Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

3. srpna 1905. Číslo 211

4 article

s hanbou vzpomínají, že nebyli vždy obyvatel Unčova plnokrevnými Teutony. Zájmy svého města německého hájí velmi úzko- stlivě. Jednou se stalo, že flašinetáře, klerý hrál ná- božnou českou píseň, jejíž melodie příliš dávala na jevo, že je česká, musil policajt vyvésti z města, aby německý ráz města nebyl rušen. A když se podíváme do okolních vesnic ně- meckých, vidíme, že všude je znáti, jak miz v nich česká menšina, jak Češi jsou utlačo- váni. Vělšinou jsou to lidé malí, chudí, jenom děl- níci, kteří musí se přihlásiti k německé obcovaci řeči, neboť jinak by ztratili práci a chléb. V Hradečné, kde můžeme směle říci, že žije na 80 Čechů, jest jich úřadně zjištěno jenom 20, v Hradci místo 30 jenom asi 14, v Újezdě, kde roku 1890 bylo jich 31, zmizeli všichni (ač žádný se neodstěhoval), v Dědince, kde je jich přes 20, žádný (roku 1890 3), v Benkovách žádný. V Dlonhé Loučce soukromě zjištěno jich na 60, ale úřadně jenom 16. v Zadním Újezdě 11. v Rénotách 3. Zvýšen byl počet Čechů v Hli- vicích ze7 na 12 a v Dětřichově z 35 na 46. V této malé dědince, mající něco málo přes 10u obyvatelů, snadno bychom měli většinu, jenom kdyby se toho někdo ujal.

Teuton Čech Čecho Unčov Hradečná Hradec Újezd zadní Újezd Dětřichov

5 article

Z této malé ukázky lze viděti, že Čechů jesl hodně v německých vesnicích, ale že jsou pro nás ztraceni, úplně ztraceni. Rodiče mluví doma česky. mají českou čeleď, ale dítě chodí do německé školy a stává se Němcem. A tak se seslabujeme, tak po- silujeme Němce svou vlastní krví, svým vlastním majetkem! Neboť vidíme, že Němec málokdy se při žení do české dědiny, ale když se přižení, zůstává Němcem, naproti tomu naši lidé tonou brzy a zapo- mínají, že jsou Čechy, že mají své dítky vychovati v řádné syny národnosti české! Leč k tomu jest ještě daleko Hospodářsky jest Uačovsko dosti pokročilé. Na 8 vesnie českých 4 mlékárny jest více, než dosti. V Pískové založena byla roku 1896 a stojí již na dobrých nohou, v Troubelicích, Lazeích a Šumvaldě roku 1900. Ovšem mohly tyto vesnice se spojiti (jsou od sebe jenom malou 1/2 hodinu vzdálené) a jedinou mlékárnu zříditi, což by mělo za následek, že by se ušetřilo nákladu a podnik by rychlejí vzkvétala vzrůstal. Leč nedošlo k tomu. Ostatně začštek u všech jest dosti dobrý, jenom kdyby mohly zpra- covati více mléka. Ale tak zase jsou v obefch lidě. kteří brojí proti podniku tomu, mléka nedávají a tím velice si sami škodl. Hospodářský spolek pro Unčovsko se sídlem v Troubelicích jeví teď laké větší činnost než dříve. Zásluhu má o to p. Kuncš Sonntag známý národní pracovník na Unčovsku z Lazců. Ten se o vše stará, ten hledí, aby spolek pracoval, aby rolníkům našim poskytoval rady a pomoci.

Čecho Němec Kuncš Sonntag Čechy Písek Troubelice Lazee Šumvald Lazce spolek pro Unčovský

6 article

Spolkem, jenž má jistě velikou důležitost pro Unčovsko, jest Řemeslnickorživnostenská jednota se sidlem v Troubelicích. I tam jevi se lepší život než dříve. Spolek uspo řádal účelnický kurs, ale, bohnžel, nebylo dopřáno čienům z okolních vesnic se dostavovati pro ne- schůdnost cest. Jeho činnost má jistě vliv veliký na celý náš národní život. Na řemeslnících a živ- nostnících jest, aby nám dodávali dobré zboží, český výrobek, na nich jest, aby nás oddalovali od Unčova, jenž naše peníze rád bere. ale kde jen může, nás tupí. Po této stránce by měla ve spolku tom zavlád- nouti lepší činnost, aby členové jeho prospěli nejen sobě, ale i celému Unčovsku českému. Sokolský odbor není na celém Unčovsku. Půda není tu ješté připravena. Ale basičstvo pěstuje takě tělocvik a jest zastoupeno po celém Unčovsku v župu hasičsko-tělocvičnou. Nejlepší to prostředek, aby nám nahradi) Sokola, jenže ještě mnoho jest třeba, aby v mladících bylo vzníceno ono krásné nadšení na- rodní, jež Sokoly nám učinilo tak milými. Takový je tedy obrázek české menšiny na Un- čovsku. Jak jsem podotkl, jsme většinou odstrčení, neznáme hrdosti, že jsme Češi. Kdy přijde asi doba, kdy celé Unčovsko se sjednotí, kdy ustanou svárya všichni půjdou za jedním cílam, aby prospěli sobě a tím též národu, jest ovšem hádankou. Než přes to bylo by třeba, aby aspoň poněkud se vzchopili nedopouštěli, aby Němci rozrazili české vesnice, aby nenasadili škol německých do obcí, jako chtějí uči- niti v Šumvaldě. Bylo by to učiněné neštěstí nejen pro Šumvald, ale i pro celé Unčovskol Seznam ústavů do nichž přijati býti mohou absolventi měšťanských škoI.

Sokol Čech Unčovsko Němec Troubelice Unčov Una Šumvald

7 article (Z úřadního listu ministerstva kultu a vyučování.)

(Z úřadního listu ministerstva kultu a vyučování.) Podmínky přijetí

8 title

Označení ústavu

9 article

Střední školy (gymnasia, reálná gym- nasia, reálky a dívčí lycea).

10 article

Přijímací zkouška dle obvyklých norem; stáří třídě odpovídající. Přijímací zkouška dle obvyklých norem; pro I. ročník minimální stáří 15 let; tělesná způso- bilost. *)

11 article

Učilelské ústavy.

12 article

Všecbecné oddělení c. k. uměl.-průmyslové školy v Praze. a) pro kreslení a malo- vání; b) pro figurální a orna- mentální modelování.

Praha

13 article

Předlohy kreslení ev. ručních prací, předložení modelů a zkouška při- jímací z hlavních odbo- ných předmětů (kreslení. modelování, ruční práce).

14 article

Dívčí škola přic. k. uměl.-průmyslov škole v Praze. a) pro kreslení a malo- vání b) pro umělé vyšívání.

průmyslov škola v Praga

15 article

Fysická způsobilost. Ah- solvování měšť. školy s naprosto uspokojivým výsledkem. Zkouška při- jímací, při které může býti upuštěno buď od jednotlivých neb všech předmětů, jestlíže z vy- svědčení patrno, že ucha- zeč žádané znalosti sku- tečně má.

16 article

C. k. česká státní průmyslová škola v Plzni.

státní průmyslový škola v Plzeň

17 article

C. k. česká

20 article

průmyslová škola v Praze.

průmyslový škola v Praga

21 article

C. k. čenká státní průmyslová škola v Brně.

státní průmyslový škola v Brno

22 article

Totét Doklad předběžného vzdělání praktického.

23 article

C. k. odborná škola pro zpracování dřeva v Chradimi. C. k. odborná škola sochařská a kamenická v Hořicich.

25 article

C. k. odborná škola pro umělecké zámečnictvi v Hradci Králové.

Hradec Králové

26 article

Tělesná způsobilost.

27 article

*) Dispense nedokončeného 15. roku (až do šest měsíců) může uděliti zemská školní rada. Označení ústavu Dvoutřídní obchodní školy. Vyšší obchodní školy ev. akademie. Nautická škola. Král. česká zem střední hosp. škola v Chrudimi. Král. česká zem střední hospodážská školav Roudnici, Hracholuskách. Zem. hospodář střední škola v Přerově.

Král Chrudim Roudnice Hracholusky Přerov

28 article

Lesnická škola v Písku. První veřejná sladovni cká škola v Praze.

Písek cká škola v Praga

29 article

Lihovarnická školav Praze.

Praha

30 article

C. a k. kadetní školy

31 article

C. . k. zeměbranncká ka detní škola.

32 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — O knížce hraběte Otakara Czernina »Rakouské volební právo a parlament« velice vřelou studii napsal do »Bohemie« domácí její právník dr. Lingg, až dosud proslulý jako znalee ze známého sporu o výkladce na uličních po- zemcích zřízené. Historický protistátoprávník z prastarého českého rodu Černínů mohl být po svém centralistickém kredu, v brožuře slavně prohlášeném, ovšem jist, že mu spějí vstříc všechna srdce tábora německoliberálního, jichž tlumočníkem stal se nyní p. dr. Lingg. Pan hrabě má toliž ryze české jméno i původ jest tedy uchráněn před nenávistí, kterou ně- mečtí liberálové chovají vůči české šlechtě s německými jmény, třeba druhdy výslovně hlásila se k národnosti německé .. . Větší část lásky k tomuto potomku Drslaviců ovšem upjala se na vřelost, s jakou obrací se hrabě ve své reformní brožuře proti české snaze po samo- statnosti, proti českému federativnímu programu a za jedinou větu jeho brožury, že upokojení českých národních požadavků by vzbudilo na

Czernin doktor Lingg Černín Bohemia

33 article

všech stranách monarchie boj bezmezně prudký, jejž překonati bylo by nemožno, a jenž zna- menal by rozpadnutí monarchie« zasluhuje, aby počten byl mezi nejpřednější patrony německo- liberálního nebe, v němž dosud zastával jen skrovné místo. Jeho nadšení pro »jednotnou ně- meckou parlamentní řeč«, pro nutnost »německé prostředkovací řeči ve státní správě«, na kte- réžto třídní pojmy roztlouká p. hirabě s tát n němčinu, stačí, aby byl s jásotem přija veškerým ostatním mimoliberálním německým světem, snažicím se o »zabezpečení stálního německého jazyka zákonem«. Cena hraběeí bro- žury, pokud se obírá českým programem, adre- sované konservativnímu velkostatkářstvu českému se žádosti, aby utvořilo s ústavověrnými kava- liry své kurie nerozdílnou panskou jednotu prot českému národu, jeho programu, jeho boji za práva jazyka, nebudiž na tomto místě zkou- mána. Toho ovšem není zajisté ani zapotřeb tim méně, že k vyvrácení státního práva če ského hr. Otakar Czernin nic nového nepřináší

Czernin

34 article

Státník, který přimlouvá se za uznání státní němčiny, za úplnou germanisaci rakouské mo- narchie, tudíž za uzákonění německého jejího karakteru, který tudíž připouští možnost delšího trvání dvou suvorenních německých císařství Evropě pod dvěma žezly, jest vůbec státně po- litický primitivista, a že by hr. Czernin byl uvě domělým aneb vědomým Všeněmcem přece ří nelze. Sám vyslovuje se proti snahám všeněme ekým, s nimiž se přece v bodě státní němčiny setkává, jako antipatriotickým a antidynastickým. třeba že o vzniku všeněmecké strany měl na ruby obrácené poněti, praví-li, že vznik Vše- němců zaviněn českou federalistickou tendeneí Kongeniální kritik dr. Lingg zaznamenává tuv závorce; Tato přičina, pro kterouž všeněmecké hnutí vzniknouti mohlo, zasluhuje zapamato- vání!! Leč nepoměrně důležitějším než to, co ** Oněm absolventům zemských středních škol kteří mohou vykázati nejméně dobrý prospěch, může býti dovoleno pokračovati ve studiích jako řádným posluchačům na král. české hospodářské akademii v Táboře neb Děčíně Libverdě. Jako »mimořádní« posluchači těchto akademií mohou býti přijati absolventi měšťanských škol, dokáží-li potřebné vě- domosti, aby s prospěchem ovládati mohli veškeru učební látku nebo speciálně zvolené discipliny. Poče »mimořádných« posluchačů jest však omezen. ***) Absolventi této školy, kleří mohou vykázal nejméně dobrý prospěch a chvalitebné mravy, mohou býti příjati do vyššího lesnického úslavu v Písku.

Czernin Lingg Evropa Tábor Děčín Písek

35 article Podmínky příjeti

Podmínky příjeti Předpsaná zkouška při- jímací se absolventům měšť. škol z pravidla odpouští. Bližší podmínky pro při- jetí v ustanovení jednot- livých těchto ústavů. Přímá zkouška přijímaci ze všech předmětů pří- pravného kursu.

36 article Absolvování měšťanské

Absolvování měšťanské školy nejméně s »uspo- kojivým« prospěchem. Stáří nejméně 15 let. aneb dokončení 15. roku během školního roku.“ Absolvování měšť. školy s »uspokojivým« pro- spěchem. Stáří asi te let. Silná télesná kon- stiluce. Stáří 16 let; 1 rok před běžné praxe.“eey Sláří šestnácti let. Da- kaz vyučení nebo nej- méně jednoroční praxe sladovnické. Absolvování školy mě- šťanské s »chvaliteb- ným« prospěchem. Při- jimací zkouška z fysiky a chemie, jakož i ze základů zemědělského lihovarnictví. Lihovar- nická praxe nejméně jedné kampaně v trvání 6—8 měsíců. Stáří 18 let. Absolvování měšťanské školy s jednoročním učebním kursem s ní spojeným (IV. třída mě- šťanských škol) s nej- méně »uspokojivým prospěchem«, s předpo- kladem, že na tomto kursu algebře vyučo- valo se dle osnovy učiva, jež stojí na rovni člyřem nižším třídám střední školy; že bylo vyučováno frančiněa němčině (léto jako po- vinnému předmětu) jako na nižších středních školách.

37 article

ke spisu černínskému napsal dr. Lingg, jest za- jisté projev mluvčího za český konservativnt velkostatek, hraběte Jindřicha Clam-Martinice. uveřejněný ve velkostatkářském orgáně pražském v odpověď na nabídku splynutí konservativního velkostatkářstva s ústaváckým v jeden tábor. Hrabě Clam Martinie odpírá tvrzení Czerninovu, že by žádná z obou velkostatkářských skupin ve vlastním smyslu nebyla už nacionální, ovšem odpírá typicky nerozhodným způsobem, řka, že »toto tvrzení neshledává přiléhavým.« Za to odmítá možnost splynuti obou tábor velkostatkářských pro dobu dohlednou i po- kračuje:

doktor Lingg Jindřich clam Martinic Martinius Czerninův

38 article

»Ono upřímné spolužilí s národními stranam obou národností jako za doby našich velikých před- bojovníků, ovšem již neexistuje. Národní boj za- veden byl v cesty, na jakéž jej následovati nemů žeme a hlavní myšlenka našich otců, říšsko patriotická myšlenka, kteráž v posílen jednotlivých zemí viděla sesílení říše, zdá se, ž utone ve víra národních a sociálních bojů. Základ- ních zásad tohoto zděděného programu chcemes po čas života vysoce vážití a chraniti. Nikdo však nebude upírati, že také programy stran nejsou ne- měnitelně pro věčnost stvořeny, že se muší nutně době přispůsobovati jak jich nositelé, jen když zá- kladní zásady bez pohromy ze zápasů současných z generace na generaci přecházejí. Nikdo však, kdo nestranně soudí, také neupře, že ostří protiv mezi oběma tábory velkostatku od dob ústavního boje až do dnešní doby značně ubylo, že společné mo- menty významem svým více na jevo vystoupily. i jest tudíž pochopitelna v dobách, kdy se nám politické osvědčování těchto momentů zdá ob- zvlášť důležitým, snaha, že vyhledává se to, co nás pojí a to vynechává, co nás rozděluje. Jakkoli ne- souhlasím se vším, co v brožuře stojí, přece kon- statuji její objektivnost, vlastenecký a smířlivý rys. i vítám ji jako východiště dalších publicistických úvah« . ..

39 article

Konstatuje-li konservativní velkostatkár zvlaž- nění styků s národem, není čeho oplakávati, vřelými nikdy nebyly, nazývá-li se však Czer- ninův centralistický, protistáto- právní, protifederační, státně ně- mecký program ve stati Cla m Martinicem podepsané, vítaný m, smířlivým, vlasteneckým, pak jes oprávněn všechon úžas, pak nutno doznali, že po bojovníci před bojovníkům nestači ani po pás, a jisto, že věc národa postavena na něm samém, jakož při ní, jako věci n árodn krom lidu nikdo nikdy upřímně nestál. — Ústřední výbor Národní rady česk konal dne 1. srpna VIII. svoji schůzi za před- sednictví dra. Herolda. Obsáhlá zpráva předsed- nictva o činnosti Národní rady české sdělila vý- sledek úspěšných intervencí, jakož i celou řadu důležitých akeí ve směru infor- mace ciziny o národě českém, dále ná- rodohospodářského povznesení i orga- nisace naší, akcí pro české menšiny ve všech zemích koruny české, zejmena také vo- lebního výboru, odboru státopráv- ního, odboru jazykového (zejmena pokud se týče velkých akcí statistických i iniciativních) oboru samosprávného (mimo jiné usne- seno vydati z oboru samosprávy první čislo sbírky »Sdělení Národní rady české«). Z odboru kolkovního se doporučuje vzhledem k růz- ným dolazům korporací samosprávných, aby kolků národních bylo užíváno ve veškerém úra- dování, avšak s výslovnou výjimkou t. zv. »ve- řejných listin« (jako jsou domovské listy, če- lední a pracovní knižky, dobytčí pasy a pod.). jichž přesné znění jest zákonně stanoveno. Dále usneseno vydati vzhledem k četným objednáv- kám národní kolek jednokoruno vý dle vkusného návrhu, vypracovaného na dopo- ručení professorů umělecko-průmyslové školy pp.

Martinic Herold národní rada uměleckýprůmyslový škola

40 article

Klenky z Vlastimilů a K. V. Maška, absolven- tem téže p. Karlem Mašínem. Vzata na vědomí také zpráva komise organisační ve směru doplnění organisace dosavadní, dále výkonné kanceláře i organisace národního kolku; také schválen návrh téže komise, aby vzhledem k tomu, že v zájmu věci nelze Národní radě české ani dodatečně zprávy z vlastní obsáhlé už dnes úspěšně činnosti její uveřejňo- vati, svolány byly koncem září důvěrne krajské schůze důvěrníků Národní rady české, především ze samosprávných a národních organisací, kdež by byla učiněna věcná sdě- lení o posavadní práci a dalších úkolech vše- národní instituce této. Ke konci schůze, v níž zejmena také upozorňoval znovu pan JUDr. Palkovský z Moravské Ostravy na důležitost, ale i ohroženost Ostravska a na potřebu všeobecné podpory podniku Národní loterie mo- ravsko-ostravské ve prospěch národní obrany tamější, usnesena ještě tato doplnění od- borů: členy odboru státoprávního jmenován dále poslanci Václav Klořáč a Ant. Zázvorka docent dr. Vavřinek; členy odboru samospráv- ného zástupei české sekce Lékařské komory pro království české pp. MUDr. J. Koutník a MUDr Ant. Zeman; jako zástupei Českoslovanské jed noty pp. JUDr. Jindřich Rychlik do odborů ja zykového a menšinového a MUDr. Viktor Sedlá- ček do odborů osvělového a národohospodář ského. Schválením zápisů schůzí moravského odboru Národní rady české a vyřízením záleži- tostí správních byla schůze skončenu.

Klenk Vlastimil K V Mašek Mašín JUDr Palkovský Klořáč Antonín Zázvorka doktor Vavřinek MUDr J Koutník Zeman Rychlik Viktor sedlat Ostrava Ostravsko důvěrník národní rada lékařský komora pro království český page moravský odbor národní rada MUDr Ant

41 article

— Osobní. C. k. dvorní rada a finanční okresn ředitel Josef Novotný nastoupil dne 2. srpna I. r. několikanedělní dovolenou. — Docent MÚD V. Piťha mešká v měsíci srpnu mimo Prahu. — Ze zemského výboru král. českého. Zemsk výbor v království českém učinil ve věerejším sezen svém, konaném včera dne 2. srpna za předsednictv nejvyššího maršálka zemského knižele Jiřího Lob- kovice kromě drobných administrativních usnesení tato usnesení důležitější: (Náklad na národn školství.) Do zemského rozpočtu na rok 1900 budiž vložena potřeba na národní školství v obnosu 37,243.089 korun na místě pro nynější rok ustano- vených 37,194.709 korun. (Koupě nových po- zemků pro ústav choromyslných v Boh- nicích.) Dále schváliti kupní smlouvu na zakoupen tří jiter pozemků katastrálních č. 59 v obci lišnick ke statku bohnickému přináležející, pro účely nového ústavu pto choromyslné. (Subvence na stavbu dómu svatovítského) Povoliti výplatu polo- viční subvence na stavbu chrámu sv. Víta na Hrad- čanech v obnosu 25.000 K. (Vypracování pro- jektu zelezného mostu přes Litavku. Dále usnesl se zemský výbor po žádosti okresního zastupitelstva v Hořovicích, svoliti, aby technické od dělení zemského výboru vypracovati smělo projek železného mostu přes Litavku v Lochovicích s zvláštním zřetelem na přiští regulaci říčky Litavky (Příspěvek na regulaci a melioraci Ci dliny.) K žádosti vodního družstva na Cidlině v poli tickém okresu poděbradském usneseno převzíti n zemi příslušný příspěvek na regulaci a melioraci ve výši jak základním melioračním rozvrhem byla sta- novena, jestliže úpravu Cidliny v tomto okresu pře- vezme zemská komise pro úpravu vodní, jež provádět hude úoravu Cidliny v sousednín okresu chlumeckém

Novotná docent MÚD V Piťha Jiří lob svatý . Vít Praha Litavka Hořovice Lochovice Cidlina zemský výbor král . český

42 article

— Na vzdělání českých dítek Úslřední Matie školské dne 31. července přispěli: Odbor Ú. MI. S v Blatné 100.—, z pokl. č. 1032 v Humpolci 8.—, odbon v Týnci n. L. 300.—, vlastenecká společnost »Smako váci« v Lomnici n. Pop. 200.—, odbor Ú. M. Š. v Miro ticích 4.—, odbor v Novém Městě n. Met. 200.— odbor v Pardubicích 2151.78, odbor v Jevíčku 100.— odbor ve Znojmě 800.—, tél. jednota »Sokol« v Hum polci 60.—, při svatbě pana Bohumila Fikara a sl. Boženy Zhoufovy v Újezdě Podhorném 6.—, sbírk při první mši sv. pana P. K. Kalenského 8.— při primie P. Jana Rouše v Čikově 15.—. — Dne 1. srpna při- spěli: Při svatbě pana K. Košťála na Smíchově vy- bráno panem E. Schmutzlerem 4.40, odbor Ú. M.S v Rakovníku 10.—, odbor v České Skalici 725.59 z pokl. č. 1036 v Nezdášově 10.—, z pokl. č. 814 ve Starém Sedle 8.—, studující v Hloubětíně splátku na diplom 17.—, odbor Ú. M. Š. v Žižkově 1000).—. — Jiří Jakovlevič Izvěkov. S českou pravoslavnou obci v Praze rozloučil se ve dnech právě minulých dlouholetý žalmista (psalomščik) slovanského chrámu sv. Mikuláše ruské, pravoslavné církve. Pocházeje sám z duchovní rodiny v rjazanské gubernii, Jurii J. Izvěkov byl od mládí proniknut duchem pravoslavni křesťanské a čistě velikoruské národní výchovy. Otee záhy ztratil. Jurij Jakovlevič naby! znamenitého po- všechného a duchovního vzdělání v bohosloveckém semináři v Kyjevě a dokončil je s prvým slupněm vyznamenání na „Duchovní akademii“ téhož starého střediska prvobytné křestanské osvěty na Rusi z dol Vladimirových. Město Libušino, kam poslán byl téměl před desetiletím, stalo se mu záhy druhým domovem.

Pop Ú M Š Fikar Zhoufův Kalenský K Košťál E Schmutzler M S Jakovlevič Mikuláš ruský J Izvěkov Rus Vladimirův Blatná Humpolec Týnec Lomnice Mira Nový město můj Met Pardubice Jevíčko Znojmo Huma Újezd Podhorný Čikov Smíchov Rakovník Český Skalica Starý Sedlo Hloubětín Žižkov Praha Kyjev Libušin Úslřední Matie odbor Ú Sokol

43 article

Zde založil si vlastní domácnost a uvedl do ní mladi stvou choť, také z rodiny duchovní, spříbuzněné s mi- nistrem hr. Lamzdorfem. Ze šťastného manželstv zrodily se mu v Praze dvě dítky, dceruška a letos ještě synek.. Záhy po přesazení do Prahy osvojilsi pan Izvěkov neobyčejně plynně český jazyk. studoval pilně český živol, literaturu a především hudbu. Uvě domělé národní snahy předních tvěrců české uměl hudby, Křižkovského, Smetany, Fibicha a zvláště Dvořáka, z mladých skladatelů Suka a Nováka, tolik ještě pevněji utvrdily mladého žalmistu v oprávně- nosti snah novoruské národní školy hudební. Na Rus modní, západoevropský ekleklism u valné části ru- ských hudebníků, s Rubinsteinem v čele, zanechal z počátku silný vliv také na Izvěkovu. V Praze vy- prostil se však z něho záhy docela. Dvouleté studium harmonie a kontrapunktu u člena státní zkušební ko- mise, skladatele našeho Vítězslava Nováka, který Jurie Jakovleviče počítá mezi své nejnadanější žáky, pod- píralo vydatně jeho skladatelskou činnost. Co učitel jeho V. Novák plnil na Moravě a Slovensku, to Izvě kov jal se následovati v mnohých prázdninách letních na Rusi, kráčeje ve světlé stopě Baláktrevově, Rim- ského-Korsakova a jiných národních skladatelů ru- ských: za letního sídla v Sergijevě Posadu vycházel do vst širokého okolí moskevské a rjazanské gubernie se zápisníkem v kapse a Edisonovým fonografem v r- kách, zapisuje a zachycuje nové, posud nikde neza- psané a neuveřejněné národní pisně velikoruské. Vý- sledkem byla tu celá řada svazků a sešitů národních

Izvěkov Křižkovský Smetan Fibich Dvořák Suk Novák Rubinstein Jurie Jakovlevič V Novák Izv Baláktrevův Korsakův Edisonův Praha Rus Morava Slovensko Sergijeva posada

44 article

písní, jím pak upravených pro ženské, mužské a smíšené sbory. Mnohé jsou již vytištěny, jiné posu v rukopise. U Jurgensona v Moskvě vydal mladý žal- mista r. 1901 schválením censury „Dvadeať narod- nych pěsen dlja směšannago chora“ ze sborníku písňové expedice „Ruské geografické společ- nosti“. Ve všech svých sbornících písní objasnil v soulad s hudbou krásně uvedl nevšední rhytmické bohatství a nepravidelnosti časomíry lidového básni- ctví v praktickém hudebním užití ve mnohoslohových písních ruských. To byl úkol nelehký. Ještě důležitější byla v Praze jeho skladalelská a upravovatelská čin- nost v oboru hudby církevní. Jako odborný znalec postihl při slovanském chrámě sv. Mikuláše veliký nedostatek hudebních pomůcek pro místní po- třebu. To pocitil ještě více, když převzal v něm dobro- volně, bez nároků na odměnu, nehledě na své velmi skrovné prostředky, po zesnulém prof. Aug. Vysko- čilovi řízení sboru pěvců. Krásná jeho snaha, sezná- miti Čechy s původní, neporušenou ryzostí pravo- slavně křesťanských cirkevních sporů za lepších hmol- ných poměrů slovanského chrámu v Praze byla by našla vdčěné působiště. Izvěkovu bylo lu stavěti od základu dílo, na mnohá léta rozvržené. Ujal se ho s uznání hodnou obělavostí. Nejprve vydal vlastními obělmi a nákladem z nevelikéno svého důchodu nutné hudeb- niny jazykem starostovanským (cyrillo-melhodějským) s připojeným českým překladem. Obětavě, bez naděje na nejmenší náhradu výloh podniknuté velikolepé soustavné vydávání celoročních církevních zpěvů zů- stalo jeho náhlým přejožením, žel, v samém počátku.

Mikuláš veliký Aug Čecho Moskva Praha

45 article

Právě v minulé zimě vydal v pěkné úpravě a tiskem „Politiky“ dvacet svazků duchovních skladeb na prvý hlas oktoichu (osmihlasníku) pro celo- noční bdění (ftřních) pod názvem: „Melodiji zna- mennsgo kijevskago, grečeskago i bol- garskago rozpěvov“. Zvláště vydání velikéh „Kanonu“ v partituře s podloženým klavírním vý- tahem svědčí výmluvně o krajní obělavosti p. Izvě- kova, sloužiti nezištně ideji poznání církevní hudby pravoslavné mezi Čechy v celé její velebné, neporu- šené kráse, ideji, která snad teprve po dlouhých letech aspoň mravně odmění snahu svého původce. V ro- stoucích rodinných starostech byl Izvěkov nucen uchý- liti se také k soukromému vyučování ruskému jazyku Znamenitá znalost češtiny usnadnila mu značně tento úkol. Srovnáním obou bratrských jazyků poznal Izvě- kov jich rozdíly. Mohl tak lehko odstraniti nesnáze stavící se Čechům v cestu osvojení ruštiny. Vycházeje ze Šerclovy veliké a znamenité „Mluvnice jazyka r- ského“ (náklad J. Otty), doplnil neb objasnil zkuše- nosti své o hudební stránce ruského jazyka ve smyslu

Izvěkov Čecho Šerclův J Ott Čechy

46 article

Šerelově roku 1904 v prakticky cenné brožuře „Ob- tíže ruské výslovnosti pro Čechy“. Veliký úspěch a bystré rozšíření této pomůcky mezi Čechy poučily jej o živém zájmu a vřelé lásce Čechů k ru- skému jazyku i národu a vzpružovaly ještě více jeho ideální snahy a činnost. V posledních létech jal se horlivě studovati hlaholské literární památky a dějiny staročeské (cyrillo-melhodějské) křesťansko-pravoslav- né církve. Jeho vysoké akademické vzdětání i tulo vnikalo hluboce ve zvolený předmět. Nejprve prostu doval v nepatrném počtu zachované a s desek n starých vazbách sňaté zbytky kdysi bohaté knihovny zaniklého slovanského kláštera v Emausích, chované většinou v knihovně musea království českého. Ne prozkoumané, nepročtené a posud nikde nevydané zbytky drahocenných českému srdci hiaholských cír kevních památek v naší literatuře popsal a otiskl mla- dý, učený bohoslov právě letes v „Časopise muse král. českého“ ve stati „Zbytky hlaholskéh písemnictví v Praze“. lzvěkov kráčel tu slo pou svých znamenitých předehůdců-badatelů P. Ša faříka, V. Hanky, J. Koláře, Ad. Patery a P. Syrku Jiné neukončené studie odváží s sebou právě do Haag v rukopise, kam je povolán ke konsulátnímu chrámu Toto přesazení mladého bohostova-žalmisty i hudeb níka z Prahy je skutečně nenahraditelnou ztrátou pro

Šerelův Čecho P Š fařík V Hank J Kolář Ada Patera Ob Čechy Emausy Praha Haag muzeum království

47 article

Čechy vůbec a pro mladou, lelos vzniklou českou pravoslavnou obec zvláště. Je nejvýmluvnějším svě dectvím, že hmotné poměry duchovní správy slo vanského chrámu sv. Mikuláše nejsou skvělé. Ne budou také lepší, dokud jediný slovanský chrám Praze bude vydržován soukromými prostředky „Slovanského blahočinného spolku“ v Petrohradě pokud nepřejde do státní správy. To je věc, těsně spo- jená s olázkou založení ruského konsulátu v Praze Citelná ztráta působnosti p. Izvěkova jeho odjezden z Prahy nejlépe potvrzuje lichost a mravní nízkos klevetných pověstí, šířených o duchovní správě chrá mu sv. Mikuláše a zvlášť o mladé české pravoslavno obci také tiskem v prolestech jejích odpůrců z řa zdejší lutheránské obce, že je nástrojem agitace pro pravoslaví, podporované zvláště ruskou vládou i) Vždyť veliká úsilí všech duchovních správců slovan ského chrámu sv. Mikuláše, bývalých i nynějšího o jeho převzetí do státní ruské správy zůstala posu marna. Důchod ruské duchovní správy v Praze jes odkázán posud na vedlejší příjem z milodarů a sbírel Rusů, navštěvujících chrém sv. Petra a Pavla v Karlo- vých Varoch. A právě každoroční náktadný letní po- byt pana Izvěkova s celou rodinou v tomto lázeňském městě, který on pokládal pro sebe na základě smiouvy nezávazným, protože dobrovolným, byr mu v nedo statečnosti jiných důchodů pohnulkou, hledati lepě položení pro rodinu při konsulátním chrámu rusk církve v Haagu. Česká pravoslavná obec doufá, že shledá se s panem Izvěkovem v Praze netoliko o ča- stějších prázdninových zájezdech, ale časem zas trvale. — Jubileum. Dne 1. srpna slavil 25letě jubileun zasloužilý zahradník II. a III. hřbitova olšanského- p. Karel Kuchař. Jeho kollegové, jakož i ostatn personál hřbitovní v den ten prolevili oslavenci uznán

svatý . Mikuláš Mikuláš Rus Petro Pavel Izvěkův Izvěkov Kuchař Čechy Praha Petrohrad Karla Haag Olšanský východ Varochy

48 article

jeho záslužně činnosti; také obecenstvo dalo mu n jevo své uznání, jsouc si dobře vědomo, jak p. Kuchal vždy pečoval o největší pořádek na hřbitovech za doby zimní a letní. Se slzami v očích děkoval jubilan za blahopřání a uznání z kruhů těchlo — Dary. Podpůrnému spolku cukrovarniekých úřadníků v Praze věnovali: p. A. Schram, lovárník v Praze, 20 K na místo věnce na rakev zemřelého p. K. Steina, kupce v Praze: Spolek východo- českých cukrovarníků v Praze na místo věn- ců na rakev f pp. Julia Šťastného, řed. cukrovaru n Mělníce, a Karla Ubella, techn. správce téhož cukro- varu, 30 — Výstava amateurů v Náchodě zahájena byl dne 30. července 1905 v aule obecní jubil, reálky

A Schram K Stein Šťastný Ubell Praha Mělník Náchod spolek východníčeský cukrovarník

49 article

V důstojné této místnosti shromáždili se zástupci všech samosprávných a císařských úřadů, jakož všichni pozvaní hosté. Po úvodě předsedy místního mužského odboru U. M. Šk. pana Frant. Moce, v němž vyložen vznik a účel výstavy a poděkováno všem korporacím a dobrodincům, jejichž přispěním realisace zamýšleného podniku provedena byla, uja se slova první čestuý předseda výstav. komilétu pan c. k. okresní hejtman Karel Dostrašil. Vřelými slovy ocenil zvláště šlechetnou snahu zúčastněného učitelstva, které již pořádáním výstavy pro uměle- ckou výchovu, jakož i nynější výstavy amateurů chce estetický cit lidu povznésti a vkns jeho vzdě- lávati. Provolav činnosti této »Na zdare, prohlásil výstavu za zahájenou. Druhý čestný předseda výst. komitétn, starosta města, továrník p. Josef Barto sl., projeviv jménem sl. městské rady radost nad čilou drobnou prací národní v pohraničním městě našem, přál výslavnímu komitétu, aby nejen občan- stvo města našeho, ale i okolí snahu jeho hojnou návštěvou výstavy odměnilo, aby tím Matici důstojný jubilejní dar získán byl. Potom odebrali se přítomní do výstavních místností v II. poschodí. Práce ama- teurů vkusně seřaděně v pěti rozsáhlých odděleních. překvapily každého návštěvníka. Odď. I. obsahuje práce pana prof. Terše, jež vlastně rázovitostí svou prozrazují umělce. V odď. II. vynikají práce českého klubu fotografd amateurů, fotografie pana učitele Ši- můnka, ruční práce hospodyňské školy v Opočně, malby slč. Běly Kremličkovy z České Skalice a pana učitele Hauera z Duchcova. Odd. III. předvádí krásné ukázky národního vyšívání dam z Nov. Města n. M., malby a vypalované práce slč. A. Böumovy, sle. J.

M Šk František Moc Karel Barta profesor Terš Kremličkův Hauer A Böumův Duchcov Český Skalica

50 article

Löwenstammovy a četných jiných amateurů. V odd. IV. (Náchod) pozoruhodny jsou malby pana c.k. okr. hejtmana K. Dostrašila, p. prof. Víla, pp. učitel Kolovrátka a Vosátky, basreliefy p. řed. Engla ap. říd. učitele Luncara, pérokresby p. em. c. k. okres. inspektora Jana Dobeše a ruční práce náchodských dam. Páté oddělení pak obsahuje krásné malby žákyň měšť. školy v Červ. Kostelci na látkách, mravenčí píle vyžadující vrubořezy p. učit. Horáčka ze Zbeč- níka, kteréž provedeny jsou dle vlastních návrhů, olejomalby slě. Žofie Bílovy z České Skalice, pp. učitelů Kopáže a Reifa z Humpolce, p. Šrámka z Třebechovic, p. Veselého ze Smíchova, vrubořezy slč. Bednářovy z Náchoda. Zvláštností oddělení tohoto jsou ukázky paličkovaných krajek ze Žamberecka, zaslané p drem J. Klumparem z Hradce Královéa ukázky šerebeku, lidové práce z Mor. Valašska. Vý- stava otevřena je každodenně od 8. hod. ranní do 7. hodiny večerní. Vstupné za osobu 40 hal., děl- nický lístek 20 hal, dětský 10 hal. Výstavní katalogy po 10 hal. — Abiturienti c. k. učítelského ústavu v Prane z roku 1885 ročník B sejdou se společně s ročníkem A poprvé po 20 létech dne 7. srpna t. r. o 10. hod. dopolední v hotelu p. K. Brejšky ve Spálené ulici v Praze, kdež bude i společný oběd. Vše bližší bude tam účastníkům sděleno. Kollegové přijďte všichni Bohumil Budík, řídící učitel v Lišni u Prahy, svo- lavatel.

Löwenstammův profesor Kolovrátek Vosátka Luncar Dobeš Horáček Bílův Kopaze Reif Šrámek Veselý Bednářův J Klumpar K Brejšek Budík Náchod Kostelec Zbeč Český Skalica Humpolec Třebechovice Smíchov Žamberecko Hradec Morava Valašsko Prane Spálená ulice Praha Lišni

51 article

— Velkostatek Litfengrůn. Ve včerejším odpo- ledním vydání zaznamenali jsme kolující pověsť chyslanem prodeji velkostatku Littengrůnu. Ve věci té sděluje se nám s příslušné strany, že podnikatel slaveb p. Samec z Král. Vinohradů Městské spořitelně skutečně nabídku učinil, že však správa spořitelny o této nabidce ještě nerozhodla. — Z kuraloria pro sanování sv.-václavské zá- ložny v Praze. Ode dne, kdy započato bylo s výplatou 25% vyrovnávací kvoty na vkladní knížky svatová- clavské záložny v Praze, t. j. ode dne 27. července 1905 vyplaceno bylo kuratoriem pro sanování svato- václavské záložny prostřednictvím záložny „Důvěry 427 vkladních knížek. Zároveň s tímto vyplácením pak přijímány další přihlášky na výplatu vyrovnaci kvoty a přijato jich v téže době dalších 305. — Ke zvláštnímu vlaku do Karlových Varů vy- dávají jízdní lístky ještě pp.: J. J. Hladík, obchodník vedle „Zlaté husy“ na Václavském nám., J. Janoch hostinský „u Primasů“, a Fr. Sirotek v městské tržnici. Přihlášky k ubytování, jež ochotně obstará Slovanská beseda karlovarská, přijímají se pouze do zejtřka. Jízdné obnáši s 30denni platností listků v 2. třídě 13 kor. a ve 3. trídě 7 K 60 h. Vlak vyjed z nádraží spol. rak.-uherské státní dráhy v 5.30 ráno a zastaví pouze v Brusce (v 5.50 hod.) a na Kladně (v 6.20 hod.). Na nádraží se nikde jízdní lístky ne- vydávají k tomuto vlaku

Samec Král Hladík J Janoch Primas Praha Karlová Vary Václavský já Francie Kladno

52 article

— Soudní dražba. V soudní dražební síni v Praz konati se bude v pátek dne 4. srpna 1905 od 1/29. nod dopoledne veřejná dražba. Prodávati se budou: Zlaté panské hodinky a různé skvosty, různý nábytek domácí zařízení, starší šatstvo. Z volně ruky prodá se staré piuno, velká partie knih zábavných, poučných i školních, z větší části německých, nových i antikvár- — Změny držebností. Majetník velkostatku a re- alit pan JUC. Jaroslav Tomášů koupil od podnikatele staveb p. Františka Müllera domy čp. 149/II., 1999/II. nároží Křemencovy ul. a v Jirchářích za 319.000 ko Vůči tomu převzal pan Müller od p. Tomášů domy čp. 535—VII. a 536—VII. v Dobrovského ul. v Hole- šovicích—Bubnech a domy čp. 148 a 165 v Nuslích dům čp. 38 v Horní Krči, dům čp. 115 v Střešovi cích a dále pozemky č. kat. 147 a 148 ve výměře 500 čtv. sáhů v Podole. — Honební sezona... Až do konce minulého mě- síce ozývaly se po lesích jen ojedinělé výstřely my- slivců, čekajících na srnce, nesly se ozvěnou ho- rami i plání a umlkaly ponenáhlu ve vonném, vlahém vzduchu letního večera, Avšak od prvního srpna lomu jinak! Přísný zákon o hájení zvěře dovoluje od té chvíle odstřel a hony, a tak oživnou opět revíry, na delší čas odmlčelé. Naší drobné zvěři nastává těžká doba pronásledování. Staří, od loňska již zkušení její příslušníci všemožnými úskoky hledice uniknouti lovci i slídícímu psu, budou dávati výstrahu mladým, letošním druhům a družkám; než daleko- nosná lankasterka a dobrý vítr ohařův přináší zhoubu.

JUC Jaroslav Tomáš Müller Tomáš dom Křemencův ulice Dobrovský ulice Bubno Nusle Horní Krč Podol 1999 / II

53 article

Dunění ran a ohlas vydávajících psů, křik honců ohlašujících zvěř a rozkazy pána honu ponesou s lány polí, z nichž každé chvíle -hřmotně zdvihne s hejno koroptví, v řadách lovců zablýskne a třeskne rána. Jen několikeré škubnutí zadní perutí a koroptev končí život. Oběť střelce, jemuž dostata se na mušku! Dokud ještě tu lam obilí stojí na polích, nemůže se plně rozvinouti obraz honby; avšak v několika týd- nech, až poslední mandel svezen bude do stodoly počne rej do opravdy. Zatím vyroste, vybarví se zvěl a úlovek bude značnější a vítanější... Honba, dříve privilej jedíného téměř stavu, aristokracie, stala s nyní zábavou, sportem téměř všech stavů; a je při- rozeno, že její zajímavost a lákavost, jakož i zdravý pohyb na venkovském vzduchu, získají honbě časem ještě více přátel. V sezoně letošní: Lovcům zdar — Kanalisace Vltavy z Prahy do Mělníka doho- fovena. Předevčírem dokončena byla jedna z nejza- jímavějších staveb českých: Poboční kaná Vraňany—Hořín. Tím dohotoveno veliké díl- splavnění Vltavy od Prahy do Mělní- ka pro lodní plavbu, jímž otevírá se spojení Vltavy s Labem, tedy dráha národohospodářsky velice důle- žitá. Kanál odbočuje od Vítavy, vede v délce 10 km. po levém břehu vltavském od Vraňan k vesničce H - řínu, přetínaje skoro přímo velký oblouk, kterýms Vitava před svým vyústěním na východ zabýbá ústí přímo pod Mělníkem do Labe, asi 300 m. pod jeho spojením se s Vitavou. Několik set metrů po proudu od počátku kanálu postaven jest přes Vltavu poslední její hradlový jez vraňanský. Při plavbě bude jez vraňanský vztýčen a bude do starého řečiště pouštěti pouze množství vody, nutné pro voroplavbu, vše ostatní půjde kanálem, kterým se lodní plavb nyní povede. ních.

Vitava Vltava Praha Mělník Vraňany Hořín Labe km