1
masthead
Ročník padesátý třetí.
3
masthead
V Praze, ve středu 8. října 1913.
Praha
6
article
Na ranni a večerní llsty
předplání se
V Praze v administracis
na měste
na čtvrt lota 6 K —
al s dvojí donáškon
na mésie.. 2 K ší
na čtvri leta . . 7 K era k
ve Hlialkáche
na měste
2 K 80
Poštou
an měso.. S K 20
na dtvrt leta 2 K 60
s dvojl zásilkou
Praha
8
article
ak čtvrt leta!. . . u K d0h
10
article
V Praze, 8. října.
Albanské povstání jest již Srby v pod-
statě potlačeno. Boj vede se již na území al-
o banském. Srbové snaží se rozprášit tlupy po-
vstalecké, aby konečně měli pokoj.
Když skončili válečnou část albanské
epopeje, budou nuceni zakousnout ještě do
stejně nepříjemné diplomatické části.
Srbové patrně nevzdávají se naděje, že
se jim podaří zachovat si aspoň některé stra-
tegicky důležité body v Albanii. Ve Vídni
dnes velmi energicky popírají, že by Pašič za
hovoru s Berchtoldem nadhodil otázku úpra-
vy albanských hranic, jak se píše v srbských
novinách. Pašič prý řekl jen tolik, co před
tím řekl Spalajkovič v Bělehradě diplomati-
ckému zástupcí rakouskému, že srbská vláda
bude dbáti usnesení londýnské konference.
Zde jest spor o slova. Srbská vláda asi
jest toho míněni, že přiřčení několíka strate-
gicky významných bodů neznamená větších
teritoriálních změn, že tedy v celku hranice,
určené londýnskou konferencí, budou zacho-
vány.
Pozoruhodno jest, jak žárlivě sleduje ru-
ská diplomacie pokusy o sblížení Srbska
s Rakouskem. Známý bělehradský vyslanec
ruský Hartwig hned po příjezdu Pašičově
do Bělehradu odjel do Vídně a navštivil tam
Berchtolda, patrně proto, aby se dověděl, po-
kud pokleslo rozladění mezi Srbskem a Ra-
kouskem. Pašič při návratu do Bělehradu byl
prý vůči Hartwigovi příliš skoupý na slova.
Srba
Pašič
Berchtold
Spalajkovič
Pašičův
Hartwig
Praha
Albánie
Vídeň
Bělehrad
Srbsko
Rakousko
Ra
11
article
Ve Vídni se asi Hartwig doví, že sblížení
mezi Bělehradem a Vídní příliš nepokročilo.
Cítí se sice na obou stranách, že by se mělo
vyjít z dnešního zakletého kruhu, projevy srb-
ské vlády, že Srbsko chce se dohodnout s Ra-
kouskem, aby i samo mělo klid, jsou jistě
upřímné, protože klidu Srbsko opravdu po-
třebuje a severní soused mu dělá poměrně
nejvíce starostí, ale těžko vědět, zda na Mí-
čovém náměstí politiku dráždění Srbska už
považují za skončenou.
V jedné věci aspoň posud ani na krok
neustoupili: všechny řeči o návštěvě Vídně
králem Petrem nebo kralevičem Alexandrem
jsou liché. Srbská vláda prý ve Vídni o tom
se dosud ani slovem nezmínila a se strany
rakouské v tom směru nebyl také dán žádný
podnět.
Jestliže boje na albanském pomezí záhy
asi utuchnou, nelze v této chvíli ještě proro-
kovat, co bude v Thrakii. Vyjednávání Ture-
cka s Řeckem stále se přiostřuje. Turci kla-
dou požadavky stále větší a větší. Mohou tak
činit, poněvadž v nejhorším případě budou
odmítnuti. Ale kdyby tak Řecko opravdu se
leklo? Turci s velkou radostí zase by se ujali
vlády na požadovaných jimi ostrovech u bře-
hů maloasijských a u vchodu do Dardanel, to
jest na ostrově Samothraky, Imbros, Lemnos
Tenedos, Mitilene, Chios, Samos. Jestliže Ře-
cko přijme podmínky turecké, zůstanou, mu
ze 23 Egejských ostrovů, patřivších Turecku.
jen 4. Turecko dále trvá na tom, aby moha-
medáni na novém řeckém území zůstali ture-
ckými poddanými a vakufní (církevní) ma-
jetky na území řeckém aby byly spravovány
ústřední vakufskou správou cařihradskou.
Hartwig
Petro
Turek
Vídeň
Bělehrad
Srbsko
Řecko
Dardanely
Chios
Samos
Turecko
Lemno Tenedos
Mitilen
12
article
Proti tomu ovšem Řekové namítají, že pone-
chají vakutní majetky církevním účelům, ale
nedovolí, aby peníze byly odváděny do Caři-
znl
hradu.
V Cařihradě haraší opět zbraní a hrozí
vtrhnout do Makedonie. „Tazvir-Eíkiar“, or-
gán mladotureckých důstojníků, prohlašuje,
nebude-li se Řecko držet politiky, předpisované
„logikou daných okolností“, že bude vyhnáno
ze Soluna i z Epiru. I kdyby Bulharsko zjevně
se nepřidalo na stranu Turecka, Turecko má
možnost přejit přes nové bulharské území na
pobřeží Egejského moře, protože podle caři-
hradského míru smí Bulharsko obsadit okole
Gümüldžiny teprve po třech měsících. Zatím
tam vládne „neodvislá vláda“, která arci při-
vítá turecké askery s otevřenou náručí.
Řecká vláda již přeložila hlavní vojenský
stan z Athén do Kavaly a tam asi soustře-
eoš mrynlz o svě
Řek
Cařihrad
Makedonie
Řecko
Epirus
Bulharsko
Turecko
egejský moře
Atény
TazvirEíkiar
13
article
ďuje vojenské síly. Kdyby bylo Řecko napa-
deno, Srbsko by mu musilo jít na pomor, pro-
tože Srby a Řeky váže aktivný obranný spo-
lek.
Srba
Řek
Řecko
Srbsko
14
article
Nebezpečí třetí války halkánské
Nebezpečí třetí války halkánské
Boje Srbů s Albanci.
Z Bělehradu, 8. října. Dle „Malého Jour-
nalu“ bylo 25.000 Albanců, obklíčených
ve ljumském kraji, donuceno ke kapitu-
laci.on věniborrod dužhles lošek
Z Londýna, 8. října. Z Bělehradu ozna-
muje „Daily Mail“: Albanci v síle 6000 mužů.
kteří severně překročili srbské hra-
nice, učinili pokus zabrati útokem město
Dakovou. Srbové namiřili na ně děla a zahá-
jili na ně strašlivou palbu, takže Albanci
utrpěli hrozné ztřáty. Dosud nebylo
možno spočítatí mrtvé. Je jich
okolo 3000 muž u.
hvol
b Srbové v Albansku.
Z Bělehradu, 8. října. Operace srbské
armády proti Albancům mohou býti nyní po-
kládány za skončené. Albanci byli
úplně vytlačeni ze Srbska, Srbové
obsadili některá strategicky důležitá místa
na území albanském a zůstanou
tam dokudnebudeukončena úpra-
va hrani c.
Z Bělehradu, 8. října. V prošlém týdnu
byl boj černohorsko-albanský velmi prudký
zvláště poblíže Ljumykuli a Dakové, kde
černohorské vojsko, vedené generálem Vuko-
tičem, stálo v ohni. b
Z Bělehradu, 8. října. (N. Fr. Pr.) Ze
Skoplje se oznamuje, že albanští povstalcí
v celku prchli již přes hranice. Ve všech mi-
stech, Albanci za vzpoury obsazených, zave-
dena již znovu srbská státní správa. Jednotlí-
vé srbské oddíly při pronásledování prchají-
cích Albanců dospěly již na hranice a zmocnily
se posíc, hranice ovládajících. doso řvosso ve
Srba
Bělehrad
Londýn
Dakova
Srbsko
Vuka
Francie
Daily Maila
Albance
Albanec
15
article
Spor Řecka s Tureckem.
Ze Soluna, 7. října. (K. k.) Řecký hlav
stanodebralsez Athén do Kavaly. Kr
Konstantin přibude zítra do Soluna.
ydolažd
jsoj
balg
bksvl Demobilisace v Drinopoli.
Z Cařihradu, 7. října. (K. k.) Irade o demobil-
záci ve Drinepoli bylo dnes uveřejněno. S prová-
děním příslušných formalit se už začalo.
Z Caříhradu, 8. října. (K. k.) Demobilisace
armády drinopolské, usnesená na 4. října, byla od-
ročena. Nyní se usnesla ministerská rada dáti
generalissimu Izzedu pašovi na vůli, aby demo-
bilisaci tu dle vojenských potřeb zahájil a provedl.
Turečtí důstojnící z Thrakie odvoláni.
Z Caříhradu, 7. října. (K. k.) Tisková kancelár
uveřejňuje vyzvání, dané vojenským guvernérem
cařihradským věem důstojnákům 9. sboru armád-
ního v Thrakií, by se ihned vrátili na svá místa.
Obchodní styky turecko-bulharské.
Z Cařihradu, 7. října. (K. k.) Dnešní schůze ko
mise pro uzavření turecko-bulharské smlouvy ob-
chodní měla ráz pouze přípravný. Po výměně ná-
zerů o hlavních bodech smlouvy, které se týkají
obchodních a finančních zájmů obou zemí, byla
první schůze delegátů stanovena na den 20. t. m.
Z Caříhradu, 8., října. (K. k.] Na základět čl.á
mírové smlovvy zahšjila smíšená turecko-bulhar-
ská komise pro jednání o obchodních smlouvách
dnes své práce.
msvělěstsle
šel
Bulharský král sultánoví.
Z Cařihradu, 7. října. (K. k.) Král bulharský
zaslal sultánu telegram, ve kterém mu blahopřeje
k uzavření míru, obě strany uspokojujícího.
Různézprávy z Bulharska,
Ze Sofije, 8. října. List dvoru blízký
oznamuje, že král Ferdinand zůstane ve Vídni
celý týden. Následnik Borř's bude jmenován
generálním dozorcem armády a generál
Savov bude jeho pomocníkem. Dnes zrušen
Konstantin
Ferdinand
Savov
Řecko
Turecko
Soluna
Atény
Cařihrad
Drinepoli
Bulharsko
Vídeň
Soluna
Borř ' s
Caříhrad
Sofij
16
article
byl zákaz vývozu obilí. Vláda se usnesla, vy-
staviti trať Haskun-Gümildžina, 135 km dlou-
hou, nákladem 25 mil. franků. — Válečný
stav bude zrušen, jakmile budou nová území
obsazena. Včera bylo toto obsazování za-
eětdor
ji
hájeno.
Ze Solíje, 8. října. (K. k.) „Ag. tel, bulg.“ pro-
hlašuje za nepravdivé a tendenční zprávy, šířené
stále z Bělehradu o mobilisačních opatřeních
Bulharska.
Plané zprávy.
Z Bělehradu, 7. října. (K. k.) Je úplně bezdů-
vodná zpráva zahraničních listů, že obyvatelstve
na hranicích srbsko-bulharských zřídilo čety, ktere
zapudily srbské vojsko z Kočany. Careva Sěla
Pečeva. Rovněž nepravdivá je tedy zpráva, že tyto
čety postupují ke Štipu.
černá Hora a Rakousko.
Z Paříže, 8. října. „Temps“ oznamuje
z Cetyně pověsti, že Černá Hora hledá blízké
styky s Rakouskem. Tyto pověsti nastaly po
dlouhé rozmluvě rakouského vyslance s krá-
lem Mikulášem, za které král mluvil o dobrém
sousedství s Rakouskem a o příbírání ra-
kouských civilnich úřadníkůa
důstojníků do služeb černohor-
ských.
odan Z turccké díplomacie.
Z Cařihradu, 7. října. (K. k.) Protože kandi-
daťura Saliba beje neb Muchtara beje na místo
vyslance tureckého v Sofiji je odstraněna, byl pro
místo to vyhlédnut generální tajemník výboru pro
jednotu a pokrok major Fethi bej, bývalý vojenský
atfaché v Paříži.
Stavba velké loděníce turecké.
Z Cařihradu, 8. října. (K. k.) Porta se rozhodla
že dá zbudovati velkou loděnici, v níž daly by se
stavěti největší moderní válečné lodi. S anglickou
firmou prý se o tom vyjednává.
Pečev
Haskun
Bělehrad
Bulharsko
Rakousko
Paříž
Cařihrad
výbor pro jednota
km
Solíje
17
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Změny v zařadění míst do schematu aktivitních
sve přídavků státních úřadníků.
oZ Vídně. 8. října. (K. k.) Na základě na-
řízení celého ministerstva ze dne 7. října 1913.
uveřejněného dnes ve „Wiener Zeitung“, ve
příčině některých změn v zařadění míst do
schematu aktivitních přídavků státních úřad-
níků, byla přeložena místa:
Dodruhétřídy Most, Bubeneč, Chru
dim, Mladá Boleslav. Chomutov, Louny, Nusle
Rumburk. Žatec a Vršovice.
Do třetí třídy: Bílina, Česká Kame-
nice, Česká Třebová, Broumov, Bor, Hlubo-
čepy, Vrchlabí, Hořice, Jaroměř, Jáchymov
Josefov. Valdice Kartouzské, Lovosice, Měl-
ník. Nová Paka, Horní Litvínov. Rokycany.
Zlíchov a Domažlice.
Aktivitní přídavky dle toho sta-
noyené a ostatní příjmy, odstupňované dle
sehematu aktivitních přídavků, mají býti
oprávněným počínaje 1. říjnem 1913
vypláceny, při čemž se zastaví dosavadní
aklivitní přídavky, po případě ostatní příjmy
dle schematu aktivitního přídavku odstupřo-
vané.
Na Moravě zařaděny byly do II. třídy
Jihlava, Kroměříž a Vítkovice: do III. tř.: Ko-
márov. Hranice. Valašské Meziříčí a Svitava.
Ve Slezsku do III. třídy: Hrušov.
Neumlkající slechy o náčelníkoví generálního
štábu.
Z Vídně, 8. října. Zprávy o šéfu generální-
ho štábu bar. Conradovi z Hoetzendorfu stále
ještě neumikají. JJsou naprosto různé, ba i na-
vzájem si odporují. Dnes oznamuje „Zeit“, že
mu bude udělen velkokříž řádu sv. Štěpána
největší to vyznamenání, které se v obou polo-
vinách říše udělují. Naproti tomu oznamuje
štyrsko-hradecká „Tagespost“ z Vídně, že bar
Conrad v dozírné době, snad již počátkem pří
šlího roku, definitivně odstoupí a stane se ge
nerálním inspektorem pěchoty.
ank
Conrad
Hoetzendorf
Štěpán
Vídeň
Bubeneč
Mladá Boleslav
Chomutov
Louny
Žatec
Vršovice
Bílina
Český Kame
Český Třebová
Broumov
Hlubo
Vrchlabí
Hořice
Jaroměř
Jáchymov Josefov
Valdice
Kartouzská
Lovosice
Nová Paka
Horní Litvínov
Rokycany
Zlíchov
Domažlice
Morava
Jihlava
Kroměříž
Vítkovice
valašský Meziříčí
Svitava
Slezsko
Hrušov
Chr dim
Nusle Rumburk
Conrad
Wiener Zeitung
Dodruhétřída Most
ko
18
article
Presidium ukrajinského klubu u ministerského
předsedy.
Z Vídně, 8. října. [K. k.) Korespondenc
Austria sděluje: Presidium ukrajinskéh
klubu dostavilo se včera večer k předsedovi mi-
nisterstva hr. Stürgkhovi a odevzdalo mu
usnesení rusínského klubu. Na vývody
předsedy dra. Levického, který předsedovi mi-
nisterstva oznámil, že rusinský klub se cítí nucena
zahájiti v nastávajícím podzimním
zasedání parlamentu vůči vládě z mě-
něné stanovisko, a tento krok Rusínů odů-
vodnil, odpověděl předseda minister-
stva, že ho jednání Rusínů v nynějším okamžiku.
kdy vyjednávání v Haliči je ještě v proudu, ve-
lice překvapuje, tim více, že vláda považo-
vala sblížení obou národnosti za jisté. Přece mohou
dle jeho názoru Rusíni poukazovati na úspěchy,
také jejich posice na radě říšské se stala velmi
významnou. Dr. Levický na to podotkl, že úspěchy
ty jsou jenom morální, s nimiž nemchou býti uspo-
kojeni. Předseda ministerstva vyslovil naději, že se
mu ještě podaří přesvědčiti Rusíny o dobré vůl
vlády.
Stürgkh
Rusín
Vídeň
Halič
Austria
19
article
Státní zaměstnanci ve Vídní pro služební
pragmatiku.
Z Vídně, 8. října, Ústřední svaz spolků rakou-
ských státních úřadníků ve Vídní svolal na vče-
rejší večer do kateřinského sálu Dreherova parku
hromadnou schůzi všech sltátních z a-
městnanců, které se zúčastnilo na 15.000 psob.
jež se ovšem do sálu nevešly. Bylo proto uspořá-
dáno v parku a na ulici jiných pět schůz i. Na
programu jejich byla otázka, jaké stanovisko mají
státní zaměstnanci zaujmouti k odkládání po-
žadavků státních zaměstnanců. Po
četných řečích byla na schůzích schválena res -
luce: „Rakouští státní zaměstnanci žádají od
stran, aby při sejití parlamentu postaraly se o ne-
prodlené vyjasnění situace tím, že by hned
uskutečněna byla služební pragma-
tika a provedeny její důsledky a prohlašují již
dnes, že činí za neodvratitelné následky dalšího
protahování věci té zodpovědnými vládu a parla-
ment.“
Nový opat u škotů ve Vídni.
Z Vídně, 8. října. (K. k.) Dosavadní kuráto
kostela u Škotů P. Amandus Oppitz byl zvolen opa-
tem kláštera u Škotů.
Dreherův
Vídeň
svaz spolek raka
Amandus Oppitz
20
article
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 8. října. (K. k.) „Wiener Zeitung
oznamuje: Jeho Veličěnstvo cisař propůjčil místo-
předsedovi poslanecké sněmovny a zemskému po-
slanci Karlu Jukelovi v Šenavě důstojnický kříž
řádu Františka Josefa. — Jeho Veličenstvo císaf
propůjčil Bertě svob. paní Macchiovlé, rozené
baronesce Czekeliové z Rosenfeldu ve Vídní a Rů-
ženě hr. Schaffgotschové, rozené šl. ze Schönbergu.
v Salepurku Alžbětin řád první třídy. — Jeho Veli-
čenstvo císař jménoval řádného profesora na uni-
versitě v Inšpruku dra. Rudolfa Šchmidta řád-
ným profesorem specielní medicinské pathologie
a therapie a přednostou první medicinské kliniky
na německé universitě v Praze. — Ministr spra-
vedlnosti přeložil okresního soudce Jana Ditze v
Vildětejně do Přimdy a dra. Františka šl. Zeischkeho
v Přimdě do Vidšteinu.
Kontrolor technické finanční kontroly Jan
Paupie v Zelovicích byl při odchodu na vyžá-
daný odpočinek jmenován vrchním kontrolorem.
Jukel
František Josef
Berta svobodník
Macchiovlý
Czekeliová
Rosenfeld
Alžbětin
Šchmidt
Ditz
František
Paupie
Vídeň
Šenava
Schönberg
Praha
Vildětejn
Přimda
Vidštein
Zelovice
Wiener Zeitung
poslanecký sněmovna
21
article
Z uherského říšského sněmu.
Z Pešti, 7. října. (K. k. uh.) Poslanecká
sněmovna. Sněmovna se dnes opět sešla. Na
náměsti před parlamentem je úplný klid. Poslanci
strany práce dostavili se dávno před začátkem
schůze velmi četně do sněmovny. Strana ne-
odvislosti a strana lidová, na zákla-
dě včerejšího svého usnesení se ne-
dostavily. Strana ústavní však s hr.
Juliem Andrassym v čele byla již pře
10. hod. v kuloiru v plném počtu pří-
tomna. Z dissídentů je viděti bývalého ministra
spravedlnosti Szekelyho, posl. Pavla Sandoraa
Aladara Szekelyho. Po půl 10. hod. zahajuje před-
seda Beöthy schůzi. V zasedací síni jsou přítomni
pouze poslanci steany práce,oněkolik poslanců
chorvatských a Pavel Sandor. Členové stran
ústavní zůstali vikuloáru. Napřed čte se
Nejvyšší vlastnoruční list o odročení a opčíném
svolání sněmovny poslanecké. Pak předkládá se
velké množství došlých spisů,
Předseda věnuje zesnulé hraběnce Tiszové.
matce předsedy ministerstva, vřelou vzpomínku.
podobně, též zesnulému vrchnímu starostovi Fr
Heltaiovi a ostatním poslancům od posledního za-
sedání zemřelým.
vtnoli
Andrassy
Szekely
Pavel Sandoraa
Aladar Szekely
Pavel Sandor
Tiszová
Pešť
22
article
V drcbném prodeji
renní cislo o nohě . zar si
večerni
na d
Ve filialkách na venkové
ranní čislo . . . . . . 10
večerni
one
lneerátr
plati se hotoxé, napřed
Předplicení a inagrty přijtna
sdministrace v Marianské uli.a
Tam nacházeji se tež
redakce, tiskárna a ezpodlee
„Národnich Ldlatů“
Eukopiav 4e novranen.
Eukopiav
Národnich Ldlat
23
article
besd
shldov
V došlých dopisech je poděkování za blaho-
přání zaslané uherskou sněmovnou poslaneckou k
jubileu císaře německého. Předseda ministerstva
předkládá závěrky účtů za rok 1912, jakož i pře-
kročení dvěru z tohoto roku. Ministr obchodu
Harkanyi podává osnovu zákona ve příčině kon-
cesování posávské a podrávské dráhy, ministr
spravedlnosti Balogh osnovu zákona ve příčině za-
vedení nového občanského zákonníka. Uherská
vláda, jak ministr praví, sdělala nový občanský
kodex, k němuž dalo příslušné pokyny už zákono-
dárství z r. 1848. Nový kodex spočívá na základě
zcela novám. Upevní právní jistotu a přispěje k
dalšímu povznesení života sociálního. Občanský zá-
konníkmá 1980 pargrafů a bude přikázán zvláštní-
mu výboru, jenž bude zvolen
Miistr spravedlnosti podává dále osnovu zá-
kona o reformě zřízení porotního
vysvětluje předlohu delší řečí, v niž davozuje, že
reforma není nikterak omezením občanské svobo-
dy, nýbrž má jen odstraniti neudržitelné vady ří-
zení porotního. (Hlučná pochvala.) Dále podává
předlobu o jednotné úpravě zkoušk
soudeovské a advokátní, jakož i osnovu
zákona o konsulátním soudnictví.
i Cholera v Uhrách. sjel
Z Poští, 8. října. (K. k. uh.) V ministerstvu vni-
tra bylo z venkova ohlášeno 9 dalších onemocnění,
podezřelých cholerou. Vyšetřování 6 případů z Pa-
dala (stolice berežská) mělo negativní výsledek
Doplňovací volba do německého říšského
sněmu.
Z Raštatu, 7. října. [K. k.) Při dnešní dopln -
vací volbě do říšského sněmu za osmý badenský
okres volební obdržel Neuhaus (střed) 13288, Unser
[kandidát liberálního bloku) 3873 a Müller (soe.
dem.) 4569 hlasů. Neuhaus je tedy zvolen.
Neuhaus
Müller
Uhry
liberální blok
Poský
24
article
Slavnostní prohlášení shody francouzsko-
španělské.
Z Madridu, 7. října. (K. k.) President Pofn-
caré přijal dnes diplomatický sbor a zúčastnil se
pak slavnostní hostiny, kterou mu na počest uspo-
řádali královští manželé španělští ve veliké dvo-
raně královského paláce a na kterou bylo pozváno
500 osob. Na slavnostní hostině pronesl král Al-
fons francouzsky tento přípitek, kte-
ry všichni přitomni vyslechli stojíce: „Pane pre-
sidentel Jsem šťasten, projevuje Vám celou radost.
kterou pocifuji za této příležitosti, kdy mám čest
vysloviti Vám hluboké city vděčnosti,
které chovám od svých pobytů ve Francii. Prosím
Vás, abyste v nadšeném uvítání, které Vám město
Madrid právě uspořádalo, spatřoval výmluvný a
upřímný projev sympatii národa španělského k Vár
a k vlasti Vaší. Jeho pozdrav platil jak Vaší hod-
nosti a Vašim vynikajícím vlasinostem jako člověka,
i skvělé minulosti a slavné přitomnosti sousedního
a spřáteleného národa. V době, kdy Španělskoa
Francie ve společném kulturním úkolu pracují spoi
lečně za mořskou úžinou, shledávají, že
shoda je už v jejichsrdcích a že šlechetné
úsilí uvésti energie obou národů v soulad, pochá-
zejí jak z nadšení duší, tak i jsou účinkem ne-
vyhnutelné potřeby logiky, která vede k tomu, aby
solidarita zájmů těch byla plodnou
součinností zajištěna. Vzpomínky na Vaši
návštěvu z mé paměti nikdy nevymizí, neboť spa-
třují v ní drahocennou záruku pro bu-
doucnost upřimného přátelství a
dobré, stále srdeěněji se utvářející
dohody mezi španělskem a Francií.
Pofn
Al
Madrid
Francie
25
article
Této projevují zde svůj pozdrav, jenž plyne z cilu
mého přátelství a mého vysokého obdivu. Vitám
Vás, zvedám pohár na Vaší počesí a piji na zdar
Francie.“ Hudba zahrála marseillaisu.
President Poincaré odpovědě!: „Sirel Jsem
hluboce dojat uvítáním, které mně dnes Vaše Ve
ličenstvo uspořádalo a vřelou sympatlí, jakou šle-
chetný národ španělský osvědčuje zástupci Fran-
cie. Kdykoli Vaše Veličenstvo bylo tak askavoa
přišlo do vlasti mé, a zvláště v posledních měsí-
cích, kdy Vaše Veličenstvo bylo tak laskavoa
navštívilo mne v Paříži, osvěděovali moji krajané
jednomyslnými ovacemi Vašemu Veličenstvu silu
pocitů, které vyvolala milá povaha, statečnosta
rytířskost Vašeho Veličenstva. Poznávali ve Vašem
Veličenstvu vždy osvědčeného přítele, a úplně
uspokojeni tím, že posle dní smlouvou b y-
ly odstraněny všecky přřěiny nedo
rozumění mezi obě-ma národly, oddali se
beze všech vedlejších myšlenek svým přirozeným
náklonnostem, a ukázali velký obdlv, který majt
pro statečné, slavné Španělsko, a hlasitě projevili
svou dobře rozváženou vůli, těsněji utuži t
přátelstvi trvajíeí mezi španělskem
a Francií. Obyvatelstvo španělské dokazuje
mně nyní tklivými projevy, že je prodchnuto tým
nadšením srdcí a všemocí společných zájmě. Uzná-
ní veřejného mínění usnadňuje úkol vlád. Všecko
dovoluje nám pohližeti vstřic budoucnosti dobtě
shody a přátelství, o nichž mluvilo Vaše Veličen-
stvo. Zděděné těsné styky, stejnost naší civilisace
a kultury, příbuznost našich velkých latinských ja-
zyků, solidarita v našich podnicích v Africe, potřeba
vybudovati své hospodářské stykya naře stejná
láska ke světovémis mírm Je mně velkým potěše-
aurt
Poincaré
Fran
Vaš
Francie
Paříž
Španělsko
Afrika
26
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
„Bízárrní princezna.“ O bývalé saské ko-
runni princezně rozhlásilo se, že napsala ve spolku
s vlašským dramatikem Renim libretto k operetě,
k níž její rozvedený choť, mnestro Tosseli, složil
hudbu. Opereta, která jistě způsobí hojnou sensaci.
má název: „Bizarrní princezna a bude v poloviei
řijna provedena na jevišti Teatro Nazionale v Římě.
Děj operety je zpracováním příběhů ze života prin-
ceznina a je následujfeí: Při svatbě princezny Flory
stane se její tchán svědkem „socialistické“ chout-
ky nové své snachy. Flora totiž vmísí se v pře-
etrojení mezi lid a získává první cenu v jarmareční
střelnici — a chce ji dáti zavříti do kláštera. Toho
uchrání ji dobrák manžel, který je též velký lapač
much. V dalším princezna, aby uchránila svou žen-
skou čest před úklady vrchního hofmistra a dvou
komořích. prchá pod ochranou čtyř bohémů do
Italie, vše ještě před koncem svalební slavnosti.
Reni
Řím
Italia
Teatro Nazionale
Flor
27
article
Pod jižním nebem žije vesele a bezstarostně, at
náhle zemře její královský tchán a výbojný hol-
místr přichází k ní s poselstvím, aby se vrátilak
chotí a stala se královnou. Dobří bohémové jdou d
vězení a princezna vraci se do svého království,
kde ji národ radostně a nadšeně vítá. Při koruno-
vaci objevují se náhle opět její bohémové, vydáva-
jíce se za vyslance čtyř velmoci, a stávají se svou
všudypřítomností překážkou manželského soužití
princeznina k velkému sklamání královu, hofmistro-
vu i obou dvou komoří, jichž naděje opět oživo-
valy. Ke konej burleskni scény, při niž rozleužený
král, ale také hofmistr i komoří střídavě objevuj
se na scéně v nočním úboru, princezna opětně
prchá se svými přátely do veselého bohémského
prostředí. Králi na rozloučenou nechává rozkaz, že
odchází, poněvadž štěstí jejich manželského života
je ohroženo hofmistrem, poněvadž dále si jej, krále,
pranic neváží, a konečně, že nade vše na světě
cení si volnost a svobedu... Celý děj je tak dů-
kladně přenepřen, že „Bizarrní princezau“ možno
čitati mezí nejkluzší výtvory rozpustilé musy. —
Dnes došel tento telegram: Z Londýna, 7. října
[K. k.) Londýnský nakladatel Eveleigh Nash pro-
hlašuje, že bývalá korunní princezna saská jej po-
žádala konstatovati, že nenapsala ani jediné řádky
operety „La principessa bizarra“. Text této ope-
rety napsal Paolo Reni v Míláně. Princezně způ-
sobilo největší mrzutost, že její jméno je s touto
operetou uvedeno ve spojení.
Eveleigh Nash
Paola Ren
Londýn
28
article
= Drobnosti umělecké. Slavný ruský basísta
šaljapin zakoupil v Rusku za 150.000 rublů sta-
tek, na němž bude zřízeno jeho pěčí sanatorium
pro invalidní umělce. — V pondělí byl odhalen
v rodné vsi Julesa Renarda, loni zesnulého spi-
sovatele francouzského, pomník, na němž je poprsí
básníkovo a před ním postava nejznámějšího dra-
matu Renardova „Poil de Carotte“. které bude v
télo saisoně uvedeno u nás na scénu Nár. divadla
pod názvem „Zrzek“. Modelem k této postavě
„Zrzka“ stála slavná herečka francouzská Suzanne
Desprěs, která tu roli mnohokráte s úspěchem
hrála. — Čeští kubisti — tak oznamují ber-
linské listy — vystavují v Berlině. Při výstavě
„Slurmu zúčastní se poprvé v Německu „Sku-
pina výtvarných umělců“. Vystavují tam maliři:
Emil Filla, Vincenc Beneš, sochař O. Gutfreund
a architekti Gočár a Janák. Výstava „Sturmu“ na
Potsdamerstr. 134a je otevřena denně od 10—6
hodin,v nedzli od 11—2 hodin. — Nelzná me
skladby Beethovenovy proncembaloa
mandelinu objeveny v archivu hrab. Clam-Gallasu
v Praze, kde Beethoven r. 1796 dlel.m viee
— Revoluce na objednávku. Historii přímo
operetní vypravuje „Newr York Times“ o posledním
veneznelském povstání. Zeela odlišný svěř, jaký
otvírá se pozorovatelům vtropických zemích střed.
a jižní Ameriky a jenž přímo láká svou pestrostí
a lehkým názorem na veřejný život v každém svém
záchvěvu k tvoření rozpustilých frašek a operet.
jeví se v historii „New York Timesů“ v plné síle
a nezkrotné svěžesti, a poslední venezuelská re-
voluce vylíčena je v ní ne bez žíhavé rozmarnosti
jako efektní komedie, jejíž děj je následující: Hlav-
ní ohrdina“ prezident Gomez, stížen je v poslední
Renard
Renardův
Desprěs
Fill
Beneš
O Gutfreund
Gočár
Janák
Beethovenův
Gomez
Rusko
Berlín
Německo
Sko
Gallas
Praha
jižní Amerika
New York Timesy
národní . divadlo
Sturm
Poil jít Carotte
zrzek
29
article
době trudnou starostí. Doba jeho úřadování blíž
se ke konci a dle venezuelské ústavy nesmí býti
poznovu volen. Ale mezi jeho družinou je muž.
který si ví vždy rady. Ústava povoluje, aby volen
byl v dobách nebezpečných diktátor. Nie nepře-
káží, aby tedy Gomez vládl dále, než nedostatek
jakéhokoliv vnějšího nebo vnitřního nebezpečí.
Škoda, že Albanie je tzk daleko — dalo by se
leceos udělati — ale někdejší diplomati venezu-
elští nebyli šikovní a zapomněli vytvoříti si do
rezervy pro všecky případy podobné vosí hnízdo.
Zbývá tedy jen revoluce. A i tu chytrý muž vísi
rady. Ta se dá při vznětlivosti venezuelských pa-
triotů lehco inscenovat. Jen opatrně třeba si vésti
sečkat, až vyslanec Spojených států severoameri-
ckých odejde na dovolenou, neboť někdy diváci
a kibicové jsou nepohodlní a moudrý muž si ne-
dává dívat do karty, zvláště — chce-li hrát faleš-
ně. Sotva vyslanec opustí Veneznelu, aby si na
chvíli odpočinul, komedie počíná. Vše je připra-
veno a Gomez zasílá přivržencům bývalého presi-
denta Castra na ostrov Curacao telegram, pode-
psaný Castrem a svolávající netpokojence do
zbraně. Jiskra je hozena do balíku střelné bavlny
ale poněvadž tato může hořeti volně, dojde k zá-
blesku a kouři, ale beze škody. Na Curacau Ca-
strovi přátelé organisují pohodině výpravu a jak
slušní lidé ohlašují svou návštěvu ve Venezuele
předem. Celá země ocitá se v rozčilení a sturé
baby v širokých somberech prorokují z červánků
při západu slunce hrozný požár revoluční. K úplné
blaženosti občanstva, příjemně podrážděného oče-
káváním příštích sensací, schází jen „lotynka“, aby
si mohlo do ni vsádit. A v tomto polosladkém
rozechvění kongres jmenuje Gomeza diktatorem.
Gomez
Castro
Jiskra
Gomeza
Albánie
spojený stát
Curacao
Curacao Ca
Venezuela
30
article
Nový diktátor staví se za řinčivých a blezknavých
parád. při nichž oni z pěchoty, k jichž výzbroji
nedostaly se boty, zůstali arciť doma, v čelo vládní
armády a táhne za zvuků hudby, jakoby se jednalo
o ostrostřelecké cvičení, k ohroženému přistavu.
Bez prolití jediné kapky krve jsou revolucienáři
při svém přistání obklíčení a zajati — „díky obdi-
vuhodné pohotovosti a rychlosti vlády“ jak na-
psaly vládní lísty — a Gomez-hrdina má příle-
žitost zahráti si na velkomyslného: propouští je
a dává je na státní útraty dopraviti zpět na Cu-
racao — měliť výlch již, chudáci, dosti. A aby
lodi cizích států, křižující poblíže pobřeží, nabyly
přesvědčení, že jedná se o velkou a důležitou pří-
hodu, o těžký zápas, mezi tím, kdy do světa jdou
telegramy, že Castro — který ve skutečnosti ne-
opustil Evropu — napadl v čele povstalců pobřeží
— střílí se vesele pánu bohu do oken z děl i pu-
šek. Dvě mouchy tak zabíty jednou ranou: domácí
oslava zdaření se provedení intriky a vyrábění
dojmů pro cizinu. Na celé věci však jedno je aspoi
dobré, co by měli odkoukati i evropští diplomafi.
Nikdo neutrpěl při ní škody a Gomezoje spokojent
vládne Venezuele dále jako záchrance vlastia
lavevol
diktáter.
Castro
Evropa
Venezuela
31
article
„Dožívotní nucená práce“ v — senátu. Me-
zi historkami, jež uveřejňují francouzské listyo
králi Alfonsovi španělském, koluje časepisv také
následující rozmarná příhoda: Vlivný politik pří-
mlouval se za jmenování svého koledy doživotním
členem senálu. Ba, předložil králi již vyplnění
dekret a nutnost své žádosti odůvodňoval, ze kan-
sidát se usouží sklamanou etižádostí, nevyplní-li
král jeho největši touhu a nepedepíše-li jcho jme-
nování. Král se usmál a dekret podepsal, ale př-
pojil doleji poznámku!Obdržel milost. Trest
smrtí pro neodolatelnou ctižádost mění se v do-
životni nucenou práci v senátu! .. Událost vyvo-
lala tehdy ve španělských politických kruzích stej-
ně vešelosti u protivníků jako rozladění u. přátel
nového senátora.
—Taje císařské kuchyně. Představy, jež pa-
nují o císařské kuchyni, bývaji různé a vesměs ne.
správně. Ve Vídní právě vyzel — arciť německy
—„První vídeňský kalendář kuchařského umění
v němž lze se dočisti nejen zpráv o organisue
cisařské huchyně ale i různě recepty jidel, jež
předkládány bývají na panovnikův stůl. Pannvnt-
kova kuchyně spravována je dle těchto udání dvě-
ma c. a k. vrchními kuchaři, z nichž jeden je dle
iména původem Francouz a druhý Čech, 10 e. ak
Alfons španělský
Francouz
Čo
Vídeň
32
article
detinitivními dvorními kuchaři a 3 prozatímním
kuchaři, jimž k roce je šestsluhů, dvě služky
deset pomocnic. Odděleně od dvomí kuchyn je
dvorní cukrárna v níž místo c.a k. vrchního
cukráře je nerbsazeno, a v niž pracují zatím pouze
tři c. a k. definitivní dvornf eukráři, dva c. a k.
prozatímní cukráři, čtyři sluhové, dve pomocnice
a dva strojníci. Arcivévodové mají své vlastní ku-
chyně, zichž zvláště skromně opatřena je kuchy-
ně arcivévodyKarla Františka JJogela, kterou ke
hrůze všechadeptů umění kuchařského spravujei—
jako v prostých oběanských domech o kuchařka,
jež má ko ruce jedinou služku . . . Pokud se týče
vlastních tajů kuchyně, tr., co aojak se vařiramust
našemu čtenářstvu zůstati i na dále tnjemstvím:
otisk kuchařských předpisů, jež kalendář přináší,
je zakázáni ee deth dotalale telel
Měsic v kanále, Událost, připominajíci ději-
štěm poněkud Hugovy Bídníky a ještě více jeden
z Jokalových románů, kde líčí se živol uprchlých
členů poražené pařížské komuny ve stokách, sdě-
luje se z Milána. Při opravě milánské kanalisace
nalezen byl v jedné z kloak 18letý makřský po-
mocník Fr. Isella, klerý přes měsic žil pod zemí
ve stokách. Na kostru vyhublý, usláblý a ve stavu.
který ožnačen byl lékaři za bemadějný, dopraven
byl do nemocnice, kde vyprávěl, že před měšíce
usnul po příchodu do Milána na stupních milánské-
ho domu a v noci okraden byl od tří výrostků.
JJogel
Hugův
Isell
Milán
33
article
Když je pronásledoval. zmocnili se ho a vhodili jej
do stoky. V spletitěm bludišti mílénské kanalisace
bloudil pakve věčné tmě po celý měníc. nemcha na-
jiti východu at živě se odpadky, plovoucími ve
splažcích. Líčení nešťásiníkovo vyvolalo hluboký
dojem, zvýšený jeho zuboženým stavem, který je
výmluvným svědkem jeho útrap.
= První úmrlí při bladové stávce. Z Lon-
dýna, 8. října. (K. k.) Ve vězení v Bediordu udál
se první případ úmrtí hladovou stávkou. Jistý
muž jménem Davis, jenž byl odsouzen na 15 mě-
sfců do káznice pro krádež, odepřel všeliké přijí-
mání potravy, vyjma čas od času trochu mlékaa
zemřel. v o
Lon
Davis