Periodikum ALTO Viewer

1

Ročnik XXXXV

2

V Praze, v pátek dne 22. prosince 1905.

Praha

3

Číslo 352.

4 article

Na ranní a odpol. list předplácí sei v Praze v adninistraei a měsle čivt teta . ! . . s K = s dvojí čenáškoa na měsíe ak čtnit lata . . . . 7 K 50h ve slialkách: sa něsíe . . . . . . 2 K 00 h Poštent na nozk ia . . .. ke s dvojí zlsllken ns měsíi

Praha

5 article

s čtvrt leta . . . . 1I K e

6 title

Dnešní číslo pro Prahu Ie o 10 stranách.

Praha ie

7 article Rusové o Rusku.

Rusové o Rusku. V době, kdy pozornost celé Evropy upjata k dějům na Rusi a kdy neznalost situace, lidí i snah, vede k nejnesprávnějším závěrům a úsud- kům o hnutí v šíré slovanské říši, uznali přední průkopníci konstitučních proudů současného Ruska za vhodno, seznámiti cizinu se svými cili a s daným stavem carské říše. Ve Frank- furtě nedávno vyšlý spis »Rusové o Rusku« liší se ovšem podstatně od obdubné publikace ja- ponské, která s určitou okázalosti vyšla ve chvili, kdy pluky Kurokovy překročily Jalu. Ja- ponci informovali všemi prostředky cizinu o svém rozvoji, o síle národa, o jeho zdatnosti a vlaste- nectví, čtenáři na mnoze ponecháno činiti si zá- věry, které pak velmi značně pomáhaly rovnati půdu japonským titrům v cizině. Kniha Rusů informuje jen z části. Její auteři zasvětili svůj život dobytí konstituce — nepřekvapuje, že kniha naplněna obžalobami na danou vládní soustavu, že její informativní poslání zatlačn- váno odstavci plnými politické tendence, politi- ckých programů. Leč dnešní kvas na Rusi ne- mohl nechati klidnými ty, kdož věří, že obrat konečně nastal. Právě tato tendence dodává však knize neobyčejného půvabu, protože rozevirá pohled do nitra pokrokových směrů carského imperia. Kdo dovede kriticky čísti a kdo do veda rozlišovati mezi uím, co uvedeno ten denčně a co má sloužiti skutečné informaci, odnese si z knihy hojně poznání.

Rus Kurokův Jal Rusko Evropa Rus

8 article

Petr Struve, který po léta byl nucen bo jovati za konstituční své snahy v cizině, zaha- juje knihu Studií o ruské revoluci. Vytyčuje její eíle a určuje její taktiku. A právě jeho črta nejlépe dokládá, jak obrovská propust je mezi terroristickými stranami (nepatrnou to menšinou opposice) a mezi konstitučními skupinami. Vše- obecné hlasovací právo a pronikavé agrární re- formy při sociální politice ve prospěch dělnietva po vzoru evropského západu: ty eíle neznějí nijak rozvratně. Absolulism utvořii velikou říší je třeba duchem pokroku oživiti veliké sily slo- vanské východní říše. Samoděržaví dovedlo v posledních deseti- letich znamenitě využiti národní myšlenky pro své upevnění, ale toto dílo konec konců proto se bořl. poněvadž nedovedlo současně zjednati harmonii mezi národem a vládou. To zjednati jest po- sláním ústavy. »Ruský vládní nationalism pojal ideu národa ve smyslu etnickém, negoval ji však v mravním čili idešlně právním smyslu jakožto jednotu státu a národa.« Absolutism Rusko ovšem podstatně modernisoval. Přese své politické a jiné opozdění jest Rusko nepoměrně modernější ve svých zřízeních než předrevoluční Francie. »Ne- moderní jest v Rusku státní forma — nikoli jednotlivé instituce slátní — nýbrž právě jeji koruna, duch státu. A právě tak nemoderní jest duševní struktura širokých vrstev. Proti těmto dvěma faktorům stojí veskrze moderní, revo- luční smýšlení vzdělaných třid. Tyto jsou jedi- nýmlaktivním a vědomým činitelem revolučním.« Vitězství revoluce bylo by vítězstvím sociální evoluce. Ale bylo by současně nesprávno pře- hližeti sílu autokracie. Ruská revoluce narážt na obrovské překážky. Autokracie opřena všemi technickými výhodami 20. stoleti a může jich lépe využiti než její nepřitel, vzdělání bojujíet o polilickou svobodu a socišlní spravedlnost.

Struve Rusko Francie

9 article

Tedy: boj o vzdělání a svohodu politickou při re- formách sociálních, agrárních v prvé řadě. Struve ovšem i tn podlehá omylu řady svých krajanů, že hlavním cilem reformy zemědělské jest roz- šíření selské držby pozemkové. Problémem není pouze dáti mužikovi více půdy; nutno ho přede vším naučiti intensivnímu hospodářství. To je právě předním zdrojem bidy a nezdarů mužiko- vých, že není zemědělcem v moderním slova smyslu a že se spokojuje s tradičním vzdělává- ním svých polí. Kdyby dnes skutečně provedeno bylo na Rusí nově rozdělení půdy, nebude tím pomoženo na dlouho. V druhé, třeti genernei zmenší se držba jednotlivcova opětně (na Rus dělí se majetek oteův úplně stejnoměrně mez děti) a dnešní stav zjeví se při rychlém vzrůstu zemědělského obyvatelstva (v posledních 40 le- tech stoupl počet zemědělského obyratelstva v 50 guberniích evropského Ruska z 50 na 90 millionů !) a poměrně malem vzestupu prů myslu opět!

Ted Struve Rusko

10 article

Struve nelouží tedy po nějakém převralu k republice a pod. — jest bojovníkem organi- ckého vývoje, stejně jako Vas. Golub ěv. kterému připadlo psáti studii o zemstvech V jeho vývodech nejlépe patrno, jak velikou chybou bylo přervání dila, zahájeného Alexan- drem II. Utvoření zemstev bylo nutným důsled- kem osvobození rolnictva. Nestačilo dáti ruskému sedláku svobodu, bylo třeba urovnati i dráhy pro jeho vzdělání, aby mohl svoboden plně prospěti rozvoji své veliké vlasti. Stav Rusk v době veliké reformy přímo volal po instituei této. Jeden z hlavních pracovníků na dile emancipačním, Unkovský, charakterisoval je velmi připadné: »Všude v naší správě panuje krajní libovůle. Zákony pohebeny v téžkýcha tlustých knihách, aniž by jakkoli souvisely se životem lidu . . . Celý život národní postaven pod kuratelu, takže množství spisů vyrůstá do nekonečna.« Zákon o zavedení zemstev ovšem zůstal daleko za očekáváním, ale nieméně obsa- boval zdravé jádro, ze kterého mohla vykličiti budoucí ústava ruská. Zde měly býti vychová- vány veškery vrstvy národa, odlud měly býti položeny základy vzdělání širokých mass. Režim Alexandra III. poslání tohoto pochopiti nedovedl. Gnnost zemstev obmezována, jich kulturním mahám kladeny překážky a místo toho, aby v rámci krajské a guberniální samosprávy vy- ehováván národ politicky, jala se administrativa stále více a více oslabovati činnost téchto

Struve Vasa Golub doktor II

11 article

sborů. Ale právě tím hnala je do náručí stra- nám konstitučním. A tak staví se zemstva v čelo zápasníků o pokrok politický. »V hnuti za svobodu byla zemstva středem liberálních proudů, usilujíce o zavedení konstituce smírnou cestou; v míře ještě větší nabyla vůdčí role v kulturním povznesení lidu.« Bylo tragiekou vinou samodržavi, že nedovedlo těchto sborů užíti k vytvoření ústředního zemstva říšského. Alexandr II. připravil půdu pro organický vý- voj ruské ústavnosti, ústavnosti, odpovídajíeí i poměrům říše: režim jeho nástupce fakta tohoto neuznal. Proto jest výbuch nyní tak sil- ným. V něm zemstva hrají úlohu vynikající — jich cile ale nejdou dále než k vybudování svobodné konstituční monarchie. Nejaktualnější problém dneška, od kterého závisí klid na Rusi, jest tedy vybudování důvěry mez vládou a společnostl. To dosud se nezdařilo, však poctivá snaha, provésti sllbené reformy, může k této důvěře věsti.

12 article

Po jině stránce osvědčilo však samodržav více schopnosti: po finanční. Jako mladá říše s obrovskými potřebami bylo Rusko nuceno hledati úvěr v cizině. Musilo stavěti dráhy, pod- porovali rozvoj průmyslu a velmocenská poli- lika ukládala veliká břemena branná. Rusko dostálo vždy svým povinnostem a má-li dostáti i na dále, bude nutno finanční jeho soustavu opříli o nové podpory. A při tom rozevírají se vyhlídky nových nákladů: bude třeba značných obnosů pro kullurní a sociální úkoly, na znovu- vybudování loďstva. Prof. Ozerov, který napsal tuto čásť, zři hlavní podmínku obratu ve ve- rejně kontrole rozpočtu státního. Nutno dáti lidu podil na moci, pak rozvine se i jeho berní morálka. Pak bude lze opustiti pokusy jako monopol kořaleční a budovati na dani důcho- dové a dědické, jak to žádají ve jménu spra- vedlnosti přední národní hospodáři ruští. Dosa- vadní soustava dovedla udržeti pořádek financi — jedná se ale o budoucno. To není zachmu- řeno. »Přes dnešní těžké, kritické postavení Ruska hledíme přece s velikou důvěrou do bu- douena a nadějeme se od něho i zlepšení fi- nančního postavení jeho. Rusko je bohato, velmi bohato, ale ještě dřímají v něm jeho voliké poklady; máme Sibiř a Kavkaz, máme hory jako Švýcary a řeky jako Amerika, máme svá moře, své zlaté a střibrné rudy . . . Tento obr je spoután, spí v žaláři temna, ale přijde doba, kdy se vzbudí a rozvine své síly.« Z celé studie nevanou naprosto obavy z otřesu finanei ruských; po zavedení konstituce rozevírá se jim naopak nejjasnější parspektiva. O nějakém porušení převzatých závazků, o nějakém úmyslu státního bankrotu ani slova.

profesor Ozerov Rusko Dosa Sibiř Kavkaz

13 article

Zmlnili jsme se jen o několika hlavách knihy. Jen namátkou volili jsme. Ale i z toho patrno, že veliké konstituční proudy sní o moe- ném, zdravém Rusku, ktoré spravedlivo k sobě, bude spravedlivým i k jiným. Touha obrody dýše z této kniby, kde nakupeno vedle hojných snů i hojně zajímavých fakt. Je cenným pří- spěvkem k posouzení daného stavu na Rusi, ostrou kritikou platné soustavy vládní, krutou vášnivou její obžalobou, ale za výbuchem ne- vole a roztrpčení skrývá vě veliká víra o bu- doueno národa a říše ruské. Rysy tvůrčích snah politiekých zračí se v ní, přání po svobodné práci, rozpjetí sil. Jest důkazem, co poetivé vůle skryto v kruzích ruské intelligence, co zdat- ných mužů hlásí se k činnosti. Ještě mnoho názorů neurovnáno a mnoho snů převládá. I naši otcové očekávali ráj pozemský od pro- hlášení konstituce. Že se nedostavil, nevadí, pro- tože dosaženo eíle bližšího a probuzení národa celého k práci. Její ovoce bude Rusku také nejlepší odměnou na dnešní strádání. Vírou v budoueno národa překypuje tento spis: kde ona záři v život, tam nerozevirají se vyhlídky chmurné.

Rusko Rus

14 article Připojení Smíchova ku Praze.

Připojení Smíchova ku Praze. Otázkou připojení Smíchova zabývaly se již několikrát jak zastupitelstvo smíchovské tak i příslušné komise na radnici staroměstské. Po- dáním svým rada městská na Smíchově ze dne 27. března 1905 oznámila městské radě praž- ské, že mezi podmínkami připojovacími musí býti i zrušení mostného pro pěší. Dne 25. dubna t. r. oznámila, že odchodem většího po- čtu členů ze schůze zastupitelstva obecníh bylo znemožněno hlasování, že tedy záležitost připojem nutno odložit. Od té doby důležitá tato otázka utuchla, až v minulých dnech, po změněné náladě, oznámila smíchovská rada městská, že je ochotna opět vejít s Prahou ve vyjednávání o připojení, při čemž podotkla, že na podmince zrušení mostné ho netrvá. Na základě toho svolána byla na včerejší dopoledne na staroměstskou radnici komise pro připojení předměstí, již předsedal starosta p. dr. Srb a oba náměstkové pp. dr. Groš a stav. Seifert a zúčastnili se jí skoro všichni členové komise. Referent mag. rada dr. Růžička před- nesl zprávu o dosavadním jednání od 6. září 1897 až po včerejšek. Poukázal na finanční břemena, jež by připojením Smíchova ku Praze obci pražské vzešla. Výpočty konány na zá- kladé rozpočtu obce smíchovské na rok 1905. Z těchto výpočtů vychází na jevo, že v pří- jmech bude menší výnos přirá žek, dle míry pražské čítaných, naproti tomu přibude u Smíchova větší výnos poplatků z ná- jemného. V rubrice „vydání“, vypočetla měst- ská účtárna pražská, že by připojením Smí- chova zvýšil se náklad na přenesenou působnost na agendu politickou o 85.400 K. Později však suma tato snížena na 45.090 K. Rozpočet obce smíchovské po připojení, dle stavu roku letošního, jeví se takto: V důcho- dech obecnícn suma výdajů 1,078.905 K zvýší se o náklad na politickou a berní agenduo 45.090 K, a zmenší se o poplatek za vodu, tak

Srb doktor Groš Seifert Růžička Smíchov Praha

15 article

že schodek bude obnášeti 636.237 K, přirážky a poplatky vynesou 463.000 K a zbude ne- uhražený schodek 173.237 K. V důchodech školních zvýší se náklad na školství o 367.895 korun a bude obnášeti 613.671 K. Školní při- rážky dle míry pražské vynesou na Smíchově po připojení 255.601 K, a byl by schodekv důchodech školních 358.070 K. Zemský při- spěvek na školství na Smichově obnáší v mi- nulém roce 251.301 K, tak že zbývá schodek 106.769 K. Výnos přirážek na Smíchově zdlá se, že neutrpí újmy, ačkoliv po roce 1909 pře- stane na Smíchově předepisovati se daň vý- dělková bývalé západní dráze. Celkem tedy jevá se schodek 280.006 K. Naproti tomu dlužno uvěsti, že výnos daní i přirážek na Smíchově stoupá a že mnohá vydání za práce společné menším nákladem mohou býti opatřena; mimo to, že obec domáhá se toho, aby jí za přenese- nou působnost přiměřená náhrada od stálu byln poskytnuta. Ostatně zástupci Smíchova přistou- pili také k tomu, aby některé dávky obecní, pokud na Smichově v míře vyšší než v Prane jsou zavedeny (vyjímaje přirážky a poplatek z nájemného) i po připojení ku Praze nadále ve stejné výši byly vybírány. Z výkazu o ho- spodářství, jmění a dluzích obce smíchovské uvádí se ještě toto: dle inventáře obnáši cena veškerého movitého majetku 2,924.002 K, ne- movitého jmění 8,125.685 korun, celkem

Smíchov Praha

16 article

11,049.687 K. Veškeré dluhy obce smíchov- ské činí 12,181.339 K, tak že se jeví schodek 1,131.651 K. Mimo to byla již schválena, ale dosud nerealisována výpůjčka 1,300.000 korun (na jaké účely, bylo v „N. L.“ již uvedeno sice na kanalisaci, dlažby, elektrárnu, opatřene vody, překlenutí potoka motolského, infekční nemocnici, novou tržnici, společnou vodárnu a obecní dům). Pokud se týče školství, žádá obec smíchovská výslovně, aby školství tamní bylo vyňato z dosavadního školního okresua připojeno bozpodmínečně ke školnímu okresu pražskému. Na školách těch působí 141 uči- telských sil. —

obecní dům

17 article

Rozpravu zahájil p. m. r. Kasalic ký a poukázal na podmínky, které jsou sice vý- hodné pro Smíchov, ale méně pro Prahu, nebot ze zprávy vysvítá, že často počítá se při tom na v budouenu povolené, ale dosud nejisté ná- hrady jak od státu, tak i od země. Uvedl zku- šenosti, které Praha zažila s připojením Libně a jest přesvědčen, že agenda nebude levnější. nýbrž dražší. Připomíná, že není možno za dnešních poměrů žádati od poplatnictva praž- ského jakýchkoli finančních oběti a navrhuje aby předložena smtouva byla přepracována re směru pro Prahu výhodnějším. Starosta p. dr. Srb projevuje nesouhlas s vývody přednesenými p. Kasalickýr: a pokud se týče obav finančních upozorňuje, že daleko nedosáhnou té výše, jako v Libni. Obec po- zději vše zase nahradí. Pokud se týče náhrady za přenesenou působnost jest přesvědčen, že obce s vlastním statutem náležitou náhradu do- stanou buď kvotou z daně potravní, po případě. že výnos této daně jim úplně bude ponechán. Ohledně nákladů školních musí na sněmě sou- časně se zákonem připojovacím býti i tato zále- žitost projednána. Uvádí známé důvody pro připojení Smíchova. Pan m. r. inž. Zvěřina poukazuje na výhody z připojení a dokládá, že se oběti lekat nesmíme. Jest přesvědčen o tom, že čím délo připojování se bude odkládati, tím větší škoda. často z ohledů regulačních, zdravotních a sta- vebních nastane a uvádí četné důvody techni- cké na doklad správností svých výkladů. Zdá se mu vůbec, že připojování se děje tempem velmi pozvolným a navrhuje, aby k tomu účelu zařízeno bylo na pražské radnici zvláštní od- dělení. Řečník vyslovil potěšení nad tím, že Smichov prvý vystoupil z kartelu předměstía zahájil vyjednávání o připojení.

r . Kasalice Srb Ing Zvěřina Smichov Smíchov Praha Libeň

18 article

Pan cís. r. Voitl přimlouvá se také za připojení z ohledů národních a k vůli tomu možno také nějakých oběti přinésti, Starosta p. dr. Srb k vývodům p. inž. Zvěřiny podotkl, že vyjednávání se neprodlou- žilo vinou referátu, nýbrž vypočktáváním f- nančních effektů. Pan m. r. Kasalický nevzpírá se při- pojení, ale vyslovuje opětně obavu, aby nebyly poškozeny dosavadní čtvrti pražské. Pokud se týče zvýšených dávek, míní, že sbor obecních starších podobně jako v Libni později tylo dávky sníží a tím schodek se zvýší. Předem se však ohražuje, aby žádnou újmu neutrpělo úřadnictvo a učitelstvo pražské z tohoto připo- jení. Konečně podotýká, že podle jeho přesvěd- čení náklady, v rozpočtu obce smíchovské uve- dené, vzrostou, zejmena na chudinství, pro nějž je v rezpočtu pouze 28.000 K; dále upo- zorňuje, že jest zahájeno i jednání o druhou faru a připomíná při tom břemen, která patro- nátem obci vzejdou. Žádá, aby stát zaručil příspěvek za přenesenou působnost a aby byl dosavadní obecní řád upraven.

Voitl Srb Ing Zvěřina Libeň

19 article

Starosta p. dr. Srb odpověděl, že v tomto směru možno očekávati brzké splnění. Pan arch. Müller praví, že nálada na Smíchově jest velmi přiznivá pro připojenía vyslovuje se pro jednání s obcí smichovskou. Podotýká, že vnitřní části města Prahy netěší se takové přízni, jako periferie, na př. Maniny kde investován značný kapitál. Pan m. r. Jirousek vyslovuje se roz- hodně pro připojení z důvodů hospodářských praví, že i menší místa měla by se připojiti, na př. Podolí a pod., ježto obce tyto dluží se značné sumy na účet budoucí velké Prahy. Pan ob. st. Schrötter upozorňuje na školské poměry připojení a dotazuje se, jaký příspěvek země by později platila. Přeje si, aby, pokud se týče postupu učitelstva, byi ujednání předem, aby učitelstvo teprve po při- pojení nemusilo žádati za obsazování dle urči- tých zásad. Dále upozorňuje na pokračovae

Srb Müller Jirousek Schrötter Smíchov Praha Maniny Podolí

20 article

školy a rovněž vyslovuje přáni, aby i o tom bylo předem rozhodnuto. Dotýká se připadu s Libní, kde tyto otázky při připojení zůstaly nerozhodnuty. Stárosta p. dr. Srb vysvětlil, že náhrad země mohla by se žádati paušálně pevná. Po- kud se týče učitelstva, dlužno to ponechati volně konkurenci a ohledně pokračovacíeh škol rozhodne se podle místních poměrů, má-li toto školství zůstati odděleno. Pan náměstek stav. Seifert poukazuje na výhodnost spojení, která se objevila plnou měrou v Holešovicích a ohražuje se proti tomu, že by snad čásť tato byla nějak favorisována. Náklady, které byly povoleny, týkají se jednak podniků obecních, v Holešovicích umistěnýcha k těm pak přirozeně bylo nutno upraviti i komu- nikaci. Dotýká se i zvýšeného výnosu elektri- cké dráhy Malá strana-Centrála, který jedině dosažen otevřením divadla „Uranie“. Ostatně jest pevně přesvědčen, že čásť tato již dnes jest aktivní a že i v budouenu starším částem hoj- ného přinese užitku. Přimlouvá se za připojen Smíchova ku Praze. Po debatě, které se ještě zúčastnili pánove náměstck dr. Groš, Kasalický, Prášek. dr. Scharf, Sehrötter, Hodek a dr. Ed. Baštýř, bylo přijato, aby vešlo se v podrobné jednání o předlo- žené smlouvě, kteráž většinou hlasů byla přijata. Záložitost bude předložena nejprve radě městské a po Novém roce sboru obecníe starších. Ke konci byla podána zpráva o výsledku presidiálního jednání se zástupei obel Karlina Žižkova, Podoli-Dvorců, Nuslí, Dejvic, Vršovie, Bubenče, Košíř a Radlic.

Srb Seifert doktor Groš kasalický Prášek Scharf Sehrötter Hodek Ed Baštýř Libeň Holešovice Smíchov Praha Karlin Žižkov Nusle Dejvice Vršovie Bubeneč Košíře

21 article Ústředni Jednota českých lékařů v zemích koruny české

Ústředni Jednota českých lékařů v zemích koruny české konala XVIII. letní valnou hromadu v Praze, dne 21. t. m. Dopoledne sešli se zástupci ze všech tří ko- runních zemí na chirurgické klinice prof. Kukuly. který zahájil valnou hromadu poulavou a pro praktiky zajímavou přednáškou „O cholelithiase“. Po přednášce provázel účastníky po sálech nemocných a předvedl velké množství zajímavých a jím operovaných one- mocnění. Všichni účastníci odešli obohaceni o nové po- znatky vědecké, které česká chirurgická klinika peč- livě a s úspěchem sleduje a mile dojati vlídnýma ochotným chováním všech lékařů úslavu s nímž tito hostem vstříc vyšli. Odpoledne odebrali se účastnici do Karolina, kde trvala schůze do 5 hodin. Projed- návány důležité otázky, jak naskytly se za posledn 4 měsíce t. j. od poslední valné hromady v Brně. Sta- resta Jednoty doc. dr. Fr. Procházka pojednal o novém pensijním zákonu pic obecní a obvodní lé- kaře v král. českém, jenž přijat byl k návrhu zem- ského výboru v plenu sněmovním dne 24. listopadu. Zákon přijat byl lékaři s různými pocily. Jsou rádi že vůbec pense obecním a obvodním lékařům při- znána, ale těžce nesou, že je příliš malá (400 zl. ročně po 35 letech, po 10 letech 407%, načež se stoupá povždy o rok). Vedlo teho stěžují si staří, ve službách samosprávy a humanity sešedivělí lékaři, že jim do výslužného vpočítáno nebude více než 10 let. Nieméně předseda obecních a obvodních lékařů dr.

profesor Kukula docent doktor František Procházka Praha Karolina Brno

22 article

A. Zeman z Hoslouně s díkem vzpomíná všech činitelů, zejmena z kruhů poslaneckých, kteří seo rychlé uzákonění předlohy zasadili. Jednatel ústřední jednoty p. dr. Jan Semerád, primá! vinohradské nemocnice, konstatuje ve své zprávě zvýšený ruch v župách, jak po stránce vědecké tak po stránce sla- vovské. Ústřední jednola má v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 26 žup a z těch nepodaly zprávy pouze dvě (jičinská a valašská), což je pokrok, ježto za předposledního obdobi bylo liknavých žup 10. V žu- pách jednalo se „O změně zdravolního zákona v Če- chách a na Moravě, o pensi pro obecní a obvodní lékafc, o okresních zdravotních komissích, jež všude v zájmu lékalů i lidu měly by se zřídit a scházet o tarilech honorářových, o lékařsko-zdravotnické pro- hlidce masa a potravin o prázdninových universitních kursech pro praktické lékaře, jchž potfeba se vše- obecně uznává, o fušerství, o organisaci boje proti li- dovému moru tuberkulose, o upravení nalezinectví. jemuž zvláště pozornost velkou věnovala župa jihlav- sko-znojemská, v jejíž obvodu jsou nalezenci z ústa- vů vídeňského, brněnského a pražského, o zřizo- vaní nových babických škol, zejmena o do nebe vo- lající křivdě, jež se českému národu děje na Moravě. kde jsou německé babické školy dvě, v Brně a v Olo- meuci a česká žádná, a zřizování nových nemocnic Župa předměstí pražských na pravém břehu Vltavy domáhá se zřízení nové pražské všeobecné nemoc- nice, ježlo o pražskou všeobecnou nemocnici dělí se němečtí lékaři s českými na polovici a to ještě tak. že tu lepší a větší polovičku mají v rukou Němci Vědecký ruch v župách se vzmáhá. Vedle universitních professorů a docentů přednášejí v župách a debattuji o důležitých vědeckých otázkách i praktičtí lékaři.

A Zeman doktor Semerád Němec Čechy Morava Slezsko Brno Ola Vltava

23 article

Zvláštní pozornosti zasluhuje akce, kterou pozvedla župa jihočeská v Čes. Budějovicích t. i. aby ztízen byl zemský úslav v Praze na výrobu sěra antidiílhe- rického (proti záškrtu), abychom nemusili draze pla- titi sera z ciziny: prozatím ať se odobíná serum z ústavu polského v Krakově, který řídí věhlasný uče- nec prof. dr. Bujwid. K tomu jednatel dr. Sa- merád poznamenává, že ruku v ruce se snahou tento úslav musí býti snahy o zřízení zemského ústavu Pasteurova v Praze. V práci a vědění je naše spasení, ale nám musí se poskytnouti příležitost. abychom mohli vědecky pracovati. Jinde se věnují na prostředky k vědecké práci milliony, u nás pár set korun. Po venkově zakládají se odborné lékařské knihovny, aby lékaři mohli sledovati rychlé pokroky lékařské vědy i na venku. Knihovny takové založila si župa německo-brodská, lounsko-sla nsko-smíchov- sko-kladenská, jihlavsko-znojemská, podvysocká, slez- ská a župa Eiseltova (Lanškroun-Litomyšl-Polička). Jednatel zmáiňuje se dále o účinku nového volebního řádu na Moravě pro lékařský stav. S nikým tak bezohledně se nenakládalo na Moravě jako s českými lékaři. Všechna oddělení i všechny prosektury v Brně i v Olomouci obsazeny jsou vesměs německými lékaři.

profesor doktor Bujwid Eiseltův Čes . Budějovice Praha Krakov jihlavský Lanškroun Litomyšl Morava Brno Olomouc zemský ústav Pasteurův v Praga

24 article

Primář tam vede vizitu a často slova česky nepro- mluví ač je tam 96% českých pacientů. Prál bys aby ta česká většina v brněnském sněmu byla co nojméně problematická. Končí přáním, aby předloha nevého zdravotního zákona, která je v Čechách i na Moravě přede dveřmi, byla dílem dorozumění lékař- ského stavu a české samosprávy, jíž český lékař po- vždy věrně slouží a hájl. Polom projednány ostatní body programu, z nichž uvádíme návrh lékařů z Písku a okolí, aby se všude, kde dosud nejsou, konstituovaly zdravotní komise. Na konec vysloven obdiv uznání přítomnému dru. F. Ve- selému, řediteli lázní Luhačovic, za výborné a vzorně vedení těchto velkých českých lázní a vysloveno hluboce cítěné politování a zármutek nad povážlivým zjevy v naší beletristické literatuře (míněna tím po- vídka Šlejharova v loňském ročníku „Zlaté Prahy“) které k ustrnutí našemu prozrazují, že mnozí naší spi- sovatelé nestojí na výši doby. Nevědět, jaký humanní význam mají nemocnice a jaký kus práce vykonala mnohá naše okresní nemocnice na poli vědy Užší výbor ustaven takto: Starosta: doc. d Fr. Procházka (Praha). Náměstkové starosty: I. dr V drobném prodejl: ranní číslo o sobě . . odpolodni : nte Ve filislkách na vonkověe ranní čáslo. . . . . sdpolední . . . . . . . . Bh Inserát platí se hetevě nspřel. Preěplacení a inserty přšjtmá sdmini- strane v Marianské ulici č. 3. Tin nacházejí se též radakce tiskárna a expedice „ Náárodních Listu“ Rukoplsy se novrscojl.

Šlejharův Procházka Čechy Morava Polom Písek Praha lázeň Luhačovice

25 article

Václav Kallmünzer (Mělník): II. dr. Otakar Janota (Praha). Členové výboru: dr. Leopold Batěk (Hrade Králové), dr. Frant Kotýnek (Žižkov), dr. Josef Pavlik (Tábor), prof. M. Pešina (Praha), dr. Jan Semerád (Král. Vinohrady), dr. Jos. Skalička (Praha), dr. Ant. Zeman (Hostouň): Náhradníci: dr. Všclav Bartoníček (Brno), dr. Ota Král (Radvanice ve Slezsku), dr. Fr. Opočenský (Praha). Účetní dozorci: dr. Zikm. Janka (Praha), dr. Jan Ježek (Praha).

Kallmünzer doktor Janota Batěk Kotýnek Pavlik profesor M Pešina Semerád Král Jos Antonín Zeman Všclav Bartoníček Opočenský Zikm Ježek Mělník Praha Hrad Králové Žižkov Tábor Skalička Hostouň Brno Radvanice Slezsko Francie II

26 article Události na Rusi.

Události na Rusi. Zatýkání v Petrohradě a Kyjově. Při zatčení výkonného výboru dělnické strany zadrženi také: zpravodaj »Petrohrad- ského Agentstva« Michajlov, spolupracovník » Naší Žizni« a »Nové Žizni« Zamjatin, dva angličtí dopisovatelé, jeden americký a jedna dopisova- telka Francouzka. Zatčený americký dopisovatel jmenuje se Long a píše pro »New-York Jour- nal«. Jeden ze zatčených anglických novinářů je p. Bérenger, zpravodaj pověstné »Kanceláře Reuferovy«, jež svými tendenčními zprávami za války rusko-japonské způsobila Rusku nesčísl- ných škod. Všeho zatčeno 268 osob. Zatčení nestálo se neočekávaně. Výkonný výbor dělnický konal právě schůzi, ve které ro- koval o další taktice boje. Několik hodin před schůzí výkonný výbor obdržel výstrahu, že bude zatčen, sejde-li se na tu schůzi. Členové výkon- ného výboru dostavili se pak do schůze do po- sledního muže. Mnozí přišli ozbrojeni V Kyjevě zatčeno 24 socialistů revolucio- nářů, kteři se tám sjeli na druhý sjezd svá strany. Zabaveno množství papírů a protokolů. Účelem sjezdu bylo rokovati o tom, kterak by bylo nejúčinněji možno propagovati revoluci mezi sedláky a vojskem.

Michajlov Zamjatin Francouzek Long Bérenger Rus Petrohrad Kyjov Nová Žizeň Rusko Kyjev Reuferův

27 article

Zaopatření ruského vojska. Ruská vláda uznala, že třeba zaopatření vojska zlepšiti a proto ustanovila, aby od 1. ledna 1906 bylo zaopatření vojska takovéto: 1. denní porce masa 2 lib. (dosud 14 lib.), 2. přívarečný příspěvek bude 21, kopějky (do- sud 11 kop.); 3. v celé ruské armádě zavede se pravidelné denní čajepití, při čemž má na muže přijíti 0 48 kventlíku čaje a 6 kventiiků cukru; 4. každý nováček při nastoupení služby „vyfasuje“: 1 prostěradlo, 1 spodní povlak na podušku, 6 svrchních povlaků a 6 poslamek, všecký tyto věci stanou se majetkem mužovým při odchodu do reservy; 5. každý rok každý muž dostane od intendantstva tři nové košile, troje podvlékačky, tři kapesníky a dvě utírky: 6. všechno mužstvo armády dostane zvláštní košile pro tělocvik; 7. všemu mužstvu zvýší se příspěvek na šití a mazání bot z 55 kopějek na 2 ruble 50 kop.; 8. každý muž obdrží každý měsie 1 lib. mýdla; 9. zvýší se žold všeho mužstva a poddůstojnictva.

kopějka

28 article

Stávka v Moskvě. Z Petrohradu, 21. prosince. (Spb. Ag.) Stávkový komitét úřadníků nikolajské dráhy usnesl se vyhlásiti zejtra stávku. Z Moskvy s oznamuje, že dnes v poledne zřízenci všech tamějších železnie zahájili stávku. Všichni stáv- kující opatřili se zbraní. Generální guver- nér vyhlásil nad městem stav zostřené ochrany. Z Moskvy, 21. prosince. (C.-B.) Za příči- nou všeobecné stávky vázne všecek společen- ský život. Doprava na elektrické pouliční dráze jest zastavena. Vyšší úřadníci obecní rady a zemstva zastavili v poledne rovněž svou čin- nost. V několika větších továrnách přestalo se pracovati. Stávkuje 20.000 dělníků Poně- vadž nepracuje se v žádné tiskárně, zejtra ne- vyjdou noviny. Zejtřejšího dne bude za- vřena také většina škol a žáci pro- puštěni již na prázdniny. Všecky kořalny jsou zavřeny Sdružení inže- nýrů připojilo se ke stávce a také úřadníci poštovní a telegrafní učinili na sjezdu usnesení, že připojí se k všeobecné stávce. Železniční zřízenci přestanou pracovati nepochybně zejtra. Poněvadž v elektrických ústředních stanicích se nepra- cuje, jest město bez osvětlení. Divadla a kluby jsou zavřeny. V poštovních kance- lářích musila býti práce pro nedostatek osvět- lení večer zastavena, mnohé obchody byly za- vřeny již v poledne, jině musily zavřiti večer, když elektrické osvětlení vypovědělo službu.

Moskva Petrohrad Aga dělník Pona

29 article

Dnes v noci byli zatčeni četní vůdcové dělní- ctva a dělničtí poslanci. Schůze stávkujících byly rozehnány kozáky. Tiskaři nakladatele »Ru- ského Slova« Sitina zajali dnes Sitina a redakci »Slova« a pořídili v tiskárně první číslo časo- pisu »Rady dělnických zástupeů«, které obsa- huje vyzvání k lidu, aby organisoval ozbrojenou revoluci. Časopis »Borba«, jenž obsahoval re- voluční provolání, byl zabaven. Zdejší zástupci svazu svazů usnesli se připojiti se ke stávce, aby podporovali revoluci proletariatu.

Sitin svaz svaz

30 article

Město Tukum vzdalo se. Z Petrohradu, 21. prosince. (C.-B.) Dle soukromých zpráv město Tukum (v Kuronsku) vzdalo se po tuhém dvanáctihodinném boji ru- skému vojsku. Město bylo výtečně opevněno dle všech pravidel techniky. Kolem dokola byly zřízeny hradby a jámy a postaveny strojní ruč- nice. Jak povstalci tak vojsko ztratili mnoho mrtvých a raněných. Bouře na Kavkaze. M—. Z Kolína nad Rýnem, 21. prosince. (Původní telegr. »Nár. L «). »Franf. Ztg.« sdě- luje z Cařihradu: Zprávy z Kavkazu zní stále velice znepokojivě. Právem jsou obavy, že ne- pokoje ty budou působiti zpět na arménské provincie Turecka, poněvadž mosleminské oby- vatelstvo jest následkem massakrů svých sou- věrců velice rozechvěno. Město Jelisavet- pol na Kavkaze bylo od Arménůa Tatarů zapáleno a úplně zničeno, na

Tuka Tatar Petrohrad Kuronsko Kavkaz Kolín nad Rýn Cařihrad Turecko Jelisaveta