Dne 25. července 1900.

KATTOLICKÉ LISTTY,

Číslo 202.

Strana 3.

obcích království českého 33 konferencí, úhrnem 59 kopferencí spolku sv. Vincence, které čítají celkem 506 činných členů, okolo 4000 členů přispívajících a dobrodinců a 2385 ešetřovaných chudých. Úhrnné vydání spolku a všech jeho konferencí činilo za mi- nulý rok 1899 dle výroční zprávy 119.556 korun. Spolek vydržuje též nákladem svým a příspěvky pp. dobrodinců útulek pro nezhojitelné chudé, pode jmé- nem Vincentinum, kteréž od června r. 1899 přesí- dlilo z Letné do Pöttingky ve Vel. Břevnově, kteráž byla pro ústav ten zakoupena a vhodně přizpůsobena. Ošetřuje se tam nyní 25 osob, duchovní správu v ústavě obstarává dp. Čejka, farář na odpoč. Pro Vincentinum má spolek uloženo v záložně 7124 koruny a rak. renty 6000 korun. Ústav by mohl nyní přijmouti více ošetřovanců, avšak vydání stále stoupá a málo kdo na ústav pa- matuje. Tu naskytuje se hojná příležitost k dobroči- nění všem dobrébo a šlechetného srdce v oněch oka- mžicích, kdy opouštějíce tento svět, chtějí památku svou zvěčniti zřizováním různých nadání ve prospěch bídou sklíčené a opuštěné chudiny. Tu dovolujeme si naše příznivce, kteří v takových případech radou svou přispívají, snažně prositi, aby ve prospěch našeho ústavu p ůsobili. Jeho Svatostí papežem Lvem XIII. vyzname- náni byli rytíř. řádem p. M. Zahradnický, místopřed- seda spolku a předseda konference u sv. Františka, p. Karel Ulrich, předseda konference u sv. Salva- tora, pan Vilém Engl, předseda konference sv. Vá- clava na Král. Vinohradech a p. prof. Josef Šauer z Augenburgu, člen konference u sv. Tomáše na Malé Straně, čímž podán důkaz. že činnost spolku sv. Vincence i na vysokých místech jest uznávána.

Konference Panny Marie v Libni ztratila úmrtím dp. Jana Páva, faráře v Libni, svého protektoraa úmrtím p. Tomáše Šebka, svého předsedu. V Olša- nech zemřel dp. Frt. Kareš, farář olšanský, v němž konference sv. Rocha v Olšanech pozbyla svého před- sedy. Památka jejich ucténa povstáním. Nová konference založena byla ve farnosti u sv. Jakuba na Starém městě v Praze. Předsedou její jest vsdp. kanovník dr. Jan Sýkora, místopředsedou vdp. kvardian a farář dr. L. Škrda, pokladníkem P. Frt. Vaněček a jednatelem p. Karel Douša, řiditel kůru u sv. Jakuba. Nově přistouplých členů hlášeno bylo 10. Po přečtení protokolu předešlé valné hromadya nábožného čtení, promluvy na VII. neděli po sv. Duchu četlo 7 konferencí své zprávy o činnosti a stavu pokladničním za III. období t. r. a to konfe- rence »Nalezení sv. Kříže« v Invalidovně, sv. Vá- clava na Král. Vinohradech, sv. Jindřicha v Praze, sv. Rocha v Olšanech, sv. Tomáše na Malé Straně, sv. Michaela arch. v Podolí a Panny Marie v Brá- níku. Z venkova zaslána zpráva ze Sušice. Kollekta vynesla 16 korun 33 hal. Zakončením schůze byla krásná řeč dp. P. Frt. Vaněčka, kaplana u sv. Jakuba. Líčil vznešenými slovy činnost Vincenciánů v nynější době sociali- stické, k níž mu dal podnět obraz »Honba za zla- tem«. Na dvou pak příkladech ze života pražského tu pravou činnost vincenciánskou označil. Po této krásné řeči poděkoval dp. řečníkovi jmé- nem všech přítomných p. místopředseda M. Zahrad- nický, načež obvyklou modlitbou byla schůze za- končena.

Zprávy denní. * Z kruhů duchovenských se nám píše Prázdniny nastaly, rok školní již ukončen, a duchovní, hlavně kaplani, čekají na perně zasloužený plat za uražené kilometry do škol přespolních v uplynulém školním roce. Hoden jest dělník mzdy své; avšak mnozí páni c. k. školní inspektoři nemají nyní kdy na podepsání poukazu na plat, vždyť jest to kato- lický kněz, který jest již čekání zvyklý, »ať jenom počkají, až se vrátím z dovolené, však jim to ne- uteče,« pomyslí sobě mnohý ten pán, ale neuváží dlouhého procesu, jaký musí tento poukaz vykonati, než se dostanou peníze do rukou, kam náležejí. Mnohdy je poukaz podepsán, řekněme, 1. srpna, ale 1. září kněz peníze ještě nemá, ač započal již nový školní rok. Jest to rychlost v pravdě úžasná!! Když však má kněz klopiti, pak se to musí státi obratem pošty. Což vám, páni c. k. inspektoři, nejsou známy hříchy do nebe volající? Připomínám ten čtvrtý, který zní: »zadržování neb ujímání mzdy dělníkům.« Každý rok se opakuje totéž lamento, ale ti páni, ovšem až na některé vyjímky, jsou hluší, a ten starý šlendrián trvá dále. Když na př. mělnická c. k. školní rada bývá vždy jedna z nejprvnějších, proč to ne- nemůže býti též u ostatních? Kde to vězí? Kdo to zdržuje? Pomyslete si jen vy páni, »což, kdyby mne to potkalo, že bych musil na perně zasloužený žold tak dlouho čekati?« »Co tedy nemáš sám rád, nečiň jiným.« Bude dobře, když páni katecheti v novinách veřejně budou oznamovati, která c. k. okresní školní rada bývá vždy poslední, a kdo vlastně tím zadržo- váním vinen jest.

* Z Vyšehradu se nám píše, že nedělní feuil- leton »Radikálních Listů« se tam vyrojil s mnohými adresami, ale veskrze takovými, jež ne- těší se zrovna veliké přízni tohoto listu. Než my se přímo divíme té slepotě, jakou raněna jest redakce »Radikálních Listů«, majíc za to, že dotčeným pam- fletem svým odvrátí vyšehradské ctitely Marianské od průvodů, konaných ku poctě Královny Nebes. Ten manifestační průvod Svatohorský pálí je do duše, — ne 2600, nýbrž 2800 jich bylo, patříť k nim též pěší poutníci, co veřejně, modlitbami, písněmi, sv. zpovědí a sv. přijímáním Těla Božího oslavovali Matku Syna B žího na Sv. Hoře, vyprošujíce tam i sobě i svým milým, vlasti i národu darů žádoucích a potřebných. Žádná »klerikální« agitace, žádná lidská hloupost, mužská slabost a ženská neuvědomělost to nebyla, jež dotčený průvod způsobila, nýbrž spontánní vůle a zbožná touha po veřejném uctění Marie Panny na místě, na němž tisíce zbožných duší došlo již vysly- šení proseb svých. Toto veřejné vyznání víry na- plňuje ovšem redakci »Radikálních Listů« hoř kostí. Věříme; — redakce »Radikálních Listů« a osvědčení víry jsou dva pojmy neslučitelné; tam katechismus se úplně ztratil a na jeho místě se usadila zapřísáhlá nenávist proti církvi a Kristu. — Avšak ubezpeču- jeme redakci tuto, že článkem svým nezmaří ani víry v srdcích vyšehradských osadníků, ani budoucího průvodu na Sv. Horu; ale toho se může nadíti, že příští 5. červenec najde vyšehradské občanstvo jinak obuté na ty červenáče, kteří letošního roku jen vy- hrůžkami, horečnou agitací, zpupným vnikáním do jednotlivých domů a pří- bytků, zvlášť ale hrozbou, že vytlou- kána budou okna o slavnosti Husově

každému, kdo by neosvětlil, docílili toho »imposantního» effektu.« Či nebylo tomu tak? Strach má veliké oči, a proto čerstvě také svíčičku, zvláště, když bratr Němeček na rad- nici podivným způsobem vynutil na panu starostovi, aby také městské budovy se soukromými nájemníky na útraty obce byly osvětleny. To vidouce mnozí, učinili taktéž. Ale nyní tážeme se veřejně pana měst. radního Němečka: »Mluvil jste pravdu na radnici, když jste děl, že jménem všech spolků vyšehradských, jsa k tomu jimi zplnomocněn, žádáte, aby městské budovy byly osvěleny? Chceme roz- hodně vědět, kdo Vás zplnomocnil? Byla to Ob- čanská beseda? Byla to záložna? Byl to Spolek vzájemně se podporujících dělníků obuvnických pro Vyšehrad a okoli? Byl to Spolek pro uspořádání slavnosti Sv.-Václavské? Odpovězte; neospravedlníte-li se veřejně, pokládati budeme Vás za člo- věka, který nenáleží na radnici do sboru obecních starších. Jsou lidé, kteří svého obchodu zneužívají k demonstracím proti- církevním, vlasti a národu nanejvýš škodlivým. * Boj o obec. Ze Všetat se nám píše: Červení socíni mají namířeno na obec naši a rádi by také svoji zásadu »volnost, rovnost a bratrství« do naší dědiny zatáhli, jenže se jím to příliš nedaří. Již roku lonského vyvěsili cedule na roky, že koná se v hostinci p. Josefa Simona veřejná schůze; ale ne- došlo k ní rázným zakročením p. hostinského, který jim místnosti své odepřel. To však je příliš nemátlo a pořádali schůze menšího druhu pod rouškou »spolek nádražních zřízenců«. Také pro neděli 22. července t. r. zamluvili sobě tito »nádražní zřízenci« v témž hostinci sál pro větší schůzi a oznámili vše na hejt- manství karlínské, avšak příliš brzo vystrčili růžky.

Chlubili se, že zde bude mluviti jakýsi redaktor z »Práva Lidu« a jiní učenci soudruzi, což p. Simona znovu pohnulo k tomu, že dal zase socínům kvinde. Přijel c. k. komisař z Prahy i četník z Neratovic, ale schůze se nekonala, nýbrž »truc koncert«, který byl četně navštíven slušným obecenstvem. Tak tedy pohořeli socialisté u nás podruhé. * Kterak se zachovati ? Z Karlína se nám píše: Jistým lidem, stojícím za orgánem bratra Klo- fáče »Česká Demokracie« jest »Katolická národní vzdělávací beseda pro Karlín a okolí« trnem v očích. Týž ušlechtilý plátek ze dne 20 července 1900 se zlobí, že členové katolického spolku pořádali dne 8. července večírek a že členové téže besedy se opo- vážili sehráti některé kuplety, za které by prý se musel styděti nejsprostší pražský chantant! — O, vy pokrytci! Obraťte list a podívejte se jen do svých zábav. Jde-li katolický spolek do kostela, zlobíte se, že se šíří klerikalism. Baví-li se členové katolického spolku slušně, tu voláte Havlíčka a nadáváte kato- lickým mužům farizejů! — Ano, i proslov, který měl podle vašeho plátku jakýs »akademik«, vám nejde pod vousy, poněvadž poukázal, že křesťanství, kterého se tak bojíte, scivilisovalo národy a že sv. věrozvěstcové Cyril a Methoděj byli harcovníky kul- tury křesťanské. — Z celé lokálky počestného va- šeho žurnálu zeje nenávist a zloba, když vidíte, že hnutí katolické roste (a Bůh dá, že poroste), zlobíte se, že i akademikové jsou v řadách spolků kato- lických. Nadejde doba, že i z vaších stoupenců

mnozí vaše záměry prohlédnou a že přestoupí do šiků spolků katolických. *Katolický sjezd v Záhřebě. Ke sjezdu katolíků, jenž se zde konati bude dne 3. září, přihlásilo svou účast 10 biskupů z Istrie, Dalmacie, Krajiny a Bosny. Jakmile bude sjezd zakončen, ode- béřou se všichni biskupové do Dakova oslaviti 50leté biskupské jubileum Strossmayerovo.

Sjezd abiturientů z roku 1870 v Hradci Králové! Dne 19. t. m. sešli se po 30 letech v Hr. Králové účastníci zkoušky maturitní ze dnů od 29. července do 6. srpna 1870. Účastenství bylo po- někud slabší než před 5 lety, ježto mnozí z kollegů se omluvili buď nemocí neb nutnými pracemi. Tak došly omluvné přípisy, resp. depeše od radů zemských soudů Faltise, Hinka a Ledra, v. fin. rady v Praze Fialy, míst. rady Tvrdého, farářů Fridricha, Groba, Pospíšila, Šinkory a Uhlíře, úředníka Jandy, učitele Trubáčka, pošt. kontrolora Zvolského. 7 kollegů kleslo v předčasný hrob: Svoboda (brzy po maturitě), kněží Čáp, Hofman a Prachař, lékaři Jandečka a Kalous, voj. úředník Lichtenberg. Sjezdu se súčastnili faráři Jičínský, Krčmář a Ulrich, učitelé Bayer a Šramar, advokáti Jindra, Pilnáček a Procházka, lékaři Bayer, Petr a Tomsa, pokladník zál. Pokorný, pošt. v. ko- misař Dvořák, rada zem. soudu Fischer a svolavatel sjezdu univ. prof. Jarník. Z těch, kteří jenom v ně- kterých třídách byli spolužáky, súčastnili se sjezdu: v. konduktér dráhy Pokorný a správce pošty v. v.

Saal; omluvili se: soudní sekretář Knejp, lékárníci Dvořáček a Heidrich a farář Dusil. Z býv. učitelů se súčastnil sjezdu msgre. Boh. Hakl, nyní děkan v Ho- řicích a řed. Jan Klumpar. Telegrafický pozdrav za- slal prof. dr. Taftl, velmi vřelý delší přípis bývalý třídní prof. Ignác B. Mašek. Zvláštního lesku dostalo se sjezdu spolupůsobením nyní již chvalně známého »blaťáckého kvartetta«. Pánové přednesli několik písní již při přátelském večírku v Macákově plzeňské pivnici, v den sjezdu pak povznesli účastníky pře- krásným přednesem vybrané skladby mešní. O zí- skání těchto osvědčených sil přičinil se majitel velko- skladu tabáku p. J. Macák. Po prohlédnutí gymn.a města dali se účastnici sjezdu fotografovati. K sjezdu vydán tiskem seznam všech bývalých profesorů a spolužáků mezi lety 1862—70, jež na zaslání 1 K, pokud zásoba stačí, zašle univ. prof. dr. J. U. Jarník, t. č. v Potštýně n. O.

Rodinné (příbuzenské) okružní lístky na drahách francouzských. Administrace spo- lečných výprav (knihkupectví F. Topiče v Praze) nám oznamuje, že byla oprávněna společností fran- couzské dráhy východní a společnosti dráhy Paris- Lyon—Mediterrammée vydávati mimo dosavadní levné lístky, okružní též tak zvané lístky rodinné (Carnets des Familles), které poskytují značné výhody rodi- nám více než dvou členů. Za členy rodiny se pova- žují: Manžel, manželka, otec, matka, děti, děd, ba- bička, tchán, tchýně, zeť, snacha, bratr, sestra, švakr, švakrová, strýc, teta, synovec, neteř, jakož i všichni sloužící té dotyčné rodiny. Za děti pod tři roky se ničeho neplatí. Dvě děti od tří do sedmi let jsou počítány za jednu dospělou osobu. Snížení jízdného činí při třetí osobě 10 proc., při čtvrtéa další osobě 25 proc. ze sníženého již tarifu lístků okružních. Příbuzenské tyto lístky má knihkupectví F. Topiče stále na skladě a může každou objednávku ve dvou dnech vyříditi. Okružní lístky francouzské mohou začínati kterýmkoliv bodem vycházejícíma ústícím na jižní Belgii, Německu, Švýcarsku a pří- padně i Italii v libovolném pořádku dle žádosti in- teresenta. Stanice nejfrekventovanější jsou Avricourt, Pagny s. M., Petit Croix, Delle a Geneva. * Z městské rady kr. hl. města Prahy.

Schůzi dne 24. července 1900 předsedal první ná- městek starostův p. dr. Kühn. Předneseny byly návrhy ohledně námitek proti plánům polohy Hole- šovic, hořejšího Nového Města a Král. Vyšehradu, které předloženy budou v příští schůzi sboru obec- ních starších. — Schválen byl návrh p. m. r. dra. Podlipného, by rada městská dohodla se se zemským výborem o společné akci ohledně odstranění hradeb vyšehradských. — Sděleny byly podmínky, za kte- rýchž ministerstvo železnic svoluje k položení elektro- vodných lan na novém spojovacím mostě železničním. — Pan dr. Milde žádal, by odstraněno bylo přebytečné pažení před zbytkem staré budovy »u Štajgrů« Jve Štěpánské ulici. — Pan m. r. Kreutzer referoval o stadiu v jakém jest záležitost zřízení obecní ledárny; na základě dřívějšího usnesení bylo pátráno po po- zemcích pro ledárnu na horním toku Vltavy a re- ferent a p. městský radní Němeček přimlouvali se za získání těchto pozemků a využitkování pozemků obce pražské tamtéž. Vzhledem k různým obtížím navr- hovali dp. měst. radové dr. Milde a Kasalický, aby ledárny vůbec obcí nebyly stavěny a ponechalo se to soukromým družstvům, které se hlásejí; p. m. r. Jirousek navrhoval, by se těmto družstvům vyšlo vstříc. Ježto nebylo docíleno určitého rozhodnutí, byla záležitost odročena. Pan městský radní Kreutzer vzdal