1
masthead
V Praze, ve středu dne 12. prosince.
Praha
2
masthead
K číslu 343.
čtslo v Praze za 25
a na venkově za 3u
Praha
3
article
Nla »Národní Listye
tanní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administrac
na měsíc 2 K — b.
ve filiálkách
Praha
4
article
NARUDNÍ
NARUDNÍ
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Dr. Friedjung o národnostních spo-
rech a centralismu.
Z Vídně, 12. prosince. Ve všeobecném
rakouském spolku dam přednášel známý dr-
Friedjung o národnostních spo-
rech jako prostředcích moci pro zájmy
šlechtické a jiné. Ještě než zahájil své vý-
klady, vstoupil na podium policejní komisař
a varoval řečníka, aby se nedával na poli-
tické pole. Dr. Friedjung odvětil: »Budu
mluviti historicky, myslím však, že nebude
teprve potřeba ukázati na přítomnost.« Tato
slova provázena byla veselostí. Dr. Fried-
jung potom vykládal, jak nabyla konserva-
tivní šlechta státoprávním požadavkem moci
nad Čechy zvláště a v Rakousku vůbec.
Schmerlingova základní myšlenka při
zřizování ústavy byla pochybena. Dal velko-
statku velikou moc ve vídeňském parlamentě
a to se zřetelem na císaře, a také proto,
že byl sám Schmerling osobou tuze konser
vativní. Kromě toho působila naň úvaha, že.
má-li býti jednotný stát zachován, musí být
zjednána velká vrstva, která se hlásí k cen-
tralismu (t. j. ke germanisaci). Ale tento
kalkul se ukázal chybným.
Schmerlingovo rozdělení obyvatelstva na
kasty objevilo se pro Rakousko zhoubným.
Bylo by lépe bývalo, kdyby velkosta tek ne
byl nabyl bezpečných mandátů.
Soud o přítomnosti vnucuje se sám
sebou.
Před volbami v Haliči.
Z Vídně. 12. prosince. »Arbeiter-
zeitung« oznamuje: Sociální demo-
kraté v Haliči zaslali ministrpresidentu
dru. Körbrovi tento telegram z Krakova
»V četných obcích u Krakova nedosťala
ani třetina osob k volbě opráv-
něných legitimace. V obci Wolapi-
stowsce dodány legitimace místo sedlákům
knížeti Czartoryjskému.
doktor
Friedjung
Fried
Schmerlingův
Vídeň
Rakousko
Halič
Arbeiter
Krakov
Wolapi
5
article
V obci Czyzynach rozdal starosta vo-
lební lístky, do kterých již vepsal jmeno
kandidáta Ptak. V Rybné a Czulowé hrozí
starostové, že vydají legitimace jen těm, kdo
si sami pro pro ně na úřad přijdou. Vo-
lební okres má tentokráte o 8000 voličů
měně než v r. 1897. V Krakově plakatuje
policie, že mohou do volební míst-
nosti vejíti jenom voličové, kteří
svou legitimaci ukážou policej-
nímu úřadníkovi. 2500 legitimace
leží u komise.
Jak se tedy mohou voličové dostati před
komisi? Policejní komisaři pustí dle plakátu
voliče jen po částech do místnosti. Násled-
kem toho voličové, kteří se dovnitř nedo-
stanou před 4. hodinou, pozbudou svého
volebního práva. Protestujeme dále proti
ohlášenému zakročení vojska před
volebními místnostm i, protože volby
musejí býti svobodny. Prosíme důtklivě z
ochranu svého volebního práva.«
Kandidatura dra. Rutowského.
Z Vídně, 12. prosince. Oznámili jsme
již několikráte, že dr. Rutowski, ztrativ
půdu v dosavadním svém okresu tarnovsko-
bocheňském, chce se zachrániti ve Lvově.
Zpráva ta znova se potvrzuje. Sděluje se
totiž ze Lvova: Polská demokratická strana
se usnesla postaviti proti ministru-krajanovi
dru. Pietakovi a dru. Dulebovi ve
Lvově zemského poslance Romanowicze
a dosavadního poslance městské skupiny tar-
novsko-bocheňské dra. Rutowského.
Protože dr. Lewicki od své kandida-
tury v V. kurii již odstoupil a protože chance
dra. Rutowského jsou velice skrovné,
je pravdě podobno, že celá dissidentská sku-
pina kola polského, která tíhla silně na levo,
bude při nastávajících volbách smetena.
K porážce Němeů v Č. Budějovicích.
Z Vídně, 12. pros. »Neues Wiener
Tagblatt« vysvětluje porážku, ktero
doktor
Rutowski
Romanowicz
Lewický
Krakov
Vídeň
Lvov
Č . Budějovice
polský demokratický strana
Neue Wiener Tagblatt
6
article
LSIi
LSIi
Předplacent
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3..
Tam je též redakce
a expedice.
7
article
utrpěli Němci při volbách vo-
litelů v V. kurii v Budějovicích,
prazvláštním způsobem. Okresní hejtmanství
prý ochotně a příznivě vyřídilo reklamace,
podané od české strany. Že tyto reklamace
byly důvodny, a že se jim vyhověti mu-
silo, list ovšem zamlčuje.
Proč?
Z Vídně, 12. prosince. »Ostdeutsche
Rundschau« sděluje z Plané, že tamní
okresní hejtman Löscher žádá, by mu
bylo sděleno, jakého smýšlení jsou
zvolení volitelé, aby ti, kteří jsou
ochotni hlasovati pro dosavadního poslance
Ira, byli prý »předěláni«. List hrozí okres.
hejtmanovi, že s německými radikály nabude
smutných zkuše ností.
Zakázané divadelní představeni.
Z Pešti, 12. prosince. Berlínská diva-
delní secesse chtěla uspořádati v Pešti
dvě představení a to 17. a 23. prosince. Po-
licie však je nedovolila. Podán rekurs k mi-
nistrpresidentu Kol. Széllovi jako mini.
strovi vnitra, který jej však zamítl.
Z německo-radikáního tábora.
Z Vídně, 12. prosince. »Ostdeutsche
Rundschau« sděluje, že dosavadní poslanec
za městskou skupinu lipnickou dr. Foch ler
ohlásil německo-radikální straně, že se hodla
opět ucházeti o tento mandát, a že se v ne-
děli představí voličům.
Němec
Ir
Széll
doktor
Foch
Budějovice
Vídeň
Planá
Pešť
Ostdeutsche Rundschau
8
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Vídně, 12. prosince. (C.-B.) »Wie-
ner Zeitung« oznamuje: Minister. před-
seda jakožto správce ministerstva vnitra jme-
noval mifisterského místosekretáře v mini-
sterstvu vnitra dra. Štěpána ryt. Clanner
z Engelshoffenu, vrchního okresního komi-
saře Richarda Grafa a místodržitelského
sekretáře Kamila Lendecke okresními
hejtmany a okresního komisaře Václ. D vo-
řáka místodržitelským sekretářem v Čechách.
Štěpán
Clanner
Graf
Lendecke
Václ
Vídeň
Wie
Engelshoffen
Čechy
ner Zeitung
9
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Lečický hajný.
Napsal A. Nadil.
Ve vesnici Lečicích je v očích tamější
omladiny autoritou jistě největší hajný Pilečák,
ve službách šetrného šlechtice M., majetníka
dosti rozsáhlého dvorce. A jak by jí neimpo-
noval, když tak vážně měří dlouhými kroky
hrbolatou náves s lesklou brokovnicí a loveckou
brašnou u pasu. Chvílemi hvízdne na svou Žulu,
jež nepohrdá proháněti se za pernatou havětí
lečickou. A je podívaná na jeho »stejnokroj«
Myslivecký ošumělý klobouk padá mu až do
čela, takže jeho dobrácká očka vykukují z pod
něho jako dvě myšky z pelechu. Kabát se kdyst
snad stkvíval na nějakém maloměstském švi-
háku. Teď je adaptován zelenými obrubami pr
našeho Pilečáka. Obyčejné hamburačky doplňují
jeho výzdobu.
Než on je přece člověk znamenitý. Vždyt
zastává také úřad osobního myslivce a komor-
níka svého milostpána, kromě toho provozuje
umění zahradnické, a nad to ještě — jak se
sám pyšní — je tajemníkem pánovým. Divíte
se tolika funkcím? Nu, pan šlechtic M. je pro-
hlášený houžvička, jehož zásadou je poříditi za
málo peněz hodně muziky. A hajný si zakládá
nemálo na svém významu. Když se tak více
zadívá do litříku, podlehá této slabosti a roz-
povídá se o svých velikých zásluhách. Kdo pak
lépe poradí milostpánu než on, na slovo braný
znatel počasí, kdy se má co síti a žíti? Jak by
vypadala zahrada, kdyby nebylo jeho? Kdo tam
nasázel tolik keřů a stromů? A na doklad své
učenosti zahradnické pochlubí se vám vědeckými
názvy jednotlivých stromů, v nichž se mu
zvláště zalíbilo. Uchovej však bůh, abyste na-
mítli, že jsou trochu překroucené. »Co pak
Lečice
10
article
mohu mít všechno tak v paměti, když mám
tolik věcí na starosti?« odbude vás, zachmuří
se a hněvivě se odvrátí.
Nemějte však strach, poradím vám, jaksi
získáte opět jeho přízeň. Prohoďte jen, jak se
vám libí zdejší lesy. Blahý úsměv se objeví
na jeho tváři, otočí se k vám znovu a již víte
celou kroniku o nich. »A jestli jste si všiml,
ta stráň nad Pintnerovic hospodou je vysázena
ode mne samého! No, nebylo by to takové,
kdyby tu byl někdo jiný. To by lidi roznesli
dávno celý les. Já však si dám na všechn
pozor, mně ani to nejmenší neujde,« dokládá
samolibě. V tom vedle popíjející soused Šonek
se ušklíbne a nevinně se optá: »No, strejčku,
zdali pak vám někdy tak ňáký zajíc neujde ?«
Pilečáka jakoby vosa píchla. Vyskočí celý
v obličeji zrudlý a vyhrkne: »Co chcete, vy.
co, snad že vy si někdy ňákého nadejdete !«
V hospodě se vše chechtá a hajný ku podivu
rychle mizí ani nezaplativ. A sousedi se smějí
dál, jak ho Šonek vyplatil.
Když se vše utiší, dovídáte se od souseda,
že Pilečák hájí přiliš svého pána, ale že se
také hojí na něm. Když něco odstřelí, že ne-
najde se vším cestu do panské kuchyně.
Jednou také střílel v polích pod lesem zajíce
pro milostpána. Měl sakulentské štěstí; přišlo
mu na mušku několik hezkých ušáků, takže si
pomyslil, že by neškodilo nějakého si nechati.
Rozhledl se kolkol a poněvadž nebylo na blízku
živé duše, přikradl se s milým zajícem k mezi
a strčil ho pod překocený mezník. Ale čert ni-
kdy nespí. Karla Doubravoje právě jde z lesa
s nůškou šišek, spatřila strejdu a hned se do-
myslila, co tam asi kutí. Postála chvilku, než
co Pilečák odešel s ostatní kořistí a pak jako
střela letěla k mezi, vytáhla zajíce, hodila ho
do nůše a přikryla trochou chrastí. Pak uháněla
jako vítr domů. Ale v ouvoze kdo tu jako
Pintnerův
Pilečák
Karel Doubravoj
11
article
hajný Pilečák. V holce se zarazil dech, ale
ihned se vzpamatovala, řkouc: »Pozdrav pán-
bůh, pantatínku, to se vám to dneska podařilo !«
»Jo, jo, Karličko, dneska se mohu právem po-
chlubit, neušel mi ani jeden.« »No, vám nie
neujde, neřku-li vypasený ušák,« odvětila s po-
divným úsměvem a horempádem spěchala dál,
takže sám Pilečák za ní starostlivě volal, aby
se neuhnala. Karla zrovna vletěla do chalupy,
hodila užaslé matce zajíce, vyběhla, sebrala
asi čtyři holky, pověděla jim, co a jak a ve
chvilce šly číhati k mezi. Za nějakou hodinku
vskutku se tam hajný přištrachal; obezřele se
plížil k mezi, třesoucí se rukou sáhl pod kámen,
a »tisíc láter do toho«, vyletělo mu z úst.
V tom holky s hlučným smíchem vyhouply se
nad mezí; překvapený Pilečák poulí oči na
Karlu a již se mu v hlavě rozbřeskuje: »Tak
proto jsi se, ty čertovské podsazení, tak ušklíbla
v ouvoze, no počkej, já ti dám co proto. Já tě
poučím, co stojí takový pych.« Karlička hihlajíc
spíná jakoby v největší zoufalosti ruce a že-
broní: »Prosím vás, pantatínku, snad byste mě
nechtěl udat. Slitujte se — — —«, ale pro
smích již dále nemohla. Pilečák, vida se v pasti,
zaškaredil se, zaklel a v okamžiku byl ten tam.
Druhý den se potkáte s Pilečákem. Jde
právě z obchůzky, aby se mu nikde nic ne-
ztratilo, sděluje se s vámi a tváří se zase tak
dobrácky, jakoby se ho včerejší výjev v ho-
spodě ani dost málo nebyl dotekl: »No, budeme
mít hezké počasí,« praví na odchodu, »mlha se
ploužila dnes po lukách a sýkorky sykalyo
závod.«
Inu, je to hodný člověk, říkají Lečicáci,
jenom se ho nesmí nikdo optat, zdali mu ne-
ujde nějaký zajíc.
Karlička
Karel zrovna
Pilečák
Karel