1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, ve středu dne 7. prosince 1904.
Praha
4
article
Nn ranní a odpol. listy
předplácí ne-
v Praze v administrani
za něsíe
B čtrrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáikou
na měsle
nětnt lata . . . . 7 K 50
ve flislkách
2 K 90n
ma měsic .
Toštou:
a měsie
3Ke
na čtrrt leta . . ..
s dvojí zásilk u
na mění
čtort lets . . . 11 K
Praha
5
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 6. prosince. (Původní
lelegrám »Národních Listů«.) Pohyb japon-
ského oddělení na Dunejansjan jako
by za sbíráním píce a zásob, měl
vlastně za účel obejíti ruskon armádu
a zničiti železnici. Chunchuzové pod
Tulišanou převlečeni podivně za Čí-
ňany, přecházeli po našich cestách,
čekajíce, až naskytne se příležitost
zničiti mosty.
Dopisovatel »Nov. Vremene« sdě-
Iuje, že Japonci hodili na cizinský
trh v Šanchaji množství zlata, takže
ruský rubl je tím stísněn, avšak ma-
nevr onen považuje se za počátek
Gnanční slabosti Japonska.
Dopisovatel »Rusi« oznamuje, že
Japonci chtěli zaskočiti Rennen-
kampfův voj, ten však položil jim
zálohy, takže utrpěli velké ztráty
Rusové sebrali 500 japonský ch
mrtvol. V nentrálním pásmu zůstale
jich ještě víe.
»Ruskoje Slovo« tvrdí, že japon-
ský křižák »Azuma« potopil se, vraziv
na minu.
Z Berlína, 6. prosince. »Berlinen
Tagblatt« oznamuje z Petrohradu;
Japonci pokusili se obejíti oddíl
generála Rennenkampfa, avšal
padli při tom do zálohy a
ztratili 1000 mužů.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 3.
Japonec
Rus
Rennenkampf
Petrohrad
Japonsko
Berlín
Berlinen Tagblatt
6
article
Budou-li přetrhané nitě
navázány?
Budou-li přetrhané nitě
navázány?
Včerejší soukromé zprávy telegrafické, do-
šlé z Pešti do Prahy, oznámily, že nejspíše už
dnes ráno konati se bude ve Vídni nová schůze
ministrův rakouských a uherských, věnovaná
výhradně otázce nových obchodních dohodnutí
s Německem. Uherský ministr zemědělství
průvodu svých referentův už předvčírem prý
odjel do Vídně, kamž uherský ministr obchodu
bude ho následovati. Zprávy peštské připojují
k této novině, že přípravou k opětné této ná-
vštěvě uherských ministrův v sídelním městě
rakouském byly předně audience německého vy-
slance hr. Wedela u panovnika rakouského; za
druhé porada téhož hraběte s uherským mini-
strem obchodu; za třetí příjezd ministra zahra-
ničné politiky rakousko-uherské a jeho přijet
císařem a konečně delší rozprava hr. Goluchow-
ského s předsedou ministerstva uherského.
Všechny tyto cesty, rozpravy a audience
jsou v nejtěsnějším spojení s otázkou nových
obchodních smluv s Německem. Z vládních
listův peštských oznámilo se zcela určitě, že
opětné vídeňské porady ministrův rakouských
s uherskými mají za účel, aby na nich byla
zkoumána povšechná situace, v níž otázka ob-
chodních smluv rakousko-německých se octla,
zvláště po odjezdu hr. Posadowského z Vídně.
A bude prý potřebí, vyčkati teprv výsledk
dnešních vídeňských porad, nežli bude lze na-
býti správného úsudku, může-li dojíti k fo.
mální obnově přerušených jednání, čili nie
V kruzích vládních pokládá prý se za věc nej
podobnější pravdě, bude-li opětná porada mi
nistrův rakouských a uherských pro pokračo-
vání o národohospodářskou a obchodní dohodu
s Německem příznivá, že další vyjednáváni
Wedel
Pešť
Praha
Vídeň
Německo
7
article
mezi oběma státy prozatím povede se
písemně, způsobem diplomati-
ckým, nikoliv přímou součinno st
dotyčných ministrův německých
a rakousko-uherských.
Tato osobní součinnost zástupcův obou říší
nastala by prý teprv potom, objeví-li se nutnost
a možnost vyjednávání ústníbo. V tom přl
padě odjeli by prý ministři vídeňští a peštští do
Berlína.
Ze všech těchto zpráv nade všechnu po
chybnost jest patrno, že otázka nových obchod-
ních smluv mezi Rakousko-Uherskem a Něme
ckem dostává se do nového proudu za okolnosti
mnohem spletitějších a formalit mnohem svízel
nějších, než za jakých minulého týdne byla pře-
rušena.
Jedna věc především vytknouti se mus
jako nová. Co mělo se státi, než hr. Posadowsky
přijel do Vídně, děje se teprve nyní, totiž mi-
nistři uherští domlouvají se s rakouskými, je-li
možno, aby sami proti vládě německé ve věcech
obchodních a celních vystoupili jako strana
jedna, uvnitř docela svorná. Na této vnitřn
sjednocenosti rakousko-uherské vzhledem k Ně-
mecku bude záviseti také jednotný názor na
situaci, v níž „nalehavá“, ale už po šestý rok
se vlekoucí otázka obchodních smluv s Něme-
ckem uvázla i za přítomnosti i po odjezdu stát-
ního ministra pruského.
Vládní listy berlínské samy se zjevnou
ironií poukazují na nedostatek této sjedno-
cenosti vlád uherské a vídeňské, a ačkoliv
přiznávají, že jim do ni nic není, poněvadž nové
smlouvy obchodní mají se zjednati nikoliv
zvláště s Rakouskem a zvláště s Uherskem,
nýbrž s oběma polovinami říše jakožto celkem,
přece dávají na srozuměnou, že jedna z mno-
hých příčin, proč vyjednávání minulého týdne
se rozešlo, spočívá v posavadní neurovnanosti
národohospodářských, obchodních a celních po-
měrův mezi Předlitavskem a Zalitavskem.
Posadowsky
Berlín
Rakousko
Uhersko
Vídeň
Předlitavsko
Zalitavsko
8
article
Možno tedy s bezpečnosti tvrditi, že dnešní
porady ministrův uherských s vídeňskými, aby
se nejdříve zjistilo, mají-li obě vlády o otázce
nových obchodních smluv s Německem tytéž ná-
zury a jsou-li při nich vedeny obě snahami
sjednocenými, potkají se v Berlíně s nemalým
irteressem a že výsledku jejich hledí se tam
vstříc s velikým niapjetím.
Postup, jímž celá otázka nyní se dala,
ovšem velmi značně odchyluje se od čáry, kte-
rou jí byli vyznačili politikové berlínští. Tito
zajisté hned nazejtří po odjezdu hr. Posadow-
ského z Vídně slavnostně prohlásili, že podnět,
aby vyjednávání se obnovilo, musí tentokráte vy-
jíti z Vídně a z Pešti, poněvadž prý Německo
návštěvou svého státního ministra ve Vídni už
dostatečně bylo vyšlo Rakousko-Uhersku vstříe,
a jestliže tato návštěva minula se svým účinkem,
že ministři rakousko-uherští musejí přijeti do
Berlína, chtějí-li, aby přetrhané nitě se navá-
zaly. Však, jak patrno, zástupci vlády uherské
a vídeňské neodhodlali se, aby nastoupili tuto
vykázanou sobě dráhu, ba cesta, kterou se dali.
ještě vůbec do Berlína nevede a závisí teprv na
výsledku společných jejich porad, zahájených
dnes ve Vídni, povede-li tam vůbec tak brzy.
Německo
Berlín
Vídeň
Pešť
Rakousko
Uhersko
9
article
Vždyť i pro nejpříznivější výsledek dnešních
ko nferencí jejich ohlašuje se pokračování porad
s Německem způsobem písemným a diplomati-
ckým, což, jak ze zkušenosti známo, neděje
se nikdy kvapně a se zvláštním zápalem. A Ně-
mecko má posud velice na kvap, aby dostalo
Rakousko-Uhersko — pod čepec!
Při tom pak s důrazem opakuje své ne-
zvratné rozhodnutí, že ani na vlas neustoupí od
požadavkův, jež hrabě Posadowsky pro obnovu
obchodních smluv s Rakousko-Uherskem za
svého pobytu ve Vídni byl tlumočil. Budou-li
shromáždění dnes ve Vídni ministři uherští
rakoušti pohlížeti na celou situaci, jim před-
loženou pod zorným úhlem nejnovějších vlád-
ních prohlášení berlínských, nebude asi mnoho
Posadowsky
Německo
RakouskoUhersko
Vídeň
10
article
petřebí, aby v názorech svých se sjednotili a ke
svornému dalšímu postupu se spojili. Ve vče-
rejším čísle berlínského listu ministerského
„Neue Preussisehe Zeitung“ („Kreuzzeituag“)
co nejjasněji vyloženo jest stanovisko, jež pro
otázky národohospodářské, obchodní a celní
vzhledem k Rakousko-Uhersku s největší upřím-
ností už byl vyznačil sám strůjce trojspolku,
když pravil, že Německo proti svému spojenei
— Rakousko-Uhersku může provozovati nejzá-
hubnější válku celní, obchodní a finanční
trvati s ním přece napořád v dobrém poměru
politickém. Tenť jest zajisté smysl všech vý-
kladův, jichž se dočítáme ve všech, kaneléři
Rakousko
Uhersko
Německo
RakouskoUhersko
Neue Preussisehe Zeitung
Kreuzzeituag
11
article
Bülowu oddaných časopisech německých, na
severu i na jihu. Rakousko-Uhersko prý bude
musit přijmouti smlouvy s Německem podle
diktátu berlínského, chce-li se vyhnouti zjevné
válce celní se svým severním sousedem. Tato
hrozba ovšem velmi málo se liší od skutečnosti.
kterou by Rakcusko-Uhersko na sebe uvalilo.
kdyby vlezlo do chomoutu, nastrčeného jeho
šíji celním tarifem hraběte Posadowského. Ne-
omylným účinkem tohoto tarifu bylo by tudíž ve-
liké poškození všech odvětví zemědělství v obou
polovinách tohoto soustátí, poškození tak veliké
že prohlášená válka celní ani by nemohla být
pro ně záhubnější. Vždyť i list mnichovský, sto-
jící ve službách národohospodářské politiky pru-
ské („Münchener Neueste Nachrichten“), ve
včerejším čísle svém zjevně doznává, že všech
šest obchodních smluv, kteréž Německo už bylo
uzavřelo s Ruskem, s italií, s Belgií, se Švý-
carskem, s Rumunskem a Srbskem, má základní
rys politiky agrárni a že průmysl a obchod mají
zaplatiti při tom útratu. Tutéž povahu její chee
prý německý kancléř Bülow prověsti i v ob-
chodní smlouvě s Rakousko-Uherskem. Na je-
jím projednání prý mu ze všech nejvíce záleží
aby do 1. ledna 1906 měl kolkolem všechno
dle stejné zásady spořádáno a utvrzeno.
Bülow
Posadowský
Rakousko
Německo
Rusko
Belgie
Rumunsko
Srbsko
RakouskoUhersko
RakcuskýUhersko
Münchener Neueste Nachrichten
12
article
Proti námitkám, ozývajícím se se strany
rakousko-uherské, že není naprosto nutno, aby
Německo nové své obchodní smlouvy mělo se
státy sousedními i vzdálenějšími dle tétéž fa
ceny agrární, odpovídají vládní listy berlínské
že v tom ohledu není možno vyhověti požadav
kům ctěného spojence, zvláště proto, že už
Rusko na vyšší celní sazby německé bylo při
stoupilo. Není prý ani nejmenší příčiny, proč by
při těch položkách mělo činiti obchodu ra-
kousko-uherskému nějaké zvláštní ústupky a po-
říditi si ještě zvláštní tarif differenční.
Ze všech projevův, vydaných z Berlína v
těchto dnech jako úvodem k nové společné po-
radě ministrův vídeňských a peštských o situnei
nových obchodních smluv, jest vyrozuměti, že
hr. Bülow se svým kabinetem pomýšlí na
všechno jiné spíše, než na smírnou a přátelskou
dohodu se svým spojencem v trojspolku, ba že
zcela vážně má na mysli zahájiti proti němu
bezohlednou válku celní. Odmítáť na celé čáře
i nejmenší ústupky a vyžaduje bezpodmínečné
podrobení se i Rakousko-Uherska novému cel-
nímu tarifu německému, jemuž prý již se bylo
podrobile i svrchu psaných šest státův, velkýeh
i malých.
Společné porady ministrův rakouských
uherských ve Vídni nemají tedy před sebou
žádné tajemství. Pěnovitost a vyděračnost něme
cká jest před nimi vyložena v plném světle
Není lze býti o ní ani v nejistotě, ani na omylu
ale nezbude, než odraziti ji s oním důrazem
jehož vyžadují životní prospěchy říše a hmotný
blahobyt všech obyvatel její, bez rozdílu pří
slušnosti kmenovní!
Bülow
Německo
Rusko
Berlín
Rakousko
Vídeň
13
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 6. prosince. (D r. Körber a dr.
Kramář.) »Gazeta Narodowa« zabývá se ve
vídeňském dopise řešením otázky, kdo vyhraje
partii, zda-li dr. Kramář, jehož list prohlašuje
za hlavního obrance další obstrukční taktiky
Körber
doktor
Kramář
Praha
Gazeta Narodow
14
article
v českém klubě, neb dr. Körber, jemuž se nej-
pohodlněji vládne za nynější parlamentní neděl-
nosti a za jehož hlavu česká delegace by snad
byla ochotna změniti taktiku. Že pisatel s českou
obstrukcí nesouhlasí, jest pochopitelno vzhledem
k tomu, že »Gaz. Nar.« jest orgán podolsk
frakce polského kola, jež odsuzuje každou ob-
strukci vůbec a tedy také českou. Tím nápadnější
je, že pisatel prohlašuje dra. Körbra za hlavní a na
tu dobu jedinou překážku parlamentní dělnosti.
Jednak proto, že Čechové si učinili povinnost
Körbra povaliti, jednak pak proto, že Körber
jest v duchu přítelem dalšího parlamentního
chaosu, jenž mu umožňuje vládnouti klidně po-
mocí § 14. »Gaz. Nar.« tvrdí, že se najde, nebo
se už našla skupina bankéřů, která dru. Körbrovi
opatří také půl milliardy na vojenské potřeby na
pouhou zálohu § 14. »Bude to neslýchané zne-
užití § 14., ale k takovému zneužívání jsme už
přivykli. A mimo to dr. Körber nemá ve sně-
movně zabezpečenu většinu pro tak velikou půjčku
a proto se hledí obejíti raději zase bez parl-
mentu.«
K této zprávě polského listu sluší připome-
nouti nedávné sdělení »Neues Wiener Tagblattu«,
dle něhož z rozhodujících míst bylo dru. Körbrov
dáno na srozuměnou, že půjčka na vojenské po-
třeby smí býti uzavřena jen se svolením parla
menlu.
doktor
Körber
Čecho
Körbr
Körbrov
Nara
Neue Wiener Tagblatt
15
article
V Praze, 6. prosince. (Vojenský tre stní
řád.) »Zeit« měl z Pešti zprávu, že poslední
slyšení ministra vojenství ryl. Pitreicha u pa-
novníka souviselo s otázkou nového branného
zákona a nového vojenského trestního řádu,
kteréž obě předlohy jsou prý již hotovy. Hrabě
Tisza podá prý obě tyto předlohy uherské sně-
movně hned po zahájení nového zasedání, aby
ukázal, že Maďarům opatřil zase novou vy-
moženost. V novém branném zákoně bude
vzata za podklad již dvouletá činná
služba; pokud pak se týče nového vojen-
ského trestního řádu, bude maďaršti na
prohlášena za jednací jazyk vo-
jenských soudů prvé instanceu
pluků uherských. Důsledně bude prý podobný
ústupek povolen také národnostem rakouským.
Přechod ke dvouleté činné službě bude ovšem
vyžadovati zvýšení braneckého kontingentu,
sice asi o polovinu kontingentu nynějšího.
Celá tato zpráva, jež oslatně, pokud jde
o dvouletou službu, opakuje pouze to, co hr.
Tisza
Maďar
Praha
Pešť
Pitreich
16
article
Tisza již oznámil v jedné schůzi sněmovní, jest
dle »Fremdenbl.« smyšlena. Ministr honvédů
gen. Nyiri prohlásil včera ve schůzi liberálního
klubu, že nový branný zákon není vůbec ještě
hotov a proto nemůže býti sněmovně předložen
v jedné z prvých schůzí. Totéž platí o novém
trestním řádě, o němž se teprve vyjednává mez
oběma vládami. Meškající ve Vídni gen. auditon
Hauskarl zastupuje při tomto vyjednávání mini-
sterstvo honvédů.
Z Pešti, 3. prosince. (Svolání uh e
ského sněmu.) Hr. Tisza byl dnes v libe-
rálním klubu a na činěné dotazy oznámil, že
uherská sněmovna bude svolána na den 12. nebo
13. prosince. V prvé schůzi přečte se pouze
královský reskript a určí se jednací pořad příšt
schůze. V následujících schůzích sněmovnas
ustavi. Pak budou podány předlohy, jež musej
býti nutně vyřízeny a zejména se vyřídl co nej-
rychleji zalímní rozp očet.
Tímto sdělením ministerského předsedy po-
pírají se tedy pověsti, jež kolovaly dosud v kru-
zích opposičných a jež hlásaly, že nové zasedání
má býti pouze jednodenní a nemá míti jiného
účelu, než vyříditi zatímný rozpočet. Uherská
opposice přes to činí přípravy k houževnatému
boji s vládou a výkonný výbor rozeslal již všem
opposičným poslancům zprávu o svém usnesení,
že se pokládá za povinnost každého poslance,
Nyiri
Tisza
Vídeň
Pešť
Hradec
uherský sněmovna
17
article
V drobném prodejit
raaní čí-lo o s0bě . . . za 8
odpol odni
. . za 2h
Ve filialkách na venkovši
ranní čssle. . . . . .
od polední.
Inserát
platí se hotově zapřel
Přečplacení a insesty přijímá zdlmini-
strace v Marisnské ulici č. 3.
Tam nacházají se též redakce
tiskárna a ezpedise „Národnich Listá“
Rukoplsy se nevraceji
Marisnský ulice
Národnich Listat
18
article
aby byl již v prvé schůzi nového zasedání,at
si bude svolána na kterýkoli den.
Z Vídně, 5. prosince. (Resoluce slo-
venské studující mládeže piot
návrhu Berzeviczovu.) Dne 2. t. m.
konala slovenská, ve Vídni studující mládež dů-
věrnou poradu o Berzeviczově návrhu školního
zákona pro Uhry a přijala resoluci, v níž se
upozorňuje zejmena na ty hlavní body Berze-
viczovy reformy, které by měly za následek
úplné zničení národního nemaďarského školství
v Uhrách. Novým zákonem mají, ne-li formálně,
tedy fakticky pozbýti platnosti školní zákony
z r. 1868 a 1876, které připouštějí ještě ně-
která, ač již velmi oklestěná práva školám ná-
rodů nemaďarských. „Nový návrh zákona —
praví se v resoluci — bude-li sněmem přijat,
zasadí nám Slovákům a vůbec všem nemaďar-
ským národům Uherska citelnou ránu a zmaří
náš národní život a náš kulturný rozvoj na celá
desetiletí. Proto jest povinností proti návrhu
Slovák
Vídeň
Uhry
Berzeviczovo
19
article
Berzeviczovu protestovati, nebot
1. neprýští ze zásady 44. článku zákona
z r. 1868, v němž se praví, že „zdar veřejného
vyučování se stanoviska kultury a veřejného
blahobytu jest nejvyšším cílem státu“, nýbržje
sestaven jedině z důvodů politických, t. j. ma-
darisačních. Tento návrh vůbec si nevšímá, na-
učí-li se dítě něčemu pro život, neb duševně
zakrní, jen když se naučí něčemu z maďarštiny,
zapře svou národnost a přijme jinou, t. j. stane
se maďaronem. Ve vyučovacím plánu nové
osnevy maďarština se klade ne druhé místo,
mateřský jazyk, který ze státních škol je vůbee
vyloučen, až na místo poslední. Církvi neb obci
jako vydržovatelům školy bere se právo určovati
vyučovací jazyk, protože i na soukromých neb
konfessiálných školách musí býti vyučovacím
jazykem maďarština, jakmile se k tomuto
jazyku přihlásí 20% školních dětí. Každý z nás
ví, jak se v Uhrách rodí neb vyráběji Maďaři
prote možno pokládati za nezbytné, že obc
zíratí právo určovati vyučovací jazyk. Tento
paragraf je netoliko nehumanní, nýbrž z důvodů
paedagogických přímo škodný.
2. Dle § 18. jsou zakázány všechny učeb-
nice, jež obsahují „státu nepřátelské, proti-
zákonné neb takové these, které by v děcku
vzbuzovaly nenávist k uherské vlasti anebo k ji-
ným spolučlenům národa.“ Tento paragraf maří
všechny snahy ve škole, aby se dítěti vnukl cie
lásky k mateřské řeči a oddanost k slovenskému
národu.
Maďar
Uhry
20
article
3. Nejhnusnější a nejsurovější jest však
ten odstavec návrhu Berzeviczova, který učitele
nemaďarských škol podřizuje správnímu výboru
stoličnému a tím je vydává na milost a nemilost
politického úřadu, nemajícího pranic společného
se školou. Předpisy Berzeviczovy jsou přímo
drakonické. Stoličný úřad má míti právo zavésti
s učitelem disciplinární vyšetřování, jestliže na-
učil děti málo maďarštině, jestliže použil ve
škole vládou zakázané knihy (takovou jest každá
kniha, sepsaná národně uvědomělým Slovákem),
aneb když náleží kc směru státu nepřátelské-
mu. Co tento poslední odstavec znamená, roz-
umí každý Slovák. Jakmile se učitel stane ne-
oblíbeným u vyšších pánů, propadne rozsudku
administrace stoličné.
To jsou hlavní zásady návrhu Berzeviczova,
jimž podobných nenajde se v celém vzdělaném
světě. Prote Slováci protestují co nejrozhodněji
proti tomuto nelidskému zákonu a vyzývají slo-
venské poslance, aby energicky vystoupili proti
temuto nejnovějšímu attentátu maďarské zpup-
nocti a zvůle. Návrh jest nejen nepaedagogický,
nýbrž i nemravný, poněvadž nové školy ze Slo-
váků sice Maďarů nenadělají, ale oblbí je a ne-
dají jim pro život ani nejnutnějších poznatků.
Resoluce obrací se na konci ke všem spravedli-
vým lidem s prosbou o pomoc, poněvadž tyranie
Maďarů je nesnesitelná a pro rozvoj rakouské
monarchie nanejvýš nebezpečná.
Berzeviczův
Slovák
Prot Slovák
Maďar
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
HusvAnglii.
Ze staré knihy.
Na čestném místě, v nejlepším pokoji angli
ckého příbytku bývají chovány dvě tlusté knihy
rodinná bible, s vložkou rodinného zápisníku
a Foxova „Kniha mučedlníků“. „Foxes Bok
of Marty- s“ .3)
Kniha sepsána v XVI. století Rev. Johnem
Foxem, později pak „učenými a eminentními
ministry“ (sluhy božími) doplněna, dočkala se
nesčetných vydání, všech možných formátů
úprav, s obrázky i bez nich, v ceně od půl čtvrté
libry šterl. až po 3 šill.
Nedale mi zvědavost, zdali vůbec a jakým
způsobem dotýká se autor národních mučedlníků
našich, českých a nebyl jsem zklamán. Je tu
pěkné vypsání smrti vévody Václava, biskupa
Vojtěcha, a v knize VI. důkladné vylíčení „per
sekuce v Čeenách za krutovlády Říma“. Příle
hostitel, vida můj zájem, daroval mi knihu,
pěkné vydání z roku 1856, o 1033 stránkách
s četnými ocelorytinami.
Články o Husovi a Jeronýmovi, psané
Anglii 120 let po bitvě u Lipan, nepodávají are
nic věcně nového, mají svůj původ patrně v sou-
časném podání literárním, ale mohou našince
vždycky zajímati.
Autor John Fox narodil se roku 1517 v Bo
stonu, malém městě lincolnského hrabství.
v době, kdy v Německu Martin Luther zaháji
„A complete and authentie
aecount of the Lives,
Sufferings and Triumphant
Deaths of the Primitive
and Protestant Martyrs
in all parts of the World.
Foxův
Foxes Bok
Fox
Václav
Vojtěch
Hus
Jeroným
Martin Luther
Řím
Anglie
Lipany
Bo
Německo
kniha mučedlník
of Marss
aecount of the Live
Suffering and Triumphant Deaths of the primitiv
the World
22
article
(Čplně a věrné vylíčení živola, utrpení a triumfálné
smrti slarokřesťanských i prolestantských mučedlníků
ve všech dílech světa)
svůj odboj a kdy Jindřich VIII. v Anglii poprv
se pokusil otřásti základy papežské hierarchie.
Mladý Fox, po předběžném vzdělání poslán do
Oxfordu. V roce 1538 dosáhl hodnosti baka-
láře, r. 1543 stal se mistrem. Zprvu katolík
doveden soudruhem svým Alexandrem Novellem
brzo poznání, že „víře Kristově třeba reformy
a to obzvláště v Anglii, kde tyranství římské pře-
sahuje nroze.
Stal se protestantem a horlivým karatelem
zlořádů současného katolického kněžstva. —
Dlouho byl štván z místa na místo, až nalezl
útulek v domě sira Tomáše z Lucy v Charle-
cote u Stratfordu, majitele známě obory, kde
mladičký William Shakespeare postižen př
pytláctví.
Později, když nastoupila na trůn „Krvavá
Mary“ (dcera Jindřicha VIII. * r. 1516, f 1558).
musil s mnoha jinými uprchnout z vlasti. Žil
v Antwerpách, ve Štrasburku, v Basileji a ve
Frankfurtu. Ve vyhnanství napsal své nesmr-
telné dílo, tak populární všude, kde se mluví
anglicky. První vydání, v latinském jazyce, vy-
šlo ve Štrasburku.?)
Již v prvním měsíci vlády protestantské
Alžběty (nast. r. 1558) vraceli se exulanti do
vlasti. Mezi prvními byl John Fox. Stal se vi-
kářem při kostele cripplegateském v Londýně.
kdež roku 1587 20. dubna zemřel.
V VI. knize svého díla promlouvá Fo
o náboženských poměrech v Čechách za vlády
Karla IV. a Václava IV., dospívaje obsáhlého
vylíčení Husova života.
„Dr. Jan Hus byl ozdobou věhlasné uni-
versity pražské,“ praví. „Byl nejen theologem
Jindřich VIII
Fox
Alexandr Novell
Kristův
Tomáš
Luc
Shakespeare
Maro
Fo
Karel Iva
Václav
Husův
doktor
Hus
Anglie
Oxford
Charle
Stratford
Antverpy
Štrasburk
Basilej
Frankfurt
Londýn
Čechy
protestantský Alžběta
23
article
„Commentarii Rerum
in Eoclesia gestarum
maximarumque per tolam
Europam persecutionem
a wiclevi Temporibus.
Strasburg 1554
(Zápisky dějin církevních o velmi velikých pronásle
dováních po vší Evropě, od časů Wicklefov ých)
učencem i mistrem rodného jazyka, ale i mužem
přísných mravů; proto těšil se i velkému vliv
u krále, čehož použil k vymožení cenných pri-
vilegií svému národu.o
Následuje líčení Husova mládí, výklad
učení, cesta do Kostnice i věrolomnost Sigmun
dova. O soudu kostnickém píše Fox:
„Konečně předveden Hus před koncil
čtena obžaloba. Sestávala ze čtyřiceti článků
sestavených na základě výňatků z jeho spisů.
Osmý článek podává nejlepší důkaz o ničem-
nosti celého procesu; znělť: „Hříšný, nehodný
papež není nástupcem Petra, ale Judase.“ Od
pověď Husova: Napsal jsem a vyznávám toto
Kdyby byl papež skromným, poníženým, vzdá-
vaje se pocty a nádhery tohoto světa; kdyby byo
dobrým pastýřem stádu božímu; kdyby je živi
slovem svatým i ctnostným příkladem a byi
s ním jednoho srdce i mysli; kdyby pilně a ne-
zištně pracoval a putoval pro církev, jak to náš
Pán konal — byl by beze vší pochyby zástup
cem Kristovým. Ale když kroky jeho jsou pra-
vým opakem těchto ctností, kterak může nazý-
vati se zástupcem Kristovým, či Petrovým an
spíše zástupcem Antikrista?“
Líčen další průběh procesu kostnického
s mnohými podrobnostmi. Čtyři biskupové se
dvěma pány, císařem vybídnuti, navštívili Husa
ve vězení, žádajíce, aby odvolal. Hus se slzami
v očích, dovolával se Boha, že nikdy nekázal.
ni nepsal jediného slova proti pravdě boží, č
víře pravověrné. Vyslanci upozornili Husa n
velkou učenost i autoritu koncilu, k čemuž on
odpověděl:
„Pošlete ke mně posledního z vás, jestliž
se mu podaří odvrátit mne od slova božího
chci odevzdat se v jeho soud.
Husův
Sigmun dov
Petro
Judas
Kristův
Petrův
Hus
bůh
Strasburg
Evropa
Fox
24
article
Následuje výpis dalších událostí odsudku
justifikace.
„Vyslechl Hus rozsudek klidně, poklek
a s očima k nebi obrácenýma, zbožně proslovil
„Bože milosrdný, znáš nepravost obžaloby na
mne vznesené... nechť milosrdenství Tvé, ne-
vyslovitelné, neodvrací se od protivníků mýc
a nestíhejž je trestající ruka Tvál
„A ke shromáždění pravil: „Žádáte a radite
mi, abych před vámi vyznal, že jsem učením
svým hřešil; kdyby šlo pouze o bezectnost a
hanbu mne, muže, snad že by se vám podařilo
přemluviti mne; ale stojím v pravdě a dohledu
Boha, bez velkého Jeho zklamání a obtížení
vlastního svědomí nemohu učinit, co ode mne
žádáte...“ Nikdy tak neučiním, aniž se snížím
k takového druhu obraně, aby se zdálo, že ce-
ním tělo svoje výš, nežli spásu a dobro svých
posluchačů ! ...
Dále.
Hus
Bož
25
article
„Když dospěl místa popravního, padl na
kolena, zapěv některé žalmy, pohlédl k nebi
zvolal: „V Tvé ruce, ó Pane, poroučím duši
svou, přijmi ji zase zpět o dobrý, milosrdný
Bože!“ Ve chvíli, kdy řetězy poutali ho ke kolu,
řekl s úsměvem: „Jesus Kristus, pro moji spásu
spjat byl tvrdšími řetězy, proč měl bych se
stydět já, za tyto rezavé?“ Když pochodně při-
loženy ke hranici, vévoda bavorský znovu se ho
tázal, chce-li odpřisáhnout bludy. Hus zmužile
odpověděl:
„Ne, nekázal jsem ničeho, co by mělo zlého
podkladu; čemu jsem učil, chci spečetiti i svou
krví.“ A obrátiv se ku popravčímu, pravil-
„Dnes upalujete husu (vysvětlení, co slove
v češtině značí), ale po století vzejde labut.
kterou nebude vám možno upálit, ani upéci.“
Mluvil-li Hus tato slova v proroctví, týkala se
zajisté Martina Luthera, jehož duch skorem po
stu létech zazářil protestantstvu a kterýž měl
labuť ve svém znaku.
„Když hranice vzplála, hrdinný mučedlník
pěl hymnu hlasem tak líbezným a zvučným, že
přehlušil praskot dříví i hukot zástupu. Ko-
nečně hlas zanikl v plamenech, jež brzo zničily
zmořené tělo smrtelné; ale dým jejich zanesl
nesmrtelného ducha v království věčné slávy.
kde žádný plamen světa se ho nedotkne.
S podobným nadšením vyjadřuje se Fox
o Jeronýmovi z Prahy:
Hus
Martino
Fox
Jeroným
ko
Praha
Jesus Kristus
26
article
„Byl krásný muž, silného, zdravého těla
když dokončil studie, zcestoval valnou část
Evropy, zejmena prodlel na universitách paříž-
ské, heidelbergské, kolínské i oxfordské. Po
dlouhém věznění předveden před koncil kost-
nický. Uveden rovněž obsah Jeronýmovy řeči
před koncilem: „Jaké barbarství! Po tři sta
čtyřicet dnů jsem smýkán z jednoho žaláře do
druhého. Není utrpení a bědy, jichž by se mi
nebylo dostalo. Mým nepřátelům dopřáváte
plného práva, pronášeti žaloby; mně zabraňu-
jete každou možnost obrany . ..
... „Pomněte, že věc, již hájím, není pouz
věcí mou, je věcí všeho křesťanstva, dosahuje
až za hranice vezdejšího světa; byť zdánlivě
byla vložena na slabá bedra má!“ Síla i muž-
nost řeči neměly účinku na zatvrzelé nepřátele.
Vylíčen další průběh i Jeronýmova procesu
se známými podrobnostmi.
... „Řečnické umění jeho mohlo vzbudit
závist i nejlepších řečníků doby. „Jeronýme,“
pravil k němu Gerson, kancléř z Paříže —
„když jsi byl na universitě pařížské, zvali jsm
tě andělem pro tvoji výmluvnost; celou kollej
přivedl jsi v obdivl
Většinou usneseno, konečně dopřáti mu
volnost slova obhajoby. Podníkl ji tak přesvěd-
čivě a mocně, že i srdce nejzatvrzelejších byla
dotčena.
... „Konečně vyznal, že je hotov následo-
vati Husa mučedlnickou cestou.“
... „Když byla mu na hlavu vložena papí-
rová, červenými čerty pomalovaná čepice, zvo-
lal: „Ježíš Kristus nesl korunu z trní, proč bych
já nehodný nestrpěl znak pohany a urážky. ..
Ukázky stačí k dokladu, jakým asi duchem
promlouvá anglická kniha o čelných postavách
české historie. Nesejde na tom, odkud čerpal
anglický autor před třemi věky své vědomostia
jak je vyjádřil, důraz tu padá na okolnost, že
jde o knihu právě tak rozšířenou a věko-
vitě na mysl celého národa působící.
Karel Mušek.
Jeronýmův
Jeroným
Gerson
Hus
Ježíš Kristus
Karel muška
Evropa
Paříž