ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 713bf050-7596-11dc-bc18-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 52, work 2, person 66, org 11
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v sobotu 21. března 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 80.
4 article
Na ranní a odpol. Iisty předplácí sei v Praze r adnsiniskoal na věafe . . . . . s čtvrt leta . . . . 6 K —h „ dveji lenáškou sa něsl s čtrrt lata . . ! . 7 K 50k ve Slislkáck: na měsíe . . . . . . 2 K 30h T'oštou: na měaíe . . . . . . na čtvrt leta . . . . 9 K 60h s dvalí zisilke- na měsíc. . . ., natnt v . . . K e
Praha T ' ošta
5 title
Slabé vyhlídky.
6 article Dne 2. dubna sejde se opět rada říšská
Dne 2. dubna sejde se opět rada říšská ale dle postupu porad v rozpočtovém výboru zavládla všeobecně pochybnost, že dote doby překonány budou obtíže, jež se tu na- kupily. Týkají se, jak známo, zejména roz počtu ministerstva vyučování a spravedlnosti odborů to, kde potřeby národnostní jsou nej naléhavější. Ač výbor rozpočtový měl skore plné tři měsíce času na vyřízení svého úkolu nezmohl jej a jest otázka, zda-li do obnove ného zasedání plena rady říšské vůbec může s prací svou býti hotov. Avšak ministerstvo bar. Becka dovedl si doposud vždy vypomoci pěknými slovy když nedostavovaly se v čas předpokládané výsledky činnosti jeho, a tak i tentokráte po- staralo se o růžové zbarvení dané stituace Stalo se tak článkem »Fremdbl.«, na nějž jsme v odpoledním listě včerejším upozornili. Připouští se v něm sice, že rozvrh prac parlamentních nebude plně dodržen, protože výbor rozpočtový měl ke svým pracím — málo času; ale nelze prý tvrditi, že by po- malý postup jeho prací byl zaviněn úmysl- nými průtahy. Proto prý není nijakých příčin k obavám, že by sněmovna poslanců nebyla vystihla své povinnosti. Ovšem prý nesměji strany v parlamentu poskytnouti nijakou zá- minku, by škarohlídství se opětně neujalo ale musí i na dále setrvati na dráze plodné činnosti. Vláda ovšem měla dosti příležitosti urychliti postup prací v rozpočtovém výboru. ale vyčkávala se svým nynějším vybídnutím skoro až do samého počátku obnoveného zasedání rady říšské, patrně pouze proto aby se mohla krýti nehotovostí práce výboru rozpočtového co do velikého nového úkolu jehož se po vyrovnání uherském jakožt třetího svého úkoiu podjala.
Beck
7 article
Hlásá tedy se zdánlivou rozhodností,že malomyslnost není ani ve příčině tohoto třetího úkolu na místě. Úprava jazykové otůzky v Čechách náleží prý ku problémům nejsložitějším. Nesnázi velikých se v ní na kupilo. Nevíme, má-li tu předseda ministerstva na mysli »nesnáze«, jež vznikly z odboje některých německých soudců proti zákonným právům jazyka českého, ale víme, že mini- sterstvo při té příležitosti nedovedlo zjednat zákonům průchod, a tím jen nakupilo pře kážek svému třetímu úkolu stoprý ptorvdnv —nasm ohroziti trvání parlamentu. A na to následuje prohlášení, jež s ne hotovostí rozpočtového výboru silně kontra stuje. Průpravné práce k zákonu jazykovému prý statně pokračují; další konference budou následovati, aby se dospělo k návrhu, života schopnému. Ostatek pak bude úkolem stran Nejvydatněji pak učiní lidový parlament konec náladě, jež se proti šíří, když vyřídí roz počet. Není prý ještě nic ztraceno, jestliže plná sněmovna urychli vyřízení rozpočtu Rychlý čin odzbrojí všecky odpůrce! Tedy co nejrychlejší vyřízení rozpočlu jest to tajemství, pomocí jehož rada říšská zachrání sebe i ministerstvo; vyřízení národ nostních potřeb přenechá se dalším konfe rencím, jež budou ještě svolány. Němci do té doby podrží terrain, její na přiklad u soudů v Čechách mezi tím za brali, pokračovati se bude ve vyklízení če- ských úřadníků ve smíšeném území po vzoru
Němec Čechy
8 article
ašském, ba i vojenská správa bude dbáti německých rozmarů po vzoru libereckém Ale dle orgánu ministerského případy těmi nesmí se dáti lidový parlament odvrátiti od plodné činnosti; a strany musí záhy vystih nouti, že nesmějí dáti nijakého podnětu, aby nevznikla proti parlamentu pessimistická ná lada! Rozumí se, že jsou tu míněny strany neněmecké, jimž se za parlamentní prázdně stalo německými výstředníky nejvíce příkoří Neněmečtí národové a jejich zástupe mají se dle toho obrniti mučennickou trpěli vostí a nastaviti druhou tvář, když se jim dostalo políčků na tvář jednu. Co vše projevem »Fremdenbl.« se před pokládá a předkládá neněmeckým zástupcům za pouhý slib, že bude se pokračovati v kon ferencích o jazykovém návrhu, jest přímo neuvěřitelno .. A o kulturních potřebách neněmeckýcl národů v projevu tom vůbec není aní slůvka ani hlesu A přece jest svrchovaně palčivá otázk zřízení druhé české university na Moravě v Brně; Slovinci se domáhají právnické aka- demie v Lublani, Italové university vlastní Rusové rozdělení university Ivovské, Rumun zřízení stolice své řeči a dějin při universitě v Černovcích. Tyto potřeby se vyřídí dle všeho opět nějakými neurčitými resolucemi, Za to na prvním místě bude stati požadavek všech Němců, aby na Moravě byla zřízena univer sita německá. Byla by to vedle černovské university další zbytečná universita německá.
Fremdenbl Slovinec Italos Rus Rumun Němec Brno Lublaň Černovec Morava český univerzita na Morava univerzita Ivovský
9 article
Teprve potom prý vysloví se v druhé resoluci, aniž by určena byla lhůta a místo, obnovená žádost našich poslanců, aby se zřídila česká universita na Moravě jakožto druhá universita česká. Proti resoluci této budou prý státi všecky strany německé Tak se můžeme dočkati ještě i po dívané, že bude německá universita na Mo ravě zřízeha dříve a že budou míti Němc spíše druhou universitu v zemích českých než my Čechové! A jak zanedbává se výprava jediné ny nější university české v Praze, ač již minulo první čtvrtstoletí jejího osamostatnění, o tom pln starostí se vyslovil nedávno její nynějš rektor prof. Goll Ke všemu ještě seskupil tiskový orgán politiky positivní ve včerejším svém članku hlasy moravské, jež dosvědčují, že na— Mla sauě dosud nojovjedno, co do místa kde by druhá česká universita se měla na Moravě zříditi a dodává: »Jak vidno, nejsou sami v této věci sjednoceni, což by nyní kdy se ohlašuje už jednání o rozpočtu min sterstva vyučování v rozpočtovém výboru — bylo nejvýše žádoucíl Ba že; ale jest dovolena skromná otázk kdo jiný se měl postarati o takově včasné sjednocení, ne-li vedení českých zástupců říšských? Či se ozvaly různící se hlasy některých časopisů moravských jako na zavolanou právě nyní, aby pro očekávanou resoluci b ez určení místa pro českou universitu na Moravě byl po ruce vítaný důvod? Ale ani ve příčině ostatních neněme ckých potřeb kulturních nezaplašuje se po- chybnost — znamením otázky, v témž orgáně vyslovená, že poslanecké skupiny těch kterých interesovaných národů hodlají své požadavky pevněji podepříti utvořením společného klubu
Čecho profesor Goll Morava Praha český univerzita na Morava
10 article
vlo otao
11 article
autonomistů. Dělá se tu snad otazníkem oním již předem kříž nad jejich nadějemi ? Není však ani vyloučeno, že vzpomenutý projev »Fremdbl.« vlastně jen má dokázati, že vláda se své strany jest rozpočtově zcela pohotova a že nevyřízení rozpočtu spadá n účet lidového parlamentu. Vždyť již nyní se na všech stranách tvrdí, že v obnoveném nastávajícím zasedání říšská rada vyříd pouze zákon o povolení nováčků a obehodn smlouvu se Srbskem, že se vypomůže roz počtem prozatímním a vlastní vyřízení rozpočtu že zůstaveno bude — podzimnímu zasedání rady říšské! Ale co vše se může přihodit do tě doby
Fremdbl Srbsko
12 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 20. března. (Jazykové otáz- k y.) Když se počátkem tohoto roku bar. Beck počal opět zajímati, aspoň na oko zajímati o roz řešení česko-německého sporu a nadhodil, že spor ten se dá rozřešiti na říšské radě zákonem Poláci první se ozvali proti takovému úmyslu tvrdíce ve shodě s většinou poslanců českých že jedině kompelenlním forem pro řešení zem ských sporů jazykových jsou zemské sněmy Proti tomuto stanovisku stojí ode dávna vedle haličských Rusů také Slovinci, kteří jsou v Štyrsku a Korutanech vydáni na milost a ne- milost německých většin a proto si přejí, aby se jazyková otázka rozřešila na říšské radě spo lečným zákonem, platným pro všechny korunn země rakouské. Tyto dni na poznámku našeho listu, že ja zyková otázka v království českém patří na zem ský sněm a nikoli do říšské rady, odpovídá kle rikálný „Slovenec“. Piše, že jazykovou otázku odkazujeme do sněmu jedině z toho důvodu, ž v českém sněmě máme většinu a můžeme tedy snadno přehlasovati německou menšinu. Takove stanovisko je prý příliš provineiální, pro Slovin ce pak záhubné, ježto štyrský a korutanský sněm mohou snadno polříti práva slovinského jazyka Bude-li se takto řešiti jazyková olázka, budou Slovinci vždyeky biti. Česká zásada zemské nutonomie v otázkách jazykových jest prý vý hodna pouze Čechům. My Slovinci. — dodává
Beck Rus Slovinec Čecho Praha Štyrsko Korutany Slovinsko
13 article
„Slov.“ — musíme na otázku jazykové rorno právnosti pohlížeti stále a všude jako na spo- lečnou otázku stální, která se má řešiti všude dle téže zásady stejné rovnoprávnosti všech ná rodů a slát jest povinen zaručiti národním men šinám, že je v jednotlivých korunních zemích nnptlačí panujíci tam žlšiny. romtv, Jeh.veno, dávný názor Slovin na řešení jazykových otázek jest odůvodněn ne utěšenými poměry v alpských, většinou něme ckých zemích, a Slovinci mají ovšem právo žá dati, aby se, dojde-li vskutku na řešení jazy kových otázek, dbalo také jejich potřeb. Míy ovšem soudíme, že ani baronu Beekovi nejde o spravedlivé rozřešení starých národnostníel sporů, že jeho nynější vyjednávání děje se jer na oko a nemá jiného účelu, než urovnati v výboru a pak i ve sněmovním plenu cestu letošnímu rozpočtu. V Praze, 20. března. (Z přímořský ch sněmů.) Terstský výbor pro volebn opravu zvolil odbor, jenž má prostudovati vlád- ní návrh, porovnati jej s volebními řády jiných korunních zemí a podati výboru potřebný ná- vrh. Odbor bude prý se svou prací hotov asi d. tří dnů. Také volební výbor istrijského sněmu prácuje o volební opravě a udržuje se dosu dobrý poměr mezi Vlachy a Slovany. Vládn předloha bude asi přijata s nepatrnou změnou.
Vlach Slovinsko Praha Slovan
16 article
dán mšt
17 article
neez ninvm n
18 article
týkající se všeobecné volební kurie, které sněm chce přisouditi měně poslanců, než navrhle vláda. Dnes už i „Piceplo“, hlavní orgán vlaš ské většiny, se spřátelil s nutností reformy lituje pouze toho, že oprava se neprovedla dři ve, když by byla výžadovala méně obětí s strany vlašské Z Inšpruku, 19. března. (Křestanšt sociálové u místodržitele.) Z usne sení všech říšských i zemských křesťansko soeiálných poslanců tyrolských navštívili včera místodržitele bar. Spiegefeld a poslanci dlr Mayr, Kapferer, Arnold, Gratz a Niedrist, aby mu přednesli své přání vzhledem k udalosten na inšprucké universitě. Jménem katolickéh obyvatelstva tyrolského ohradili se proti veřej nému urážení katolické víry a žádali, aby se ka tolickým posluchačům inšprucké university za ručila úplná rovnoprávnost. Jestliže vláda sama neučiní v čas vhodná opatření a nenbnoví poko na universitě, křesťanšli sociálové uvedou t věc na přetřes ve sněmu. Místodržitel slíbil, že stížnosti deputace sdělí vládě, která prý sam- uznává potřebu rychlého a uspokojivého roz řešení této choulostivé olázky.
Picepnout Mayr Kapferer Arnold Gratz Niedrist
19 title
Politické zprávy zahraničné
20 article
V Praze, 20. března.
Praha
21 article
Rozmluva Rusa s německým kancléřem. Pan Insarov podává „Novému Vremeni“ zprávu o své rozmluvě, kterou měl v Berlíné s kaneléřem knížetem Bůlowem, jejž navštívi jako svého dobrého a starého známého. Kanelé ihned začal rozmluvu o tom, že ruské noviny v poslední době píšou o Němeích tak, jak se jim nelíbí: „velmi vyzývavě a krajně nespra- vedlivě“. Zmíniv se o důležitosti ruského tisku. probral po řadě tři body, pro které obecné mi nění ruské se vyslovuje nepříznivě o politiee Německa. I. V olázce novopazarské dráhy Německo jak prohlásil kníže Bülow, bylo projektem r kousko-uherským překvapeno právě tak, jak Rusko. Německo nemá na Balkáně jiných zá jmů, kromě obchodních. „Byl jsem prostě po bouřen tím, že v Petrohradé, kde by nás mohl lépe znáti, připisovali nám tak lstivou úlohu.“ Timto prohlášením německého kaneleř Rakousko-Uhersko s Aehrenthalovým projektem je zbaveno i předpokládané opory. Německa stojí s Tureckem úplně osamoceno. Jinak pre- hlášení na věci níčeho nemění. Nikdo netvrdil že by Německo na Balkáně vyhledávalo přímýeh politických zájmo šak nikdo již není v Evro- pe vk prostomystný, nby neveuer, ze nevmi styky obchodní vždyeky připravují cestu zájmům politickým.
Rus Insarov Bůlow Aehrenthalův Německo Rusko Balkán Rakousko Uhersko Turecko Petrohradý
22 article
II. Podle knížete Bülowa stejně se věe mají i v Persii. Založení „Německé banky“ německé školy v Teheraně má účel čistě obchod ní a kulturný. Německá škola tam založena pe přání šachově. Kanelé? úplně popřel, že by Né- mecko bylo spískalo nedávný vojenský konflik Turecka s Persit. Naopak, Německo radilo Tu- recku, aby odvolalo svá vojska, překročivší per skou hranici III. Také Bagdadská dráha má sloužiti jen obchodu Německa, a nikoli jeho politickým cílům. Na konec rozmluvy kaneléř rozhodně z nesmysl prohlásil všeliké pověsti, jakoby se Ně mecko chtělo mísiti ve vnitřní záležitosli Ruska „My chceme zůstati vašimi dobrými sousedy nikterak se nemíníme plésti do vašich záleži tostí, do nichž nám nic není. Jeden z našieh státníků pravil: „Rusko není Asie, ale také nen Evropa; Rusko je Rusko. Toho se přidržujem
Bülow Persie Turecko Německo Rusko Asie Evropa
23 article
V drobném prodtejit runni čísle o sobě . . . za 6h pdpol edni .. z z Ve flialkách na venkově- rnní číslo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 4l Inseráv plati se hetově napřel Předplacení a inserty přijtmá ndmini strace 7 Marinnské ulicl č. 3 Tam nacházeší se t4ž redlakce Uiskárna a ezpedieu „Mlásodních L.istá“ Eukopisy se nevracaji
24 article
i my. Přejeme si, aby se velký ruský stát roz- víjel vedle svých potřeb, vedle podmínek ru- ského života, na základě ruské historie.“ Poslední je velmi pěkně řečeno, ale — „Drang nach Osten“ všichni pravdomluvní Němci pokládají za svou potřebu a za pod- mínku německého rozvoje — a odkazem ruské historie je pracovati proti německému Drangu. Polská politika v hosudarstvenné dumě. Varšavské „Slowo“ činí „kolu polskému v Petrohradě následující výtky: Dnes už víme, že p. Stolypin byl ochoten učiniti Polákům nejen v království, nýbrž i v ji- ných částech ruské říše nejúplněji konstilučné a zeela vážné koncese, kdyby „kolo polské“ př hosudarstvenné dumě spolu s polskými poslanei z Litvy a Malé Rusi přisloupilo ke straně stře- du, jež se již tvoří. Ale p. Dmowski se domni val, že posice kola polského je tak pevná, že může na nabídku p. Stolypinovu odpověděti hrdě: Všecko — anebo nic! — a nemusí vy- kořistiti ve prospěch národní věci dané příleži tosti k dohodě s předsedou ministerstva. Pan Dmowski se domníval, že posice kola polského bude stejně vynikající a silná v každé dumě a — kolo polské, místo aby se dorozumělo sp Stolypinem, zamítlo příznivé podmínky Podotýkáme, že se věc týká druhé dumy a že kritika „Slowa“ má historickou cenu.
Němec Stolypin Polák Rus Dmowski Stolypinův Petrohrad Litva Drang nach
25 article
Stávka žurnalistů v říšském sněmu německém Na říšském sněmu německém vypuknuvš stávka žurnalistů trvá dosud. Dopoledne vyslalí stávkující žurnalistě zvláštní deputaci ku presi- dentovi říšského sněmu, ale president prohlásil. že nemůže již posl. Gröbrovi dodalečně udělii důtku, že se ale osobné u něho přimluví, aby výrok onen odvolal V politických krozích středu se však tvrdí, že Gröber tak neučiní Velké žurnály berlínské prohlašují, že ne- budou oznamovati žádných zpráv ze sněmu řiš- ského tak dlouho, dokud nebudou si toho žurnalisté přáti. Rovněž i cizozemský tisk prohlásil se z solidární se žurnalisty berlinskými. Stávkující zvohili ze svého středu zvláštní pětičlennou komisi, která převezme na se vy- řízení aféry. Mysli se všeobecně, že s presi denlem říšského sněmu již se vyjednávati ne- bude. Žurnalistická tribuna v zasedací síni sně movní jest skorem prázdna Jsou tu jen něktetí žurnalisté z ofleiální kanceláře a pak málo členo kae Ostatní žurnalisté, náležející ke straně středu prohlásili se rovněž se stávkujíeími žurnalisty ostalními za solidární Nový úzpěch klerikální v Bavorsku Profusor Schnitzler, známý svým ostrým vystoupením proti papežské eneyklice, nevráti se již na universitu mnichovskou. Tento konec aféry prof. Schnitzlera značí ovšem nový úspěchi kleri- kální. nne Německý neúspěch v Airice. Telegram sdělil již, že Němci dobyli táboru Simona Kopera, vůdce odbojných domorodců v jihoafeické osadě svojí, tábor zřízený v poušti Kalobari, Ale hlavní věc přechází ofieiální telegram mičením, toliž, že se voji Koperovu i vůdei sa- mému podařilo uniknouti. Tím právě cil výpravy byl zmařen. Voj Koperův rozptýlil se na jih a jihovýchod, aby se později ovšem zase srazil. Němcům bude tedy neplodnou
Gröber Profusor Schnitzler profesor Schnitzler Němec Simon Koper Koperův Bavorsko
26 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 18. března 1908. en H. (Valse tristle.) Seděli jsme v o děleném zákouti vinárny. V podlouhlých sklén kách zaskvěl se zlatistý, šumný mok. V sále hrálo smyčcové kvarteto. Žensk smích, bujná a triviální melodie operetní bouchnuti zálky zaznívaly rozveseleným hlaho lem hýřivé místností do našeho pokojného z koutl Byli jsme velmi vážní, neboť jsme hovořii * ženách, o lásce a takových věcech nejváž nějších a nejnieotnějších. Byli jsme dojati svými vzpomínkami. Stá vali jsme se melancholickými nad čišem Pomery. Hudba hrála nezbytnou »barcarollu« z »Hoft mannových povídek«. Mladý sportsman, oholený a navoněn »prehidel«, ještě naivní, ač se tvářil jako raf novaný dandy britského stylu, přišel do extase Pozvedl číši. »Oh, Benálky ... laguny . . . ty noci!. . . « »A ty moskyty!« ušklíbl se advokál moudrý muž, jenž se všemu sarkasticky usmiva od tě doby, co mu utekla žena s lyrickým t noristou. Sportsman vychvaloval poesii Benátek kuchyň restaurantu »Vapore« a jako mimo chodem, bez okázalostí učinil narážku na roz košné dobrodružství, prožité v městě Casanovy- »Neznám nic banálnějšího nad Benátky,« odsekl moudrý a sarkastický muž, který ne- náviděl tu pathetickou dekoraci, v níž se ode hrála nejhloupější komedie jeho života: jeho svatební cesta. Mladý básník Hugo, ještě celý vyjevený životem, lačný všech jeho požitků, pohybujíeí se mezi opojením a kocovinou, šlastný svou slávou, hlásanou pražskými dopisovateli do ven- kovských listů, svou popularitou na Ferdinan dově tridě i svými úspěchy u děvčat z krámů
Hugo Praha Vals Benátky Casanova
27 article
byl rozjařen »barcarollou« i šampaňským. Hrábí si rukou do černých kučer, usmál se blaženě na sportsmana, chtěl položit nohy na stůl vůbec chtěl učinit a říci něco výstředního. Ale setkal se s ironickým, schlazujícím po hledem advokátovým a jen pohodil kučerami zamručel: »Kdo nemiloval v Benátkách, neví, coje láska.« »Sentimentální legenda literárních neuraste niků,« usmál se advokát. »Lord Byron a hraběnka Giucciolli, Alfre de Musset a George Sandová, Richard Wagner d'Annunzio . ..« odřikával básník posvátnou litanii.
Byron Giucciolli Alfre Musset Sandová Wagner Benátky d ' Annunzio
28 article
Historik, jenž se prohraboval vatikánským archivy a stopoval vykopaniny Boniho na foru, vmísil se do hovoru. A pravil s autoritou znalce: »Ubohé Benátky! Staly se městem hotelů jejichž laciný a vulgární přepych roztahuje se na zříceninách paláců, které byly kdysi naplněny poklady umění. Nejvšednější párky jdou si na laguny odzpívat své erotické a cituplné duello Několik literátů, lord Byron, věčně vroucí věčně žíznivá sopka, unylý alkoholik Mussel velmistr reklamy, kniže snobismu d'Annunzio zaopatřili svou lyrickou a skandální reklamou Benátkám tuto klientelu. Po Piazze šelestí hedvábné spodničky hřišných uprehlic z Paříže —. ba i z Prahy! — a courají se lodenové sukno počestných paniček z Drážďan nebo Kodaně »Básníku Hugo nevěřte v opojení Benátek Je to smutné město. Jako všechna mrtvá města Hrdé paláce benátské mají melaneholickou po nurnost. Jen tam pocílite to teskné, beznadějné sevření srdce, které znáte z nejkrásnějších a nej smutnějších míst z Prahy, z její pusté zadumči vosti Hradčan. Benátský přístav v Giadecca je skoro prázdný, houpá se tu pár yacht a plachet- ních lodí, jež snad slouží jen za model anglickým akvarelistům. Divadlo Fenice, slavné a skvělé. kde si dával ještě lord Byron dostavenička, je zavřené, je zamlklé, obklopené tichým šplouchá ním vln spící laguny. Ubohé Benátky ! Město
Boni Byron Annunzio věřit Benátky Paříž Praha Drážďany Kodaň Hugo Hradčany divadlo Fenice
29 article
několika hotelů, bídného divadla Malibran, jedi ného pokoutního chantantu, za který byse stydělo i hollandské přistavní město! A ještě v 18. stoleti byly Benátky sídlem nejbujnější rozkoše, věčného karnevalu! Canaleto a Longhi malovali veselý rej Benátek v úpadku Zbankro těli potomci pyšné republiky sv. Marca hýřd z posledního. Byla to poslední horečka sgonie blouznění, hallucinace všech obrazů krásy epikurejství, světáctví a smyslnosti, jež nashro- máždily věky nejbohatší kultury a nejrozmařilejší fantasie Po celé měsíce chodily Benátky v mas kách a bláznivých kostymech. Gondolier i advo kát, kurtisana i signora jdoucí do trhu, proku- rátor republiky i mladý hejsek, všichni se obje- vovali v přestrojení a od rána do noci zazníval smích, vlip, zpěv, tančilo se, pilo se, milovalo . »Rodinný život nesxistoval. Manželka byla obklopena svými cicisbci. Manžel měl tolk taktu, že se nestaral o její zálety a byl žárliv pouze na svou milenku. V Benátkách bylo dvakrát tohik kurtisán nežli v Paříži. Potomei slavných rodů bydlí dosud v palácích s freskam Palmaya a Piepola, ale ostávají dlužní v kavár nách, kde se povalují celé dny. Bida, blížící se rozklad, hrozící dekadence již okazují své ohyzdné tváře pod pestrou maškarádou posled ních karnevalů benátských. A leď je Venezi začarovaným městem mlčení a truchlení ..
Canaleto Longhi hýřd Benátky Paříž Bida Malibran
30 article
Profesor domluvil. Básník svěsil kadeře. Artuš, jenž naslouchal pozorně, nemísil se do hovoru, pravil; »Ano, takové jsou Benátky. Čiověk v nieh může umřit melancholil anebo poznati v nich něco z toho soptění, v němž spalovala se duše Byronova a Mussetova . . .« Poručil, aby přinesli novou láhev a aby hudba zahrála »valse triste«. Unylé, sladce elegické, hluboce zachmuřené tony skladby Nedbalovy rozsévaly do horkého vzduchu podivný stesk a bořkost. Zdá se, jako by vrhaly smuteční flor na nejkrásnější obrazy našich vzpomínek a jakoby pod tím tlumícím zasmušujíeím stinem prošlehávaly ještě ohniv a jásavé barvy Poslouchali jsme bez hlesu melodli nevý slovně smutnou a sladkou A básník ještě níže svěsil kadeře. Artuš s lehkým pousmáním pravil: »Tato hudba připomíná mi mě Benátk Všichni mluvíme o tom městě jako o ženě, kte- rou jsme zbožňovali. Musím též říci svou po- slední vzpominku . . . Má takovou melodii jak »smulný valčík«. Pamatujete se na malé ná městí před kostelem sv. Zachariáše nedalek nábřeži Schiavoní? Noznám zoufalejšího a ne- utěšenějšího místa nad to malé náměsti pře barokním kostelem, mezi budovami opuštěného kláštera a kasáren. Tam za vroucího, tichého odpoledne skončila jedna z nejrozkošnějších hi storií mého živola. Miloval jsem mladou divku Nazveme ji slečnou Annou. Nikdo neměl tušen o našem tajemství. Chovali jsme se k sobě ve společnosti cize, v divadle jsem se vyhnul, když jsem ji uzřel o přestávce obklopenou, obdivo vanou. Slečna Anna byla stejně chytrá jake hezká a nikdo nikdy nic nezvěděl. Jednoho dne jsem dostal od ní psaní, v němž mi oznamo- vala, že je zasnoubena. Odjiždí s churavou matkou do Gradu a jak se vrátí, bude svatba
Artuš Byronův Mussetův Nedbalův nedalek Schiavonit Anna Benátky
31 article
»Chcete-li se mnou ještě jednou a naposlec mluvit,« tak mi asi psala, »přijeďte 12. května o 123. hodině do Benálek na náměstí sv. Za chariáše blízko hotelu Danieli, kde budu bydle s maminkou a naši Angličankou a jemuž vy se ovšem vyhnele « e Dne 12 května po 2. hodině odpolední kdy Benátky odpočívaly v žáru siesty, obcháze jsem po vyprshlém, liduprázdném náměstí. Ne audu vám líčiti, jak mi bylo a jaký pocit mnou zachvěl, když jsem uzřel štihlou postavu slečný Anny a poznal její ladnou, urozenou chůz dívky. Byla rozrušená, ale usmívala se a jakoby se nejednalo o chvili zvláště slavnou a osudnou pro naše budoucí bytí, vyprávěla mi, jak po hnula matku k dvoudennímu výletu do Benátek a jak vše zařídila, aby mohla se na hodinu vzdáliti. »Jen na hodinu?« tázal jsem se dost zbrkle. »Ani o minutu více. Což vám ta hodina nestojí za to, že jste přijel do Benálek?« Slečn Anna byla nevšední, vzácně koketní žena, jeji
Angličanka Anna Benátky liduprázdný náměstí Benálek Danieli e den 12 květen
32 article
krutost působila milenci rozkos jako její něž nost. A za tu hodinu ve vyprahlém a puslém koutě Benátek řekli jsme si kvapně, v rozhára nosti myslí, překypujících nejprudšimi dojmy vše, čím jsme si byli za krátkou dobu naš tajné lásky. Oh, jak znělo to závratně, když mi ještě jednou řekla slova nejdůvěrnějších na- šich chvil a provázela je tím božským úsmě- vem, v němž se zatmívaly její přimhouřené oč a blýštěly bílé zuby v pootevřených rtech. Bylo mi, jakoby se pode mnou země zakolisala. Chyti jsem ji za ruku a měl jsem asi v tom okamžiku poťouchlé vzezření opilého člověka.
Benátky
33 article
»Dala se mi do smíchu a napomenula mne abych se opanoval. Vytkl jsem ji podrážděně že se směje v té chvili, kdy se loučíme ne vždy. Oh, měli jste vidět to divoké zablesknut v její očích. »Ano, teď se smějí,« řekla tvrdě a chmurně, »ale kdo ví, co bude po našem rozchodu, až... Neuzříte dnes mé slzy, a ne uzří je ani potom nikdo.« Citil jsem, jaká divná, snad zoufulá perspektiva otvlrá se v budoucnosti té rozmilé, moudré dívky, jež přinesla do máho života jen úsměv a gracii svého mládí. Suiskl jsem jí ruku tak horoucně a něžně, jako bych chtěl do toho stisku vložiti všechny city, jimiž překypovalo mé milující, zbožňující srdce. Na jinou demonstraci jsem se nemohl od- vážit. Zbývalo ještě několik minut. Učinil jsem poslední pokus: »Neuzřime se nikdy jiz?« Za- vrtěla hlavou. »Víte, že by to bylo vlastně pro- fanací toho všeho krásného, co bylo mezi námr?« pravila vážně svrchované okouzlující divka, jejíž duše byla tak jemnou a eleganiní, jako její zjev. A řekli jsme si »s bohem« z neohlěd- nuvše se, rozešli jsme se zranění . . . Tu noe jsem probděl ve svém hotelu na Canale Grande, poslouchaje šplouchání vln, jež jakoby vzly- kaly ... Hned druhého dne jsem odjel, ne- chtěje náhodou uzřiti slečnu Annu . ..« »Ať zahrajou ještě jednou valse triste, bude to dojemné flnale k Artušově povidce,« zvolal sarkastický a moudrý advokát, »a pak dost už toho stálého klábosení o ženských. Což neznáte nic chytřejšího
Anna Artušův Canale Grand