ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 73016e10-66f0-11dc-8253-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 11 celkem · entity: person 37, place 24, org 6, work 2
1 article
Ze Soluně, 13. prosince. (C.-B.) Na 5oluňsku řádí dosud bulharští lupiči; pronásledují zvláště Řeky. Nedávno zavra- ždili v Kastorii jednoho řeckého duchovního. Dále byl jimi sprovoděn se světa vážený Řek Kosma. V Menliku byl ve spánku zakristán řeckého chrámu přepaden a zabit. Z Cařihradu, 13. prosince. (C. - B.) Zdejší zástupce arménského patriarchy jeru- zalémského, Erezan, byl zvolen katholikem cilicijským. Z Londýna, 13. prosince. (Pol. Corr.) Podnět Německa a Ruska, učiněný nedávno ve příčině potírání anarchismu, ne- omezil se pouze na velmoci, nýbrž byly vy- zvány veškeré interessované kabinety, aby se akce té zúčastnily, což také ochotně přislí- bily.
Řek Kosma Pol Corr Soluň Cařihrad Londýn Německo Rusko
2 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Trestanec na střeše. Z Londýna se ozna- muje: Jakýs obyvatel vězení pentonvillského dopřál si v noci na minulý pátek potěšení, stráviti noc na střeše. Kterak se mu podařilo dostat se na vysokou střechu, není dosud vysvětleno. Poněvadž si počínal na střeše velmi hrozivě, obmezili se dozorci vězení na to, že hodlali vyčkat, až jej donutí hlad, by opustil svoji vzdušnou posici. Aby jej přilákali, učiněn ve střeše otvor, neboť předpokládali, že noční chlad jej přiměje, aby se vrátil do vězení. Avšak nestalo se to a v pátek ráno seděl vězeň do sud na střeše k nemalému podivu četných zvědavců. Ani domluvy jeho matky, aby se vrátil do vězení, ničeho nepomohly. Teprve když mu dozorci vězňů nalíčili lákavou roštěnku s brambory, nemohl vězeň odolati pokušení a opustil střechu. Chování vězňovo, jenž zajisté strávil na střeše noc velmi nepříjemnou, jest tím podivnější, jelikož vyšlo na jevo, že by byl býval v pátek ráno beztoho z vazby propuštěn. Zdá se, že tímto svým kouskem chtěl toliko upozornit na svou osobu. = Nový trik hospodských taškářů. Do jedné z nejpřednějších restaurací na pařížských bou- levardech přišlo těchto dnů několik elegantních pánů, z nichž jeden pochutnával si na tuctu hollandských ústřic. Když vysrkával poslední ústřici, vykřikl, ne- boť byl by málem polkl perlu, perlu neobyčejné ve- likosti. Ukázal zázračný nález svým spolustolovníkům a jeden z nich rozhodl, že perla má cenu 15.000 franků mezi bratry a nabídl se, že opatří kupce.
Londýn
3 article
Šťastný nálezce však nechtěl se za žádnou cenu odloučit od vzácné perly. Na oslavu šťastného nálezu počastoval celou společnost skvělou hostinou, při níž staré rýnské a šampaňské teklo proudy. Když měl platit, odevzdal číšníku, konajícímu službu, drahocen- nou perlu, aby ji hostinský uschoval, dokud si pro ni nepřijde se znalcem. Milý hostinský čeká ještě dnes na svého hosta, jenž za útratu 400 franků za- nechal mu falešnou perlu v ceně sotva dvou sous. = Oběť loupežné vraždy? Na úpatí vých 50. ul. v New-Yorku byla v těchto dnech na břehu East Riveru nalezena mrtvola as 65letého muže, jež dle všeho delší dobu ve vodě ležela. Zemřelý měl modré oči, dlouhý šedivý vous a byl holohlavý. U mrtvoly byl nalezen medaillonek s podobiznou mladé ženy a prsten se značkou »S. K. Oct. 1857 to P. K., Oct. 7 1861.« Přes a za levým uchem na- lezaly se hluboké rány a v ústech chyběly dva zuby. které byly zajisté zúmyslně vyraženy. Policie má za to, že stařec, jehož osoba nebyla dosud zjištěna, stal se obětí loupežné vraždy, načež byla mrtvola hozena do vody.
S K P K NewYork East Rivera
4 article
= Zabavený pomník. Z Paříže se oznamuje Nebohý Paul Verlaine! I po smrti stihají jej tram- poty a svízele. Městská rada pařížská usnesla se před několika měsíci, aby básníku, jenž zemřel v největší bídě, postaven byl pomník. Provedení po- mníku svěřeno bylo sochaři de Niderhausern-Rodo. Sochař zhotovil překrásné poprsí a pomník měl býti postaven příštího ledna na place de Batignolles. Sochař měl pomník hotový až na některé drobné práce k definitivní úpravě, když pojednou vyzváním pro něj velmi lichotivým povolán byl do Bernu. Ale jací již umělci jsou, zapomenul před svým od- jezdem zaplatit nájemné za atelier. Majitele domu čekání omrzelo a dal v nepřítomnosti umělcově za- baviti veškeré zařízení jeho atelieru se vším všudy. Při tom zabaven byl i pomník Paula Verlaina. Tedy ani po smrti nemůže se nebohý Paul Verlaine zbavit exekutorůl
Verlain Niderhausern Roda Batignolles Paříž Bern
5 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Dr. Gross v Jihlavě. Jeden z ně- mecko-liberálních vůdců vyjel si onehdy do Ji- hlavy, aby tam před voliči promluvil o nynější politické situaci. Toť se ví, že každý z cechov- ních politiků, sáhl dychtivě po novinách, kde vytištěna byla zmíněného pána řeč, aby dověděl se v tomto tak kritickém okamžiku, jak se po- litické věci vlastně mají a čeho lze v přišt době očekávati. Však pan dr. Gross, bůh ví, buďto ničeho nevěděl, neb jako veliký státník, věci, které ví, zamlčel. Pan dr. Gross vykládal, že parlament pracuje dnes zcela normálně a před- seda ministerstva, že by vlastně neměl příčiny si naříkati. Však práce ta koná prý se se strany české pouze na oko, pouze z té příčiny, aby si Čechové zabezpečili, co v rozpočtu jim k vý- hodě. Až prý bude rozpočet vyřízen, počne prý tahanice znovu. Předseda ministerstva zatím zcela nepokrytě prý vyhrožuje ne pouze parla- mentu, nýbrž všemu lidu absolutismem a učinil to způsobem takovým, jakým si to dosud nedo- volil žádný ministr v konstitučním státě. — A co toho příčinou, že v tomto státě ústavnost je ničím, že zrušením jejím hroziti smějí mi- nistři, jako Mikuláš metlou? Kdo tím vinen, že hrozbu tu může ministr vysloviti, aniž by měl nejmenší příčiny k obavě, že ho oprávněný hněv národního zastupitelstva s křesla smete?
doktor Gross Čecho Mikuláš metla Jihlava bůh vědět
6 article
Kdo tím vinen, že smí vláda hroziti absolu- tísmem proto, že jí parlament pracuje přílis zdlouhavým tempem aneb z té příčiny, že nemá důvěry v ochotu parlamentu povoliti jí několik set millionůk k účelům vojenským? Kdo jiný než pan dr. Gross se svými milými přáteli. Základ všeho konstitucionalismu je, že menšina podrobiti se musí většíně. Němci zásadu tu obrátili obstrukcí na rub a donutili stát učiniti reverenci násil- nickému učení, že menšina, je-li německá, po- razí každou jinou majoritu. Konstitucionalismus dne 17. října 1899 svalil se na hromadu a nyní dostavuje se to, co jsme tehdy prorokovali.
doktor Gross Němec
7 article
Je konec ústavnosti, která v tomto státě též toho byla vždy jen hračkou a nikoliv základem zdravého života státního. Dr. Gross ve své řeči doznal, že bída ve státním životě rakouském ničím jiným nedala by se zhojit, než smírem mezi Němci a národem českým. Věříme. Však co připojil dr. Gross k tomu za tepla? Že by Čechové musili ovšem ustoupiti od svých ne- uskutečnitelných snů a idealů, že by nabýti musili vědomí, že žijou v Rakousku. Naše idealy ! Sešroubovali jsme je na to nejnutnější, neboť co dnes jejich obsahem ? Touha naše po právu, po svatém, nezadatelném právu. My velmi dobře jsme si toho vědomi kde jsme, jinak ale Němci a pan dr. Gross s nimi, jež mají za to, že žijou — v Prusku. — Štít na ochranu německé knihy, literatury a vůbec celého dovozu německých tiskovin do Prahy a do Čech proti »české štvanici«, kterouž prý jako na komando veškerý pražský tisk český zahájil, pozdvihuje dnešní »Bo- hemie« a s vervou lepší věci hodnou zasazuje kopí za odbyt produktů německých velduchů na našem českém knihovním trhu. Orgán ně- meckého kasina uvádí úryvek ze společného prohlášení českých listů proti zlořádu a šlendri- ánu české povahy, která si nestoudné nadávky a hanobení vlastní české krve nejen kupuje ale ještě za rámečekldává, i píše, že prý není třeba teprve zvlášť na to upozorňovati, kdo prýz tohoto strašného polního tažení proti německé knize bude míti větší škodu. Právě tak snadno lze prý odpověděti na dotaz, co prý tomu řeknou ti různí čeští professoři, hudebnícia umělci, až jim říšskoněmecké listy, jichž vyha- zov z českých národních kruhů se nyní dopo- ručuje jakožto čin národní, na příště uzavrou své sloupce pro jich reklamy? Jak prý tak mnohá česká slovutnost seschla by se v naprosté
doktor Gross Němec Čecho Rakousko Prusko Praha Čechy Bo
8 article
nic a to kdo bude mít větší škodu můžem to nechat zcela klidně dojíti, my Čechové. Nechťsi o německé knize soudí jak chce kdo chce, není pochyby, že by nebylo šťastnějšího národa nad náš, kdyby hranice naší vlasti nikdy nebyla překročila německá kniha a co se týče dob přítomných, nemůže býti ani truchlivějšího zjevu kulturního, nejen z ohledů na přímou páteř uvě- domění národního, nýbrž i se zřetele národo- hospodářské rozšafnosti jako onen, že české obecenstvo jak nám z kruhů odborných s ve- škerou vážností tvrzeno bylo, jest snad aspoň stejně silným konsumentem říšsko-německého dovozu literárního jako Němci v Čechách. Ne- věříme tomu ovšem, ale vzdor tomu zůstává pravdou, že němečtí nakladatelé a knihkupci poznali by ve svých účtech řádný úbytek, kdyby německé tiskopisy byly skutečně důsledně ze všech českých domácnosti vyhazovány. Kdo by tedy měl větší morální prospěch z tohoto zastavení do- vozu německé literatury, zvláště časopisné, jest n bíle dni a kdo naprostou materialní škodu jest nad slunce jasno a v tom ohledu a v tom ohledu co nejúplněji souhlasíme s »Bo- hemií«, že na otázky tyto lze velice snadno odpověděti. Vždyť ke všem všudy i akcie téže »Bohemie« by převalně klesly, kdyby nebylo českých jejích čtenářů a odběratelů; ona sice má aspoň tolik slušnosti, že když proti všemu českému uprostřed českého národa štve, aspoň neuveřejňuje českých inserátů v řeči původní, nýbrž je raději překládá. Co však říci jejímu soudruhu z Mercyovy oficiny, který si proti Čechům počíná s jistou nepopíratelnou německo- lidovou vehemencí, což mu naprosto nevadí, aby každého dne nepřinesl řadu českých v české řeči uveřejněných inserátů. Na přední straně proti Čechům rozhodný boj, na zadní pak
Čecho Němec Čechy Bohemia
9 article
— mu mohou Ceši nepochybně vlézt, není-liž pravda? A co se týče říšsko-německého do- vozu, to by byla nějaká katastrofa, kdyby najednou přestaly se sem dovážeti ně- mecká »Jugend« se svým protičeským sprosťáctvím, jež, zdá se, jest našim lidem tak nevyhnutelným kořením k odpolední černé kávě, anebo »Simplicissimus« vzdor své neurvalosti ještě nejslušnější z německých týdenníků, jenž ovšem má té německé slávy sám až po krk, či snad dokonce máme litovati té chlípné nečisté havěti jako »Album« anebo »Das kleine Witz- blatt«, kteráž tiskne se v německé bohabojné říši náhradou za pešťský »Kaviar«, působením německého císaře zničený a nyní beze všech nesnází nikoho neurážejíc v Německu vychází? Tu přiznáme se bez mučení, že bychom tu ukrutně pohořeli, neboť za toto, upřímně řečeno — sviňstvo náhrady v naší literatuře nemáme. — Jednoty divadelních ochotníků Nár. divadlu v Brně. Jak se nám oznamuje, byly skorem veškeré jednoty divadelních ochotníků na Moravě a v Čechách požádány zvláštními dopisy, jednak aby se přihlásily za člena Druž- stva Národního divadla v Brně, neb uspořádaly představení divadelní, slavnosti neb různé jiné zábavy a přednášky. Jest na našem ochotnictvu českoslovanském, aby Družstvu Národního di- vadla v Brně přispělo měrou největší k usku- tečnění úkolu, který nejen pro zájmy českého Brna, ale pro národní náš život celý má význam neocenitelný.
Německo Morava Čechy Brno národní . divadlo v Brno národní divadlo v Brno národní di český Brno
10 article
— Z Chrudimi. (Pův. zpr. »N. L.«) Obecní výbor král. věnného města Chrudimi, uznávaje úsili o zřízení druhé české university v Brně za oprávněné a pro kulturní vývin če- ského národa nevyhnutelné a uznávaje zároveň důvodnost snah bratří Slovinců o zřízení uni- versity v Lublani, přistoupil v zasedání svém dne 11. prosince 1901 v plném znění k pro- jevu obecních starších král. hlavního města Prahy ze dne 2. prosince 1901, v té příčině učiněnému. — Čtyřstoleté jubileum literatury chor- vatské, jehož oslavy v posledních dnech v ná- rodě chorvatském nabyly rázu manifestačního, došly i u nás svého ohlasu. Sympatiím se vzác- ným tímto jubileem dán výraz včerejšího večera na žofínské akademii, uspořádané Aka- demickým čtenářským spolkem, které zúčastnily se nejvybranější kruhy pražské s vynikajícími osobnostmi v čele. Významnou pro večer, svým akcentem o vzájemnosti českochorvatské, byla řeč prorektora české techniky, poslance pro- fessora J. IV. Hrázkého, jenž vřelým tonem poukázal k tomu, jak slovanská Praha váže tímto projevem úžeji pásku slovanské vzájemnosti mezi národem českým a chorvatským. Večerem tím i širší veřejnosti poskytnuta možnost, na- hlédnouti pod elonu bojů sbratřeného národa chorvatského, jehož utrpení v bojích o národ- nost druží se po bok bojům za naše svatá práva. I v kulturní historii, v obrození shle- dáváme vzácnou analogii. Z těch příčin cítíme právě k národu chorvatskému vřelé sympatie, neboť snahy jejich jsou tak blízké snahám našim. Řečník končí poetickým závěrem, že v den tak významný hřejivá radost ze vše- slovanské vzájemnosti sálati bude od zachmu- řených našich hor až po slunné břehy slo- vanské. Bouřlivý souhlas provázel tato vlaste- necká slova řečníkova. Chorvatský studující p.
Slovinec Hrázký Chrudim Brno Lublaň Praha
11 article
Bolč, v rysech ovšem stručných, ale jasných podal náčrtek rozvoje literatury chorvatské. Vlastní pořad akademie pohyboval se v rámci rázu hudebně-uměleckého. Po stránce té vavříny večera strhla na sebe mladá umělkyně mar- kýza Maja Strozziova cituplným přednesem několika písní, ve kterých bohatost svého hlasu a půvabnou barvitost osvědčila jmenovitěv »Stínovém tanci« z »Dinorah«. Další čísla pro- gramu »Hrvatské kolo«, přednesené tambu- rašským oborem Sokola staroměst., přednes p. R. Inemanna Preradičova »Dědaa vnuka«, jakož i doprovod hudebního skladatele p. K. Pospíšila provázena pochvalou ne- malou. Lesk a význam večera včerejšího dojista zůstane jímavou páskou ke sblížení a pěstění styků česko-chorvatských. Z vynikajících osob- ností, jež této akademie se zúčastnily, kromě deputací delegátů Slovanského klubu, pražské kolonie chorvatsko-bulharské, řady spolků stu- dentských a jiných, uvádíme náměstka starosty měst pražských dra. Vojt. Friče, rektora uni- versity dra. Sýkoru, professory vys. škol pražských Hrázkého, Stoklasu, Cho- dounského, dále dra. F. L. Riegra, F. A. Šuberta, cís r. Ottu a řadu spisovatelů a spisovatelek českých.
Strozziův Sokol R Inemann Dědaa K Pospíšil Frič Sýkora Hrázký Stoklasa F L Riegr F A Šubert Ott Preradičův