ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 713dec20-7596-11dc-b1df-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 221, place 61, org 21, work 23
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
21. března 1208.
4 masthead
Císlo so
5 article
výpravu proti povstaleckému vůdci podniknout znovu. Jest ale charakteristické pro ně, že př- včerejším vítězství zajali —- více žen než mužů Odtržení Islandu od Dánska uzneseno! Překvapujíci zpráva dochází dnes z Ko daně: Islandská komise, zasedající tam za před- sednictví ministerského předsedy J. C. Christen- sena, učinila radikální usnesení, že se má roz- hodnouti hlasováním lidu na Islandu. má-li se Island odtrhnouti od Dánska a státi se samotným státem čili nic. Bude-li většina pro odtržení, bude tolo provedeno co nejrychleji. Jest viděti, že snaha po osamostatnění žije u všech národů a individuálních kmenů, poku v ních jest i hrdostli sebevědomí, že jako u jed- notlivce nejzdravějším vývojem jest žiti bez ku rately a bez poručnictví
Christen Island Dánsko
6 article
Hrůzovláda a revoluce na Haiti. Franeie nčmila ostrovní těto republice středo- americké ústupek, že vyslanectví její nemá po- skytnouti příště revolucionářům žádného útulku Také Německo popírá, že bylo odhodláno prol řádění presidenta Norda až i k meči sáhnouti. jak se tvrdilo o něm. Ministr vnitra malě re- publiky oné prohlásil »Matinu«, že brli revolu- cionáři zajmuti se zbraní v ruce, když se chystali zavraždití presidenta a jeho rodinu. Preto prý došlo na hromadně popravy. To ale neomlouvá ani popravy, jež vykenány bez všelikého soudního řízení, ani huusné seény při za- týkání. Tak guvernér Jaemell vlastní rukou usekl jednomu zatčenému hlavu a oba rovněž zatčené syny téhož dnl od zadu zastřeliti. Potom nošen byla hlava ubitěho otee za uši po ulicích města a na konec vysta- vena na balkonu jeho domu ve- řejně na odiv. Když anglická válečná loď oblásila přijezd svůj do přístavu Port au Prince třemi dělovými výstřely, domorodci jali se Evropany po ulicie napadati; zvláště úřadník německého vyslanectrí Hertzberg stěží unikl rozzuřenému davu.
Franeie Nord Matin Jaemell Evropan Haiti Německo
7 article Z parlamentnich výborů.
Z parlamentnich výborů. Z Vidaě, 20. března. (K. p.) Rozpočtový výbor rokoval dál o položce »P o porování živnostl.« Posl. Mašlalka dovozuje, že vzrůst st. roz počtu není v žádném poměrn s obnosy, určených n podporování živností. Třeba zjednati nápravy. N složení a svolání živnostenské rady závisí také ře- šení otázky obchodu s lahvovým pivem. Minist slíbil zakázati svobodný obchod s lahvovým pivem cestou nařizovací, avšak doposud tak neučinil. V kru zích hostinských panuje rozhořčení. Zemská, jednot živn. společenstev v Čechách a na Moravě vyžaduje užšího přímého spojení s min. obchodu. Řtečník na vrhuje resoluci, aby vláda při službě pro podoura- vání živností v min, obchodu ustanovila úřadníka české řeči mocného, jenž by udrřoval styk s českými živn. korporacomi. Zemské jednotě českých živn.a řemesl, společenstev v království českém připadaji velmi důležité úkoly, protože není zřízena ještě zem. živn. rada a proto tteba je roční stálá subvenee
Posl Minist Vida Čechy Morava
8 article
20.000 K, kterážto suma buď vložena do příštího rozpočtu Kromě toho sluší povoliti jednotě dotac 10.000 K z prostředků k disposici pro rok 1909. Také subvence pro zem. živn. radu na Moravě měla by raalsr. ls j taksl plo nové budovy technologického musea v Praze, po skytnouti bezplatně pozemky a na r. 1909 zvýšili museu dotaci na 45.000 K. Řečník přimlouval se také, aby podporováno bylo zřízení tech. průmyslo- vého musea v Brně, poskytovala se mu od r. 1909 roční subvence 20.000 K a poskytl se přiměřený pří spěvek i techn. oddělení něm. prům. musea v Brně Národopisnému museu v Praze měla by se dáli pravi- delná stálá roční dolace a jíž do zozpočtu na r. 1r.09 zařadit 10.0U0 K. Společenstvu výrobců perel v Ha řicích buď poskylnuta stálá roční subvence 10.000 K až do r. 1909 a stejně velká subvence z prostředků jež jsou k disposici. Konečně navrhl řečník resoluc ve smyslu svých vývodů.
Morava Praha Brno vý muzeum v Brno národopisný muzeum U 0 K
9 article
Posl. Wolí si přeje, aby při podporování živ- ností brán byl větší zřetel na západní Čechy a byí tam zřízen taký ústav jako v Liberci. Přimlouval za subvenci pro keilberskou výslavu v r. 1208. Naxrhí resoluci, aby vláda vydala přechodná ustanovení umožnila firmám, jež do zásoby vyrobily stárkové zboží, prodávat je prostřednictvím podomních ob chodníků během leloška. Posl. dr. Kramář přimlouval se za resoluční návrhy Maštálkovy za subvenci společenstvu výrobet prel v Hořicích, přimlouvá se dále, aby poskytnuin byla dostatečná subvence neobyčejně čilému prů- myslovému museu v Hořicích, byla zvýšena pod- pora průmysluvému museu v Chrudimi, jebož publi kace o věcech umělecko-průmyslových, na pt.
Posl doktor Kramář Maštálkův Čechy Liberec Hořice Chrudim
10 article Hudba.
Hudba. +. Zpěvohra Národního divadla. Ačkoli pí. Mari Bogucká, jako před nedávnem p. Valém Heruld. dosud jen opakuje role, jimiž se k nám loni v záři uvedla, stoupá zájem o její pohostinské bry, řek bych, řadou geomettickou. Nadchla li její Taťana její Violetta oslnila. Pěvkyně spojuje tu se sobe vrozenou dramatičností i krásné umění koloraturní, velkou kázeň hlasu a techniky. Vyrovnanest ušlechtilost jejího zpěvu připomíná velké pěvkyně vlašské. Slovanský temperament dodává pak všemu zvláštní měkkosti duše a pohyblivosti. Výkon paní Bogneké jen jiskří elegancí a duchem; ty peripatie jimiž prncbází hrdinka od hýčivé světačky k poznán pravé lásky, k sebeobětování a konečné očistě ulrpe ním a smrtí, umětkyně podává s přesvědčivou pravdi vostí. Vše je procitěno, živoucí a proto tak dujemné, ba ve vrcholných okam žieích úchvatné. Nemálo hraje tu s sebou i osobní krása pěvkyně, jeji vinivě, hystre a delikátní pohyby, produševnělá tvář, výrazné oko. Umělkyně byla po celý večer středem nejsrdečnějších ovací. Z domácích umělců vyznamenal se lahodným zpěvem p. Šir. Alfred p. Ttákův byl nejšťastnější v posledním jednání, kde podařilo se mu udeřiti cilové přízvuky.
Bogucká Bogneký Alfréd národní divadlo
11 article
+ Ke koucertu orchestru vídeňských hudebních umělců dne 29. 1. m. v Rudulfine. Počatvem letošní sezony založil Oskar Nedbal s jinými přatli symfonické hudby nový orchestr, který nese jméno orehestr hud. umělců. Poněvadž ve Vidno trvají již dva orchestry: Vídeňští filbarmonikovéa koncertní spolek, kleréž oba na vysokém slupní uměleckém stojí a zvučného poživají jména, bylo lze nazvati podnik Nedbalův a jeho druhů velice od- vážným Ale již čtrnáct dní po ustavení se orchestru viděli jsme Nedbala říditi první koncert a to, dík umělcům prvého řádu. jíž v orchestru sedl, s úspě- chem pronikavým. Tak prvým koncert. mistrem je známý žák Ysayův Géza z Kreschů, u drahého pullu sedí žák Ševčíkův Gillmann. První koncert dirigovali Slavenhagen, Píitzner a Nedbal. Hned druhého dne veškery listy jednohlasné přiřkly ve svých sloupcícin paliu vítězství Nedbalovi. Týž jako dirigent ppzvedl za králkou dobu orchestr víd ňských hud. umělců na takovou výši, že může se rovnať orcbestrům, po- žívajícím pověsti světové. Úspěchy Nedbalovy i jako dirigenia i sklhdatele neomezují se však poůze na Vídeň. Úspěcly jeho v Německu, Francii a Rusku jsou zvlašlě pro dirigenlskou jeho kariéru význačny. Bude proto nejen vzarným požitkem slyšeti orchestn videňských hud. umělců pod O Nedbalem, ale zají- mavo učiniti srovnání s oslatními světovými orche stry, které již téměř všechny v Praze koncertovaly. Při koncertu spoluúčinkuje polská virtuoska Věra Schapirs, která již jako »zázračné ditě« byla
Nedbal Nedbalův Ysayův Géza Ševčíkův Píitzner Schapirs Rudulfine Kresch Vídeň Německo Francie Rusko Praha
12 article
staročeském nábytku, zasluhují zvláštního uznání poskytnuta byla podpora perleťářskému průmyslu v Přelouči a společenstvu výrobců skleněných kroužků v Žal. Brodě. Podporoval Wotfův návrh na vydání přechodních ustanovení pro podomní obchod a navrhl resoluci, aby vláda provedla přiměřenou revisi zatímního nařízení o roztřídění úřadně opráv. soukr. techniků a zavedla nové kategorie úřadně opráv. zemědělských inženýrd. Posl. Žitník žádal, aby se vzal náležitý zřele na keramický průmyst kraňský; dr. Elhenboge přimlouval se za Wolfovu resoluci; dr. G la biř- ski považuje za žádoucí, aby k zemským ústavům pro zvelebování živností byly přidruženy zemské živnostenské rady. Ministr dr. Fiedler troufá, že zvelebování živností se povznese, až min. obchodu dostane z pře bytků k disposic 800.000 K. Požadavky zemskýeh ústavů pro podporování živností činí na 2 mil. K.
Wotfův Posl Žitník Elhenboge Wolfův Fiedler Přelouč Brod
13 article
Při tom bude lze vyhověti požadavku, aby „ slál hradil třetinu nákladu na tyto zemské ústavy. Úbrn povolených, avšák nevyplacených subvencí čení 103.423° K. Nynější chuffe nehodí se k vytvoření normaliv- ního základu pro živnostenskou zvelebovací službu. nebyla by s to přizpůsobili se jednotlivým individu álním poměrům. Podobná akce musila by se ahá- jiti pro zvelebování semědělství. Až se živnestenská zvelebovací služba přenese do oboru novébo mini- sterstva, bude spíše možno vyboxěti přáním, proje- veným do složení poradaího sboru, a dosáhne se také zvýšení úvěru pro tuto služba. Otázka úpravy obchodu s lahvovým pivem spadá v obor živnostensvé rady, jež bude brao zřízena. Oknova její je již připravena. Přání, by na zvele- bování, živností bylo použito splacených zálon úroků z nepoužilých úvěrů, nelze vybověti. Smluvní ziízenei v ústavě pro zvelebování živ ností přijímají se do statutu st. úřadnietva. Splnění požadavků personálu, aby byl postaven na roveř c. k. úřadním. sluhům, hrání zákon o certifikatistech Živnostensko zdravotní musem mohlo by se připojití k technickému museu pro průmysl a živ ností. Přání, by se utvořilo místo druhého, české řeči znalébo, živnostenskéhoi konsolenta přil min. obchodu, vyhoví se potud, že pro Myravu bude jmenován zvlašiní konsulent. Subvence pro »Žem; skou jednotu« poskytuje se z obnosu, který je do rozpodtu vřaděn na podporu živn. společenstov., Ate ten úvěn činí pouze 19.000 h. Až bode thto položka zvýšena, ochotné vyhoví. S min. financi jedná ne, aby dalo technickému museu v Praze k disposic stavební pozemek.
Oknův Praha
14 article
Miistr vynasnáží se vyhověti přání úří opr kulturních, lochniků po samostatné úpravě, jich po slavení. Poradní sbory při ústavech pro zvelebovánh živnoslí mohou zřizovati zemské sněmy, resp. ob chodní komory. Schvalí-li sněmovna Wotfovu reso- luci a bude souhlasiti s novými přechodními ustn noveními, na něž ministr pomýšli, bude lze v sou- hlase s uherským ministrem obchodu sjednali usta- novení, jež by vyhovovala tužbám rak. průmyslu podomních obchodníků. K trvalé úpravě této otázky monlo by dojíti jen změnou zákona o podomním obch dě. Živnostem jako tatovým nevznik! by nyní z ústřední společenstevní pokladny prospěch, jenž se od ní očekává. Dosavadní začátky živn. úvěrní organisace jsou ještě příliš nepatrné. Živnostenskému družslevnictví nedostáva se finanéního základu po starati se zvláště o úvěrní organisaci. Nynější úvěrn ústavy byly by ochotny účastniti se radou i skulkem maloživnostenské úvěrní org nisace. Tím způsobem rozřeší se lépe otázka živnostenských úvěrů, než kdyby živnostníci byli nuceni ke zilzení samostat- ných pokladen, jež vždy budou zápasití s nediostat kem peněz.
Wotfův
15 article
Posl. bar. Rolsberg přeje si výdatnějších subvencí slezským společenstvům Posl. Staněk navrhuje mimo jíné resolu aby ministerstvo ztídilo v cizmně stalé vzorsov sklady žirn. výrobků, připojilo je co možno zastu pitelství v cizině a dbalo, aby konsulálům přidělen bylí odborníci znali obchodu a žl nostenské politiky. Přimlauval se za podporu domáckého průmyslu zvlašt v oboru domáckého tkaleovství, a m nu pvrcilanu. zemedelsivi, zejména české a morávsne netouží po ústřední společenstevní pokladně, je byla by ve Vídmí a mohla by peněz zemských vy ožiti k různým účelům Posl. ryt. Vusovič přimlouval se za podporu dalmatských živností, načež k návrhu dra. K ra máře debala skoněena. Poslanec dr. Kolische r nesouhlasí s ministren v otázce společenstevní banky. Živnostenstvu lze pomoci jen positivními pro středky, úvětnietvím a státními subvencemi na zá klade úvěrnictví. Zakazem podomuíhol obchodu a pos se mu nepomůže. V cdpolední schůzi poslanec Šrám e souhlasí, že třeba před vším zřiditi živnostenskou úvěrní organisaci a teprve potom lze pomýšleti na statní pomoc Úslřední společenstevní pokladna v Ra- kousku je politickou záležitostí; proti většímu centra- lismu i v hospodátském oboru vznikne rázný odpo Dale přimlouval se za rozmnožení společenstevních instruktorův a odborných kursů na Moravě.
Posl bar Staněk doktor Kolisch Šrám Morava společenstevní banka
16 article
Poslanec Mialik stojí na ceniralistickém stano višti, jež musí i německé živnostinctvo zaujali, má- se něčeho dosáhnoute. Poslanec Seliger přidal se k vývodům dra Kramáře a Maštálky. Po doslovu zpravodaje schválena polažka »Zvele- bování živností« s resolucemi zal debaty podanými Dále schválena položka »Pokusné střelni c pro ruční střelné zbraně« (rsferent dr. Hoí zná a. Nejpřednější zástupcové vídeňské kritiky na- zývají ji »oživiou Klarou Schumannovou«. Sáv řed. Ol Nedbal vyslovil se, že výkon její v Lisztově »Fantasi« je z nejúchvatnějšího, co kdy slyšel. Umělkyni postaven bude saskon dvorní továrnou Foersterevou velký koncertní klavír, nástroj to krasného zvuku, zvlašť v diskantu čtyrstrunným systémem vyrovnsný. Program koncerfu takto určen 1. Waguer, předehra k »Mistrům pěvcům«. 2. Lisst, Uherská fantasie (Věra Schapira s orch.). 3. Smetana, Z českých luhů a bájů, sýmt. báseň. 4. Mahler, symfonie. Ceny sedadel 5, 4 a 3 K, lože 20K. k slání po 1 a 2 K. Předprodejí vhudebním a kla- virním závodě Mojmira Urhánka, Hlávkov palác, telefon 300e + Z České Filharmonie. Dnes odpnl. o 4. hod. v Plodmové burse účinkuje orchestr České Filhae monie za řízení p dra. Viléma Zemánka na koncertě pro studentstvo středních škot. Na programu jsou ymfonické básně Ant. Dvofáka,
Mialik Seliger Maštálek Hoe Schumannův Nedbal Lisztův Fantasi Schapiro Smetan Mahler Předprodej Zemánek Antonín Mojmiro Urhánka Hlávkov palác Český filharmonie Český Filhae
17 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Tolstoj nemocen, Z Petrobradu, 20. března. Tulegrafické zprávy o stavu hraběte Tol lého si od- porují. V soukvomé depeši projevuje syn Tolstého naději, že otee nemoc překoná, nedostavírli se nove záchvaly mdloby. Ztrata paměti potrvala. Někteř přájelé Tolstého telegrafovali svatému synoda, a žá- dalí natěhavě o zrušenf církevní klarby. — Z Petro- hradu, 20. března, Stav Tořstého jest nezměněn. Lčkaši problašují, že chřípka nenil při železné po- vaze Tolstého nebezpečna, sle následkem chudo- krevnosti Tolstého, která, vznikla častými střevním chorolami, mohla by nastati komplikace. = Koíže monacký a Valikán. Z Paří že, 20. blezna. Kníže Aibert menacký, jenž měl dne 28. t. m. přednášet v Řimě o oceanografii, upusti od costy, jak se pravi, na radu lékařů. Soudís však, že pravou příčihu sluší hlodati v nátlaku jejž Vatikán proti jeho návštěvé v Rímě činil. — Demoustrace proti »Veselé vdově«. Ze Sarja- jeva. 20. března. Nasledkem agce srbského lisku proti provozování Lehalovy, opuraty »Veselá vdova« jež zde měla býti dávána jen s názvem »Altacné- při čemž děj přelolen do ruského Pelska, došlo zd včsna k velaým demonstmcim. Před početím před- slavení shromáždilo se blíže divadla asi 200 mla- dých Srbě, byli však policil zallačeni. Shromáždil se na to ve větším množství a zatím co se konalo představení pod ochranoa policie, procházely velk davy, mazi nimi zvlašě moho srisk ýchi sludentů. ulicemi města. Před důslojnickým kasinem a redakoí »Bosenské Pošty« uspořadány demonslráce. Po li- ciezatkia 15 o sob.
Tolstoj Tolstý Aibert menacký Lehalův Tolo Vatikán Sarja Altacný Petrahrad
18 article
mann-Wellenhol), Malikova resoluce, aby tak zv vybražený střelný prach pro vojsko stal se přístupným i občanským osobám a prováděním monopolu nebyl poškozován průmysl ručních střelných zbraní a ob- chod s nimi. Referent poslanec Jindř. Schmid podával zprávu o položce »Živnostenské o obchodní škol ství« a navrhí resolucí o zrušení povážlivě znač- ných subvencí pro živnostenské pokračovací školy Posl. dr. Kramář konstatuje, že rakouské živ- nosti mohou úspěšně soutěžiti s živnostmi janých států. Doufa, že i finanční správa uzná, že peníze povolené na podporu živnostenských škol jsou velmi dobře uloženy. Soutěžnost živnosti zvýší se, budou-li odborné školy co nejvydatněji podporovány. V Če- chách činí státní nákiad na české živnostenské školy jen 36% celkového nákladu, na německé školy 6190.
Malikův Jindřichův Schmid doktor Kramář živnostenský pokračovací škola Posl
19 article
Zrovna tak macešsky zachází se s jinými národ rodnostmi, jako Slovinci a Chorvaty. O poměrach skláčského a pasířského průmyslu v Železném Brodě praví, že nouze tohoto domackého průmyslu zmír- nila by se tam zřízením odberné školy. Mohí by vzniknouti tak průmysl, který by specialisoval andividuslisoval, vynalézal sám modní zboží. Prolo naléhá na vladu, aby ujala se železnobrodského prů- myslu založením odborně školy a navrhuje přiměře- nou resoluci. Dále doporučuje resoluci, aby vláda zřídila v Rokycanech učebné dílny o dvou ročnícicn spojené s jednoroční mistrovskou školou pro zpra- cování železa. Přimlouvá se za zřízení vyšší lextilní školy v Praze s vyučovací řečí českou. Taková tex tilní škola byla by také německému texhlnímu prů- myslu v Čechách prospěšnou. Aby zřízení takov školy bylo umožněno, byly by ochotny přispěti Spolek textilních průmyslníků českých, město Praha a pražská obchodní a živnostenská komora. Navr- huje dotyčnou resoluci Profesoři na státních průmyslových školách prá- vem si stěžojí, že při poslední úpravě složného středoškolských profesorů vyšli téměř na prazdno Rečník navrhuje resoluci, aby vláda podata před- lohu, aby pětiletý přídavek těchto profesorů práve tak byl zvýšen jako pětiletý přidavek středoškolských.
Chorvat Železný Brod Rokycany Praha Čechy
20 article
Profesoři s vysokoškolským vzděláním, s 3. pěnletým přidavkem, buďte povýšeni ihned do VIII. se 4. pří davkem do VII. hodu. třídy. Pokud jde o uměleckoprůmyslové školy, žádá z zřízení keramické laborntoře v Praze. Bylo by na místě, aby profesoři na pražské umělecko-průmyslov škole byli povýšeni z IX. do VIII. hodn. tř. ; působit tam několik velkých umělců. Je povděčen, že při- krodilo se k sestátňování a k reformě obchod. ško a přál by si jen, aby se v postátňovací akci pokra- čovalo. Navrbuje postátnění obchodní školy v Chru dimi, poněvadž česká obchodní škola v Praze ne chová se k sestánění sympaticky. Posl. d'Elvert přimlouval se za požadavky učitelstva na průmyslových školách, dr. Ploj za zřízení vyšší obchodní školy v Lublani. Posl. Maštálka stěžoval si do zanedbávání českých krajin v Čechách a na Moravě naproti ně- meckým krajinám ve všech těměř oborech st. správy za posledních jet a usiluje o nápravu. Žádal za vy- pravení obchodního oddělení na české technice a za rozdělení a specialisaci státní průmyslové školy Praze a j. Konečně líčil záslužnou činnost průmyslo- vého musoa v Hořicích, pokud jde o založení domá cího hračkařského průmyslu a přimlouval se za suh venci. Ve smyslu své řečí podul mnoho resolucí. Posl. Němec podává resoluci, aby co nejdřlv byla zřízena odoorná škola pro grafické odbory Praze Příští schůze bude z ejtra.
Posl Elvert doktor Ploj Maštálek Němec Praha Lublaň Čechy Morava Hořice český obchodní škola v Praga státní průmyslový škola Praga
21 article
Tiskový výbor rokoval dál o tiskovém zá koně. Min, rada Müller prohlásil, že živnost. právní olázka o zrušení koncese v tiskové živnosl nemůže se zde řešiti a úprava této záležitosti mohl by vésti ke změně živnostenského řádu. Kdyby výbo přes to trval na zrušení povinné koncese, bylo p tím ohroženo zavedení celého zákona. K návrhu ref Skedla 8 10, který spočívá n opstavě konecer, byl něticna základ rokování l schválen ve znění, obsahujícím delšt viuuzeaí miož- posti odníli zavedenou liskovou živnost. U 8S 25. a 26. (Opravné řízení) navrhl zpravodaj. aby za podk ad rokování vzato bylo znění osnovy- Posk dr. Mühlwerth navrhl obnovili vladn předlohu, dle níž redakce jest oprávněna odmitnout opravy, jež v podstalných čáslech jsou nepravdivy. Po delším rokování přijat zpravodajův návrh Avšak poslední odslavec § 26., kterým prohlašuje se nepřípustným, aby v případě osvobozujícího rozhot- nutí, když jedná se o odepření přijmutí opravy. zúčastněný v téže záležitosti ještě jednou žádal za opravu, byl škrtnut po jednohlasném přijetí návrhu Münlwer hova. 88 27. a 28. (Uložení povinných výtísků) a § 2e (Promicení) byly přijaty. Pelšti schůze bude v pondělí,
Müller doktor Mühlwerth
22 article Cestovní a studijní nadace založené Jos. Hlávkou při c. k akademii umění.
Cestovní a studijní nadace založené Jos. Hlávkou při c. k akademii umění. Jak známo, založil veliký dobrodinec sludent- stva, zvěčnělý Josef Hlávka, při c. k. akademnii umění nadační listinou ze dne 28. prosince 1897 nadání pod jměnem: „České jubilejní nadá ní cí- saže Františka Josefa pro výtvarné umění“, složiv kapitál 100.000 zl. a zřídiv šest studijních stípendií po 200, 225, 250, 275, 300 300 zi., jakož i tři ceslovní slipendia: jedno celeroční 1200 zl., jedno pololetní 600 zl. a jedno čtyřměsíční 400 zl. Tole jmění nadaěm rozmnožil šlechetný dáree r 1999 novým věnováním 50.000 zl. a učinil k po- vodní nadační listině dodatek ze dne 1. dubna 1899 kturým rozmnožil trvající stipendia tak, že zlídi desct studijních slipendií po 200 zl., stoupajicích př stále výborné známce slipendisty až do 280 zl. a dvě po 300 zl., a dále pět cestovních siipendií, jedno celoroční 1200 zl., dvě pololetní po 600 zl. a dvě čtylměsíční po 400 zl. Tato cestovní slipendia vypisují se každoročně na základě podmínek dárcem sepsané nadační listiny konkursem, dlo něhož konkurenční práce uchazečů. kteří c. k. akademii umění řádně absolvovali, mausí býti v jurní výstavě v Rudolfině vystaveny. V prvních pěti letech trvání nadace, tudíž dor 1902 mohlo dle nadační listiny cestovní slipendium celoroční eventuálně rozděleno býti na dvě pololetn a pololetní stipendium na dvě čivriletní. Od r. 1903 však nesmějí býti více dle nadačn listiny cestovní slipendia dělena, a kdyby nemohlo některé cestovní stípendium dle výsledku konkurence k udělení býti navrženo, jest dotyčnou kvetu vráti kapitálu nadačnímu. Toléž platí o studijních nadacích, pokud by pr nedoslatek kandidátů, „výbornou“ známkou klasifi- kovaných nemohly býti k udělení navrženy.
Hlávka Hlávek František Josef Tolo Český jubilejní
23 article
Sludijní elipendia, z nichž osm jest uslanoven pro žáky a dvě pro absolventy akademie v prvním roce — vázána jsou hlavní podmínkou, aby uchazeč prokázal znánku vždy aspoň velmi dobrou a p poslední klasilikeci známku výbornou. Při coslovních nadacích naproli tomu neber nadaění listina zřetele ke klasifikaci, nýbrž ke kvali- fikoci, prokázané předleženými ukázkami umělecko činnosti. Podmínkami nadační listiny vázán jest jak pro lesorský sbor při návrhu na udělení, tak i pan místo držitel při udílení samém pro sebe i své náslupce. Od r. 1897 počínaje byly studijní i cestovní na- dace po všecka léta až na vzácné výjimky veskrz uděleny, jak z následujícího chronologického přehledu zřejmo: B. 1897 bylo udoleno všech šest do té doby jpoucíeh studijních stipendií, které obdrželi: Dvolá Bdhuslav, Horoláě Oldrich, Pekárek Josef, Švabin- ský Maxim, Vlček August a Vrtátko Antonín. R. 1908 bylo navrženo sborem profesorským sice šech šest studijních slipendií k udělení, z nieh však na základě nadační listiny uděleny místodržitel- stvím pouze dvě natluce a sice: Josefu Pekárkovi
Oldrich Pekárek Josef Švabin Vlček August Vrtátko Antonín Dvolá Bdhuslav
24 article
Janu Honsovi, kdežto čtyry stipendia zústala neob sazena. Ceslovní stipendia (počlem tři) udělena ponej prve r. 1898, při čemž celoroční stipendium nebylo přiřknuto vůbec, nýbrž rozděleno na dvě pololelní i obdrželi; Herčik Ferdinand pololetní 1200 K, Ho- moláč Oldřich pololetní 1200 K, Schusser Josef polo- letní 1200 K. Čtyřměsíční stipendium nebylo uděleno R. 1899 bylo všech nově zřízených deset studij- ních nadací takto obaszeno: Běm Rudolf, Böttinger Hugo, Ferber Václav, Kaíka Bohumil, Kalvoda Alois Kaivoda Josef, Kofránek Lalislav, Langer Karel Šimon František, Vrtátko Antonín. Stipendia cestovní nebyla r. 1899 udělena pre nedostatek kvalifikovaných konkurenčních děl. R. 1900 bylo obsazeno všech deset studijních stipendií takta: Böttinger Hugo, Ferber Václav, Hlons Jan, Kafka Bohumil, Kalvoda Josef, Kofránek Ladisl. Langer Karel, Loukota Josef, Simon Franfišek Vrtätko Antonín. Cestovní stipendia obdrželi: Švabinský Maxlm celoroční 2400 K. Mařatka Josef poleletní 1200k Kalvoda Alois pololelní 1200 K. Dvě člyřměsíčn stipendia zůstala nenavržena, jelikož dolyčná kon kureční dsla nevyhiovovala. R. 1901 bylo obsazeno osm studijních nadaei kterých požívali: Bottinger Hugo, Ferber Václav Kalka Bohumil, Kalvoda Josef, Kofránek Ladislav Langer Karel. Loukota Josef a Průcha Dohdan, kdežti obě absolventská stipendia zůstala neobsazena.
Hons Ferdinand Oldřich pololetní Josef polo Václav Kalvoda Kaivoda Josef Kofránek Lalislav Langer Karel Šimon František Vrtátko Antonín Hlons Jan Kofránek Ladisl Karel Loukota Simon Franfišek Švabinský K Mařatka Josef poleletní Alois pololelní Ferber Václav Kalka Bohumil Průcha Dohdan Kafka Bohumil Bě Rudolf Böttinger Hugo Kaík Bohumil
25 article
Cestovní stipendia obdrželi: Kalveda Alois pole lelní 1200 K, Mařntka Jos. poleletní 1200 K, Havelk Roman pololetní 1200 K. Lauda Richaré čtyřměsíčn 800 K, Lolck Slanislav tříměsíční 600 K, Pekárel Josef tříměsíční 600 K. Při tom rozděleno celoroční stipendium na dvi pololetní a jedno pololetní na dvě tříměsíční a ne obsazeno zůstalo jedno čtyřměsíční stipendium. R. 1902 požívali studijních stipendií: Böttingen Hugo, Havliček Jindřich, Kofránek Ladislav, Kučer Rudolí, Langer Karel, Loukota Josef, Průcha Bohdan Vrtátko Antonín, kdežto dvě studijní stipendia zů- slala neobsazena. Cestovních stipendií požívali: Bém Rudolí pole- letní 1200 K, Havejka Roman pololetní 1200 K, Kafk Bohumil pololetní 1200 K. Šimon František pololetn 1200 K, Lolek Stanislav čtyřměsíční 800 K. R. 1903 byla veškerá studijní stipendia takte ohsazena: Čipera Ivan, Hlavica František, Chlu Richan, Kašpar Adolí, Kučera Josef, Kofránek La- dislav, Loukota Josof, Michna Jan, Obrovský Jakub Průcha Bohdan. Cestovních slipendií požívali: Vacálko Ludví celaroční 2400 K, Šimon František pololetní 1200k Böltinger Hugo pololelní 1200 K, Bém Rudolí čtyř měsíční 800 K, Ionsa Jan člyřměsíční 800 K.
Alois polo K Lauda Josef tříměsíční Jindřich Kofránek Ladislav Rudolit Langer Karel Loukota Josef Průcha Vrtátko Antonín Roman pololetní Lolek Hlavica František Chla Richan Kašpar Kučera Loukota Josof Michna Jan Průcha Bohdan Šimon František Böltinger Hugo Bém Mařntka Jos Böttingen Hugo Bém Rudolit polo Kafk Bohumil Čipera Ivan
26 article
R. 1904 byla studijní stipendia takto obsazena Čipera Ivan, Illavica František, Kašpar Adolf, Kučera Rudolí, Nochleba Vratislav, Menčík Břotislav. Obrov- ský Jakub, Průcha Bohdan, Šetelík Jaroslav. Jedno ahsolveniské stipendium zůslalo noobsazeno. Cestovní stipondia byla veskrze udělena a sice obdrželi: Kafka Bohumil celorační 2400 K, Vacá tko Ludvík pololetní 1200 K, Kofránek Ladislav peloletní 1200 K. Landa Richard čiyřměsíčm 800 K, Šturs Jan čtyřměsíční 800 K. R. 1905 požívali studijních stipendií: Illavina František, Kašpar Adolí, Kučera Rudelf, Menčík Bře- tislav, Nechleba Vratislav, Průcha Bohdan, Schová- nek Emil. Rábl Olomar a Vyskočil František. Jedne absolventské stipendium zůstalo neobsazeno. Cestovní stipendia byla veskrze taklo udělena Böltinger Hugo celoroční 2400 K, Loukola Jose pololelní 1200 K, Kofránek Ladislav poleletní 1200 k Horký František čtyřměsíční 800 K, Bubeníček Otte čtyřměsíční 800 K.
Kašpar Kučera Menčík Břotislav Jakub Průcha Šetelík Jaroslav Ludvík Kofránek Ladislav peloletní K Landa Richard čiyřměsíč Jan Kučera Rudelf Bohdan Emil Rábl Olomar František Loukola Jose Ladislav poleletní Bubeníček Ott Illavica František Nochleba Vratislav Kafka Bohumil celorační 2400 K Illavina František Menčík Bra Nechleba Vratislav
27 article
R. 1906 poživali studijních slípendií: Illavien Fruntišek, Justich Reinhold, Nechleba Vratislav, Nový Josef, Průcha Bohdan, Rábl Otomar, Schovánei Emil, Slovák Miloš, Šnoll Jaroslav, Vyskočil Frant Čestovní stipendia obdrželi: Knšpar Adolí polo letní 1200 K, Krát Josef pololelní 1200 K, Bubeníčel oua žlvtrěsíční 800 K, Spanicl Otakar čtyřmě- síční 800 K. Cčioroon stlpsndlum nebylo obsazen R. 1907 požívali sludijních slipendií: Hlavic František, Nechleba Vratislav, Justich RReinhold Schovánek Emil, Vyskočil František, Rábl Otomar. Snobl Jaroslav, Nový Josef a Novák Václav. Jedno absolventsé stipendium zůstalo neohsazeno. Ceslovní slipendia udělena vesměs a sice takto: Španiel Otakar celoroční 2400 K, Vejrých Rudol pololetní 1200 K, Obrovský Jakub pololelní 1200 K Sturse Jhn člyřměsiční 800 K, Král Josef čtyřměsíčn 800 K R. 1908 jsou dosaváde takto sludijní slipendi obsazena: Schovánek Emil, Justich Reinhold, Ráb Otomar, Šnobl Jaroslav, Nový Josef a Král Jaroslav Tři studijní stipendia jsou k udělení navržena. o čemž nadační úřad desud nerozhodl a toliko jedne stipendium zůslalo neobsazeno pro nedostatek ža- datele nadační listině přiměřeně klasifikovaného. Konkurs na cestovní stipendia za r. 1908 jes vypsán se lhůtou zadací do konce dubna 1908,
Justi Reinhold Josef Průcha Bohdan Emil Slovák Miloš Šnoll Jaroslav František Čestovní Otakar čtyřma K Cčioroon František RReinhold Schovánek Rábl Snobl Novák Václav Španiel Jakub pololelní Šnobl Jaroslav Illavien Fruntišek Nechleba Vratislav Rábl Otomar Knšpar Adolit Schovánek Emil Justi Reinhold Ráb Otomar
28 article
Juk vilno z teliole přehledu, bylo stipendií užilo měrou nejrozsáhlejší, a jeslliže v případech zcel ojedinělých nebylo lze stipendií navrhnouli neb udě- liti, bylo to vždy v inlencích šlechelného dárce, který nadační distinou slanovil přesnou normu, dle kter navrhovatelé i udíleč diti se musí, aby stipendi ta nebyla pouhou podporou, nýbrž skutečným vyzna- menáním žadatelů Celkem uděleno dosud na slipendiich sludijních 45.090 K a na cestovních stipendiich 49.200 K, tudíž úhrnem 94.290 K. Pokud se týše přebytků nadačních, vzniklých z neudělených nadací neb z nadací ne úplně využi- tých, učinil zakladatel následujíci uslanovení- „Nehlásil-li by se mimo očekávání náhodou žád- ný uchazeč s vyžadovanou kvalifikací a za žáduuných podmínek, nebudiž ono vypsané studijní nadační m sto pro ten rok zadáno, nýbrž teprve na počátku nejbližšího studijního roku opět zpova vypsáno, aby tak zachovala se možnost uchazečům skulečně kvali- fikovaným obdržeti tato studijní stipendla. Rov něž nebylo-li by uchazečů s touío kvalifikací a za těch pedmínek v konkurenci za cestovní slipendium, anel byl-li by výsledek konkurence tak nedostatečným že by se udělení těchto cestovních stipendií v celosti neb části uké zalo nemožným, anebo z ohledu na cí této nadce nevhodným, budiež vrácena vypsaná ce- stovní stipendia v celosti neb v té které čásli, aby mravní hodnola vyznamenání s udělením toholo cestovného stipendia spojená nebyla ničena nebo zmenšena, a aby skutečně kvalifikovaným uchaze- čům postupem nejblizší doby se objevujícím nebylo ublíženo ani ve linotné bodnolě požitku nadání, an v morální hodnotě vyznamenání
29 article
Interkalární sumy, které vzejdou v takových pří padoch, aneh tehdy, když stípendista svou vinou anel úmrtím požitek nadání ztratí, uloží se na úrok a při jmou se v další správu dle ustanovení listiny věno vací, které zní: „Zbykků ročního výnosu, které se objeví, kdyé byla uhražena potřeba pro mísla nadnění, pro cestov ní stipendia, pro běžný stální příspěvek režijní a jiné výlohy, pak úroků ročního výnosu, jakož i vzešlýcl interkalárů, dále nadačních míst a cestovních stipen dit, která v některém roce zadána nebyla z nedo statku úplně způsobilých žadatelů, jakož i vybýva- jicích částek udělených studijních nadncí a cestov- ních stipendií, které se stáhly pro úmrtí neb vlastn vinu slipendisty, budiž užito k udržování a sesílen nadaění jistiny a rozmnožila-li se tato náležilě dl polřeby buď k zlepšení slávajících, nebo ke zřizen nových studijních nadací a cestovních stipendií v smyslu věnovací listiny. Od 20 do 20 let budiž uvažováno, zdali dos vadní slanovené nadnění kvoty ještě dále slačí,č neměly-li by se tylo zvýšiti z přirosllých mezitín správních přebytků a do jaké míry Nebylo-li by uznáno za nutno, aby se dosa- vadní kvoty zvýšily, buďlež přebylky správní tai louho pod úrok ukládány a spravovány, až by bylo možno po rozumu věnovací listiny zříditi další na dační studijní místo neb další cestovní slipendíum Jle toho, pokud lo neb ono žádoucím býli se vkáže.
30 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Proti českým soudcům. „Leitm. Woclien- blatt“ rozkatil se na okresní soudy v Roudnici a Libochovicích, že si dopisují s krajským sou- dem v Litoměřicích jenom česky. Několikrát byli prý již oba soudové napomenuti, aby ve svých podáních ke krajskému soudu užívali ně- meckého jazyka, ano bylo prý jim z odvolacího senátu pohroženo udáním ku presidiu krajského soudu — to prý však nepomohlo ani v nejmen- ším a oba okresní soudy zadávají všecka podání výhradně v českém jazyce! Správei okr. soudu v. Roudnici a v Libochovicích jsou prý ovšem Češi a smýšlejí národně a patrně prý jsou tono názoru, že jim presidium němeekého kraj- ského soudu v Litoměřicích pro jich česká po- dání na kuří oka příliš nešlápne. Takovým ténem vede si litoměřický plátek dále, obviňuje vrehní úřady německé z přílišné tolerance vůči českým soudcům. Také prý pp. soudcové v Roudnicia Libochovicích dobře vědí, že v Praze jest jistý předseda vrehního zemského soudu jménem
Čech Roudnice Libochovice Litoměřice Praha
31 article
Wesselly, který prý jim přes cestu ani stébla ne- položi. — Páni Němci jsou rozkošný národ. Pra vnější služebný a jednací jazyk český při sou- dech máme právoplatné a nepochybné zákony, nehledě ani k neodvolaným jazykovým naříze- nám, máme pre něj řadu nálezů nejvyššího sou- du, ale zmane-li se kterémukoli německo-nacio- nálu u kteréhokoli soudu v Čechách zamítnouti českou žalobu, nepřinutí jej ani nejvyšší soud ke konání jeho zákonité povinnosti. Pro vnitřní služební jazyk německý není však žádnéh zákona ani nařízení, vždyť ani nejslavnější ně- mecký učenec a odborník německé university dvorní rada Bachmann nebyl s to, uvésti i jen písmenu, která by zákonitě stnnovile vnitřní slu- žební němčinu a tu by němečti komandanti, kteří sami rozeznávají v Čechách české a ne- mecké soudy, chtěli nařizovat českým so- dům, aby korespondovali německy?! Kterak b mohl někdo samostatné, neodvislé soudce přl- nutiti ku plnění zákonů, které neexistují, na t bychom se rádi podívali! Pokus takového zná- silnění musil by se dutknout českého lidu ce nejeitelněji a snad by jej vybičoval z jeho lethargie, která jedmně umožňuje němockou zvůl v Čechách, dávno překročivší meze pohrdání, které si český národ jindy dával od Němců líbit . . !
Wesselly Němec Bachmann Čechy
32 article
— Prolestní schůze proti reakčním snahám ve školství a manifestace pro naléhavé potřeby našeho školství. Zemský ústřední spolek jednat učitelských v král, českém pořádá v neděl dne 29. března 1908 o 9. hod. dopol, v Praze ve velkém sále na Zofíně protestní schůzi uči- telstva a oběnnstva proti reakčním snahám ve školství a manifestaci pro naléhavé potřeby na- šeho školství. Pořad: 1. Snahy po snížení do- cházky šbolní, sestátnění škol a definitivě in- spektorů. Referent učitel Jos. Černý, 2. Útoky reakeionářů na školství a učitelstvo. Referen říd. uč. K. V. Tuček. 3. Potřeby školstvía učitelstva. Referent nč. m. šk. F. V. Mo ra- vec. 4. Projevy poslanců a zástupců korpo- rací. 5. Přijetí příslušné resoluce. K této mani- festační schůzi zván jest každý, komu na tom záleží, aby vývoj našeho národního školstv dál se ve směru zvolebaní znárodnční, vnitano- misování a zlaicisování jeho. Pořadatelstvo oče- kává, že české učitelstvo škol národních, ze všech sil se přičiní, aby jak účnst jeho, tak i ob- čanstva odpovídala veliké důležitosti télo otázky. Jednoty učitelské v Z. Ú. S. sdružené jsou dle snesení výboru povinny, zúčastniti se této mani- festace aspon deputacemi a oznámiti jména de- putantů jednateli Z. Ú. S. do 25. března t.r. Delegáti jednot sejdou se ku přátelskému ve- čeru v sobotu dne 28. března 1908 o 8. hod. večerní v přízemním sále na Zofině. — Politické schůze. Český politický spolek v Břeclavě pořádá dne 25. března 1908 o3. hod. odpol. ve dvoraně hotelu „U koruny“ v Břeclavě veřejnou schůzi. Pojednávati se bude o Slovensku a poměrech na něm a o událostech z r. 1848.
Černá K V Tuček Praha Jos Břeclava Slovensko
33 article
— O nemoci Jana hr. Harracha došel včera od- poledne z Vídně tento telegram: Bulletin dne 20. t m praví: poněvadž nemocný požil včera nepstr- nou dávku potravy, byl včerejší stav méně uspoko- jivý, ale povstalá tak slabost dnes z velké části mi- nula. Zanětlivé přiznaky, až na malou okrajovou partii, mizí. Ranní teplota byla 37.5 slupnč. Dr. Hlo- chenegg. dr. Kaucký, dr. Maritschek Úmrli. Ve čtvrtek zemřela slečna Anička Kala- šova u věku 23 roků. Pohřeb koná se dnes 4. hod. odpl. z domu smutku, Jilská ulice, č. 147—I. na hřbitov olšanský. — Ve čtvrlek zemře! p. JUDr.
Jan Harrach doktor Hla Kaucká Maritschek Úmrli Kala JUDr Vídeň Olšanský
34 article
Hynek Hauschild, zemský advokát. Pohřeb bude zejtra o 3. hod. odpol. z chrámu u sv. Jindřicha na hřbitov olšanský. — Dne 19. t. m. zemřela pí. Louisa Schwarzová roz. Weislova, choť advokáta v Praze, v 28. roce věku. Pohřeb koná se zejtra 11. hod. dopol ze sátního nádraží (Hybernská ul.) na israel. hřbitov strašnický. — Na Král. Vinohra- dech zemřel dne 19. t. m. pan Julius Wolí, c. a k. vrchní správce ve výslužbě a majitel zlatého zásluž- ného kříže s korunou, ve věku 84 let. Pohřeb konati se bude v sobotu o 4. hod. odpol. z ústřední kaple na hřbitově olšanském. — V Labské Týnici zemřel ve čtvrtek dne 19. března t. r. pan Jan Harrer, továrník, po krátké nemoci v 84. roce věku svého marasmem. Tělesná schránka zesnulého bude v ne- děli dne 22. března o půl 3. hod. odpol. v domě smutku vykropena a pak na místním hřbitově p cho- vána. — Ve čivrtek dne 19. t. m. zemřela ve Vídni paní Barbora Rottová rodem Spieglovy, matka paní Ludviky z Popelků rodem Rotlovy, lchyně dvorního rady pana dra. Augusta rytíře z Popelků ve Vídni. Byla to paní vzorná, ušlechtilá, jejíž živo věnován byl dobru a blahu milované dcery a její ro- diny. — Dne 19. t. m. zemřel u svých rodičů v Chvojinku u Neveklova po delší nemoci pan Josei Vilímek, posluchač III. ročníku filosofické fakulty české university v Praze. Pohřeb koná se dnes 10. hod. dopol. na místní hřbitov. Mírnou povahou svojí získnl si lásku všech známých — Hosl z Finska, učenec a kullurní pracovník dr. Maty Helenius, zavital po své středeční přednášce večer do Společenského klu bu »Slavia«, kde se shromáždila vybraná společnost.
Hauschild Jindřich Schwarzová Weislův Král Julius Harrer Rottová Spieglův Ludvik Popelka Rotlův Augusta Josei Vilímek doktor Mato Helenius Olšanský Praha sátní nádraží hybernský ulice Labská Týnice Vídeň Popelka Chvojinka u Neveklov Finsko český univerzita v Praga Slavia Hosl
35 article
Dr. Helenius byl středem pozornosli. V soukromých hovorech vykládal mnohé zajímavé zkušenosti ze své severské otčiny. Hostu, jenž neměl příležitosti na- vštiviti Národní divadlo, podány aspoň ukázky če- ského umění hudebního. Slečna Jandova zapěla arii Rusalčinu z Dvořákovy opery a některé národní písně. Kolem půlnoci rozloučil se vzácný host velmi srdečně se svými přáteli a slíbil, že na své příští cestě po Evropě opět navštíví Prahu. Dre. Heleniu presentovalo nakladatelství p. J. R. Vilimka české vydání »Kalevaly« pro mladež ve skvostné vazbě. Host byl zřejmě polěšen touto pozornosll. — Uctění panátky presidenta dra. Jos. Hlávky. II. třída České Akademie svolána byla k zasedání na včerejšek, aby uctila pamálku zvěčněléhe presídenia dra. Josofa Hlávky. Předseda třídní, dvorní rada prof. Vrba, zahájiv schůzi, věnoval zesnulému tute vzpo- mínku: Vysoce ctění pánové! Hlubokým dojmem a nezměrným zármulkem působila dne 11. t. m. ne- očekávaná zpráva o úmrt aiuže v pravdě velikéh
doktor Helenius Jandův Dre Vilimek Kaleval Hlávek Josof Hlávek profesor Vrba Evropa Praha národní divadlo Dvořákův opera Český akademie