10
article
Modní 1átky na podzimní a zimní obleky pro dámy, půvabné novotiny pařížské, damská sukna, chevioty, lodeny, černé modní látky,
látky prací a hedvábné na šaty a bluzy, šerpy hedvábné rozkošných vzorků.archetv modní tkané i tisknuté, krásných vzorů a zaručené
pravobarevné, ve velkém výběru. Bilé zboži z nejpřednějších českých továren, šifony, širtinky, plátna jilemnická, barchety pikové a pru-
hované v hojném výběru. BLuy a juičk apartních tvarů, z nejmodernějších látek a barchetů, zástěrky ozdobné, kuchyňské a
empirové, spodní sukně nejnovějších vzorů. Pradlo hotové pro pány a dámy střihu vyzkoušeného, vlastní výroby, z látek výborných. Výbavy
prádla pro nevěsty dle rozpočtu se provádějí za dozoru vyškolených sil nejlevněji. beroe stůčkové, tapestrové, axminsterské, imitace
koberců smyrenských ve všech cenách a velikostech. áolon krajkové, kremové a bílé, tylové, anglické barevné, žinilkové, muselí nové a
látkové. ulna a modní 1átk na obleky pro pány, novotiny látek humpoleckých, moravských a anglických. Ha-
Veloky z jemných nepromokavých lodenů štyrských a tyrolských od 10 zl., z lodenů humpoleckých od 7 zl. výše. Největší výběr haveloků
v Praze. Přikýk prošívané a vlněné krásných vzorů v hojném výběru. Přikrývky cestovní.
Vzorky látek zašleme na požádání franko.
Bilá
Praha
23
article
delší rozhoduje,« děl slepec, »hoši, ať vám přeje štěstí,
až potáhnete.«
Bylo zřejmo, že tahati se tu mají »losy«, aby roz-
hodly, komu svoboda má býti údělem. Mužové táhli mlčky,
potom Blond a Dawes na sebe pohledli jen. Mooney, pře-
šťastný, byl podržel nejdelší stéblo v ruce. Blondova ruka
chvěla se, když porovnával stéblo své se stéblem soudru-
hovým. Po okamžik mlčeli všichni, kdežto ubohé oči
slepce hleděly proniknouti temnotou.
»Mám stéblo nejkratší!« děl Dawes Blondovi. »Ty
musíš to vykonati.«
»Tak mě to těši!« dodal Mooney.
Blond zdál se býti poděšen z nebezpečí, do něhož
byl ho osud uvedl, i roztrhl osudné stéblo. Mooney na-
táhl se však na lůžku svém. »Pojď, kamaráde,« děl jen.
Blond ale chytl rukou chvějící se Dawesa za kabát.
»Jsi troufalejší než já, učiň ty to!«
»Ne, ne,« děl Dawes, jsa bled málem tolik jako
soudruh jeho. »Také já táhl a ty's sám to navrhl.«
Zbabělec, jenž byl spolehal na štěstí své a jenž
chytl se ve vlastní léčku, skryl tváře své v dlaních. » Pro
boha, nemohu tak učiniti!« i zvedl opět bledý, slzami
zmáčený obličej svůj.
»Nač čekáte?« ozval se šťastný Mooney. »Pojďte,
jsem připraven.«
», myslil jsem, že míníš se dříve pomodliti!«
Myšlénka tato, jak zdálo se, probudila starce poně-
kud z rozechvění, v nějž bylo jej štěstí jeho uvedlo.
»Ano,« děl, »ano — modliti se — dobrá to myšlénka !«
I poklekl, zavřel oči — bylo tomu tak, jakoby silné
světlo, jehož soudruzi jeho neviděli, bylo ho oslnilo —
a rty jeho pohybovaly se.
Blond
Dawes
Mooney
Blondův
Dawes Blond
24
article
— 559 -
Po chvilce slepec povstal a obličej jeho zářil. v
okamžiku tom šklebivý obličej Gimblettův objevil se
v okénku ve dveřích cely. »Vše v pořádku?« tázal se.
»Vše v pořádku!« zněla odpověď a Mooney dodal
vesele: »Dobrou noc, pane Gimblette!«
»Věděl bych rád, proč jest stařec tak vesel,« pomy-
slil si Gimblett, odcházeje. Dupot krokův se vzdalujících
sotva byl zanikl, když oba méně šťastní trestanci zaslechli
zvuk, jako když látka se trhá. Ten, kdož byl vytáhl »los
šťastný«, byl utrhl pruh od vlněné pokrývky své. »To
stačí, myslím,« dél sí a zkoušel sílu pruhu v ruce své.
»Jsemt už stár.« Bylo tomu, jakoby byl zkoušel sílu pro-
vazu, po němž se má spustiti — v propast.
»Zde, Blonde, chytni za tyto konce ! Kde jsi ? Ne-
buď jen tak bázlivým, muži, netrvá to dlouho!« Tma
byla nyní docela v cele, ale když Blond přistoupil, zdálo
se, jakoby maska bělostná prozírala temnotou, tak velice
byl bled. Dawes stiskl ruku šťastného soudruha svého
a uchýlil se opět do kouta. Blond a Mooney zdáli se po
nějaký okamžik zabývati se společně útržkem: jistě chy-
stali útěk z těchto muk. Ticho přerušováno bylo jen řin-
čením pout Blondových. Tento chvěl se jak osyka.
Konečně promluvil opět Mooney šeptem a něžně:
»Dawese, věříš, že jest nebe ?e
»Vím, že zde jest peklo!« odtušil Dawes ne-
obrátiv se.
»Ano, a pak jest i nebe. Vstoupím do nebes. I ty,
mé dítě — neboť býval jsi dobrým ke mně, velmi do-
brým. Bůh ti požehnej, býval jsi velmi, velmi dobrým
ke mně! —«
Mooney
Gimblette
Gimblett
Blond
Dawes
Blondův