2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 3. srpna 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Histy
předplání sus
v Praze v admainistrati
a mšsíe
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí čonáškoa
na čtvrt leta . . . . 7 K 50h
ve flislkáchi
2K80
na naěsíe a
Poštont
za měste
stort leta . . . . 9 K e
s drojí zásilkou
na měsín
na čtvrt lota
Praha
5
article
Rozhodnutí vlády v otázce če-
ských poboček ve Slezsku.
Rozhodnutí vlády v otázce če-
ských poboček ve Slezsku.
Konečně rozhodnuto! Včerejší ministerská
rada, k níž sjeli se členové kabinetu Gautschova
z blízka i z dálky — rozhodla se pro
zrušení obou českých poboček při
německém paedagogiu v Opavě
pro zřízení samostatného a úpl-
ného českého ústavu učitelskéh
pro více než 130.000 Čechů slezských —
v Polské Ostravě.
To jest tedy ono »Kolumbovo vejce« -
ono »všechny strany uspokojující rozřešení,«
které baron Gautsch dne 21. června ve své
programové řeči nám jako Němcům sliboval.
Do jaké míry budou jím uspokojeni na-
šinci ve Slezsku, jasně a důkladně vy-
ložil předevčírem veřejnosti české v našem listu
výborný znalec poměrův slezských, poslanec p
Václav Hrubý.
Za hrozných, přímo barbarských poměrů,
jaké panují pro národ náš v obecném školstv
slezském, uvitají konečné zřízení prvního, úpl-
ného ústavu pro vzdělání českých
učitelů jako nemalý krok ku předu, ba jako
vysvobození a spásu porobeného lidu našeho
z jařma staleté, nejbrutálnější germanisace.
Neboť sluší věděti, že navzdor přikazu zá-
kladního zákona úslavy, že má se každému
národu v zemích národně smíšených zaříditi
školství tak, aby mohl nabýti vzdělání svým
jazykem vlastním a nikdo nebyl nucen učiti se
jazyku cizímu: němečtí »liberálové« r. 1873
vydali pro Slezsko úkaz, že na všech
tamních školách obecných jazykem
vyučovacím má býti jedině něm-
čina!! Čeština trpěna pouze jako jazyk do-
rozumívací mezi učitelem a dětmi českými.
Toliko v první třídě školy obecné se vyučuje
v českých krajích Slezska po česku. Od druhé
třídy však již jest němčina jazykem vyučavacím
a pouze tehdy, když české dítě učitelovu vý-
kladu nerozumí, může mu tento věc po česku
vysvětlit. Učitelé pro tyto děti české pak vzdě-
lávali se na třech pouze německých
paedagogifch slezských — o českém
učitelském ústavu ani památky.
Gautschův
Kolumbův
Gautsch
Němec
Hrubá
Slezsko
Opava
Ostrava
Čech
6
article
Lze si pak pomyslit, jaké učitele po
silala ona slavná zemská školní rada opavská,
jež vydala svrchu dotčený ferman ze dne
16. ledna 1873 čís. 3502 na obecné ty školy
české a jak to pak na těch školách s jazykem
lidu našeho dopadalo. Tento evropský skandál
trval za všech vlád od Giskry, Auersperga,
Lassra, za Taaffa, Windischgrälze, Badena,
Thuna až po Körbra, který konečně odhodlal
se zřídit pro Poláky v Těšíně a pro nás v Opavě
prozatímné polské a české parallelky při tamních
německých ústavech učitelských.
Než — víme, jaký proto němečtí zuřive
v Opavě i v Těšině strhli před rokem poprask
Nic jinak, než jakoby se jim k hrdlu bylo sáhlo.
Nejzuřivější furibundi nechtěli vůbec přiznati
nám, většině slovanské, žádných slovanských
ústavů učitelských vůbec, nýbrž vše mělo zůstati
při starém. Lid náš měl se německými učiteli
a renegáty poněmčovat školou obecnou ve Slezku
rakouském stejně nemilosrdně a krutě jako ve
Slezku pruském. Rozvážnější a chytřejší z nich
nahližejíce přilišnost a nemožnost delšího tako-
vého křiklavého bezpráví, povolovali nám konečně
slovanský učitelský ústav, ale jen ne — v »ně-
mecké Opavě«. Tak byly obě německé
frakce svorny v pokřiku: »Pryč s českými paralel
kami z Opavy!« Kdežto našinci slezští odpovídali:
»Nechceme poboče k alebrž chceme samostatný
a úplný český ústav učitelský v první řadě
v Opavě jakožto hlavním městé Slezska se
silnou českou menšinou a českým gymnasium,
a teprve v druhé řadě v Polské Ostrave
nebo ve Frýdku«.
Giskr
Auersperg
Lassr
Taaff
Windischgrälha
Baden
Thun
Körbr
Polák
Těšín
Opava
Těšina
Frýdek
Lido
mecký Opava
7
article
Nuže, jak se měla rozumná a silná vláda
rakouská rozhodnout? Samozřejmě neměla
nikdy couvnout před terrorem Wolfův, Sommrův
a Rachovanských. Bylo dosti na tom, oběto-
vala-li jejich zpupnosti již zemského hejtmana
hrab. Thuna. Dále před nimi couvati bylo
hřišnou slabostí. Proč by nemohla Opava snésti
vedle německého ústavu učitelského také če-
ského? Jako hlavní město země, obývané
310.000 Slovany (130.000 Čechy a 180.000
Poláky) vedle 280.000 německého obyvatelstva,
byla zajisté povinna strpěti ve svých zdech ne-
vinné české paedagogium učitelské tak dobře,
jako snáší je česká Praha vedle houfu něme-
ckých středních škol, ba vedle německé uni-
versity a techniky.
Nebouříme-li se my Čechové, nekřičíme-li
že nám tato spousta německých ústavů státních
kazi český ráz naší Prahy, jakým právem
jakou slušností mohla se »německá Opava«
jitřit a vzpírat proti jedinému českému ústavu
učitelskému? Dokonce pak neměl mini s tr,
htjící autoritu státní, nikdy couv-
nouti před pohrůžkami rázu tak
revolučního, jakými opavští Všeně mei
strašili pro den elsařových narozenin (18. t. m.),
nebudou-li dolud ubohé ty dvě české opavské
parallelky ministerským rozhodnutím zrušeny.
Wolfův
Sommrův
Rachovanský
Thun
Čecho
Polák
Praha
Opava
Všeň
Slovan
8
article
»Zrovna ne!« byl by jim odpověděl zajisté na
místě Gautschově — Bismark. Avšak pan
baron Pavel Gautsch jest z jiného dřeva. Na
patnáct dní před udaným terminem všeněme-
ckých kravalů v Opavé horempádem svolává
ministerskou radu a přivodí v ní šalomounský
rozsudek: »Po přání zuřících Němců zbavíme
Opavu českých učitelských poboček Körbrových,
po přání Čechů zřídíme jim úplný samostatný
český ústav učitelský, ale nikoli v hlavním
městě Slezska, nýbrž v české Polské Ostravě.«
S tímto rozluštěním doufá, že budou na
konec obě strany, Němci i Češí stejn
u s poko jeni. A zalím nebude valné spoko-
jenosti nikde. Čechové slezští neoželí tak snadno
Opavy ale budou právem nařikat, že vláda dala
za pravdu německým hegemonům, že uznala
tím Opavu proti pravdě a skutečnosti za město
německé a vydala tak ve psí tamější českou
menšinu i české gymnasium novým a zvýšeným
nájezdům německé nesnášelivosti. Němečtí zu-
řivei pak opět budou křičet, že povolila Če-
chům samostatný český ústav učitelský, z ně-
hož počne vycházet rok za rokem řada ultra-
českých, protiněmeckých agitatorů do širýeh
krajů Slezska, čímž jest Němectvo slezské vážně
ohroženo. V tajnosti mezi sebou budou ale
Gautschův
Bismark
Pavel Gautsch
Němec
Körbrový
Čecho
slezský
Opava
Slezsko
Ostrava
9
article
Všeněmci plesat nad svým vítězstvím, jak vládě
nahnali respektu a strachu, že neprošel ani rok
a musila před nimi s českými pobočkamiz
Opavy palovat. —
Ten bude bezpečně dojem dnešního činu
vlády Gautschovy v obou táborech národních
jako činu nerozhodnosti a netroufalosti, jako
činu vzešlého z rozpakův, bázně a slabosti
Neodbytně spravedlivým a právem silným byl poža-
davek Čechů slezských po zřízení samostatného če-
ského ústavu učitelského, vedle tří německých
ústavů. Vždyť rok za rokem stávaly se poměry
v obecném školství českém pro hrozný nedo-
statek řádných českých učitelů nesnesitelnějšími
neudržitelnějšími.
Tu vláda tedy vyhověla pravdě a právu
Avšak podlomila svůj dobrý skutek, pokořivš
se zároveň před terrorem čiré zpupnosti a vš
podstaty prázdné choutky německých zuřiveů
nechtějících českému tomu ústavu učitelskému
dopřáti přístřeší v hlavním městě země převahou
slovanské. Neměla vůči nim tolik síly a odvety
aby je byla důrazně odbyla: »Nečiňste se směš
nými! Hrozite Rakousku svým terrorem velko-
hubým a zároveň předstíráte smrtelnou ouzkost
že nějaké sto českých učitelských kandidáto
vyhodí vás v Opavě ze sedla !« —
Dle toho lze hádati na další sílu i odvahu
vlády Gautschovy vůči německým terroristům př
řešení neskonale větších problémů a otázel
v zemích koruny české.
Gautschův
Opava
10
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 2. srpna. (Potřeba češtiny
pro Němce.) „Wien. Deut. Tagbl.“, který,
jak se včera ukázalo, je nyní současně orgánem
Wolfových Všeněmců, Derschattových nacio-
nálů a vídeňských křesťanských sociálů, otiskuje
dnes stať o aktivné politice, v niž lovozuje po-
třebu, aby se Němci v zemích koruny české
učili češtině. Chtějí-li prý si Němci v Čechách
a na Moravě v oborech advokacie, lékařstvía
učitelstvi zachovati převahu, kterou si mohou
zabezpečiti trochou píle a dobré vůle, nesmějí
se ostýchati chopiti se české mluvnice, řídíce
se zásadou, že jazyk není ještě národnost. Nen
tcho jen třeba, nýbrž jest to ze dvou zel menší,
jež musí zvoliti každý, kdo chce vyhověti své
národní povinnosti. Jazykově smíšené okresy
existují a nedají se sprovoditi se světa nijakým
opatřeními politických stran, ani vlády. Vláda,
která musí dbáti oprávněných zájmů a přání
obyvatelstva při obsazování úřadnických míst.
musí dávati přednost uchazečům, znalým obou
jazyků. Posuzujeme-li věc se stanoviska spra-
vedlnosti, prostého národnostních sporů, nemů-
žeme státním a samosprávným orgánům vytý-
kati, když znalost obou zemských jazyků pro-
hlašují za nezbytnou podmínku. Jde-li o zabez-
pečení zájmů jednotlivce jako státního občana,
musí míti možnost, držeti se práv, zaručených
mu základními zákony státními, a musí tedy
býti také umožněno, aby svá přání a své stesky
mohl přednášeti ve svém jazyku mateřském.
Němec
Wolfův
Derschattový
Nena
Praha
Wien
Čechy
Morava
11
article
Dle této ukázky mohlo by se zdáti, že ko-
nečně i v bojovném „W. D. Tagbl.“ nabyl vrchu
každému člověku vrozený cit pro spravedlnosta
že přestanou věčné spory o obsazování úřadni-
ekých míst v okresích smíšených. Ale Němei
mají i svou spravedlnost, jež se liší od spra-
vedlnosti ostatního světa. Vysvítá to hned z dal-
ších vět „W. D. T.“ Pisatel dodává totiž-
„Ovšem zásada tato má platiti pouze pro trva-
jící jazykově smíšené okresy a nesmí se j
použiti pro české menšiny, žijícív
německých městech a krajinách...“ Smíšeným
okresem jest pisateli patrně pouze okres větši-
nou český, bydlí-li v něm též několik Němců:
kdekoli Němci jsou ve většině, tam už smíše-
ných okresů není, to jsou německá města a ně-
mecké krajiny, v nichž bydli „české menšiny
a pro tyto už neplatí práva, zaručená základ-
ními zákony státními. Slovem, Němci se maj
učiti češtině, aby mohli české úřadníky a českou
intelligenci vytlačiti i z okresů většinou českých
ohražujíce se už předem, že do okresů většinou
německých žádný Čech nesmí ani páchnouti
Taková je spravedlnost všeněmecko-nacionálně
křesťansko-sociální.
Tagbl
Němec
Čo
12
article
V Praze, 2. srpna. (Přípravy k no-
vým volbám.) »Mor. Orl.« upozorňuje v
vídeňském dopise na možnost, že vláda barona
Gautsche nebude na podzim s to splniti sliby
daně českým poslancům v letní kampani a že
tedy na podzim česká obstrukce můž
se státi opět nutnou a jejím důsledkem
může býti rozpuštění sněmovny a nové volby
V té věci píše:
»Před prázdninami vláda speciálně nám
Čechům slíbila vážně a opravdově, že zařídí
určité velké kroky v otázkách našich osvěto-
vých a jazykových a sice do podzima, i bude
jí třeba dostát danému slovu. Jsou sice mnozí.
kdož domnívají se, že vláda odvolá se tu n
»vis major«, na veto tábora německého, a že
bude chtit směnky svých slibů u nás prolon-
govat, v nejlépe prý však informovaných kruzích
poselských z pravého křídla mladočeského se
tvrdí, že k něčemu podobnému v plném roz-
sahu prý nedojde, a že vláda na příklad zcela
jistě přištímu parlamentu podá osnovu zákona
na zřízení české university v Králově Poli (ála
Mor
Gautsch
Čecho
Praha
Orlický
13
title
Rovere do) a že administrativně v záležitostech
14
article
jazykových nařídí, že soudy a úřady v Čechách,
na Moravě a ve Slezsku mají se říditi státním
základním zákonem . . . Obě věci byly by
ovšem jen »akademickými«. Zřízení české uni-
versity v Králově Poli závisí od usnesení parla-
mentu a podrobeno by bylo tudíž i připadné
obstrukci německé, — »rozřešení« sporů jazy-
kových pak, kdyby v uvedené formě se událo,
záviselo by pouze od dobré vůle příslušných
úřadníků. Obé bylo by arci i v té formě pro
nás prospěchem, prospěchem morálním, — vý-
sledek opravdový musil by všsk býti po léta
vyčkáván . . . Každým způsobem ovšem musí
však dojíti — k »otevřenému hledí« vlády vůči
nám. Kdyby totiž nedošlo, a kdyby opět uká-
zalo se u nás co do Vídně, že »sliby jsou
chyby, musila by vzniknouti no v
obstrukce česká — a ta měla by
patrně v zápětí ihned rozpuštění
říšské rady a po případě současně
i zemských sněmův . . . V této přičine
učiní všecky strany dobře, když už nyní zaháji
své organisační připravy volební . . . Doba vy-
čkávaci už jest na sklonku, — »ano či ne« z
krátko musí býti pronešeno, — a my jsme věru
dychtivi, zda dostaví se z Vídně rozhodné
rozhodující slovo, která by zjednalo plne
jasno . . .
V Praze, 2. srpna. (Věci uherské.
Věk
Čechy
Morava
Slezsko
Vídeň
Praha
15
article
Vláda Fejérvárova zrušila opět jedno usnesení
o trpném odporu. Magistrát města Subotic
obdržel totiž vládní reskript, jimž se zrušila mu-
nicipiální usnesení o odporu proti placení dan
a odvodu rekrutů. Purkmistr oznámil vrchnímu
županu, že se bude i na dále držeti usnesen
municipia a proti reskriptu podá ministerstvu
vnitra odvolání.
Výkonný výbor koalice bude mít
schůzi dne 10. srpna. Pozvánky už rozeslány
a členové výboru vyzváni, aby se schůze zúčast
nili všichni, poněvadž jde o projednání vážných
a neodkladných otázek.
V Segedíně státní pokladna j
už vyčerpána. Tamní finanční ředitelstv
nebylo s to poukázati 1. srpna k výplatě běžné
platy a bylo nuceno obrátiti se k nliálce rakou-
sko-uherského banku za výpomoc.
Ministerský předseda baron Fejérvár
vráti se z Karlových Varů dne 15. srpna. V den
panovníkových narozenin 18. srpna bude pořádati
hostinu, k níž poslal již pozvánky také předse-
dům sněmoven poslanecké a magnátské.
Fejérvár
Subotice
Segedín
Karlová Vary
uherský banka
16
article
Z Mor. Ostravy, 1. srpna. (Voleb n
boj ve Svinově. (Pův. zpr.) V důležité
obci slezské ve Svinově budou dne 5. srpna
obecní volby. V obci této jest asi 2800 Čechů
a 300 Němců; vládu měli ještě před třemi roky
Němci, nyní však jsou dva sbory v rukou če-
ských. Německé závody a germanisátoři severní
dráhy napínají všechny síly, aby vyrvali českému
lidu spravedlivou vládu. Poněvadž německo-
židovských voličů mají málo, pracují obvyklými
zbraněmi: terrorem a podplácením. Dělnictvo ze
svinovské rourovny má přikázáno jiti k volbě
volit dle kapitalistické kandidátní listiny. Rolniei
a domkáři jsou přemlouváni německými náhon-
čími, aby volili »s pány« — tak totiž tituluje
se strana německá — a jest jim za to slibo-
vána »odměna« na penězích. Nejzuřivěji agituje
úřadník vítkovických závodů renegát Quasigroch.
jenž již o volbách v Zábřehu n. O. smutně se
vyznamenal znásilňováním českých dělníků. Bude
tedy boj tuhý a nerovný. Přece však doufáme,
že vyjdeme z voleb vítězně. Český
lid je svorný! I sociální demokraté jdou s námi
svorně proti německému kapitálu. — O průběhu
voleb přineseme zprávy.
Čecho
Němec
Quasigroch
Morava
Ostrava
Svinov
Zábřeh
volba můj boj
17
article
Ze Zadru, 30. července. (Poslanec ká
schůze.) Biankinův »Nár. List«, pojednávaje
o příští schůzi jihoslovanských poslanců z Ra-
kouska i z Chorvatska, upozorňuje, že jest
třeba, aby schůze se konala před zahájením
parlamentní činnosti v Uhrách, tedy před 15
zářím. Na schůzi nutno pozvati všechny jiho-
slovanské poslance, nevyjímaje ani chorvatských
maďaronů (národní strany). Tři požadavky Jiho
slovanů jsou nyní nejaktuálnější: připojení Dal
macie, finanční samostatnost a jmenování bán
na návrh sněmu. Těmito třemi požadavky da
by se určitý směr celé chorvatské politice a jak
celý národ, tak i Maďaři a koruna by věděli
v čem nás naleznou neústupné, až se bude ř-
šiti nynější státní krise. Jestliže krise pronikne
hlouběji v celý organism říše, tyto požadavky
mohly by býti podkladem, na němž by se daly
dle okolností ještě rozšířiti.
Biankinův
Dal
Maďar
Zadr
Chorvatsko
Uhry
18
title
Politické zprávy zahraničné.
19
article
V Praze, 2. srpna.
Praha
20
article
Manévry anglického loďstva v baltickém moři
Rozechvění německého tisku, způsoben
ohlášením jízdy anglické eskadry do Baltu
neustává, přes některé ojedinělé, střízlivé hlasy.
posuzující věc s rozvahou a neshledávající dů-
vodů k nějakému zvláštnímu se rozčilování pro
tento pouhý manévr, jenž neznamená více nežl
podobné projížďky loďstva francouzského, něme-
ckého, severoamerického v různých mořích
Hrozby, pronášené německými chauvinistickým
žurnály, vyznívají na plano, neboť není nej
menší obavy, že za nimi budou následovat
skutky. Německo je popuzeno proti Anglii
A teď popustilo uzdu své nenávisti. »Deutsehe
Tageszeitung« přetrumíl »Reichsbote« a »Ber
liner Tagblatt« dokonce hlásá evropskou ko
alici proti Anglii. Příliš zbytečných výbuchů —
na štěstí velmi platonického rázu — pro něko-
likadenní výlet anglického loďstva do moře, jež
nepatří Německu.
Je to ovšem zbožným přáním, aby moře
to bylo německé a s dojemnou upřímnosti mluví
zmíněné žurnály o německé nadvládě na Baltu.
Balt
Německo
Anglie
Deutsehe Tageszeitung
21
article
Tyto choutky německé nemají nijaké oprávně
nosti a zajisté selhou. Úplná svoboda Baltu byla
určena smlouvou z 11. března 1857. Na pod-
nět Spojených států dohodly se Anglie, Rakou-
sko, Francie, Oldenburg, Holandsko, Rusko,
Prusko, Švědsko, Norsko a města hansovn
s Dánskem, jež se vzdalo svých práv vybírat
poplatky za plavbu úžinami do Baltu. Vláda
dánská obdržela 91 millionů za udržování ma-
jáků a signálů na pobřeží dánském. Od té doby
Baltické moře je otevřeno. Ani pro případ války
neprohlásily německé státy, Rusko a Švédsk
Baltické moře za uzavřené pro lodi států ne
souvisících s tímto mořem. Toto stanovisk
uznávají též rozvážnější orgány německé. »Köl
nisehe Zeitung« prohlásila, že žádný vážný ně
mecký politik nemá na mysli prohlásiti Balt za
»mare clausum«. Nikdo nemůže ničeho namí
tati proti plavbě britské eskadry do tohoto moře
Zmíněný žurnál vysvětluje si podrážděnost ně-
meckých žurnálů vyzývavými řečmi civilního
lorda admírality Leea, ale dodává, že »nesmírná
většina německého národa zachová úplnou chlad-
nokrevnost oproti příjezdu anglického loďstva
Není důvodu přičítati této věci zvláštního vý
znamu politického.
Oldenburg
Lee
spojený stát
Anglie
Francie
Holandsko
Rusko
Prusko
Norsko
Dánsko
Balt
22
article
Názor »Morning Postu«, že Německo
Anglie mohou žíti v miru vedle sebe, je vše-
obecně rozšířen v německé říši.
O podrobnostech anglických námořních ma-
nevrů oznamuje se z Londýna: Dne 15. srpna
po slavnostech na počest návštěvy francouzsk
eskadry v Anglii, má začíti cvičná jízda pravi
delného oddělení loďstva v domácích vodách
Poněvadž podle nového rozdělení námořních si
anglických bylo určeno, že domácí loďatvo má
býti základem, má se především obeznámiti se
sousedními moři. Proto byla ustanovena jízda do
Baltu. Při této plavbě, již částečně lze poklá-
dati za odpověď na návštěvu německých váleč-
ných lodí na pobřeží anglickém, mají býti o
16. srpna do 9. záři, navštíveny pouze tyto
obchodní přístavy: Yumiden-Holand, Gras Deep,
Swinemünde, Neufahrwasser a j. Lodstvo angli-
cké zakotví též po dobu několika dnů v Katte-
gatu nebo Velkém Baltu. Podobné plavby budou
se prý opakovati v budouenosti pravidelně, aby
si loďstvo anglické zvyklo na tyto vody.
Lodstvo
Německo
Anglie
Londýn
Balt
Gras Deep
Swinemünde
Neufahrwasser
YumidenHoland
23
article
Marocké záležitosti.
Marocké záležitosti.
Francouzské kruhy politické s nepokojem
sledují činnost hrab. Tattenbacha v Marokku.
»Agence Havas« přinesla z Tangeru zprávu
z pramene anglického o odevzdání francouzské
odpovědi na pozvání ke konferenci. Zároveň zá-
stupce Francie oznámil Ben Slimanovi, ministru
zahraničních věcí, ústně, že byla uzavřena do-
hoda franko-německá ve příčině Marokka, zaru-
čující neodvislost sultánovu a celistvost jeho říše
Franeouzské kruhy jsou nespokojeny, po-
něvadž Německo dosáhlo značných koncess
v Tangeru. Pokládají jeho chování za málo
loyální, poněvadž reformy, jež mají býti vý-
sledkem dohody, patří mezi otázky, o nichžs
má jednati na konferenci. Tvrdí se, že fran-
couzský ministr podá protest, aby zamezil aspon
nové koncesse. Němei namitají naproti tomu,
že jim bylo slíbeno provádění přístavních prae
v Tangeru ještě před úmluvou franko-německou
a že mají tudíž právo těžiti z úspěchu dřív
dosaženého. Zdá se, že Němci budou se domá-
hati nových koncessí, zejmena ve příčině při
stavu v Bordj-Saidia. Významné je pro snahy
Němců, aby rozšířili své zájmy v Marokku.
že důležitá transatlantická společnost německ
se zanáší projektem zaříditi denní dopravu lod
mezi Tangerem, Gibraltarem a Algesirasem v mě-
sfcích zimních.
»Temps« z 1. t. m. píše: »Přátelským
upravením marocké affěry mělo být odstraněno
nedorozumění mezi dvěma velkými státy. Chceme
věděti, zdali pan Tattenbach informoval svou
vládu o svém nyní skoncovaném jednání v zá-
ležitosti praci vpřístavu tangerské
a zdali ji učinil sdělení o svých dosud neskon-
čených jednáních ve příčině položení něme-
ckého kabelu mezi Magadorem
Tangerem a o své společnosti pro marockou
půjčku.
Havas
ben Sliman
Němec
Temps
Tattenbach
Maroko
Tanger
Francie
Německo
Bordj
Gibraltar
Magador Tanger
24
article
Vysvětlení je tím žádoucnější, poněvadž do-
sud bylo předčasno činiti císařskou vládu něme-
ckou zodpovědnou za všechny skutky jejího vy-
slance. Porušuje-li Německo smírnou úmluvu ze
dne 8. července, musíme pochybovati, že ji uza-
vřelo upřímně. Tattenbach možná překročil sve
instrukce. Tento vyslanec již před lety dopusti
se neprozřetelností, jež způsobily jeho rychlé od
volání. Bylo by přirozeno, kdyby byl poznovu
desavouován. Bude-li pokračovati ve své nynější
cestě, bude toto desavouování nutným. Německý
tisk před třemi měsíci prohlásil: »Nechceme
aby Francie z Marokka udělala Tunis« a my od
povídáme teď: »Nechceme, aby Něme-
cko udělalo z Marokka Turecko!e
Dále oznamuje »Temps«, že francouzská
vláda odevzdá německé vládě své oznámené me-
morandum teprve pak, až obdrží odpověď na svůj
spis z 21. července. Naproli tomu oznamuje
»Berliner Tagblatt« s oficiosní strany, že pověst
»Tempsu« o hospodářských koncesích Marokk
udělených Německu, kromě přístavních prae
v Tangeru, jsou neodůvodněné. Též práce v Tan
geru byly prý zadány německé firmě na základe
volné konkurence. Od uzavření dohody franko
německé vyhnulo se Německo svědomitě všemu.
co by v nejmenším mohlo vzbudit podezření, že
by Německo chtělo porušiti jakkoliv uznanou
a vyslovenou rovnoprávnost všech států v soutěž
o hospodářské výhody v Marokku-
v drobném prodeji:
raaní číslo o sobě . . . za s
odpolední . . . . . . . za 2
Ve filialkéch na venkově
ranní čáslo. . . . . . ..
cápolední . . . . . . . . Bh
Inserá ty
plati ze hotově zapřel
Předplacení a fnserty přijimá vdmini-
strnee v Marinnské ulici č.
TTam nachárají sa tek nrdake
tskárna a ezpedice „ Národnich 1.lata-
Rukepísy se nevracsji.
Německo
Francie
Maroko
Tunis
Turecko
Tanger
Tana
Marinnský ulice
Berliner Tagblatt
25
article
Ze severní Moravy.
Ze severní Moravy.
Unčovsko.
Morava
26
article
Píše S. v.
Potěšitelné byly zprávy na konci minulého roku
z mnoha míst národně ohrožených, z mnoha míst
zaznělo blažené: »Rosteme, vzmáháme sel« Než bobu-
žel u nás na severní Moravě takového hlasu slyšeti
nelze, naopak hustěji a hustěji objevují se zprávy;
»Pomozte, sice utoneme v tom velkém zápase s od-
věkým nepřitelem, pomozte, sice klesneme úplně!-
A v skutku, loňského roku utrpěla česká menšina na
severní Moravě několik krutých ran, které se příliš
hluboho zarývají do těla té menšiny. Jsou to rány
na poli hospodářském, tedy rány, jež nejvíce lze cititi.
jež nejvíce nás seslabují a po léta nám brání v pře
kráčeti.
Předně byly to malá úroda, nedostatek píce, jež
skoro po celé naší vlasti bylo cíliti a pak byly to
hlavně katastrofy záloženské, tedy našich nejdůležitěj-
ších hospodářských závodů. A byly to hned tři: zá-
ložna v Jedlí, v Postřelmově a v Troubelicích. Nej-
více uškodila poslední, ježto dvě předcházející neměly
tak velkého rozsahu.
Poněvadž o české menšině v okrese zábřežském
se přece více píše a ví, chci se poněkud zmíniti
o okresu unčovském, o němž tak málo zpráv přichází
do veřejnosti a jemuž katastrofa záložny troubelické
zasadila ránu tak velkou, že se z ní asi teprve po
letech vzpamatuje.
Dle sčítání z r. 1900 čitá česká menšin
v okresu unčovském 5781 duší, Němců napo
čítáno tam 20.337. Roku 1890 bylo Čechů 5877.
Němců 20.446, ubylo tedy Čechů 1.63 procent,
Němců 0.53 procent. Ale dle skutečnosti, jak vypadá
ono úřadní sčítání lidu v ohroženém území, můžeme
směle říci, že Čechů na Unčovsku jest dobrá tře-
tina. A přece, jako by nás nebylo, jako bychom nie
neznačili, jako by za prušáckým Unčovem až k Šum-
perku usazeni byli samí ctitelé Wolfa a Schönererah
Českých obcí na Unčovsku jest o s m.
Němec
Čecho
Šum
Wolf
Morava
Jedlí
Postřelmov
Troubelice
27
article
Největší a zároveň nejohroženější jest Šumvald.
Čitá 1668 Čechů a 8 Němců, r. 1890 měl 163
Čechů a 67 Němců. Zdá se, že tam Němců ubylo.
Ale pravdou to není. Němci tamější chtějí se
jenom skrýti, chtějí zastřiti svůj úmysl dávno při-
pravovaný, německou školu, a proto, aby po-
zornost nebyla stále obrácena na ně, přihlásili
se kobcovací řeči české. Letos zvláště do-
stoupilo nebezpečí vrcholu. Zábřežský Brass zakoupil
uprostřed vesnice kus zahrady, že prý tam vystaví
zámečnickou dílnu. Ale ve skutečnosti to bude právě
takové, jako ve Vítošově u Hrabové, kde stavěl také
»noclehárny« dělníkům a když to bylo vystaveno.
stala se z toho šulverajnská přelej-
várna.
Takový úmysl mají Němci i v Šumvaldě a nej-
větším pomocníkem v tom, jako vůbec na celé se-
verní Moravě, má býti zloduch Brass, tento největší
nepřítel chudého, dělného lidu českého. Štěstí, že s
prohlédl jeho úmysl, že celá obec šumvaldská jest
na stráži, že nechce, ba snad ani nepřipustí, aby i
nasadili občané do obce vejce kukačky, školu šul-
verajnskou
Však to je teprve začátek boje, jenž dle všeho
bude krutým, Němci užijí všech prostředků, ba
vládu budou volati ku pomoci, aby svůj úmysl pro-
vedli. Odbor Národní Jednotý napíná všechny síly
své, p. Šťastný, tajemník Národní Jednoty pro severo-
východní Moravu, šumvaldským Čechům v mi-
nulém měsíci důkladně vyložil, jaké zlo může obee
potkati, zapřísahal občany, ženy a dívky, aby s
nedali zlákati licholivými sliby, aby všude a vždy
byli na stráži. Jinak v obci této působí vedle Ná-
rodní Jednoty členářský spolek »Svatopluk« svojí
knihovnou.
Jiným vesnicím českým nehrozí takové n-
bezpečl.
Čecho
Němec
Brass
Šťastná
Svatopluk
Šumvald
Vítošov u Hrabová
národní Jednota pro severovýchodní Morava
verní Morava
28
article
Druhá největší obec česká jso
Troubelice. Dle posledního sčítání lidu r. 1900
mají 1971 obyvatelů, mezi nimi 7 Němců (roku 1890
1087 Čechů a 9 Němců).
Němci jsou toliko na nádraží, v obci samé
jich neni.
Obec tato jest skoro uprostřed českých obcí na
Unčovsku, má nejlepší spojení, vůbec mohla by býti
jakýmsi středem menšiny té. Leč není tomu tak.
Jako obec jest uvnitř rozháraná, tak jest i s vlivem,
jehož požívá v okolí. A k tomu přistoupila katastrofa
záložny.
Tato rána zůstaví jízvy, jež dlouho budou boleti
a vůbec následky pro mnohé občany zhoubné. Jinak
život v obci jest přiliš rozháraný, nikde svornosti,
jednoty, nikde trochu opravdového národního zápalu,
všude touha materiální. Nejvíce jest to patrno
mládeže.
Odbor Národní jednoty založen roku 1885
ježto nejevil vůbec žádné činnosti obnoven roku
1902 Leč po valné hromadě, po zvolení funkcionářo,
umlkl a spí poznovu spánkem spravedlivých. Nikobo
není, kdo by se toho chopil, není ani členů, kteří
pochopují pravý význam jednoty. A teď teprve t
nechuť ke spolkům, teď teprve jakýsi strach před
vším, co souvisí s nějakými příspěvky, aby se to
prý nestalo jako se záložnou, a vidite, že jste
v koucích, že musíte nechat obec v poměrech, v ja-
kých žije, že jest třeba vyčkati, až sami uznají, ž
to tak dále nejde, že musí obrátiti, nechtějí-li aby
znovu podobná pohroma je zastihla. Neboť vina
velká je na nich samých, kdyby byly více si všímali
událostí veřejných, kdyby se poučovali a vzdělůvali.
byli by opatrnějšími, dříve by byli prohlédli, že není
vše v pořádku, že musí nastati zlepšení.
Ostatní vesnice české jsou menší a nehrozí jim
nebezpečí se strany německé.
Čecho
Němec
Němec
Němec
29
article
Lazce, mající 320 obyvatelů, jsou čilá, ná-
rodně uvědomělá obec. Zvláště odbor Národní jed-
noty působí blahodárně. Vedle vesnice této důležité
jsou Želechovice, kde pan učitel Loutocký rov-
něž s odborem Národní jednoty vskutku snaživě
pracují pa pokroku a vzdělání občanstva.
Střelice trpí velice pádem záložny troubeli-
cké, neboť mnozi občané byli ve výbbru, ba z
Střelic byl i sám předseda. A právě proti obci této
jest namířeno velké záští jiných vesnic, zvláště
Troubelic, ježto prý jsou hlavními vinníky veške-
rého bezúčejného rozruchu a paniky, která po pádu
nastala.
Obce Pískov a Lipinka neznačí mnoho,
zvláště poslední, jsouc chudičká, horská ves, kde
není ani spolku.
Zajímavější jest pohlednouti do německý c
vesnicna české menšiny.
Hned v samém Unčově jest velká česká men-
šina. Roku 1890 bylo tam 195 Čechů a 4981 Němců.
roku 1900 jen 90 Čechů a 4973 Němců. Tedy 105
Čechůjubylo za 10 let. Pravda to ovšem není,
vždyť důkazy jsou, že několik českých rodin se do
Unčova ještě přistěhovalo! Mnoho českých hochů se
tam učí řemeslům a živnostem, mnoho českých dělníků
tam pracuje a služebných slouží. Dle skutečnosti jest
tam Čechů jistě na 200 až 300! Die vzhledu jeví se
město ryze německým. Nikde ani jednoho českého
nápisu, až na skromně maličké nápisy u soudu a ber-
ního úřadu.
Jinak obchodníci česky znají nebo mají aspoň
příručí v obchodě češtiny znalé, neboť vědí, že celé
české okolí obstarává v Unčově své nákupy a oni
české peníze rádi, ba velmi rádi berou. Avšak jinak
jsou oni příručí praví synové matky Germanie, ačkoli
jména jejich neukazují na původ německý. Kde jsou
ty časy, kdy Unčov byl městem českým, když s Lošti-
cemi v 16. století měl při a jenom české listy si mez
sebou vyměňovali? Na to již v Unčově nemyslí, b
Čecho
Němec
Unčov
Lazce
Želechovice
Střelice
Pískov
Lipinka
Unčov
Unčov