žádáme důtklivě naše poslance, aby se ne- spokojili změnou osoby řídící ministerstvo, nýbr aby usilovali o rozhodnou změnu systému vlád ního a máme za svoji povinnost připomenout našim poslancům, že tolikráte byli již oklamání sliby vídeňských vlád, že nesmějí věřiti ani sebe sladším slovům a že musí žádati jen hotové skutky a voláme k ním: Nepovolte v houžev- natém odporu, dokud vláda nehledíe na souhlas Němců, nesplní naš oprávněné požadavky národní.“ (Hiluě- ný souhlas Prof. dr. Veselik promluvil o způsobu, jakým uskutečněna byla česká pobočka při německém úslav rosoluci:

ke vzdělání učitelů v Opavě. Dva učitelé jsoe Němci; mají zkoušky pro německé školy měšťanské Jeden z nich má také zkoušku vyučevati jazyku českému na německých školách obecných. (Pohnutí.) Ředitel německého paedagogia, Němec Schmid, který neumí česky, přednáší dějepis. Český učilel vyloží věc po česku, pan ředitel po německu a stejně s zkouší: zkoušený chovanec musí jednu a tutéž otázku zodpověděti napřed po česku, potom po ně- mecku, načež dostane dvě známky: z dějepisu z němčiny. Tak asi je zřízena česká parallelka učilelského ústavu v Opavě a na to má Ústřední Matice školská platiti 10.000 korun ročně. Konstatovav, že na polské pobočce německého učitelského ústavu v Těšíně se vyučuje ryze po pol- sku, žádal řečník, by čeští poslanci snažili se o ná- pravu toho, co při české učitelské pobočce v Opavě nápravy vyžaduje. (Hlučný souhlas a potlesk.) Městský radní pan Kasalický poukázal k tomu. kterak poslanci národní strany svobodomyslné nabyl svou taktikou v minulém zasedání poslanecké sně- movny nepopíratelného úspěchu a proto navrhl, by do resoluce, obecním starším panem Maděrou před- nesené, vložen byl projev díků i uznání poslancům národní strany svobodomyslné.

Ob. starší p. Václav Prášek žádal, aby poslane svobodomysiní přičiňovali se o změnu volebníeh řádů jak pro říšskou radu, tak i pro sněm královstv českého, žádajíce zavedení všeobecného práva hlaso vacího, jehož spravedlivost řečník obšírně dovozoval Zemský i říšský poslanec dr. Pantůček vysvětli všecky otázky, jež byly průběhem rozpravy uvedeny na přetřes. Pokud jde o věc starobního pojišťování dělnictva, poznamenal, že se nejedná o osnovu zá- kona, nýbrž pouze o podnět, který vláda předložila veřejnosti, na živnostnictvu tedy jest, aby zaujalo k němu stanovisko, kterého by poslanci mohli po- užíti jako vodítka pro další svoji činnost. Pokud jde o otázku všeobecného a rovného práva hlasovacího, upozornil řečník, že pro návrh toho obsahu není potřebné většiny ani na sněmě zemském, ani na radě říšské; parlamentně lze návr ten řešití pouze kompromisně. Co se týče záležitostí slezských, poukázal řeč ník, že poslanci čeští řídí se obsahem tužeb, jež jsou jim tlumočeny ze Slezska.

Posl. Kratochvíl poukázal k tomu, že zaveden všeobecného a rovného práva hlasovacího jest účelné pouze tam, kde všeobecná vzdělanost občanstva za- ručuje správné jeho využitkování. Cestou k němu je rozvin školství, jemuž poslanci národní strany svo- bodomyslné věnují vždy péči největší. (Hlučný sou- hlas a potiesk.) Obecní starší p. Šeyd odvolal se na nymburský program národní strany svobodomyslné, v němž vše- obecné právo hlasovací zaujímá přední místo. Poža- davku toho hájí tedy vždy každý věrný příslušní strany. Co se týče provádění akce ve prospěch po- žadavku loho, dlužno ponechati úplnou volnost po slancům u vědomí, že vážní zástupcové lidu musejí dbáti toho, aby se jednostranně nevázali na otázky, při kterých v určité době úspěch je vyloučen. (Hlučný souhlas.) Po krátkých poznámkách ob. staršího p. Práška dal předseda, náměstek starosty dr. Grož hlasovali o návrzích, ve schůzi podaných. Resoluce ob. starším p. Maděrou podaná byla — jak negativní zkouškou hlasovací zjištěno — přijata jednomys ně; rovněž jednomyslně přijat byl dodatek měst. radního p. Kasalického, by poslanedm národní strany svobodomyslné vysloven byl dík a uznání za činnost dosavadní, jak rovněž opáčnou zkouškou zjištěno. Návrh ob. staršího V. Práška akci ve prospěch všeob. práva hlasovacího přijat byl většinou; návrh o provedení rozpravy o otázce po- jišťování starobního v některé z přištích schůzl. přijat jednomyslně. Předseda náměstek dr. Groš skančil pak schůi díkem poslancům svobodomyslným a řečníkům z všeobecného potlesku a souhlasu.

Památky dolního Egypta a Palestiny Není tomu dlouho, kdy ve Spolku archi- lektův a inženýrů celý jeder večer vyplnil cau- seristickou přednáškou o Nilu insp stát. dráh inž. p. Jos. Neuman; včera pak způsobem neméně po- učným a zábavným rozhovořil se o památkách dolního Egypta a Palestiny. Jak známo byli králové 7.—12. dynastie pochovávání v pyra- midách, jež stavěny jednak z vápence, nebo z cihel. ba i některé z bahna Nilu. Jednou z největších a nej- památnějších je Cheopsova, pochodící z r. 3733 před Kristem, o rozměrech závratných. Jen základna její měří 227.5 m, výška 137.2 m, tedy opravdu kolos. hodný názvu „div svěla“. Přes dvacet let pracovalo na stavbě její na 100.000 lidí. Druhá, neméně pozoru- hodná pyrmida jest Chelrěnova z r. 3666 pr. Kristem, o základně 210.46 m, a výšce 136.4 m; uře z roku 3633 před Kristem Menkaurova, má zá- kladnu 108 m a výšku 62 m. Památností jinou, pověstnou a známou,je Sphynx, vytesaná ze skály, hledící na východ Šířka obličeje měří 4.15 m. ucho 1.38, nos 1.70 m úhrnná délka 50 m a výše 20 m, tedy opětně rozměry překonávající každou představu. A ještě dál do kobek staroegyptských mythů zabíhající památností jsou hroby Apisů v Sakaře, hroby „Ti“ z 5. dynastie (r. 3700 př. Kr), Mery z 6. dyn. a Ptahhotep z 5. dyn., 24 zarkofágy a pod.

Pan přednášející zmiňuje se o kultu posvátných býků a vypočítává 28 vlastnoslí, jež Apis musíl mili. mezi jinými bilý trojhran na čele v černé srsti, opn krkavce na hřbetě, půlměsíc na pravé straně a pod Po lěchto zajímavých historicko-technických zmínkách putuje pan přednášející suezským kanálem. jemuž rovněž věnuje čásť přednášky. Suezský průplav spojuje tři jezera: Hořké, Krokodýlí a Datlové. M délky celkem 160 kmn a široký jest v hladině 58—10 metrů, kdežto ve dně pouze 32 m, hluboký 9 m. Prů- plav jest velmi krásně upraven a udržován. Slanin jsou velmi vzhledné, zejmena Kanlara, zařízená pro přechod karavan na zvláštním převoze. Břehy jsou někde přirozené, někde umělé, ale všude kultivovane plantážemi, jež založeny jsou na bahně, vytahovaném ze dna kanálu zvláštním přístrojem, pořízeným ze dvou lodí. Při stavbě průplavu zaměstnáno bylo 25.000 lidí. Z Egypta přes Jafí u přichází potom pan před- nášející — zmíniv se o velkolepých kulturách oran- žových tam — do vlastní Palestiny. Každým kro- kem zavadí se tam o nějakou biblickou historii, po- čínaje Jaffou samotnou, kde udála se ona episoda s Jo- nášem. Z Jaffy do Jerusaléma vede dráha, zbudovana před 12 léty. Jest zcela primitivní, stanice nepatrn domečky. Cesta jest fádní, neboť vede naprostou pouš a stoupá až do Jerusaléma (87 km délka) Jerusalém sám dělá velkolepý dojem. Samé bílé kopule a střechy! Přístup jaffskou branou je inter- essantní. Vejde se do křesťanské čivrti, takřka mo- derních už staveb. Dlužno podotknouti, že 24 obl- hání Jerusaléma staré památné budovy značně zni- číla. Obyvatelů má 60.000, z nichž 40.000 jest žídů.

Katolíků jest tam na 4000: mají jeden kostel a fa ráh jeho jest Čech, jménem Kohout Hradby Jerusaléma z doby Solimana jsou 4 km dlouhé; původní hradby za Krista byly jinde. Chrám božího hrobu a místo, kde Kristus ukřižován, Kalvane a Golgola, nacházely se mime hradby. Je- rusalém má 34 věže dnešního dne, ač za Krista bylo jich sto. Zlatá brána, kterou Kristus vjel do Jerusa- léma je zazděna z pověrčivosti mohamedánské. Nej větší nádhery své dosáhl Jerusalém v době Kristovš kdv nalezal se za Herodesa v mravnín úpadku.