Strana 2.

NARODNÍ LISTY

20. ledna 1905. Číslo 20.

President Loubet mluvil dnes dopoledne s vůdci republikánských skupin senátu, odpo- ledne pak s vůdci skupin poslanecké sněmovny- M.-p. Combes prohlásil včera k redaktoru »Matinu« velmi rozhodně, že žádný »odštěpe- nec« a odštěpený radikál příští vládě náležeti »nesmí«. Bylo by prý to nemravné a odměnou za sběhnutí od praporu a za zradu. Pan Combes ovšem tu vnáší do politiky zásadu »mstivosti«, neboť kdyby tato uplatnila se v parlamentních poměrech, ústavní vláda jednou dosazená byla by povolána vládnouti věčně libovolně: poněvadž každá skupina vládní strany, než by se vzepřela někdy některému opatření jejímu, byla by z další účasti na poli- tickém životě »z trestu« vyloučena. Tisk francouzský hovoří dnes hlavně ovšem o Combesově listu demissním. Orgány naciona- listů i mírných republikánů a odštěpencův od- suzují list co nejostřeji. Radikální a socialistické listy projevují však uspokojení nad ním a vědí už předem, že v zemi učinil hluboký dojem. Nacionalistický poslanec Guyot de Villeneuv pokládá za žádoucí amnestii pro Déroulěda. Také upokojení armády jest uutné. »Libre Parole« praví, že republikáni, odsuzují-li sku- tečně udavačství a myslí-li logicky, že musi Déroulěda nejen zpět povolati, nýbrž i v čelo ministerstva postaviti. Ovšem nepochybně ani »Libre Parole« návrh ten vážně nemyslí. Ministerstvo Combesovo bylo u vesln jenom 2 léta, 7 měsícův a 11 dní.

Senátor Combes stal se nástupcem Waldeck- Rousseana 7. června 1902, když byl již 67 let stár. Ministerstvo zůstalo ve složení svémaž podnes, až na jediného ministra vojenstv Andréa, kterýž zpoličkován byv Syvetonem po- stoupil portefeuille Berteauxovi. Mezi ministerstvy třetí republiky byl Combesův jedním z nejdel- ších: předstižen byl v té věci jedině Waldeck Rousseauovou vládou, jež trvala — po Meli- neově umírněném ministerstvu — od 26. června 1899 do 4. června 1903, tedy skorem tři léta, od polovice roku 1890 vykonávala tudíž socia- listická strana franeouzská silný vliv na poli- tiku francouzskou a od té doby také tato poli- tika značně odchýtila ze od ruské, třeba ž allianci s Ruskem formálně zůstala věrna, dík zvláště ministru Delcasséovi, jenž byl protiváhou angloflskému a do jisté míry i germanofilskému směru obou posledních vlád a kterýž také do nové vlády přijde. To jest ostatně jediné, co v příčině složení nového ministeratva jeví se být jestým: vše ostatní jest přes bezpočet zpráv depeší navzůjem si odporujících záhadou. K denuncianiské afiéře francouzské. V Paříži se proslýchá, že nacionalistický poslanec Villeneuve má ještě různé listy, adre- sovaně generálnímu tajemníku »Grand Orientu« Vadecardovi, jichž uveřejněním budou prý zkompromitováni dva velitelé ar- mádních sborů, dva velitelé divi- sijní a jeden brigádní velitel, kteř se hlásí k vládním republikánům

Spor mezi Spojenými státy a Venezuelou vyrovnán? Styky mezi Spojenými státy a Venezuelou byly v prvních dnech tohoto měsíce — jak jsme tehdy sdělili — značně napjaty. Castro mínil dokonce vrátiti průvodní listy americkému vyslanci, na konec ale, po známém již ultimatu Unie, jež hrozila lodní demonstrací, cítil se pohnuta vyjednávati. Zástupce Unie odpověděl návrhem, aby sporné otázky — jsou to, jak členářům povědomo, zvláště otázky hospodářská a právního rázu — byly předloženy smírčímu soudu. Dále navrhl, aby Venezuela platila ročně 5 mill. bolivarů místo 3 a aby po úhradě po- žadavků Anglie, Německa i jiných států pla- tila obnos ten i anglickým a německým sou- kromým věřitelům Venezuely, až do úhrady jejich požadavků. Castro přijal návrh ten; na smírčí soud přistoupil však jedině, pokudse týče požadavků amerických. Teprve když byl důrazně jemu pohroženo, vyhověl v této pří- čině. Soudí se, že konečná dohoda (ato zamez další zápletky.

O zužitkování regulovaných toků českých. (Členská schůze Klubu národn strany svobodomyslné.) (Původní zpráva »Národních Listů«.) Včera konala se již druhá členská schůze Klubu národní strany svobodomyslné, věnovaná rozpravě o zužitkování regulovaných toků č- ských. Obsažný a vysoce zajímavý referát, který byl úvodem další rozpravy, podal vrechní inženýr technické kanceláře zemědělské rady, pan inž. Rich. Šantrůček. Schůze zúčastnili se z klubu poslaneů svobodomyslných pp.: člen zem. výboru K Adámek, inž. Kaftan, Krejčí a Krejčík, z vý- konného výboru mimo to p. Rud. Keclík. Z řad účastníků schůze dlužno dále uvésti p. cís. radu Křižíka, dra. Vaclava hraběte Kounice, ředitele Zemské banky dra. Lošťáka, ředitelského radu dra. Váňu, z pražského sboru obec. starších měst. radního inž. Zvěřinu a ob. starší Maděru a Náhlovského; z okr. zastupitelstva žižkovského dostavil se dr. Truhlář. Rozprava protáhla se do pozdního večera.

Schůzi zahájil předseda klubu p. JUDr Miroslav Krajník, jenž uvítav účastníky, požádal po krátkém úvodu p. vrch. inženýra Šantrůčka by promluvil o thematu schůze. Vrchní inženýr p. R. Šantrůček uvedl stručně obsah svého referátu z poslední schůze a přešel pak k výkladu druhé části velké akce vodocestné — k otázee úprav říčních, které mají býti provedeny na základě zákona zem- ského ze dne 13. února 1903 a sice nákladem 63 millionů korun v prvním období prováděcím, t. j. v létech 1904—1912. Rozvinuje obraz této rozsáhlé akce regu- lační, poznamenal, že tyto úpravy pokládají se za kompensaci pro zemědělství proto, poněvadž se jiným vrstvám výrobním poskytne přímý pro- spěch stavbou vodních cest a průplavů. Po- ukázal na souvislost úprav říčních s kanalisací hlavních toků, na potřebu přehrad údolních, po- kud možno velkých, k zadržení vod přívalo- vých a na důležitost jejich zejmena pro střední Labe. Uvedl, že se nezamýšlí vlastně doeíliti t. zv. hospodaření s vodou, poněvadž mají tyto nádržky údolní sloužiti v první řadě zachycen vod přívalových a tudíž musí býti drženy prázdné, aby opakující se přívaly letní učiniti mohly neškodnými. Na zvětšení obsahu nádržek mají zájem zvláště kruhy průmyslové, které byly vyzvány ku příspěvku na zvětšení nádržek. Pro země- dělství měly by zvětšené nádržky sice též nějaký význam, ale příplatky byly by nepoměrně k užitku docílitelnému. Lze pak i na pobočných tocích s jistou ekonomií vyjíti s letním množ- stvím vody pro zavlažování. Dále poukázal řečník k tomu, že mají býti dle citovaného zákona prováděny úpravy říční tak, aby možnost meliorací údolních byla za- chována, že však není ani radno, ani možno prováděti úpravy bez současné meliorace, má-li býti úsporným způsobem plného úspěchu do- cíleno.

Úzkou souvislost úpravy s melioracemi vy- světlil řečník oblížemi při stanovení velikosti profilu říčního, ktorá se zřením ku poměrům zemědělským širším, poměrům půdy, momen- tům zemědělsko-technickým i sociálně-politi- ckým řešena býti musí. Poukázal na skutečnost. že bezpečný podklad hydrografický pro regulace našich menších toků schází, a že potřebné slu- dic těžko je ve 2 nebo 3 létech se žádouci bez- pečností vykonati. Úloha našich techniků je tím nesmírně stížena. Probrav důležitost vztahů mozi základním řešeními úprav a žádoucím zvelebením lukař ství v naši zemi, objasnil otázku řádného od- vodnění údolí říčních, které bez současného prozkoumání poměrů půdních a poměrů spodní vody v údolí není dobře možno řešiti. Proti možné námitce, že je sice možno pro- váděti úpravy napřed a odděleně od meliorne údelních, což připouští, uvedl řadu důvodů, z nichž vysvítá, že lze současným prováděním docíliti mnohých výhod, na př. vhodnou dispo- sicí se zeminami pro rozvádění vody ku povod- ňování, pro plavění pozemků, dále při zadání praci, při pracovní disposici, při občasných zvodněních toků, a jiných, ekonomie stavební se týkajících výhod. Na to uvedl řadu příkladů z úřadních dat technické kanceláře rady zemědělské o výsled- cích, v posledních létech molioracemi lučními v Čehách docílených, na př. o lukách na Úpě, Metuji, Doubravec a j. a projevil přesvědčení, že bychom snadno mohli dostoupiti cifry prů- měrného výtěžku v sousedním Bavorsku, totiž 50 q z hektaru, což by mělo velký význam pro zvelebení produkce animálné a nepřímno pro zlepšení polí vydatnějším mrvením.

Průměrná sklizeň píce luční v Čechách dlo průměru z r. 1894—1903 obnáší jenem 23.9g z 1 ha. ročně, v r. 1903 obnášel pouze 20.5 a a v neobyčejně suchém roce 1904 klesl na 16.9 q1 Čísla tato volají přímo po zařizeních povodňovacích! Bude tedy potřebí, aby akce moliorační jednotlivých údolích byla zahájena současně s akcí regulační. Přípravné práce ze tím účelem měly by býti vykonány v čas a na náklad ve- řejný, po případě s podmínkou případného po- zdějšího refundování. Podniky tyto měly by miti při sestavování rozpočtů zemského a státního fondu melioračního přednest před jinými. Řečník shrnul na konec veškeré poža- davky, které klásti sluší z toho důvodu, aby jednak bylo zabráněno možnému poškození po- zemků při kanalisaci toků a jednak, aby pro zemědělství skutečně vyplynul prospěch, vy- tknutý v § 13. zákona vodocestného ze dne 11. června 1901, do několika vět a ukončil přáním, aby těmto požadavkům dostalo se splnění, poněvadž jenom tím způsobom lze rozřešiti velkou a zodpovědnou úlohu, položenou zákonem o vodních cestách tak, že vyplyne zní stejnoměrný prospěch pro všechny vrstvy pro- duktivní naší vlasti. Řeč p. vrch. inženýra Šantrůčka odmě něna byla hlučným potleskem. Poslanec inž. Kaftan uvítal obě přednášky, minule pronesený výklad cís. rady Křižíka i dalš řeč vrchního inž. Šantrůčka. Pojednávaje o vý kladech prvního řečníka a o jeho návrzích na využitkování vodní sily, jež úpravou toků če- ských se shromáždí, poukázal řečník na ne- blahou soustavu tak zv. loupeživého dolování v hnědouhelné pánvi české a na potřebu vod- stva českého pro získávání laciné hybné slly pro průmysl i polní hospodářství.

Povinností vlády jest poslarati se o to, aby využitkování této vodní síly nestalo se takovým zdrojem soukromé spekulace, jako jím je těžba uhlí. Řečník uvádí odstrašující případ loho z již- ních Čech. Podrobiv podrobné úvaze možnost, aby země získala si koncessi na zužitkování vodní síly českých řek, pojednal řečník o důle- žitosti velkých nádrží vodních, vysloviv se při tom proti způsobu, jakým nádrže ty se zřizují v severních Čechách, kde se nedbá potřeb ho- spodářství polního. Pojednav o politických dosavadních osudech říšského zákona o vodních cestách upozornil po- slanec Kaftan na škody, jež úpravě toků českých vzešly ze známé agitace proti stavbám průplavů, načež pojednal o flnanční otázce současného pro- vádění kanalissce, regulací i melioraci. Polom promluvil o organisaci práce při provádění praci těch, připomínaje, že nikoli veškeré práce vůbec jsou úkolem technických odborů správy zemské nebo zeměpanské, nýbrž že některé podrobné úkoly připadají civilním technikům a užšímu kruhu interessentů.

Řečník skončil projevem přesvědčení, že obrovské dílo vodních cest i regulací i melioraci možno je ponze společnou praci všech činitelů, jichž epochální podnik ten se dotýká. (Výborně Potlesk.) Cís. rada pan inženýr Křižik pravil, že jako každý vlastenec český, také on přeje si vývoje a rozkvětu českého zemědělství, trvaje na zásadě, že se v jeho prospěch učiniti má vše, co prověsti lze. Využitkování všeho, eo české toky mohou poskytnouti, nemá býti my- šleno na prospěch pouze části, nýbrž co možná úplného národního celku našeho. Jestliže část rolnictva se vyslovuje proti kanalisování českých řek, první důsledek bude ten, že z toho jisté mocné kruhy odvodí záminku, aby neprovedío se vůbec nic. (Souhlas.) Řečník by si přál z kruhů zemědělských ujištění, že se ku pra- cím splavňovacím příště chovati budou přízni- věji nežli dosud, když přece je jisto, že př všestranné dobré vůli bude lze vyhověti všem.

Řečník na konec znova upozornil na správn zásady svého návrhu na zužitkování hybné slly upravených toků českých. Pan JUDr. P. C. Nesý rozebral ostře vady říšského zákona o vodních cestách z r. 1901 s stanoviska výkonného právníka a upozornil na dů- sledky, jež z tohoto zákonného nedostatkn dosud vyplynuly v království čaském z počátků jeho provádění. Řečník naznačil pak prostředky a cesty, jimiž bylo by lze požadavky a potřeby interessovaných kruhů uvésti v soulad s prová- děním celé akce úpravy českých toků. Výkla dra. Nesýho odměněn byl opravdovou pochvalou Místopředseda inženýrské komory v král českém, měst. radní p. Fr. Zvěřina pravil,že přednáška pp. inž. Křižika a inž. Šantrůčka připomenuly mu na dávné tužby českých tech- niků. Zejmena znamenité návrhy eís. rady Kři- žíka, týkající se katastru vodních sil a využit- kování jejich jsou významu tak důležilého, že brzké jejich provedení je žádoucl. Kdo má pro vedení těchto ryze technických návrhů předse vzlti? Máme snad v Rakousku instance odborné které by pro takové návrhy měly dosti poroz umění, aby v brzku a beze všech dlouhých překážek bylo k jejich provedení přikročeno Zde v Čechách máme sice instituce odborně které by se mohly podjati takových úkolů, chybí jim však moc exekutivy a trpi personálu Máme zde sice na př. hydrografiekou kancelář ale ta, jak zcela správně naznačil pan předná- šející, naprosto nestačí se svým personálem vy- šetřiti všechny poměry průtoční našich řek potoků. Zdá se, že velkou část své práce věno- vati musí prognose velkých vod pro Německo.

V ministerstvu nemáme takového odborného úřadu, který by samostatně problémy takové ře- šil. Jsou sice tam různá zřízení, která mají na- hražovati tento nedostatek, leč systém našich úřadů trčí hluboko v byrokratismu, který nen přítelem pokroku. Jeho úřadování je neobyčejně zdlouhavé. Sama vládní studie o reformě vnitřní správy doznává tyto nedostatky. Kdežto jinde v jiných zemích již dávno stojí zřizování vod- ních cesi, regulace řek i uměíých průplavů, me- liorační podníky atd. v zenithu své slávy, u nás ve mnohém jsme teprve v počáteích. Příčinu ce- lého zanedbání moderních technických vymože- ností spatřovati dlužno v tom, že není odborné instance, která by otázky tyto řešila. Z té pří- činy vyslovil řečník k poslencům důtklivou prosbu, aby zasadili se o to, by i u nás zři- zeno bylo ministerstvo veřejných prael, které by sestávalo jen z odborníků, 1. j. z techniků a ktoré by v čele mělo také své referenty odborníky. Takový úřad bude pak jistě povolaným k tomu, aby řešil neobyčejně důležilé tyto úkoly, které pro vývoj hospodář- ského pokroku mají význam dalekosáhlý. (Vý- berně ! Hlučný souhlas.) Posl. inž. Kaftan sdělil obsah a směr úsil poslanců českých při projednávání zákonao vodních cestách, poukázal na svoje vystupování v příslušném výboru parlamentním i v poradním sboru pro vodní stavby, vyslovil souhlas se stížnostmi p. inž. Zvěřiny o zhoubném zasaho- vání a postupu byrokracie vídeňské při otázee vodních staveb, načež uvedl podrobnosti ze svých rozprav s bývalým ministerským předsedou hr.

Kazimírem Badenem, jimiž dovozoval zdatnost českých techniků. Řečník pronesl úsudek, že stavba zdýmadla u Hořína pod Mělníkem je unicum úspěchů technických, jež pomáhalo nut- kati nejlepší techniky národů evropských, aby k nám do Čech dojížděli na prohlidku našich staveb, tak jako češti odborníci dřive jezdili do eiziny poučovati se prohlídkami hotových od- borných staveb. Člen zemského výboru p. K. Adámek pro- jevil v zásudě souhlas s vývody pp. inž. Kri- žíka a Šantrůčka, načež dovodil potřebu, by v oblasti české bylo nejen úsilovně, ale také co nejrychleji postupováno v otázce vodníeh staveb a ostatních projektů, které s nimi sou- visí. (Výborně! Hlučný soublas.) Vrchní inženýr pan Šantrůček upozorni v doslovu svém, že měl na zřeteli poukázut k tomu, čeho je třeba, by zájmy rolnietva byly v souladu s celkovým projektem vodních staveb. Pan inženýr Křižík ve svém doslovu pravil, že je třeba prohlášení v ten smysl, že češt zemědělci nestaví se proti provádění zákona o vodních cestách, ježto ke zdárnému zkonco- vání velkolepého díla celkové úpravy českých toků je třeba jednomyslnosti všech zúčastněných kruhů, ale není třeba, aby otázky tarifní politiky byly uváděny jako doklady proti myšlenkám čistě technickým. Tím byla rozprava skončena a předsedn klubu dr. Krajník skončil schůzi srdečným děkovným doslovem.

O opatřeni pitně vody pro Prahu a předměstí.

Projekt opatření pitné a ružiíkově vody pro Prahu v těchto dnech nemálo rozvířil mysli obyvatel některých obcí hejtmanství karlínského a boleslav- ského, odkudž voda do Prahy má být čerpána. Této příležitosti bylo použito k uspořádání schůze k roz- hovoru o otázce opatření vody pro Prahu. Schůze konala se v malém sále pražské Měšťanské besedy a zůčastnili se jí četní obecní starší. Rozhovor zahájil člen správní rady společné vo- dárny městský radní p. dr. Růžička. Uvodl přede- vším historii vodní otázky až ze 16. století a pok přešel na jeji moderní rozvoj. V roce 1882 sbor obecních starších v Praze uznal za nutno zabývati se vodní otázkou důkladněj Usnesl se, aby vodárny byly rekonstruovány, a aby v Podolí byla zřízena vodárna s parní silou. Takovým způsobem opatřena byla voda užitková. Obtížnější byla otázka opatření vody pitně a řečník podrobně se zmiňuje o zkouškách čerpacích na Střeleckém ostrově, v okolí Prahy, u Lahoviček, ve Vrutici Kro- páčově a Mělnické a j. Žádný projeki nedosáhl usku- tečnění. V roce 1896 rada městská usnesla se po- žádat Českou spořitelnu, zda by nebyla ochotna jubi- leum panovníka oslavit zřízením projektu opatření pitné vody pro Prahu. Česká spořitelna dala prozkou- mat projekt z Lahoviček i vodu labsko-jizerskou a pak sdělila, že vodu pitnou do Prahy zavede s tou pod- mínkou, když Praha s předměstími zaplatí 8,440.000 k a za poplatek za dodanou vodu. Poněvadž ale nebylo ani vyhověno požadavku poměrného zastoupení ve správní radě, rozbilo se další vyjednávání.

Neprodleně uskutečněna byla myšlenka sloučeni Prahy s Karlínem, Smíchovem, Král. Vinohradya Žižkovem za tím účelem, aby opatřily obce tyto pro Prahu a okolí zdravou pitnou vodu. Sloučení tolo bylo potvrzeno zákonem z roku 1899 a jest tedy do- zorčí rada společné vodárny úplně kompetentní k pro- jednávání otázky opatření pilné vody pro Prahu a okolí Od roku 1900 bylo předloženo několik projektů na opatření vody, jednak ve směru vody užitkové anebo pitné aneb vody jednotné. Všecky projekty byly důkladně prozkoumány i správní radou (v níž je 9 členů za Prahu a 7 za předměstí) i dozorčí radou (27 členů za Prahu a 21 za předměstí). Nebyla to otáz- ka snadná, poněvadž oka náhledy, dvojí vody i jed- notné vody, mají své zastance. Správní rada opalřila důkladný souslavný referát, jehož vypracování svěřila p. inž. Princovi v Charlottenburgu. Týž uvedl, že opatření dvojí vody se nedoporučuje ani po stránce hospodářské ani hygienické a vyslovil se pro vodu jednotnou. Mimo to opatřen byl posudek známého odborníka stav. rady Thiema z Lipska, jemuž svěřeno hydrologické prozkoumání území u Káraného. Tento odborník evropského jména prohlásil, že z území lab- ského lze pro Prahu docílit 800 sek. litrů, což by vy- stačilo pro obyvatelstvo v počtu 680.000 duší. Dobrozdání těchto znalců byla odevzdána zvláštní anketě hydrologicko-technické a geologicko-hygieni- cko-chemické. Výsledek dobrozdání povolaných znaleů jest ten, že doporučili spodní vodu před vrchní. Dále znalci prohlásili, že lepší vodu nelze nalézli v celém ostatním království a že voda z okolí Káraného hedl se k pítí i jako voda užitková a doporučili projekt k uskulečnění Na základě těchto dobrozdání doporučila správní rada dozorčí radě, aby projekt schválila a aby vy- zádala vodoprávní řízení, které se také uskutečnilo.

Řečník potom oběirně vylíčil útvar půdy v území labisko-jizerském. V údolí Jizery má být zřízeno n- kolik set rourových studní, každá o šířce 20 cm a o sebe 40—60 metrů vzdálených. Všechny studny bu- dou spojeny rourovodem, který vodu ze studní bude přivádět do sběrny v Káraném, odkudž výtlačným po- trubím v délce 20 kilom. dostane se voda na Král Vinohrady do vodojemu nedaleko remisy. Vodojem bude zřízen na 6000 m a odtud se bude voda do jed- notlivých měst rozvádět Čerpací stanice u Káraného nemá žádného spo- jení a proto správní rada vodáren se usnesla zřídi odbočku severozápadní dráhy, která bude vyžadovati nákladu asi 250.000 korun

Projektovaná voda bude mít 11—13 stupříů tvrdo- sli, teplola její bude 9—10° C., nejvýše 11° C. Vlast- nosti má voda takové, že bychom s ní mohli být spo- kojeni. Jen kdybychom ji už měli. Opatření jejímu staví se do cesty nejen závady technické, ale i právní. První obtíže dají se snadno odstranit, oblížnější jsou zá- vady druhé. Projektant podle svých výpočtů stanoví směr vodojemu a dle toho nutno se řídit. K tomu je zapotřebí získati pruh pozemku v šířce 15 metrů, podél něhož nutno získat ochranný pás v šířce 65 metrů po každě straně, kde by se nesmělo hnojit ani- málním hnojem. Toho ujali se někteří hospodáři,a pravili, že bez používání animálního hnoje budou pozemky pustnout a proto dali správní radě k dispo- sici i svá staveníl Kromě toho vysloveny názory, že jímáním vody pro Prahu budou pozemky vysušovány. Správní rada vodáren opatřila si v té příčině dobrozdání, které zní zřejmě a jasně, že vysušení nenastane. Naproti tomu znalci zemědělské rady uvedli, že možnost vy- sušení pozemků není vyloučena. Prof. dr. Slavík po- žádůn byv o dobrozdání, prohlásil, že nenastane škodlivý účinek pro rostlinstvo jímáním vody. Z toho důvodu správní rada nechtěla se zavázati k nějak náhradě za domnělou škodu, o píž rolníci myslí, že snad nastane. Správní rada nechtěla dopustiti, aby veda byla poplatnictvu zdražena.

Řečník sděluje, že v těchto dnech došlo vyřízení úřadní o vodoprávním Hízení. Úřadním rozhod- nutím byl projekt opatření vody sch vá- len a veškeré námitky, proti němu či- něné, byly zamítnuty. Správní rada nechce rolníky poškodili. Otázka náhrady nebyla ve vodo- právním řízení luštěna. Správní rada chtěla se po- kusiti smírně s každým majilelem pozemku se do- hodnouti. Ale tento smír bude velmi nesnadný. Pre- ludiem k němu byla schůze rolníků v Předměřicích Řečník ciluje výroky referátu o oné schůzi a prohla- šuje, že všechny ty útoky na správní radu jsou ne- pochopitelné. Správní rada má klidně svědomí, že hájí zájmy poplatnictva na půdě zákona. Jestli mají rolníci obavu ze znehodnocení pozemků, mohou býti jisti, že dostanou náhradu. Ale ta škoda musí se dříve státi. Nenahlížím proto, proč toto štvaní nastalo. Ale je to vysvětlitelné. Už dávno pozorujeme, že projekt jednotné vody má nepřátele a odtud ten vítr věje. Proto bylo dáno heslo o vysušování pozemků. Dlužno ještě podotknouti, že jímání vody bylo by pro rostlinstvo škodlivé jen v tom případě, kdyby voda byla na 1—2 metry pod povrchem. Když ale voda bude jímáná ve hlouhce 10—20 metrů, pak to nebude míti znjisté škodlivého vlivu na rostlinstvo. Řečník končí prohlášením, že nerozumí tom vzbouření rolníků na benátecku a pravil: Správní rada bude pokračovati na započaté cestě a nedá se odvrátiti nějakým vzbouřením. Nechce ovšem nikoho poškoditi, ale postaví se proti přemrštěným poža- davkům. (Hlučný souhlas a pollesk.) Městský rada p. Jirousek láže se, zda se uvažovalo o tom, zda při zavedení jednotné vody je postaráno o náhradu, když by se jednotný vodovo poškodil. Dále tázal se, zda čerpání vody z Jizery nebude míli škodlivý vliv na průmyslové závody na Jizeře umístěné?

M. r. pan dr. Růžička odpověděl, že čerpal se bude pouze voda přebytečná, která dosud bez výsledně uniká do Labe a pak dále do Němec. Hla- dina Jizery se ledy zajistě nesníží. Ob. st. p. dr. Vlček pravil, že odebírání vody z vodovodu bude příkázáno a má obavu, že z dobrých studen pražských nehude obyvatelstvu dovoleno vodu čerpali. Dále uvádí, že bude škoda, když se vllavské vody nebude použivati ani ke kropení ulic. Pan dr. Růžička odpověděl, že po zavedení nákladného vodovodu ovšem nebude se moci v Praze připustiti použivání vody ze studen dosavadních. třeba i dobrou vodu obsahujících. Pro novou vodlu bude použito nynějšího potrubí, které se dle nového způsobu tak důkladně vyčistí, že v něm nezůstanou žádné mikroby. Ob. st. pan prof. dr. Horáček zmínil se o tom. že jisté difference povstaly snad následkem různých náhledů znalců. Zdá se však, že to spočívá na pouhém nedorozumění. Nejdůležitější jest to, že správní radda prohlásila nahraditi škodu, která znad jednou někomu nastane. Pak ovšem není příčiny k nějakému ne- přá telství, Pan stav. rada Pasovský sdělil, že nynější potrubí vodovodu jest v takovém stavu, že žádný pa- tent ho nevyčistí. Proto bude lépe, když se celá sit potrubí vyhodí a pro novou vodu opatří potrubí nově. (Souhlas. Pan ob. st. Trnka upozorňuje na nebezpečí, že dosavadní roury nejsou trvanlivé a přimlouvá se za zřízení nového potruhí vodovodního. Městs. r. pan dr. Růžička končí sdělením, že za nynějšího stavu věcí nelze Híci, kdy se voda do Prahy přivede, poněvadž jsou ještě četné právní ob- Rozpravy zůčastnili se ještě pp. dr. Baštýř, ve vverka ai- tíže.

Denní zprávy. Klamný názor. Ve svém vídeňském do- pisu vyslovuje »Bohemia« podivení nad tím jak prý se v Rakousku, v tomto státě pravdě- nepodobnosti, rychle situace mění. Titéž lidě, tytéž strany, tytéž státní problemy a národnostní konflikty, všechno totéž — jenom že na mini- sterské lavici sedí dva místo dra. Körbra, bar- Gautsch, hrabě Bylandí a sekcijní chef Klein. A přece je dnes prý situace docela jiná, než jaká byla před třemi měsíci. Tenkrát odpor proti parlamentní práci, dnes hlad po ní, přes to že na denním pořádku nalezají se na vlas tytéž předlohy, tytéž státní nezbytnosti co v době Körbrově. A změna tato způsobena byla vý- hradně jen Curtiovým skokem bývalého chefa vlády s křesla ministerského do výslužby . . Je pravda, že situace dnešní je jiná, než jaká byla v době posledního Körbrova pokusu učiniti parlament dělným, ale »Bohemia« ve dvojím směru, klamnému se oddává názoru. Nebyla to osobnost Körbrova, jež donutila zástupce národu českého zatáhnouti závoru a tím zameziti nor- málnímu postupu práce parlamentní. »Bohemia« dobře vl, že poslanci čeští byli téměř ne- vyčerpatelní v trpělivosti oproti dru, Kör- brovi a že nejednou povolili mu lhůtu, ne- jednou přerušili obstrukci, aby poskytli mu

příležilost osvědčiti ochotu pokud šlo o splnění umírněných a spravedlivých požadavků českých. Jakmile ale zvěděli, že přistoupil pán ten na ně- mecké veto a učinil splnění požadavků těch odvis- lým od dobré vůle a milosti národních odpůreů našich, nemohli jinak, než zasaditi všechny páky, aby byl odstraněn. Změna ve vládě, jež se stala o vánoční svátky, neznamená tedy pouze changement osobní, nýbrž pro nás má dot doby ten význam, že odstraněn byl z místa při kormidle státním muž, jenž ne svou osobou, ale tím, že učinil jednání oproti nám odvislým od souhlasu úhlavních odpůrcův národních na- šich práv, stal se nepřekonatelnou překážkou v postupu našem k eílům, jež jsme si byl vytkli a jichž domáhati se za žádných okol- ností nepřestaneme. Však i v jiném ještě směru oddává se »Bohemia« klamnému domnění. Ne- víme sice, na jaké taktice příští úterý klub po- slanců národní strany svobodomyslné na radě říšské se usnese, však bude-li zníti usnesenít na zastavení obstrukce, bude to vždy jen usne- sení platné pro nedlouhou dobu. O nějakém definitivním a zásadném obratu v české taktice nemůže býti pro tu dobu ani řeči. Obratu takovému předeházeti by musil nezbytně obrat v politice vládní oproti nám; v tom se »Bohemia« a ti, již stojí za ní, velice mýll, oddávají-li se klamu, že národ český a jeho zá- stupci jen z té příčiny, že stal se předsedou ministerstva baron Gautsch, odloží vydatnou zbraň, kterou dosud s úspěchem mařili politiku, již provozovati chtěl předchůdce nynějšího chef vlády dle německého povelu na úkor náš.

Osobnost barona Gautsche je nám nejmenší ga- rancii, že vládnouti se bude jinak a věru, že neznáme příčin, z jakých bychom měli více důvěřovati jemu, než důvěřovali jsme při po- čátku jeho vlády dru. Körbrovi. Chceme prostě loyálně vyčkati, jak pán ten skutkem bude plniti pěkná slova svá. To je všechno. Jestli »Bohemia« jménem strany, jejíž jest orgánem, hrdě připomíná baronu Gautschovi, že z historie minulých desíti let nabyti mohl přesvědčení, ž v Rakousku proti Němcům vládnouti se nedá, máme zase my za to, že historie posledních pěti let jej poučila, že rovněž tak nedá se v tomto státě vládnouti proti nám Čechům. Představují-l si ale Němci odklizení národnostních sporů tak jako »Bohemia«, že totiž jakákoli národní » kon- cesse« nám Čechům bude míti za následek ne pouze nejtrpčí znepřátelení Němců s námi, nýbrž i s vládou, že tedy my Čechové zříci se musíme všech svých národních tužeb a všeho dalšího boje o rovné právo, pak ovšem boje nebude konec, naopak zápas vzplan e ještě zuřivěji, neboť tolik budiž řečen zpupnosti německé jasně a jed- nou pro vždy: nám ani existenee této říše není dosti cennou, aby- chom se spokojili vní s povržení hodným postavením národnosti z milosti trpěné, národnosti niž- šího řádu, k tomu odsouzené, aby klonila se na vlastní půdě zbudo- vanému oltáři německé pýchy.

Jsme odhodláni zastaviti boj dosavadní a do- máhati se v soutěží s Němci vavřínu na poli hospodářském a kulturním, ale jen ja ko rovní s rovnými. Nestrpíme žádné nad- vlády, ani té, jíž národní odpůrci omlouvají nezbytným interessem státním a tak zvané spo- řádané správy. Za oběti, které přináší národ náš po staleti již tomuto státu, má právo žá- dati, aby stát ten přinesl také jednu obět jemu. Nechť se třeba zkomplikuje správa, necht není třeba tak pohodiná, jako v jiných stálech, s jednou národností, správa státní řídili se musí faktickými poměry a nad pohodlím vysoko trů- niti musí právo. Takové je naše stanoviskoa z něho neustoupíme ani o píď. Chcefe-lis s námi smířiti na podkladě rovného práva, dobrá. Jsme k tomu ochotní každým okamži- kem. Jinak ale nechť vzplane boj na novo. — Tolik, aby se Němci nezabořili do klamného názoru, jejž šíří »Bohemia«. — Nově polní tažení německé. Frantz Peschka, říšský a zemský poslanec, Ed. Alliger, okresní starosta v Rokytnici, a starostové k obraně spojených rokytnických místních skupin Něme- ckého Bundu v Čechách, Bundu Němců východ- ních Čech a něm. Schulvereinu rukou společnou a nerozdílnou vydali právě a tiskem německé agrární tiskárny v Praze rozšířili po celé Ost- marce a všech ostatních vlastech německých stížný a odpovědný list proti české škole, kteráž příštím rokem v Rokytnici zřízena býti má.

»Deutsche Volks- und Stammgenossen !« volají uvedení manifestanti k celému národu něme- ckému, »bude-li zřízena v Rokytnici česká škola, veta po němectví Orlických hor Neboť Rokytnice, jakožto sídlo soudu a okr. zastupitelství i mnoha škol a ústavů, jest kličem k orlickému pohoří. A tento klíč přijde do če- ských rukou, jakmile dojde k české škole v Rokytníci. A dojde k ní jistě nastávajícím školním rokem. České menšině, skládající se výhradně ze sluhů, nádenníků a žebráků, kteří i se svými potomky otravují svým německým »dobrodineům« vezdejší život, tito lidé n

Žambersku, Rychnovsku sbírají na českou školu v Rokytnici, jak výkazy každého týdne uveřejňo- vané nasvědčují, obsahujíť přispěvatele ze všech tříd obyvatelstva, počínaje dělníkem až po úřad- níka. Jediným cílem jest prý počeštění Rokyt- nice. Dr. Štemberka z Rychnova zakoupil již nemovitost z rukou německých v Rokytnici z účelem umístění české školy, dvě jiné přešly rovněž do rukou českých a celá bezmezná česká agitace nesměřuje prý nikam jinám leč k tomu, aby Rokytnice byla »svlečena ze svého něme- ckého charakteru«. Němci orlického pohoří zvláště rokytničlí jsou slabými proti takovému boji, nemají prostředků a protož prý musí pomoci Němci v krajích požehna- nějších a poměrech příznivějších ubohým svým ohroženým bratřím Orlických hor. Přispěvky na »válečné náklady« přijímá pan St. Wanitschke v Rokytnici. Peníze jsou určeny výslovně n zachránění německé bytnosti v Rokytnici a orli- ckého pohoří. Krásná to bytnost, jejíž jedno- tlivé bytosti lze kupovati za peníze, či možno-i se o nich nadíti, že za peníze zůstanou něme- ckými? Vůbec je celý ten případ přímo klas sickým problemem pro odborníky v národno- stech, jako jsou páni prof. Rauchberg a Wieser. Nádherné, panské německé plémě, dle důkanu těchto vědců přebohatý kmen oproti českému