ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 72c22ed0-6777-11dc-971a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 14 celkem · entity: place 27, person 29, org 1, work 2
1 masthead
V Praze, ve středu dne 1. srpna.
Praha
2 masthead
K číslu 210. Číslo v Praze za 29 a na venkově za 3b
Praha
3 article
Na »Národní Listy ranní a odpolední předplácí se v Praze v administ raci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30b Poštou: na měsíc 3 K 20 s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80b
Praha
4 title
NARUDNÍ
5 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Telefonické zprávy „Nár. Listů“ Potvrzený zákon. Z Vídně, 1. srpna. Císař potvrdil os- novu zákona, přijatou sněmem králov- ství českého, jíž se mění čl. 2. § 5. zemského zákona ze dne 12. března 1888 ve příčině vybírání školního platu. Konsulární akademie. Z Vídně, 1. srpna. »Wiener Ze- tung« uveřejňuje podmínky pro přijetí žáků do konsulární akademie. Odmítnuti. Z Vídně, 1. srpna. Vláda kníže- ctví Reusského starší linie zamítla žádost, aby německo-radikálním poslan- cům rakouským bylo dovoleno uspořá- dati v knížectví tom politické projevy. Zákaz odůvodněn byl spojene- ckými poměry mezi Rakouskem a Něme- ckem. Ruští studenti ve Vídni. Z Vídně, 1. srpna. Dnes večer při- bude sem 90 gymnasistů z Kijeva na zpá- teční cestě z Paříže, pod vedením ředitele Petra. Na západním nádraží budou uvítán výborem ruského kroužku. Osobní. Z Vídně, 1. srpna. Vrchní berní in- spektoři Emanuel Kremitzmüller a Florian Sitko byli jmenováni finančním rady v obvodu zemského finančního ředitel- ství v Praze.
Wiener Petro Kremitzmüller Sitko Vídeň Rakousko Kijev Paříž Praha
6 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Z Cařihradu, 1. srpna. (C.-B.) Ka- ranténa, nad Bejrutem vyhlášená, byla zru- šena a nad pobřežními městy egyptskými.
Cařihrad Bejrút
7 article
vyjímaje Alexandrii, snížena na 5 dnů. Ve Smyrně udál se dnes nový případ moru. Konference pro rozhodčí soudy. Z Paříže, 31. července. (C.-B.) Dnes dopoledne zahájena byla za předsednictví presidenta senátu Falli resa interpar- lamentní konference pro mezi- národní rozhodčí soudy. Fallires vytkl v zahajovací řeči pokroky, jež svět učinil působením idey o rozhodčích soudech a vzpomenul s uznáním konference míru, jež zasedala v Haagu. Vyzval pak účastníky, aby ve svém úsilí pokračovali a národům vště- povali, že jest slavnějším činem, skloniti se skromně před nálezem rozhodčího soudu, než hnáti se za krvavými triumfy na bojištích. Osobní. Z Vídně, 1. srpna. (C.-B.) Presidium c. k. dolnorakouského finančního zemského ředitelství jmenovalo berního inspektora dra. Bedřicha Illinga v Čechách berním inspe ktorem v Dolních Rakousích.
Fallires Illing Alexandrie Smyrna Paříž Haag Vídeň Čechy Dolní Rakousy
8 article Smrt krále italského Humberta l.
Smrt krále italského Humberta l. Z Milána 1. srpna. Milanská policie obdržela výstrahu a nařídila dne 27. čer vence všem majitelům hotelů, aby jí sdě lili jména všech cizinců, kteří přibudou do 3. srpna. Vrah Bressi byl však již té doby v Monze. Na jeho revolveru byla vy- ryta různá data, mezi jinými „také den 4. května 1894, datum to zavraždění presi- denta Carnota, dále slova »bassana«. Rodina Ramellova, u níž Bressi bydlel, byla zatknuta. Z Bukurešti, 31. července. (C. - B. ) Král Carol zaslal králi Viktoru Ema- nuelovi telegram, v němž vyslovuje svů
Humbert Bressi Carnot Carola Viktor Ema Milán Monza Bukurešť
9 article
Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
10 article
a královny Alžběty bol. Také prine následník rumunský zaslal králi Viktoru Emanuelovi vřelý soustrast- ny telegram. V poledne byl italský vyslanec přijat králem a královnou v audienci na zámku Peleti. Z Vídně, 1. srpna. Kromě 30letého italského dělníka Aloisa Bogria, již zatče- ného, byl včera“ odpoledne zatčen ještě 20letý obchodník s vínem Antonio Saviolo, který jako Bogrio schvaloval zločin vraha Bressia. Oba byli dodáni soudu. Z Říma, 1. srpna. Vrah Bressi byl včera dopraven do Milána a vyslýchán ge- nerálním státním zástupcem. Ze Ženevy sem sdělují: Bressi zdržo- val se před třemi lety mezi zdejšími anar- chisty. Luccheni, tázán na to, odepřel všelikou odpověd. Z Říma, 31. července. (C.-B.) Milán- ský list »Perseveranza« zahájil subskripci na postavení pomníku králi Hum- bertovi. Proslýchá se, že královna Mar ghe- ritta doprovodí s královskou rodinou mrtvolu krále Humberta do Říma, kdež bude tato v Pantheonu pohřbena. Divadla zůstanou zavřena. bn Ujišťuje se, že král Viktor Ema- nuel schválil v telegramu, ministrpresiden- tovi Saraccovi zaslanému, opatření, jež učinilo ministerstvo a ubezpečil jej svou dů- věrou v nynější vládu. S přípravnými pracemi pro schůzi parla- mentu, v níž složí král Viktor Emanuel přísahu, se už počalo. Mezi četnými soustrastnými projevy je také telegram Lichunčana.
Alžběta Viktor Emanuel Bogrio Saviola Bressi Viktor Ema Viktor Emanuel Vídeň Řím Milán Ženeva Huma Mar Humberto král a královna
11 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Zvonek utopenců.
Zvonek
12 article
Napsal K. Przerw a-Tetmajer. Z polského přeložil K. Ausobský. Byla ves nad řekou, která se v jednom místě rozlévala v širokou, mdlou, skoro nehyb- nou hloub. Na pravém břehu hlubiny byla pustá, rozlehlá kamenitá pláň, pak bylo viděti nakloněné, nahé vrchy, pak lesy a hory; na levém břehu pořídku rostl jalovec, drobné smrčky a modříny a dále černal se les. Na této straně, na samém kraji písčiny nad vodou, stála oblibená kamenná kaplička, pokrytá špičatou střechou z nazelenalého plechu, na jejímž štítu trčel černý, vyviklaný železný kříž. Vehod do kapličky byl nízky, z luk; ve vnitř, na kamenné, rozryté dlažbě stála nízká dřevěná lavička. Nahoře, na příčném trámu visel zvonek, s něhož padal provaz tak, aby sedě mohlo se zvoniti. Nikdo nepamatoval, jak v zimní noci sva- tební družina jedouc přes zamrzlou onu vodní hloub, probořila se a spadla pod led, koně i lidé. Na smutnou tu památku postavil kdosi kapličku a každý večer zvoněna v ní modlitba za duše zemřelých bez posledního pomazání. Zvonek nazýván zvonkem utopenců. Vždy byl ve vsi stařec, který za jistou odměnu chodil zvoniti nad řeku. Když jeden z těchto zvoníkův umřel, hlásil se o službu tu čeledín, obecně zvaný Řehořem Mrzákem. Řehof Mrzák byl synem bohatého rolníka, ale když rodiče umřeli, starší bratr podvodně jej připravil o dědictví, vyhnal z domu, a k tomu přebral mu jeho milovanou dívku a sám se so ní oženil. Byl tedy Řehoř na širém světě bez střechy nad hlavou, bez přítele, se zlostía velkou závistí v srdci. Toulal, potloukal se po světě, do práce se dal najímati, ale neštěstí jej stíhalo, až tak zhu- beněl a sešel, že jej Mrzákem nazvali. Bratru
K Przerw Tetmajer K Ausobský Zvonek Řehoř
13 article
pomstu na věčné časy přísahal, pomstu na živo a na smrt. Stav se zvoníkem, najal si Řehoř jizbičku u hrobníka na konci vsi a odtud nádennickou práci vykonav, šel vždy za soumraku, když bylo odzvoněno v kostele »Anděl páně«, zvoniti za duše utopenců. Jednou, když se vracel domů, vyběhla mu naproti hrobníková, volajíc z daleka: »Neštěstí vás potkalo, váš bratr se utopil.« Řehoř se zastavil. »Bratr?« otázal se, ja- koby nevěřil. Hrobařka ale hovořila. »Vždyť vám poví- dám, že bratr. Jel se dřívím, u samé kapličky země se utrhla a vůz spadl do vody. Viděl je polesný, ale než přiběhl, bylo po všem. Lidé chtěli tělo vyloviti, ale marně.« Řehoř poslouchal jako omámen. Neřekl nic a šel do své jizbičky. »Zazvoňte dnes bratrovi, Mrzáku,« ozvala se s povzdechem hrobařka,« ale Řehoť jí ne- odpověděl. Vešel do jizbičky, zavřel za sebou dvéře a usedl na pelech, na němž spával. Nějakou chvíli tak seděl otupěle a my- šlenky se mu pletly, nevěděl, těší-li se nebo rmoutí? Ale na konec odplivl a řekl polohlasně »Dobře mu tak!« Po chvili hlasitěji opakoval: »Dobře mu tak ! Křivditeli !« Velký kostelní zvon počal zvoniti »Anděl páně«. Řehoř opřev bradu o ruce, naslouchal. Nepoklekl, jak obyčejně, nemodlil se — po- slouchal toliko. Zvon zvonil, Řehořovi se zdálo, že nevlídněji než jindy. Konečně ustal. Nyn byl čas jíti do kapličky. Ale Řehoř nevstával z pelechu, s bradou v ruce ponořenou seděl a hleděl do země. Pře- šla dlouhá chvíle, pak Řehoř zamručel zuby »Nedočká se ! Křivditel zatracený! Dnes byza jeho duši . . .« Odplivl, vrhl se na pelech a odvrátiv tvář ku stěně, chtěl spáti. Nemohl však. Opět usedl jako dříve a hleděl do země. Byl deštivý podzimní den. Vítr smutně hučel a vyl, drobný dešť jednotvárně a smutně dopadal na okna. Stále více se stmívalo.
Řehoř Křivditel Anděl pán
14 article
»Nepůjdu!« pravil si Řehoř. Znovu zkoušel usnouti, ale nemohl ležeti Cosi jej zvedalo ze slámy. Pak ani seděti ne- mohl. Jakýsi nepokoj naplňoval jej stále víca více, vstal a stanul u okna. Na polích bylo již skoro tma. Však ani zde nemohl vydržeti. Zdálo se mu, že cosi jím vládne. Vyšel z jizby — cosi počalo jej hnáti v před. Vešel na cestu, po níž se šlo přes pastviska ku kapličce. Za- stavil se a řekl si: »Nepůjdu!« a opět šel dále. Cosi pobízelo jej ku předu. Za pastvisky černaly se v soumraku řadou rostoucí jalovec, drobné smrčky a modříny. Bylo již slyšeti šum řeky. Nebe se trochu vyjasnilo a na hoře ob- jevil se měsíc, kulatý, mlhavý, olověný. Řehoř nevěděl, co se s ním děje. Cítil v srdci velký chlopský vztek na nebožtíka bratra a současně nutnost, přiblížiti se ku kapličce. V tom se otřásl a stanul . . . Zdálo se mu, že mimo šum řeky a větru slyší jakýsi hlas, jako zvuk. Zalekl se a chtěl se vrátiti, ale ona divná moc, která jím vládla, hnala jej ku předu. Zatím zvuk stával se stále výraznější — byl to zvonek. Řehořovi vlasy vstávaly na hlavě; mezi smrčky zabělala se mrtvou bělostí v mě- síční záři kaplička nad tůní. Studený pot vy- razil mu na čele a v prsou dech se zastavoval; v kapličce byl někdo a zvonil. Stanul a ještě jednou se chtěl vrátiti, ale jakási příšerná a strašlivá zvědavost jej přinutila jíti dále. Byl již u dveří; nachýlil se, pohlédl do vnitř — a roz- táhnuv ruce ve vzduchu, rychle ustoupil. Na lavičce seděl jeho bratr nahý, oteklý, nadmutý vodou, s mokrými, na krku přilepenými vlasy a se svislými vousy, drže v obou naduřelých rukou provaz od zvonku a tahaje za něj. Obrátil ku Řehořovi bledou, naduřelou tvář uto- pence a pohledl naň bledýma očima z pod řas. Řehoř zastenal a zavrávorav, klesl ve vodní hlubinu.
Řehoř Řehoř vlas Řehoř bledý