4
article
Zemřelí v Praze
Dne 7. prosince 1901. Náhlovská Antonie,
vdova po kamnáři, 81 rok, 48—I. Brokešová Barbora,
soukromnice, 37 roků, 738—I. Kosinová Božena.
vdova po zem. škol. inspektoru, 51 rok, 433—III.
Vršecká Antonie, dcera sluhy, 1 rok, 532—VII.
Ve všeobecné nemocnici: Krejč Karel, c. k.
koncipista, 26 roků. Sedlická Klára, manželka kože-
luha, 29 roků. Smíšková Kateřina, manželka koláře,
35 roků. Zahradnická Eleonora, manželka dělníka,
60 roků. Zika Viktorin, čeledín, 24 roky. — U mi
losrdných sester: Šámal Václav, zedník, 50
Dne 8. prosince 1901: Bergstein Jan, býv.
soukromý úřadník, 59 roků, 286—II. Neubertová
Julie, vdova po holiči, 73 roky, 697—II. Reifova Rů-
žena, dcera mlynářského pomocníka, 1 rok 5 měs.
1159—II. Růžička Josef, krejčí, 56 roků, 1455— II.
JUDr. Lepař František, c. k. soudní adjunkt, 31 rok
1638—II. Roubičková Kateřina, vdova po obchod-
níku, 86 roků, 457—I. Tillová Marie, vdova poc.
k. vládním radovi, 67 roků, 653—II. Matuchova
Emilie, dcera rolníka, 15 roků, 566—III. Musilova
Josefa, dcera dělníka, 4 roky, 197—IV. Schebestova
Marta, dcera soukromého úřadníka, 4 m., 276—VII.
— Ve všeobecné nemocnici: Kalousová
Marie, služka, 32 roky. Patrasová Antonie, posluho-
vačka, 36 roků. Plass Antonín, syn rolníka, 12 roků.
Zita František, rolník, 57 roků. — U milosrd-
ných sester: Baier Josef, nádenník, 27 roků.
Náhlovská
I Brokešová
Barbora
I Kosinová
Božena
Vršecká
Krejč
Karel
Klár
Smíšková
Kateřina
Eleonora
Zika Viktorin
Reifův
Růžička
Josef
JUDr
Lepař
František
Roubičková
I Tillová
Marie
Matuchův
Emilie
Musilův
Schebestův Mars
Patrasová
Plass
Antonín
Zita
Praha
Šámal Václav
Bergstein Jan
Neubertová Julie
Kalousová Marie
Baier Josef
9
article
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Po čtvrté:
Quo vadis.
Velká výpravná hra z dob pronásledování křesťanů
za císaře Nerona v Římě o 5 dějstvích (10 obra-
zech). Dle světového románu H. Sienkiewicze na-
psal Ant. Hoffmann.
29338
Divadlo jest parním otopem náležitě vyhřáto.
Král
H Sienkiewicz
Hoffmann
Řím
Pištěkův divadlo
Quo vadis
27
article
Národní pohádky a báje.
Národní pohádky a báje.
Vypravuje Josef Kalenský. — Pořadí I. Se 4 skvost-
nými původními barvotiskovými obrázky. Il. opravené
vydání.
Obsah: Slovo k čtenářům. — Pohádka úvodem. —
Nová pohádka o Popelušce. — Černá labuť. — Zlatý
prsten. — Jozka hrdina. — Pták loupežník. — Rů-
žový paprsek sluneční. — Démantový trysk. — Král
Abram. — Zakletý hrad. — Modrý ptáček. — Vodní-
kova nevěsta. — Princ Jelen. — Ošizený čert. —
Krakonošova láska. — Nůž, srp a kosa. — Obr „Oho!“
— Vzteklý švec. — Světluška a čarodějnice Mrákava.
— Vandrák kouzelník. Cena skvostně vázaného výtisku
3 K, poštou franko o 30 h. více, kdo obnos predem
pošt. poukázkou zašle.
Na skladě v každém knihkupectví,
zejména u nakladatele Rudolfa Storcha,
knihkupce v Karlíně.
Kalenský
hrdina
Pták
Abram
Jelen
Mrákava
Storch
Karlín
Krakonošův láska
33
article
— 550 —
tento věděl o mukách trestaneckých více než on sám, snad
proto, že jemu, Dawesovi, nedůvěřivému, slepý druh byl
milejším než bystrozraký.
Mooney byl jeden z nejstarších trestancův. Přibyl
před 57 lety do Sydneye a byl 14 let stár, když byl de-
portován. Prodělal všechny způsoby otroctví: pracoval
jako sluha, oženil se, vzdělával role, byl opět odsouzen
a nyní byl jakýmsi ubohým patriarchou ostrova Norfolku,
kdež býval již dříve. Žena jeho byla dávno již mrtvaa
on vykládal, že velitel, jemuž se zalíbila, dal jej znovu
uvrhnouti do vězení. Stávalo se tak ostatně častěji.
Troke vloudil se v prostor, kdež Dawesův oddíl spal
a připlíživ se k dřímajícímu Dawesovi, prosil jej, napo-
dobiv šepotavý hlas Mooneyův o trošku tabáku. Dawes
rozespalý vstrčil mu trošek do ruky. Troke, chopiv se ra-
mene Dawesova, dal rozžehnouti světlo. Polapil tedy Da-
wesa konečně, byť že tabák byl sotva tak veliký, jako ho-
řejší polovička malíčku! Ale Dawes rozlícen úskokem, vy-
skočil a srazil Troka k zemi. Zdolán ale ostatními stráž-
níky přispěchavšími, byl Dawes v bezvědomí pak odvlečen
do cely a tam na kruh na plochých kamenech připoután,
zatím co do něj pět neb šest strážníků o překot bušilo.
»Padesát ran dostaneš, můj milý,« děl Frere druhého
dne ráno k ztýranému, ztlučenému vězni.
Padesát ran bylo vysázeno a velitel přišel druhého
dne opět. »Odbojník« nedal ani odpovědi.
»Nuže, Troku, dejte mu vysázeti dalších padesát
Však uvidíme, z jakého jest jádra!«
Ne padesát, ale sto dvacet ran bylo mu vysázeno
příštího jitra, leč chmurný trestanec ni slova neřekl, Pak
odsouzen byl na čtrnáct dní samovazby v novém vězení.
Vyšed, smál se jen trýznitelům do tváře. Opět byl k sa-
Dawes
Mooney
Přibyl
Sydney
Dawesův
Mooneyův
Frere
Norfolk
Troke
34
article
551-
movazbě odsouzen, podruhé, potřetí a znovu sbičován. Byl
tak vysílen, že lékař poslal jej do nemocnice. Když se
zotavil jakž takž, navštívil ho Frere znovu a shledav jej
dosti pokořena, nařídil, by mlel rýži. Dawes zdráhal se
pracovati. Byl tedy připoután ke kameni mlýnskému a jiný
trestanec postaven mu po bok. Když tento otočil, musilo
se i rámě Dawesovo otočiti. »Nejsi přece jen z křemele,«
posmíval se Frere. Tu ale vzepjal nezdolný nebožák své
svaly ztrmácené a zastavil otáčení kola. Frere dal mu vy-
sázeti dalších padesát ran a poslal ho pak, aby tloukl cay-
enský pepř. Tohoto trestu obávali se trestanci více než
kteréhokoliv jiného. Palčivý prach plnil jim oči, plíce a
působil jim nejhroznější muka — což teprve ale muži se
zády až na živé maso rozdrásanými. !
Po čtyřech dnech Dawes byl zlomen, poloslep a
plný ran a puchýřův. »Pro boha, kapitáne Frere, zabijte
mne raději hned!« děl.
»I toto! Podvolil jsi se a to mi stačí! Troku, do
nemocnice s ním !«
Tam navštívil ho North. »Byl bych přišel už dříve,«
pravil, »ale byl jsem zle nemocen.« Vypadal dle toho.
Měl horečku silnou i ostříhali mu vous i vlas. Dawes viděl,
že muž sestárlý trpěl snad větší muka než on sám.
Nazejtří Frere, obdivuje odvahu jeho, nabídl Dawe-
sovi, aby vstoupil do služeb jeho. Dawes obrátil se bez
odpovědi k trýzniteli zády. North vytýkal mu to později:
»Myslím, že udělal jste si z velitele nepřítele! Proč jste
nepřijal nabídky jeho?«
»Měl jsem své soudruhy zraditi?« odtušil Dawes,
vzhlédnuv ke knězi pohrdlivě. »Toho neučiním !«
Kněz mluvil k trestanci o naději spasení, o nesmr-
telnosti a příštím životě, kterýž ho ještě čeká za hrobem.
Frere
Dawes
Dawesův
Trok
North