1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, v sobotu 21. března 1908.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Iisty
předplácí sei
v Praze r adnsiniskoal
na věafe . . . . .
s čtvrt leta . . . . 6 K —h
„ dveji lenáškou
sa něsl
s čtrrt lata . . ! . 7 K 50k
ve Slislkáck:
na měsíe . . . . . . 2 K 30h
T'oštou:
na měaíe . . . . . .
na čtvrt leta . . . . 9 K 60h
s dvalí zisilke-
na měsíc. . . .,
natnt v . . . K e
Praha
T ' ošta
6
article
Dne 2. dubna sejde se opět rada říšská
Dne 2. dubna sejde se opět rada říšská
ale dle postupu porad v rozpočtovém výboru
zavládla všeobecně pochybnost, že dote
doby překonány budou obtíže, jež se tu na-
kupily. Týkají se, jak známo, zejména roz
počtu ministerstva vyučování a spravedlnosti
odborů to, kde potřeby národnostní jsou nej
naléhavější. Ač výbor rozpočtový měl skore
plné tři měsíce času na vyřízení svého úkolu
nezmohl jej a jest otázka, zda-li do obnove
ného zasedání plena rady říšské vůbec může
s prací svou býti hotov.
Avšak ministerstvo bar. Becka dovedl
si doposud vždy vypomoci pěknými slovy
když nedostavovaly se v čas předpokládané
výsledky činnosti jeho, a tak i tentokráte po-
staralo se o růžové zbarvení dané stituace
Stalo se tak článkem »Fremdbl.«, na nějž
jsme v odpoledním listě včerejším upozornili.
Připouští se v něm sice, že rozvrh prac
parlamentních nebude plně dodržen, protože
výbor rozpočtový měl ke svým pracím —
málo času; ale nelze prý tvrditi, že by po-
malý postup jeho prací byl zaviněn úmysl-
nými průtahy. Proto prý není nijakých příčin
k obavám, že by sněmovna poslanců nebyla
vystihla své povinnosti. Ovšem prý nesměji
strany v parlamentu poskytnouti nijakou zá-
minku, by škarohlídství se opětně neujalo
ale musí i na dále setrvati na dráze plodné
činnosti.
Vláda ovšem měla dosti příležitosti
urychliti postup prací v rozpočtovém výboru.
ale vyčkávala se svým nynějším vybídnutím
skoro až do samého počátku obnoveného
zasedání rady říšské, patrně pouze proto
aby se mohla krýti nehotovostí práce výboru
rozpočtového co do velikého nového úkolu
jehož se po vyrovnání uherském jakožt
třetího svého úkoiu podjala.
Beck
7
article
Hlásá tedy se zdánlivou rozhodností,že
malomyslnost není ani ve příčině tohoto
třetího úkolu na místě. Úprava jazykové
otůzky v Čechách náleží prý ku problémům
nejsložitějším. Nesnázi velikých se v ní na
kupilo.
Nevíme, má-li tu předseda ministerstva
na mysli »nesnáze«, jež vznikly z odboje
některých německých soudců proti zákonným
právům jazyka českého, ale víme, že mini-
sterstvo při té příležitosti nedovedlo zjednat
zákonům průchod, a tím jen nakupilo pře
kážek svému třetímu úkolu
stoprý ptorvdnv
—nasm
ohroziti trvání parlamentu.
A na to následuje prohlášení, jež s ne
hotovostí rozpočtového výboru silně kontra
stuje. Průpravné práce k zákonu jazykovému
prý statně pokračují; další konference budou
následovati, aby se dospělo k návrhu, života
schopnému. Ostatek pak bude úkolem stran
Nejvydatněji pak učiní lidový parlament konec
náladě, jež se proti šíří, když vyřídí roz
počet. Není prý ještě nic ztraceno, jestliže
plná sněmovna urychli vyřízení rozpočtu
Rychlý čin odzbrojí všecky odpůrce!
Tedy co nejrychlejší vyřízení rozpočlu
jest to tajemství, pomocí jehož rada říšská
zachrání sebe i ministerstvo; vyřízení národ
nostních potřeb přenechá se dalším konfe
rencím, jež budou ještě svolány.
Němci do té doby podrží terrain, její
na přiklad u soudů v Čechách mezi tím za
brali, pokračovati se bude ve vyklízení če-
ských úřadníků ve smíšeném území po vzoru
Němec
Čechy
8
article
ašském, ba i vojenská správa bude dbáti
německých rozmarů po vzoru libereckém
Ale dle orgánu ministerského případy těmi
nesmí se dáti lidový parlament odvrátiti od
plodné činnosti; a strany musí záhy vystih
nouti, že nesmějí dáti nijakého podnětu, aby
nevznikla proti parlamentu pessimistická ná
lada!
Rozumí se, že jsou tu míněny strany
neněmecké, jimž se za parlamentní prázdně
stalo německými výstředníky nejvíce příkoří
Neněmečtí národové a jejich zástupe
mají se dle toho obrniti mučennickou trpěli
vostí a nastaviti druhou tvář, když se jim
dostalo políčků na tvář jednu.
Co vše projevem »Fremdenbl.« se před
pokládá a předkládá neněmeckým zástupcům
za pouhý slib, že bude se pokračovati v kon
ferencích o jazykovém návrhu, jest přímo
neuvěřitelno ..
A o kulturních potřebách neněmeckýcl
národů v projevu tom vůbec není aní slůvka
ani hlesu
A přece jest svrchovaně palčivá otázk
zřízení druhé české university na Moravě
v Brně; Slovinci se domáhají právnické aka-
demie v Lublani, Italové university vlastní
Rusové rozdělení university Ivovské, Rumun
zřízení stolice své řeči a dějin při universitě
v Černovcích.
Tyto potřeby se vyřídí dle všeho opět
nějakými neurčitými resolucemi, Za to na
prvním místě bude stati požadavek všech
Němců, aby na Moravě byla zřízena univer
sita německá. Byla by to vedle černovské
university další zbytečná universita německá.
Fremdenbl
Slovinec
Italos
Rus
Rumun
Němec
Brno
Lublaň
Černovec
Morava
český univerzita na Morava
univerzita Ivovský
9
article
Teprve potom prý vysloví se v druhé
resoluci, aniž by určena byla lhůta a místo,
obnovená žádost našich poslanců, aby se
zřídila česká universita na Moravě jakožto
druhá universita česká. Proti resoluci této
budou prý státi všecky strany německé
Tak se můžeme dočkati ještě i po
dívané, že bude německá universita na Mo
ravě zřízeha dříve a že budou míti Němc
spíše druhou universitu v zemích českých
než my Čechové!
A jak zanedbává se výprava jediné ny
nější university české v Praze, ač již minulo
první čtvrtstoletí jejího osamostatnění, o tom
pln starostí se vyslovil nedávno její nynějš
rektor prof. Goll
Ke všemu ještě seskupil tiskový orgán
politiky positivní ve včerejším svém članku
hlasy moravské, jež dosvědčují, že na— Mla
sauě dosud nojovjedno, co do místa
kde by druhá česká universita se měla na
Moravě zříditi a dodává: »Jak vidno, nejsou
sami v této věci sjednoceni, což by nyní
kdy se ohlašuje už jednání o rozpočtu min
sterstva vyučování v rozpočtovém výboru —
bylo nejvýše žádoucíl
Ba že; ale jest dovolena skromná otázk
kdo jiný se měl postarati o takově včasné
sjednocení, ne-li vedení českých zástupců
říšských?
Či se ozvaly různící se hlasy některých
časopisů moravských jako na zavolanou právě
nyní, aby pro očekávanou resoluci b ez
určení místa pro českou universitu na
Moravě byl po ruce vítaný důvod?
Ale ani ve příčině ostatních neněme
ckých potřeb kulturních nezaplašuje se po-
chybnost — znamením otázky, v témž orgáně
vyslovená, že poslanecké skupiny těch kterých
interesovaných národů hodlají své požadavky
pevněji podepříti utvořením společného klubu
Čecho
profesor
Goll
Morava
Praha
český univerzita na Morava
11
article
autonomistů. Dělá se tu snad otazníkem oním
již předem kříž nad jejich nadějemi ?
Není však ani vyloučeno, že vzpomenutý
projev »Fremdbl.« vlastně jen má dokázati,
že vláda se své strany jest rozpočtově zcela
pohotova a že nevyřízení rozpočtu spadá n
účet lidového parlamentu. Vždyť již nyní se
na všech stranách tvrdí, že v obnoveném
nastávajícím zasedání říšská rada vyříd
pouze zákon o povolení nováčků a obehodn
smlouvu se Srbskem, že se vypomůže roz
počtem prozatímním a vlastní vyřízení
rozpočtu že zůstaveno bude — podzimnímu
zasedání rady říšské!
Ale co vše se může přihodit do tě doby
Fremdbl
Srbsko
12
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 20. března. (Jazykové otáz-
k y.) Když se počátkem tohoto roku bar. Beck
počal opět zajímati, aspoň na oko zajímati o roz
řešení česko-německého sporu a nadhodil, že
spor ten se dá rozřešiti na říšské radě zákonem
Poláci první se ozvali proti takovému úmyslu
tvrdíce ve shodě s většinou poslanců českých
že jedině kompelenlním forem pro řešení zem
ských sporů jazykových jsou zemské sněmy
Proti tomuto stanovisku stojí ode dávna vedle
haličských Rusů také Slovinci, kteří jsou v
Štyrsku a Korutanech vydáni na milost a ne-
milost německých většin a proto si přejí, aby
se jazyková otázka rozřešila na říšské radě spo
lečným zákonem, platným pro všechny korunn
země rakouské.
Tyto dni na poznámku našeho listu, že ja
zyková otázka v království českém patří na zem
ský sněm a nikoli do říšské rady, odpovídá kle
rikálný „Slovenec“. Piše, že jazykovou otázku
odkazujeme do sněmu jedině z toho důvodu, ž
v českém sněmě máme většinu a můžeme tedy
snadno přehlasovati německou menšinu. Takove
stanovisko je prý příliš provineiální, pro Slovin
ce pak záhubné, ježto štyrský a korutanský sněm
mohou snadno polříti práva slovinského jazyka
Bude-li se takto řešiti jazyková olázka, budou
Slovinci vždyeky biti. Česká zásada zemské
nutonomie v otázkách jazykových jest prý vý
hodna pouze Čechům. My Slovinci. — dodává
Beck
Rus
Slovinec
Čecho
Praha
Štyrsko
Korutany
Slovinsko
13
article
„Slov.“ — musíme na otázku jazykové rorno
právnosti pohlížeti stále a všude jako na spo-
lečnou otázku stální, která se má řešiti všude
dle téže zásady stejné rovnoprávnosti všech ná
rodů a slát jest povinen zaručiti národním men
šinám, že je v jednotlivých korunních zemích
nnptlačí panujíci tam žlšiny.
romtv, Jeh.veno, dávný názor Slovin
na řešení jazykových otázek jest odůvodněn ne
utěšenými poměry v alpských, většinou něme
ckých zemích, a Slovinci mají ovšem právo žá
dati, aby se, dojde-li vskutku na řešení jazy
kových otázek, dbalo také jejich potřeb. Míy
ovšem soudíme, že ani baronu Beekovi nejde
o spravedlivé rozřešení starých národnostníel
sporů, že jeho nynější vyjednávání děje se jer
na oko a nemá jiného účelu, než urovnati v
výboru a pak i ve sněmovním plenu cestu
letošnímu rozpočtu.
V Praze, 20. března. (Z přímořský ch
sněmů.) Terstský výbor pro volebn
opravu zvolil odbor, jenž má prostudovati vlád-
ní návrh, porovnati jej s volebními řády jiných
korunních zemí a podati výboru potřebný ná-
vrh. Odbor bude prý se svou prací hotov asi d.
tří dnů.
Také volební výbor istrijského sněmu
prácuje o volební opravě a udržuje se dosu
dobrý poměr mezi Vlachy a Slovany. Vládn
předloha bude asi přijata s nepatrnou změnou.
Vlach
Slovinsko
Praha
Slovan
18
article
týkající se všeobecné volební kurie, které sněm
chce přisouditi měně poslanců, než navrhle
vláda. Dnes už i „Piceplo“, hlavní orgán vlaš
ské většiny, se spřátelil s nutností reformy
lituje pouze toho, že oprava se neprovedla dři
ve, když by byla výžadovala méně obětí s
strany vlašské
Z Inšpruku, 19. března. (Křestanšt
sociálové u místodržitele.) Z usne
sení všech říšských i zemských křesťansko
soeiálných poslanců tyrolských navštívili včera
místodržitele bar. Spiegefeld a poslanci dlr
Mayr, Kapferer, Arnold, Gratz a Niedrist, aby
mu přednesli své přání vzhledem k udalosten
na inšprucké universitě. Jménem katolickéh
obyvatelstva tyrolského ohradili se proti veřej
nému urážení katolické víry a žádali, aby se ka
tolickým posluchačům inšprucké university za
ručila úplná rovnoprávnost. Jestliže vláda sama
neučiní v čas vhodná opatření a nenbnoví poko
na universitě, křesťanšli sociálové uvedou t
věc na přetřes ve sněmu. Místodržitel slíbil, že
stížnosti deputace sdělí vládě, která prý sam-
uznává potřebu rychlého a uspokojivého roz
řešení této choulostivé olázky.
Picepnout
Mayr
Kapferer
Arnold
Gratz
Niedrist
19
title
Politické zprávy zahraničné
20
article
V Praze, 20. března.
Praha
21
article
Rozmluva Rusa s německým kancléřem.
Pan Insarov podává „Novému Vremeni“
zprávu o své rozmluvě, kterou měl v Berlíné
s kaneléřem knížetem Bůlowem, jejž navštívi
jako svého dobrého a starého známého. Kanelé
ihned začal rozmluvu o tom, že ruské noviny
v poslední době píšou o Němeích tak, jak se
jim nelíbí: „velmi vyzývavě a krajně nespra-
vedlivě“. Zmíniv se o důležitosti ruského tisku.
probral po řadě tři body, pro které obecné mi
nění ruské se vyslovuje nepříznivě o politiee
Německa.
I. V olázce novopazarské dráhy Německo
jak prohlásil kníže Bülow, bylo projektem r
kousko-uherským překvapeno právě tak, jak
Rusko. Německo nemá na Balkáně jiných zá
jmů, kromě obchodních. „Byl jsem prostě po
bouřen tím, že v Petrohradé, kde by nás mohl
lépe znáti, připisovali nám tak lstivou úlohu.“
Timto prohlášením německého kaneleř
Rakousko-Uhersko s Aehrenthalovým projektem
je zbaveno i předpokládané opory. Německa
stojí s Tureckem úplně osamoceno. Jinak pre-
hlášení na věci níčeho nemění. Nikdo netvrdil
že by Německo na Balkáně vyhledávalo přímýeh
politických zájmo
šak nikdo již není v Evro-
pe vk prostomystný, nby neveuer, ze nevmi
styky obchodní vždyeky připravují cestu zájmům
politickým.
Rus
Insarov
Bůlow
Aehrenthalův
Německo
Rusko
Balkán
Rakousko
Uhersko
Turecko
Petrohradý
22
article
II. Podle knížete Bülowa stejně se věe
mají i v Persii. Založení „Německé banky“
německé školy v Teheraně má účel čistě obchod
ní a kulturný. Německá škola tam založena pe
přání šachově. Kanelé? úplně popřel, že by Né-
mecko bylo spískalo nedávný vojenský konflik
Turecka s Persit. Naopak, Německo radilo Tu-
recku, aby odvolalo svá vojska, překročivší per
skou hranici
III. Také Bagdadská dráha má sloužiti jen
obchodu Německa, a nikoli jeho politickým
cílům.
Na konec rozmluvy kaneléř rozhodně z
nesmysl prohlásil všeliké pověsti, jakoby se Ně
mecko chtělo mísiti ve vnitřní záležitosli Ruska
„My chceme zůstati vašimi dobrými sousedy
nikterak se nemíníme plésti do vašich záleži
tostí, do nichž nám nic není. Jeden z našieh
státníků pravil: „Rusko není Asie, ale také nen
Evropa; Rusko je Rusko. Toho se přidržujem
Bülow
Persie
Turecko
Německo
Rusko
Asie
Evropa
23
article
V drobném prodtejit
runni čísle o sobě . . . za 6h
pdpol edni
.. z z
Ve flialkách na venkově-
rnní číslo. . . . . . . . 10
odpolední . . . . . . . . 4l
Inseráv
plati se hetově napřel
Předplacení a inserty přijtmá ndmini
strace 7 Marinnské ulicl č. 3
Tam nacházeší se t4ž redlakce
Uiskárna a ezpedieu „Mlásodních L.istá“
Eukopisy se nevracaji
24
article
i my. Přejeme si, aby se velký ruský stát roz-
víjel vedle svých potřeb, vedle podmínek ru-
ského života, na základě ruské historie.“
Poslední je velmi pěkně řečeno, ale —
„Drang nach Osten“ všichni pravdomluvní
Němci pokládají za svou potřebu a za pod-
mínku německého rozvoje — a odkazem
ruské historie je pracovati proti německému
Drangu.
Polská politika v hosudarstvenné dumě.
Varšavské „Slowo“ činí „kolu polskému
v Petrohradě následující výtky:
Dnes už víme, že p. Stolypin byl ochoten
učiniti Polákům nejen v království, nýbrž i v ji-
ných částech ruské říše nejúplněji konstilučné
a zeela vážné koncese, kdyby „kolo polské“ př
hosudarstvenné dumě spolu s polskými poslanei
z Litvy a Malé Rusi přisloupilo ke straně stře-
du, jež se již tvoří. Ale p. Dmowski se domni
val, že posice kola polského je tak pevná, že
může na nabídku p. Stolypinovu odpověděti
hrdě: Všecko — anebo nic! — a nemusí vy-
kořistiti ve prospěch národní věci dané příleži
tosti k dohodě s předsedou ministerstva. Pan
Dmowski se domníval, že posice kola polského
bude stejně vynikající a silná v každé dumě a
— kolo polské, místo aby se dorozumělo sp
Stolypinem, zamítlo příznivé podmínky
Podotýkáme, že se věc týká druhé dumy
a že kritika „Slowa“ má historickou cenu.
Němec
Stolypin
Polák
Rus
Dmowski
Stolypinův
Petrohrad
Litva
Drang nach
25
article
Stávka žurnalistů v říšském sněmu německém
Na říšském sněmu německém vypuknuvš
stávka žurnalistů trvá dosud. Dopoledne vyslalí
stávkující žurnalistě zvláštní deputaci ku presi-
dentovi říšského sněmu, ale president prohlásil.
že nemůže již posl. Gröbrovi dodalečně udělii
důtku, že se ale osobné u něho přimluví, aby
výrok onen odvolal V politických krozích středu
se však tvrdí, že Gröber tak neučiní
Velké žurnály berlínské prohlašují, že ne-
budou oznamovati žádných zpráv ze sněmu řiš-
ského tak dlouho, dokud nebudou si toho žurnalisté
přáti. Rovněž i cizozemský tisk prohlásil se z
solidární se žurnalisty berlinskými.
Stávkující zvohili ze svého středu zvláštní
pětičlennou komisi, která převezme na se vy-
řízení aféry. Mysli se všeobecně, že s presi
denlem říšského sněmu již se vyjednávati ne-
bude.
Žurnalistická tribuna v zasedací síni sně
movní jest skorem prázdna Jsou tu jen něktetí
žurnalisté z ofleiální kanceláře a pak málo členo
kae
Ostatní žurnalisté, náležející ke straně středu
prohlásili se rovněž se stávkujíeími žurnalisty
ostalními za solidární
Nový úzpěch klerikální v Bavorsku
Profusor Schnitzler, známý svým ostrým
vystoupením proti papežské eneyklice, nevráti se
již na universitu mnichovskou. Tento konec aféry
prof. Schnitzlera značí ovšem nový úspěchi kleri-
kální.
nne
Německý neúspěch v Airice.
Telegram sdělil již, že Němci dobyli táboru
Simona Kopera, vůdce odbojných domorodců
v jihoafeické osadě svojí, tábor zřízený v poušti
Kalobari, Ale hlavní věc přechází ofieiální telegram
mičením, toliž, že se voji Koperovu i vůdei sa-
mému podařilo uniknouti. Tím právě
cil výpravy byl zmařen. Voj Koperův
rozptýlil se na jih a jihovýchod, aby se později
ovšem zase srazil. Němcům bude tedy neplodnou
Gröber
Profusor Schnitzler
profesor
Schnitzler
Němec
Simon Koper
Koperův
Bavorsko
26
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 18. března 1908.
en
H. (Valse tristle.) Seděli jsme v o
děleném zákouti vinárny. V podlouhlých sklén
kách zaskvěl se zlatistý, šumný mok.
V sále hrálo smyčcové kvarteto. Žensk
smích, bujná a triviální melodie operetní
bouchnuti zálky zaznívaly rozveseleným hlaho
lem hýřivé místností do našeho pokojného z
koutl
Byli jsme velmi vážní, neboť jsme hovořii
* ženách, o lásce a takových věcech nejváž
nějších a nejnieotnějších.
Byli jsme dojati svými vzpomínkami. Stá
vali jsme se melancholickými nad čišem
Pomery.
Hudba hrála nezbytnou »barcarollu« z »Hoft
mannových povídek«.
Mladý sportsman, oholený a navoněn
»prehidel«, ještě naivní, ač se tvářil jako raf
novaný dandy britského stylu, přišel do extase
Pozvedl číši. »Oh, Benálky ... laguny . . . ty
noci!. . . «
»A ty moskyty!« ušklíbl se advokál
moudrý muž, jenž se všemu sarkasticky usmiva
od tě doby, co mu utekla žena s lyrickým t
noristou.
Sportsman vychvaloval poesii Benátek
kuchyň restaurantu »Vapore« a jako mimo
chodem, bez okázalostí učinil narážku na roz
košné dobrodružství, prožité v městě Casanovy-
»Neznám nic banálnějšího nad Benátky,«
odsekl moudrý a sarkastický muž, který ne-
náviděl tu pathetickou dekoraci, v níž se ode
hrála nejhloupější komedie jeho života: jeho
svatební cesta.
Mladý básník Hugo, ještě celý vyjevený
životem, lačný všech jeho požitků, pohybujíeí
se mezi opojením a kocovinou, šlastný svou
slávou, hlásanou pražskými dopisovateli do ven-
kovských listů, svou popularitou na Ferdinan
dově tridě i svými úspěchy u děvčat z krámů
Hugo
Praha
Vals
Benátky
Casanova
27
article
byl rozjařen »barcarollou« i šampaňským. Hrábí
si rukou do černých kučer, usmál se blaženě
na sportsmana, chtěl položit nohy na stůl
vůbec chtěl učinit a říci něco výstředního.
Ale setkal se s ironickým, schlazujícím po
hledem advokátovým a jen pohodil kučerami
zamručel:
»Kdo nemiloval v Benátkách, neví, coje
láska.«
»Sentimentální legenda literárních neuraste
niků,« usmál se advokát.
»Lord Byron a hraběnka Giucciolli, Alfre
de Musset a George Sandová, Richard Wagner
d'Annunzio . ..« odřikával básník posvátnou
litanii.
Byron
Giucciolli
Alfre
Musset
Sandová
Wagner
Benátky
d ' Annunzio
28
article
Historik, jenž se prohraboval vatikánským
archivy a stopoval vykopaniny Boniho na foru,
vmísil se do hovoru. A pravil s autoritou
znalce:
»Ubohé Benátky! Staly se městem hotelů
jejichž laciný a vulgární přepych roztahuje se
na zříceninách paláců, které byly kdysi naplněny
poklady umění. Nejvšednější párky jdou si na
laguny odzpívat své erotické a cituplné duello
Několik literátů, lord Byron, věčně vroucí
věčně žíznivá sopka, unylý alkoholik Mussel
velmistr reklamy, kniže snobismu d'Annunzio
zaopatřili svou lyrickou a skandální reklamou
Benátkám tuto klientelu. Po Piazze šelestí
hedvábné spodničky hřišných uprehlic z Paříže —.
ba i z Prahy! — a courají se lodenové sukno
počestných paniček z Drážďan nebo Kodaně
»Básníku Hugo nevěřte v opojení Benátek
Je to smutné město. Jako všechna mrtvá města
Hrdé paláce benátské mají melaneholickou po
nurnost. Jen tam pocílite to teskné, beznadějné
sevření srdce, které znáte z nejkrásnějších a nej
smutnějších míst z Prahy, z její pusté zadumči
vosti Hradčan. Benátský přístav v Giadecca je
skoro prázdný, houpá se tu pár yacht a plachet-
ních lodí, jež snad slouží jen za model anglickým
akvarelistům. Divadlo Fenice, slavné a skvělé.
kde si dával ještě lord Byron dostavenička, je
zavřené, je zamlklé, obklopené tichým šplouchá
ním vln spící laguny. Ubohé Benátky ! Město
Boni
Byron
Annunzio
věřit
Benátky
Paříž
Praha
Drážďany
Kodaň
Hugo
Hradčany
divadlo Fenice
29
article
několika hotelů, bídného divadla Malibran, jedi
ného pokoutního chantantu, za který byse
stydělo i hollandské přistavní město! A ještě
v 18. stoleti byly Benátky sídlem nejbujnější
rozkoše, věčného karnevalu! Canaleto a Longhi
malovali veselý rej Benátek v úpadku Zbankro
těli potomci pyšné republiky sv. Marca hýřd
z posledního. Byla to poslední horečka sgonie
blouznění, hallucinace všech obrazů krásy
epikurejství, světáctví a smyslnosti, jež nashro-
máždily věky nejbohatší kultury a nejrozmařilejší
fantasie Po celé měsíce chodily Benátky v mas
kách a bláznivých kostymech. Gondolier i advo
kát, kurtisana i signora jdoucí do trhu, proku-
rátor republiky i mladý hejsek, všichni se obje-
vovali v přestrojení a od rána do noci zazníval
smích, vlip, zpěv, tančilo se, pilo se, milovalo .
»Rodinný život nesxistoval. Manželka byla
obklopena svými cicisbci. Manžel měl tolk
taktu, že se nestaral o její zálety a byl žárliv
pouze na svou milenku. V Benátkách bylo
dvakrát tohik kurtisán nežli v Paříži. Potomei
slavných rodů bydlí dosud v palácích s freskam
Palmaya a Piepola, ale ostávají dlužní v kavár
nách, kde se povalují celé dny. Bida, blížící se
rozklad, hrozící dekadence již okazují své
ohyzdné tváře pod pestrou maškarádou posled
ních karnevalů benátských. A leď je Venezi
začarovaným městem mlčení a truchlení ..
Canaleto
Longhi
hýřd
Benátky
Paříž
Bida
Malibran
30
article
Profesor domluvil. Básník svěsil kadeře.
Artuš, jenž naslouchal pozorně, nemísil se do
hovoru, pravil;
»Ano, takové jsou Benátky. Čiověk v nieh
může umřit melancholil anebo poznati v nich
něco z toho soptění, v němž spalovala se duše
Byronova a Mussetova . . .«
Poručil, aby přinesli novou láhev a aby
hudba zahrála »valse triste«.
Unylé, sladce elegické, hluboce zachmuřené
tony skladby Nedbalovy rozsévaly do horkého
vzduchu podivný stesk a bořkost. Zdá se, jako
by vrhaly smuteční flor na nejkrásnější obrazy
našich vzpomínek a jakoby pod tím tlumícím
zasmušujíeím stinem prošlehávaly ještě ohniv
a jásavé barvy
Poslouchali jsme bez hlesu melodli nevý
slovně smutnou a sladkou
A básník ještě níže svěsil kadeře.
Artuš s lehkým pousmáním pravil:
»Tato hudba připomíná mi mě Benátk
Všichni mluvíme o tom městě jako o ženě, kte-
rou jsme zbožňovali. Musím též říci svou po-
slední vzpominku . . . Má takovou melodii jak
»smulný valčík«. Pamatujete se na malé ná
městí před kostelem sv. Zachariáše nedalek
nábřeži Schiavoní? Noznám zoufalejšího a ne-
utěšenějšího místa nad to malé náměsti pře
barokním kostelem, mezi budovami opuštěného
kláštera a kasáren. Tam za vroucího, tichého
odpoledne skončila jedna z nejrozkošnějších hi
storií mého živola. Miloval jsem mladou divku
Nazveme ji slečnou Annou. Nikdo neměl tušen
o našem tajemství. Chovali jsme se k sobě ve
společnosti cize, v divadle jsem se vyhnul, když
jsem ji uzřel o přestávce obklopenou, obdivo
vanou. Slečna Anna byla stejně chytrá jake
hezká a nikdo nikdy nic nezvěděl. Jednoho dne
jsem dostal od ní psaní, v němž mi oznamo-
vala, že je zasnoubena. Odjiždí s churavou
matkou do Gradu a jak se vrátí, bude svatba
Artuš
Byronův
Mussetův
Nedbalův
nedalek
Schiavonit
Anna
Benátky
31
article
»Chcete-li se mnou ještě jednou a naposlec
mluvit,« tak mi asi psala, »přijeďte 12. května
o 123. hodině do Benálek na náměstí sv. Za
chariáše blízko hotelu Danieli, kde budu bydle
s maminkou a naši Angličankou a jemuž vy se
ovšem vyhnele « e
Dne 12 května po 2. hodině odpolední
kdy Benátky odpočívaly v žáru siesty, obcháze
jsem po vyprshlém, liduprázdném náměstí. Ne
audu vám líčiti, jak mi bylo a jaký pocit mnou
zachvěl, když jsem uzřel štihlou postavu slečný
Anny a poznal její ladnou, urozenou chůz
dívky. Byla rozrušená, ale usmívala se a jakoby
se nejednalo o chvili zvláště slavnou a osudnou
pro naše budoucí bytí, vyprávěla mi, jak po
hnula matku k dvoudennímu výletu do Benátek
a jak vše zařídila, aby mohla se na hodinu
vzdáliti. »Jen na hodinu?« tázal jsem se dost
zbrkle. »Ani o minutu více. Což vám ta hodina
nestojí za to, že jste přijel do Benálek?« Slečn
Anna byla nevšední, vzácně koketní žena, jeji
Angličanka
Anna
Benátky
liduprázdný náměstí
Benálek
Danieli
e den 12 květen
32
article
krutost působila milenci rozkos jako její něž
nost. A za tu hodinu ve vyprahlém a puslém
koutě Benátek řekli jsme si kvapně, v rozhára
nosti myslí, překypujících nejprudšimi dojmy
vše, čím jsme si byli za krátkou dobu naš
tajné lásky. Oh, jak znělo to závratně, když
mi ještě jednou řekla slova nejdůvěrnějších na-
šich chvil a provázela je tím božským úsmě-
vem, v němž se zatmívaly její přimhouřené oč
a blýštěly bílé zuby v pootevřených rtech. Bylo
mi, jakoby se pode mnou země zakolisala. Chyti
jsem ji za ruku a měl jsem asi v tom okamžiku
poťouchlé vzezření opilého člověka.
Benátky
33
article
»Dala se mi do smíchu a napomenula mne
abych se opanoval. Vytkl jsem ji podrážděně
že se směje v té chvili, kdy se loučíme ne
vždy. Oh, měli jste vidět to divoké zablesknut
v její očích. »Ano, teď se smějí,« řekla tvrdě
a chmurně, »ale kdo ví, co bude po našem
rozchodu, až... Neuzříte dnes mé slzy, a ne
uzří je ani potom nikdo.« Citil jsem, jaká divná,
snad zoufulá perspektiva otvlrá se v budoucnosti
té rozmilé, moudré dívky, jež přinesla do máho
života jen úsměv a gracii svého mládí. Suiskl
jsem jí ruku tak horoucně a něžně, jako bych
chtěl do toho stisku vložiti všechny city, jimiž
překypovalo mé milující, zbožňující srdce.
Na jinou demonstraci jsem se nemohl od-
vážit. Zbývalo ještě několik minut. Učinil jsem
poslední pokus: »Neuzřime se nikdy jiz?« Za-
vrtěla hlavou. »Víte, že by to bylo vlastně pro-
fanací toho všeho krásného, co bylo mezi námr?«
pravila vážně svrchované okouzlující divka, jejíž
duše byla tak jemnou a eleganiní, jako její
zjev. A řekli jsme si »s bohem« z neohlěd-
nuvše se, rozešli jsme se zranění . . . Tu noe
jsem probděl ve svém hotelu na Canale Grande,
poslouchaje šplouchání vln, jež jakoby vzly-
kaly ... Hned druhého dne jsem odjel, ne-
chtěje náhodou uzřiti slečnu Annu . ..«
»Ať zahrajou ještě jednou valse triste, bude
to dojemné flnale k Artušově povidce,« zvolal
sarkastický a moudrý advokát, »a pak dost už
toho stálého klábosení o ženských. Což neznáte
nic chytřejšího
Anna
Artušův
Canale Grand