1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 210. ze dne l. srpna 1900.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Operace »siamskýoh« dvojčat. V těchto
dnech provedena byla v nemocnici sansebastianské
v Rio de Janeiru na srostlém páru děvčat jedn
z nejobtížnějších operací lékařských se šťastným vý-
sledkem. Dvojčata narodila se r. 1894 a až na jich
srůst jsou děti zcela normálního vývinu. Řez vyko-
nán byl pomocí Roentgenových paprsků. Nejprve po-
řízeny byly přesné fotografie vnitra srocených míst.
čímž bylo zjištěno, že dětem je společnou postrann
čásť břicha. Proto býl krok spojen s nemalým ne-
bezpečím, jelíkož operace mohla míti lehko za ná-
sledek vykrvácení. V říjnu minulého roku rozstonalo
se jedno z dětí chřípkou a horečka dostoupila až 4
stupňů. Druhé dítě zůstalo zúplna nemocí ušetřeno.
Následkem významné okolnosti té soudili lékaři, že
dvojčata mají játra samostatná, kteráž ani žádnými
žilkovými síťkami spojena nejsou. Po dobu několik
měsíců studovali lékaři otázku řezu na sádrovém
modelu, zhotoveném dle roentgenovských fotografií
bádání jejich týkalo se hlavního cíle, kterými místy
bylo by dlužno řez vésti. Když pak dříve předse-
vzaty byly pokusy i na zvířatech, přikročeno ko-
nečně k závažnému výkonu operačnímu tím, že dvoj-
čata byla chloroformována a dílo podniknuto drem.
Chapot-Prevostem. A jak už zmínka se stala, doko-
náno se znamenitým výsledkem. Když se jedno
z děvčat probralo z narkosy, zněla prvá jeho otázka
v tom směru, kde že je sestřička. A totéž opětovalo
druhé dítě, jakmile přivedeno bylo opět k vědomí.
Rio jít Janeiro
4
article
Oběma děckům dobře se po šťastné operaci vede
lékaři ujišťují, že děvčátka zůstanou zcela jistě za-
chována.
= Hubitel hadů. Courtol, francouzský hubitel
hadů, jest bez odporu jednou ze zvláštních osobno
stí Francie. Jest šťastným majitelem úplných oděvů
z hadí kůže a nosí i zašpičatělou čepici z této látky
Courtol jest však i postrachem všech nestvůr, jimiž
hemží se okolí hořejší Loiry. Nebýti Courtola, ne-
bylo by nebezpečnější krajiny nad tuto, slynoucí
bohatstvím zejmena na jedovaté hady. Úřady vy-
psaly odměnou na hlavu každého chyceného hada
cenu 25 centimů. A s nepatrnými těmito počátky
zahájil Courtol životní svou kariéru. Během kratičké
doby vyloučil ze svého odvětví všemožnou konku-
renci a sláva jeho jmena roznesla se po celé Francii.
takže Calmette, ředitel Pasteurova ústavu v Lille
vynálezce záchranné masti proti ranám z uštknut
hadů, za jeho zásluhy jmenoval Courtola svým spo-
lečníkem. Prostý venkovský hoch byl z počátku
angažován za dodavatele živých jedovatých plazů.
Tu však vznikly u věci samé nemalé obtíže, nebo
železniční podníky odepřely za nedlouho dovážen
živých hadů a to právě v místech mezi sídlem
Courtolovým a Lillem. Přihodilo se totiž několikráte
že živé nestvůry za doby jízdy opustily svůj úkry
a počaly ohrožovati cestující, takže přicházelo mnohdy
i k panikám. Od té doby používáno bylo jiných
method v příčině dodávání tohoto příšerného zboží.
Calmette
Courtola
Lill
Courtol
Francie
Loira
Lille
Pasteurův ústav
5
article
Courtol dal je prostě do Lille dovážeti zvláštním po-
vozem. Každého jitra vydává se hadí hrdina ozbro-
jen jednoduchou sukovkou do lesa a za dobu nece-
lých dvou hodin vrací se odtud s kořistí dvaceti až
třiceti kusů domů, ať již bady přínáší pobité nebo
živé. Podobný výkon podniklo by zajisté jen
málo smrtelníků, neboť jedovatí hadové bývají často
téže barvy jako lesní půda, takže je nezkušené oko
snadno přehlédnouti může; na modravých horách
béřou na sebe barvu zamodralou a na hromadách
červenavého kamene přizpůsobují se opět svým ze-
vnějškem barvě červené. Nicméně hrdina loirský jest
se všemi těmito podrobnostmi lstné přírody doko-
nale obeznámen a ani jediná z jedovatých bestií
neujde jeho bystrému zraku. Courtol zná dokonale
jich zvyky a způsoby, zná přesně dobu, kdy úkryt
svůj opouštějí a příhodu počasí, za kterého vylezají
A tak zbavuje odvážný tento muž ročně nejméněo
4000 škodných zvířat svou rodnou krajinu a požívá
za to slušného příjmu 10.000 franků.
= Poněkud drahá obecní správa. Nový
York může se honositi neobyčejně levnou správou
obecní. V minulém roce mělo město dle úřadních
výkazů celkem 400 milionů příjmů a rovněž tolik
vydání. Londýn, jenž bezmála dvojnásobný počet
obyvatelstva má nežli Nový York, spotřeboval
v témž čase o 20 milionů dollarů méně na obecná
vydání a Paříž, jež přece ze všech veleměst používá
největšího počtu municipálních zřízenců, vydala, ač
v žádném ohledu penězi nešetřila, přece jen o 18 mi-
lionů méně nežli Nový York. I jiná americká místa
nepotřebují tolik peněz na správu obecní, ať to
Boston, Chicago a Filadelfie. Výdaje všech těchto tří
měst obnášely v minulém roce celkem 201 milion
dollarů. Počítaje dle hlav obyvatelstva, platí v Novém
Yorku jednotlivec obecních dávek 19.56 dollaru.
Lille
Nová York
Londýn
Paříž
Boston
Chicago
Filadelfie
Nový York
dollar
6
article
Šest největších amerických států nevynáší dohromady
tolik, co cíty Novoyorská sama. A jakkoliv má Nový
York vydání tak obrovská, přece jen požívá město
úvěru zcela nepatrného nežli společná vláda Spo-
jených států, za níž teprve v úřadních seznamech
přichází jmenováno na druhém místě.
= Objev nesmírné důležitosti jak po stránce
vědecké tak obchodní učiněn byl na ostrové havaj-
ském. Na výšinách hor, jichž temena se vypínaj
2000 stop nad mořskou hladinou, objeveny prameny
nejčistší pitně vody. Tuto vodu zamýšlejí příslušné
kruhy svésti do cukerních plantáží, na úpatí horním
umístěných a vláhy potřebujících. Pěti pozemními
řekami, jež v posledních dobách byly objeveny, má
býti zavlaženo pět největších a nejprostornějších
plantáží a jak pokusy i výpočty zjištěno, dá se tímto
způsobem výužitkovati 20 milionů gallonů vody ve
24 hodinách. Kdyby se objev tento ve svých účin-
cích vydařil, bylo by to něco neskonale znamenitého
neboť byl by tím pojištěn trvalý výnos plantáží, jež
až dosud pro nedostatek vláhy byly mrtvou, suchou
půdou.
Novoyorská
Nová York
7
article
= Rozbručený královský párek. Pod pe-
četí nejpřísnějšího tajemství vypravují si zasvěcené
kruhy londýnské o dramatickém výjevu ze žárlivost
manželské, odehravším se na královském dvoře portu-
galském. Mladá králová Amalie prý se značně po-
bouřila ve svém nitru, protože prý svého vznešeného
chotě přistihla ve velmi důvěrné zábavě s jistou
dvorní dámou. Příslušné kruhy přičiňovaly se vše-
možně o to, aby událost byla ututlána, přes to však
podařilo se jakémus vynalezavému žurnalistovi dopí-
diti se pravdy a čerpati ji z hodnověrného pramene
Králová prý se již po delší dobu durdila na pana
manžela, že k dotýčné dámě zachovává více dvor-
nosti, než právě bylo potřebí. Aby věci na kloub
přišla, jala se králová jednoho dne předstírati, že
odjíždí do Lisabonu — místem jednání bylo letní
zátiší nedaleko hlavního města — v pravdě však
neodjela nikam a v zápětí vrátila se opět do leto-
hrádku. A v té chvíli přistihla párek pohříženýv
důvěrnou rozmluvu. Hned po této události musila
dvorní dáma opustiti družinu královskou a byla při-
nucena vrátiti se do Paříže, odkud přišla. A zároveň
od té doby se na sebe královští manželé hněvajía
jeden na druhého »bručí«
Lisabon
Paříž
8
article
Zemřelí v Praze-
Dne 26. července 1900. Dítě Antonín, syn
strážníka, 4 měsíce, 767—VII. — Ve všeobecné
nemocnici: Kovařík Václav, obuvnický učeň,
16 roků. Böseová Marie, manželka sedláře, 45 roků.
— V cherobinci: Březenský František, náden-
ník, 65 roků. — U milosrdných bratří:
Kopecký Hynek, kočí, 52 roky. Stejskal Jan, obuvník.
74 roky. Borovička Josef, sklepnický učeň, 17 roků.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Ve středu 1. srpna.
264. hra v předplacení.
(4. čtvrtka.)
DALTBOR.
Velká národní opera o třech dějstvích od Bedřicha
Smetany. S textem od Josefa Wenziga, v upravě V.
J. Novotného.
Po prvním dějství delší přestávka.
Začátek o 7. hodině.
Konec o 1/210. hod.
Ve čtvrtek dne 2. srpna. 265. hra v předplacení.
(1. čtvrtka.)
Antonín
Stejskal
Jan
Josef
Král
Smetan
Wenzig
V J Novotný
Praha
Böseová Marie
národní divadlo
Kovařík Václav
březenský František
Kopecká Hynek
9
article
VINA.
VINA.
Arena na Smíchově.
Ve středu 1. srpna.
Začátek o 1/27. hod.
Cyklus frašky XIII.
Jako nový člen vystoupí p. Tábo rský.
Tatinkův diamant.
Veselohra o 3 jednáních od Grisapulia a Bocaga.
17710
Režisér p. K. Lier.
Tatinkův
K Lier
Smíchov
10
article
Pištěkovo letní divadlo na Král. Vinohradech.
Pištěkovo letní divadlo na Král. Vinohradech.
Ve středu dne 1. srpna.
Začátek o 1/27. hodině.
Třinácté lidové představení za poloviční ceny.
Vláda tmy.
17608
Drama o 5 jedn. Napsal hr. Lev Tolstoj. — Kon
certní produkci řídí při úplném orkestru p. Pištěk.
Vstupenky na sedadla vydávají se jako obyčejně již
ráno od 1/29. do 101/2 hod. v divadle u kasy
Král
Tolstoj
Pištěk
Pištěkův letnit divadlo
Kon
Drama o 5 jednotka
12
article
Ale oni jen se smáli a mučili jej znovu. Spadl mu
klobouk a on se po něm nahnul, aby jej zachytil. Při
tom zavadil někomu rukou do obličeje. »Chcete týrat
mrzáka?« řekl hostinský a zvedl hůl a zasadil Janovi
pádnou ránu do zad. V tom okamžiku pes se na něho
vrhl a již úpěl na zemi. Hawkins zvedl svou berli a ho-
řejším koncem bušil psu do lebky.
»Ustaňte, muži! ustaňte! ustaňte! — Done
Done !«
Leč pes nepopouštěl a Hawkins ho bil berlí, až
Pincher, který utekl na druhou stranu ulice, se vrátil se
zavěrákem a pohřížil jej psu do krku. Tu zvíře zavrčelo,
zakňučelo a žalostně naříkajíc pustilo, převalilo se a ho-
stinský vstal.
To byl počátek konce. Jan Storm pohlédl na psa
svíjejícího se ve smrtelných bolestech a hněv v jeho srdci
se zvedl a ovládl jím. Na rohu náměstí byl krám a ně-
kolik těžkých židlí stálo před ním na chodníku. Vzal
jednu z nich a mával jí kolem sebe jako hračkou
muži padali na všechy strany.
Tou dobou byla ulice vzbouřena a lidé se sbíhali
ze všech uliček a dvorků, křičíce: »Šílenec!« »Stráž!«
»Chyťte ho!« »Zabíje někoho!« »Sražte ho!«
Jan Storm křičel také nejvyšším hlasem, když náhle
ucítil tupou, omračující bolest, aniž věděl určitě kde. Na
to cítil, že letí, letí, letí — byl ve vlaku, vlak jel tune-
lem a hlídky křičely; potom bylo horko a ve mžiku byla
zima a on stále plul, plul a tu uviděl Glory — slyšel,
že něco říká — a potom otevřel oči a hu! tmavá obloha
byla nad ním a několik žen mluvilo pohnutým hlasem
nad jeho tváří.
»Kdo je to?-
629 —
Jan
Hawkins
Pincher
Storm
Glor
13
article
upokojiti její duchovní práva a tak tyto „Beneflční
Listy“ —«
Útulek právě zavírali a Jupe zhasínal svítilnu nade
dveřmi, když Jan k němu přístoupil.
»Kdo jest to?« řekl Jupe po tmě.
»Což mne neznáte, Jupe?« pravil Jan.
»Otec Jan Stormi!« zvolal Jupe šeptaje hrůzou.
»Potřebuji přístřeší pro dnešní noc, Jupe. Mohl
byste mne někam uložiti?«
»Vás, pane?«
Jupe zavrávoral a dlouhá tyč se třásla v jeho ruce
jako třtina. Na to počal koktati něco o biskupovi a arci-
diákonovi a nových nařízeních a předpisech — jak byl
útulek převzat jinými orgány a on je nyní —«
»Ale, č ... to vem!« řekl, zarazil se náhle, posta-
vil se pevně a kýval hlavou na pravo a na levo, jako
když činí chrabré rozhodnutí. Přijmu vás pane, vzal
to das!«
To byla nejtrpčí pilulka ze všeho, avšak Jan ji
polkl a vkročil do domu. Když vcházel, pozoroval jakýsi
ruch v sousední ulici, křik mužův a žen a štěkání psů.
Noční přikrývky byly rozdány a muži vylézaly na
palandy. Ke hlavní místnosti byl připojen malý pokojík
se skleněným průčelím, který visel jako klec až skorou
stropu a šlo se do něho po železných, točitých schodech.
Tam spal sám dozorce a Jupe tu připravoval místo pro
Jana, kdežto Jan sám seděl a čekal, maje vzezření zdr-
ceného a pokořeného člověka. Hluk na ulici přicházel
blíže a konečně přitáhl před dům.
»Co je to?« ptali se oba muži jeden druhého, po-
zvedajíce hlavy a Jupe sešel dolů a šel ke dveřím. Když
Křestan.
Jan
Jupe
Storm
Al
Křestan