3
masthead
21. března 1208.
5
article
výpravu proti povstaleckému vůdci podniknout
znovu. Jest ale charakteristické pro ně, že př-
včerejším vítězství zajali —- více žen než mužů
Odtržení Islandu od Dánska uzneseno!
Překvapujíci zpráva dochází dnes z Ko
daně: Islandská komise, zasedající tam za před-
sednictví ministerského předsedy J. C. Christen-
sena, učinila radikální usnesení, že se má roz-
hodnouti hlasováním lidu na Islandu.
má-li se Island odtrhnouti od Dánska a státi se
samotným státem čili nic. Bude-li většina pro
odtržení, bude tolo provedeno co nejrychleji.
Jest viděti, že snaha po osamostatnění žije
u všech národů a individuálních kmenů, poku
v ních jest i hrdostli sebevědomí, že jako u jed-
notlivce nejzdravějším vývojem jest žiti bez ku
rately a bez poručnictví
Christen
Island
Dánsko
6
article
Hrůzovláda a revoluce na Haiti.
Franeie nčmila ostrovní těto republice středo-
americké ústupek, že vyslanectví její nemá po-
skytnouti příště revolucionářům žádného útulku
Také Německo popírá, že bylo odhodláno prol
řádění presidenta Norda až i k meči sáhnouti.
jak se tvrdilo o něm. Ministr vnitra malě re-
publiky oné prohlásil »Matinu«, že brli revolu-
cionáři zajmuti se zbraní v ruce, když se
chystali zavraždití presidenta a jeho rodinu.
Preto prý došlo na hromadně popravy. To ale
neomlouvá ani popravy, jež vykenány bez všelikého
soudního řízení, ani huusné seény při za-
týkání. Tak guvernér Jaemell vlastní
rukou usekl jednomu zatčenému hlavu
a oba rovněž zatčené syny téhož dnl
od zadu zastřeliti. Potom nošen
byla hlava ubitěho otee za uši po
ulicích města a na konec vysta-
vena na balkonu jeho domu ve-
řejně na odiv.
Když anglická válečná loď oblásila přijezd
svůj do přístavu Port au Prince třemi dělovými
výstřely, domorodci jali se Evropany po ulicie
napadati; zvláště úřadník německého vyslanectrí
Hertzberg stěží unikl rozzuřenému davu.
Franeie
Nord
Matin
Jaemell
Evropan
Haiti
Německo
7
article
Z parlamentnich výborů.
Z parlamentnich výborů.
Z Vidaě, 20. března. (K. p.)
Rozpočtový výbor rokoval dál o položce »P o
porování živnostl.«
Posl. Mašlalka dovozuje, že vzrůst st. roz
počtu není v žádném poměrn s obnosy, určených n
podporování živností. Třeba zjednati nápravy. N
složení a svolání živnostenské rady závisí také ře-
šení otázky obchodu s lahvovým pivem. Minist
slíbil zakázati svobodný obchod s lahvovým pivem
cestou nařizovací, avšak doposud tak neučinil. V kru
zích hostinských panuje rozhořčení. Zemská, jednot
živn. společenstev v Čechách a na Moravě vyžaduje
užšího přímého spojení s min. obchodu. Řtečník na
vrhuje resoluci, aby vláda při službě pro podoura-
vání živností v min, obchodu ustanovila úřadníka
české řeči mocného, jenž by udrřoval styk s českými
živn. korporacomi. Zemské jednotě českých živn.a
řemesl, společenstev v království českém připadaji
velmi důležité úkoly, protože není zřízena ještě zem.
živn. rada a proto tteba je roční stálá subvenee
Posl
Minist
Vida
Čechy
Morava
8
article
20.000 K, kterážto suma buď vložena do příštího
rozpočtu Kromě toho sluší povoliti jednotě dotac
10.000 K z prostředků k disposici pro rok 1909. Také
subvence pro zem. živn. radu na Moravě měla by
raalsr. ls j taksl plo
nové budovy technologického musea v Praze, po
skytnouti bezplatně pozemky a na r. 1909 zvýšili
museu dotaci na 45.000 K. Řečník přimlouval se
také, aby podporováno bylo zřízení tech. průmyslo-
vého musea v Brně, poskytovala se mu od r. 1909
roční subvence 20.000 K a poskytl se přiměřený pří
spěvek i techn. oddělení něm. prům. musea v Brně
Národopisnému museu v Praze měla by se dáli pravi-
delná stálá roční dolace a jíž do zozpočtu na r. 1r.09
zařadit 10.0U0 K. Společenstvu výrobců perel v Ha
řicích buď poskylnuta stálá roční subvence 10.000 K
až do r. 1909 a stejně velká subvence z prostředků
jež jsou k disposici. Konečně navrhl řečník resoluc
ve smyslu svých vývodů.
Morava
Praha
Brno
vý muzeum v Brno
národopisný muzeum
U 0 K
9
article
Posl. Wolí si přeje, aby při podporování živ-
ností brán byl větší zřetel na západní Čechy a byí
tam zřízen taký ústav jako v Liberci. Přimlouval
za subvenci pro keilberskou výslavu v r. 1208. Naxrhí
resoluci, aby vláda vydala přechodná ustanovení
umožnila firmám, jež do zásoby vyrobily stárkové
zboží, prodávat je prostřednictvím podomních ob
chodníků během leloška.
Posl. dr. Kramář přimlouval se za resoluční
návrhy Maštálkovy za subvenci společenstvu výrobet
prel v Hořicích, přimlouvá se dále, aby poskytnuin
byla dostatečná subvence neobyčejně čilému prů-
myslovému museu v Hořicích, byla zvýšena pod-
pora průmysluvému museu v Chrudimi, jebož publi
kace o věcech umělecko-průmyslových, na pt.
Posl
doktor
Kramář
Maštálkův
Čechy
Liberec
Hořice
Chrudim
10
article
Hudba.
Hudba.
+. Zpěvohra Národního divadla. Ačkoli pí. Mari
Bogucká, jako před nedávnem p. Valém Heruld.
dosud jen opakuje role, jimiž se k nám loni v záři
uvedla, stoupá zájem o její pohostinské bry, řek
bych, řadou geomettickou. Nadchla li její Taťana
její Violetta oslnila. Pěvkyně spojuje tu se sobe
vrozenou dramatičností i krásné umění koloraturní,
velkou kázeň hlasu a techniky. Vyrovnanest
ušlechtilost jejího zpěvu připomíná velké pěvkyně
vlašské. Slovanský temperament dodává pak všemu
zvláštní měkkosti duše a pohyblivosti. Výkon paní
Bogneké jen jiskří elegancí a duchem; ty peripatie
jimiž prncbází hrdinka od hýčivé světačky k poznán
pravé lásky, k sebeobětování a konečné očistě ulrpe
ním a smrtí, umětkyně podává s přesvědčivou pravdi
vostí. Vše je procitěno, živoucí a proto tak dujemné,
ba ve vrcholných okam žieích úchvatné. Nemálo hraje
tu s sebou i osobní krása pěvkyně, jeji vinivě, hystre
a delikátní pohyby, produševnělá tvář, výrazné oko.
Umělkyně byla po celý večer středem nejsrdečnějších
ovací.
Z domácích umělců vyznamenal se lahodným
zpěvem p. Šir. Alfred p. Ttákův byl nejšťastnější
v posledním jednání, kde podařilo se mu udeřiti
cilové přízvuky.
Bogucká
Bogneký
Alfréd
národní divadlo
11
article
+ Ke koucertu orchestru vídeňských hudebních
umělců dne 29. 1. m. v Rudulfine. Počatvem letošní
sezony založil Oskar Nedbal s jinými přatli
symfonické hudby nový orchestr, který nese jméno
orehestr hud. umělců. Poněvadž ve Vidno
trvají již dva orchestry: Vídeňští filbarmonikovéa
koncertní spolek, kleréž oba na vysokém slupní
uměleckém stojí a zvučného poživají jména, bylo lze
nazvati podnik Nedbalův a jeho druhů velice od-
vážným Ale již čtrnáct dní po ustavení se orchestru
viděli jsme Nedbala říditi první koncert a to, dík
umělcům prvého řádu. jíž v orchestru sedl, s úspě-
chem pronikavým. Tak prvým koncert. mistrem je
známý žák Ysayův Géza z Kreschů, u drahého pullu
sedí žák Ševčíkův Gillmann. První koncert dirigovali
Slavenhagen, Píitzner a Nedbal. Hned druhého dne
veškery listy jednohlasné přiřkly ve svých sloupcícin
paliu vítězství Nedbalovi. Týž jako dirigent ppzvedl
za králkou dobu orchestr víd ňských hud. umělců
na takovou výši, že může se rovnať orcbestrům, po-
žívajícím pověsti světové. Úspěchy Nedbalovy i jako
dirigenia i sklhdatele neomezují se však poůze na
Vídeň. Úspěcly jeho v Německu, Francii a Rusku
jsou zvlašlě pro dirigenlskou jeho kariéru význačny.
Bude proto nejen vzarným požitkem slyšeti orchestn
videňských hud. umělců pod O Nedbalem, ale zají-
mavo učiniti srovnání s oslatními světovými orche
stry, které již téměř všechny v Praze koncertovaly.
Při koncertu spoluúčinkuje polská virtuoska Věra
Schapirs, která již jako »zázračné ditě« byla
Nedbal
Nedbalův
Ysayův
Géza
Ševčíkův
Píitzner
Schapirs
Rudulfine
Kresch
Vídeň
Německo
Francie
Rusko
Praha
12
article
staročeském nábytku, zasluhují zvláštního uznání
poskytnuta byla podpora perleťářskému průmyslu
v Přelouči a společenstvu výrobců skleněných
kroužků v Žal. Brodě. Podporoval Wotfův návrh na
vydání přechodních ustanovení pro podomní obchod
a navrhl resoluci, aby vláda provedla přiměřenou
revisi zatímního nařízení o roztřídění úřadně opráv.
soukr. techniků a zavedla nové kategorie úřadně
opráv. zemědělských inženýrd.
Posl. Žitník žádal, aby se vzal náležitý zřele
na keramický průmyst kraňský; dr. Elhenboge
přimlouval se za Wolfovu resoluci; dr. G la biř-
ski považuje za žádoucí, aby k zemským ústavům
pro zvelebování živností byly přidruženy zemské
živnostenské rady.
Ministr dr. Fiedler troufá, že zvelebování
živností se povznese, až min. obchodu dostane z pře
bytků k disposic 800.000 K. Požadavky zemskýeh
ústavů pro podporování živností činí na 2 mil. K.
Wotfův
Posl
Žitník
Elhenboge
Wolfův
Fiedler
Přelouč
Brod
13
article
Při tom bude lze vyhověti požadavku, aby „ slál
hradil třetinu nákladu na tyto zemské ústavy. Úbrn
povolených, avšák nevyplacených subvencí čení
103.423° K.
Nynější chuffe nehodí se k vytvoření normaliv-
ního základu pro živnostenskou zvelebovací službu.
nebyla by s to přizpůsobili se jednotlivým individu
álním poměrům. Podobná akce musila by se ahá-
jiti pro zvelebování semědělství. Až se živnestenská
zvelebovací služba přenese do oboru novébo mini-
sterstva, bude spíše možno vyboxěti přáním, proje-
veným do složení poradaího sboru, a dosáhne se
také zvýšení úvěru pro tuto služba.
Otázka úpravy obchodu s lahvovým pivem spadá
v obor živnostensvé rady, jež bude brao zřízena.
Oknova její je již připravena. Přání, by na zvele-
bování, živností bylo použito splacených zálon
úroků z nepoužilých úvěrů, nelze vybověti.
Smluvní ziízenei v ústavě pro zvelebování živ
ností přijímají se do statutu st. úřadnietva. Splnění
požadavků personálu, aby byl postaven na roveř
c. k. úřadním. sluhům, hrání zákon o certifikatistech
Živnostensko zdravotní musem mohlo by se
připojití k technickému museu pro průmysl a živ
ností. Přání, by se utvořilo místo druhého, české
řeči znalébo, živnostenskéhoi konsolenta přil min.
obchodu, vyhoví se potud, že pro Myravu bude
jmenován zvlašiní konsulent. Subvence pro »Žem;
skou jednotu« poskytuje se z obnosu, který je do
rozpodtu vřaděn na podporu živn. společenstov., Ate
ten úvěn činí pouze 19.000 h. Až bode thto položka
zvýšena, ochotné vyhoví. S min. financi jedná ne,
aby dalo technickému museu v Praze k disposic
stavební pozemek.
Oknův
Praha
14
article
Miistr vynasnáží se vyhověti přání úří opr
kulturních, lochniků po samostatné úpravě, jich po
slavení. Poradní sbory při ústavech pro zvelebovánh
živnoslí mohou zřizovati zemské sněmy, resp. ob
chodní komory. Schvalí-li sněmovna Wotfovu reso-
luci a bude souhlasiti s novými přechodními ustn
noveními, na něž ministr pomýšli, bude lze v sou-
hlase s uherským ministrem obchodu sjednali usta-
novení, jež by vyhovovala tužbám rak. průmyslu
podomních obchodníků. K trvalé úpravě této otázky
monlo by dojíti jen změnou zákona o podomním
obch dě. Živnostem jako tatovým nevznik! by nyní
z ústřední společenstevní pokladny prospěch, jenž
se od ní očekává. Dosavadní začátky živn. úvěrní
organisace jsou ještě příliš nepatrné. Živnostenskému
družslevnictví nedostáva se finanéního základu po
starati se zvláště o úvěrní organisaci. Nynější úvěrn
ústavy byly by ochotny účastniti se radou i skulkem
maloživnostenské úvěrní org nisace. Tím způsobem
rozřeší se lépe otázka živnostenských úvěrů, než
kdyby živnostníci byli nuceni ke zilzení samostat-
ných pokladen, jež vždy budou zápasití s nediostat
kem peněz.
Wotfův
15
article
Posl. bar. Rolsberg přeje si výdatnějších
subvencí slezským společenstvům
Posl. Staněk navrhuje mimo jíné resolu
aby ministerstvo ztídilo v cizmně stalé vzorsov
sklady žirn. výrobků, připojilo je co možno zastu
pitelství v cizině a dbalo, aby konsulálům přidělen
bylí odborníci znali obchodu a žl nostenské politiky.
Přimlauval se za podporu domáckého průmyslu
zvlašt v oboru domáckého tkaleovství, a m
nu
pvrcilanu. zemedelsivi, zejména české a morávsne
netouží po ústřední společenstevní pokladně, je
byla by ve Vídmí a mohla by peněz zemských vy
ožiti k různým účelům
Posl. ryt. Vusovič přimlouval se za podporu
dalmatských živností, načež k návrhu dra. K ra
máře debala skoněena.
Poslanec dr. Kolische r nesouhlasí s ministren
v otázce společenstevní banky.
Živnostenstvu lze pomoci jen positivními pro
středky, úvětnietvím a státními subvencemi na zá
klade úvěrnictví. Zakazem podomuíhol obchodu a pos
se mu nepomůže.
V cdpolední schůzi poslanec Šrám e
souhlasí, že třeba před vším zřiditi živnostenskou
úvěrní organisaci a teprve potom lze pomýšleti na
statní pomoc Úslřední společenstevní pokladna v Ra-
kousku je politickou záležitostí; proti většímu centra-
lismu i v hospodátském oboru vznikne rázný odpo
Dale přimlouval se za rozmnožení společenstevních
instruktorův a odborných kursů na Moravě.
Posl
bar
Staněk
doktor
Kolisch
Šrám
Morava
společenstevní banka
16
article
Poslanec Mialik stojí na ceniralistickém stano
višti, jež musí i německé živnostinctvo zaujali, má-
se něčeho dosáhnoute.
Poslanec Seliger přidal se k vývodům dra
Kramáře a Maštálky.
Po doslovu zpravodaje schválena polažka »Zvele-
bování živností« s resolucemi zal debaty podanými
Dále schválena položka »Pokusné střelni c
pro ruční střelné zbraně« (rsferent dr. Hoí
zná a. Nejpřednější zástupcové vídeňské kritiky na-
zývají ji »oživiou Klarou Schumannovou«. Sáv řed.
Ol Nedbal vyslovil se, že výkon její v Lisztově
»Fantasi« je z nejúchvatnějšího, co kdy slyšel.
Umělkyni postaven bude saskon dvorní továrnou
Foersterevou velký koncertní klavír, nástroj to
krasného zvuku, zvlašť v diskantu čtyrstrunným
systémem vyrovnsný. Program koncerfu takto určen
1. Waguer, předehra k »Mistrům pěvcům«. 2. Lisst,
Uherská fantasie (Věra Schapira s orch.). 3. Smetana,
Z českých luhů a bájů, sýmt. báseň. 4. Mahler,
symfonie. Ceny sedadel 5, 4 a 3 K, lože 20K.
k slání po 1 a 2 K. Předprodejí vhudebním a kla-
virním závodě Mojmira Urhánka, Hlávkov
palác, telefon 300e
+ Z České Filharmonie. Dnes odpnl. o 4. hod.
v Plodmové burse účinkuje orchestr České Filhae
monie za řízení p dra. Viléma Zemánka na koncertě
pro studentstvo středních škot. Na programu jsou
ymfonické básně Ant. Dvofáka,
Mialik
Seliger
Maštálek
Hoe
Schumannův
Nedbal
Lisztův
Fantasi
Schapiro
Smetan
Mahler
Předprodej
Zemánek
Antonín
Mojmiro Urhánka
Hlávkov palác
Český filharmonie
Český Filhae
17
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Tolstoj nemocen, Z Petrobradu, 20. března.
Tulegrafické zprávy o stavu hraběte Tol lého si od-
porují. V soukvomé depeši projevuje syn Tolstého
naději, že otee nemoc překoná, nedostavírli se nove
záchvaly mdloby. Ztrata paměti potrvala. Někteř
přájelé Tolstého telegrafovali svatému synoda, a žá-
dalí natěhavě o zrušenf církevní klarby. — Z Petro-
hradu, 20. března, Stav Tořstého jest nezměněn.
Lčkaši problašují, že chřípka nenil při železné po-
vaze Tolstého nebezpečna, sle následkem chudo-
krevnosti Tolstého, která, vznikla častými střevním
chorolami, mohla by nastati komplikace.
= Koíže monacký a Valikán. Z Paří že,
20. blezna. Kníže Aibert menacký, jenž měl dne
28. t. m. přednášet v Řimě o oceanografii, upusti
od costy, jak se pravi, na radu lékařů. Soudís
však, že pravou příčihu sluší hlodati v nátlaku
jejž Vatikán proti jeho návštěvé v Rímě činil.
— Demoustrace proti »Veselé vdově«. Ze Sarja-
jeva. 20. března. Nasledkem agce srbského lisku
proti provozování Lehalovy, opuraty »Veselá vdova«
jež zde měla býti dávána jen s názvem »Altacné-
při čemž děj přelolen do ruského Pelska, došlo zd
včsna k velaým demonstmcim. Před početím před-
slavení shromáždilo se blíže divadla asi 200 mla-
dých Srbě, byli však policil zallačeni. Shromáždil
se na to ve větším množství a zatím co se konalo
představení pod ochranoa policie, procházely velk
davy, mazi nimi zvlašě moho srisk ýchi sludentů.
ulicemi města. Před důslojnickým kasinem a redakoí
»Bosenské Pošty« uspořadány demonslráce. Po li-
ciezatkia 15 o sob.
Tolstoj
Tolstý
Aibert menacký
Lehalův
Tolo
Vatikán
Sarja
Altacný
Petrahrad
18
article
mann-Wellenhol), Malikova resoluce, aby tak zv
vybražený střelný prach pro vojsko stal se přístupným
i občanským osobám a prováděním monopolu nebyl
poškozován průmysl ručních střelných zbraní a ob-
chod s nimi.
Referent poslanec Jindř. Schmid podával zprávu
o položce »Živnostenské o obchodní škol
ství« a navrhí resolucí o zrušení povážlivě znač-
ných subvencí pro živnostenské pokračovací školy
Posl. dr. Kramář konstatuje, že rakouské živ-
nosti mohou úspěšně soutěžiti s živnostmi janých
států. Doufa, že i finanční správa uzná, že peníze
povolené na podporu živnostenských škol jsou velmi
dobře uloženy. Soutěžnost živnosti zvýší se, budou-li
odborné školy co nejvydatněji podporovány. V Če-
chách činí státní nákiad na české živnostenské školy
jen 36% celkového nákladu, na německé školy 6190.
Malikův
Jindřichův
Schmid
doktor
Kramář
živnostenský pokračovací škola Posl
19
article
Zrovna tak macešsky zachází se s jinými národ
rodnostmi, jako Slovinci a Chorvaty. O poměrach
skláčského a pasířského průmyslu v Železném Brodě
praví, že nouze tohoto domackého průmyslu zmír-
nila by se tam zřízením odberné školy. Mohí by
vzniknouti tak průmysl, který by specialisoval
andividuslisoval, vynalézal sám modní zboží. Prolo
naléhá na vladu, aby ujala se železnobrodského prů-
myslu založením odborně školy a navrhuje přiměře-
nou resoluci. Dále doporučuje resoluci, aby vláda
zřídila v Rokycanech učebné dílny o dvou ročnícicn
spojené s jednoroční mistrovskou školou pro zpra-
cování železa. Přimlouvá se za zřízení vyšší lextilní
školy v Praze s vyučovací řečí českou. Taková tex
tilní škola byla by také německému texhlnímu prů-
myslu v Čechách prospěšnou. Aby zřízení takov
školy bylo umožněno, byly by ochotny přispěti
Spolek textilních průmyslníků českých, město Praha
a pražská obchodní a živnostenská komora. Navr-
huje dotyčnou resoluci
Profesoři na státních průmyslových školách prá-
vem si stěžojí, že při poslední úpravě složného
středoškolských profesorů vyšli téměř na prazdno
Rečník navrhuje resoluci, aby vláda podata před-
lohu, aby pětiletý přídavek těchto profesorů práve
tak byl zvýšen jako pětiletý přidavek středoškolských.
Chorvat
Železný Brod
Rokycany
Praha
Čechy
20
article
Profesoři s vysokoškolským vzděláním, s 3. pěnletým
přidavkem, buďte povýšeni ihned do VIII. se 4. pří
davkem do VII. hodu. třídy.
Pokud jde o uměleckoprůmyslové školy, žádá z
zřízení keramické laborntoře v Praze. Bylo by na
místě, aby profesoři na pražské umělecko-průmyslov
škole byli povýšeni z IX. do VIII. hodn. tř. ; působit
tam několik velkých umělců. Je povděčen, že při-
krodilo se k sestátňování a k reformě obchod. ško
a přál by si jen, aby se v postátňovací akci pokra-
čovalo. Navrbuje postátnění obchodní školy v Chru
dimi, poněvadž česká obchodní škola v Praze ne
chová se k sestánění sympaticky.
Posl. d'Elvert přimlouval se za požadavky
učitelstva na průmyslových školách, dr. Ploj za
zřízení vyšší obchodní školy v Lublani.
Posl. Maštálka stěžoval si do zanedbávání
českých krajin v Čechách a na Moravě naproti ně-
meckým krajinám ve všech těměř oborech st. správy
za posledních jet a usiluje o nápravu. Žádal za vy-
pravení obchodního oddělení na české technice a za
rozdělení a specialisaci státní průmyslové školy
Praze a j. Konečně líčil záslužnou činnost průmyslo-
vého musoa v Hořicích, pokud jde o založení domá
cího hračkařského průmyslu a přimlouval se za suh
venci. Ve smyslu své řečí podul mnoho resolucí.
Posl. Němec podává resoluci, aby co nejdřlv
byla zřízena odoorná škola pro grafické odbory
Praze
Příští schůze bude z ejtra.
Posl
Elvert
doktor
Ploj
Maštálek
Němec
Praha
Lublaň
Čechy
Morava
Hořice
český obchodní škola v Praga
státní průmyslový škola Praga
21
article
Tiskový výbor rokoval dál o tiskovém zá
koně. Min, rada Müller prohlásil, že živnost.
právní olázka o zrušení koncese v tiskové živnosl
nemůže se zde řešiti a úprava této záležitosti mohl
by vésti ke změně živnostenského řádu. Kdyby výbo
přes to trval na zrušení povinné koncese, bylo p
tím ohroženo zavedení celého zákona.
K návrhu ref Skedla 8 10, který spočívá n
opstavě konecer, byl něticna základ rokování l
schválen ve znění, obsahujícím delšt viuuzeaí miož-
posti odníli zavedenou liskovou živnost.
U 8S 25. a 26. (Opravné řízení) navrhl zpravodaj.
aby za podk ad rokování vzato bylo znění osnovy-
Posk dr. Mühlwerth navrhl obnovili vladn
předlohu, dle níž redakce jest oprávněna odmitnout
opravy, jež v podstalných čáslech jsou nepravdivy.
Po delším rokování přijat zpravodajův návrh
Avšak poslední odslavec § 26., kterým prohlašuje se
nepřípustným, aby v případě osvobozujícího rozhot-
nutí, když jedná se o odepření přijmutí opravy.
zúčastněný v téže záležitosti ještě jednou žádal za
opravu, byl škrtnut po jednohlasném přijetí návrhu
Münlwer hova.
88 27. a 28. (Uložení povinných výtísků) a § 2e
(Promicení) byly přijaty.
Pelšti schůze bude v pondělí,
Müller
doktor
Mühlwerth
22
article
Cestovní a studijní nadace
založené Jos. Hlávkou při c. k
akademii umění.
Cestovní a studijní nadace
založené Jos. Hlávkou při c. k
akademii umění.
Jak známo, založil veliký dobrodinec sludent-
stva, zvěčnělý Josef Hlávka, při c. k. akademnii umění
nadační listinou ze dne 28. prosince 1897 nadání
pod jměnem: „České jubilejní nadá ní cí-
saže Františka Josefa pro výtvarné
umění“, složiv kapitál 100.000 zl. a zřídiv šest
studijních stípendií po 200, 225, 250, 275, 300
300 zi., jakož i tři ceslovní slipendia: jedno celeroční
1200 zl., jedno pololetní 600 zl. a jedno čtyřměsíční
400 zl.
Tole jmění nadaěm rozmnožil šlechetný dáree
r 1999 novým věnováním 50.000 zl. a učinil k po-
vodní nadační listině dodatek ze dne 1. dubna 1899
kturým rozmnožil trvající stipendia tak, že zlídi
desct studijních slipendií po 200 zl., stoupajicích př
stále výborné známce slipendisty až do 280 zl. a dvě
po 300 zl., a dále pět cestovních siipendií, jedno
celoroční 1200 zl., dvě pololetní po 600 zl. a dvě
čtylměsíční po 400 zl.
Tato cestovní slipendia vypisují se každoročně
na základě podmínek dárcem sepsané nadační listiny
konkursem, dlo něhož konkurenční práce uchazečů.
kteří c. k. akademii umění řádně absolvovali, mausí
býti v jurní výstavě v Rudolfině vystaveny.
V prvních pěti letech trvání nadace, tudíž dor
1902 mohlo dle nadační listiny cestovní slipendium
celoroční eventuálně rozděleno býti na dvě pololetn
a pololetní stipendium na dvě čivriletní.
Od r. 1903 však nesmějí býti více dle nadačn
listiny cestovní slipendia dělena, a kdyby nemohlo
některé cestovní stípendium dle výsledku konkurence
k udělení býti navrženo, jest dotyčnou kvetu vráti
kapitálu nadačnímu.
Toléž platí o studijních nadacích, pokud by pr
nedoslatek kandidátů, „výbornou“ známkou klasifi-
kovaných nemohly býti k udělení navrženy.
Hlávka
Hlávek
František Josef
Tolo
Český jubilejní
23
article
Sludijní elipendia, z nichž osm jest uslanoven
pro žáky a dvě pro absolventy akademie v prvním
roce — vázána jsou hlavní podmínkou, aby uchazeč
prokázal znánku vždy aspoň velmi dobrou a p
poslední klasilikeci známku výbornou.
Při coslovních nadacích naproli tomu neber
nadaění listina zřetele ke klasifikaci, nýbrž ke kvali-
fikoci, prokázané předleženými ukázkami umělecko
činnosti.
Podmínkami nadační listiny vázán jest jak pro
lesorský sbor při návrhu na udělení, tak i pan místo
držitel při udílení samém pro sebe i své náslupce.
Od r. 1897 počínaje byly studijní i cestovní na-
dace po všecka léta až na vzácné výjimky veskrz
uděleny, jak z následujícího chronologického přehledu
zřejmo:
B. 1897 bylo udoleno všech šest do té doby
jpoucíeh studijních stipendií, které obdrželi: Dvolá
Bdhuslav, Horoláě Oldrich, Pekárek Josef, Švabin-
ský Maxim, Vlček August a Vrtátko Antonín.
R. 1908 bylo navrženo sborem profesorským
sice šech šest studijních slipendií k udělení, z nieh
však na základě nadační listiny uděleny místodržitel-
stvím pouze dvě natluce a sice: Josefu Pekárkovi
Oldrich
Pekárek
Josef
Švabin
Vlček
August
Vrtátko
Antonín
Dvolá Bdhuslav
24
article
Janu Honsovi, kdežto čtyry stipendia zústala neob
sazena.
Ceslovní stipendia (počlem tři) udělena ponej
prve r. 1898, při čemž celoroční stipendium nebylo
přiřknuto vůbec, nýbrž rozděleno na dvě pololelní
i obdrželi; Herčik Ferdinand pololetní 1200 K, Ho-
moláč Oldřich pololetní 1200 K, Schusser Josef polo-
letní 1200 K. Čtyřměsíční stipendium nebylo uděleno
R. 1899 bylo všech nově zřízených deset studij-
ních nadací takto obaszeno: Běm Rudolf, Böttinger
Hugo, Ferber Václav, Kaíka Bohumil, Kalvoda Alois
Kaivoda Josef, Kofránek Lalislav, Langer Karel
Šimon František, Vrtátko Antonín.
Stipendia cestovní nebyla r. 1899 udělena pre
nedostatek kvalifikovaných konkurenčních děl.
R. 1900 bylo obsazeno všech deset studijních
stipendií takta: Böttinger Hugo, Ferber Václav, Hlons
Jan, Kafka Bohumil, Kalvoda Josef, Kofránek Ladisl.
Langer Karel, Loukota Josef, Simon Franfišek
Vrtätko Antonín.
Cestovní stipendia obdrželi: Švabinský Maxlm
celoroční 2400 K. Mařatka Josef poleletní 1200k
Kalvoda Alois pololelní 1200 K. Dvě člyřměsíčn
stipendia zůstala nenavržena, jelikož dolyčná kon
kureční dsla nevyhiovovala.
R. 1901 bylo obsazeno osm studijních nadaei
kterých požívali: Bottinger Hugo, Ferber Václav
Kalka Bohumil, Kalvoda Josef, Kofránek Ladislav
Langer Karel. Loukota Josef a Průcha Dohdan, kdežti
obě absolventská stipendia zůstala neobsazena.
Hons
Ferdinand
Oldřich pololetní
Josef polo
Václav
Kalvoda
Kaivoda
Josef
Kofránek Lalislav
Langer
Karel Šimon
František
Vrtátko
Antonín
Hlons
Jan
Kofránek
Ladisl
Karel
Loukota
Simon Franfišek
Švabinský
K Mařatka
Josef poleletní
Alois pololelní
Ferber
Václav Kalka
Bohumil
Průcha Dohdan
Kafka Bohumil
Bě Rudolf
Böttinger Hugo
Kaík Bohumil
25
article
Cestovní stipendia obdrželi: Kalveda Alois pole
lelní 1200 K, Mařntka Jos. poleletní 1200 K, Havelk
Roman pololetní 1200 K. Lauda Richaré čtyřměsíčn
800 K, Lolck Slanislav tříměsíční 600 K, Pekárel
Josef tříměsíční 600 K.
Při tom rozděleno celoroční stipendium na dvi
pololetní a jedno pololetní na dvě tříměsíční a ne
obsazeno zůstalo jedno čtyřměsíční stipendium.
R. 1902 požívali studijních stipendií: Böttingen
Hugo, Havliček Jindřich, Kofránek Ladislav, Kučer
Rudolí, Langer Karel, Loukota Josef, Průcha Bohdan
Vrtátko Antonín, kdežto dvě studijní stipendia zů-
slala neobsazena.
Cestovních stipendií požívali: Bém Rudolí pole-
letní 1200 K, Havejka Roman pololetní 1200 K, Kafk
Bohumil pololetní 1200 K. Šimon František pololetn
1200 K, Lolek Stanislav čtyřměsíční 800 K.
R. 1903 byla veškerá studijní stipendia takte
ohsazena: Čipera Ivan, Hlavica František, Chlu
Richan, Kašpar Adolí, Kučera Josef, Kofránek La-
dislav, Loukota Josof, Michna Jan, Obrovský Jakub
Průcha Bohdan.
Cestovních slipendií požívali: Vacálko Ludví
celaroční 2400 K, Šimon František pololetní 1200k
Böltinger Hugo pololelní 1200 K, Bém Rudolí čtyř
měsíční 800 K, Ionsa Jan člyřměsíční 800 K.
Alois polo
K Lauda
Josef tříměsíční
Jindřich
Kofránek
Ladislav
Rudolit
Langer
Karel
Loukota
Josef
Průcha Vrtátko
Antonín
Roman pololetní
Lolek
Hlavica
František
Chla Richan
Kašpar
Kučera
Loukota Josof
Michna
Jan
Průcha
Bohdan
Šimon František
Böltinger
Hugo
Bém
Mařntka Jos
Böttingen Hugo
Bém Rudolit polo
Kafk Bohumil
Čipera Ivan
26
article
R. 1904 byla studijní stipendia takto obsazena
Čipera Ivan, Illavica František, Kašpar Adolf, Kučera
Rudolí, Nochleba Vratislav, Menčík Břotislav. Obrov-
ský Jakub, Průcha Bohdan, Šetelík Jaroslav. Jedno
ahsolveniské stipendium zůslalo noobsazeno.
Cestovní stipondia byla veskrze udělena a sice
obdrželi: Kafka Bohumil celorační 2400 K, Vacá tko
Ludvík pololetní 1200 K, Kofránek Ladislav peloletní
1200 K. Landa Richard čiyřměsíčm 800 K, Šturs
Jan čtyřměsíční 800 K.
R. 1905 požívali studijních stipendií: Illavina
František, Kašpar Adolí, Kučera Rudelf, Menčík Bře-
tislav, Nechleba Vratislav, Průcha Bohdan, Schová-
nek Emil. Rábl Olomar a Vyskočil František. Jedne
absolventské stipendium zůstalo neobsazeno.
Cestovní stipendia byla veskrze taklo udělena
Böltinger Hugo celoroční 2400 K, Loukola Jose
pololelní 1200 K, Kofránek Ladislav poleletní 1200 k
Horký František čtyřměsíční 800 K, Bubeníček Otte
čtyřměsíční 800 K.
Kašpar
Kučera
Menčík
Břotislav
Jakub
Průcha
Šetelík
Jaroslav
Ludvík
Kofránek
Ladislav peloletní
K Landa
Richard čiyřměsíč
Jan
Kučera Rudelf
Bohdan
Emil
Rábl Olomar
František
Loukola Jose
Ladislav poleletní
Bubeníček Ott
Illavica František
Nochleba Vratislav
Kafka Bohumil celorační 2400 K
Illavina František
Menčík Bra
Nechleba Vratislav
27
article
R. 1906 poživali studijních slípendií: Illavien
Fruntišek, Justich Reinhold, Nechleba Vratislav, Nový
Josef, Průcha Bohdan, Rábl Otomar, Schovánei
Emil, Slovák Miloš, Šnoll Jaroslav, Vyskočil Frant
Čestovní stipendia obdrželi: Knšpar Adolí polo
letní 1200 K, Krát Josef pololelní 1200 K, Bubeníčel
oua žlvtrěsíční 800 K, Spanicl Otakar čtyřmě-
síční 800 K. Cčioroon stlpsndlum nebylo obsazen
R. 1907 požívali sludijních slipendií: Hlavic
František, Nechleba Vratislav, Justich RReinhold
Schovánek Emil, Vyskočil František, Rábl Otomar.
Snobl Jaroslav, Nový Josef a Novák Václav. Jedno
absolventsé stipendium zůstalo neohsazeno.
Ceslovní slipendia udělena vesměs a sice takto:
Španiel Otakar celoroční 2400 K, Vejrých Rudol
pololetní 1200 K, Obrovský Jakub pololelní 1200 K
Sturse Jhn člyřměsiční 800 K, Král Josef čtyřměsíčn
800 K
R. 1908 jsou dosaváde takto sludijní slipendi
obsazena: Schovánek Emil, Justich Reinhold, Ráb
Otomar, Šnobl Jaroslav, Nový Josef a Král Jaroslav
Tři studijní stipendia jsou k udělení navržena.
o čemž nadační úřad desud nerozhodl a toliko jedne
stipendium zůslalo neobsazeno pro nedostatek ža-
datele nadační listině přiměřeně klasifikovaného.
Konkurs na cestovní stipendia za r. 1908 jes
vypsán se lhůtou zadací do konce dubna 1908,
Justi
Reinhold
Josef
Průcha
Bohdan
Emil
Slovák
Miloš
Šnoll
Jaroslav
František Čestovní
Otakar čtyřma
K Cčioroon
František
RReinhold Schovánek
Rábl
Snobl
Novák
Václav
Španiel
Jakub pololelní
Šnobl Jaroslav
Illavien Fruntišek
Nechleba Vratislav
Rábl Otomar
Knšpar Adolit
Schovánek Emil
Justi Reinhold
Ráb Otomar
28
article
Juk vilno z teliole přehledu, bylo stipendií užilo
měrou nejrozsáhlejší, a jeslliže v případech zcel
ojedinělých nebylo lze stipendií navrhnouli neb udě-
liti, bylo to vždy v inlencích šlechelného dárce, který
nadační distinou slanovil přesnou normu, dle kter
navrhovatelé i udíleč diti se musí, aby stipendi
ta nebyla pouhou podporou, nýbrž skutečným vyzna-
menáním žadatelů
Celkem uděleno dosud na slipendiich sludijních
45.090 K a na cestovních stipendiich 49.200 K, tudíž
úhrnem 94.290 K.
Pokud se týše přebytků nadačních, vzniklých
z neudělených nadací neb z nadací ne úplně využi-
tých, učinil zakladatel následujíci uslanovení-
„Nehlásil-li by se mimo očekávání náhodou žád-
ný uchazeč s vyžadovanou kvalifikací a za žáduuných
podmínek, nebudiž ono vypsané studijní nadační m
sto pro ten rok zadáno, nýbrž teprve na počátku
nejbližšího studijního roku opět zpova vypsáno, aby
tak zachovala se možnost uchazečům skulečně kvali-
fikovaným obdržeti tato studijní stipendla. Rov něž
nebylo-li by uchazečů s touío kvalifikací a za těch
pedmínek v konkurenci za cestovní slipendium, anel
byl-li by výsledek konkurence tak nedostatečným
že by se udělení těchto cestovních stipendií v celosti
neb části uké zalo nemožným, anebo z ohledu na cí
této nadce nevhodným, budiež vrácena vypsaná ce-
stovní stipendia v celosti neb v té které čásli, aby
mravní hodnola vyznamenání s udělením toholo
cestovného stipendia spojená nebyla ničena nebo
zmenšena, a aby skutečně kvalifikovaným uchaze-
čům postupem nejblizší doby se objevujícím nebylo
ublíženo ani ve linotné bodnolě požitku nadání, an
v morální hodnotě vyznamenání
29
article
Interkalární sumy, které vzejdou v takových pří
padoch, aneh tehdy, když stípendista svou vinou anel
úmrtím požitek nadání ztratí, uloží se na úrok a při
jmou se v další správu dle ustanovení listiny věno
vací, které zní:
„Zbykků ročního výnosu, které se objeví, kdyé
byla uhražena potřeba pro mísla nadnění, pro cestov
ní stipendia, pro běžný stální příspěvek režijní a jiné
výlohy, pak úroků ročního výnosu, jakož i vzešlýcl
interkalárů, dále nadačních míst a cestovních stipen
dit, která v některém roce zadána nebyla z nedo
statku úplně způsobilých žadatelů, jakož i vybýva-
jicích částek udělených studijních nadncí a cestov-
ních stipendií, které se stáhly pro úmrtí neb vlastn
vinu slipendisty, budiž užito k udržování a sesílen
nadaění jistiny a rozmnožila-li se tato náležilě dl
polřeby buď k zlepšení slávajících, nebo ke zřizen
nových studijních nadací a cestovních stipendií v
smyslu věnovací listiny.
Od 20 do 20 let budiž uvažováno, zdali dos
vadní slanovené nadnění kvoty ještě dále slačí,č
neměly-li by se tylo zvýšiti z přirosllých mezitín
správních přebytků a do jaké míry
Nebylo-li by uznáno za nutno, aby se dosa-
vadní kvoty zvýšily, buďlež přebylky správní tai
louho pod úrok ukládány a spravovány, až by bylo
možno po rozumu věnovací listiny zříditi další na
dační studijní místo neb další cestovní slipendíum
Jle toho, pokud lo neb ono žádoucím býli se vkáže.
30
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Proti českým soudcům. „Leitm. Woclien-
blatt“ rozkatil se na okresní soudy v Roudnici
a Libochovicích, že si dopisují s krajským sou-
dem v Litoměřicích jenom česky. Několikrát
byli prý již oba soudové napomenuti, aby ve
svých podáních ke krajskému soudu užívali ně-
meckého jazyka, ano bylo prý jim z odvolacího
senátu pohroženo udáním ku presidiu krajského
soudu — to prý však nepomohlo ani v nejmen-
ším a oba okresní soudy zadávají všecka podání
výhradně v českém jazyce! Správei okr. soudu
v. Roudnici a v Libochovicích jsou prý ovšem
Češi a smýšlejí národně a patrně prý jsou tono
názoru, že jim presidium němeekého kraj-
ského soudu v Litoměřicích pro jich česká po-
dání na kuří oka příliš nešlápne. Takovým ténem
vede si litoměřický plátek dále, obviňuje vrehní
úřady německé z přílišné tolerance vůči českým
soudcům. Také prý pp. soudcové v Roudnicia
Libochovicích dobře vědí, že v Praze jest jistý
předseda vrehního zemského soudu jménem
Čech
Roudnice
Libochovice
Litoměřice
Praha
31
article
Wesselly, který prý jim přes cestu ani stébla ne-
položi. — Páni Němci jsou rozkošný národ. Pra
vnější služebný a jednací jazyk český při sou-
dech máme právoplatné a nepochybné zákony,
nehledě ani k neodvolaným jazykovým naříze-
nám, máme pre něj řadu nálezů nejvyššího sou-
du, ale zmane-li se kterémukoli německo-nacio-
nálu u kteréhokoli soudu v Čechách zamítnouti
českou žalobu, nepřinutí jej ani nejvyšší soud
ke konání jeho zákonité povinnosti. Pro vnitřní
služební jazyk německý není však žádnéh
zákona ani nařízení, vždyť ani nejslavnější ně-
mecký učenec a odborník německé university
dvorní rada Bachmann nebyl s to, uvésti i jen
písmenu, která by zákonitě stnnovile vnitřní slu-
žební němčinu a tu by němečti komandanti,
kteří sami rozeznávají v Čechách české a ne-
mecké soudy, chtěli nařizovat českým so-
dům, aby korespondovali německy?! Kterak b
mohl někdo samostatné, neodvislé soudce přl-
nutiti ku plnění zákonů, které neexistují, na t
bychom se rádi podívali! Pokus takového zná-
silnění musil by se dutknout českého lidu ce
nejeitelněji a snad by jej vybičoval z jeho
lethargie, která jedmně umožňuje němockou zvůl
v Čechách, dávno překročivší meze pohrdání,
které si český národ jindy dával od Němců
líbit . . !
Wesselly
Němec
Bachmann
Čechy
32
article
— Prolestní schůze proti reakčním snahám
ve školství a manifestace pro naléhavé potřeby
našeho školství. Zemský ústřední spolek jednat
učitelských v král, českém pořádá v neděl
dne 29. března 1908 o 9. hod. dopol, v Praze
ve velkém sále na Zofíně protestní schůzi uči-
telstva a oběnnstva proti reakčním snahám ve
školství a manifestaci pro naléhavé potřeby na-
šeho školství. Pořad: 1. Snahy po snížení do-
cházky šbolní, sestátnění škol a definitivě in-
spektorů. Referent učitel Jos. Černý, 2. Útoky
reakeionářů na školství a učitelstvo. Referen
říd. uč. K. V. Tuček. 3. Potřeby školstvía
učitelstva. Referent nč. m. šk. F. V. Mo ra-
vec. 4. Projevy poslanců a zástupců korpo-
rací. 5. Přijetí příslušné resoluce. K této mani-
festační schůzi zván jest každý, komu na tom
záleží, aby vývoj našeho národního školstv
dál se ve směru zvolebaní znárodnční, vnitano-
misování a zlaicisování jeho. Pořadatelstvo oče-
kává, že české učitelstvo škol národních, ze
všech sil se přičiní, aby jak účnst jeho, tak i ob-
čanstva odpovídala veliké důležitosti télo otázky.
Jednoty učitelské v Z. Ú. S. sdružené jsou dle
snesení výboru povinny, zúčastniti se této mani-
festace aspon deputacemi a oznámiti jména de-
putantů jednateli Z. Ú. S. do 25. března t.r.
Delegáti jednot sejdou se ku přátelskému ve-
čeru v sobotu dne 28. března 1908 o 8. hod.
večerní v přízemním sále na Zofině.
— Politické schůze. Český politický spolek
v Břeclavě pořádá dne 25. března 1908 o3.
hod. odpol. ve dvoraně hotelu „U koruny“
v Břeclavě veřejnou schůzi. Pojednávati se bude
o Slovensku a poměrech na něm a o událostech
z r. 1848.
Černá
K V Tuček
Praha
Jos
Břeclava
Slovensko
33
article
— O nemoci Jana hr. Harracha došel včera od-
poledne z Vídně tento telegram: Bulletin dne 20.
t m praví: poněvadž nemocný požil včera nepstr-
nou dávku potravy, byl včerejší stav méně uspoko-
jivý, ale povstalá tak slabost dnes z velké části mi-
nula. Zanětlivé přiznaky, až na malou okrajovou
partii, mizí. Ranní teplota byla 37.5 slupnč. Dr. Hlo-
chenegg. dr. Kaucký, dr. Maritschek
Úmrli. Ve čtvrtek zemřela slečna Anička Kala-
šova u věku 23 roků. Pohřeb koná se dnes
4. hod. odpl. z domu smutku, Jilská ulice, č. 147—I.
na hřbitov olšanský. — Ve čtvrlek zemře! p. JUDr.
Jan
Harrach
doktor
Hla
Kaucká
Maritschek Úmrli
Kala
JUDr
Vídeň
Olšanský
34
article
Hynek Hauschild, zemský advokát. Pohřeb bude
zejtra o 3. hod. odpol. z chrámu u sv. Jindřicha na
hřbitov olšanský. — Dne 19. t. m. zemřela pí. Louisa
Schwarzová roz. Weislova, choť advokáta
v Praze, v 28. roce věku. Pohřeb koná se zejtra
11. hod. dopol ze sátního nádraží (Hybernská ul.)
na israel. hřbitov strašnický. — Na Král. Vinohra-
dech zemřel dne 19. t. m. pan Julius Wolí, c. a k.
vrchní správce ve výslužbě a majitel zlatého zásluž-
ného kříže s korunou, ve věku 84 let. Pohřeb konati
se bude v sobotu o 4. hod. odpol. z ústřední kaple
na hřbitově olšanském. — V Labské Týnici zemřel
ve čtvrtek dne 19. března t. r. pan Jan Harrer,
továrník, po krátké nemoci v 84. roce věku svého
marasmem. Tělesná schránka zesnulého bude v ne-
děli dne 22. března o půl 3. hod. odpol. v domě
smutku vykropena a pak na místním hřbitově p cho-
vána. — Ve čivrtek dne 19. t. m. zemřela ve Vídni
paní Barbora Rottová rodem Spieglovy, matka
paní Ludviky z Popelků rodem Rotlovy, lchyně
dvorního rady pana dra. Augusta rytíře z Popelků
ve Vídni. Byla to paní vzorná, ušlechtilá, jejíž živo
věnován byl dobru a blahu milované dcery a její ro-
diny. — Dne 19. t. m. zemřel u svých rodičů v
Chvojinku u Neveklova po delší nemoci pan Josei
Vilímek, posluchač III. ročníku filosofické fakulty
české university v Praze. Pohřeb koná se dnes
10. hod. dopol. na místní hřbitov. Mírnou povahou
svojí získnl si lásku všech známých
— Hosl z Finska, učenec a kullurní pracovník
dr. Maty Helenius, zavital po své středeční
přednášce večer do Společenského klu bu
»Slavia«, kde se shromáždila vybraná společnost.
Hauschild
Jindřich
Schwarzová
Weislův
Král
Julius
Harrer
Rottová
Spieglův
Ludvik
Popelka
Rotlův
Augusta
Josei Vilímek
doktor
Mato Helenius
Olšanský
Praha
sátní nádraží
hybernský ulice
Labská Týnice
Vídeň
Popelka
Chvojinka u Neveklov
Finsko
český univerzita v Praga
Slavia
Hosl
35
article
Dr. Helenius byl středem pozornosli. V soukromých
hovorech vykládal mnohé zajímavé zkušenosti ze své
severské otčiny. Hostu, jenž neměl příležitosti na-
vštiviti Národní divadlo, podány aspoň ukázky če-
ského umění hudebního. Slečna Jandova zapěla
arii Rusalčinu z Dvořákovy opery a některé národní
písně. Kolem půlnoci rozloučil se vzácný host velmi
srdečně se svými přáteli a slíbil, že na své příští
cestě po Evropě opět navštíví Prahu. Dre. Heleniu
presentovalo nakladatelství p. J. R. Vilimka české
vydání »Kalevaly« pro mladež ve skvostné vazbě.
Host byl zřejmě polěšen touto pozornosll.
— Uctění panátky presidenta dra. Jos. Hlávky.
II. třída České Akademie svolána byla k zasedání na
včerejšek, aby uctila pamálku zvěčněléhe presídenia
dra. Josofa Hlávky. Předseda třídní, dvorní rada prof.
Vrba, zahájiv schůzi, věnoval zesnulému tute vzpo-
mínku: Vysoce ctění pánové! Hlubokým dojmem a
nezměrným zármulkem působila dne 11. t. m. ne-
očekávaná zpráva o úmrt aiuže v pravdě velikéh
doktor
Helenius
Jandův
Dre
Vilimek
Kaleval
Hlávek
Josof Hlávek
profesor
Vrba
Evropa
Praha
národní divadlo
Dvořákův opera
Český akademie