Číslo 202.

Praze, dne 25. července 1900.

Ročník IV.

Rodakos, administraceu sxpedice: Praha. Pštrossova ulice, číslo 200— II. Notrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí Fezapečetěné reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně z při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní V pondělí a po svátku

KAl no vždy o dvanácté dině polední. Jednotlivé číslo za 8 h. Telefon redakce č. 1l26.

ULICKt Předplatné prv Prahv a donáškou do domu: K 2.80 měcíčně . . . .. čtvrtletně . .. K 8.40 celoročně . . . . K 83.60 Pro tuzemsko poštov: měsíčně. . . .. K 3.— čtvrtletně . . . K 9.— celoročně. . . . K 86.— Předplatné do cixozom- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . .. K 12.— celoročně.. . . K 48.— Předplatné do Ameriky, Francie, Švýcarska, Ita- le, Belgie a Anglie: čtvrtletně . .. K 18.20 celoročně . . . K 52.80 Telef. administrace Il26.

Llo

Slunce vychází ve 4 hodiny 20 minut ráno. Slunce zapadá v 7 hodin 52 minuty večer. Středa: Sv. Jakuba, apoštola. v chrámu Páně Čtyřicetihodinná pobožnost u sv. Norberta na Andělce od 24.—27. t. m.

Protikatolické hnutí. V tom divokém lovu duší nezůstali starokato- ličtí kazatelé pozadu. Na Českolipsku f guroval kazatel Schindelar« pořádaje schůze, večírky a p., olupuje při nich velice církev katolickou. Ve Warnsdorfu pak »starý« pán Nittel ve svých »Deutsch. Reform Blätter« a »Abwehr« vysílal papírové pumy do světa doplňuje takto, co kde Schindelarz a spol. započali Jak postupovali starokatoličtí agitátoři, vizme jen pří- pad, jenž se udál minulého roku v Kadani. Tam dne 8. prosince 1899 konali výroční »Wanderversamm- lung«, ačkoliv ni jediného starokatolíka město

Kadaň a celá farní kolatura nečítá. Program byl ná- sledující: Dopolední veřejná pobožnost a odpo- lední veřejné shromáždění — což vše velikými plakáty bylo oznamováno. Dopolední pobožnost, k níž měl každý volný přístup, byla úředně dovolena, shromáždění odpolední bylo sice zakázáno, ale na místě toho pořádali svolavatelé dva večerní dy- chánky, k nimž ve městě honorace si zvali. Staro- katoličtí kazatelé měli hlavně nalíčeno na mladé lidi, svobo lné i ženaté, v letech zvláště od 18. do 28. roku, kdežto pa-tři brali. kde co. O podlém způ- sobu agitačním pro odpad svědčí mnohé případy. Tak ku př. osadník albrechtovský byl v podnapilém stavu v Dessendorfé, v kterémsi hostinci přemlouván k od- padu a také nemaje valné příčetnosti, se na prohlá- šení podepsal. V takém stavu na vše zapomněl a ani dnes nevi, v kterém hostinci, jak vypravoval na ka- tolickém farním úřadě, se to stalo. Teprvé když mu přinesli knížku členství, poznal, že pochybil a pospí- chal ke katolickému faráři s prosbou, co má činiti. Že i hluchoněmé mladíky nutili agitátoři k odpadu, hledíce je opíti, neb jim šaty slibujíce. o tom přinesly »K. L.« min. roku o tom důležitou zprávu. S pastory šli ruku v ruce známí rytíři smutné postavy na Třebenicku dr. Titta a na Teplicku dr.

Eisenkolb, kteří oba odpad fedrují. Dr. Titta už si také zavedl protestantský obyčej blahopřáti k naroze- ninám a ne jako »římští« k jmeninám. Tak mu letos »zpívali« stoupenci v předvečer slavných jeho naro- zenin. . . . Nebudiž divno, že zaměstnavatelé, prote stanští majitelé dolů, továren a pod. nutili své děl- níky k odpadu od církve katolické. Ani jinak nemůže býti! Pravá ťo tolerantnost! »Cujus regio, illius re- ligio« přistěhovalo se k nám zvláště r. 1899. Za takovými protestantskými vrchnostmi šli i vrchnosti liberální a činili nátlak na své dělnictvo. A mnozí skutečně odpadli, bojíce se, že vypovězeni budou z práce , . V Mostu odpadl říšský poslanec, Kittel Frant., se svojí manželkou a dceruškou přes 3 roky starou. Kittel jest majitelem dvou domů v Mostě. A v jed- nom jeho domě odpadla rodina se 3 dětmi a v dru- hém domě rodina se dvěma dětmi a jeden tovaryš. — Jak výše bylo řečeno, stálo to hnutí »Los von Rom« nesmírné sumy peněz a kupování duší pro v pravdě německé sekty dálo se za velikého kursu. Tím pak se daly mnohé a mnohé osoby jen oslepiti a za- přely víru, podle které snad od školních let více ne- žily a přijaly víru, podle které sotva žíti budou. To dovolím si tvrditi o té intelligenci, kterou se pastoři chlubí neb chlubiti budou ..

Konečně i po severních Čechách mocně šířený »Der Bund der Deutschen« přijal do rámce mimo štvaní proti české národnosti: podporovati odpad od církve katolické a hromadné přistupování k »něme- cké« církvi. V tomto směru působil a působí zvláště litomě- řický orgán tohoto spolku »Leitm. Wochenblatt«. Tento list po způsobu jiných uveřejňuje nepravdivé přemrštěné zprávy, na př. kletbu nad Taxilem, kdež se dí, jak andělé a svatí Taxila proklínají a p., dále předkládá čtenářstvu historky o katolických kněžích, referuje v každém čísle o protest. stanici v Třebeni- cích, vybízí k hromadnému odpadu a k připojení se k »německé« církvi. Jen tak mimochodem budiž po- dotknuto, že redaktor »Leitm. Wochenblattu« for- málně neodpadl, ale jeho manželka s malým děckem odpadla mezi nemnohými v Litoměřicích.

Naši odpůrci bojovali a bojují ještě tiskem. Cele spousty spisů, traktátů, »otázek« byly přes hranice pře- váženy do Čech, do tisíců — do té veliké vojnyo duše nesmrtelné — jako munice do války. Agitátoři rozšiřovali veřejně spisy po městech, po vesnicích, ve- čer házeli je do domků, v pravém smyslu slova bylo jimi »stláno« po ulicích a po osamělých cestách. Kde jaký spolek, cech, bratrstvo na váhy dostal spisů při- hlašovacích listin, jen aby je rozdal mezi své členy a vyplněné zaslal — Schönererovi. Tak házeny byly na př. německé lístky s tímto obsahem: »Dvanácte otázek svědomí. Když jen jednu z těchto otázek můžeta s »ano« odpověděti, zůstaňte římsko-kato lickými! Teď následuje dvanáct perných otázek. Na př.: Věříte v neomylnost papežovu? Považujete půst za oprávněný půst, který bohatému hýřilu dovoluje ryby a jemná moučná jídla, kdežto chuďas musí po chlebě a vodě ruce vztáhnouti, neb nemá peněz na drahá postní jídla? (Naivní to otázka!) Jest správno, když papežská církev svým kněžím zakazuje manželství, ačkoliv apoštol dí: Biskup budiž jedné ženy muž? Nebo: Jest to křesťanské, když katolická církev dává si mše platiti, v klášteřích a v Římě poklady hro- madí, kdežto lid hlad a nouzi trpí? Jest správné, když to nejvznešenější, co člověk má, totiž modlitba, pozdvižení se k Bohu, až ku trestu jest snížena, jak kněz totiž ve zpovědnici poroučí za trest pět Otče- nášů . . . Jest správno, když římsko-katolická cír- kev praví, že kalich při přijímání z příčin zdravot- ních podáván býti nesmí, když jinde tatáž církev ostatky ku líbání podává a za to peníze přijímá?

Jest důstojno německého muže při takové církvi zů- stati, když v její učení nevěří? — Poslední otázka apeluje na povinnosti, jaké vůči svým vůdcům mají míti němečtí katolíci, dí totiž takto: Jest to ta ně- mecká věrnost, když Vy místo, abyste šli se svými neohroženými vůdci, římského papeže posloucháte, toho nejúhlavnějšího nepřítele německé moci a slávy, neb platí Vám zevnější víra italského cizince více, než-li čistá, hluboká evangelická víra našich veli- kánů, jako Bismarka, Moltke, Göthe, Schillera, Wagnera atd.? Tohoto znění letáky měly působiti na lid prostší, pro intelligenci pastoři a starokatolíci přichystali celé »vědecké« spisy, v nichž i latinské texty přicházejí. Těch jmenovaných »12 otázek svědomí« k dostání je, jak na lístku vytištěno, u bratří Körnerů v Děvíně Až tam starali a starají se o hojné proselytství v Če- chách! Těchto několik ukázek zajisté dostačí, abychom si dobře představili ten podlý boj a nemravné agitace u provádění hesla Los von Rom.

Ptejme se, jaký byl výsledek té zimničné práce pastorů, starokatolíků, zaměstnavatelů, placených i ne- placených agentů, jaký užitek přinesly spisy přes hranice k nám zasílané, neb Schönererem z Kremže k nám dopravované? Litoměřická diecése, severní Čechy zvláště měly dle výpočtu Schönerera a spol. co nejvíce odpadlíků zaznamenati. Však horlivému působení kleru, katoli- ckému smýšlení valné většiny lidu jest děkovati, že ztráta církve katolické není tak veliká, když vším úsilím, dary, penězi, sliby se bojovalo o jednoho kaž- dého. Z více než půl druhého milionu katolíkův v die- cési litoměřické r. 1899 odpadly všeho všudy dle úředních záznamů 2434 osoby. A jaká to společnost? Nějaký ten doktůrek (asi 2—3) nemající žádné praxe, doufal si odpadem asi polepšiti, a ostatní? S akvisicí takovou páni pastoři zvláště spokojeni nebudou a nejsou už ani dnes. Z počtu odpadlých 2434 osob uchvátili pastoři pro sebe 1769 lidiček, Schindelarz Nittel a spol. 643 osob a bez víry se prohlásili 22 lidé. Vizme jednotlivá města, jaký v nich byl výsledek agitací pro odpad od Říma.

K úpravě nových fassí. V poslední době ozývá se mnoho stesků z na- šich řad na to, že dotace za tak zvané erekční mše svaté do nové fasse se jim počítá, ač jest to nejen všeobecným přáním duchovenstva, nýbrž i požadavkem spravedlnosti samé, aby postaveny byly na roveň fundacím, později založeným. Aby stesky tyto neozývaly se jen ojediněle, ato ještě jen v lokálkách našich listů, a aby tak nevy- zněly na prázdno, jest toho nezbytně třeba, abychom předně společně se poradili o cestách k cíli nás ve- doucích, a to spolu se zástupci nejdůst. Ordinariátů, za druhé, abychom pak společně a bez odkladu při- kročili k vykonání svých usnesení.

V listech těchto bylo proneseno mínění, aby schůze naše konala se ve dnech sjezdu »Družstva Vlasť«. Návrh ten jest zajisté velice vhodný, nebot na sjezdu bude mnoho duchovenstva ze všech die- césí, bude přítomen J. M. ndp. biskup královéhrade- cký, súčastní se sjezdu i někteří vysoce důstojní pá- nové z našich konsistoří, zkrátka, doba i příležitost ku poradě byla by velice příhodná. Ve středu, dne 29. srpna »Družstvo« žádné večerní schůze nekoná, i mohl by tedy večer věnován býti poradě, po pří- padě, kdyby většina si toho přála, mohla by porada konati se odpoledne a odborová přednáška sociálního kursu, toho dne na odpoledne ustanovená, mohla by díti se až večer. Poněvadž jsem také jeden z těch šťastných, je- muž dvě třetiny celé kongruy tvoří právě výno erekčních mší sv., dovoluji si spolubratřím učiniti tento návrh: 1. Ve středu, dne 29. srpna 1900 sejdeme se ve Svatováclavské záložně my všichni, kterým erekční mše sv. přiděleny jsou. 2. Požádáme některého z pánů universitních pro- fesorů a třebas ještě některého korreferenta znalce, aby nám stav věci jasně vyložil a předložil. 3. Požádáme zástupce nejdůst. konsistoří, aby porady naší se súčastnili a názory nejdůst. Ordina- riátů s námi sdělili. 4. Dle toho, jaký bude výsledek porady, ihned a bez meškání zařídíme další své jednání. Kdo ze spolubratří stejně jest erekčními inten- cemi do fasse počítanými obtížen a souhlasí v zásadě s mým návrhem, račiž laskavě a možno- li obratem o tom mne zpraviti a své mínění a návrhy připojiti. Jakmile obdržím alespoň dvacet souhlasů, bez me- škání svrchu uvedený a dle přání spolubratří modi- fikovaný návrh provedu. Šárka sv. Matěje u Prahy, 21. července 1900. Dr. Rud. Horský, farář.

Zprávy politická. K situaci. Vláda nikterak nemá úmyslu pod- porovati slovanské národy, v jejich snaze po rovno- právnosti. Tak Slovinci ve Štýrsku byli opět od- strčeni jmenováním dra Riegera vrchním státním zástupce ve Št. Hradci. Týž nezná ani slova slovin- sky. Na protest Slovinců nebyl vzat nikterak zřetel. »Vaterland« na úvodním místě píše o parlamentár- ních poměrech a tvrdí, že beze změny ústavy nena- stane náprava, poněvadž žádná strana nechce učiniti počátek akce, nemají tedy opravdovosti. Podle zpráv »Plz. Listů« vyslovil se též jeden závažný člen kon- servativního velkostatku proti požadavkům dra. Eben- hocha za příčinou znovuzřízení pravice a tvrdí, že by si byl asi ušetřil podobných podmínek, kdyby byl věděl, jaké znepokojení způsobí jich oznámení v ná- rodě českém. Proto dr. Körber má malé naděje na zavedení spořádaných poměrů ve sněmovně. Nejhůře na tom jsou křesťanští sociálové, kteří si dělají na- děje na dvě strany, avšak mohou pohořeti úplně. K zasnoubení krále Alexandra. Dojem zasnoubení všude byl nepříznivý, neboť jest obava, že tato věc může míti za následek nové krvavé ne- pokoje v zemi. Situace jest vážná, neboť dosud není utvořeno nové ministerstvo, aniť vynikající mužové odřekli své účastenství v této záležitosti. Největší vy- hlídky má ministerstvo s Grabumovičem v čele. Také v armádě bylo pozorováno znepokojení. Vojsko jest. oddáno Milanovi, a sotva některý generál převezme jeho vedení. Milan telegrafoval svému synovi: »Jako otec lituji kroku, který jsi učinil, jako velitel činné armády odstupuji.« Milan nerad viděl poměr svého syna k paní Mašínové, a bylo by proto došlo již před rokem k vážnému rozporu mezi otcem i synem. Rodina zesnulého chotě paní Mašínové jest rodem česká. Bratr jeho, plukovník Mašín, byl od r. 1896 V Praze, 24. července.