1
article
Ze Soluně, 13. prosince. (C.-B.) Na
5oluňsku řádí dosud bulharští lupiči;
pronásledují zvláště Řeky. Nedávno zavra-
ždili v Kastorii jednoho řeckého duchovního.
Dále byl jimi sprovoděn se světa vážený
Řek Kosma. V Menliku byl ve spánku
zakristán řeckého chrámu přepaden a zabit.
Z Cařihradu, 13. prosince. (C. - B.)
Zdejší zástupce arménského patriarchy jeru-
zalémského, Erezan, byl zvolen katholikem
cilicijským.
Z Londýna, 13. prosince. (Pol. Corr.)
Podnět Německa a Ruska, učiněný nedávno
ve příčině potírání anarchismu, ne-
omezil se pouze na velmoci, nýbrž byly vy-
zvány veškeré interessované kabinety, aby se
akce té zúčastnily, což také ochotně přislí-
bily.
Řek
Kosma
Pol
Corr
Soluň
Cařihrad
Londýn
Německo
Rusko
2
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Trestanec na střeše. Z Londýna se ozna-
muje: Jakýs obyvatel vězení pentonvillského dopřál
si v noci na minulý pátek potěšení, stráviti noc na
střeše. Kterak se mu podařilo dostat se na vysokou
střechu, není dosud vysvětleno. Poněvadž si počínal
na střeše velmi hrozivě, obmezili se dozorci vězení
na to, že hodlali vyčkat, až jej donutí hlad, by
opustil svoji vzdušnou posici. Aby jej přilákali,
učiněn ve střeše otvor, neboť předpokládali, že
noční chlad jej přiměje, aby se vrátil do vězení.
Avšak nestalo se to a v pátek ráno seděl vězeň do
sud na střeše k nemalému podivu četných zvědavců.
Ani domluvy jeho matky, aby se vrátil do vězení,
ničeho nepomohly. Teprve když mu dozorci vězňů
nalíčili lákavou roštěnku s brambory, nemohl vězeň
odolati pokušení a opustil střechu. Chování vězňovo,
jenž zajisté strávil na střeše noc velmi nepříjemnou,
jest tím podivnější, jelikož vyšlo na jevo, že by byl
býval v pátek ráno beztoho z vazby propuštěn. Zdá
se, že tímto svým kouskem chtěl toliko upozornit
na svou osobu.
= Nový trik hospodských taškářů. Do
jedné z nejpřednějších restaurací na pařížských bou-
levardech přišlo těchto dnů několik elegantních pánů,
z nichž jeden pochutnával si na tuctu hollandských
ústřic. Když vysrkával poslední ústřici, vykřikl, ne-
boť byl by málem polkl perlu, perlu neobyčejné ve-
likosti. Ukázal zázračný nález svým spolustolovníkům
a jeden z nich rozhodl, že perla má cenu 15.000
franků mezi bratry a nabídl se, že opatří kupce.
Londýn
3
article
Šťastný nálezce však nechtěl se za žádnou cenu
odloučit od vzácné perly. Na oslavu šťastného nálezu
počastoval celou společnost skvělou hostinou, při níž
staré rýnské a šampaňské teklo proudy. Když měl
platit, odevzdal číšníku, konajícímu službu, drahocen-
nou perlu, aby ji hostinský uschoval, dokud si pro
ni nepřijde se znalcem. Milý hostinský čeká ještě
dnes na svého hosta, jenž za útratu 400 franků za-
nechal mu falešnou perlu v ceně sotva dvou sous.
= Oběť loupežné vraždy? Na úpatí vých
50. ul. v New-Yorku byla v těchto dnech na břehu
East Riveru nalezena mrtvola as 65letého muže, jež
dle všeho delší dobu ve vodě ležela. Zemřelý měl
modré oči, dlouhý šedivý vous a byl holohlavý.
U mrtvoly byl nalezen medaillonek s podobiznou
mladé ženy a prsten se značkou »S. K. Oct. 1857
to P. K., Oct. 7 1861.« Přes a za levým uchem na-
lezaly se hluboké rány a v ústech chyběly dva zuby.
které byly zajisté zúmyslně vyraženy. Policie má za
to, že stařec, jehož osoba nebyla dosud zjištěna, stal
se obětí loupežné vraždy, načež byla mrtvola hozena
do vody.
S K
P K
NewYork
East Rivera
4
article
= Zabavený pomník. Z Paříže se oznamuje
Nebohý Paul Verlaine! I po smrti stihají jej tram-
poty a svízele. Městská rada pařížská usnesla se
před několika měsíci, aby básníku, jenž zemřel
v největší bídě, postaven byl pomník. Provedení po-
mníku svěřeno bylo sochaři de Niderhausern-Rodo.
Sochař zhotovil překrásné poprsí a pomník měl býti
postaven příštího ledna na place de Batignolles.
Sochař měl pomník hotový až na některé drobné
práce k definitivní úpravě, když pojednou vyzváním
pro něj velmi lichotivým povolán byl do Bernu.
Ale jací již umělci jsou, zapomenul před svým od-
jezdem zaplatit nájemné za atelier. Majitele domu
čekání omrzelo a dal v nepřítomnosti umělcově za-
baviti veškeré zařízení jeho atelieru se vším všudy.
Při tom zabaven byl i pomník Paula Verlaina. Tedy
ani po smrti nemůže se nebohý Paul Verlaine
zbavit exekutorůl
Verlain
Niderhausern
Roda
Batignolles
Paříž
Bern
5
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Dr. Gross v Jihlavě. Jeden z ně-
mecko-liberálních vůdců vyjel si onehdy do Ji-
hlavy, aby tam před voliči promluvil o nynější
politické situaci. Toť se ví, že každý z cechov-
ních politiků, sáhl dychtivě po novinách, kde
vytištěna byla zmíněného pána řeč, aby dověděl
se v tomto tak kritickém okamžiku, jak se po-
litické věci vlastně mají a čeho lze v přišt
době očekávati. Však pan dr. Gross, bůh ví,
buďto ničeho nevěděl, neb jako veliký státník, věci,
které ví, zamlčel. Pan dr. Gross vykládal, že
parlament pracuje dnes zcela normálně a před-
seda ministerstva, že by vlastně neměl příčiny
si naříkati. Však práce ta koná prý se se strany
české pouze na oko, pouze z té příčiny, aby si
Čechové zabezpečili, co v rozpočtu jim k vý-
hodě. Až prý bude rozpočet vyřízen, počne prý
tahanice znovu. Předseda ministerstva zatím
zcela nepokrytě prý vyhrožuje ne pouze parla-
mentu, nýbrž všemu lidu absolutismem a učinil
to způsobem takovým, jakým si to dosud nedo-
volil žádný ministr v konstitučním státě. — A
co toho příčinou, že v tomto státě ústavnost
je ničím, že zrušením jejím hroziti smějí mi-
nistři, jako Mikuláš metlou? Kdo tím vinen, že
hrozbu tu může ministr vysloviti, aniž by měl
nejmenší příčiny k obavě, že ho oprávněný
hněv národního zastupitelstva s křesla smete?
doktor
Gross
Čecho
Mikuláš metla
Jihlava
bůh vědět
6
article
Kdo tím vinen, že smí vláda hroziti absolu-
tísmem proto, že jí parlament pracuje přílis
zdlouhavým tempem aneb z té příčiny,
že nemá důvěry v ochotu parlamentu
povoliti jí několik set millionůk
k účelům vojenským? Kdo jiný než pan dr.
Gross se svými milými přáteli. Základ všeho
konstitucionalismu je, že menšina podrobiti se
musí většíně. Němci zásadu tu obrátili obstrukcí
na rub a donutili stát učiniti reverenci násil-
nickému učení, že menšina, je-li německá, po-
razí každou jinou majoritu. Konstitucionalismus
dne 17. října 1899 svalil se na hromadu a
nyní dostavuje se to, co jsme tehdy prorokovali.
doktor
Gross
Němec
7
article
Je konec ústavnosti, která v tomto státě též
toho byla vždy jen hračkou a nikoliv základem
zdravého života státního. Dr. Gross ve své řeči
doznal, že bída ve státním životě rakouském
ničím jiným nedala by se zhojit, než smírem
mezi Němci a národem českým. Věříme. Však
co připojil dr. Gross k tomu za tepla? Že by
Čechové musili ovšem ustoupiti od svých ne-
uskutečnitelných snů a idealů, že by nabýti
musili vědomí, že žijou v Rakousku. Naše
idealy ! Sešroubovali jsme je na to nejnutnější,
neboť co dnes jejich obsahem ? Touha naše po
právu, po svatém, nezadatelném právu. My
velmi dobře jsme si toho vědomi kde jsme,
jinak ale Němci a pan dr. Gross s nimi, jež
mají za to, že žijou — v Prusku.
— Štít na ochranu německé knihy,
literatury a vůbec celého dovozu německých
tiskovin do Prahy a do Čech proti »české
štvanici«, kterouž prý jako na komando veškerý
pražský tisk český zahájil, pozdvihuje dnešní »Bo-
hemie« a s vervou lepší věci hodnou zasazuje
kopí za odbyt produktů německých velduchů
na našem českém knihovním trhu. Orgán ně-
meckého kasina uvádí úryvek ze společného
prohlášení českých listů proti zlořádu a šlendri-
ánu české povahy, která si nestoudné nadávky
a hanobení vlastní české krve nejen kupuje ale
ještě za rámečekldává, i píše, že prý není třeba
teprve zvlášť na to upozorňovati, kdo prýz
tohoto strašného polního tažení proti německé
knize bude míti větší škodu. Právě tak snadno
lze prý odpověděti na dotaz, co prý tomu
řeknou ti různí čeští professoři, hudebnícia
umělci, až jim říšskoněmecké listy, jichž vyha-
zov z českých národních kruhů se nyní dopo-
ručuje jakožto čin národní, na příště uzavrou
své sloupce pro jich reklamy? Jak prý tak
mnohá česká slovutnost seschla by se v naprosté
doktor
Gross
Němec
Čecho
Rakousko
Prusko
Praha
Čechy
Bo
8
article
nic a to kdo bude mít větší škodu můžem to nechat
zcela klidně dojíti, my Čechové. Nechťsi
o německé knize soudí jak chce kdo chce, není
pochyby, že by nebylo šťastnějšího národa nad
náš, kdyby hranice naší vlasti nikdy nebyla
překročila německá kniha a co se týče dob
přítomných, nemůže býti ani truchlivějšího zjevu
kulturního, nejen z ohledů na přímou páteř uvě-
domění národního, nýbrž i se zřetele národo-
hospodářské rozšafnosti jako onen, že české
obecenstvo jak nám z kruhů odborných s ve-
škerou vážností tvrzeno bylo, jest snad aspoň
stejně silným konsumentem říšsko-německého
dovozu literárního jako Němci v Čechách. Ne-
věříme tomu ovšem, ale vzdor tomu zůstává
pravdou, že němečtí nakladatelé a knihkupci
poznali by ve svých účtech řádný úbytek, kdyby
německé tiskopisy byly skutečně důsledně ze
všech českých domácnosti vyhazovány. Kdo by tedy
měl větší morální prospěch z tohoto zastavení do-
vozu německé literatury, zvláště časopisné, jest n
bíle dni a kdo naprostou materialní škodu
jest nad slunce jasno a v tom ohledu
a v tom ohledu co nejúplněji souhlasíme s »Bo-
hemií«, že na otázky tyto lze velice snadno
odpověděti. Vždyť ke všem všudy i akcie téže
»Bohemie« by převalně klesly, kdyby nebylo
českých jejích čtenářů a odběratelů; ona sice
má aspoň tolik slušnosti, že když proti všemu
českému uprostřed českého národa štve, aspoň
neuveřejňuje českých inserátů v řeči původní,
nýbrž je raději překládá. Co však říci jejímu
soudruhu z Mercyovy oficiny, který si proti
Čechům počíná s jistou nepopíratelnou německo-
lidovou vehemencí, což mu naprosto nevadí,
aby každého dne nepřinesl řadu českých v české
řeči uveřejněných inserátů. Na přední straně
proti Čechům rozhodný boj, na zadní pak
Čecho
Němec
Čechy
Bohemia
9
article
— mu mohou Ceši nepochybně vlézt, není-liž
pravda? A co se týče říšsko-německého do-
vozu, to by byla nějaká katastrofa, kdyby
najednou přestaly se sem dovážeti ně-
mecká »Jugend« se svým protičeským
sprosťáctvím, jež, zdá se, jest našim lidem tak
nevyhnutelným kořením k odpolední černé kávě,
anebo »Simplicissimus« vzdor své neurvalosti
ještě nejslušnější z německých týdenníků, jenž
ovšem má té německé slávy sám až po krk, či
snad dokonce máme litovati té chlípné nečisté
havěti jako »Album« anebo »Das kleine Witz-
blatt«, kteráž tiskne se v německé bohabojné
říši náhradou za pešťský »Kaviar«, působením
německého císaře zničený a nyní beze všech
nesnází nikoho neurážejíc v Německu vychází?
Tu přiznáme se bez mučení, že bychom tu
ukrutně pohořeli, neboť za toto, upřímně řečeno
— sviňstvo náhrady v naší literatuře nemáme.
— Jednoty divadelních ochotníků Nár.
divadlu v Brně. Jak se nám oznamuje, byly
skorem veškeré jednoty divadelních ochotníků
na Moravě a v Čechách požádány zvláštními
dopisy, jednak aby se přihlásily za člena Druž-
stva Národního divadla v Brně, neb uspořádaly
představení divadelní, slavnosti neb různé jiné
zábavy a přednášky. Jest na našem ochotnictvu
českoslovanském, aby Družstvu Národního di-
vadla v Brně přispělo měrou největší k usku-
tečnění úkolu, který nejen pro zájmy českého
Brna, ale pro národní náš život celý má význam
neocenitelný.
Německo
Morava
Čechy
Brno
národní . divadlo v Brno
národní divadlo v Brno
národní di
český Brno
10
article
— Z Chrudimi. (Pův. zpr. »N. L.«)
Obecní výbor král. věnného města Chrudimi,
uznávaje úsili o zřízení druhé české university
v Brně za oprávněné a pro kulturní vývin če-
ského národa nevyhnutelné a uznávaje zároveň
důvodnost snah bratří Slovinců o zřízení uni-
versity v Lublani, přistoupil v zasedání svém
dne 11. prosince 1901 v plném znění k pro-
jevu obecních starších král. hlavního města
Prahy ze dne 2. prosince 1901, v té příčině
učiněnému.
— Čtyřstoleté jubileum literatury chor-
vatské, jehož oslavy v posledních dnech v ná-
rodě chorvatském nabyly rázu manifestačního,
došly i u nás svého ohlasu. Sympatiím se vzác-
ným tímto jubileem dán výraz včerejšího večera
na žofínské akademii, uspořádané Aka-
demickým čtenářským spolkem, které zúčastnily
se nejvybranější kruhy pražské s vynikajícími
osobnostmi v čele. Významnou pro večer, svým
akcentem o vzájemnosti českochorvatské, byla
řeč prorektora české techniky, poslance pro-
fessora J. IV. Hrázkého, jenž vřelým
tonem poukázal k tomu, jak slovanská Praha váže
tímto projevem úžeji pásku slovanské vzájemnosti
mezi národem českým a chorvatským. Večerem
tím i širší veřejnosti poskytnuta možnost, na-
hlédnouti pod elonu bojů sbratřeného národa
chorvatského, jehož utrpení v bojích o národ-
nost druží se po bok bojům za naše svatá
práva. I v kulturní historii, v obrození shle-
dáváme vzácnou analogii. Z těch příčin
cítíme právě k národu chorvatskému vřelé
sympatie, neboť snahy jejich jsou tak blízké
snahám našim. Řečník končí poetickým závěrem,
že v den tak významný hřejivá radost ze vše-
slovanské vzájemnosti sálati bude od zachmu-
řených našich hor až po slunné břehy slo-
vanské. Bouřlivý souhlas provázel tato vlaste-
necká slova řečníkova. Chorvatský studující p.
Slovinec
Hrázký
Chrudim
Brno
Lublaň
Praha
11
article
Bolč, v rysech ovšem stručných, ale jasných
podal náčrtek rozvoje literatury chorvatské.
Vlastní pořad akademie pohyboval se v rámci
rázu hudebně-uměleckého. Po stránce té vavříny
večera strhla na sebe mladá umělkyně mar-
kýza Maja Strozziova cituplným přednesem
několika písní, ve kterých bohatost svého hlasu
a půvabnou barvitost osvědčila jmenovitěv
»Stínovém tanci« z »Dinorah«. Další čísla pro-
gramu »Hrvatské kolo«, přednesené tambu-
rašským oborem Sokola staroměst.,
přednes p. R. Inemanna Preradičova »Dědaa
vnuka«, jakož i doprovod hudebního skladatele
p. K. Pospíšila provázena pochvalou ne-
malou. Lesk a význam večera včerejšího dojista
zůstane jímavou páskou ke sblížení a pěstění
styků česko-chorvatských. Z vynikajících osob-
ností, jež této akademie se zúčastnily, kromě
deputací delegátů Slovanského klubu, pražské
kolonie chorvatsko-bulharské, řady spolků stu-
dentských a jiných, uvádíme náměstka starosty
měst pražských dra. Vojt. Friče, rektora uni-
versity dra. Sýkoru, professory vys. škol
pražských Hrázkého, Stoklasu, Cho-
dounského, dále dra. F. L. Riegra, F.
A. Šuberta, cís r. Ottu a řadu spisovatelů
a spisovatelek českých.
Strozziův
Sokol
R Inemann
Dědaa
K Pospíšil
Frič
Sýkora
Hrázký
Stoklasa
F L Riegr
F A Šubert
Ott
Preradičův