2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
7. prosince 1904.
6
article
Poslanecká sněmovna.
Z Vídně, 6. prosince.
(Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.)
Po čtyřhodinné schůzi sněmovna se zase
odročila do pátku. Vyplněna byla četbou po-
daných dotazů a návrhů, která trvala téměř dvě
hodiny a dvěma řečmi k vyjádření dra. Körbra
ze dne 17. listopadu. Všeněmec Sehreiter.
jako jeho štyrský soudruh Malik, beze vši
viditelné příčiny křičel do prázdna zasedae
síně, maje posluchačů všeho všudy pět. Jeho
výklady nemohly nikoho bavit. Široce a dlouze
tvrdil, že nynější system vládní je protiněmecký
a že by Němci jeho povalením ničeho neztratili
Pročež je vyzýval nejprudčími akcenty ke kraj-
nímu odporu. Arci mohl si dopřát tohoto luxu
dobře věda, že výzvy jeho nebude poslechnuto.
Dovolával se svědectví pana K. H. Wolfa,že
my Čechové jsme národ nekulturní a méně
cenný. Nuže, zástupce městské skupiny trat
novské je poslední člověk, na jehož
votu záleží soud o nás. Lidé, kteří v Inšpruku
za bílého dne vandalsky zničili celou fa-
kultu, pozbyli práva hleděti s patre
na kohokoliv a stavěti se na kothurn ně-
jaké osvětovosti.
Poslanec Biankini po druhé v nynější
debatě pojednal o místodržiteli dalmatském bar.
Handlovi polemicky. Dovozoval, že mini-
sterský přadseda v obraně podřízeného svého
úřadníka buď ignoroval očividný fakt aneb
skutečnost černou obarvoval na růžovo. Vše-
obecně bylo praveno ve sněmovně, že v pátek
bude letos schůze poslední a že parlament
se odročí na dobu neurčitou.
Sehreiter
Malik
Němec
Wolf
Čecho
Biankini
Handl
Vídeň
poslanecký sněmovna
7
article
Z Vídně, 6. prosince. (C.-B.)
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi o 11.15
hod. dop. a věnoval vřelou vzpomínku zesnulému
posl. dru. Schückrovi.
Nově zvolený poslanec za bukovinské velkostat
káře dr. baron Hormuzaki objevil se poprvé ve
sněmovně a složil slib.
Předseda ministerstva podal předlohu k ochrani
vystěhovalců, ministr financi předlohy o prodeji zby
tečné finanění budovy ve Štyrském Hradci.
Došlé spisy předčítaly se doslovně až do 11.40
hod. polední.
Posl. Choc a spol. podali pilný návrh na vy
dání nouzového zákena, dle něhož mimo podporu
15 millionů má se povoliti úvěr 10 mill. na zřízen
různých poškozených anebo zničených objektů a na
vykonání různých prací v krajinách postižených
nouzí.
Vetter
doktor
Hormuzaki
Posl
Choc
Vídeň
Štyrský Hradec
8
article
Posl. dr. Karel Baxa a sp. podali dotaz po opět-
ných nepokojích v hlavních třídách král. hlav. města
Prahy následkem provokací německého studentstva
se opakujících:
V Praze konala se minulou neděli slavnost ole-
vření německého studentského domu. Za tím účelem
uspořádalo si německé studentstvo průvod hlavním
ulicemi města. Nad čítárnou vyvěsili provokativní
heslo: »Čechy byly německými, jsou německými a
budou německými !«
Kdežto českým spolkům v tak zvaných smíše
ných městech úřady každý průvod v kroji, dokonce
i průvody pohřební zakazují, povolily úřady v Praze
německému studentstvu provokační průvod nejživěj
šími ulicemi. Veřejně zde musíme konstatovati, že
němečtí studenti v krojích, jedouce v průvodu, oproti
procházejícímu se obecenstvu českému chovali se víc
než provokativně. Dokonce pak si dovolili vyvěsiti
velkoněmecký prapor, symbol všeněmectví, hlásající
vyhlazení všeho neněmeckého v našich českých ze-
mích. Vyvěšení tohoto praporu mělo ráz jedině pro-
vokativní, když přece víme, že c. k. úřady v tak
zvaném smíšeném území neztrpí prapory zemských
barev. Takovéto strannictví musí vznítiti obyvatelstvo
české. Avšak v Praze se dějí německé provokace ne-
děli co neděli. Úřady trpí nadále hromadné průvody
buršáků na nejživější ulici pražské. Všechno úsilí
tamějších obchodníků, aby tyto průvody byly odstra-
něny, byly doposud marny.
Posl
doktor
Baxa
Praha
Čechy
9
article
V žádném jiném velkém městě by se netrpělo
zastavení passáže, urážení mimojdoucího obecenstva,
strkání do lidí a pod. Jak si počínají tito bumlujíeí
buršové, je vidět z toho, že v neděli jeden buršák
plval kolemjdoucí dámě do obličeje. Takové věc
musí přece roznítiti i toho nejklidnějšího. Policie
pražská ví, že příčiny občas se opakujících demon-
strací mají svůj kořen jen v tom, že se Na příkopě
konají masopustní průvody buršáků! Kdyby toho
nebylo a kdyby zejmena nebylo neslušného chování
se bumlujících proti českému obyvatelstvu, byl by
v Praze klid, neboť by si nikdo nevšímal německých
studentů. Z ohledů bezpečnosti a pořádku měly byt
tyto bumly již dávno zakázány. K vůli hloučku pro-
vokujících německých mladlků jest policie ano
vojsko každou neděli pohotově, zatýkají se nevinní
chodci, poškozují se obchody na nejživějších ulicíeh
pražských!
Raději se dovoluje drážditi ohromná většina oby
vatelstva, než aby se prostě zakázala procházkov
vyzývavost nepatrného hloučku německých domon-
strantů. Snahy mírných živlů českých jsou pak
ovšem marny, když obyvatelstvo pražské vidí, že tito
němečlí mladíci smějí týden jak týden drážditi bez-
treslně celou českou Prahu. Pražská policie ví, že
zákazem bumlu bude získán pokoj, jedná se jen
o svolení c. k. ministerstva vnitra k tomuto zákazu.
Proto se tážeme, zdali konečně ministr vnitra
učiní konec tomu bezpříkladnému štvaní německých
hloučků na pražských hlavních třídách a zdali zá-
kazem bumlu chce vrátiti do ulic pražských pokoj a
pořádek a zároveň naříditi úřadům v Praze, aby pro
příště nedovolovaly podobné průvody, jež mají je-
diný účel provokovati české obyvatelstvo pražské.
Praha
10
article
Posl. Prášek a sp. dotazovali se po berní zá-
ležilosti statkáře Švarce v Starém Dubě; — Beč
vář a sp. po nedostatcích u poštovního a telegral-
ního úřadu v Humpolci: — Choc a sp. po finaně
ních poměrech nemoc. pokladny v Roudnici.
Jiné dotazy učinili poslanci Sigmund a sp.
po brzkém odvolání zákazu vývozu pokrutin; —
Fresl a sp. po zatčení dělníka v služebnícha
mezdních poměrech výpomomocných konduktorův u
ředitelstva státních železnic v Plzni; zkracování po-
štovních služebníků při rozdělování služebního šat
stva; — Karbus a sp. po nedostatcích poštovního
ředitelství v Praze: — Čipera a sp. po drahotním
příspěvku pro úřadnictvo a zřízence st. železnicv
Plzni; — Šrámek a sp. po úpravě služebnícha
mezdních poměrů státníhoislužebnictva; — Fresl
sp. po zkrácení pense listonoše Kuneše, — po pře-
ložení pošťovního úřadu přibramského do nádraží
nebo jeho okolí; — Šrámek a sp. po úpravě
služby a platů cejchmistrů ustanovených sluř ební
smlouvou; — Bareuther a sp. po zákazu Bis-
markova pomníku v Chebu; — Dobernig a sp
po vyjednávání obchodní smlouvy rakousko německé
je-li pravdou, že vyjednávání rozbito a proč?;
Luksch a sp. po zřízení svobodného skladiště ru
ského cukru v Ústí n. L.; — dr. Dyk a sp. po ne-
zákonitém postupu okr. hejtmanství v Přešticíe
za účelem zvýšení činžovní daně v okresu nepo-
muckém.
Posl
Prášek
Švarc
Choc
Sigmund
Fresl
Karbus
Čipera
Šrámek
Kuneš
Luksch
Dyk
Humpolec
Roudnice
Plzeň
Praha
Cheb
11
article
Ministr železnic dr. Wittek odpověděl na Ellen
bogenův dotaz po odepření drahotních příspěvků per
sonálu soukromých železnic, že neměl na ně žádného
vlivu a že není proti železničnímu personálu zaujat
— na Ellenbogenův dolaz po pracovní době v že
lezničních dílnách v Plzni, že nařídil, aby ve všech
dílnách státních železnic odpočinkové přestávky, jež
při prodloužené práci povolují se před nebo po po
lední přestávce v pracovních hodinách, započítávaly
se do pracovní doby a platily.
Sněmovna rokovala pak dále o prohlášen
vládní m.
Poslanec Sehreiter poukazuje k ostrým slovům
s jisté strany proti předsedovi ministerstva pro udá
losti v Opavě a Inšpruku, praví, že skutky jim úplně
odporují. Zatím se vyčkává. Dr. Körber staví náro
proti národu a dosud neprovedl ani jednu sociáln
reformu. S dělností sněmovny nemyslí to opravdově
poněvadž mu brání užívati 8 14.; dělná sněmovna
zamítla by také vyrovnání s Uhrami. Svými vlád-
ními opatřeními poštval národy proti sobě; v Haliči
Rusy proti Polákům, v zemích krasských Slovany
proti Vlachům. Ve Slezsku Němci a Slované žili tak
dlouho v poměrném míru, až předseda ministerstva
zřízením parallelek roznítil spor. I v Tyrolsku zřídil
proti výslovné vůli Němců a Vlachů právnickou f
kultu a tak vrhl pochodeň svárů mezi oba národy
Dr. Körber je přítelem klerikálů, jinak by odporoval
opatřením vyučovací správy. Schválením dolnorakou-
ského školního zákona bude vydáno dolnorakouské
školství panující straně. „Možná, že takové zákony
budou vydány také v Čechách, na Moravě a ve
Slezsku. Vylíčení opavských demonstrací poslancem
Hrubým je prý denunciací, bídáckým pomlouváním
a rozhodnou lží.
doktor
Wittek
bogenův
Ellenbogenův
Sehreiter
Körber
Rus
Polák
Vlach
Němec
Slovan
Plzeň
Opava
Uhry
Halič
Tyrolsko
Čechy
Morava
Slezsko
12
article
Místopředseda dr. Žáček prohlašuje, že ne
sluší se tak mluvit o poslanci a volá řečníka k po
řádku.
Poslanec Schreiter: Poslední demonstrac
proti německým studentům v Praze byly jednáním
nedůstojným kulturního národa a proto nelze se di
viti, mluví-li se o méně cenné kultuře Čechů.
Poukazuje na vývody posl. dra. Baxy, že eílen
české obstrukce je rozbití parlamentu a celé ústavy
Vyčítá vládě, že podporuje federační snahy. Vše
němci jim budou statečně odporovati a hledati ochranu
někde jinde, neboť my Všeněmci — končí — chceme
Rakousko německé nebo žádné.
Posl. Biankini (nejprve chorvatsky, potom ně
mecky) polemisoval s vývody m. p. Körbra o Han
dlově afféře, dorážeje na předsedu ministerstva
vyčítaje mu, že správnou podstatu zamlouval a po
píral. On neohlašoval nikdy, jak dr. Körber tvrdil
že podá zvláštní důkazy. Nejlepším důkazem urážky
již učinil místodržitel Handel dalmatskému národu
je protokolní jeho doznání. Řečník jest ochoten hájit
své tvrzení před soudem; proto provokoval místo
držitele, aby byl od něho žalován. Dalmacie chce
žádá pouze dra. Körbra, aby konal svou povinnost
Rokování přerušuje se.
Posl. Udržal (v dotazu k předsedovi naleh
na odpověď ministra zemské obrany k svému dotazu
podotýkaje, že tento ministr nepůjde do sněmovny
leda až bude potřebovati brauce neb děla.
Předseda hr. Vetter napomínal nejednou řeč
níka, aby se omezil pouhým dolazem.
Posl. hr. Sternberg (v dotazu ku předsedovi
poukazoval na poznámku ve své poslední ře í o o
nětí reluta jízdným zeměbranským důstojníkům.
Předseda napomínal řečníka, aby učinil dola
a konečně mu odňal slovo.
Konec schůze ve 3 hodiny odpoledne; příští bud-
v pátek.
doktor
Žáček
Čecho
Baxa
Posl
Han
Körber
Udržal
Vetter
Praha
Rakousko
Dalmacie
Sternberg
Schreiter
13
article
V podané vládní předloze o vystěhovalstv
jedná se o ochranu vystěhovalcův, neboť s vystěho
valeckým hnutím musí se počítati jako s hospodář
ským zjevem. Osobní svobada vyslěhovalecká se tím
nezkracuje. Zprávy o čákách vystěhovalců mají po
dávati buď státní úřady nebo obecně prospěšně ústavý
a podniky, jež musí býti ministerstvem vnitra po
voleny a podlehají úřadnímu dozoru. Hospodářsky
reelní verbování vystéhovalcův je celkem dovoleno
Ochranná ustanovení týkají se dělníků a zeměděl
ských osadníků. Kdo jsou k verbování oprávněni
mohou je vykonávati také svými zmocněnci. Zámot
ské trunsporty vystěhovalců do určitých pro vystěho
vání vhodných zemí mimoevropských vyžadují zvlášt
ního povolení ministerstva vnitra, jež je však může
kdy chce, odvolati. Poradním sborem bude vystěho
valecká rada.
14
article
O cestách k naší hospodářské
samostatnosti.
(Členská schůze »Klubu mladší gene
race národní strany svobodomyslnée.
(Původní zpráva »Národních Listů «.)
Schůzi obsahu nejvážnějšího, s naším národním
životem nejtěsněji spjatého, pořádal včera »Klub
mladší generace národní strany svobodomyslné«
Schůze myšlena byla nejen pro členy klubu, nýbrž
také a zvláště pro ty, kleří mají v národě našem
životní úkol býti nositeli a prostředníky hospodář-
ského vzmachu národního, pro české obchodnictvo
živnostnictvo. Tento úmysl výboru »Klubu mladší
generace národní strany svobodomyslné« setkal se
se zdarem zaslouženým. Úsudek odborníka, který
sám je vynikajícím představitelem nejvyšší úrovno
obchodní, u nás dosažené, vyzněl v ten smysl, že
na schůzi skutečně přišti přemnozí, kdož jsou povo-
láni celým svým hospodářským postavením, aby
spolupůsobili při vzmachu českého obchodu a če
ského živnostnictva.
A táž osobnost vzdala nejvyšší chválu úvodn
řeči vicesekreláře dra. Emila Hoffera, již animovaná
rozprava byla uvedena v široký proud.
Hoffer
15
article
Schůzi zahájil předseda „Klubu mladší generace
nár. strany svobodomyslné“, kandidát advokacie JUDr
Václav Ulrych, dávaje projev nadšené radosti klubu
z přečetné účasti representantů odborových organisací
kteří třetí členskou schůzi klubu poctili vzácnou svoj
návštěvou. Vzdav jim všem vřelý dík výboru klubu
uvítal řečník zástupce sboru poslanců nár. strany
svobodomyslně, posl. Jos. Krejčíka a JUDra. Viškov-
ského, dámy zástupkyně organisace českých žen, zá
stupce Nového obchodního gremia pražského s před
sedou Gust. Adámkem v čele, obchodního gremia vino-
hradského, organisace českých kupců z Čech, Moravy
a Slezska, zástupce průmyslu chemického, pokroko-
vého obchodnictva, droguistů, obchodnictva nusel-
ského, voličstva Nového města pražského, organisace
živnostnictva, professorského sboru českoslovansko
obch. akademie, vzorné obch. školy pražské, úřad-
nictva obchodní komory pražské, úřadnictva Zemské
banky, učitelstva, soukromého úřadnictva i všech
ostatních přátel a přiznivců mladších pracovníků v zá-
ležitostech veřejných.
Řečník poukázal pak na obrovský význam ná-
rodohospodářské činnosti v národě a na potřebu nej-
úsilovnějšího pěstění jejího všemi vrstvami národa.
Ulrych
Krejčík
JUDr
Adámek
Čechy
Morava
Slezsko
16
article
Slova ujal se pak referent schůze, náměstek se-
kretáře Nového obchodního gremia pražského, JUDr
Emil Hoffer, který promluvil v podstatě takto-
Žijeme v době, ve které dokonává se celá řada
změn dosud platných řádů hospodářských. Nejroz-
manilější zjevy hospodářského života poutaly a pou-
taji podnes všeobecnou pozornost, neboť vzájemné
souvislosti a závislosti jejich sahají hluboko do po-
měrů každého hospodařícího jednollivce právě tak
jako do poměrů větších a velkých hospodařících celků
společenských. Za konkretní výraz těchlo zjevů ne-
snadno však vniká poznání ideí, které jim vládnou
principů, jejichž jsou ony přimým nebo nepřímým
důsledkem. Toto poznání vydobýti, aby bylo vodílkem
ukazatelem v hospodářském dění, stalo se úkolem
vědy národohospodářské. Vysoký stupeň povšechného
i speciálního poznání jejího zdá se skoro dokonalým
až de nedávné doby zdálo se, že je vyloučeno, aby
mohl se vyskytnouti s novou silou zjev, idca nějaká,
kterou by nebylo lze podřadili do kategorií vyspěle
vědy národohospodářské, prohlém nějaký, který b
nemohl býti rozřešen přímo z vůdčích jejích principů.
Hoffer
17
article
A přece jest jeden problém, který vědecky dosud je
nerozřešen, poněvadž seciologický základ jeho zůstal
nepovšimnut. Vědecké bádání národohospodářské vy-
chází totiž jako bádání společenské z předpokladů
existence státního celku se všemi jeho mocenskými
přívlastky jako hmotného a právního základu pro ná-
rodní hospodářství. Proto nedovede dnešní věda ná-
rodohospodářská ovládnouti dosud ve své soustavé
zjev, který odpovídá jinému základu sociologickému
nežli jejímu vlastnímu. Jde tu o fakt, že uvnitř státního
celku mohou býti národy, které žijí svoji samoslatnou
existenci kulturní, mají nejčastěji i tendenci uplat-
niti svoji existenci politickou, avšak jejichž společen-
ské ústroji nespadá v jedno s ústrojím státním. Věda
národohospodářská uznávala sice vždy existenci ná-
rodů, skládajících státy, avšak nedotkla se nikdy hlou-
běji problému samostatných hospodářských zájmů
těchlo společenských celků. Problém národnost.
ního hospodářství v hospodářství ná-
rodním, problém, který na místě celku státního
staví před oči národního hospodáře celek etnograficky
určeného národa, zůstal podnes nerozřešen.
18
article
U našeho národa, který žije vlastním kullurním
životem, který žije vlastním životem pelitickým, který
žije u vědomí své odlišné národnostní individuality
dávno již jevila se potřeba všímati si hospodářského
postavení našeho národa uvnitř státu, jehož je součástí
a naproti hospodářství nejbližších i vzdálenějších sou-
sedů našich. Avšak nic nemohlo jí dodati vzpruhy
a váhy tak, jako zkušenosti, které si národ náš odnes
ze zápasů o svoje bytí národní a kulturní, jakož io
svoje práva politická. Odtud vzniklo poznání o důle-
žitosti hospodářské samostatnosti jako základu, jako
podpory a prostředku k dosažení cílů národních, kul
turních a politických. Všímáme si, že třeba hospodář
sky pracovati uvnitř našeho národa, že je třeba, aby-
chom neztráceli ničeho ze hmolného základu své ná
rodní existence, abychom sílili a nikoli, abychom sliy
svéávali protivníku. Tato česká snaha, opříti se
v potřebách svých o české národnostní hospodářství
jest jedním z nejzajímavějších zjevů našeho národ
ního vědomí proto, že dovede postaviti každodenn
naše úkony hospodářské ve službu ideje národní, pod-
říditi způsob jejich vyšším cílům a zájmům svého
národa, podřiditi zásadu ryzi hospodárnosli vyššímu
cíli národnímu. Je přirozeno, že tylo naše emancipačn!
snahy mají ráz národní velmi silně pointovaný. Zápas
který se svými německými sousedy ve vlastní zem
vedeme ode dávných dob o svoje právo na existenei
národní a kulturní, zápas, který proti nim a mocen
skému vlivu vládnímu vedeme o právo sebeurčení poli
Cického, je dnes rozhojněn zápasem o sebeurčení ho-
spodářské.
19
article
Žádáme, aby spotřebitelstvo české obracelo se
k českému výrobci, má-li čeho potřebí, k českému
obchodníkovi, který by mu prostředkoval styk s če
ským výrobcem. Žádáme to od něho nejen tehdy, když
jeho zboží úplně se vyrovná cizímu, lakže nepřináši
se tu žádné oběti, nýbrž i tehdy, když je rozdíl mez
kvalitou zboží domácího českého původu a zboží ci
zího, když je zboží cizí lacinější. Žádáme to se zře
telem na nezbytnou solidaritu a soudržnost částic
téhož národníhe celku. Tím však naprosto nemíníme
říci, že by tento poměr obětování individuálních pro
spěchů na prospěch výrobku, výrobce a obchodníka
domácíhe měl zůstati trvalým. Idea národnostní ho-
spodářské soběstačnosti ukládá totiž také povinnost
výrobci a obchodníku. Zásada soběstačnosti nesmí se
státi oporou nepodnikavosti, ducha zpálečnického,
nýbrž musí právě vzájemnou souvislostí mezi povin-
nostmi, jež ukládá spotřebitelsivu, a mezi povinnostmi
které z těchto obětí vyplývají výrobci a obchodníkovi
státi se mravním ostnem hospodářského pokroku.
20
article
Zásada soběstačnosti hospodářské v celku národ
ním nemá po ruce pomoci výkonné, nařizovací nebo
donucovací, aby byla uskutečněna. Musi jen spoléhat
na sílu své ideje, musí působiti jinými prostředky
upozorěním, výkladem, appellem ke všem lidem
dobré vůle.
Nesmí však býti jen appellováno na jedno
tlivé naše příslušníky, aby konali svoji národní povin-
nost: ostatní společnost musí zde spolupůsobiti k ná-
pravě a po případě ke společenskému trestání pro-
vinilých příslušníků našeho národa. V té příčině velm
mnoho poučného bychom našli právě na té straně
která důsledně provádějíc sama princip národnostn
hospodářské soběstačnosti ve svůj prospěch, svoláv
kde kterou instanci poradnou a rozhodující, aby kladla
v cestu překážky našemu českému emancipačnímu
hnutí: na straně německé.
21
article
Nesmí se však přestati jen na tom, aby český
jednotlivec byl přiváděn na dráhu nacionálního sko-
nomismu, nýbrž velmi důležitým předmětem nezbytné
veřejné kontroly je, aby naše české ústavy a korporace
veřejné i soukromé, konaly v témže směru povinnost
Jednou z dalších průkopných cest k naší hospo-
dářské samostatnosti je růst náš v činnosti podnika-
telské. Bylo by však chybou, kdyby tato hospodářská
činnost rozumného podnikatelství českého stotožňo-
vána byla s činností zakladatelskou. Bylo naší vadou
že v prvním rozmachu českého hospodářského nadšen
založeny byly podníky, které nemohly za daných po-
měrů míti naději, že vykáží žádoucí prosperitu, a ne-
úspěchem jejich pak že zaražena byla trocha podni-
katelského ducha, která se tak projevila. Probuzení
potřebného podníkatelského ducha však zase před-
pokládá, aby dána byla našim českým lidem příleži-
tost, aby seznali způsoby moderního racionálního
podnikání, aby se na živých organismech hospodář-
ských učili poznávati platnost a význam hospodář-
ských funkcí podnikatelských. Ze vztahů hospodářství
národního a světového nutno těžiti k prospěchu našeho
hospodálslví českého.
Český duch podnikatelský nesmí však přestávat
jen na podnikání vyrábitelském, musí si všimati i pod-
nikání distribučního, musí se věnovati českému ne-
odvislému obchodu. Český obchod musí se státi plat-
nou součástí naší hospodářské organisace, musí však
také úkol jeho býti oceňován. V té příčině má česky
obchod před sebou ješlě značnou dráhu a máme po-
třebí velmi mnoho zdatných podnikatelů obchodnieh
právě tak jako výrobních.
22
article
Úkoly, které tu vytýkáme jako mety českého ho-
spodářství nejsou snadny, zejmena ne proto, že jsou
dosud našim českým kruhům málo jasny. Bude potřeb
důkladné výchovy, máme-li míti rozřešený problém
svého českého hospodářství. Vždy musí býti základem
našich osamostatňovacích snah vědomi, že hospodář-
ská samostatnost je jedním z důležitých základů
pomůckou naší existence kulturmi, národní a politické.
Řeč dra. Hoffera, začasté živým souhlasem pro-
vázená, odměněna byla bouřlivým, dlouhotrvajícím
potleskem.
Přísedící obchodní komory pražské, zemský posl.
Jos. Krejčík, vzdal dík výboru „Klubu mladší gene-
race národní strany svobodomyslné“, že otázku tak
důležitou učinil předmětem nejvážnější rozpravy,a
způsobem nejvřelejším a nejuznalejším vyslovil se
o řeči dra. Hoffera. Otázka hospodářské samostatnosti
národa našeho má pro nás takořka životní význam.
To, co při ní populárně hledí se vystihnouti heslem
„Svůj k svému“, první řečník, dr. Hoffer, podepřel
všemi směrodatnými výsledky vědy národohospo-
dářské.
Hoffer
Krejčík
doktor
23
article
Řečník poukázal pak na význam a vliv průmyslu
a kapitálu v životě hospodářském, dolkl se nedostatků,
jež po této stránce jeví se dosud v našem národě,
konstatoval, jak z tohoto nedostatku, zajisté dočas-
ného, těží všichni naši národní nepřátelé. Řtečník do-
vodil pak, kterak lze zjistiti pozvolný obrat k lepšímu,
jak uplatňuje se česká obchodní a průmyslová i živno-
stenská energle přes mimořádné obtíže, které se j
staví v cestu, uváděje příklady z četných oborů práce
živnostenské. Zmíniv se o tom, že po stráce odborně
prohlédl výstavy v Pešti, Berlíně i Paříži, dal řečník
projev svému přesvědčení, že česká práce živnosten-
ská může co do dokonalosti výroby skvěle se měřiti
se zdatností výroby světové, a že po mnohé stránce
stojí v čele.
Z obšírných výkladů svých vyvodil řečník důsledk:
že Čechům naprosto není Uřeba, vyhledávati cizího
zboží, protože domácí výroba stačí i nejpřísnějším
požadavkům. I skončil přáním, by zvláště české ženy
byly zastankyněmi domácí české práce průmyslové
a živnostenské, podobně jako polské ženy, které při
každém kroku svém pamatují na prospěch národa
polského. (Výborně! Hlučný trvalý pollesk.)
Dr. J. Goller obrátil se nejprve proti výtce
učiněné mu »Obranou Zemědělců«, že hájí theorie
hospodářského liberalismu. Jednaje o předmětu
schůze, dovodil řečník, že heslo »Svůj k svému«
prochází celým dějinným vývojem hospodářského
života každého národa. U nás vzniklo tím, že národ
v politickém a kulturním boji s Němci poznal jeho
důležitost. U nás je obtížněji heslo to provozovati,
nežli u náredů politicky samostatných, které v tom
směru podporuje vládní system.
Čecho
doktor
J Goller
Němec
Pešť
Berlín
Paříž
24
article
Řečník vyslovil pak přání po všeobecné národní
uvědomělosti, doporučoval hojuou ag laci, po případě
i důsledné uveřejňování případů nárední neuvědomě-
losti v novinách. Dále poukázal na potřebu toho,
by obchodníci naši vynikali obchodní hybností.
promyšleným podnikáním, příliš nepřekročujícím
finanéní hranice, aby měli k ruce dostatek řádně
cvičeného pomocnictva, dovedouce vyhovovati vkusu
a směrům poplávky.
Myšlenka hospodářské soběstačnosti nesmí býti
prováděna tam, kde příroda nebo trvalá nepříznivá
obchodní konstellace je tomu na překážku. Podnikání
musí býti pozvolné — napřed nechť se upevní pod
níky již jsoucí.
Upevníme-li svoje hospodářské i finanční základy
dojdeme spíše k naší politické samostatnosti. Dále
dal na uváženou zvláště pro venkov zřizování spole-
čenských podniků, aby bylo čeleno nečeské konkur
renci, kontrolu českých obchodníků, aby vedli pokud
možno jen české zboží a boykot proti ostatním
Hnutí »Svůj k svému« musí se rozšířiti všude, kam
25
article
český jazyk sahá, poněvadž čím větší působištěa
větší pole odbytu — tím snadnějším bude úspěch.
Doporučuje ozdravení podnikání ve velkých průmy
slových oborech, ozdravení živnostnického stavu
také českého úvěrnictví — aby český člověk dosta
se z podruží jinonárodního kapitálu. Mnoho lze t
očekávati od ozdravení financí zemských ve prospěch
domácího podnikání. Také řeč dra. Gollera byla od-
měněna stdečným polleskem.
Obchodník Ant. Černý uvedl řadu svých osob
ních zkušenosti o rozvoji českého středního a drob
ného obchodu a doporučoval, aby čeští obchodníc
naučili se imponovati odpůrcům zvláště svou zdat
ností a správností.
Goller
Antonín
Černá
26
article
Továrník p. Engelmann z Karlína vyslovil vřely
dík za pohostinství, jehož se mu »Klubem mladší
generace nár. strany svobodomyslné« přátelsky do
stalo. Vzdav nejvřelejší uznání řeči zpravodaje dra
Hoffera vyložil řečník podstatu zásady svobodno
tržby a její souvislosti s životem toho kterého ná
roda a dal projev přání, aby o životních zájmeci
českého průmyslu promluvili také ti mužové, kteř
náš průmysl a obchod v pravdě představují. Pak b
asi se ukázalo, že zásady svohodné tržby, směro
dalné pro Anglii, by doznaly vzhledem k našim do
mácím poměrům určité korrektury
To zajisté stalo by se při dodržení zásad prav
svobodomyslnosti, která podkladem úvah národo
hospodářských nečiní olázku náboženskou, nýbrž po
této stránce sleduje zásadu svobodné snášelivosti
Řečník poukázal pak na historický vývoj českého
obchodu a průmyslu a dovodil pak potřebu prohlou
bení odborného vzdělávání obchodního v našem ná
rodě jak po stránce školské, tak i praktické. Česká
národohospodářská vyspělost bude pak nejbezpečněj
ším klíčem k bráně celenárodních našich úspěchů
(Výborně! Hlučný, dlouhotrvající potlesk.)
J. F. Kysela, obchodník, konstatoval s potěšením
imposaniní účasť obchodnictva na schůzi, poukáza
na nepopíratelný rozvoj českého průmyslu a obchodu
a tím i českého kapitálu, což naše národní odpůrce
asi nejvíce mrzí a k úvaze předložil názor, nebylo-li
by dalšímu hospodářskému rozvoji prospěšným, po
způsobu obranné Národní rady české, zorganisovati
i užší pracovní radu obchodně průmyslovou.
Engelmann
Hoffer
Karlín
Anglie
27
article
Úkolem té by zejmena bylo, poukazovati k tomu
jak ohromný obnos národního jmění ztrácíme likna
vostí, lhostejností, ba neuvědoměním našeho konsu
mujícího obecenstva — hřeší tu stejně člověk prostý
jako intelligent — neboť v zemích koruny českéje
tak ohromná spotřeba všeho zboží, že by se při ná
ležitém národním uvědomění celému českému ob
chodu i průmyslu dobře dařiti mohlo
Ona by dále dávala direktivu při zakládání na
vých podníků, aby i to dělo se s porozuměním po
třeby a dle jistého programu, aby se národní kapitá
zužitkoval zdravě.
Řečník skončil doporučením svépomoci při zdat
nosti jednotlivcův a řádné organisaci celku. (Hlučny
souhlas.)
Prof A. Pižl pravil, že proti úrovní českého ob
chodnictva vyslovují se namnoze ti, kdož s ním nej
méně pěstují styků. V dalším výkladu svém poukázaí
řečník k tomu, jak je třeba, by český obchod věnova
zvýšenou pozornost těm výnosným odvětvím obchod-
ním, jež u nás jsou dosud dosti zanedbávána.
Při národní organisaci českého obchodu mus
se pak brániti tomu, aby na jeho vzrůstu a vzmachu
byl zúčastněn — byť i nepřímo — kapitál německý
(Hlučný souhlas.)
Tim byla rozprava skončena
Zpravodaj dr. E. Hoffer prohlásil pak v doslovu
svém, že »Klub mladší generace národní strany svo-
bodomyslné« nevnesl do rozpravy otázku nábožen-
skou, načež vytkl svoje stanovisko k některým po-
drobnostem rozpravy, načež předseda dr. Uhric
skončil schůzi nejsrdečnějším díkem všem účastní
kům i řečníkům schůze.
A Pižl
doktor
E Hoffer
Uhric
organizace český obchod
28
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
„Kapka hořkonti“. Pod tímto záhlavín
přináší liberecká »Deutsche Volks-Ztg. « včerejšího
dne znamenitý příspěvek k přírodo- a dějepisu
pražské »Lese- und Redehalle« u příležitost
tak zv. »svěcení« nových místnosti nejstaršího
a jak německé listy říkají, nejvznešenějšího ně-
meckého studentshého spolku. Německonacionální
list uznává sice německou minulost »Lesehallee
do let osmdesátých, kdy započaly snahy německo-
nacionálního studentstva neněmeckým poměrům
v »Lesehalle« učiniti přítrž. Tehdáž prý byl
členy tohoto spolku dokonce i studenti, kleříse
v »universitním protokole« přiznávali i k české
řeči mateřské (1?). Všechny oběti a snahy »sku-
tečně německého studentstva« neněmeckým po-
měrům ve spolku přítrž učiniti, byly marny, »ne
boť sežidovštění pražské německé university bylo
přespřílišné«. Nastalo odpadání členstva stále
houfnější, kteréž vedlo konečně r. 1892 k za-
ložení skutečně německo-národního studentského
spolku »Germanie«, k jejímuž svazku náleží dnes
»veškeré pravé německé studentstvo v Praze,«
jak liberecký list dí, kdežto v »Lesehalle« shro-
mážděno jest veškeré židovské studentstvo —
a toho není v Praze málo.
Kapek
Praha
Deutsche Volk
Ztg
29
article
»Za takových okolností — pokračuje liberecký
článek — měla »Lesehalle« přikročiti k velké slav-
nosti. Co bylo přirozenější, leč že vše vynaloženo
k tomu, aby slavnosti propůjčen byl zevní les
a skvělost na zakrytí vnitění duté prazdnoty. Ve-
likými prostředky a s velikým důrazem mělo býti
svělu, který se klamati dá, anebo poměrů blíže ne-
zná, asp ň na venek ukázáno, že »Lesehalle« ješte
jest mocným činitelem ve studentstvu, činitelem.
jemuž aspoň strana německo liberální jest díkem
zavázána, poněvadž se z ní její dorost rekrutuje
Itaké byla slavnost slavena slavnostním představe-
ním v divadle, průvodem kočárů, velikými řečmi
a komersy, se střechy budovy vlál do-
konce hodinu prapor černočerveno-
žlutý, ale přes to přese všechno nechtěla se
pravá slavnostní nálada dostaviti.
Co z pražského německého stu-
dentstva na slavnosti přítom no.
více nebylo, než malý, nepatrn
vlivu prostý zlomek a také z říše přet
hranice dostavilo se něco málo zástupců, a to
zajisté jenom z neznalosti skuteč-
ných poměrů. Vnedostatku oprav du
némeckého branného studentstva hlučela tím
více německá slova s přímo dotěrným
důrazem domněle národního karak
teru. Zvláště prof. Krasnopolski- Schön
feld »dělal« v němectví, jako by tito pánové byl
němectví najednou pachtovali. Za vrchol slavnosti
sluší zajisté považovali okamžik, kteréhož prol.
Krasnopolski
Schön
Lesehalle
30
article
Krasnopolski ve strašném pathosu svou řeč skončil
slovy: My Němci bojíme se boha a jinak
ničeho na světě! a všecka černěkudrna tá
mládež propukla v minutové nadšení, ryčné
Heil! Zajisté, že tento výjev tak mnchému ně-
meckému jako i židovskému účastníku připadl
strašně k smíchu. Vzdor všemu tomu jásotu a
heilování nedostavila se pp. dru. Eppingrovi a
soudr. přece žádná pravá slavnostní nálada, když
vzpomněli na německé studentstvo praž
ské, jehož nebylo tuto, na ty reakcio-
náře, na ty duševním kontagiem nakažené, jak
je kdysi professor Knoli nazval, na jaré, volné.
opravdu německé studentstvo, jež my
miníme, jež v »Germanii« jest shromážděno, na
onu akademickou mládež, kteráž skutečně
tvoří výkvět německého lidu. Ta na
slavnosti nebyla a protož ukápla do poháru
radosti, jak uvedený řečník sám doznal, »kapka
hořkosti, poněvadž velká čásť () německo-
nacionálního studentstva pražského vzdaluje s
»Lesehalle« a jinými cestami kráčí«, Ano, časové
se mění.
K hlasu německo-nacionálního pražského
»Volksbota«, námi již uvedenému, řadíme velice
závažné liberecké osvědčení německé pravost
nejstaršího domněle německého pražského spolku
studentského, k vůli jehož lžiněmecké slavnost
připravena Praha na několik dní o veřejný svě
klid, k vůli níž celá řada českých studentů
jinochů až i 8 dnů vězněna a v celé veřejnos
zdviženo pobouření pro pohanu českosti jej
způsobenou.
Němec
Knoli
Praha
31
article
— Úmrti. Na Král. Vinohradech zemřel dne
prosince t. r. po dlouhé namoci v 51. roce věku svého
pan Edvard Hynek Novák, vrchní revident a ni-
městek přednosty oddělení komerciálního c. k. rak
státních dráh. Pohřeb zvěčnělého konán bude
čtvrtek dne 8. prosince t. r. o 4. hodině odpolední
z kaple hřbitova vinohradského. Povozy pro účas-
níky pohřbu připraveny budou u domu smutku v Paia-
ckého třídě č. 35 n. na Král. Vinohradech o půl
hod. odpol. — V Jindřichově Hradci zemřela dne 5.
t. m. ve věku 78 let paní Marie Květová, rod.
Pallauschova, vdova po místodržitelském radovi. Po-
hřeb koná se dnes dne 7. prosince o 3. hodlně
odpol. z domu č. 139 —II. v Riegrově třídě na htbito
sv. Trojice.
Král
Edvard
Novák
Marie
Vinohrady
Paia
Jindřichov Hradec
Riegrův třída
II
32
article
— Z městské rady prážské. Ve včerejší schůzi
návrh p. Weissa na zavedení elektrického osvětlení
trků v Rytílské a Havelské ulici nebyl schválen
usneseno, uložiti správní radě plynárny, aby postarala
se o rozmnožení osvětlení ve jmenovaných ulicich,
jehož je tam při ranních trzich zapotřebí. — Defini-
tivní třídní učitelkou extra statum na vyšší dívčí škole
zvolena pí. Zdeňka Dittrichová. Zatímní třídní učitel-
kou tamtéž zvolena slč. Jindřiška Kaplanova. — V pří-
čině zákazu podomního a pouličního obchodu, jehol
se živnostenské kruhy dovolávají, vyžádána byl
dobrozdání jednotlivých živnostenských korporací.
jakož i obchodní a živnostenské komory. Sebraný
materiál byl nyní přikázán dozorčí radě nad městskou
tržnicí, aby v zájmu všech tříd obyvatelstva vypraco-
vala vhodný návrh v té věci pro sbor obecních star-
ších. V dozorčí komisi nad městskou věznicí a stráží
zvolen předsedou p. dr. Stych, místopředsedou p. ob
st. Vaniček, inspektorem p. Sulc. — M. 1. pan Kasa-
lický poukázal k tomu, že úprava okolí kostela sv.
Václava a studentské koleje záleží na rozluštění
otázky, bude-li fara od sv. Trojice z Podskalí přelo-
žena v tato mísla. Věcí tou zabývala se zvláštní ko-
mise a nyní žádal p. Kasalický, aby starosta p. dr
Srb s presidentem p. Illávkou učinili patřičné kroky.
aby přeložení fary dospělo k uskutečnění. — M. r
pan Hubáček přednesl zprávu c přiznivém výsledk
měření vody v území projektu společné vodárny, jež
vzala na vědomi.
Dittrichová
Jindřišek Kaplanův
doktor
Stych
Kasa
svatý . Václav
Srb
Hubáček
Podskalí
živnostenský komora
obecní star
33
article
— Obecní volby v Brně. (V Brně, 6. prosince. Pov
zpráva „N. L.“) Včera konaly se doplňovací volby
z třetího sboru, který měl letos 2056 voličů. K volbe
dostavilo se jich však pouze 375, tedy asi jen 1890.
Zvoleni byli: Ant. Jellinek, Frant. Weiskirchne.
Josef Greil. Loni bylo ve sboru tom 1935 voličů
dostavilo se jich 408.
— Městské zastupilelstvo na Smíchově konalo
včera odpoledne řádnou schůzi za předsednictví sta-
rosty p. Elhenického, na jejíž programu nalézalo se
zejmena vyřízení rozpočtu obecního na rok 1905. P
zahájení schůze učinil p. starosta sdělení ve příčině
epidemie tylu na Smíchově. Tyfus, který
v Praze a v předměstích občas vystupuje, nabyl
měsíci říjnu a listopadu 1904 na Smíchevě rozměro
epidemie, v níž hlášeno bylo některý týden a- 25
přírostků. Ačkoliv epidemie dosud trvá, lze k upo-
kojení sděliti, že většina případů jest lehkých, že se
za tyfus vydávají i jiná onemocnění, která jen po-
někud jsou tyfu podobna. K potlačení provedena byla
se strany úřadů velmi rozsáhlá opatření a jest jen na
obecenstvu, aby samo se nemoci chránilo, poněvadz
jest zjištěno, že většina případů povstala užíváním
vody vltavské k pitf, nebo vyplachováním nádob. Ž
veda vltavská jest závadná, jest známo, a proto aby
znečištění její bylo zamezeno, usnesla se rada měst-
ská, aby Královskou třídou od ulice Palackého a
k ulici Zábojově co nejdříve byl vystavěn hlavní sbě-
rač ústřední kanalisace, aby do něho veškeré stoky
z levého břehu do Vltavy ústící mohly býti vyústěny
Jellinek
František
Greil
Elhenický
Smícheva
Zábojův
Brno
Zvolen
Smíchov
Praha
Palacký
Vltava
34
article
Za tím účelem byla požádána kanalisační kancelák
pražská, aby co nejdříve plány a rozpočty sběrače vy-
pracovala. Pan starosta podotkl, že onemocnělc dosu
150 osob, 3 případy nebyly vůbec tyfové a zemtee
8 osob, tedy procento velmi nepatrné. — M. r. pen
Krupka prohlásil, že zastupitelstvo tuto zprávu
s uspokojením přijímá na vědomí. P. dr. Smetana
podotýká, že vltavská voda značně je znečišťována
stojateu vodou z přístaviště vorů. Bylo by záhodne
přístav častěji dáli čerstvou vodou propláchnouti. Stav
roda p. Duchoň pravil, že voda vodárny je zneči-
šťována radlickým potokem. V Radlicích maji zlozvyk,
že ze žump udržují kanálky do radlického potoka a
fekacie znečišťují pak Vltavu. Staly se již kroky, aby
tomuto znečišťování potoka bylo zabráněno. Dále
učiněno opatření na stavbu sběrače — nic jiného
prozatím vykonati nelze, zejmena nelze přeložiti vo-
dámnu, poněvadž projekt zřízení společné vodárny je
již blízek uskutečnění. Pan Zbuzek upozorňoval,
že zlíchovský lihovar má také vynikající podíl na zne-
čišťování Vltavy a doporučoval, aby roury smíchov-
ské vodárny byly položeny dále do Vltavy, aby ne-
sbíraly vodu blízko břehu. Starosta p. Elhenický
odpověděl, že na projektu tom se již pracuje. — P
debatě, jíž se zúčastnili pp. Štefan, dr. Koldinský.
inž. Vancl, Šimek a prof. Vlach, byla zpráva starosty
schválena. — Do dozorčí rady vodárny král. hlav
města Prahy a obeí sousedních zvoleni pp. P. p
Smetan
Duchoň
Zbuzek
Elhenická
Štefan
doktor
Koldinská
Ing
Vancl
Šimek
profesor
Vlach
Krupka
Vltava
Praha
35
article
Krejčí, Fr. Cuřín a Ant. Šimek. — Od pl. Barbory
Horákové zakoupen byl dům čp. 574 proti ulici Krá-
lovské za 50.000 K za účelem proražení ulice a vedení
druhého sběrače stokového. — Po návrhu p. prof. Ka-
cerovského byla podána ministerstvu žádost, v níž
se přistupuje k petici obce pražské za zvýšení aktiv-
ního přídavku státním úřadníkům. — Následovale vy-
řízení rozpočtů obecních na rok 1905. Z toho
vyjimáme, že na almužny a opatření chudých vydá
obec 24.622 K. Fond na zařízení obecního sirotčince
má jmění 95.841 K. Dávka nápojová vynese 237.000
K a používá se jí na uhražení obccních výpůjček.
Krejčí
Cuřín
Šimek
Horák
Ka
Francie
36
article
Na hasičstvo se vydá 17.600 K, na c. k. stráž 30.000.
na čištění města 126.226 K, na opatření města vodou
102.134 K, náklad na clektrárnu 217.307 K příjem
163.283 K. Celkem obsahuje rozpočel vydání 1,078. 905
K, příjem 519.840 K, jeví se tedy nedostatek 559.065 K,
k jehož uhražení vypíše se přirážka obecní 36?% leto
obnášela 40%). Při projednávání rozpočtu doporučoval
P. prof. Vlach, aby byla daň ze psů zvýšena n
nejvyšší dovolenou míru, poněvadž psi jsou oprav-
dovou svízelí pro majitele domu a obchodniky. Návrh
očkázán městské radě. Pan Eberle pravil, aby spolek
majitelů domů poradil svým členům, aby nepřijímali
nájemníky, kteří mají psy. Msg. Švehla přimlouval se,
aby sirotčinec konečně byl zřízen, k čemuž starosta
p Elhenický odpověděl, že obec, přetížená svými
povinnostmi, musí prováděti nulné podniky jeden po
druhém. Pan prof. Vlach doporučoval, aby byl« ži-
dáno o příspěvek na sirotčinec z výtěžku státní lotere
K dotazu p. Zbuzka, jestli se již pomýšli na slavbu
tržnice na Smíchově, odpověděl p. starosta, že zále-
žitest ta není k provedení zralá, poněvadž k místu.
kde tržnice má státi, není dosud upraven přístup-
Vyčání na školy české obecné a měšťanské obnáší
Vlach
Eberl
Švehla
Elhenická
profesor
Zbuzek
Smíchov
37
article
105.204 K, vydání na německé školy obecné a mě-
šťanské 14.984 K, na české školy mateřské 4620 k.
na německé 1290 K. S připočtením splátek a úroků
činí potřeba školního rozpočtu 245.776 K, kteráse
uhradí 19% přirážkcu školní (letos obnášela 8 e)
Třirážky obnášejí tedy na rok 1905 celkem 55 ,
letos 48
— Vořejnou schůzi svolávají veškerá společen-
stva řezníků pražských i předměstských na pátek dne
9. prosince o 5. hod. odpol. do Řemeslnické besedy
Rokovati se bude o dodávání masa pražské posáde
Všichni interessenti se vyzývají k hojnému účastensivi
— Jubilejní slavnost vídeňských Čechů. Význam-
ného decenia ze života české obce vídeňské bude du-
stojným způsobem pamalováno v blízkých dnech.
Dne 16. prosince oslaveno bude ve velké dvoraně
Národního domu desítileté založení jediného dosud
vlastního útulku společenského a národního živeta
vídeňských Čechů: Národního domu v XV. okresu,
Ráz oslavy bude význačné této události důstojný.
jednotlivá čísla programu slavnosti jsou vesměs umě-
lecké kvality. Klub českých poslanců na radě říšské
vyšle slavnostního řečníka, pana posl. J. Sokola, ja-
kož vůbec s opravdovou účastí se slavnosti ujímá.
Oblíbený člen dvorní opery p. Frant. Pácal a slečna
Emma Hellerova, člen divad. spolku »Pokroku«, při-
spějí účinně ke zdaru slavnosti. Ze zpěváckých spolku
Čecho
J Sokol
František
Pácal
Hellerův
národní dom
národní dom v XV