3
masthead
16. ledna 1905. Číslo 16.
4
article
mec! Smutnějšího vysvědčení své kulturní zdat-
nosti němečtí studenti dáti nemohli.
5
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Stěhování ruských židů.
Americké listy oznamují, že do Nového
Yorku přibylo v tomto roce 70.000 ruskýeh
židů, po většině vojenských sběhů, s ženami a
dětmi. Asi polovina nebyla jich na americkou
pevninu puštěna, protože se nemohla vykázati
předepsanou hotovostí. Bude učiněn pokus, zdaž
by jim zámožní souvěrci nedali peníze na zpá-
teční cestu do Evropy, či přesněji řečeno do
Haliče, protože do Ruska se více neodváží.
Zápas vlády Gombesovy.
Ještě dvouhlasovou většinou se udržel
vláda křečovitě, zoufale nad pokrajem propast
při sobotním hlasování. Zachytila se stébla
Katastrofa zdá se neodvratnou. Z Paříže dochá
zejí zprávy o nejakutnější krisi.
Jisto je, že Combes s iuk nepatrnou většinou
nemůže dále ostati u vesla. Jeho zápas, mocný
tvrdý a neústupný chýli se ke konci. Z řd
bývalých jeho přátel radikálů vyvstali mu nej
nebezpečnější odpůrci a republikáni progressisté
s Deschanelem v čele doráželi na něj s energi
a houževnatostí nezvyklou u této strany.
Postavení Combesovo se stalo neudržitel-
ným, když veřejnost s koro jednomyslně se roz-
horleně ozvala proti udavačskému systému svo-
bodných zednářů, kteří jsou hlavní oporou
nynější vlády. Politikové a žurnály všech stran
vystoupili proti této podl sti. Marně se snaži
Combes snížiti tento vzmach celé veřejnosti na
monarchistickou a klerikální agitaci.
Gombesův
Combes
Nový York
Evropa
Halič
Rusko
Paříž
6
article
Neměl proti sobě nacionalisty a pravici
ale i Clemenceaua, kterého snad nebude pode-
zřívati ze spolku s nimi. Jedině Jaurěs, který
již tolikrále jako novofoundlandský statečný pes
zachránil tonoucího Combesa, dělal advokáta
udavačům a snažil se uhájiti stanovisko vlády
Nutno uznati, že socialisté byli nejobětavějšími
a nejhorlivějšími podporovateli vlády, dovedli se
s neobyčejnou politickou pružností přizpůsobo-
vati všem situacím, jen aby zamezili přichod
nového, mírnějšího regimu. Ačkoliv nynější
vláda neprovedla nijakých velkých reforem, sl-
bovaných socialistům, je přirozeno, že háji
Combesa a do krajnosti podporují jeho politiku
Očekává se, že po sobolní bouřlivé schůzi.
kdy došlo k výjevům vášnivým a drastickým.
zejmena když starý pošetilec monarchistický
Baudry d! Asson hodil po Combesovi kastrolem.
symbolem to špielovství (easserole), podá vláda
demissi. Mezi nástupci Combesovými se jme-
nují: nynější ministr flnanci Rouviers
Etiennem, jako ministrem vnitra, Sarrie-
nem, ministrem spravedlnosti, Thom s-
nem, ministrem námořnietví. Delea s s
má i na dále spravovati zahraniční záležilosti.
V jiných kombinacích uváději se jména: Clé-
menceau, Millerand, Desch ane
a Poincaré.
Clemenceau
Jaurěs
Rouviers Etienn
Millerand
Poincaré
Sarria
Desch anus
7
article
Lippe-Detmoldská dědická olázka.
Lippe-Detmoldská dědická olázka.
Úmrtím knížeto Karla Alexandra Lippského,
o němž jsme se ráno zmínili, zakončen byl ná-
hle dlouholetý spor o vladařství v knižectví
lippském a místo něho vzplane nyní nový:o
dědiciví knížecího stolce lippského. V sanatoriu
v St. Gilgenbergu po třicetiletém pobytu v něm
zesnuvší kníže Karel Alexandr byl posledním
potomkem hlavní větve lippského rodu. Na kní-
žecí stolec nezasedl nikdy, neboť když zdědi
ho r. 1895 po svém bratru Valdemarovi, byl
již duševně chorý a trávil beznadějný svůj
život již ve zmíněném sanatoriu. Po úmrtí kní-
žete Valdemara bylo jisto, že hlavní větev
lippských knižat vymře a prolo ljiž o vladařství
za nemocného knížete Karla Alexandra sveden
tuhý spor mezi vedlejšími větvemi Lippe
Biesterfeld, Lippe-Weissenfeld a Schaumburg-
Lippe. Po úmrtí Valdemarově vedl správu z po-
čátku krátkou dobu švakr ně neckého císaře
prine Adolf Schaumburg-Lippe, načež přešlo
vladařství na větev Lippe-Biesterfeld. Prvým
vladařem z ní byl hr. Arnošt a po jeho úmrtí
vystřídal jej v něm loni jeho syn hr. Leopold.
V čí prospěch spor o dědietví knížecího stolee
lippského dopadne, nelze tušiti. Nápadnici jeho
vyčitají si již po desetiletí zvlůšté nerovná man-
želství svých předků.
»Řišský Věstník« uveřejnil o úmrti lipp-
ského knížete stručnou zprávu, ve které praví
»Vladařství J. O. hr. Leopolda v knížectví lipp-
ském a ujednání za účelem rozhodnutí o násled-
nietví trůnu nejsou tímto úmrtím dotčeny«. —
Vladař hr. Leopold vydal již také k obyvatelstvu
lippského knížectví provolání, že na základe
smírčí smlouvy a jejího schválení spolkovou
radou povede vladařství dosavadním způsobem
až do rozhodnutí smírčího soudu o dědictví kní-
žecího stolce a že potvrzuje všechno úřadnictvo
země v nynějších jeho funkcích,
Lippe
Karel
Alexandr
Lippský
Karel Alexandr
Valdemar
Lippe Biesterfeld
Valdemarův
Adolf Schaumburg
Biesterfeld
Arnošt
Leopold
J O
St . Gilgenberg
Weissenfeld a Schaumburg
8
article
Anarchistický attentát v Ilalii.
V Monze u Milána, známém letním sídle
královských manželů italských, spáchán byl, jak
se přes Berlín telegraficky sděluje, revolverový
attentát na okresního soudce. Útočník byl za
tčen; soudí se, že jest anarehistou a že čin
jeho má anarchistické pozadí. Bližší zprávy
o atlentátu, o osudu napadeného soudce an
o osobě útočníka dosud nedošly
Francie a Vatikán.
Papežská stolice provedla již demonstrae
proli Francii, kterou jsme předpovéděli a jmeno-
vala apoštolským delegátem pro Syrii na místě
zesnulého francouzského delegála člen
řádu františkánského Itala Giannia, ku-
stoda Palestýny.
Italos
Giannio
Palestýna
Monza
Milán
Berlín
Francie
Vatikán
Sýrie
9
article
Nové ministerstvo v Dánsku.
Krátká krise ministerská dala Dánsku nové
ministerstvo, v němž, jak již sděleno, převzal
předsednietví a obranu země Christensen-Stadil
zahraniční ressort hr. Raben-Levitzan, vnitrn
záležitosti Sigurd Berg, vyučování Enevold Sd-
rensen, finance Vilém Lassen, veřejné práce
Svend Högshro, ministerstvo spravedlnosti Alherti
ministerstvo orby Ole Hansen
Nový ministerský předseda Christensen, který
byl v odstoupivším ministerstvu ministrem vy-
učování, pochází ze stavu učitelského. Vyhla-
šován je mužem neposkvrněné přímé povahy.
zdravého úsudku a neobyčejných schopnostía
pracovitosti. Náleží k umírněnému křídlu leviee
a praví se, že opře se snahám radikálů. Jeho
prací je nový dánský zákon školní pro vyšš
školy obecní a změna církevního zřízení. Chri-
stensen převzal ve správu ministerstvo vojenstn
i námuřní, které sloučení stalo se od r. 1869
již několikráte.
Také ministři Sörensen Hansen a Alberti
byli již členy starého kabinetu, jenom že Sören-
sen zaměnil v novém starý svůj ressort v kul-
turní a školní záležitosti. Z nových ministrů byí
Svend Högsbro dosud návladním u nejvyššíhe
soudu, kdežto Sigurd Berg a Vilém Lassen jsou
žurnalisté a redaktoři denníků, o něž opírás
parlamentní levice.
Christensen
Raben
Levitzan
Sigurd Berg
Lassen
Högshro
Hansen
Sörensen Hansen
Alberti
Sören
Högsbro
Dánsko
Enevoldávie Sd
10
article
Zájmy národní a hospodářské.
Zájmy národní a hospodářské.
Panem Práškem uzavřena byla řada po-
slanců, již povoláni byli na poradu k předse
dovi ministerstva. Nic jiného patrně již baronu
Gautsehovi nescházelo, než vzácného státnického
poučení pana poslance za Hřivno a svět okolní
proto ihned potom, když pána toho byl vyslechl
svolal ministerskou radu, aby učinila usnesen
o nastávající parlamentní kampani. Jakými plány
se zanáší, jakými prostředky pokusů snaží se
odvaliti balvany, jež právě tak mu cestu tarasí
jako jeho předchůdcům, dosud nikomu se ne-
svéřil.
Všichni ti, jež byl k sobě povolal a jež
byl průběhem minulých čirnácti dnů vyslechl
shodují se sice v tom, že nabyli přesvědčen
o jeho nejlepší vůli, však nikomu z nich nepo-
dařilo se přiměli barona Gautsche k tomu, aby
odhrnul poněkud závoj, za nímž vlastní jeh
plán se skrývá.
A proto všechny strany bez výjimky, je
jichž předáci byli k baronu Gautschovi povo-
láni, učinili usnesení v ten smysl, že tře ba
vyčkávati skutků nového chefa
vlády a potom teprve zaujati po-
sici. Popřiti se ovšem nedá, že referáty zá-
stupeů německých zněly mnehem naděj-
něji, než zprávy, jež o poradách s baronem
Gautschem podali zástupci stran neněmeckých.
Prášek
Gautseh
Hřivna
Gautsch
11
article
Leč nedostatek určitých projevů se strany před-
sedy ministerstva nahražuje politická fantasie,
která tentokráte z příčin na snadě jsoueích
ukládá si jistou reservu, přes to ale činí vý-
klady o věcech v budouenosti, jimiž zabývati
se nemáme pro ten okamžik příčiny. Faktem
zdá se býti, že v několika již dnech svolána
bude opětně říšská rada a v té že asi vyloží
baron Gautsch, jakým směrem chce se bráti
jaká bude vůdči myšlenka jeho vlády. Očeká-
váme, že tak učiní otevřeně a zřejmě již proto,
že naproti odklizené Körbrově devisi o svášně-
prosté vytrvalosti« prohlásil za direktivu svého
jednání — upřímnost.
Teprve potom, až zvíme, jaké jsou jeho
projekty do budouena a jak se hodlá zachovat
naproti otázkům, na jichž konečné vyřízení ne-
přestaneme nalehati navzdor všem hrozbám ná
rodních našich odpůreův, bude nám možno uěi
niti rozhodnutí ve věci i dnes ještě nejdůležitější.
o věci, jež naprosto neni ještě vy ři-
zena, jak v druhém táboře v optimismu ničím
neodůvodněném se domnívají.
Zatím různé listy poloúřadní a takové, jichž
dobrý poměr s vídeňskými vládami bez ohledu
na barvu je tradicienální, počínají, ovšem že
ještě z daleka, trousiti různé názory, o nichž siee
nevíme, kde byly nasbírány, o nichž ale jiní, ne
my, tvrdí, že čerpány byly z pramene aspoň
vládě blízkého. Kdyby to pravda bylo, potom by
ovšem vláda Gantschova byla na nejlepší cesté
upadnouti opět ve starou chybu, za pomoci in-
tensivnějšího pěstění zájmův hospodářskýeh
přenésti se přes úskalí otázek politických a ze-
jmena národních. To by ovšem nebyla nijak
taktika nová.
Tim chtěl si vypomoci již hrabě Taaífe n
konci své dráhy, tim pokusilo se operovati mi-
nisterstvo koaliční smutné paměti a tím snaži
se i pan dr. Körber udržeti se nad vodou.
Gautsch
Tim
doktor
Körber
12
article
Je tomu již bezmála deset let, co přinesl
vídeňský »Fremdenblatt« inspirovaný článek ti-
skovou kanceláři, v němž vítězoslavně se ozna-
movalo, jak staré nacionální modly všudese
kácejí, jak na jejich místě zvedá lid na štit zájmy
hospodářské a jak nová šťastnější doba za-
vládne v této říši, až národové výhost dají zá-
pasům o »národnostní mátohy« a věnují všechny
své sily povznesení ekonomicktému ...
Jak se splnily tyto officiosní naděje,je
známo. Od té doby však neutuchuje talo me-
lodie problematických poloúřadních slavíků, již
chtějí národy vlákat do besidky národní lhostej-
nosti, naopak slyšíme ji ve variacích zvláše
svůdných zpravidla tehdy, když Vídeň v nepři
jemné ocitne se siluaci.
Jakkoli nedá se popřiti, že v Rakousku
v poslední době leccos se změnilo, v jedné
věci zůstává i Vídeň, jež je představitelkou po-
litiky německo-centralistické, pořád stejnou.
Ve své nenávisti oproti národům nenčme-
ekým a v odmítání nároků jejich na právo.
V tom vězí všechno neštěstí této říše.
Naličeným sypáním hospodářským má býti
zejmena národ náš odvrácen od národních tužeb
svých. Za efemérni blahobyt, jejž nám ukazují
jako bludičku a jenž ničím jiným není než
vznicenou bublinou škodného plynu, který der
se ze shnilých poměrů v tomto státě, máme
obětovati svou národní existenci.
Jen je poslechněle, jak sladce evrlikají
o novém řádu živnostenském, jímž rázem má
býti učinéno šťastným naše živnostnictvo,o
zákonodárné práci v zájmu rolnictva, o refor-
mách v oboru zákonodárství obchodního, o zři-
zení nových blahodárných instituci dělnickýeh
a tak dále.
Vídeň
Rakousko
13
article
To všechno ovšem jen za tou podminkou
svinete-li v zásadě prapor národnostní, dáte-lis
na dále týrat ve své domovině nenáviděnou ei
zotou, skloníte-li za »velkolepé výhody hmotnée
jimiž budete zasypání, pokorně šíji svon pře
majestátem státní němčiny!
Takový má býti úkol přištího vídeňskéh
parlamentu-
Byť bychom i nepopírali, že i u nás najdou
se jako vždy lidé, kteří v neprozíravosti své
sednou na luto vějičku, máme nieméně pevn
za to, že by baron Gautsch s touto methodou
u nás nepochodil.
Národ náš v ohromné většině své žádá
aby především bylo zadost učiněno našim spra
vedlivým a zákonným požadavkům národním.
Ne snad že bychom podceňovali práci hospo
dářskou a bagatellisovali snahy po zlepšen
hmotném. Ani nám to nenapadá, neboť víme.
co znamená v zápasu národ hospodářsky mo-
hutný a jakým nicotným, politování hodným
faktorem naproti tomu je národ chudý a hmotně
zanedbaný, my právě z důvodů hospodářských
žádáme, aby v ohledu národním po právu s
nám stalo.
Blahobyt nemůže vzkvésti v zemi s nehoto
vými, neurovnanými poměry národními, v zem
národně rozsápané, v zemi, kde národnostní
zápas paralisuje všechny výsledky i nejúsilov
nější hospodářské práce. Hospodářsky povznésti
může se jenom ta země, kde možno pracovat
a působiti v klidu a pokoji, v níž bezpečnos
právní v každém směru, kde různí živlové ná-
rodní v práci sice závodí, ale na vzájems
neubijejí.
Nám jde o logický postup v práci veřejné
Chceme odklizením sporů národnostních urov
nati půdu pro působení ve směru hospodářském
a hřichu se dopouštějí na sobě i na zemi naší
kdož namáhají se pro postup obrácený.
Pokládali jsme za svou povinnost upozor-
niti ředitele vnější politiky rakouské na tuto věc
pokud ještě čas.
Gautsch
14
article
Poručenství a cpatrovnietví.
Poručenství a cpatrovnietví.
Jednou z nejtěžších obžalob proti společ-
nosti lidské jsou bez odporu srdeervoucí výkřiky
bolesti, ozývající se z nejhlubší propasti hrůzné
lidské bídy, v níž duševně i tělesně bynou opu-
šlěné dítky. Tito nejubožší z ubohých, jejichz
život až na skrovné výjimky je jediným pásmem
útrap, žalu a ústrků, postrádali dosud témě
úplně zákonité pěče, jež by je zachránila
před fysickou i morální záhubou, ač právě oni
ochrany potřebovali nejnalehavěji a nejnutněji.
Teprve v poslední době zahájeny kroky v tomto
směru. Ředitel král. zemského porodince a na-
lezince vrchní zdravolni rada MUDr. J an
Dvořák konal již po delší dobu studia, ja
kým způsobem by bylo možno zmírniti smutný
los opuštěných děti, sirotků, dílek nemanžel
ských a nalezenců. Za tímže účelem uspořádaí
též písemnou anketu o předmětě tomto. Na zá-
kladé vlastního studia a výsledku ankety télo
podává nyní veřejnosti spísek o »Časov
úpravě poručenství a opatrovni-
etví«, malý objemem, ale obsahem bohatý.
Je to dílo vysoké ceny soeiální a lidské.
protože ty nejehudši, nejnešťastnější a nejběd-
nější chce vyrvati z duševní i tělesné opuště-
nosti, opatřiti jim ochranu po stránce hmotné a
ideální a tím čeliti úpadku společnosti lidské.
Co zákonem u nás dosud učiněno pro opu-
štěné děti, shrnuje dr. Dvořák v úsudek: »Vše,
co naše zákonodárství vykonalo dosud v oboru
péče o mládež, že takiněř vyváženo zákonem
o — »tuláctví«.
MUDr
J Dvořák
Dvořák
15
article
Přísněji nelze odsouditi hřích páchaný se
strany společnosti na ubohých opuštěných dětech,
nežli poukáže-li se na lo, že a priori už je po-
kládá za příští — tuláky! Po r. 1899 vydalo
ministerstvo několik výnosů, které znamenají roz-
hodný pokrok v otázce péče o sirotky a děti
opuštěné. Dr. Dvořák poukazuje tu na četně
momenty, které znesnadňují dosažení eile, k ně-
muž čelí zmíněně výnosy ministerské, mezi jiným
je úspěšnému provedení péže o mládež na závadu
nesnadné opatření dobrých poručníků a různost
soudní praxe. Avšak největší překážkou, o níž
se tříští nejhumannější a nejšlechetnější snahy,
vedené láskou k ubohým opuštěným dětem, jes
uvědomění širších kruhů obyvatelstva o velké
mravní důležitosti poručenství a netečnosti i ne-
ochota obcí a úřadů samosprávných. Jest smut-
ným svědectvím pro obecní úřady, může-li dr
Dvořák napsati:
»Jak ze zpráv e. k. okresních soudů vy-
svítá, jsou pouze vzácné výjimky, kdy naše
obce hledí starati se o dohled a dozor nad na-
lezenci a dětmi opuštěnými. Dle těchže zpráv
některé obce dokonce se stavi snahám v péč
o děti opuštěné na odpor: O neslýchané neci-
telnosti svědčí, že ve veliké řadě obcí dosud
se udržel barbarský přímo zlořád, dle něhožse
každoročně provádi v obci veřejná »licitaee« na
sirotka, jejž obdrží, do výživy ze sousedů ten,
jenž učiní nejmenší nabídku. A někde dosu
posflají se děti od čísla k číslu ! S velikou o-
bornou znalostí materie pojednává pak suto
o právních poměrech nalezenců v péči ústavní
následcích nedostatků poručenství, potřeběa
způsobu úpravy péče o děti opuštěné, ústavech
výchovných a polepšovnách.
doktor
Dvořák
obecní úřad
16
article
Pokud se týká ústavů těchto, přimlouvá se
v anketě většina okresních soudců souhlasně za
zřizování dostatečného počtu polepšoven, opa-
troven, vychovatelen, útulen a ústavů pro oše-
třování a výchovu opuštěných a zanedbaných
dítek vůbec, a prohlašuje, že bez dostatečného
počtu takových ústavů veškera vrchnoporučenská
činnost soudcovská, směřující k záchraně pust-
nouci mládeže, je naprosto ochromena a pro
blematická.
Celá řada soudců vidí jedinou spásu
nejvydatnější preventivu ve zřizování sirot-
činců po celé zemi, vždy pro skupinu jed-
noho neb dvou okresů, a poskytování vydatných
podpor z přebytků sirotčích pokladen. Z
účinný prostředek k dosažení zdárné pěče
o děti opuštěné pokládá autor zvláště o becn
sirotčí rady, jejichž zařízení a úkolům
věnuje spis velkou pozornost. Ne zrovna pří-
jemně překvapuje fakt zde sdělený, že došly
již zprávy o zařízení těchto rad z celé řady
obel německých, avšak z okresů českých do-
sud nie.
Dr. Dvořák v úvaze své dovodil, že zaří-
zení a zákony nynější ve příčině péče o mládež
opuštěnou naprosto nepostačují.
Než na tom nepřestal, ale podává zároven
své i cizí návrhy a podněty ke zbudování insti
tucí, jež by zaručily emancipaci opuštěných dí-
tek ze spárů zla tělesného i duševního. Všecky
projekty a návrhy po stránce té dosud prone-
sené nalezly ve knize kritiku znaleckou a věcné
Dilo to doporučujeme proto co nejvřeleji
našim úřadům obecním a okresním a všem in-
teressovaným orgánům vůbec ke studiu a pro-
vedení myšlenek v něm hlásaných. Nepochybu
jeme, že splní se účel, který vtískl spisovatel
péro do rukou, že slova jeho otřesou svědomím
všech, na něž appelluje, a že snahy jeho při
spějí »k zažehnání děsné fysické i mravní bídye
ocenění.
opuštěných dítek. Spis věnován jest přísedícím
zem. výboru posl. Karlu Adámkovi.
doktor
Dvořák
Adámek
ústav pro oš
17
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Prázdné pokladny. Bývalý chef kabinetu
dr. Körber měl pravdu, když dokazoval v roz-
počtovém výboru poslancům, že má refundač-
ních 69 millionů, o něž byl, jak známo, s tak
nešťastným výsledkem se ucházel, nezbytně za-
potřebí. Slátní pokladny že všude jsou prázdné
a že nestačí již, aby plnily ze svých prostředk
ani potřeby nejnutnější. V ohledu tom smulně
dědictví nastoupil po dru. Körbrovi baro
Gautech, jehož prvním úkolem prý bude zved-
nouti z prachu odmítnutou předlohu bývalého
předsedy ministerstva a ucházeti se o to, c
tomuto bylo odepřeno. Officiosové vídeňšti sice
se namáhají dokázati, že bude předloha barona
Gautsche zcela jiná. Možná, že bude presento-
vati se v jiné formě, však podstata její bude
asi tatáž. V jaké finanční tísni nalezají set
doby státní pokladny, patrno z toho, že celá
řada objednávek pro stát u různých průmyslo-
vých a jiných závodů tentokráte odložena. Tam
pak, kde odklad nebyl možný, zredukován
objednávka »prozatím« na polovinu, ba i na třetinu
Obci pražské na př. nebyla přes všechny urgence
vyplacena dosud dávno již splatná, parlamentem
povolená subvence 1,600.000 K. Z té příčiny,
že není na to peněz. Jak se zachová týž roz
počtový výbor, jenž dru. Körbrovi a jeho finaně-
nímu ministru Koslovi refundanční úvěr 69 mill.
odepřel, naproti bar. Gautschovi, po jehož boku
v rozpočtovém výboru zasedne opětně týž pan
Körber
Gautsch
18
article
Kosel, je prozatím otázka. Nynější vláda ve
financích ostatních je ovšem přirozený následek
státnické moudrosti páně Körbrovy, již uložil ve
známý výrok o vášněprosté vytrvalosti. Líčený
jeho klid oproti obstrukci, kterouž zdolati chtě-
vyčkáváním a oproti níž, jak se domníval, po
může mu paragraf 14., ustoupil pojednou po-
vážlivému nervosnímu rozčilení, když se pře-
svědčil, že nemá nikde již peněz ani na běžno
potřeby a zmíněný paragraf že přece není vše-
mohoucí. Při jisté příležitosti pronesl sebe-
vědomý výrok naproti českému politikovi: »Ob-
strukce vaše může mi způsobiti více nepřijemno-
sti, ale ze sedla mne nedostane!« Zmýlil se
Obstrukce la ho na konec přece ze sedla vy
hodila.
— Nevšední a nezměnitelnou neslušnost
vyznamenává se polemický lokálkář pondělního
výlupku pokrokové intelligence, přes hradby
stran dosud nespojené. V afféře Weisovýel
»Dorfmusikantů« obvinili prý jsme »Bohemii«,
že umlčela škandální literární krádež, jíž se
dopustil Weis, dr. Batka dokázal prý nám, ž
obviňujeme, aniž bychom »Bohemii« četli, na
to vyčetli prý jsme »Bohemii«, že nezměnila
divadelní ceduli, ač »Boh.« té moci neměla
Körbrův
Weis
doktor
Batek
Kosel
Ob
Bohemia
19
article
Tu moc má zemský výbor, na ten měli pr
jsme se obrátiti, aby svým intendantem nařidi
subvencovanému, pod dozorem zemského vý
boru stojíeímu řediteli, aby z repertoiru vza
dílo, neboť zemský výbor má větší výkonnou
moc nad Nenmannem a divadlem než » Boh.e
atd. Naší čtenáři vědí, že pravý opak výtel
těchto jest pravdou. Neobvinili jsme »Bohemil«,
že afféru umlčela, nýbrž Neumanna (odpol. 10
t. m.), že mlčel ke známému obvinění »Zeitu«
a ježto nemůže odvety své dáti vybubnovat
na Václavském náměstí, že neobhájil se ze škrtnut
podtitulu na divadelní ceduli ve svých orgá-
nech, »Bohemii« a »Tagblattu«. Neobvinili jsme
dále »Bohemii«, že nezměnila divadelní cedul
anobrž k námitce dra. Batky, že dosadil sta-
rého Tyla v jeho práva již 3. ledna, ukázai
jsme my k tomu, že tato služba starému Ty-
lovi nie platna nebyla, ježto táž »Bohemic«,
v níž s námi polemisuje, ještě 9. t. m. přinesla
nezměněnou divadelní ceduli, »což všechno do-
kazuje tlustou kůži ředitele německého divadla
in dupplo« (ráno dne 11 t. m.). Pro svědomi-
tého, a ne úplně duchem svatým opuštěného
publieistu — zvláště má-li celý týden času —
vysvítá jasně, koho obviňujeme z nezměnění di-
vadelní cedule. Zřetelnou naši řeč pochopil ko-
nečně i Neumann, neboť téhož dne, 11.
Neumann
Václavský náměstí
Nenmann
Bohemia
20
article
ledna, v ranní »Bohemii« výslovně hájí se
proti našemu obvinění tím, že divadeln
cedule je v naprostém souhlase s titulem Weis-
sovy knihy a že »ředitelství nepřísluší měnit
něco na názvech děl«. Načež my ihned dopo-
ledne dokázali p. Neumannovi povinnost odstra-
niti plagované dílo z repertoiru, jinak že je
spoluvinnikem podvodu. Kterak může ředitelstv
přiměti původce plagiátu k udání použitého pra-
mene, ukázali jsme p. Neumannovi ještě v pátel
(dne 13. odpol.) vídeňským příkladem dívadeln
cedule k »Evangelimannu«, na níž označen pra-
men ten, Meissnerovy zápisky, hned druhého dne
jakmile byl kritikou plagiát prozrazen. Že jes
povinnosti zemského výboru zakročiti, naznačil
jsme již 10. ledna odpol. řádkem: »ředitel král
zemského divadla, zemi subveneova-
ného, podintendanturou zemskéh
výboru stojiciho«. Tento řádek ponděln
genius ke všemu hnedle doslova z nás opisuje
Weis
Neumann
Meissnerův
Bohemia
zemský divadlo
21
article
Co říci tedy jeho snůšce, vědomých či nevě
domých nepravd? Je to nevysvětlitelná zma-
tenost, či pouhé dětinství? Ani krvavý dilletun
nemůže se něčeho podobného dopustiti, leda by
celý týden spal a probudil se jenom ke svému
báječnému pondělnímu, intelligencí překypujícímu
— Co jest česká agitace? Pod záhlavím
»Čeští agitátoři v sev. Čechách« přináší » Bob.e
z Mostu dopis, v němž sděluje se, že nyní, p
nedávném zřízení záložny v Mostě přikročíse
ke zřízení českého úvěrního družstva v nejtěs-
nějším spojení se záložnou. Účelem nového če
ského podniku jest, di německý dopisovatel,
zjednávati českým živnostníkům levný úvěr
příliv českých živnostníků do Mostu podpo-
rovati. Češti živnostníci v Mostě, na krev
boykotovaní, nesmi požívati levného úvěru, to
je hřích, neboť levný úvěr — i u českých
ústavů, jak by o tom mohlo zpívat celé jazy-
kové pomezí — smi míti toliko němeký
člověk. Zakládati úvěrní ústavy pro české
živnostníky jest nedovolenou agitaci. Čím však
je denunciace německého listu, který oznamuje,
že v čele tohoto podniku stojí více českých
učitelů a několik c. k. státních úřadníků? P -
dobné udavačství je ovšem tak srostlé s přiro-
zeností německo-liberálního listu, že ani neví, ž
se dopouští největšího bídáctví, u slušných lid
všech národnosti v témž stejném opovržení stojíelho
výkonu.
Čech
Bob
Most
22
article
[Činnost Národní jednoty severočeské, směřující
ke zřizení české měšťanské školy v Mostě, její
dar 400 K české pokračovací škole a nastáva-
jící založení pokrokového ústavu jsou všechno
činy šlechetné ideálnosti české obranné jednoty.
Jak nízko stojí proti takovým dokladům vzne-
šené úrovně českých zbraní německé podporo-
vání, správně porušování nadučitelů některých
menšínových veřejných českých škol v uzavře-
ném v Čechách a ve zněmčených obeích na
Moravě Schulvereinem !l
Úmrti. Na Král. Vinohradech zemřel pan
Karel Stoll, ředitel akciové společnosti v Praze
k vyrábění vápna a cementu. Pohřeb koná se v úterý
dne 17. ledna o 3. hodině odpolední z domu čís. 4
v Jungmannově třídě na Král. Vinohradech. — V Týně
nad Vlt. zemřel dne 13. t. m. ve věku 64 let pan
Josef Lukůš, soukromník a čestný měšťan král
horního města Kladna. Pan Josef Lukáš žil v Týn
n. Vltavou u svého zetě a tamního starosty pana Jindř.
Pavlíčka. Za svého působení na Kladně účastni
se tam horlivě ruchu národního a byl na Kladně
vynikajícím stoupencem nár. strany svobodomyslné.
— V Hloubětíně zemřela předevčírem pí. Anna Šál-
ková. — V Chrudimi zemřel dne 13. t. m. p. Hy nek
Vambera, ředitel krajských úřadů. Pohřben byl
včera o 2. hod. odpolední na hřbitov sv. Kříže.
Úmrt
Král
Stoll
Jungmannův
Lukůš
Josef Lukáš
Jindřichův
Pavlíček
Anna
Vambera
Kříž
Most
Čechy
Morava
Praha
Týn nad Vltava
horní město Kladno
Vltava
Kladno
Hloubětín
Chrudim
23
article
— Uctění práce. Obchodní a živnostenskou ko-
morou pražskou u příležitosti 70letého trvání firmy
M. Motlla synové v Praze spolupracovníkům jejím.
pp. Ant. Špachtovi, obchodvedoucímu, L. Shrimpfovi.
obchodnímu příručímu, Ant. Hlaváčkovi a Fr. Susovi-
krejčovským dělníkům, udělené medaille odevzdal jim
chef firmy slavnostním způsobem. Při tom poukázal
na zásluhy obchodní a živn. komory o pokroky prů-
myslu a o uznání záslužné činnosti a za vřelého sou-
hlasu zúčastněných pronesl přípitek jejímu presidentu
p. Ant. Řivnáčovi
— Vládní sludie o reformě vnitiní správy v Ra-
kousku vyšla právě v českém překladu JUDra. Jana
Uchytila, tajemníka okresního výboru na Král. Vino-
hradech, čímž stala se české veřejnosti všeobecně
přístupnou. Upozorňujeme naše právníky a kruhy
samosprávné na vládní návrhy ve studii té obsažen
zejmena na návrhy, týkající se úplného přetvoření
nebo lépe řečeno zrušení samosprávy obecní, okresn
a zemské, a to zejmena vzhledem k nastávajícímu
sjezdu české samosprávy, pořádanému Národní radou
česk ou.
M Motll
Špachta
L Shrimpf
Antonín
Hlaváček
Sus
Řivnáč
Uchytil
Praha
Francie
okresní výbor na Královský
24
article
— Spolek c. k. pošt. úřadníků pomocných pre
král. české konal včem výroční valnou hromadu ve
spolkové místnosti „u Kupců“. Předseda p. Slach uví-
tal delegáta spolku výkonných úřadníků poštovních
pošt. kontrolora p. Syrůčka, a delegáty z Liberce
Karl. Varů a přečetl pozdravný dopis vrch. poštmistra
a presidenta říšského spolku poštmistrů p. Hanusa.
Jednatel spolku p. Klatovský přednesl zprávu o čin-
nosti spolku za minulý rok. Spolek měl 202 členy.
konal 1 schůzi manifeslační, 2 mimořádné valné hro-
mady, veřejnou schůzi členskou a 9 schůzí výboro-
vých. Mimo to vyslal delegáty ke dvěma manifesta-
čním schůzím ve Vídni a krajinským v Berouněa
v Pardubicích. Po schválení zprávy pokladniční zvo-
leni: předsedou opět p. Slach, jednatelem p. Nekola.
pokladníkem p. Erben; do výboru pp. Klatovský.
Kupec
Slach
Syrůček
Karl
Nekola
Erben
Vídeň
Pardubice
spolek c
spolek p
25
article
Mára, Jíra, Penz, Veřtat. Zeman a Haas, revisory účtů
pp. Kozlík, Bouček a Schauer. Stanoven nový modus
vybírání a výše příspěvku organisačního. K návrhu
p. Nekoly usneseno znovu důrazně protestovati proii
úmyslu ministerstva obchodu, zařaditi pošt. mani-
pulaniky do statusu pošt. úřadníků pomocných, ze-
jmena když i manipulantky rovněž úmyslu tomuto
se vzpírají
— K trestnímu sondu do vazby dopraven E l
včera 58letý řezník Josef Kučera ze Žižkova č. 881.
poněvadž se v několika případech dopustil deliktu,
naznačeného v § 128. tr. zák
— Mráz a zábavy na ledě. Pravdu měl kterýs
prorok povětrnosti, že v lednu nastanou ještě tuhé
mrazy. Máme je od věerejška a hezky přísné. Včera
ráno naznačoval teploměr osm stupňů pod nuloua
dnes ráno už dvanáci. Na Hradčanech, na Král. Vino-
hradech a na pobřeží Vltavy bylo ještě o tři stupně
více mrazu. Vltava je zamrzlá důkladně. Mísla před-
včírem vysekaná pokryta jsou opět tak silným ledem.
že včera brusliči vesele na něm se projízděli. Ale
bylo to také podívání na zamrzlou Vltavu od Šítkov-
ského jezu až k Podoli. Tisíce a tisíce drobnýchi
starších hruslířů a obého pohlaví projíždělo se n
ledě. Zde byla návštěva tak značná z toho důvodu.
že vstup na led byl bezplatný. Ale také na klu-
zištích se vstupným bylo velmi živo. Ruch na
zamrzlé Vltavě potrval až do soumraku. Za to menší
nával panuje na vllavských náplavkách při ledai-
ských pracích. Lednice jsou z větší části naplněnya
výborný led nyní zůstane na řece. Co ledu ještě s
odveze, bude nepatrné procento vozů
— Následkem sněhové vánice, která v sobolu
zuřila, osobní vlak pražsko-duchcovské dráhy č. 814
přijel do Prahy o 53 minut později. Vánice byla nej-
krutější mezi stanicemi Louka a Most.
Mára
Jíra
Zeman
Haas
Kozlík
Bouček
Schauer
Nekola
Kučera
Mráz
Král
Žižkov
Hradčany
Vltava
Šítkov
Praha
Most
26
article
— Srážka vozů. Na křižovatce Hybernské a Dlá-
žděné ulice na dol. Novém městě předevčírem kočí
Frant. Černý ze Škvorce strhí koně svého mléka
ského vozu z obavy, aby chlapce jednoho nepovalil,
ale v tom okamžiku srazil se s motorovým vozem
elektrické dráhy č. 39, jemuž byla přední stěna po-
škozena
— Přerušená doprave. Na elektrické dráze Pra-
ha—Libeň—Vysočany byla v sobotu večer v Pala-
ckého lřídě v Karlíně doprava přerušena z toho dů-
vodu, že před divadlem „Variétě“ přetrhl se drát
vrchního vedení. Neprodleně dostavíli se zřízenci, aby
závadu odstranili. Po dobu opravy udržovala se do-
prava přestupováním,
— Dvě studené koupelo. Školačka Emilie Šárkova
z čís. 395—II. klouzala se předevčírem na vllavském
ledě nedaleko železničního mostu u Vyšehradu. Ne-
šťastnou náhodou dostala se na místo nedávno vy-
sekané a slabě zamrzlé a probořila se. Kočí Václav
Hrádecký z čís. 113—VI. přispěl tenoucí školačce k po-
moci a šťastně ji vytáhl na břeh. Dívka byla pak od-
vedena rodičům. — Ještě nebezpečnější koupele zažil
šestiletý Ferdinand Martinek, synek plavce z Podolí
č. 134. Hošik pobíhal na zahradě u domu č. 10 v Po-
dolí, kde se nalezá studna, jako na venkově zvykem.
nedostatečně ohražená. Ohruha studně ohražena je
velmi primitivním zábradlím. Malý Martinek spadl
do studně, 6 metrů hluboké, kde byl by ovšem záhy
život svůj dokonal. Šťastnou náhodou zaslechl výkřik
hošíka uhlíř Antonín Říha a po nemalém namahání
vysvobodil ho z náručí jisté záhuby.
František
Šárkův
Václav hrádecký
Martinek
Hošik
Říha
Škvorec
Libeň
Vysočany
Palo
Karlín
Podolí
27
article
— Otrávila se. Marie Jonáková, 47letá manželk
obuvníka z čís. 39—V., byla v pátek dopravena do
židovské nemocnice, poněvadž v sebevražedném úmy-
slu požila většího množství roztoku kostíku. Zoufalá
žena včera zemřela a její mrtvola byla převezena
do pathologického ústavu. Jako důvod sebevraždy
uváději se domácí různice-
— Co se stalo na kluzké půdě. Mrazy opět na-
staly a to velmi tuhé. Poprašek sněhu byl vichřici
odnesen a na pouliční dlažbě zústaly jen zmrzlé
hrholky sněhové, o jichž odstranění nikdo se nestará.
Jonáková
28
article
Mnohde je chůze velice znepříjemněna, ano i ne-
bezpečná. Na záchranné stanici byli včera lékaři
v permanentní službě a poskytovali pomoci lidem,
kteří klouznutím a pádem na ulicích vymkli si ruce
nebo nohy. Z četných příhod, na kluzké půdě se při-
hodivších, uvádíme tyto: Domovník Josef Langham-
mer, 65 let starý a v čís. 432 na Král. Vinohradeeh
bydlící, předvěírem nesl pět láhví vína v náručí. N
Purkyňové náměstí nedaleko kostela sv. Ludmily ne-
mohl se dosti rychle vyhnouti na jizdní dráze,
z obavy, aby nesklouzl, ale v tom již byl zasažen
a pevalen fiakrem č. 111. Domovník netoliko rozbi
všech pět láhví s vínem, ale rozbil si také čelo. Po
lékařském přispění byl domevník dopraven domů.
— U uhlířské firmy S. Bloch na buštěhradském ná-
draží na Smíchově zaměstnaný kočí Václav Veselý
jel v sobotu s nákladem uhli Kinského třídou d
Prahy. Když zaslechl výstražné zvonění motorového
vozu č. 112, chtěl se vyhnouti a řídil koně stranou.
Na kluzké dlažbě sjel vůz na koleje elektrické dráhy
a vrazil do motorového vozu, u něhož byla přední
stěna poškozena. — Na Vyšehradské třídě sklouzla
upadl kůň povozníka Josefa Vaňka z čís. 416—II.a
trvalo přes hodinu, než se opět vzchopil a odjel. Po
celou tu dobu byla přerušena doprava na elektrické
dráze v těchto místech. — Na kočího Václava Svo-
bedu bylo podáno trestní oznámení, poněvaž velmi
surově týral koně svého zaměstnavatele, mlékaře B.
Mužíka, když nemohl utáhnouli vůz na kluzká
rn
dlažbě ve Veleslavínově ulici na Žižkově.
Langham
Král
svatý . Ludmila
S Bloch
Veselá
Kinský
Vaněk
Václav Svo
Mužík
Purkyně náměstí
Smíchov
Praha
Veleslavínův ulice
Žižkov