ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7290e9c0-71f8-11dc-92af-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 73, person 69, org 8, work 10
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 7. prosince 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 338
4 article
Nn ranní a odpol. listy předplácí ne- v Praze v administrani za něsíe B čtrrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáikou na měsle nětnt lata . . . . 7 K 50 ve flislkách 2 K 90n ma měsic . Toštou: a měsie 3Ke na čtrrt leta . . .. s dvojí zásilk u na mění čtort lets . . . 11 K
Praha
5 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 6. prosince. (Původní lelegrám »Národních Listů«.) Pohyb japon- ského oddělení na Dunejansjan jako by za sbíráním píce a zásob, měl vlastně za účel obejíti ruskon armádu a zničiti železnici. Chunchuzové pod Tulišanou převlečeni podivně za Čí- ňany, přecházeli po našich cestách, čekajíce, až naskytne se příležitost zničiti mosty. Dopisovatel »Nov. Vremene« sdě- Iuje, že Japonci hodili na cizinský trh v Šanchaji množství zlata, takže ruský rubl je tím stísněn, avšak ma- nevr onen považuje se za počátek Gnanční slabosti Japonska. Dopisovatel »Rusi« oznamuje, že Japonci chtěli zaskočiti Rennen- kampfův voj, ten však položil jim zálohy, takže utrpěli velké ztráty Rusové sebrali 500 japonský ch mrtvol. V nentrálním pásmu zůstale jich ještě víe. »Ruskoje Slovo« tvrdí, že japon- ský křižák »Azuma« potopil se, vraziv na minu. Z Berlína, 6. prosince. »Berlinen Tagblatt« oznamuje z Petrohradu; Japonci pokusili se obejíti oddíl generála Rennenkampfa, avšal padli při tom do zálohy a ztratili 1000 mužů. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 3.
Japonec Rus Rennenkampf Petrohrad Japonsko Berlín Berlinen Tagblatt
6 article Budou-li přetrhané nitě navázány?
Budou-li přetrhané nitě navázány? Včerejší soukromé zprávy telegrafické, do- šlé z Pešti do Prahy, oznámily, že nejspíše už dnes ráno konati se bude ve Vídni nová schůze ministrův rakouských a uherských, věnovaná výhradně otázce nových obchodních dohodnutí s Německem. Uherský ministr zemědělství průvodu svých referentův už předvčírem prý odjel do Vídně, kamž uherský ministr obchodu bude ho následovati. Zprávy peštské připojují k této novině, že přípravou k opětné této ná- vštěvě uherských ministrův v sídelním městě rakouském byly předně audience německého vy- slance hr. Wedela u panovnika rakouského; za druhé porada téhož hraběte s uherským mini- strem obchodu; za třetí příjezd ministra zahra- ničné politiky rakousko-uherské a jeho přijet císařem a konečně delší rozprava hr. Goluchow- ského s předsedou ministerstva uherského. Všechny tyto cesty, rozpravy a audience jsou v nejtěsnějším spojení s otázkou nových obchodních smluv s Německem. Z vládních listův peštských oznámilo se zcela určitě, že opětné vídeňské porady ministrův rakouských s uherskými mají za účel, aby na nich byla zkoumána povšechná situace, v níž otázka ob- chodních smluv rakousko-německých se octla, zvláště po odjezdu hr. Posadowského z Vídně. A bude prý potřebí, vyčkati teprv výsledk dnešních vídeňských porad, nežli bude lze na- býti správného úsudku, může-li dojíti k fo. mální obnově přerušených jednání, čili nie V kruzích vládních pokládá prý se za věc nej podobnější pravdě, bude-li opětná porada mi nistrův rakouských a uherských pro pokračo- vání o národohospodářskou a obchodní dohodu s Německem příznivá, že další vyjednáváni
Wedel Pešť Praha Vídeň Německo
7 article
mezi oběma státy prozatím povede se písemně, způsobem diplomati- ckým, nikoliv přímou součinno st dotyčných ministrův německých a rakousko-uherských. Tato osobní součinnost zástupcův obou říší nastala by prý teprv potom, objeví-li se nutnost a možnost vyjednávání ústníbo. V tom přl padě odjeli by prý ministři vídeňští a peštští do Berlína. Ze všech těchto zpráv nade všechnu po chybnost jest patrno, že otázka nových obchod- ních smluv mezi Rakousko-Uherskem a Něme ckem dostává se do nového proudu za okolnosti mnohem spletitějších a formalit mnohem svízel nějších, než za jakých minulého týdne byla pře- rušena. Jedna věc především vytknouti se mus jako nová. Co mělo se státi, než hr. Posadowsky přijel do Vídně, děje se teprve nyní, totiž mi- nistři uherští domlouvají se s rakouskými, je-li možno, aby sami proti vládě německé ve věcech obchodních a celních vystoupili jako strana jedna, uvnitř docela svorná. Na této vnitřn sjednocenosti rakousko-uherské vzhledem k Ně- mecku bude záviseti také jednotný názor na situaci, v níž „nalehavá“, ale už po šestý rok se vlekoucí otázka obchodních smluv s Něme- ckem uvázla i za přítomnosti i po odjezdu stát- ního ministra pruského. Vládní listy berlínské samy se zjevnou ironií poukazují na nedostatek této sjedno- cenosti vlád uherské a vídeňské, a ačkoliv přiznávají, že jim do ni nic není, poněvadž nové smlouvy obchodní mají se zjednati nikoliv zvláště s Rakouskem a zvláště s Uherskem, nýbrž s oběma polovinami říše jakožto celkem, přece dávají na srozuměnou, že jedna z mno- hých příčin, proč vyjednávání minulého týdne se rozešlo, spočívá v posavadní neurovnanosti národohospodářských, obchodních a celních po- měrův mezi Předlitavskem a Zalitavskem.
Posadowsky Berlín Rakousko Uhersko Vídeň Předlitavsko Zalitavsko
8 article
Možno tedy s bezpečnosti tvrditi, že dnešní porady ministrův uherských s vídeňskými, aby se nejdříve zjistilo, mají-li obě vlády o otázce nových obchodních smluv s Německem tytéž ná- zury a jsou-li při nich vedeny obě snahami sjednocenými, potkají se v Berlíně s nemalým irteressem a že výsledku jejich hledí se tam vstříc s velikým niapjetím. Postup, jímž celá otázka nyní se dala, ovšem velmi značně odchyluje se od čáry, kte- rou jí byli vyznačili politikové berlínští. Tito zajisté hned nazejtří po odjezdu hr. Posadow- ského z Vídně slavnostně prohlásili, že podnět, aby vyjednávání se obnovilo, musí tentokráte vy- jíti z Vídně a z Pešti, poněvadž prý Německo návštěvou svého státního ministra ve Vídni už dostatečně bylo vyšlo Rakousko-Uhersku vstříe, a jestliže tato návštěva minula se svým účinkem, že ministři rakousko-uherští musejí přijeti do Berlína, chtějí-li, aby přetrhané nitě se navá- zaly. Však, jak patrno, zástupci vlády uherské a vídeňské neodhodlali se, aby nastoupili tuto vykázanou sobě dráhu, ba cesta, kterou se dali. ještě vůbec do Berlína nevede a závisí teprv na výsledku společných jejich porad, zahájených dnes ve Vídni, povede-li tam vůbec tak brzy.
Německo Berlín Vídeň Pešť Rakousko Uhersko
9 article
Vždyť i pro nejpříznivější výsledek dnešních ko nferencí jejich ohlašuje se pokračování porad s Německem způsobem písemným a diplomati- ckým, což, jak ze zkušenosti známo, neděje se nikdy kvapně a se zvláštním zápalem. A Ně- mecko má posud velice na kvap, aby dostalo Rakousko-Uhersko — pod čepec! Při tom pak s důrazem opakuje své ne- zvratné rozhodnutí, že ani na vlas neustoupí od požadavkův, jež hrabě Posadowsky pro obnovu obchodních smluv s Rakousko-Uherskem za svého pobytu ve Vídni byl tlumočil. Budou-li shromáždění dnes ve Vídni ministři uherští rakoušti pohlížeti na celou situaci, jim před- loženou pod zorným úhlem nejnovějších vlád- ních prohlášení berlínských, nebude asi mnoho
Posadowsky Německo RakouskoUhersko Vídeň
10 article
petřebí, aby v názorech svých se sjednotili a ke svornému dalšímu postupu se spojili. Ve vče- rejším čísle berlínského listu ministerského „Neue Preussisehe Zeitung“ („Kreuzzeituag“) co nejjasněji vyloženo jest stanovisko, jež pro otázky národohospodářské, obchodní a celní vzhledem k Rakousko-Uhersku s největší upřím- ností už byl vyznačil sám strůjce trojspolku, když pravil, že Německo proti svému spojenei — Rakousko-Uhersku může provozovati nejzá- hubnější válku celní, obchodní a finanční trvati s ním přece napořád v dobrém poměru politickém. Tenť jest zajisté smysl všech vý- kladův, jichž se dočítáme ve všech, kaneléři
Rakousko Uhersko Německo RakouskoUhersko Neue Preussisehe Zeitung Kreuzzeituag
11 article
Bülowu oddaných časopisech německých, na severu i na jihu. Rakousko-Uhersko prý bude musit přijmouti smlouvy s Německem podle diktátu berlínského, chce-li se vyhnouti zjevné válce celní se svým severním sousedem. Tato hrozba ovšem velmi málo se liší od skutečnosti. kterou by Rakcusko-Uhersko na sebe uvalilo. kdyby vlezlo do chomoutu, nastrčeného jeho šíji celním tarifem hraběte Posadowského. Ne- omylným účinkem tohoto tarifu bylo by tudíž ve- liké poškození všech odvětví zemědělství v obou polovinách tohoto soustátí, poškození tak veliké že prohlášená válka celní ani by nemohla být pro ně záhubnější. Vždyť i list mnichovský, sto- jící ve službách národohospodářské politiky pru- ské („Münchener Neueste Nachrichten“), ve včerejším čísle svém zjevně doznává, že všech šest obchodních smluv, kteréž Německo už bylo uzavřelo s Ruskem, s italií, s Belgií, se Švý- carskem, s Rumunskem a Srbskem, má základní rys politiky agrárni a že průmysl a obchod mají zaplatiti při tom útratu. Tutéž povahu její chee prý německý kancléř Bülow prověsti i v ob- chodní smlouvě s Rakousko-Uherskem. Na je- jím projednání prý mu ze všech nejvíce záleží aby do 1. ledna 1906 měl kolkolem všechno dle stejné zásady spořádáno a utvrzeno.
Bülow Posadowský Rakousko Německo Rusko Belgie Rumunsko Srbsko RakouskoUhersko RakcuskýUhersko Münchener Neueste Nachrichten
12 article
Proti námitkám, ozývajícím se se strany rakousko-uherské, že není naprosto nutno, aby Německo nové své obchodní smlouvy mělo se státy sousedními i vzdálenějšími dle tétéž fa ceny agrární, odpovídají vládní listy berlínské že v tom ohledu není možno vyhověti požadav kům ctěného spojence, zvláště proto, že už Rusko na vyšší celní sazby německé bylo při stoupilo. Není prý ani nejmenší příčiny, proč by při těch položkách mělo činiti obchodu ra- kousko-uherskému nějaké zvláštní ústupky a po- říditi si ještě zvláštní tarif differenční. Ze všech projevův, vydaných z Berlína v těchto dnech jako úvodem k nové společné po- radě ministrův vídeňských a peštských o situnei nových obchodních smluv, jest vyrozuměti, že hr. Bülow se svým kabinetem pomýšlí na všechno jiné spíše, než na smírnou a přátelskou dohodu se svým spojencem v trojspolku, ba že zcela vážně má na mysli zahájiti proti němu bezohlednou válku celní. Odmítáť na celé čáře i nejmenší ústupky a vyžaduje bezpodmínečné podrobení se i Rakousko-Uherska novému cel- nímu tarifu německému, jemuž prý již se bylo podrobile i svrchu psaných šest státův, velkýeh i malých. Společné porady ministrův rakouských uherských ve Vídni nemají tedy před sebou žádné tajemství. Pěnovitost a vyděračnost něme cká jest před nimi vyložena v plném světle Není lze býti o ní ani v nejistotě, ani na omylu ale nezbude, než odraziti ji s oním důrazem jehož vyžadují životní prospěchy říše a hmotný blahobyt všech obyvatel její, bez rozdílu pří slušnosti kmenovní!
Bülow Německo Rusko Berlín Rakousko Vídeň
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 6. prosince. (D r. Körber a dr. Kramář.) »Gazeta Narodowa« zabývá se ve vídeňském dopise řešením otázky, kdo vyhraje partii, zda-li dr. Kramář, jehož list prohlašuje za hlavního obrance další obstrukční taktiky
Körber doktor Kramář Praha Gazeta Narodow
14 article
v českém klubě, neb dr. Körber, jemuž se nej- pohodlněji vládne za nynější parlamentní neděl- nosti a za jehož hlavu česká delegace by snad byla ochotna změniti taktiku. Že pisatel s českou obstrukcí nesouhlasí, jest pochopitelno vzhledem k tomu, že »Gaz. Nar.« jest orgán podolsk frakce polského kola, jež odsuzuje každou ob- strukci vůbec a tedy také českou. Tím nápadnější je, že pisatel prohlašuje dra. Körbra za hlavní a na tu dobu jedinou překážku parlamentní dělnosti. Jednak proto, že Čechové si učinili povinnost Körbra povaliti, jednak pak proto, že Körber jest v duchu přítelem dalšího parlamentního chaosu, jenž mu umožňuje vládnouti klidně po- mocí § 14. »Gaz. Nar.« tvrdí, že se najde, nebo se už našla skupina bankéřů, která dru. Körbrovi opatří také půl milliardy na vojenské potřeby na pouhou zálohu § 14. »Bude to neslýchané zne- užití § 14., ale k takovému zneužívání jsme už přivykli. A mimo to dr. Körber nemá ve sně- movně zabezpečenu většinu pro tak velikou půjčku a proto se hledí obejíti raději zase bez parl- mentu.« K této zprávě polského listu sluší připome- nouti nedávné sdělení »Neues Wiener Tagblattu«, dle něhož z rozhodujících míst bylo dru. Körbrov dáno na srozuměnou, že půjčka na vojenské po- třeby smí býti uzavřena jen se svolením parla menlu.
doktor Körber Čecho Körbr Körbrov Nara Neue Wiener Tagblatt
15 article
V Praze, 6. prosince. (Vojenský tre stní řád.) »Zeit« měl z Pešti zprávu, že poslední slyšení ministra vojenství ryl. Pitreicha u pa- novníka souviselo s otázkou nového branného zákona a nového vojenského trestního řádu, kteréž obě předlohy jsou prý již hotovy. Hrabě Tisza podá prý obě tyto předlohy uherské sně- movně hned po zahájení nového zasedání, aby ukázal, že Maďarům opatřil zase novou vy- moženost. V novém branném zákoně bude vzata za podklad již dvouletá činná služba; pokud pak se týče nového vojen- ského trestního řádu, bude maďaršti na prohlášena za jednací jazyk vo- jenských soudů prvé instanceu pluků uherských. Důsledně bude prý podobný ústupek povolen také národnostem rakouským. Přechod ke dvouleté činné službě bude ovšem vyžadovati zvýšení braneckého kontingentu, sice asi o polovinu kontingentu nynějšího. Celá tato zpráva, jež oslatně, pokud jde o dvouletou službu, opakuje pouze to, co hr.
Tisza Maďar Praha Pešť Pitreich
16 article
Tisza již oznámil v jedné schůzi sněmovní, jest dle »Fremdenbl.« smyšlena. Ministr honvédů gen. Nyiri prohlásil včera ve schůzi liberálního klubu, že nový branný zákon není vůbec ještě hotov a proto nemůže býti sněmovně předložen v jedné z prvých schůzí. Totéž platí o novém trestním řádě, o němž se teprve vyjednává mez oběma vládami. Meškající ve Vídni gen. auditon Hauskarl zastupuje při tomto vyjednávání mini- sterstvo honvédů. Z Pešti, 3. prosince. (Svolání uh e ského sněmu.) Hr. Tisza byl dnes v libe- rálním klubu a na činěné dotazy oznámil, že uherská sněmovna bude svolána na den 12. nebo 13. prosince. V prvé schůzi přečte se pouze královský reskript a určí se jednací pořad příšt schůze. V následujících schůzích sněmovnas ustavi. Pak budou podány předlohy, jež musej býti nutně vyřízeny a zejména se vyřídl co nej- rychleji zalímní rozp očet. Tímto sdělením ministerského předsedy po- pírají se tedy pověsti, jež kolovaly dosud v kru- zích opposičných a jež hlásaly, že nové zasedání má býti pouze jednodenní a nemá míti jiného účelu, než vyříditi zatímný rozpočet. Uherská opposice přes to činí přípravy k houževnatému boji s vládou a výkonný výbor rozeslal již všem opposičným poslancům zprávu o svém usnesení, že se pokládá za povinnost každého poslance,
Nyiri Tisza Vídeň Pešť Hradec uherský sněmovna
17 article
V drobném prodejit raaní čí-lo o s0bě . . . za 8 odpol odni . . za 2h Ve filialkách na venkovši ranní čssle. . . . . . od polední. Inserát platí se hotově zapřel Přečplacení a insesty přijímá zdlmini- strace v Marisnské ulici č. 3. Tam nacházají se též redakce tiskárna a ezpedise „Národnich Listá“ Rukoplsy se nevraceji
Marisnský ulice Národnich Listat
18 article
aby byl již v prvé schůzi nového zasedání,at si bude svolána na kterýkoli den. Z Vídně, 5. prosince. (Resoluce slo- venské studující mládeže piot návrhu Berzeviczovu.) Dne 2. t. m. konala slovenská, ve Vídni studující mládež dů- věrnou poradu o Berzeviczově návrhu školního zákona pro Uhry a přijala resoluci, v níž se upozorňuje zejmena na ty hlavní body Berze- viczovy reformy, které by měly za následek úplné zničení národního nemaďarského školství v Uhrách. Novým zákonem mají, ne-li formálně, tedy fakticky pozbýti platnosti školní zákony z r. 1868 a 1876, které připouštějí ještě ně- která, ač již velmi oklestěná práva školám ná- rodů nemaďarských. „Nový návrh zákona — praví se v resoluci — bude-li sněmem přijat, zasadí nám Slovákům a vůbec všem nemaďar- ským národům Uherska citelnou ránu a zmaří náš národní život a náš kulturný rozvoj na celá desetiletí. Proto jest povinností proti návrhu
Slovák Vídeň Uhry Berzeviczovo
19 article
Berzeviczovu protestovati, nebot 1. neprýští ze zásady 44. článku zákona z r. 1868, v němž se praví, že „zdar veřejného vyučování se stanoviska kultury a veřejného blahobytu jest nejvyšším cílem státu“, nýbržje sestaven jedině z důvodů politických, t. j. ma- darisačních. Tento návrh vůbec si nevšímá, na- učí-li se dítě něčemu pro život, neb duševně zakrní, jen když se naučí něčemu z maďarštiny, zapře svou národnost a přijme jinou, t. j. stane se maďaronem. Ve vyučovacím plánu nové osnevy maďarština se klade ne druhé místo, mateřský jazyk, který ze státních škol je vůbee vyloučen, až na místo poslední. Církvi neb obci jako vydržovatelům školy bere se právo určovati vyučovací jazyk, protože i na soukromých neb konfessiálných školách musí býti vyučovacím jazykem maďarština, jakmile se k tomuto jazyku přihlásí 20% školních dětí. Každý z nás ví, jak se v Uhrách rodí neb vyráběji Maďaři prote možno pokládati za nezbytné, že obc zíratí právo určovati vyučovací jazyk. Tento paragraf je netoliko nehumanní, nýbrž z důvodů paedagogických přímo škodný. 2. Dle § 18. jsou zakázány všechny učeb- nice, jež obsahují „státu nepřátelské, proti- zákonné neb takové these, které by v děcku vzbuzovaly nenávist k uherské vlasti anebo k ji- ným spolučlenům národa.“ Tento paragraf maří všechny snahy ve škole, aby se dítěti vnukl cie lásky k mateřské řeči a oddanost k slovenskému národu.
Maďar Uhry
20 article
3. Nejhnusnější a nejsurovější jest však ten odstavec návrhu Berzeviczova, který učitele nemaďarských škol podřizuje správnímu výboru stoličnému a tím je vydává na milost a nemilost politického úřadu, nemajícího pranic společného se školou. Předpisy Berzeviczovy jsou přímo drakonické. Stoličný úřad má míti právo zavésti s učitelem disciplinární vyšetřování, jestliže na- učil děti málo maďarštině, jestliže použil ve škole vládou zakázané knihy (takovou jest každá kniha, sepsaná národně uvědomělým Slovákem), aneb když náleží kc směru státu nepřátelské- mu. Co tento poslední odstavec znamená, roz- umí každý Slovák. Jakmile se učitel stane ne- oblíbeným u vyšších pánů, propadne rozsudku administrace stoličné. To jsou hlavní zásady návrhu Berzeviczova, jimž podobných nenajde se v celém vzdělaném světě. Prote Slováci protestují co nejrozhodněji proti tomuto nelidskému zákonu a vyzývají slo- venské poslance, aby energicky vystoupili proti temuto nejnovějšímu attentátu maďarské zpup- nocti a zvůle. Návrh jest nejen nepaedagogický, nýbrž i nemravný, poněvadž nové školy ze Slo- váků sice Maďarů nenadělají, ale oblbí je a ne- dají jim pro život ani nejnutnějších poznatků. Resoluce obrací se na konci ke všem spravedli- vým lidem s prosbou o pomoc, poněvadž tyranie Maďarů je nesnesitelná a pro rozvoj rakouské monarchie nanejvýš nebezpečná.
Berzeviczův Slovák Prot Slovák Maďar
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. HusvAnglii. Ze staré knihy. Na čestném místě, v nejlepším pokoji angli ckého příbytku bývají chovány dvě tlusté knihy rodinná bible, s vložkou rodinného zápisníku a Foxova „Kniha mučedlníků“. „Foxes Bok of Marty- s“ .3) Kniha sepsána v XVI. století Rev. Johnem Foxem, později pak „učenými a eminentními ministry“ (sluhy božími) doplněna, dočkala se nesčetných vydání, všech možných formátů úprav, s obrázky i bez nich, v ceně od půl čtvrté libry šterl. až po 3 šill. Nedale mi zvědavost, zdali vůbec a jakým způsobem dotýká se autor národních mučedlníků našich, českých a nebyl jsem zklamán. Je tu pěkné vypsání smrti vévody Václava, biskupa Vojtěcha, a v knize VI. důkladné vylíčení „per sekuce v Čeenách za krutovlády Říma“. Příle hostitel, vida můj zájem, daroval mi knihu, pěkné vydání z roku 1856, o 1033 stránkách s četnými ocelorytinami. Články o Husovi a Jeronýmovi, psané Anglii 120 let po bitvě u Lipan, nepodávají are nic věcně nového, mají svůj původ patrně v sou- časném podání literárním, ale mohou našince vždycky zajímati. Autor John Fox narodil se roku 1517 v Bo stonu, malém městě lincolnského hrabství. v době, kdy v Německu Martin Luther zaháji „A complete and authentie aecount of the Lives, Sufferings and Triumphant Deaths of the Primitive and Protestant Martyrs in all parts of the World.
Foxův Foxes Bok Fox Václav Vojtěch Hus Jeroným Martin Luther Řím Anglie Lipany Bo Německo kniha mučedlník of Marss aecount of the Live Suffering and Triumphant Deaths of the primitiv the World
22 article
(Čplně a věrné vylíčení živola, utrpení a triumfálné smrti slarokřesťanských i prolestantských mučedlníků ve všech dílech světa) svůj odboj a kdy Jindřich VIII. v Anglii poprv se pokusil otřásti základy papežské hierarchie. Mladý Fox, po předběžném vzdělání poslán do Oxfordu. V roce 1538 dosáhl hodnosti baka- láře, r. 1543 stal se mistrem. Zprvu katolík doveden soudruhem svým Alexandrem Novellem brzo poznání, že „víře Kristově třeba reformy a to obzvláště v Anglii, kde tyranství římské pře- sahuje nroze. Stal se protestantem a horlivým karatelem zlořádů současného katolického kněžstva. — Dlouho byl štván z místa na místo, až nalezl útulek v domě sira Tomáše z Lucy v Charle- cote u Stratfordu, majitele známě obory, kde mladičký William Shakespeare postižen př pytláctví. Později, když nastoupila na trůn „Krvavá Mary“ (dcera Jindřicha VIII. * r. 1516, f 1558). musil s mnoha jinými uprchnout z vlasti. Žil v Antwerpách, ve Štrasburku, v Basileji a ve Frankfurtu. Ve vyhnanství napsal své nesmr- telné dílo, tak populární všude, kde se mluví anglicky. První vydání, v latinském jazyce, vy- šlo ve Štrasburku.?) Již v prvním měsíci vlády protestantské Alžběty (nast. r. 1558) vraceli se exulanti do vlasti. Mezi prvními byl John Fox. Stal se vi- kářem při kostele cripplegateském v Londýně. kdež roku 1587 20. dubna zemřel. V VI. knize svého díla promlouvá Fo o náboženských poměrech v Čechách za vlády Karla IV. a Václava IV., dospívaje obsáhlého vylíčení Husova života. „Dr. Jan Hus byl ozdobou věhlasné uni- versity pražské,“ praví. „Byl nejen theologem
Jindřich VIII Fox Alexandr Novell Kristův Tomáš Luc Shakespeare Maro Fo Karel Iva Václav Husův doktor Hus Anglie Oxford Charle Stratford Antverpy Štrasburk Basilej Frankfurt Londýn Čechy protestantský Alžběta
23 article
„Commentarii Rerum in Eoclesia gestarum maximarumque per tolam Europam persecutionem a wiclevi Temporibus. Strasburg 1554 (Zápisky dějin církevních o velmi velikých pronásle dováních po vší Evropě, od časů Wicklefov ých) učencem i mistrem rodného jazyka, ale i mužem přísných mravů; proto těšil se i velkému vliv u krále, čehož použil k vymožení cenných pri- vilegií svému národu.o Následuje líčení Husova mládí, výklad učení, cesta do Kostnice i věrolomnost Sigmun dova. O soudu kostnickém píše Fox: „Konečně předveden Hus před koncil čtena obžaloba. Sestávala ze čtyřiceti článků sestavených na základě výňatků z jeho spisů. Osmý článek podává nejlepší důkaz o ničem- nosti celého procesu; znělť: „Hříšný, nehodný papež není nástupcem Petra, ale Judase.“ Od pověď Husova: Napsal jsem a vyznávám toto Kdyby byl papež skromným, poníženým, vzdá- vaje se pocty a nádhery tohoto světa; kdyby byo dobrým pastýřem stádu božímu; kdyby je živi slovem svatým i ctnostným příkladem a byi s ním jednoho srdce i mysli; kdyby pilně a ne- zištně pracoval a putoval pro církev, jak to náš Pán konal — byl by beze vší pochyby zástup cem Kristovým. Ale když kroky jeho jsou pra- vým opakem těchto ctností, kterak může nazý- vati se zástupcem Kristovým, či Petrovým an spíše zástupcem Antikrista?“ Líčen další průběh procesu kostnického s mnohými podrobnostmi. Čtyři biskupové se dvěma pány, císařem vybídnuti, navštívili Husa ve vězení, žádajíce, aby odvolal. Hus se slzami v očích, dovolával se Boha, že nikdy nekázal. ni nepsal jediného slova proti pravdě boží, č víře pravověrné. Vyslanci upozornili Husa n velkou učenost i autoritu koncilu, k čemuž on odpověděl: „Pošlete ke mně posledního z vás, jestliž se mu podaří odvrátit mne od slova božího chci odevzdat se v jeho soud.
Husův Sigmun dov Petro Judas Kristův Petrův Hus bůh Strasburg Evropa Fox
24 article
Následuje výpis dalších událostí odsudku justifikace. „Vyslechl Hus rozsudek klidně, poklek a s očima k nebi obrácenýma, zbožně proslovil „Bože milosrdný, znáš nepravost obžaloby na mne vznesené... nechť milosrdenství Tvé, ne- vyslovitelné, neodvrací se od protivníků mýc a nestíhejž je trestající ruka Tvál „A ke shromáždění pravil: „Žádáte a radite mi, abych před vámi vyznal, že jsem učením svým hřešil; kdyby šlo pouze o bezectnost a hanbu mne, muže, snad že by se vám podařilo přemluviti mne; ale stojím v pravdě a dohledu Boha, bez velkého Jeho zklamání a obtížení vlastního svědomí nemohu učinit, co ode mne žádáte...“ Nikdy tak neučiním, aniž se snížím k takového druhu obraně, aby se zdálo, že ce- ním tělo svoje výš, nežli spásu a dobro svých posluchačů ! ... Dále.
Hus Bož
25 article
„Když dospěl místa popravního, padl na kolena, zapěv některé žalmy, pohlédl k nebi zvolal: „V Tvé ruce, ó Pane, poroučím duši svou, přijmi ji zase zpět o dobrý, milosrdný Bože!“ Ve chvíli, kdy řetězy poutali ho ke kolu, řekl s úsměvem: „Jesus Kristus, pro moji spásu spjat byl tvrdšími řetězy, proč měl bych se stydět já, za tyto rezavé?“ Když pochodně při- loženy ke hranici, vévoda bavorský znovu se ho tázal, chce-li odpřisáhnout bludy. Hus zmužile odpověděl: „Ne, nekázal jsem ničeho, co by mělo zlého podkladu; čemu jsem učil, chci spečetiti i svou krví.“ A obrátiv se ku popravčímu, pravil- „Dnes upalujete husu (vysvětlení, co slove v češtině značí), ale po století vzejde labut. kterou nebude vám možno upálit, ani upéci.“ Mluvil-li Hus tato slova v proroctví, týkala se zajisté Martina Luthera, jehož duch skorem po stu létech zazářil protestantstvu a kterýž měl labuť ve svém znaku. „Když hranice vzplála, hrdinný mučedlník pěl hymnu hlasem tak líbezným a zvučným, že přehlušil praskot dříví i hukot zástupu. Ko- nečně hlas zanikl v plamenech, jež brzo zničily zmořené tělo smrtelné; ale dým jejich zanesl nesmrtelného ducha v království věčné slávy. kde žádný plamen světa se ho nedotkne. S podobným nadšením vyjadřuje se Fox o Jeronýmovi z Prahy:
Hus Martino Fox Jeroným ko Praha Jesus Kristus
26 article
„Byl krásný muž, silného, zdravého těla když dokončil studie, zcestoval valnou část Evropy, zejmena prodlel na universitách paříž- ské, heidelbergské, kolínské i oxfordské. Po dlouhém věznění předveden před koncil kost- nický. Uveden rovněž obsah Jeronýmovy řeči před koncilem: „Jaké barbarství! Po tři sta čtyřicet dnů jsem smýkán z jednoho žaláře do druhého. Není utrpení a bědy, jichž by se mi nebylo dostalo. Mým nepřátelům dopřáváte plného práva, pronášeti žaloby; mně zabraňu- jete každou možnost obrany . .. ... „Pomněte, že věc, již hájím, není pouz věcí mou, je věcí všeho křesťanstva, dosahuje až za hranice vezdejšího světa; byť zdánlivě byla vložena na slabá bedra má!“ Síla i muž- nost řeči neměly účinku na zatvrzelé nepřátele. Vylíčen další průběh i Jeronýmova procesu se známými podrobnostmi. ... „Řečnické umění jeho mohlo vzbudit závist i nejlepších řečníků doby. „Jeronýme,“ pravil k němu Gerson, kancléř z Paříže — „když jsi byl na universitě pařížské, zvali jsm tě andělem pro tvoji výmluvnost; celou kollej přivedl jsi v obdivl Většinou usneseno, konečně dopřáti mu volnost slova obhajoby. Podníkl ji tak přesvěd- čivě a mocně, že i srdce nejzatvrzelejších byla dotčena. ... „Konečně vyznal, že je hotov následo- vati Husa mučedlnickou cestou.“ ... „Když byla mu na hlavu vložena papí- rová, červenými čerty pomalovaná čepice, zvo- lal: „Ježíš Kristus nesl korunu z trní, proč bych já nehodný nestrpěl znak pohany a urážky. .. Ukázky stačí k dokladu, jakým asi duchem promlouvá anglická kniha o čelných postavách české historie. Nesejde na tom, odkud čerpal anglický autor před třemi věky své vědomostia jak je vyjádřil, důraz tu padá na okolnost, že jde o knihu právě tak rozšířenou a věko- vitě na mysl celého národa působící. Karel Mušek.
Jeronýmův Jeroným Gerson Hus Ježíš Kristus Karel muška Evropa Paříž