ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7177da40-78eb-11dc-9677-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 48, person 68, org 8, work 3
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 4. srpna 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 212.
4 article
Na ranní a odpol. listy předelací se v Praze v administrani na měsie na čtvrt lota . . . . 5 K. —k s dvejí čenáškee nř etnkte . . . . 7 K no ve dlíalkáchn Ba mřic . . . . . . 2 K 30h Poštou: na s i. . . . . 9 K 60h s drojí zásilkos na něsk . . . . . 3 k nk čtrrt lete-
Praha
5 article Hořké zklamání
Hořké zklamání Nejžiravějším pocitem lidské duše jest vě- domí utrpené křivdy, stupňované přesvědčením. že není možnost zadostučinění, nápravy. Jes dobře známa ta palčivá bolest mysle, ohlašujíe se zhusla i utrpením fysickým, při niž vyschlé hrdlo stísněno jest hořkým sevřením, takže se sotva slina polyká, kdy člověk chodí dny a mě- síce s hnětlivým trudem v prsou a živou mocí nemůže zapomenout. Takovým brutálním poru- šením vyloženého práva, zklamáním nejsprave- dlivějších nadějí, jistotného očekávání bez od- mluvy, bez zadostučinění, ano i bez práva v- řejného slesku, stiženo bylo koncem minulého měsíce více nož 70 českých právních prakti- kantů, kteří po dvouleté bezplatné službě n nejnižším stupni justiční správy, po čtyři měsíce s napjetím čekali jako na spád many rajské, jak to dopadne s obsazením 124 míst auskultantskýeh ze 178 v Čechách systemisovaných. Po čtyři měsíce byly tyto naděje noviců bohyně spravedlnosti předmětem účastenslv české veřejnosti i přetřesu v tisku všech če- ských stran a když se proneslo, že ku jmeno- vání dojde až v čas parlamentárních prázdnin, aby se vláda vyhnula rekriminacím českých po- slanců z volné parlamentní tribuny, vědělo se sice, že pověstný dobrý genius českého národa zase čertovskou dratví šije nové překvapení če- skému lidu. Ale sbor praktikantů, stojící v před domí Justicie, nespouštěl očí se »zlatě brány«. na níž napsáno »XI. třída hodnostní«, napjate naslouchal, kdy v ní zarachotí klíč, kdy olevře stu a několika štastliveům vstup do úřadnického ráje, kde skutkem státi mělo se toužebné slovo »adjutum ! « Veřejně, slavně !
Čechy
6 article
Leč pohříchu! Než se nadáli, scházelo z jich praktikantských řad náhle 44 soudruhů zmizeli tak tajuplně, beze všeho hluku, ja ko by se byli propadli z bědného stavu praktikant- ského. Vědělo se ihned, kolik uhodilo, nebot vedle veřejného řádného vehodu existují ještě pověstná zadní vrátka, jimiž hrstka vyvo- lenců vpuštěna tak nenápadně, že do včerejšk událost stála ještě v pochybě. Ačkoli no v jmenování auskultantů stalo se již dne 21. července, přece zjištěný fakt zapirá se na místech úřadních houževnatě jako státn tajemstvi, z něhož nemá býti veřejnosti svěřeno ani slůvko, dokud sám »Verordnungsblatt« ne přinese — zvěst Jobovu! A justiční správa obvodu vrchního zem ského soudu pražského má všechnu příčinu tajiti se se svým nadělením a popřáti veřejnosti české, aby vybouřila se zatím na kusých zprá vách z Malé strany zalétlých a konečně snáze snesla dekret sám, kterýž vedle kruté křivdy. způsobené více než padesáti procontům soudníeh praktikantů, potvrdí opětně českému národu cejch jeho nerovnorodosti v zemích koruny české, potupu rovného práva, jeho národnosti v úřadě, rovnocennosti jeho plemene s něme- ckým a nové svědeetví, kterak s právn rozdělení země podle národnost i v justiční správě pozvolna ale jistě postupuje via factil Soukromě, sebe trpčí zklamání oněch se- dmdesáti či více soudních praktikantů, kteři vůči vysoké člslici neobsazených auskultantských míst na základě své roční až dvouleté praxe, měli veškeré právo doufati, že přiblížil se oka- mžik, který po jejich čtrnáctileté přípravě n chléb podá jim první jeho skývu, samo sotva by stačilo na vybouření veřejného svědomi, jako sociální hřích státu. Třeba se nemohlo očeká- vat, že bude všech 124 uprázdněných míst do
Jobův
7 article
posledního obsazeno, přece jenom okolnost, že dvě třetiny auskullantských míst neubsazeno zů- stává, že stát hodlá od 80 praklikantů v Če- chách i na dále s tváří dobrodince přijímati do- brodiní neplacené práce, stačila by k hanbení se státních přislušníků navzájem za — stát Pro mnohou existenci, pro mnohou rodinu, která čtrnáct a třeba i více let nesla břímě vý- chovy, vzdělání budoucího a vydržování hotového již c. k. státního »služebníka« bude opětné nejmenování auskultantův znamenati ka tastrofu a snad i tragedii, jež se ovšem nepíšl nýbrž zahrnují hromadným jménem prakti kantské bídy. Ale událost stává se ihned záležitostí cti celého národa, pohlédne-li se n ni se stanoviska národního. Ze 44 jmenovaných c. k. auskultantů jes 28 Čechů, 16 Němců. Těchto 28 Čechů mělo ovšem nesporný nárok jako nejstarší čekatel na postup do úřadnického korpusu justičního Jinak s Němci. Ze 16 nových německýeh auskultantů jenom šest mělo s českými če- kateli rovné právo vzhledem k omezenému počtu nových jmenování; ostalních deset jmenováno neprávem na újmu a s přeskočením da- leko lépe kvalifikovaných o celé roky děle bezplatně praktikuji- cích českých kandidátů, nejmladš z těchto nově jmenovaných německých auskul- tantů dr. Kreuter, syn soudního rady, s prax sotva 10měsíční, přeskočil 27 svých če- ských předáků s bezplatnou soudní praxí z pravidla více než dvouletou. Jiným slovy, z Němců jmenováni nejen všich n kandidáti, kteří vzhledem k tomu, že se jednalo o obsazení 44 míst ve zřetel přišli, ale dalších deset, na jichž místa měli býti jme- nováni Češi, z nichž každý měl aspoň 27krále větší právo na auskultantské místo než nejmladší
Čecho Němec doktor Kreuter Čech
8 article
Němec. S nevýslovnou hořkosti vzali tito vy- loučenci na vědomí své vyděděnství z podilu řádně vyslouženého, z něhož ustoupiti musili — Němci, a jsou-li mezi nimi slabší povahy, za- stesklo se jim nad jich národním původem kterýž i v nejlepším karakteru mezi nimi a čím lepším, tím hlouběji byl uražen. Lze ovšem doufati, že žádný z těchto hrubě postiženýel našinců ani tentokráte ani kdy na své potomn kariéře neuposlechne těžee znemravňujíeího po kynu, ležícího v nehodě stihnuvší jej na po čátku jeho dráhy úřadnické, pokynu to, že po stup může býti po případě i premiem z odřezanectví. .. Že jmenování auskultanta v Čechách zn jistých okolnosti jest politicum, zvěděli jsme už lelošního února u příležitosti famosní odpo vědi správce spravedlnosti Kleina na Bergrovu interpellaci v příčině jmenování Čecha Václava Hromádka auskultantem v Jablonci, právě z roz- pačitého prohlašování Kleinova. Nové jmenování 44 auskultantů v Čechách jest událost politickou, povahy prvniho řádu, třeba by se událo rukou ryt. Vessellého, presi- denta vrch. zemského soudu, neboť jest příliš znatelno, že ruka jeho vedena byla rukou jeho vídeňského chefa a páži tohoto svírala zase hladká hrsť barona Gautsche. Bezprávným jmenováním deseti německých auskultantů, z nichž šest neumi ani slova če- ského, kdežto všichni opomenuti Češi mají řádnou německou kvalifikaci, čtyři z nich do- konce i německá právnická studia, odměněn bohopustý, vytrvalý řev německých štváčů po úřadnících národnosti německé, extra sta- tum povýšených. Z tohoto nového činu vlád- ního vyzírá zeela patrně další postup p r ak
Němec Klein Bergrův Čecho Hromádka Kleinův Gautsch Čech Čechy Jablonec
9 article
tického provedení německého po žadavku po vlastním úřadnickém statutu pro uzavřené území, je- hož administrativní existenci v personalilch nepřímo, ale zřejmě uznal bar. Klein ve své uvedené již omluvě na interpellaci Bergrovu dne 8. února t. r. Princip povýšení na základě kvali- fikace a délky praxe porušen tentokráte př hromadném jmenování auskultantů poprvé v tom rozsahu, tak okázale a nejdvojsmyslně. Bude-l tato planouci urážka české národnosti se strany české veřejnosti přijata klidně, roznesou naš Němci s vládou střechu nad hlavou a provedou nám beze všech vyrovnacích výborů, punktae a našeho souhlasu administrativní rozdělen Čech takřka potmě, zatím co spíme a ráno bu- deme moci slavili odhaloní hotového — pomníku naší lhostejnosti a polítického nedbanství. Vy háněji nás z uzavřeného území do české reser vace uvnitř královstvi, výhánějí nás z hlavních měst zemí českých, chceme-li po bok německých kulturních instilucí postaviti tu české, vlasln syny naše vyhánějí z úřadů jako parobky, aby si do nich sednout mohl panský synek pán- ského »edelvolku«.
Klein Bergrův Němec Čechy
10 article
A co my na to? Jaksi tupě a unaveně přihližíme k tomu a ve vyčerpanosti svých politi- ckých sil ani se nedovedeme sami sebe oplati »To-li je cesla k české samostatnosti ?« — Půjdeme-li touto cestou dále, pak se ko- nečně můžeme octnouti v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v takovém asi veřejno- i soukromo právním postavení, jaké zaujímají ve Spojených státech tamní barevné racy. Zatím co za Lílav- kou národ sebe vědomý klade poslední vrcholný klenák k budově samostatné vlasti od švóbstv očištěné . Mythus vypravuje o králi, který moře ztre- stal za bouři krutou, tohle švihnuti bičem do stojatých vod politické nálady v Čechách mělo by vzbuditi v nich, když na bouři, tož přece aspoň řádně zvlnění, aby bylo viděti, že přece jen beznadějně — nezbahněly!
Čechy Morava spojený stát
11 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 3. srpna. (Zemské sněmy. Podobně jako o sněmu království českého, tvrd- některé časopisy též o sněmu dalmatském, že nebude na podzim svolán, poněvadž vláda prý se obává, že chorvatští poslanci by žádali za sloučení Dalmacie s Chorvatskem. Biankinův „Nar. List“ odpovídá na to, že ministr vnitr hr. Bylandt-Rheidt ubezpečil říšské po- slance z Dalmacie ještě ve Vídni, že, budou-li svolány i oslatní zemské sněmy, bude na podzim a sice v září svolán i sněm dalmatský. Změna v tomto vládním pláně mohla by nastati v tom případé, kdyby neočekávané události v Uhrách učinily nezbytným svolání říšské rady hnedv září; v tom případě sešly by se všechny zemské sněmy a tedy i sněm dalmatský později. V Práze, 3. srpna. (K rozkladu uher- ské liberální strany.) Včerejší porady skupiny členů liberální strany, v níž vzaty na přetřes otázky, má-li liberální strana trvati dále, nebo se rozejíti, účastnili se poslanci bar. Arn. Dániel, Baltazar Semsey, Fr. Nagy, Edm. Miklos, Emer. Szivak, hr. Štěpán Wenckheim, bar. Šim. Revay, bar. Ivan Stojanovič, bar. Ivor Dánicl, Pavel Sandor, Vikt. Iszekutz, Mik. Osztro- luczky, Aladar Reisz a jiných desel méně známých poslanců. Schůzi zahájil svolavate Semsey a předsedal jí bar. Arnošt Dániel. Před- seda vysvětlil účel porady, za který prohlási obnovení dohody mezi korunou a národem. Usnesení musí se předložiti celé straně, aby
Biankinův Semsey Nagy edm Miklos Emer Szivak Wenckheim Revay Stojanovič Ivor Dánicl Pavel Sandor Viktoria Aladar Reisz Dániel Praha Dalmacie Chorvatsko Nara Vídeň Uhry Francie Mik
12 article
i ta měla příležitost o něm se vysloviti a po pří padě svým souhlasem dodati mu větší váhy. Pak promluvil svolavatel Semsey a po jeho řeči rozpředla se živá debata. V ní projevován jednomyslně názor, že účastníci této konference nepřipojí se k žádné jiné politické straně, ze- jmena také ne ke stranám koaličním, stojícím na půdě zákonů z r. 1867, v tom případě, kdyby se liberální strana vůbee rozešla, anebo kdyby větší čásť členů z ní vystoupila. Pak přistoupeno k otázce, má-li předsednictvo strany býti vyzváno, aby svolalo kenferenei celé liberální strany, anebo nemají-li účastníci této schůze čekati na konferenci celé strany a vystoupiti z ní hned nyní. Při tom opět uvažováno, nemá-li se liborální straně na- vrhnouti, aby se rozešla, poněvadž pod svým nynějším názvem nemůže již míti patřičného vlivu na veřejně záležitosti uherské, aneb má-li se znova ustaviti pod jiným jménem a s jiným programem. Někteří mluvčí se přimlouvali, aby pro případ, kdyby většina celé strany trvala na další existenci liberální strany s nynějším pro- gramem, účastníci této schůze ze strany vystou- pili a ustavili se hned jako samostatná skupina.
13 article
Po delším rozhovoru přijat návrh, aby se přod- sednictvo liberální strany požádalo, by svolalo konferenci celé strany na den 17. srpna a do tě doby aby nikdo z účastníků schůze z libe- rální strany nevystupoval. Zvolen pak osmi- členný výbor s bar. Arn. Dánielem v čele, jemuž utoženo, aby pro plenární konferenci připravi návrh, v němž se žádá, aby se krise rozřešila na půdě vyrovnání z r. 1867 a za povinnos každého poslance se prohlašuje pod- porovati ten způsob řešení krise, jejž má na mysli koalice. Jestliže plenum tento návrh za- mítne, pak skupina Semseyova opustí liberální stranu. V Praze, 3. srpna. (Agitace Banffo- vy.) Neobvyklá za psích dnů čilost bar. Banff vzbudila ve Vídni opět domnění, že bývalý po- věstný ministerský předseda kuje cosi za zády koalice a že výsledkem jeho akce může býti rozbití télo koalice. Orgán dissidentů hájí sice bar. Banífa před nařčením, že by kul tajné plány proti koalici a vysvětluje jeho nynější agitační činnost „příliš živým politickým temperamen- tem, jenž Banffovi nedá zaháloti ani za letního parna.“ Chystaná Banffova návštěva u hlavního vůdce koalice, hr. Jul. Andrássye, jest prý nad to neklamným důkazem, že bar. Banífy stoji věrně při koalici a nesmýšlí ničeho nekalého proti ní. Ale v dalších odstavcích téhož listu prokmit přece jen nedůvěra v záměry bar.
Semseyův Jula Andrássy Banífa Praha Vídeň
14 article
Banffa, jehož činnost v době, kdy byl minister- ským předsedou, mají všechny ostatní koaličn strany dosud v živé paměti. „Koruně — píše „Budap. Tagbl.“ — namlouvá se neustále, že tmel, spojující koaliční strany, je nepevný a že koalice se jistě rozpadne, ne-li dnes, tedy zejtra. Proto pokládáme za nezbytné, aby bar. Banffy prohlásil přímo a rozhodně, že trvá při svazku kr alice.“ Není prý takového prohlášení třeba v Uhrách, kde se Banffovi „věří“, ale jest t nutno vzhledem k Vídni, která se chápe každé příležitosti, jen aby mohla trvati ve svém od- poru proti koalici. Z Lublaně, 2. srpna. (Vyzvání k slav- nosti Prešernově.) Zdejší slovinské listy uveřejňují vyzvání výboru pro postavení památ níku Prešernova, podepsané starostou Iv. Hri barem jako předsodou a Fr. Trdinou jako jed natelem. Výbor zve slovinské občanstvo k hoj nému účastenství při slavnostním odhalení pa- mátníku dne 10. září t. r. Slavnost poskytne příležitost všem Slovincům, aby se spolu s hostmi slovanskými poklonili mánům dušev- ního velikána, který jest chloubou malého ná- V črobném prodeji: sně číile o sobě . . . za 8 . . za 2l polední Va ftialkách na venkově zanní čhilo. . . . . . . vepslední . Inserát platí ze hotové zapřel 5plscení a lasesty přijíná admísi- strace v Harianské ulici č. z. Tam nacházají se ték redakee Uskárna a ezpedice „Národ nách Lista“ Rukoplay so nevraesji.
Prešernov Iva Trdiný List Rukoplay Uhry Vídeň Lublaň Francie Harianský ulice
15 article
roda slovinského. Dr. France Prešeru nemá pro Slovince pouze význam velikého básníka, nýbrž i proroka a politického buditele. „Nezapomeňme — praví se v provolání — že nám v okamžicích největšího útisku, když mu srdce krvácelo nad křivdami, páchanými nad slovinským národem, volal pln prorockého ducha, že i nad námi se nebe vyjasní a plamennými slovy vytknul směr celé naší politiky, když konstatoval, že větší dí světa ve Slovanech vídí jen otroky. Z Mor. Ostravy, 2. upna. (Příprav k zápisu do škol na Ostravku. — Z Rychvaldu.) (Pův. zpr.) Na celém Ostrav- sku zahajují Němci zuřivý hon na české děti. Zvlášť ve Vítkovicích a v Přívoze. Dělníci jsou předvoláváni ke svým nadřízeným, kteří slaví jim alternativu: „Buďdáte děti do něme- ckých škol, anebo propustíme vás z práce“. Odbor Národní rady pro Ostravsko svolává na čtvrtek schůzi všech českých pra- covníků na Ostravsku, na níž stane se usnesení o krocích proti tomuto násilí. — V Rychvaldu na Těšínsku jest nejzuřivější — česko-polský boj. Poláci, již jsou u vesla obecní vlády, mají Čecha v takové nenávisti jako „moskala“, jak vyjádřil se nedávno tamní polský kaplan. Ze- jmena čeští hasiči v polském Rychvaldě jsou solí v očích našim polským bratřím. V noci z pátku na sobotu vypukl v obci požár. Čeští ha- siči se k ohni dostavili. Když se vrátili, poznali podle doutnání nebezpečí požáru. Při prohlídee skladiště našli založený oheň u dřevěné stěny skladiště; hromada třísek byla zapátena. Na štěsti mohli hasiči oheň uhasit a tak pře- kazit zločinné dilo některého nepřítele českýeh hasičů.
Franc Prešera Slovinec Němec Polák Čecho Morava Ostrava Rychvald Vítkovice Ostravsko Těšínsko odbor národní rada
16 title
Politické zprávy zahraničné.
17 article
V Praze, 3. srpna. Marocká olázka.
Praha
18 article
Z officiosních kruhů pařížských se ozna muje, že memorandum, odevzdané německému vyslanci kníželi Radolinovi, vypočítává reformy. jež jsou nutné v Marokku dle náhledů fran- couzské vlády, a probírá různé spadající sem otázky, avšak nenaznačuje, jakou vládou mají býti reformy provedeny. Zdá se, že se s konferenci marockou ne- pospichá a že přípravy k zevrubnému seslavení programu konference se přiliš protahují, čímž ze zavinilo opělné rozčilení pařížských kruhů žurnalistických a bursovních. Znovu počaly ko- lovati pessimistické zprávy po burse a chování se Némecka je posuzováno s velkou nedůvěrou. »Temps« psal s důrazem proti marockým čachrům německého vyslance Tattenbacha. Ci- lovali jsme včera výpad orgánu z boulevardu des Ilaliens na německého zástupce v Tangeru. Dnes prohlašuje »Temps«, podle telegraflcké zprávy pařížského dopisovatele »Berliner Tag- blattu«, že z jistých vývodů officiosního tisku německého nahlíží, že německá vláda se nijak nestotožňuje s panem z Tattenbachu. Kdyby prý německá vláda nedesavouovala Tattenbacha, podala by nejen francouzská vláda, ale i kabi- nety v Londýně, Washingtoně, Madridu a Římě protest, neboť jen se zárukou nezištného cho- vání Německa svolily tyto vlády ke konferenci. Německý císař tyto nezištné úmysly tak zřejmě prohlásil, že jednání Tattenbachovo jeví s přímo v urážlivém odporu proti císařovu pro- hlášení. Rozčilení francouzských žurnálů pro udě- lení přístavních prací v Tangeru německé firmě snaží se uchlácholiti »Times« vysvětlením, jež podává jejich tangerský dopisovatel. Stavbav
Tattenbach Maroko Tanger Londýn Washington Madrid Řím Německo Berliner tag
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z naší novodobé minulosti Dle svých upomínek a zápisků vypravuje dr. Servá Heller.
Heller
20 article
V době přechodné. XII
21 article
(Sensační události, jež rozvrat ve stát ním hospodářství odhalily a ke změně systému půdu připravil y.) V minulých článcích vypsal jsem, jaký byl průběh události v sesilené říšské radě, jenž vedl k úplné změně systému, k pádu absolu- tismu a zavedení konstitučního života vydáním manifestu, diplomu a prováděcích cisařských de- kretů ze dne 20. října 1860. Učinil jsem tak prolo, že v širších kruzích našeho obecenstv v té příčině jsou namnoze představy mlhavé kusé, aneb i docela mylné. Avšak i tolo moje líčení bylo by do jisté míry omylné, kdybych mlčením pominul některe události, jež říšskou radu předeházely a její ro- kování provázely, to jest události, jež starým systémem mocně otřásly, opravním snahám většiny řišské rady půdu připravily a jejím zá- věrečným návrhům důrazu dodaly. Značnou sensaci způsobila také v Praze dne 9. března telegrafická zpráva z Vídně, že se tam v noci ze dne 7. na den 8. března oběsil náčelník vojenské admini- strace v italské válce minulého roku, podmaršálek August baron Eynatten. O této události přinesla úřadní »Wiener Zeitung« dne 9. března tulo zprávu »Vojenskému úřadu nastala před nedávnem poli- tování hodná nutnost, na podmaršálka Angusta svob. pána z Eynattenů, kterýž se podezřelým stal, že ve vojenské administraci, jež mu za války roku 1859 svěřena byla, hrubých ne- správností se dopustil, vazbu a vyšetřování dle válečného práva uvaliti. Brzy po zahájení této akce cítil se svob. pán Eynatten nucena učiniti doznání, po kterých nezůstala žádná po- chybnost o zločinném zneužití úřadu, jehožse obviněný dopustil. Ačkoli byl úřad pro všechny připady z opatrnosti opatření učinil, nalezl svob
kret August Eynatten Praha Vídeň Wiener Zeitung
22 article
pán Eynatten, patrně pod tlakem těžce zatíže- ného svědomí prostředky, aby se v noci ze dne 7. na den 8. března samovraždou vyhnul trestu který ho očekával a zůstavil list, v němž obno- vuje své doznáni s výrazem hluboké litosti svého těžce uraženého cisaře a pána za odpuštěn úpěnlivě prosí.e Tato zvěsť způsobila všude velké překva pení, ježto se nebyla dosud o celé záležitost na veřejnost dostala ani nejmenší zprávička O samovraždě bar. Eynattena uveřejnila pakv deňská »Presse« tyto podrobnosti: Vězeň obě- sil se závěsní šňůrou své hulánské uniformy n mříži u okna. Šňůra se přetrhla a tělo spadlo na zem. Stráže přikvapily a našly vězně už mrtvého. Když byla mrtvola svlékána, nalezena u srdce zabodnutá zlatá jehlice, kterouž se ba- ron Eynatten nejspíše usmrtit chtěl. V pasu ko- lem života ovinutém nalezeny fotografie členů generálovy rodiny. Své poslední projevy zapsal obviněný na prázdné listy tištěné knihy a použil ku psaní, jak se zdá, opálených sirek. Ve svém projevu žádá některé svoje přátele, aby ve pro- spěch jeho pozůstalé rodiny o císařskou milost prosili, svého lékaře pak prosí, aby jeho choti smrt vylíčil jako následek mrtvice. Pohřeb bar.
Eynatten
23 article
Enattena vykonán dne 11. března o půl 7. h. večerní. Mrtvola byla dovezena ve voze, za nímž jenom služebnictvo jeho domu následovalo, na hřbitov předměští Waehringu a tam zcela po tichu pohřbena. Sensace, samovraždou podmaršálka barona Eynattena způsobená, byla ještě zvýšena, když dne 10. března ve Vídni zatčen byl hla vn ředitel Úvěrniho ústavu (Oesterr. Cre- ditanstalt) František Richter pro pode- zření jakési spoluviny v manipulacích bar. Ey- nattena. Toto zatčení vzrušilo také pražské mě- šťanské, zejmena německé kruhy, neboť Richten byl zde jakožto dlouholetý místopředseda ob- chodní komory pražské obecně znám a požíval jakožto vynikající finančník a jakožto zástupce českého a rakouského průmyslu na celních kon- gressech atd. velké vážnosti. Správní rada Úvěr- ního ústavu vydala sice hned druhého dne ve- řejné prohlášení, že zatčení Fr. Richtra s ob- chody Úvěrního ústavu nikterak nesouvisí a že způsobeno bylo pro o sobni poměry Richtrovy (k baronu Eynattenovi), ale to nedovedlo zame- zit, aby domnělé spojení velikého rakouského peněžního ústavu s Eynattenovou událostí ne- podnítilo zrovna apokalyplickou spoustu pověsl a kombinací.
Enatten Eynatten Oesterr Richter Richtrův Eynattenová Waehring Vídeň Francie Úvěrni ústav
24 article
Dne 12. března rozhlášeno po Vídni, že se zastřelil (den před tím) generál Reichlin z Mel- deggu a ještě jiný generál, kterážto zpráva však byla novinami popřena. Ale což byla ta proti ostatním slechům! Vypravovalo se, že každým vlakem jižní a severní dráhy přicházejí do Vídné s vojenskou eskortou četní zajatci, že bylo mnoho vojenských hodnostů již vojenským soudem odsouzeno, že byly úřadovny Úvěrního ústavu soudní komisí zapečetěny (ve skutečnosti byla zároveň se zatčením vrchního ředitele Richtra zapečetěna toliko ředitelská úřadovna. ale již druhého dne zase k vůli prohlídce Richtrových papírů rozpečetěna), že byla i bu- dova Úvěrního ústavu u vídeňské spořitelny zastavena, že byly milliony a milliony pod rukou vojenských pánů a s nimi spolčených úřadníků rozebrány atd. Každý den přinášel slechyo nových samovraždách, o podařených a zmaře- ných utěcích, o zatýkání vysoce postavených osobnosti vojenských i civilních, lid viděl ve všem všudy spustlou korrupci, každý případ úmrtí ve vyšších kruzích vykládán jako hara- kiri, každě onemocnění jako pokus otravy, kdc jen dost málo s vojenskými úřady a s obcho dem ve spojení byl, stával se podezřelým a pro- padal nedůvěře i svých nedávných přátel, zkrátka rozpoutaná fantasie lidu a jeho pobouřený ci neuznávaly žádných mezí a nezastavovaly se ani u kruhů a firem, jež dosud neobmezené důvěře se těšily a největší solidností slynuly
Reichlin Richter Richtrův Vídeň Mel úvěrní ústav soudní komise
25 article
Noviny dle možnosti chlácholily, ale těm lid ne věřil soudě, že mají od vlády nařízeno aby co možná popíraly a konejšily. Mnoho- na tehda kolovavších pověstech pravdy a ne- pravdy bylo, nedalo se zjistit, ježto tisk sku- tečně ještě spoután byl a úřady zcela nepo- chybně mnoho zamlčovaly a utajovaly. Proti Frant. Richtrovi zavedeno po návrhu vyšetřujícího soudce speciální vyšetřování pro zločin svádění k zneužiti moci úřadní (§ 105. tr. zák.) a uvalena naň vyšetřovací vazba dle § 156 tr. ř. Vyhlášením tohoto fakta byla tato osobní afféra prozatím do pozadí odsunuta az veřejných rozprav na čas vyloučena. Zároveň přestaly noviny — nejspíše na pokyn vlády — psáti o všem, čímž by znepokojení lidu bylo jitřeno nebo aspoň živeno, přestaly i vyvracet a před lehkověrností varovat a takž zdálo se potom na pohled, že nastalo jakési utišení, b věřilo se za krátko, že lid začíná zapominat. Dne 24 března uveřejnila »Wiener Zei- tung« výzos ve příčině vy psání pětipro- centové loterní půjčky obnosem 200 millionů zlatých na uplacení ban- kovních záloh z r. 1859 a úhradu válečných výdajů — slavné losy z r. 1860. Tím vržen byl do obecenstva nový zajímavý předmět a politisujících kruzích zavládla napjatá zvědavost, s jakým výsledkem se asi vydání těchto nových státních dluhopisů setká?
František Richter Wiener
26 article
Půjčka 200 millionů zlatých byla stano- vena již císařským nařízením ze dne 29. dubna 1859, ale její vydání vyhrazeno tehda pozdějš době. To stalo se cís. rozhodnutím ze dne 15. března 1860, uveřejněným dne 24. téhož mě- síce. Upisování mělo dnem 27. března začít a dnem 7. dubna skončeno býti. Ale poněvad se upisování špatně dařilo, ohlásila dne 6. dubna úřadní »Wiener Zeitung«, že ve- řejným, státnímu dozoru podrobeným fondům učiní-li větší úpisy na novou půjčku, na jejieh žádost povolen bude zvláštní platební termin do 15. října 1861. Zároveň byla lhůla k upi- sování »pro korunní země« prodlou žen do 14. dubna a stanoveno, že bude výsledek subskripee dnem 21. dubna veřejně vyhlášen A skutečně oznámila dne 22. dubna »Wie- ner Zeitung«, že bylo od 20.000 upiso- vatelů v Rakousku a v cizine upsáno celkem 76,177.800 zlatých, To bylo kolossální flasko, jehož ohromující do- jem ničím nebylo lze oslabit. »Wiener Zeilunge pokusila se o to výkladem, že Národní banka. jež byla na novou půjčku vládé poskylla zá lohy obnosem 133 millionů zlatých, převzala za 34 millionů prioritních a vyvazovacích obli- gac, tak že se záloha na novou půjčku sevrkla na 99 millionů, na ty pak že dostane Národa banka hojnou úhradu 120 millionů v no v ých
Wiener Wie Rakousko Wiener Zeitung národní banka million ner Zeitung
27 article
úpisech, kteréž jí ihned odevzdány budou, jakmile bude jejich tisk ukončen. Zároveň projevila »Wiener Zeitung« důvěr- nou naději, že tyto úpisy (čili losy), jež Ná- rodní banka bude musit převziti, po 1. listo- padu 1861 snadno a s výhodou lze bude od- byti a prohlásila, že státní potřeby vzhledem ku vážně zamýšleným a již také zahájeným úsporám lze považovati za kryté a že sesílená říšská rada, jež co nejdřive bude svolána, svůj úkol: zjednati rovnováhu ve státním hospodář- stvi s to bude provésti. Rozumí se samo sebou, že tento růžový nálepek na žalostném obrazu situace nic nezměnil a to tím méně, ježtov patách za ním přišla událost, která celým f- nančním »světem« rakouským hluboce otřásla.
Wiener Zeitung
28 article
Dne 23. dubna večer roznes! telegraí z Vídně zprávu, že finanční ministr Karel Ludvík svobodný pán Bruck, raněn byv mrtvicí, o 5. hod. a 10 min. odpole- dne zemřel. Ráno pak následujícího dne uveřejnily vídeňské časopisy (vládou jim dodané nebo diktované) podrobné zprávy o skonu sťát- nika, který po 12 let ve státním životě Rakou- ska jeden z nejdůležitějších úkolů zastával. Vy- pravovaly: baron Bruck byl v neděli v poledne přitomen v dobročinné akademii v divadle na Vídeňce a večer pak v představení italské opery. Po divadle pi zdráv a vesel v rodinném kruhu čaj a odebral se pak na lože. K ránu dostavily se u něho návaly krve k hlavě a způsobily zá- chvat mrtvice. Přivolaní lékaři shledali stav nemocného povážlivým a nařídili, aby mu pu- štěno bylo žilou. Po celý den zůstali dva lékaři u nemocného, u něhož se nalezali laké jeho dva synové. Odpoledne konala se lékařská po- rada a k 5. hodině pocítil nemocný, jenž dosud jaksi byl bez sebe, takovou úlevu, že mu mohlo býti podáno trochu polévky. Ale brzy na to do- stavilo se vrhnuti a záchvat mrtvice se opa- koval. O 6. hodině mělo se konati nově lékat- ské konsilium, při němž by přitomen byl pro- fessor Oppolzer; ale když lékaři přišli, byl bar. Bruck již mrtev . .. To všechno ale bylo lež. Plné tři dni byla veřejnost balamucena hloupými vládními výmysly o přirozené smrti bar. Brucaa, ačkoli rychle leticí pověsť Vídeňanům již pravý
Karel Ludvík Bruck Vídeňan Vídeň Vídeňka