1
masthead
V Praze, ve středu dne II. prosince.
Praha
4
article
Nr »Národní Listy«
ranní a odpolední
spříl. („Naučný Obzor“
ve středu a „Literární
Hlidka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
6
article
Číslo v Praze za 2b
a na venkově za 3b
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
Praha
7
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
K situaci.
Z Vídně, 11. prosince. Rozvrh pro
sněmovnu poslaneckou jest tento:
plenární schůze budou kromě zítřka v tomto
týdnu ještě v pátek; v příštím týdnu však
konati se mají schůze plenární v úterý, ve
středu a ve čtvrtek. Aby v této době se skon-
covalo uzákonění zákona o zeměděl-
ských družstvech, na jehož vyřízení
před Novým rokem kladou velikou váhu
agrárníci, jest úmysl zavésti pro podrobné
rokování modus zkracovací v ten rozum,
aby se nebraly na přetřes jednotlivé §,
nýbrž jednotlivé skupiny, tak že by celkem
se konalo rozprav jen 8 a také při tom pra-
covati má klotura.
Sněm království českého.
Z Vídně, 11. prosince. Rozpravy ve
sněmovně poslanecké točí se opětně kolem
thematu, které bylo již aktuelní po 8. červnu
roku loňského, totiž o kampani sněmu
království českého. Jak jsme již sdě-
lili v listě ranním, stal se s české strany
pokus, jakousi společnou akcí u vlády
vymocí takové zasedání našeho domácího
sněmu, aby se mohly opatřiti alespoň
věci nejpilnější a nejdůležitější. Že tento po-
kus zůstal marným a proč, bylo též vylo-
ženo. Němci s drem. Funkem v čele ode-
brali se k ministerskému předsedovi a nalé
hali naň, aby českému požadavku nevyhověl.
nýbrž aby sněm zasedal jen dotud, pokud ne-
provede svoje práce ustavující a neschválí
zatímní rozpočet.
Na nový zákon k úhradě výdajů a ná
kladů, které vznikly úpravou platů učitelských.
t. j. zákon, kterým se zavádí zemská při-
rážka k dani pivní, jest prý času dosti. Vždyt
prý zákon výdejný, totiž zákon o platech uči-
telských, nabude platnosti teprve 1. ledna 1903
a r. 1902 zajisté prý nalezne se doba pří-
hodná, by se vyřídil zákon úhradní, který
kromě toho prý nenarazí nikde na odpor.
Němec
Funk
Vídeň
8
article
Kromě toho třeba prý pohlížeti na věc se
stanoviska politicko-parlamentního. Kdyby prý
Čechové zmařili práce poslanecké sněmovny,
potom prý musí býti obnoveno heslo vydané
loni: bez říšské rady žádného
zemského sněmu. Pročež nechať prý
zařídí se hlavní zasedání sněmu království
českého podle toho, jak dopadne hlavní t.j.
jarní kampaň říšské rady.
»Morgen-Zeitung« horší se na
Všeněmce, jichž zástupce učitel Schreiter se
projevil na poradě všech německých po-
slanců českého sněmu, že ničeho proti tomu
nenamítá, by vláda zákon, upravující platy
učitelů, podala k sankci již nyní. Kdyby na-
stal regim mimoparlamentní a stal se takto
nemožným český sněm a tím zároveň ne
možným zákon o úhradě platů učitelských
Všeněmci by nečinili žádného odporu proti
tomu, by se úhrada tato zavedla 8 14
Němci tudíž tlačí na dra. Körbra, by vyho-
věl jim, by sněm království českého zasedal
nejdéle od 28. prosince do 5. ledna včetně.
ale jen k pracím formálním a k zatímnímu
rozpočtu, zákon však o zemské přirážce
z pivá aby se odložil až na dobu pozdější.
Čecho
Schreiter
poslanecký sněmovna
MorgenZeitung
9
article
Porady.
Z Vídně, 11. prosince. Dodatečně se
nám oznamuje, že předseda ministerstva dr.
Körber, když předevčírem se k němu do
stavili předsedové klubů levice, rozmlouval
s nimi také o nastávajících česko- ně-
meckých poradách a vyslovil se
jich výsledku nadmíru skeptickv
Činil prý Čechům výčitky, že naléhají, aby
ke konferencím těm byli přibráni také Vše-
němci, kteří prý dosud všeliké účastenstv
na poradách těch odpírají. Vláda vy-
zvala — toť se rozumí ne tak Němce jak
Čechy — ku povolnosti a k ochotě a kdyby
se prý tyto neukázaly na zamýšlených po
radách a kdyby tyto byly marny, potom prý
zajisté nastane situace kritická.
Maďaři a parlamentní situace v Cis-
lajtanii.
Z Vídně, 11. prosince. »Neue
Freie Presse« uveřejňuje dlouhý tele-
gram z Pešti, ve kterém se vykládá sta-
novisko Maďarů naproti nynější parla-
mentní situaci cislajtánské. Jest
to v podstatě plaidover pro p. Szella,v
kterém se široce a dlouze vykládá, že se do
věcí cislajtánských neplete, stejně víry hodné
to tvrzení, jako dušování se hr. Golu-
chowského, že on nikdy do vývoje vnitř
ního nezasáhl. Pokud prý pan Szellsv zá-
ležitostech, které se týkají obou polovin říše,
má vliv na cislajtánské poměry, vykonalv
tomto smyslu vše, aby zachována byla ústav-
nost v Cislajtanii. Nikoliv za Körbra pouze,
nýbrž ve 3 posledních letech byly doby, kdy
v Rakousku zabývali se změnami ústa-
vy, třebas i oktroyovanými.
doktor
Körber
Čecho
Němec
Maďar
Gola
Szellsv
Vídeň
Čechy
Pešť
Rakousko
Neue Frei Presse
10
article
Ve všech těchto případech zastával prý
p. Szell nepokrytě hledisko, že v zájmu
dualismu a v zájmu monarchie nemá býti
vikláno ústavou v Předlitavsku. Mnohem více
prý na věci v této polovině říše, než ohled
na rakousko-uherské vyrovnání a na celní
tarif, působí zřetel na obchodní smlou-
vy celé říše s cizinou, neboť tato klade si
prý již osudnou otázku, zdali bude lze uza-
vříti obchodní smlouvy s říší jednotnou,
která jest jednotným společným územím, či
zdali bude nutno uzavříti obchodní smlouvy
s 2 činiteli úplně samostatnými a hospodář-
sky odloučenými. Jak prý si představuje
p. Szell věci, kdyby nebylo lze zachovati
ústavnost v této polovině říše, vyložil prý
zcela jasně a zřejmě v letošní své novoroční
řeči, ve které pravil, že kdyby zastaven byl
rakouský parlament takřka autonaticky, po-
tom prý v zájmu Uherska, jehož státní sa-
mostatnost musí býti zachována stůj co stůj
a v zájmu vážnosti a velmocenského posta-
vení říše na venek nebude se moci připu-
stiti, aby tyto interessy byly dány v šanc
zvůli cislajtánské.
Bude prý již o to postaráno, aby vla-
dařstvo dostálo zevrubně všem povinnostem,
které plynou z pragmatické sankce
a nebyla přerušena souvislost těchto poměrů.
Na konec dodává se, že nepozbývá p. Szell,
tento protektor p. dra. Körbra naděje, že ví-
deňský parlament přece jen vzchopí se
k poznání svých povinností a že všecky roz-
pravy o možném zastavení ústavnosti za-
chovají si ráz toliko akademický.
Szell
Předlitavsko
Uhersko
11
article
Z Ivovské university.
Ivovský univerzita
12
article
Ze Lvova, 11. prosince. Ruští
professoři na zdejší universitě vzhle-
dem na faktum, že vysokou školu tu opu-
stilo celkem 583 ruských posluchačů, usnesli
se vyslati deputaci k ministru vy-
učování a k císaři.
Lvov
13
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Ze světa spiritistů.
Pan Jules Bois pokračuje ve své znamenité
anketě spiritisticko-mystické o zjevech a věcech
nadpozemských, o níž jsme se již zmínili na
tomto místě.
Navštívil Paul Bourgeta, slavného
autora psychologických románů. Mladý akademik
nemá v oblibě interviewy, ale tentokráte učinil
výjimku. Srdečně přijal John Boisa, jehož díla
jsou mu sympatická.
Paul Bourget je muž křesťanského cítění
Věří v předtuchu a jasnovid. V Bostonu mu
pravil professor James: »Žijeme na povrchu své
bytosti. Pro všední, každodenní život zužitku-
jeme jen omezenou část své osobnosti, jen
slupku svého »já«, v němž se skrývají neznáme
a temné síly. Někdy tyto síly se projevují a pů
sobí nadpřirozeně a záhadně. Mají vliv věštecký.-
Paul Bourget zabýval se těmito otázkam
v Americe, kde měl dvě seance s paní Piper
sovou, proslulou hadačkou.
Paul Bourget vložil do rukou věštkyně
která se sama uspala, malé cestovní hodiny
Řekla mu pak, komu předmět náležel, čím by
jeho dřívější majitel a jakou smrtí sešel (sebe
vražda v návalu choromyslnosti). Dále podrobně
popsala Bourgetovi jeho tehdejší byt pařížský
v ulici Monsieur. Viděla na zdi pracovny před-
mět, který ji udivil, ale který nemohla označit
blíže. Byl to kus rakve staroegyptské.
Jules
Bourget
Boiso
James
Boston
Amerika
Piper sova
14
article
Paní Pipersová je zajímavá dáma, její ex
perimenty mají mnoho překvapujícího a ona
sama se vydává za »pokračování« jistého lé-
kaře Finvita, který zemřel v Lyonu.
Společnost psychických výzkumů v Lon-
dýně prozkoumala paní Pipersová a prohlásila,
že v mnoha případech její zjevení a věštby dají
se vysvětliti pouze intervencí mrtvých, kteří se
přímo s ní stýkají.
»Věříte v nesmrtelnost duše?« tázal se John
Bois romanciera.
Paul Bourget odpověděl bez váhání:
»Ano, ale to věc víry, nikoli vědy. Věři
jsem v ni nepřekonatelně vždycky.«
»Myslíte, že mají spiritisté pravdu, tvrdí-li
že živí i mrtví mohou být ve stálém spojení ?«
»Nevím nic. Vím však o případech po-
divuhodných předtuch a vnuknutí, vím, že v
spaní byli lidé varováni nebožtíky před neště-
stím atd.«
Vyprávěl pak o případu tajemného pokynu,
přicházejícím z neznámých oblastí naší duše
Chtěl jednoho dne navštíviti Guy de Mau
passanta v nemocnici. Vyprávěl Maupassantovi
že té noci měl neobyčejně intensivní sen, v němž
se mu zdálo, že jejich přítel, žurnalista Chapron
zemřel a s hroznou realitou objevily se mu
všechny podrobnosti: umírání, smrt, pohřeb
Maupassant zbledl a pravil:
»Víte, jak je s Chapronem ?«
»Nevím teď o něm nic.«
»Právě umírá.«
Pipersová
Finvita
John Bois
Bourget
Nevím
Maupassant
Lyon
Lon
Gua jít Mau
15
article
Oba přátelé byli neobyčejně stísněni touto
neobyčejnou shodou snu se skutečností.
Maupassant, jak vypráví Paul Bourget, trpěl
duševními poruchami, jež konečně zavinily jeho
sebevraždu.
Jednou, když vešel do svého pokoje, uzřel
sama sebe. Byla to ovšem hallucinace, ale Mau-
passant měl podobná vidění velmi často. Již ve
svých verších z mládí píše o tajemném cizinci,
který ve chvílích samoty stává za ním a pohlíží
mu přes rameno do práce. Nikdo též nedovedl
tak úchvatně a pravdivě líčiti záchvaty děsua
výbuchy šílenství, jako Guy de Maupassant. Ne-
šťastný ten muž, který žil velmi bouřlivěa
mnoho pracoval, stal se následkem svých du-
ševních i fysických abnormálních stavů melan-
cholikem. Byly doby, kdy opustil hlučnou Paríž
a celé měsíce prodléval na samotě venkovské
nebo jezdil ve své jachtě na moři a s nikým se
nestýkal, s nikým, ani se svým sluhou nevy-
měnil slova po celé týdny.
Paul Bourget s pohnutím mluvil o tom
velikém, robustním Maupassantovi, který byl jako
stvořen pro dlouhý, radostný život. A skončil
své vzpomínky melancholickými slovy, v nichž
se snad soustřeďuje všechno lidské vědění o ta-
jemném:
»Věda lidská i rozum mají úzké meze.
Již před mnoha lety prohlásil největší pozoro-
vatel lidského života: »Jsou věci na nebia
zemi, o nichž moudrost lidská netuší . . . . . .
Maupassant
Bourget