1
masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 343. ze dne 12. prosince 1900.
2
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Na člunu ku chrámu sv. Petra. Ze dnů
velké povodně oznamuje se z Říma: Žlutá Tibera
způsobuje různé zábavy zvláštního druhu. Povodeň
dne 1. a 2. t. m. byla první velkou povodní od do-
hotovení nábřeží Tibery. Značná část Říma promě-
něna byla v benátské laguny. Procházka městem
poskytovala v těchto dvou dnech značné zajímavosti.
ale bylo k ní třeba užiti člunu. Několik kroků od
Corsa, jehož úroveň jest jen o málo vyšší, dostali
jste se do via di Rippeta, kdež stála voda metr zvýšy
a starý most byl tak poškozen, že kommunikace po
něm byla nemožna. S obrovskou prudkostí valily se
spousty vod řečištěm. Tu a tam plynula lavice,
pastýřská bouda z Campagne aneb utonulá ovce ve
vlnách. Po mostu Umbertově bylo možno ještě pře-
jít, ale již u Andělského hradu přestá vala pevná
země. Oblouky starého Andělského mostu byly pod
vodou. Voda s třeskem narážela o most, jenž by se
byl neudržel ani den, kdyby byla povodeň déle po-
trvala. Za mostem podél nemocnice San Spirito a
Lungary počíná neregulovaná trať Tibery. Zde byly
pod vodou veškeré níže položené domy a pozemky.
Nemocnice vyčnívala ze spousty vod toliko jako ostrova
vojsko horlivě bylo zaměstnáno přenášením nemocných
do hořejších pater. Překvapující byl pohled do Borga;
od Andělského hradu až k Vatikánu rozkládaly se vody.
Podobalo se to dvěma jezerům, spojeným úzkými
benátskými průplavy a majitelé člunů nabízeli se, že
vás za čtyry soldy dopraví na náměstí sv. Petra.
Petro
Rippet
Umbertův
Řím
Tibera
andělský hrad
Vatikán
Corso
Sana Spirito
3
article
Nejprve ovšem bylo třeba odmítnouti zdvořile, ale
rozhodně, slepého pasažera, jenž se usadil na kraji
barky, aby plul s sebou, aniž by zaplatil 4 soldy.
Majitel bárky hodil ho prostě do vody, což nemálo
bavilo obecenstvo, stojící na břebu. Pak plujeme
skrze Borgo nuovo. Obyvatelstvo úzkých ulic těší se
nemálo tomuto vzácnému divadlu a dává pasažerům
čiunu na jevo svoji spokojenost, házejíc na ně všeli-
cos, čeho právě nepotřebuje v domácnosti. Na ná-
městí Scossacavalli, kdež se nalezají Palazzo Girand
a dům, v němž zemřel Rafael, nalezalo se celé malé
loďstvo barek s policisty, pionýry atd., zaměstnané
poskytováním pomoci. Piazza Rusticucci měla po-
divné vzezření; kde jindy jezdila elektrická dráha,
pluly-barky a voda omývala již úpatí kolonád. Blíže
Vatikánu byla většina oken obsazena zvědavci. Při-
stání neděje se také nikterak po benátsku. Vůdce
barky pluje tak dlouho, až uvázne a pasažeru zbývá
toliko volba, padnout vzadu do vody, anebo zpředu
na dlažbu. Se střechy chrámu sv. Petra bylo vidět
obrovské jezero. Celé údolí Tibery od Monte Mario
až k Monte Pincio bylo jedinou vodní tůní. Při ná-
vratu bylo dlužno blíže Lungary opět užíti barky,
abyste se dostali dále k Tibeře. Od mostu Cestiova
se jedna strana sřítila. Teprve po mostu Garibaldiově
možno se dostati na druhý břeh. Dne 3. t. m. slunce
opět zasvitlo, vody počaly opadávat a ulice počaly
býti opět přístupny chodcům.
Rafael
Piazza Rusticucci
Petro
Borgo
Vatikán
Monte Mario
Monte Pincio
Tibera
4
article
= Přílišná horlivost. V Paříži udála se ve
dnech návštěvy Krügrovy episodka jednak smutná,
jednak šprýmovná. Na boulevardech provolávalo
nesčíslné množství slávu Krügrovi, když pojednou
splašil se drožkářský kůň a vjel do davu. Zajisté
bylo by se přihodilo velké neštěstí, kdyby statečný
policista nebyl splašené zvíře chytil za uzdu. Kočí.
jenž koně řídil, pozbyl rozvahy a pustil otěže. Ná-
sledkem toho policista klesl a vůz přejel mu přes
nohy. Kůň zatím byl zkrotnul a zastavil se. A ted
všechno hrnulo se ke zraněnému. Snímali uctivě
klobouky a zasypávali statečného muže díky a pro-
jevy uznání. Policejní prefekt Lépine, jenž náhodou
tudy jel, slíbil policistovi, že mu u ministeria vy-
může zlatou medailli. Avšak při všech těch poctách
nevzpomenul nikdo na to, že nebožák potřebuje po-
moci lékaře, aby mu napravil zlomenou nohu a tak
musil zraněný přes hodinu čekat, až konečně sám
požádal, aby poslali pro lékaře.
Lépine
Paříž
5
article
= Školáci objevitelé. Jakýsi učitel, milovník
přírodopisu v Belgii, učinil pokus zjistiti vlohu dětí
v zakládání přírodovědeckých sbírek a výsledek
tohoto pokusu byl vskutku překvapující. Vyzval jed-
noho ze svých žáků, aby ve svých volných chvílích
a na svých procházkách v letě sbíral všechny pa-
vouky, jež nalezne, Hoch hledal po mnoho neděl
v okolí svého bydliště, v obvodu as pěti kilometrů,
pavouky. Sebral přes sto různých druhů, z nichž ne-
méně než deset bylo pro Belgii úplně nových,
ačkoli právě tato země slavným specialistou a ba-
datelem o pavoucích, brusselským učencem Beckerem
pečlivě byla prozkoumána. Sbírka, již pořídil tento
žák, tvoří nyní malý poklad přírodovědeckého kabi-
netu školy, na nějž slavný brusselský professor jest
nemálo žárliv.
= Krádež ve chrámě. Z Moskvy se ozna-
muje: Značnou sensaci způsobuje zde smělý pokus,
oloupiti v době noční kathedráln Nanebevstoupení
v níž se konají korunovační obřady. Strážce chrámu
konaje svoji obchůzku, zpozoroval, že posvěcený
obraz Panny Marie jest oloupen o tři velké diamanty
a jeden smaragd a že několik pokladniček jest vy-
páčeno, Ihned podniknutabedlivá prohlídka budovy
a zloděj, jakýs sedlák z gubernie tulské byl nalezen
skrytý pod oltářem. Veškeré ukradené předměty mimo
jeden diamant byly u něho nalezeny.
Becker
Belgie
Moskva
pannus Marie
6
article
= Čínští piráti. Z Honkonu se oznamuje
Zdejší firma Scolfort Co. oznámila dne 14. října
policii, že její lodice »Nančeu«, plující pod francouz-
skou vlajkou, přibyla s mrtvolami dvou mužů své
posádky a se zprávou, že byla přepadena na moři
lupiči a že byla oloupena o svůj náklad bavlny a
32.000 dollarů na hotovosti, jakož i o zbraně a jiné
věci, náležející lodnímu mužstvu. »Nančeu« koná
službu mezi Honkonem a Kvanšuanem, odkud vy-
plula 12. října as o 5. hodině ranní. Mužstvo čítalo
18 osob. Na lodi bylo několik pasažerů, kteří se
však nezdáli nikterak podezřelými. V tomto případě
však byly úřady, které jinak bedlivě pátrají po pode-
zřelé čeládce, oklamány, neboť šest Číňanů slušného
zevnějšku, kteří se vydávali zu truhláře a nesli na
ramenou svoje krabice s nástroji, byli námořní lu-
piči. V noci na 13. října mezi 12. a 1. hodinou
s půlnocí, když se loď nalezala blíže Mončeu, na-
padli dva z těchto lupičů dozorce nad zásobami,
jeho příručího a kuchaře a hrozně je zohavili svými
sekerami. Zároveň napaden kapitán, kormidelník a
jeden z plavců třemi jinými lupiči. Plavci se poda-
řilo odzbrojiti lupiče a zasaditi mu hroznou ránu do
hlavy, načež jej shodil přes palubu. Kapitán a část
mužstva byli zamčeni do přední prostory pro ná-
klady, načež piráti sebrali zbraně mužstva, čtyři
karabiny winchestrovky a jeden revolver: Nejprve
zastřelili plavce, jenž se jim byl opřel. Strojníci, po-
plašeni hlukem, vyběhli na palubu, byli však ihned
Číňan
Scolfort Company
winchestrovka
7
article
uvítáni salvou, přemoženi a spoutáni. První strojník
přinucen, aby vypustil páru, sejmul řetěz s kormidla
a rozebral několik částí stroje. Pak přiblížila se
džunka s četným mužstvem, jež po nějakou chvíli
bylo střílelo do ochranných člunů, až byly děravé
jak síta a naprosto nepotřebné, k boku lodi. Piráti
naložili na džunku svůj lup a zmizeli v noční tem-
notě. Ráno o 5. hodině odvážil se strojnický perso-
nál opět na palubu a osvobodil uvězněné lodní muž-
stvo. Tu shledáno, že byla loď úplně vyloupena. Po-
zvolna podařilo se uvésti stroj lodi opět v chod,
načež loď plula zvolna do Honkona, kdež věc ihned
byla oznámena, Až dosud není po lupičích ani stopy.
Zemřelí v Praze.
Dne 8. prosince 1900: Knobloch Josef,
sítař, 39 roků. — Ve všeobecné nemoc-
nici: Křiklava Josef, obuvnický pomocník, 36 r.
Westfal Alois, zlatnický pomocník, 23 roky. —U
milosrdných bratří: Hollmann Josef, kovo-
rytec, 22 roky. — U milosrdných sester-
Škodová Marie, soukromnice, 34 roky. Shonová
Marie, nádennice, 76 roků.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Ve středu 12. prosince.
Odpoledne o 3/43. hod.
Představení pro lid.
Figarova svatba.
Veselohra o 5 dějstvích od Beaumarchaisa. Z fran-
činy přeložil V. Kalbáč. Režiser: Edm. Chvalovský.
Začátek o 7. hodině.
82. hra v předpl
2. čtvrtka.
ZLAT o
Komedie o třech dějstvích. Napsal Josef Šmaha.
Režisér Josef Šmaha.
Knobloch
Marie
Shonová
Král
Figarův
V Kalbáč
Chvalovská
Šmaha
Praha
Westfal Alois
národní divadlo
Křiklava Josef
Hollmann Josef
8
article
Švandovo divadlo na Smichově.
Švandovo divadlo na Smichově.
Začátek o 7. hod
Ve středu 12. prosince.
Dama od Maxima.
Dam
Smichov
Švandův divadlo
9
article
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Začátek o 1/27. hod
Ve středu 12. prosince.
Čtyřicaté lidové představení za poloviční ceny.
Poprvé:
Katovo poslední dílo.
atnj
Král
Čtyřicatý
Pištěkův divadlo
12
article
J. Novák v Praze,
J. Novák v Praze,
ve Vodičkové ul. ,u Štajgrae.
340 -
J Novák
Praha
13
article
jako bezvýsledným, nalezl asi dvacet svých vojínů a asi
třicet protichouanů kolem jedenácti mrtvých nepřátel,
jichž těla byla vhozena do jámy, vykopané při úpatí
ohrady.
— Vojáci, zvolal Hulot přísným hlasem, zakazuji
vám se dělit o tyto hadry. Nastoupit v řad! rychlel
— Veliteli, pravil jeden z vojínů, ukazuje Hulotovi
své střevíce, z nichž mu lezly nahé prsty, o peníze ne-
stojím, ale tyto boty, při tom ukázal pažbou své pušky
na pár okovaných střevíců, tyto boty, veliteli, by mi
padly znamenitě.
— Chceš chodit v angliekých střevících! zakřikl
jej Hulot.
— Kterak to? pravil uctivě jeden z Fougěranů,
my jsme se ve válce vždy dělili o kořisť. ..
— Vám ostatním nebráním jednat dle svého oby-
čeje, zakřikl jej Hulot zhurta.
— Tu máš, Gudine — tu je váček se třemi louis-
dory. Dostal jsi co proto, tvůj velitel nebude ničeho na-
mítat, abys toto přijal, pravil důstojníkovi jeden z jeho
bývalých druhů.
Hulot pozoroval Gudina po straně a viděl, že zbledl.
To je váček mého strýce! zvolal mladý muž.
— A ještě úplně vysílený únavou přistoupil ke hro-
madě mrtvol. Prvé tělo, jež uzřel, byla skutečně mrtvola
jeho strýce. Sotva však shlédl rudou, modravými pruhy
zbrázděnou tvář, ztrnulé údy a ránu způsobenou výstře-
lem, vzkřikl tlumeným hlasem a pravil:
— Odtáhněme, veliteli!
Tlupa modrých dala se na pochod. Hulot podporo-
val svého mladého přítele, podav mu své rámě.
Tisíc hromů! nebeř si to tak k srdci
Hulot
Gudine
Gudin
14
article
Sevřel zděšením ztrnulou a nekladoucí odporu do
svého náručí a přijal s jejích rtů polibek hrůzy a roz-
koše, neboť mohl být prvním a zároveň posledním. Po-
tom se přiblížili spolu k prahu a opřeli hlavy své o dveře,
takže mohli vše pozorovati, nejsouce sami viděni. Markýz
shlédl nejprve Gudina v čele dvanácti mužů, kteříž ob-
sadili spodek údolí couěsnonského. Obrátil se k řadě
přehrad — ztrouchnivělý kmen byl střežen sedmi vojáky.
Vstoupil na sud s mestem a promáčkl šindelovou střechu,
aby tudy vyskočil na výspu; avšak ucouvl rychle se svoji
hlavou z otvoru, jejž prorazil: Hulot měl výšinu obsa-
zenu a zamezil mu cestu do Fougeru. V tom okamžiku po-
hleděl na svoji milenku, jež vzkřikla zoufale, slyšíc kro-
čeje tři oddílů, jež obkličovaly dům.
— Jdi napřed, pravil, budeš mě chrániti.
— Uslyševši tato pro ni vznešená slova, překypujíc
štěstím, postavila se přede dveře, zatím co markýz nabíjel
svoji karabinu. Změřiv pak pohledem vzdálenost mezi
prahem chatrče a silným kmenem, vrhl se Gars na sedm
modrých, vystřelil na ně ze své pušky a proklestil si mezi
nimi cestu. Troje oddělení vrhlo se nyní ku přehradě, již
vůdce chouanů přeskočil, a tu viděli jej utíkati po poli
s neuvěřitelnou rychlostí.
— Palte! Palte! u sta dáblů! Nejste Francouzi
Palte přece, darebáci, volal Hulot hlasem hromovým.
V témž okamžiku, kdy volal těmito slovy s temene
výspy, vystřelili jeho a Gudinovi lidé hromadně, na štěst
však špatně měřili. Již doběhl markýz k přehradě, jež
uzavírala prvé pole, avšak když vstoupil na druhé, by)
by málem dohoněn Gudinem, kterýž se za ním prudce
rozehnal. Slyše tohoto hrozného nepřítele jen několik sáhů
Chouani.
Hulot
Francouz
Trója