ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 717c6e20-78eb-11dc-98db-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 26 celkem · entity: person 63, place 83, org 9, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
4. srpna 1905. Číslo 212
4 article
přístavu tangerském byla prý svěřena Němcům jako odškodnění za zavražděn německého poddaného ve Fezu udavší se minulého roku. Sultán již před ně- kolika měsíci se zavázal písemně, že mol v Tangeru bude stavěno německou firmou. Nen tudíž správné domnívati se, že obchod ten byí uzavřen teprve v poslední době. »Agence Havas« oznamuje z Paříže: »Ně mečtí agenti prohlašují, že nemůže býti řeč o nových koncessích, udělených něme- ckým podnikatelům, a že hrabě Tattenbael přesně se drží svých instrukcí, nařizujíeích mu, aby se řídil ve všem dle názorů, vyměněných mezi Rouvierem a knížetem Radolinem, a na jejich základě ustanoveného postupu. Koncesse pro stavbu přístavní v Tangeru byla hotovou věcí, když hrabě Tattenbach přibyl do Fezu. O notě, odevzdané Rouvierem kn. Radolinovi, oznamuje »Agence Havas«, že je velmi obsáhlá, uvádí podrobně program konference, jak si jej Francie představuje, ale nedochází k nijakým předběžným závěrkům. Nota naznačuje dále stanovisko Francie o praktickém způsobu, jímž se má reformovati Marokko. Dva návrhy re- formní, jež zejmena se mají probrati, týkají se zejmena bezpečnosti života obyvatelů a finanční otázky. Socialisté proti belgickému králi. V Antverpách konala se v úterý velká schůze lidu, na níž se prudce mluvilo proti 300millionové předloze na opevňovaeí práce při- stavu antverpského. Vůdce socialistů Vander- velde posmival se králi, jenž je schopen i toho, že jako lidový řečník putuje od města k městu, aby dělal náladu pro svůj projekta prosadil svou vůli. Kaučuk a slonovina z kong- ského státu dávají králi dostatečných prostředků aby přesvědčil členy parlamentu, ale lid se ned obalamutit. Shromáždění jednohlasně se vyslovilo pro úvěr na stavby přístavní v obnosu 180 mill. ale odmítlo úvěr 108 millionů na nové povnostn stavby.
Němec Havas Tattenbach Noto Vander Tanger Nen Paříž Francie Maroko Antverpy
5 article Listy z cest.
Listy z cest. —ver— Z Koparu, v červenci. (Pův. dopis »Nár. Listů «.) (Irredentism v Terstu. — Ters nebude nikdy rakouským. — Ta- jené dosud obraty v mezináro dn politice. — Kopar. — Ztracen perla Venezie.) Věje prudký vítr proti nám. Věje nyní proti nám, kteří míříme k jihu. Od Italie i o Balkánul Z Terstu s potíží plujeme. Parníček nevelký nevalný a nevzhledný. První lítá bora, první ohnivý sirocco by ho snad překotil. Však také zde, na vysokém ostrohu mezi Mují a mezi Koparem, ostře do moře vystupujícím, vztýčen kříž zlověstný i dojemný zároveň: před časem vržena zde bouří loď na nějaký podmořský útes a téměř všichni zahynuli! Vítr stále dívěji cloumá klobouky 1 novi- nami i posílám desítiletého kloučka svého, by se schoval za komín, by chránil aspoň prů- hledné tělíčko své před vichřicí, jež vane a sviští, zatím co rozvírá se pod námi i nad námi blan- kyt nejčistší. Sám zůstávám zde na okraji lodi mez Slovinkami, jež se z trhu vracejí, mezi opále- nými Vlachy, jichž pověstný nůž jest jen důka- zem skutečné upřímnosti a otevřenosti jejicha mezi několika říšskými Němci, již jedou shléd- nouti též skutečné, středověké nádhery zastrče- ného Koparu. Je více únavy vedrem, než nadšení na ce- lém parníku, ač vlasy i šaty ve vichru vesele vlají. Jen na chvíli duše a srdce ve mně zajá- saly, když dívka jakás na palubě se roztesknila ve tklivou a přece vysoce zvučnou píseň »Stella del Mare«. Tak vlíti celý oheň, celý tón i barvu duše v píseň dovedou jen Vlachové. A zpívají děti i starci, kdekoliv chodí, kdekoliv usednou Není pravdou tudíž, že tito dědici starého Říma mají budoucnost za sebou. Národ, klerýž má
Vlach Němec Terst Muja Řím Venezia Stella del Mar
6 article
stav věci vyzradila a následkem toho Víden zase nejrůznějšími slechy byla zjitřena. Teprv dne 26. dubna měla »Morgenpost« odvahu vy- jeviti pravdu, že finanéní mini str Bruck v noci na 23. dubna břitvou se podřezal a následkem ztráty krvo pak zemřel a teprv dne 27. dubna uveřejnila úřadní »Wiener Zeitung« plnou zprávu o událost s doslovným zněním nálezu soudní a lékařsk komise. V úvodu k této zprávě sděloval úřadní věstník: »Vídeňský zemský soud, jenž provád vyšetřování o zločinných nesprávnostech jež se prodlením posledních válečných příběhů udály, uznal za nutné, vyslechnouti ku přesnějšímu a úplnějšímu zjištč- ni skutkové povahy jakožto svěd- ka také finančního ministra ba- rona Brucka. Tento výslech začal v pátek dne 20. t. m. večer a zavdal podnět k dalšímu vyhledávání, jehož výsledek k tomu vedl, že měl býti svobodný pán Bruck co nejdříve kon- frontován s jinými svědky a spoluobviněnými. Za takovýchto okolností cítilo se Jeho c. k. apo- štolské Veličenstvo nuceno vydati tento nejvyšší vlastnoruční list: Ve Vídni, 22. dubna 1860
Bruck Vídeň Wiener Zeitung
7 article
Milý svobodný pane Brucku! Uznal jsem na Vaši žádost () za dobré, dáti Vás n dočasný odpočinek a svěřiti správu mi- nisterstva financi zatímně měmu říšskému ra- dovi Ignáci šlechtici Plenerovi. « — Tento nejv vlastnoruční list dodán byl baronu Bruckovi dne 22. dubna večer a ráno byl baron nalezen n svém loži krví zbrocen. . .« Na omluvu, proč veřejnost klamána byla nepravdivou zprávou o úmrtí barona Brueka, vypravovalo se pak v novinách, že když lékaři ráno přikvapili, baron sice ztrátou krve velmi oslaben, ale ještě na živu byl, že se ještě je- vila jakási naděje na jeho záchranu, že ne- mocný prodlením dopoledne zase vědomi nabyl. tak že prý s to byl lékařům a svým synům na několik otázek odpovědět, po polední však že se jeho stav zase zhoršil, že ordinující lékaři se usnesli pozvati k poradě některé slavnější kollegy, ale když tito přišli, že byl Bruck již mrtev. — Že i tato omluvná povídačka byla smyšlenkou, vysvítalo z dobrozdání lékařské ko- mise, ve kterémž se pravilo, že zesnulý »ná- zpěv stále na rtech, zpěv nikoli koncertní, ale zpěv jak plamen z duše šlehající, národ, jehož rty jsou samý zpěv a duše samé vznícení, nehyne, ne- odumírá: zpívá, miluje i nenávidi z celé duše, neb v tom jest i život celý — v lásce nenávisti a snad — ještě více i v nenávisti ..
Bruck Ignác Plener Bruek
8 article
Vedle mne čte staroušek »Il Soles. Opomněv před molem noviny koupiti, prosím bo italsky, by půjčil mi noviny, ale na italštinu mou odpovídá — německy . .. Snad dle př- zvuku, snad i dle některé chyby seznal, že nemá Vlacha asi před sebou . .. A již zapřádáme hovor, tu německy, tu italsky... A jsem mu povděčen, neboť sotva kdy kdo pověděl mi tolik pravdy o celém dosahu nynějšího hnutí irredentistického, jako zvěděl jsem z těchto úst starých, jež myslím, třeba že někdy byrokracii rakouské, byrokracii ze všech by- rokracií nejhorší, byly sloužily, nyní před hrobem odvykly si lháti. A tím spíše již, když zřejmě měl mne za kerndeutsch Rakušana, jemuž lze vše říci, pokud neměl jsem příležitosti při vhod- ném obratu řeči jemu se jako Čech a Neraku šan představiti . ..
Vlach Rakušan Čechy
9 article
Ano, je-li rakouský policejní úřadník na pensi, leccos za dobré nálady lze od něho zvě- děti... Podnes vzpomínám, jak v Prazeu Viktorína bývalý vyšší úřadník policejní, jenž se zálibou mně ličíval též, jak vyslán byv stíhati Náprstka, vždy raději o pár hodin později jeho stop dojel, ke mně vyjádřil se za přítomnosti tenoristy Karla Veselého, jak v pražsk Poštovské ulici »pekli« Omladinu za účast dvou pánů radův a dodal německy karakte- ristiku této policejní účasti na tajném sdružení tak paprikovanou, že netroufám si ji za ochrany »dobré vále« Gautschovy opakovati . . . Byl tento bývalý úřadník po dvou, třech čivrtich samotoku až jízlivým soudcem své vlastní kor- porace! Kdežto můj policejní soused na malém »piroscafu« byl hovorným, ano dobromyslným stařečkem a důvěřivým tak, že opposičního žur- nalistu provázel ještě po Kopru, hledaje byt dě- tem jeho, zač mu přes propast, jež nás v ná- zorech dělí, upřímně zde vděčím. Nemohu zneužíti přirozeně důvěry jeho. osvědčené v soukromém hovoru, ale mohu za jisté užíti aspoň těch jeho vyznání, jež vy- vracejí liché lživé ujišťování officiosů, že v já- dru svém Terst jest dosud rakouským a že jen lomoz malého hloučku dodává mu irredentistického rázu . ..
Viktorín Náprstek Veselý Gautschův poštovský ulice Terst
10 article
Oproti tomu vyznal se mně upřímně vyšší onen policejní úřadník, jenž, mimochodem ře- čeno, jistou dobu krátkou též na německo-ru- sko-rakouské hranici byl strávil —: »Byl jsem v Lombardsku a Benátsku v létech padesátých a šedesátých. Byla to pro mne, jako pro poli- cejního úřadníka, léta strašná. Byli jsme (roz- uměj: Austriaci) boykotováni i společensky nenáviděni na smrt, ohrožováni i na životech, ale ne tak všeobecně a tak všemi nená- viděni jako v Terstu. Zde se nenávist ta nepro- jevuje tak okázale, ani s dýkou v ruce — ale jest za to úplnějš1! V Terstu jsou irreden- tisty všichni, rozumějte, všichni, i ti, kteří aniz daleka o Italií se nezmíní. Všichni věří však, že je Italie za krátko vysvobodí« — v poslední slovo stařeček, jenž neměl zřejmě smyslu pro velikou ideu národního sjednocení, kladl ton nej- pohrdlivější, i pokračoval: »A co jest nejpováž- livější: i státní úřadníci . . . Věřte — Terst rakouským nebude nikdy . . « A nepovím panu státnímu zástupei, s ja- kým pocitem naslouchal jsem zvésti, že exi- stuje v Rakousku přece jen hrdý lid, jenž ne- oplácí rakouskou politiku hlazení jednou a ka- rabáčování druhou rukou oslavami 18. srpna A myslím, že nesmíme křivě hleděti na tylo city italské, my, kteří po všech křivdách utrpe- ných nesmíme též bezpráví na národu našem páchané původcům jeho promijeti, my, kterým musí býti nejloyalnější články čítanek jen pa- pírovými hadry oproti přírozené hluboké idei nacionalismu. A zrovna my tudíž snahám takým o národní jednotu nesmíme upírati podklad morální. Jest potřebno jednou už doznati celou pravdu, aby také naši ve své terstské politice. jež hrála takou roli v době poslední, nedělali politiku illusí, nýbrž politiku dle nahé pravdy,
Lombardsko Benátsko Terst Rakousko
11 article
sledkem břitvou způsobených ran na krku obou předních ramenech, t. j. následkem vykr- vácení zemřel, neukáže-li snad chemické vyše- třování, že zesnulý užil velmi účinnéh jedu, který k urychlení smrti as přispě!« atd. Z tohoto dobrozdání vysvitalo, že smrt u bar. Brucka nastala po vykonaném řezu brzo a že tedy vše ostatní byly báchorky Zpráva o chemickém vyšelřování konstatovala pak že nebyly nalezeny v žaludku zesnulého stopy žádného žíravého jedu kovového, ale že mohlo býti použito nějakého jedu rostlinného. Po dalším chemickém zkoumání žaludku ohledně jedů rostlinných uveřejněna druhá zpráva, ve kteréž se známo činilo, že nebyly nalezeny an stopy žádného jedu rostlinného, ba ani stopy kalomelu a morfinu, jež zesnulému jako lék byly podány, »eož se přičisti musí častému vrhnutí, pročež za příčinu smrti považovati dlužno jenom ztrátu krve.« — Úplné jasnov této sensační události zjednáno nebylo. Vídeň- ské noviny, hlavně ty, kteréž ohledně smrti ba- rona Brucka veřejnost klamaly a pokud možno bylo, v klamu udržovaly, pracovaly pak dálev obraně zesnulého finančního ministra, vytlouka- jíce kapitál hlavně z okolnosti, že byl Bruk k soudu předvolán jenom jako »svědek« a tvr- díce na základě toho, že nelze slušným způ- sobem zesnulého finančního ministra považovat za nějakého spoluvinníka podmaršálka Eynat tena a soudruhů. Ale proti tomu svědčily všechny ostatní okolnosti. Předně nebylo lze věřit.
Bruck Bruk Vídeň
12 article
že by byl císař dlouholetého a dosud velmi vá- ženého ministra bez projevu jakéhokoli uznání, beze všech díků a bez ujištění další milosti na odpočinek dal jenom proto, že soud potřebova jeho svědectví; za druhé nebývá tak hned slý- cháno, že by se člověk podřezal jenom proto že měl u soudu dávat svědectví v záležitosti lidí cizích a za třetí nebylo dosud slyšeno, že by se byl kdy nějaký ministr usmrtil proto, že byl zbaven úřadu, neboť úřad ministra je vždy jenom dočasný a propuštění z tohoto úřadu samo o sobě nepovažuje se nikde na světě z nějakou potupu. Tedy ani vymáhání svědeetvi ani propuštění z úřadu nemohlo uznáno býti za příčinu Bruckovy samovraždy. Naproti tomu bylo až křiklavě zřejmo, že třeba trpké, abychom počítali i myjen s holou sku- tečností a nejen s přeludy vzdušnými. A po stránce etiky politické běžeti smí pak jen o jednu věc: zasluhuje-li Vídeň či nikoli této vše obecné zášti Terstu. Bylo by vděčno, ač zby- tečno, a snad i nebezpečno, dáti na otázkutu výslovně odpověď. Tak bezohlednou nebyla však Vídeň k Terstu nikdy jako vůči nám, ač leckdy užívala i zde staré methody své, vypichovat Slovany proti Ilalům a Italy proti Slovanům. Jestliže ale k takovýmto důsledkům do- vedla to politika rakouská v Terstu, nechť pá- nové, klímající na hradním náměstí vídeňském pod zvučným epitafem — dím výslovně: epi- tafem — »Justitia regnorum fundamentum« — uváží, jaké teprve smýšlení v národě českém vypěstují stálým přikořím svým, jaké v nás city — třeba city ty zůstaly až do vhodné chvile na dně srdei ztlumeny — jaké city nás vypěstiti musí, ač-li chceme na konee samy sebe ctíti, ač-li nechceme zapřítí v sob všechnu hrdost mužnou i lidskou důstojnost.
Bruckův Slovan Italos Justitia Vídeň Terst hradní náměstí
13 article
Vypěstiti musí! Státníkům rakouským, ač byl mistry dosud jen v boření, hravě se může zda- řiti, že z ostrého kamene útiskův svých zbu- dují i v zemích slovanských Tersty a Tri- denty! Na štěstí zášť Tersťanů nezastavuje se již jen u Vídně, míří přes ní k Berlinu. Iiluse zr. 1866 se rozplynuly. Tedeschi černobílí jsou tu dnes nenáviděni málem zrovna tak jako Tedesehi černožlutí. Oni však jsou více obáváni. Z Ra kouska není valného strachu. Spíše jeví se přes nynější vojenskou nehotovost Italie přestrašenost na straně rakouské, přestrašenost až někdy ko- mická. Malý doklad o tom, kterýž v listech zaznamenán nebyl: Jistý terstský spolek spor- tovní objednal si nedávno větší zásilku holub k necitelnému sportu sestřelování jich. Ale po- licie rakouská v Terstu, poplašena některými posledními afférami vyzvědačskými, tušila v nich v nebetyčném důvtipu svém holuby poštovní, jimiž zdejší tiší společníci vlády italské chtěji po případě tajné zprávy do staré vlasti své po- silati, i zabavila prostě celou zásilku holubí ...
Terst Tri Vídeň Berlín
14 article
Celý Terst směje se nyní této byrokratické pře strašenosti. Protože policie zabavené holuby pod cenou prodala, prohodil skromný dopisovatel váš ve vlašské společnosti: »Čím jest terstská policie — chytřejší, tím jsou v Terstu holub lacinější.« Tento vtip, ač přiznávám, zcela ne- bohý, přešel rychle z užší do širší společnosti opět doklad, jak vděčnou půdu má zde každý ostrý soud o rakouském regimu Dalším důkazem rakouské nejistoty před nějakým překvapením italským, zvláště po pří padě, že by se rakouské generalitě zachtělo vo- jenské procházky za Mitrovici, jest hemžení se rakouských vojáků ve zdejších krajích i, jak jsem seznal, rovněž v kraji mezi Pontavljí, Terstem a Trbíží. Hemží se voják téměř každé vesnici a pokračuje se ve evičeních po- hraničních za veder nejstrašlivějších a tato ne- zastaveny přes několik úžehů smrtelných, mimo dva tři případy jen v samém nitru Istrie. Vážné příznaky ty jeví se i na celém pobřeží.
Mitrovic Terst Istria
15 article
Nedávno zkoumala celá komise vyšších dů- stojníků i s vévodou Parmským, jehož předkové byli z Italie revolucí zapůzeni, obranná opatření v Šibeníku a před dobou rovněž nedlouhou za- bývaly se, jak vím, místní vojenské kruhy otáz- kou umístění batterií na vrších nad Rovinjem. berouce teprve nyní zřetel k nebezpečí, že by Italové smělým námořním coupem nějakým mohli obsaditi Rovinj téměř nechráněný a použitím dráhy odtud do Canfanara vedoucí, přerušiti pak železniční spojení mezi jediným válečným přístavem rakouským Puljí, a mezi Terstem ostatním severem. Dle informací, jichž jsemtu pak nabyl z druhé ruky — z kruhů civilních, však námořnietvu blízkých — jeví se takév puljském přístavu ruch neobyčejný a lodi po- stupně, ale stále opatřují se i plnou výzbrojí válečnou a většími než obvykle zásobami uhlí i jiných prostředků. Povážlivým zajisté zjevem jest právě to, že se veškeré příznaky ty s ou- časně hromadíl — — Leč ku podivu, Italové se zřejmě příprav těch neděsí a jen se usmívají... Znají zajisté též nepřipravenost království italského k případné
Italos Rovinj Šibeník Terst
16 article
císařův propouštěcí list byl výrazem úplné ne- milosti, kterážto nemilost podruhé nápadně pro- jevena byla tím, že při pohřbu ministra Brucka ani císař ani dvůr nijak zastoupiti se nedali Pohřeb konal se dne 26. dubna z reformova- ného kostela v Dorotheergasse a noviny zazna- menaly, že se k této smuteční slavnosti dosta- vili jenom: polní zbrojmistr hrabě Wimpffen, podmaršálek baron Cordon, purkmistr baron Seiller, dvorní rada Brentano, z diploma- tického sboru turecký výslanec kníže Kal limachi, četné notability světa finančního úřadníci ze všech ministerstev a hojnost zvěda vého lidu všeho druhu. Komický dojem uči nilo, když úřadní »Wiener Zeitung« dne 29 dubna uveřejnila sama na sebe tuto o prav ui »Ve zprávě o náhlém úmrtí svobodného páne Brucka a o výsledku soudního ohledání mrtvoly, obsaženě v čísle 102. »Wiener Zeitungu« ze dne 27. dubna, stala se vinou tiskárny chyba. Musí se čísti: . . . Tento výslech začal v pátek dne 20. t. m. večer a zavdal podnět k dalšímu vyhledávání, jehož výsledek k tomu vedl, že mě býti svědek svob. pán Bruck konfrontován s jinými svědky a s obviněnými — místo: s jinými svědkya spolu obviněnými.« — Tato oprava působila komicky proto, že přišla teprve třetího dne. kdežto se přece souditi musilo, že by s ku- tečná tisková chyba v úřadní zprávě o tak veliké události ihned zpozorována byla. Kaž- dým způsobem bylo to další známkou velkého zmatku, jenž ve vládních kruzích tou dobou
Bruck Wimpffen Cordon Seiller Brentano Dorotheergass Kala Wiener Zeitung Wiener Zeitung
17 article
Potom začalo se ve vídeňských novinách — patrně na podnět Bruckovy rodiny — vy kládat, že baron Bruck nezůstavil tak velkého jméní, jak se soudilo, ba že bylo jeho jmění poslední dobou menší, než když se Bruck stal ministrem a posléz vypočítáno dne 8. kvělna v »Gerichtshalle«, že Bruck nezůstavil nic více, než statek v Chorvatsku, dům v Terstu a na hotovosti, skvostech atd. po srážce dluhů jenom 568.889 zlatých. Rozumí se samo sebou, že ani tento výpočet na širší kruhy veřejnosti žád- ného dojmu neučinil. panoval.
Bruckův Bruck Chorvatsko Terst
18 article
válce pozemní: v silném pak co do materiálu loďstvu italském objevili v poslední právě dobe stejně obrovské nepořádky jako v loďstvu ru- ském, třeba prodaná žurnalistika západnická ne- psala o nich tak rvěně celé kilometry sloupcův jako o nepořádcích ruských ... — Vědí tudíž Italové, že by válečná moc jejich — aspoň na zemi — v osamoceném boji s Rakouskem stěží zvílězila, třeba že Rakousko už nejednou bylo naplnilo svět úžasem nejen nevděkem svým, nýbrž také — jako r. 1859 a na severu r. 1866 — vojenskou neschopností své aristo- kratické i vyšší generality. Slovem Italové, dle informací mých v kruzích, jež bylo by ne- loyálním označovati, nevěří, že by Rakousko samo útok zahájilo a dle toho, co s úsměvem ve společnosti napovídají, zdá se, že Italie jest pro případ takovéto agresse jista tajným spojencem, na nějž by při nynější vnější situaci di- plomatické stěží kdo hádal, kte- rýž by ale vystoupil v popře dí tím spíše, kdyby Rakousko svůj útok na Italii zahájilo v souvi- slosti se svými výbojnými zámy- sly balkánskými. Není tedy strach zde v nacionalistických kruzích italských z agressiv- nosti rakouské, ale jest obava skutečná a veliká i mezi zdejšími Ilaly, že bude to Germanic Vi lémova, jež uchváti Terst a že emporiumt bude pro Italy potom ztraceno na dlouhé věky a snad navždy. Ano, v kruzích, které bývaj z Říma informovány, tvrdí se zde, že Ně me- cko chtělo, používajlc války vý- chodoasijské a věříc v dlouhé je- jíještě trvání, vyvolati s Franeií nyní již boj a zdrtiti ji úplně na celá desttiletí právě jen proto, aby pak ve svém zálusku na Ters pro případ jistých eventualit na dvorním hradu vídeňském mělo jistá a krytá záda svá a aby pak nemusilo v tomto krajním rozmachu sil svých
Italos Franeie Rakousko Terst Řím Italia
19 article
počítati s nikým jiným, nežli s Italií a — s ra- kouskými Slovany. Anglie, jež hrála obojet- nou roli, měla býti v pravé chvíli od účasti v tomto zápase fran- couzsko-germánském odvrácena nadějí na některé kolonie pora- žené Francie, zvláště v Zadní In- dii. Odtud Roosevelt, jelikož Amerika v touze své, býti časem první moci námořní, nepřeje si, aby vedle Anglie vyvstal jí také ještě v Ně- mecku světovládný činitel, tak horlivě usiloval o mír mezi Ruskem a Japonskem, ač by ji- nak držiteli Filipin úplné vyčerpání sil ruských japonských dalším zápasem nekonečným bylo bývalo jen vhod. Odtud také prý ochota, s ja- kouž Rusko přistoupilo na podnět Rooseveltův, ačkoliv ještě krátce před tim odmítlo podobný důvěrný podnět jeho jako vměšování se do »vlastní své záležitosti«. Relata refero ... V každém případě běží o informace z prostředi. kteréž římské kruhy neponechávají bez náležité informace a bez náležité direktivy, da- leky »vzoru«, jejž skýtají někteří politikové češti, ponechávajíce organisátory našich hnutí v temnu. Protože pak počítá se velmi vážně s tímto ne- bezpečím germánským i mezi těmi kruhy, které ještě včera věřily ve spojence z r. 1866 — dnes sám i vlažný »Piccolo« již upozorňuje čte- náře své vlašské na to, jak Německo křižuje plány italské již i v Tripolisu, povzbuzeno jsouc svým okřiknutím Francouzů v Marokku — protože i dnes v kruzích italských bojí se přízrako nového germánského Barbarossy, vyvstávajícího nad svahy Adrie, i Vlachové terstští, ovšem mimo tábor fanatiků, neodmítají již, vzdor svému tuhému a vášnivému zápasu se Slovinci a priori myšlénku na kompromis provisorní a později snad i na koalici s veškerenstvem Slovanstva proti germánskému nebezpečí! Leč o tom jindy
Roosevelt Rooseveltův Francouz Barbarossa Adrie Vlach Anglie Francie zadní Ina Amerika Rusko Japonsko Filipíny Piccolo Německo Tripolis Maroko Slovinec
20 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Vyhazov našich poboček z Opavy je tedy věcí zpočetěnou, Polská Ostrava dostane celý učitelský ústav český a český národ musí ( se spokojiti vědomím, že zahájena éra vyhazo- vání jeho kulturních ústavů z hlavních měst českých zemí. České právo na vlast k libosti německé neustále zkracované, obdrželo novou ránu takovým ochranným opatřením německého rázu hlavního města opavského, které už tako- vým doznáním samo sebou za nic nestojí. Ale ne- jen to, náhrada za zrušené pobočky, úplný ústav polskoostravský vložený do rukou českých v od- měnu za souhlas s vystěhováním z Opavy jest v nebezpečí, že bude úplně zparalysován něme- ckým plánem na zdokonalení českých jazykových kursů při německém ústavě opavském zřízených, tak aby němečtí kandidáti kursy tyto navštěvující nabyli kvalifi- kace i pro české školy slezské. Tím polskoostravský ústav český bude naprosto zne- hodnocen, neboť je jisto, že opavský absolven při známém složení školských úřadů obdrží přednost před českým vždy tam, kde v zájmu jazykové politiky slezských Prušáků jednati se bude o to, aby místo obdržel odřezanec k úkolu demoralisace svěřených českých dítek nacvičený v opavských jazykových kursech. Když Němei stáli na tom, aby české pobočky byly vystěho- vány, když nedopustili, aby zřízen byl v Opavě řádný ústav český, zasluhuje jich ošidný plán nejen odmítnutí s české strany, ale také od vy- učovací správy v zájmu zdravého lidského roz- umu, jemuž se musí hnusiti tyto německé snahy. směřující vlastně ke znovuzřízení českých po- boček ovšem podle německého gusta na zabit českého psedagogia.
Němei Opava Ostrava český škola slezský
21 article
— Němečli oxekutoři na Duchoovsku. Ne- jen na místa kancelářských a konceptních úřad- níků u státních úřadů v Duchcově dosazují se lidé, pro svou jazykovou neznalost k úřadu to mu absolutně nezpůsobili, nýbrž tak děje se i pokud jde o místa sluhů a pomocného perso- nálu. Z jednotlivých státních úřadníků přicház dojista nejčastěji do styku s obecenstvem a to do styku, pro obecenstvo velmi nepříjemného, berní exekutor, jehož objevení se mnohdy za- vdává příčinu stranám k tomu, že tyto dají se po případě strhnouti k činům trestním. To tím spíše se však stává, jestliže se tento berní exe kutor nezná v jazyku strany a jestliže jí násled- kem toho nedovede vysvětliti, oč vlastně jde. Můžeme ve příčině té poukázati na některé při pady, které se ve zdejším okolí sběhly a ktere v zápětí měly, že strana byla žalována pro zlo
Duchcov
22 article
čin veřejného násilí nebo pro urážku úřadni osoby a také odsouzena, k čemuž jen proto do- šlo, že nerozuměla exekutorovi a exekutor zase jí. — U berního úřadu v Duchcově jsou již dva exekutoři, kteři naprosto česky nejen nemluví, ale ani nerozumějí, kdežto exekutora, který by češtinu slovem i písmem ovládal, u berního úřadu ani v Duchcově vůbec není. V nejbližší dcbě má býti obsazeno místo dalšího berního exekutora, a tu by každý si myslil, že v zájmu poplatnietva českého, které je v obvodu berního úřadu v Duchcově tak četno, jakož i v zájmu rychlé a hladké služby bude aspoň při této příležitosti postaráno, aby místo to bylo obsa- zeno osobou, která jest i jazykově pro to způ- sobilá a která zejmena umí dobře česky ve slově i písmě. Avšak tomu tak není. Místo ber- ního exekutora bylo vypsáno pouze v něme- ekých časepisech a také vyhláška, místa toho se týkající, u berního úřadu je sepsáne jazykem německým. Nevíme, kdo se všechno o místo ře- čené uchází, ale z toho, že místc ono inserováno bylo pouze v německých časopisech, soudíme již předem, že se o miste to budou ucházeti zase jenom takové osoby, ktoré jsou mocny ja- zyka německého, které však česky naprosto ne- rozumějí a proto ke službě takové jsou na- prosto nezpůsobilé. Upozorňujeme na tuto okol- nest slavné zemské finanční ředitelství, aby zjednalo nápravu ve věci té a aby neudělilo vy- psané místo exekutore takové osobě, která není jazyka českého úplně mocna, ježto exekutor takový se stranami se dorozuměti nemůže a vede to často jen ke stížnostem a konfliktům. Bylo by nejlépe, kdyby konkurs byl znovu vypsána kdyby vypsání to stalo se i v časopisech če- ských, tak aby na míste te byly upozorněny osoby, které oba zemské jazyky dokonale ovládají.
Duchcov
23 article
— Dochazí nás slížnost na nový případ nedbání rovného práva českého jazyka se strany c. k. ředitelství státních drah v Praze. Ukázala se totiž nutnost vyzvati průmyslové závody, aby vzhledem ke zvýšení dopravy, jež lze každoročně očekávati po sklizni, zařídily se tak, aby doby menšího zatížení drah využitkovaly k zásobení se materialemi a surovinami pokud lze. Českým průmyslovým závodům, zejmena cukrovarům, jimž se v c. k. vyzvání ředitel- ském věnuje zvláštní odstavec, zaslána tiskovina německá pod českou adresou, aby nevážnost k českému jazyku, takto dopuštěná, tím zřej- mější a vědomější se stala. Kdyby byly české závody a zejmena cukrovary jednomyslně po- slaly takové německé vyzvání zasílateli svorně zpět jako nesrozumitelné, snad by se dalo c. k. ředitelství státních drah v Praze na příště po- hnouti, když ne k zdvořilosti, tedy aspoň k še- tření právoplatných zákonných ustanovenío rovnoprávnosti českého jazyka před úřadem. — Spolek pro zbudování Žižkova pomníku na Žižkově vykazuje za měsíc červenec násle- dující příjmy: Jednota „Slovan“ v Mnichově (Bavorsko) K 2.—, český psolek „Lumír“v Bělehradě (Srbsko) K 110.—, český spolek „Barák“ v Míšni (Sasko) K 5.—, okresní výbor v Lomnici n. Luž. K 10.—, okresní výborv Chotěboři K 20.—, okresní výbor mělnický K 50.—, obecní úřad na Skalsku K 10.—, obecní úřad Sudoměř-Valovice K 10.—, dů- chod král. města N. Brodu K 10.—, těl. jednota „Sokol“ ve Val. Meziříči K 5.—, těl. jednot „Sokol“ v Golč. Jenikově K 5.—, těl. jednot „Sokol“ Žleby K 2.—, těl. jednota „Sokol““ v Polné K 8.—, těl. jednota „Sokol“ v Sezemi- cích K 2.—, těl. jednota „Sokol“ v Brozanech K 2.—, těl. jednota „Sokol“ v Uh. Brodě K 10.—, těl. jednota „Sokol“ v Bakově K 2.—,
Žižkův Barák Praha Žižkov Mnichov Bavorsko Lumír Bělehrad Srbsko Sasko Lomnice Luže Chotěboř Skalsko Sudoměř N . Brod Val Polná Seze Uh . Brod Bakov Slovan mělnický K 50 obecní úřad Valovice K 10 Sokol Meziříč K
24 article
Městská spořitelna příbramská K 20.—, Okr. hospodářská záložna v Chrudimi K 10.—, Spo- lečenstvo kožešníků v Praze K 5.—, Společen- stvo mistrů zednických a kamenických v Praze K 10.—, dr. H. Černý ze sporu K 20.—, pří- spěvky členské, v měsíci červenci vybrané K 188.94. Jmění spolku ke dni 1. srpna obnáší K 72.431.92, jež uloženo jest v Zemské bance království českého. — Z kruhů lékařských. MUDr. dr. Leiss Fran- tišek, em assistent c. k. dětské kliniky prof. Pešiny, em. el.-operateur kliniky porodnické a ženských ne- mocí prof. Pawlíka a chirurgické kliniky prof. Maydla, zahájí dne 15. srpna t. r. lékařskou praxi jako ope- rateur a odborný lékař pro choroby ženské, dětskéa porodnictví v Plzni, Smetanovy sady č. 12. — Osobní. „Dosavadní disponent firmy R. Smí chovský v Praze, odborný závod pro zařizování grafických ústavů všech odvětví a závodů knihař- ských, pan Rudolí Polůk, majitel domů a realit, stal se včerejším dnem podílníkem téže firmy — Zprávy rodinné. Pan MUDr. Frant. Černý, pokladniční lékař v Praze-VII., s chotí Antonií, roz. Kadlecovou z Vinohradů, slavili v červencí t. r. sňatek manželský.
doktor H Černá MUDr profesor Pešina Pawlík Maydl Rudolit František Černá Antonia Kadlecův Chrudim spo Praha Společit Leiss Fran Plzeň Smetanův sad
25 article
— K hoji o Jablonec nad Jizerou. Krásné, útulné městečko je Jablonec nad Jizerou; klid horské přírody vládne nad ním i kolem něho. Však uvnitř není toho klidu; zaměněn je v tuhý zápas a vytrvalý boj zachování českosti města na jedné straně a o po- němčení jeho na druhé straně. Je to místo povždy české, avšak rozvojem průmyslu vydané v posledních létech útokům Němectva. Síly horských vod vůbec a Jizery zvláště nedovedl doposud využíti český ka- pitál, a proto využívá jí nepřátelský nám kapitál německý. Bylo by bolno pohlédnouti na mapu kata- stru jabloneckého, na níž vyznačtny by byly různými barvami pozemky dle toho, jsou-li v rukou českých nebo německých: Němectvo ovládá skoro všechny po- zemky při řece. Pro obec průmyslovou fakt ovšem vážný! Tento rozvoj němectví v Jablenci nad Jizerou je patrný ze sčítání lidu, i při školství. Roku 1880 bylo napočílá no v Jablonci 775 Čechů, 86 Němců v roce 1890 Čechů 956, Němců 257, r. 1900 Čechů 1011, Němců 375. Bylo tedy Němců v iétech těeh
Němectva Čecho Němec Jablonec nad Jizera Jizera Jablenec nad Jizera Jablonec
26 article
10%, 219%, 279%. Obecná škola dříve Schulvercinská. byla zveřejněna roku 1899 (jedna třída), loni zveřej- něna byla třída druhá. Škola ta má přes 100 dět avšak část jest českých, část jest z cizích školních obcí; přes to fakt, že byla obec nucena převziti o Schuivereinu obě třídy, je povážlivý pro obec až do nedávna zcela českou. Trváť organisovaný postu Němců v Jablonci nyní právě dvacet let (1885 ote- vřena německá škola). V době té dovedli se Němi ob čas uplatniti i v obecní správě. Tak roku 1887 bylo z 12 členů obecního zastupítelstva 5 Němcůa toliko 7 Čechů, což trvalo do roku 1894, kdy nezvolen ani jediný Němec. Od té doby podařilo se vždy při volbách uhájiti českost zastupitelstva obecního. Tak také bylo při volbách v breznu 1. 1902, kdy v I. sbor obdrželi Němci 10 hlasů, Češi pak 14, v čemž ovšem jsou zahrnuty i hlasy čestných občanů. Bohu díky zůstává zastupitelstvo jablonecké zcela českým i nyní, po vykonaných právě volbách. Volba ve III. sboru vykonána byla ve středu, v II. a v I. sboru ve čtvrtek dne 3. srpna. Němci voleh těchto vůbec so nezůčastnili a zvoleni tedy čeští kan
Němec Čecho Čech Jablonec