ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 71564880-78eb-11dc-9f80-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 83, person 68, work 7, org 9
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 3. srpna 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 21.
4 article
Na ranní a odpol. Histy předplání sus v Praze v admainistrati a mšsíe na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí čonáškoa na čtvrt leta . . . . 7 K 50h ve flislkáchi 2K80 na naěsíe a Poštont za měste stort leta . . . . 9 K e s drojí zásilkou na měsín na čtvrt lota
Praha
5 article Rozhodnutí vlády v otázce če- ských poboček ve Slezsku.
Rozhodnutí vlády v otázce če- ských poboček ve Slezsku. Konečně rozhodnuto! Včerejší ministerská rada, k níž sjeli se členové kabinetu Gautschova z blízka i z dálky — rozhodla se pro zrušení obou českých poboček při německém paedagogiu v Opavě pro zřízení samostatného a úpl- ného českého ústavu učitelskéh pro více než 130.000 Čechů slezských — v Polské Ostravě. To jest tedy ono »Kolumbovo vejce« - ono »všechny strany uspokojující rozřešení,« které baron Gautsch dne 21. června ve své programové řeči nám jako Němcům sliboval. Do jaké míry budou jím uspokojeni na- šinci ve Slezsku, jasně a důkladně vy- ložil předevčírem veřejnosti české v našem listu výborný znalec poměrův slezských, poslanec p Václav Hrubý. Za hrozných, přímo barbarských poměrů, jaké panují pro národ náš v obecném školstv slezském, uvitají konečné zřízení prvního, úpl- ného ústavu pro vzdělání českých učitelů jako nemalý krok ku předu, ba jako vysvobození a spásu porobeného lidu našeho z jařma staleté, nejbrutálnější germanisace. Neboť sluší věděti, že navzdor přikazu zá- kladního zákona úslavy, že má se každému národu v zemích národně smíšených zaříditi školství tak, aby mohl nabýti vzdělání svým jazykem vlastním a nikdo nebyl nucen učiti se jazyku cizímu: němečtí »liberálové« r. 1873 vydali pro Slezsko úkaz, že na všech tamních školách obecných jazykem vyučovacím má býti jedině něm- čina!! Čeština trpěna pouze jako jazyk do- rozumívací mezi učitelem a dětmi českými. Toliko v první třídě školy obecné se vyučuje v českých krajích Slezska po česku. Od druhé třídy však již jest němčina jazykem vyučavacím a pouze tehdy, když české dítě učitelovu vý- kladu nerozumí, může mu tento věc po česku vysvětlit. Učitelé pro tyto děti české pak vzdě- lávali se na třech pouze německých paedagogifch slezských — o českém učitelském ústavu ani památky.
Gautschův Kolumbův Gautsch Němec Hrubá Slezsko Opava Ostrava Čech
6 article
Lze si pak pomyslit, jaké učitele po silala ona slavná zemská školní rada opavská, jež vydala svrchu dotčený ferman ze dne 16. ledna 1873 čís. 3502 na obecné ty školy české a jak to pak na těch školách s jazykem lidu našeho dopadalo. Tento evropský skandál trval za všech vlád od Giskry, Auersperga, Lassra, za Taaffa, Windischgrälze, Badena, Thuna až po Körbra, který konečně odhodlal se zřídit pro Poláky v Těšíně a pro nás v Opavě prozatímné polské a české parallelky při tamních německých ústavech učitelských. Než — víme, jaký proto němečtí zuřive v Opavě i v Těšině strhli před rokem poprask Nic jinak, než jakoby se jim k hrdlu bylo sáhlo. Nejzuřivější furibundi nechtěli vůbec přiznati nám, většině slovanské, žádných slovanských ústavů učitelských vůbec, nýbrž vše mělo zůstati při starém. Lid náš měl se německými učiteli a renegáty poněmčovat školou obecnou ve Slezku rakouském stejně nemilosrdně a krutě jako ve Slezku pruském. Rozvážnější a chytřejší z nich nahližejíce přilišnost a nemožnost delšího tako- vého křiklavého bezpráví, povolovali nám konečně slovanský učitelský ústav, ale jen ne — v »ně- mecké Opavě«. Tak byly obě německé frakce svorny v pokřiku: »Pryč s českými paralel kami z Opavy!« Kdežto našinci slezští odpovídali: »Nechceme poboče k alebrž chceme samostatný a úplný český ústav učitelský v první řadě v Opavě jakožto hlavním městé Slezska se silnou českou menšinou a českým gymnasium, a teprve v druhé řadě v Polské Ostrave nebo ve Frýdku«.
Giskr Auersperg Lassr Taaff Windischgrälha Baden Thun Körbr Polák Těšín Opava Těšina Frýdek Lido mecký Opava
7 article
Nuže, jak se měla rozumná a silná vláda rakouská rozhodnout? Samozřejmě neměla nikdy couvnout před terrorem Wolfův, Sommrův a Rachovanských. Bylo dosti na tom, oběto- vala-li jejich zpupnosti již zemského hejtmana hrab. Thuna. Dále před nimi couvati bylo hřišnou slabostí. Proč by nemohla Opava snésti vedle německého ústavu učitelského také če- ského? Jako hlavní město země, obývané 310.000 Slovany (130.000 Čechy a 180.000 Poláky) vedle 280.000 německého obyvatelstva, byla zajisté povinna strpěti ve svých zdech ne- vinné české paedagogium učitelské tak dobře, jako snáší je česká Praha vedle houfu něme- ckých středních škol, ba vedle německé uni- versity a techniky. Nebouříme-li se my Čechové, nekřičíme-li že nám tato spousta německých ústavů státních kazi český ráz naší Prahy, jakým právem jakou slušností mohla se »německá Opava« jitřit a vzpírat proti jedinému českému ústavu učitelskému? Dokonce pak neměl mini s tr, htjící autoritu státní, nikdy couv- nouti před pohrůžkami rázu tak revolučního, jakými opavští Všeně mei strašili pro den elsařových narozenin (18. t. m.), nebudou-li dolud ubohé ty dvě české opavské parallelky ministerským rozhodnutím zrušeny.
Wolfův Sommrův Rachovanský Thun Čecho Polák Praha Opava Všeň Slovan
8 article
»Zrovna ne!« byl by jim odpověděl zajisté na místě Gautschově — Bismark. Avšak pan baron Pavel Gautsch jest z jiného dřeva. Na patnáct dní před udaným terminem všeněme- ckých kravalů v Opavé horempádem svolává ministerskou radu a přivodí v ní šalomounský rozsudek: »Po přání zuřících Němců zbavíme Opavu českých učitelských poboček Körbrových, po přání Čechů zřídíme jim úplný samostatný český ústav učitelský, ale nikoli v hlavním městě Slezska, nýbrž v české Polské Ostravě.« S tímto rozluštěním doufá, že budou na konec obě strany, Němci i Češí stejn u s poko jeni. A zalím nebude valné spoko- jenosti nikde. Čechové slezští neoželí tak snadno Opavy ale budou právem nařikat, že vláda dala za pravdu německým hegemonům, že uznala tím Opavu proti pravdě a skutečnosti za město německé a vydala tak ve psí tamější českou menšinu i české gymnasium novým a zvýšeným nájezdům německé nesnášelivosti. Němečtí zu- řivei pak opět budou křičet, že povolila Če- chům samostatný český ústav učitelský, z ně- hož počne vycházet rok za rokem řada ultra- českých, protiněmeckých agitatorů do širýeh krajů Slezska, čímž jest Němectvo slezské vážně ohroženo. V tajnosti mezi sebou budou ale
Gautschův Bismark Pavel Gautsch Němec Körbrový Čecho slezský Opava Slezsko Ostrava
9 article
Všeněmci plesat nad svým vítězstvím, jak vládě nahnali respektu a strachu, že neprošel ani rok a musila před nimi s českými pobočkamiz Opavy palovat. — Ten bude bezpečně dojem dnešního činu vlády Gautschovy v obou táborech národních jako činu nerozhodnosti a netroufalosti, jako činu vzešlého z rozpakův, bázně a slabosti Neodbytně spravedlivým a právem silným byl poža- davek Čechů slezských po zřízení samostatného če- ského ústavu učitelského, vedle tří německých ústavů. Vždyť rok za rokem stávaly se poměry v obecném školství českém pro hrozný nedo- statek řádných českých učitelů nesnesitelnějšími neudržitelnějšími. Tu vláda tedy vyhověla pravdě a právu Avšak podlomila svůj dobrý skutek, pokořivš se zároveň před terrorem čiré zpupnosti a vš podstaty prázdné choutky německých zuřiveů nechtějících českému tomu ústavu učitelskému dopřáti přístřeší v hlavním městě země převahou slovanské. Neměla vůči nim tolik síly a odvety aby je byla důrazně odbyla: »Nečiňste se směš nými! Hrozite Rakousku svým terrorem velko- hubým a zároveň předstíráte smrtelnou ouzkost že nějaké sto českých učitelských kandidáto vyhodí vás v Opavě ze sedla !« — Dle toho lze hádati na další sílu i odvahu vlády Gautschovy vůči německým terroristům př řešení neskonale větších problémů a otázel v zemích koruny české.
Gautschův Opava
10 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 2. srpna. (Potřeba češtiny pro Němce.) „Wien. Deut. Tagbl.“, který, jak se včera ukázalo, je nyní současně orgánem Wolfových Všeněmců, Derschattových nacio- nálů a vídeňských křesťanských sociálů, otiskuje dnes stať o aktivné politice, v niž lovozuje po- třebu, aby se Němci v zemích koruny české učili češtině. Chtějí-li prý si Němci v Čechách a na Moravě v oborech advokacie, lékařstvía učitelstvi zachovati převahu, kterou si mohou zabezpečiti trochou píle a dobré vůle, nesmějí se ostýchati chopiti se české mluvnice, řídíce se zásadou, že jazyk není ještě národnost. Nen tcho jen třeba, nýbrž jest to ze dvou zel menší, jež musí zvoliti každý, kdo chce vyhověti své národní povinnosti. Jazykově smíšené okresy existují a nedají se sprovoditi se světa nijakým opatřeními politických stran, ani vlády. Vláda, která musí dbáti oprávněných zájmů a přání obyvatelstva při obsazování úřadnických míst. musí dávati přednost uchazečům, znalým obou jazyků. Posuzujeme-li věc se stanoviska spra- vedlnosti, prostého národnostních sporů, nemů- žeme státním a samosprávným orgánům vytý- kati, když znalost obou zemských jazyků pro- hlašují za nezbytnou podmínku. Jde-li o zabez- pečení zájmů jednotlivce jako státního občana, musí míti možnost, držeti se práv, zaručených mu základními zákony státními, a musí tedy býti také umožněno, aby svá přání a své stesky mohl přednášeti ve svém jazyku mateřském.
Němec Wolfův Derschattový Nena Praha Wien Čechy Morava
11 article
Dle této ukázky mohlo by se zdáti, že ko- nečně i v bojovném „W. D. Tagbl.“ nabyl vrchu každému člověku vrozený cit pro spravedlnosta že přestanou věčné spory o obsazování úřadni- ekých míst v okresích smíšených. Ale Němei mají i svou spravedlnost, jež se liší od spra- vedlnosti ostatního světa. Vysvítá to hned z dal- ších vět „W. D. T.“ Pisatel dodává totiž- „Ovšem zásada tato má platiti pouze pro trva- jící jazykově smíšené okresy a nesmí se j použiti pro české menšiny, žijícív německých městech a krajinách...“ Smíšeným okresem jest pisateli patrně pouze okres větši- nou český, bydlí-li v něm též několik Němců: kdekoli Němci jsou ve většině, tam už smíše- ných okresů není, to jsou německá města a ně- mecké krajiny, v nichž bydli „české menšiny a pro tyto už neplatí práva, zaručená základ- ními zákony státními. Slovem, Němci se maj učiti češtině, aby mohli české úřadníky a českou intelligenci vytlačiti i z okresů většinou českých ohražujíce se už předem, že do okresů většinou německých žádný Čech nesmí ani páchnouti Taková je spravedlnost všeněmecko-nacionálně křesťansko-sociální.
Tagbl Němec Čo
12 article
V Praze, 2. srpna. (Přípravy k no- vým volbám.) »Mor. Orl.« upozorňuje v vídeňském dopise na možnost, že vláda barona Gautsche nebude na podzim s to splniti sliby daně českým poslancům v letní kampani a že tedy na podzim česká obstrukce můž se státi opět nutnou a jejím důsledkem může býti rozpuštění sněmovny a nové volby V té věci píše: »Před prázdninami vláda speciálně nám Čechům slíbila vážně a opravdově, že zařídí určité velké kroky v otázkách našich osvěto- vých a jazykových a sice do podzima, i bude jí třeba dostát danému slovu. Jsou sice mnozí. kdož domnívají se, že vláda odvolá se tu n »vis major«, na veto tábora německého, a že bude chtit směnky svých slibů u nás prolon- govat, v nejlépe prý však informovaných kruzích poselských z pravého křídla mladočeského se tvrdí, že k něčemu podobnému v plném roz- sahu prý nedojde, a že vláda na příklad zcela jistě přištímu parlamentu podá osnovu zákona na zřízení české university v Králově Poli (ála
Mor Gautsch Čecho Praha Orlický
13 title
Rovere do) a že administrativně v záležitostech
14 article
jazykových nařídí, že soudy a úřady v Čechách, na Moravě a ve Slezsku mají se říditi státním základním zákonem . . . Obě věci byly by ovšem jen »akademickými«. Zřízení české uni- versity v Králově Poli závisí od usnesení parla- mentu a podrobeno by bylo tudíž i připadné obstrukci německé, — »rozřešení« sporů jazy- kových pak, kdyby v uvedené formě se událo, záviselo by pouze od dobré vůle příslušných úřadníků. Obé bylo by arci i v té formě pro nás prospěchem, prospěchem morálním, — vý- sledek opravdový musil by všsk býti po léta vyčkáván . . . Každým způsobem ovšem musí však dojíti — k »otevřenému hledí« vlády vůči nám. Kdyby totiž nedošlo, a kdyby opět uká- zalo se u nás co do Vídně, že »sliby jsou chyby, musila by vzniknouti no v obstrukce česká — a ta měla by patrně v zápětí ihned rozpuštění říšské rady a po případě současně i zemských sněmův . . . V této přičine učiní všecky strany dobře, když už nyní zaháji své organisační připravy volební . . . Doba vy- čkávaci už jest na sklonku, — »ano či ne« z krátko musí býti pronešeno, — a my jsme věru dychtivi, zda dostaví se z Vídně rozhodné rozhodující slovo, která by zjednalo plne jasno . . . V Praze, 2. srpna. (Věci uherské.
Věk Čechy Morava Slezsko Vídeň Praha
15 article
Vláda Fejérvárova zrušila opět jedno usnesení o trpném odporu. Magistrát města Subotic obdržel totiž vládní reskript, jimž se zrušila mu- nicipiální usnesení o odporu proti placení dan a odvodu rekrutů. Purkmistr oznámil vrchnímu županu, že se bude i na dále držeti usnesen municipia a proti reskriptu podá ministerstvu vnitra odvolání. Výkonný výbor koalice bude mít schůzi dne 10. srpna. Pozvánky už rozeslány a členové výboru vyzváni, aby se schůze zúčast nili všichni, poněvadž jde o projednání vážných a neodkladných otázek. V Segedíně státní pokladna j už vyčerpána. Tamní finanční ředitelstv nebylo s to poukázati 1. srpna k výplatě běžné platy a bylo nuceno obrátiti se k nliálce rakou- sko-uherského banku za výpomoc. Ministerský předseda baron Fejérvár vráti se z Karlových Varů dne 15. srpna. V den panovníkových narozenin 18. srpna bude pořádati hostinu, k níž poslal již pozvánky také předse- dům sněmoven poslanecké a magnátské.
Fejérvár Subotice Segedín Karlová Vary uherský banka
16 article
Z Mor. Ostravy, 1. srpna. (Voleb n boj ve Svinově. (Pův. zpr.) V důležité obci slezské ve Svinově budou dne 5. srpna obecní volby. V obci této jest asi 2800 Čechů a 300 Němců; vládu měli ještě před třemi roky Němci, nyní však jsou dva sbory v rukou če- ských. Německé závody a germanisátoři severní dráhy napínají všechny síly, aby vyrvali českému lidu spravedlivou vládu. Poněvadž německo- židovských voličů mají málo, pracují obvyklými zbraněmi: terrorem a podplácením. Dělnictvo ze svinovské rourovny má přikázáno jiti k volbě volit dle kapitalistické kandidátní listiny. Rolniei a domkáři jsou přemlouváni německými náhon- čími, aby volili »s pány« — tak totiž tituluje se strana německá — a jest jim za to slibo- vána »odměna« na penězích. Nejzuřivěji agituje úřadník vítkovických závodů renegát Quasigroch. jenž již o volbách v Zábřehu n. O. smutně se vyznamenal znásilňováním českých dělníků. Bude tedy boj tuhý a nerovný. Přece však doufáme, že vyjdeme z voleb vítězně. Český lid je svorný! I sociální demokraté jdou s námi svorně proti německému kapitálu. — O průběhu voleb přineseme zprávy.
Čecho Němec Quasigroch Morava Ostrava Svinov Zábřeh volba můj boj
17 article
Ze Zadru, 30. července. (Poslanec ká schůze.) Biankinův »Nár. List«, pojednávaje o příští schůzi jihoslovanských poslanců z Ra- kouska i z Chorvatska, upozorňuje, že jest třeba, aby schůze se konala před zahájením parlamentní činnosti v Uhrách, tedy před 15 zářím. Na schůzi nutno pozvati všechny jiho- slovanské poslance, nevyjímaje ani chorvatských maďaronů (národní strany). Tři požadavky Jiho slovanů jsou nyní nejaktuálnější: připojení Dal macie, finanční samostatnost a jmenování bán na návrh sněmu. Těmito třemi požadavky da by se určitý směr celé chorvatské politice a jak celý národ, tak i Maďaři a koruna by věděli v čem nás naleznou neústupné, až se bude ř- šiti nynější státní krise. Jestliže krise pronikne hlouběji v celý organism říše, tyto požadavky mohly by býti podkladem, na němž by se daly dle okolností ještě rozšířiti.
Biankinův Dal Maďar Zadr Chorvatsko Uhry
18 title
Politické zprávy zahraničné.
19 article
V Praze, 2. srpna.
Praha
20 article
Manévry anglického loďstva v baltickém moři Rozechvění německého tisku, způsoben ohlášením jízdy anglické eskadry do Baltu neustává, přes některé ojedinělé, střízlivé hlasy. posuzující věc s rozvahou a neshledávající dů- vodů k nějakému zvláštnímu se rozčilování pro tento pouhý manévr, jenž neznamená více nežl podobné projížďky loďstva francouzského, něme- ckého, severoamerického v různých mořích Hrozby, pronášené německými chauvinistickým žurnály, vyznívají na plano, neboť není nej menší obavy, že za nimi budou následovat skutky. Německo je popuzeno proti Anglii A teď popustilo uzdu své nenávisti. »Deutsehe Tageszeitung« přetrumíl »Reichsbote« a »Ber liner Tagblatt« dokonce hlásá evropskou ko alici proti Anglii. Příliš zbytečných výbuchů — na štěstí velmi platonického rázu — pro něko- likadenní výlet anglického loďstva do moře, jež nepatří Německu. Je to ovšem zbožným přáním, aby moře to bylo německé a s dojemnou upřímnosti mluví zmíněné žurnály o německé nadvládě na Baltu.
Balt Německo Anglie Deutsehe Tageszeitung
21 article
Tyto choutky německé nemají nijaké oprávně nosti a zajisté selhou. Úplná svoboda Baltu byla určena smlouvou z 11. března 1857. Na pod- nět Spojených států dohodly se Anglie, Rakou- sko, Francie, Oldenburg, Holandsko, Rusko, Prusko, Švědsko, Norsko a města hansovn s Dánskem, jež se vzdalo svých práv vybírat poplatky za plavbu úžinami do Baltu. Vláda dánská obdržela 91 millionů za udržování ma- jáků a signálů na pobřeží dánském. Od té doby Baltické moře je otevřeno. Ani pro případ války neprohlásily německé státy, Rusko a Švédsk Baltické moře za uzavřené pro lodi států ne souvisících s tímto mořem. Toto stanovisk uznávají též rozvážnější orgány německé. »Köl nisehe Zeitung« prohlásila, že žádný vážný ně mecký politik nemá na mysli prohlásiti Balt za »mare clausum«. Nikdo nemůže ničeho namí tati proti plavbě britské eskadry do tohoto moře Zmíněný žurnál vysvětluje si podrážděnost ně- meckých žurnálů vyzývavými řečmi civilního lorda admírality Leea, ale dodává, že »nesmírná většina německého národa zachová úplnou chlad- nokrevnost oproti příjezdu anglického loďstva Není důvodu přičítati této věci zvláštního vý znamu politického.
Oldenburg Lee spojený stát Anglie Francie Holandsko Rusko Prusko Norsko Dánsko Balt
22 article
Názor »Morning Postu«, že Německo Anglie mohou žíti v miru vedle sebe, je vše- obecně rozšířen v německé říši. O podrobnostech anglických námořních ma- nevrů oznamuje se z Londýna: Dne 15. srpna po slavnostech na počest návštěvy francouzsk eskadry v Anglii, má začíti cvičná jízda pravi delného oddělení loďstva v domácích vodách Poněvadž podle nového rozdělení námořních si anglických bylo určeno, že domácí loďatvo má býti základem, má se především obeznámiti se sousedními moři. Proto byla ustanovena jízda do Baltu. Při této plavbě, již částečně lze poklá- dati za odpověď na návštěvu německých váleč- ných lodí na pobřeží anglickém, mají býti o 16. srpna do 9. záři, navštíveny pouze tyto obchodní přístavy: Yumiden-Holand, Gras Deep, Swinemünde, Neufahrwasser a j. Lodstvo angli- cké zakotví též po dobu několika dnů v Katte- gatu nebo Velkém Baltu. Podobné plavby budou se prý opakovati v budouenosti pravidelně, aby si loďstvo anglické zvyklo na tyto vody.
Lodstvo Německo Anglie Londýn Balt Gras Deep Swinemünde Neufahrwasser YumidenHoland
23 article Marocké záležitosti.
Marocké záležitosti. Francouzské kruhy politické s nepokojem sledují činnost hrab. Tattenbacha v Marokku. »Agence Havas« přinesla z Tangeru zprávu z pramene anglického o odevzdání francouzské odpovědi na pozvání ke konferenci. Zároveň zá- stupce Francie oznámil Ben Slimanovi, ministru zahraničních věcí, ústně, že byla uzavřena do- hoda franko-německá ve příčině Marokka, zaru- čující neodvislost sultánovu a celistvost jeho říše Franeouzské kruhy jsou nespokojeny, po- něvadž Německo dosáhlo značných koncess v Tangeru. Pokládají jeho chování za málo loyální, poněvadž reformy, jež mají býti vý- sledkem dohody, patří mezi otázky, o nichžs má jednati na konferenci. Tvrdí se, že fran- couzský ministr podá protest, aby zamezil aspon nové koncesse. Němei namitají naproti tomu, že jim bylo slíbeno provádění přístavních prae v Tangeru ještě před úmluvou franko-německou a že mají tudíž právo těžiti z úspěchu dřív dosaženého. Zdá se, že Němci budou se domá- hati nových koncessí, zejmena ve příčině při stavu v Bordj-Saidia. Významné je pro snahy Němců, aby rozšířili své zájmy v Marokku. že důležitá transatlantická společnost německ se zanáší projektem zaříditi denní dopravu lod mezi Tangerem, Gibraltarem a Algesirasem v mě- sfcích zimních. »Temps« z 1. t. m. píše: »Přátelským upravením marocké affěry mělo být odstraněno nedorozumění mezi dvěma velkými státy. Chceme věděti, zdali pan Tattenbach informoval svou vládu o svém nyní skoncovaném jednání v zá- ležitosti praci vpřístavu tangerské a zdali ji učinil sdělení o svých dosud neskon- čených jednáních ve příčině položení něme- ckého kabelu mezi Magadorem Tangerem a o své společnosti pro marockou půjčku.
Havas ben Sliman Němec Temps Tattenbach Maroko Tanger Francie Německo Bordj Gibraltar Magador Tanger
24 article
Vysvětlení je tím žádoucnější, poněvadž do- sud bylo předčasno činiti císařskou vládu něme- ckou zodpovědnou za všechny skutky jejího vy- slance. Porušuje-li Německo smírnou úmluvu ze dne 8. července, musíme pochybovati, že ji uza- vřelo upřímně. Tattenbach možná překročil sve instrukce. Tento vyslanec již před lety dopusti se neprozřetelností, jež způsobily jeho rychlé od volání. Bylo by přirozeno, kdyby byl poznovu desavouován. Bude-li pokračovati ve své nynější cestě, bude toto desavouování nutným. Německý tisk před třemi měsíci prohlásil: »Nechceme aby Francie z Marokka udělala Tunis« a my od povídáme teď: »Nechceme, aby Něme- cko udělalo z Marokka Turecko!e Dále oznamuje »Temps«, že francouzská vláda odevzdá německé vládě své oznámené me- morandum teprve pak, až obdrží odpověď na svůj spis z 21. července. Naproli tomu oznamuje »Berliner Tagblatt« s oficiosní strany, že pověst »Tempsu« o hospodářských koncesích Marokk udělených Německu, kromě přístavních prae v Tangeru, jsou neodůvodněné. Též práce v Tan geru byly prý zadány německé firmě na základe volné konkurence. Od uzavření dohody franko německé vyhnulo se Německo svědomitě všemu. co by v nejmenším mohlo vzbudit podezření, že by Německo chtělo porušiti jakkoliv uznanou a vyslovenou rovnoprávnost všech států v soutěž o hospodářské výhody v Marokku- v drobném prodeji: raaní číslo o sobě . . . za s odpolední . . . . . . . za 2 Ve filialkéch na venkově ranní čáslo. . . . . . .. cápolední . . . . . . . . Bh Inserá ty plati ze hotově zapřel Předplacení a fnserty přijimá vdmini- strnee v Marinnské ulici č. TTam nachárají sa tek nrdake tskárna a ezpedice „ Národnich 1.lata- Rukepísy se nevracsji.
Německo Francie Maroko Tunis Turecko Tanger Tana Marinnský ulice Berliner Tagblatt
25 article Ze severní Moravy.
Ze severní Moravy. Unčovsko.
Morava
26 article
Píše S. v. Potěšitelné byly zprávy na konci minulého roku z mnoha míst národně ohrožených, z mnoha míst zaznělo blažené: »Rosteme, vzmáháme sel« Než bobu- žel u nás na severní Moravě takového hlasu slyšeti nelze, naopak hustěji a hustěji objevují se zprávy; »Pomozte, sice utoneme v tom velkém zápase s od- věkým nepřitelem, pomozte, sice klesneme úplně!- A v skutku, loňského roku utrpěla česká menšina na severní Moravě několik krutých ran, které se příliš hluboho zarývají do těla té menšiny. Jsou to rány na poli hospodářském, tedy rány, jež nejvíce lze cititi. jež nejvíce nás seslabují a po léta nám brání v pře kráčeti. Předně byly to malá úroda, nedostatek píce, jež skoro po celé naší vlasti bylo cíliti a pak byly to hlavně katastrofy záloženské, tedy našich nejdůležitěj- ších hospodářských závodů. A byly to hned tři: zá- ložna v Jedlí, v Postřelmově a v Troubelicích. Nej- více uškodila poslední, ježto dvě předcházející neměly tak velkého rozsahu. Poněvadž o české menšině v okrese zábřežském se přece více píše a ví, chci se poněkud zmíniti o okresu unčovském, o němž tak málo zpráv přichází do veřejnosti a jemuž katastrofa záložny troubelické zasadila ránu tak velkou, že se z ní asi teprve po letech vzpamatuje. Dle sčítání z r. 1900 čitá česká menšin v okresu unčovském 5781 duší, Němců napo čítáno tam 20.337. Roku 1890 bylo Čechů 5877. Němců 20.446, ubylo tedy Čechů 1.63 procent, Němců 0.53 procent. Ale dle skutečnosti, jak vypadá ono úřadní sčítání lidu v ohroženém území, můžeme směle říci, že Čechů na Unčovsku jest dobrá tře- tina. A přece, jako by nás nebylo, jako bychom nie neznačili, jako by za prušáckým Unčovem až k Šum- perku usazeni byli samí ctitelé Wolfa a Schönererah Českých obcí na Unčovsku jest o s m.
Němec Čecho Šum Wolf Morava Jedlí Postřelmov Troubelice
27 article
Největší a zároveň nejohroženější jest Šumvald. Čitá 1668 Čechů a 8 Němců, r. 1890 měl 163 Čechů a 67 Němců. Zdá se, že tam Němců ubylo. Ale pravdou to není. Němci tamější chtějí se jenom skrýti, chtějí zastřiti svůj úmysl dávno při- pravovaný, německou školu, a proto, aby po- zornost nebyla stále obrácena na ně, přihlásili se kobcovací řeči české. Letos zvláště do- stoupilo nebezpečí vrcholu. Zábřežský Brass zakoupil uprostřed vesnice kus zahrady, že prý tam vystaví zámečnickou dílnu. Ale ve skutečnosti to bude právě takové, jako ve Vítošově u Hrabové, kde stavěl také »noclehárny« dělníkům a když to bylo vystaveno. stala se z toho šulverajnská přelej- várna. Takový úmysl mají Němci i v Šumvaldě a nej- větším pomocníkem v tom, jako vůbec na celé se- verní Moravě, má býti zloduch Brass, tento největší nepřítel chudého, dělného lidu českého. Štěstí, že s prohlédl jeho úmysl, že celá obec šumvaldská jest na stráži, že nechce, ba snad ani nepřipustí, aby i nasadili občané do obce vejce kukačky, školu šul- verajnskou Však to je teprve začátek boje, jenž dle všeho bude krutým, Němci užijí všech prostředků, ba vládu budou volati ku pomoci, aby svůj úmysl pro- vedli. Odbor Národní Jednotý napíná všechny síly své, p. Šťastný, tajemník Národní Jednoty pro severo- východní Moravu, šumvaldským Čechům v mi- nulém měsíci důkladně vyložil, jaké zlo může obee potkati, zapřísahal občany, ženy a dívky, aby s nedali zlákati licholivými sliby, aby všude a vždy byli na stráži. Jinak v obci této působí vedle Ná- rodní Jednoty členářský spolek »Svatopluk« svojí knihovnou. Jiným vesnicím českým nehrozí takové n- bezpečl.
Čecho Němec Brass Šťastná Svatopluk Šumvald Vítošov u Hrabová národní Jednota pro severovýchodní Morava verní Morava
28 article
Druhá největší obec česká jso Troubelice. Dle posledního sčítání lidu r. 1900 mají 1971 obyvatelů, mezi nimi 7 Němců (roku 1890 1087 Čechů a 9 Němců). Němci jsou toliko na nádraží, v obci samé jich neni. Obec tato jest skoro uprostřed českých obcí na Unčovsku, má nejlepší spojení, vůbec mohla by býti jakýmsi středem menšiny té. Leč není tomu tak. Jako obec jest uvnitř rozháraná, tak jest i s vlivem, jehož požívá v okolí. A k tomu přistoupila katastrofa záložny. Tato rána zůstaví jízvy, jež dlouho budou boleti a vůbec následky pro mnohé občany zhoubné. Jinak život v obci jest přiliš rozháraný, nikde svornosti, jednoty, nikde trochu opravdového národního zápalu, všude touha materiální. Nejvíce jest to patrno mládeže. Odbor Národní jednoty založen roku 1885 ježto nejevil vůbec žádné činnosti obnoven roku 1902 Leč po valné hromadě, po zvolení funkcionářo, umlkl a spí poznovu spánkem spravedlivých. Nikobo není, kdo by se toho chopil, není ani členů, kteří pochopují pravý význam jednoty. A teď teprve t nechuť ke spolkům, teď teprve jakýsi strach před vším, co souvisí s nějakými příspěvky, aby se to prý nestalo jako se záložnou, a vidite, že jste v koucích, že musíte nechat obec v poměrech, v ja- kých žije, že jest třeba vyčkati, až sami uznají, ž to tak dále nejde, že musí obrátiti, nechtějí-li aby znovu podobná pohroma je zastihla. Neboť vina velká je na nich samých, kdyby byly více si všímali událostí veřejných, kdyby se poučovali a vzdělůvali. byli by opatrnějšími, dříve by byli prohlédli, že není vše v pořádku, že musí nastati zlepšení. Ostatní vesnice české jsou menší a nehrozí jim nebezpečí se strany německé.
Čecho Němec Němec Němec
29 article
Lazce, mající 320 obyvatelů, jsou čilá, ná- rodně uvědomělá obec. Zvláště odbor Národní jed- noty působí blahodárně. Vedle vesnice této důležité jsou Želechovice, kde pan učitel Loutocký rov- něž s odborem Národní jednoty vskutku snaživě pracují pa pokroku a vzdělání občanstva. Střelice trpí velice pádem záložny troubeli- cké, neboť mnozi občané byli ve výbbru, ba z Střelic byl i sám předseda. A právě proti obci této jest namířeno velké záští jiných vesnic, zvláště Troubelic, ježto prý jsou hlavními vinníky veške- rého bezúčejného rozruchu a paniky, která po pádu nastala. Obce Pískov a Lipinka neznačí mnoho, zvláště poslední, jsouc chudičká, horská ves, kde není ani spolku. Zajímavější jest pohlednouti do německý c vesnicna české menšiny. Hned v samém Unčově jest velká česká men- šina. Roku 1890 bylo tam 195 Čechů a 4981 Němců. roku 1900 jen 90 Čechů a 4973 Němců. Tedy 105 Čechůjubylo za 10 let. Pravda to ovšem není, vždyť důkazy jsou, že několik českých rodin se do Unčova ještě přistěhovalo! Mnoho českých hochů se tam učí řemeslům a živnostem, mnoho českých dělníků tam pracuje a služebných slouží. Dle skutečnosti jest tam Čechů jistě na 200 až 300! Die vzhledu jeví se město ryze německým. Nikde ani jednoho českého nápisu, až na skromně maličké nápisy u soudu a ber- ního úřadu. Jinak obchodníci česky znají nebo mají aspoň příručí v obchodě češtiny znalé, neboť vědí, že celé české okolí obstarává v Unčově své nákupy a oni české peníze rádi, ba velmi rádi berou. Avšak jinak jsou oni příručí praví synové matky Germanie, ačkoli jména jejich neukazují na původ německý. Kde jsou ty časy, kdy Unčov byl městem českým, když s Lošti- cemi v 16. století měl při a jenom české listy si mez sebou vyměňovali? Na to již v Unčově nemyslí, b
Čecho Němec Unčov Lazce Želechovice Střelice Pískov Lipinka Unčov Unčov