2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
20. března 1908. Císlo 79
4
article
Smirnova žádat, aby mu dovolili bíti se s gen.
Fokom. Genoralný štáb poslal je k hlavnímu
štábu, jenž prohlásil, že v takové záležitost.
rozhodnutí na sebe nebere, ať si rozhodne mi-
nistr vojenství. Ministr vojenství řekl, že nečiní
námitek, aby se generálové Fok a Smirnov po-
jednali soubojem.
Souboj se konal na pistole na patnáct kro-
ků. Smirnov byl těžce raněn, jak telegraí ozná
mil.
Ruské názory na makedonskou otázku rozchá
zejí se s rakouskými.
„Novoje Vremja“ v polemice s „Fremden
blattem“ píšo:
Makedonie nepotřebuje prázdných slov, ný
brž vážných reforem, hlavně reformy soudní.
Této reformy se nevzdá ani makedonské obyva
telstvo, ani Evropa, toho může být jisto i Ture
eko i oba stály, které je podporují (Německo
a Rakousko-Uhersko). Pět let už trvá mizerná
komedie mürzstegského programu. Rakousko se
nyní pokouší protáhnouti tuto komedii i make-
donské zmalky. Tento pokus jedva koho uvede
v omyl. Mürzstegský program, nebezpečný
evropskému míru, jest odsouzen na smrt. A čím
dřive nadejde poslední jeho hodinka, tím lépe
i pro Makedonii, i pro Balkán, i pro celou Evro-
pu. Hra teprve se začíná. Bylo by zločinema
hlavně, bylo by nerozumno zůstaviti Makedo-
nii osudu, jaký jí připravují Turecko, Německo
a Rakousko. To pochopují i Rusko, i Francie,
i Anglie, a snad i Italie. Turecko na konec do-
vede si vybrati mezi evropským koncertem
dvěma státy, hledajícími sobě výhradné výhody
na účet balkánských národů i samého Tureeka.
Smirnov
Fok
Makeda
Makedonie
Evropa
Německo
RakouskoUhersko
Rakousko
Balkán
Turecko
Rusko
Francie
Anglie
Novoj Vremja
Italia
5
article
Turecko uzná, že mu je prospěšnější ustoupiti
Evropě a provésti v Makedonii skutečné, nikol
zdánlivé reformy, než dopustit, aby se do prsou
Balkánu vrazil německý klín. A povinností
ovropského koncertu nyní jest ukázati Portě na
toto dilemma. Evrope bez ohledu na to, že Nč-
mecko a Rakousko se jí zpronevěřily, najde si
způscb, aby přesvědčila, nechceme říci přinutila
Portu zanechati politiky vytáček v otázce, jejíž
rozřešení netrpí odkladu jak v prospěchu Ma-
kedonic, tak i samého Turecka.
Zločinnost v Rusku.
Rozpočtové komise obou ruských sněmoven
při zkoumání státního rozpočtu daly si mimo jiné
předložiti také data o žalářích a trestancích v po-
sledním desítiletí. Ukazuje se, že Rusko západní
Evropu kvapem dohání: zločinnost roste kaž-
dým rokem a s ní také rozmanitost zločinů.
R. 1897 bylo ve všech ruských žalářích,
trestnicích i vězeních chováno na kratší nebo
delší dobu 77.254 osob. R. 1898 jich bylo již
84.676, r. 1899 — 86.862, r. 1900 — 85.857,
r. 1901 — 84.632. Tento rok číslice jaksi se
zmonšila, alo již následujícího roku stoupla
na 89.889, potom na 96.005, 91.720, 85.184.
Prvý rok revoluce 1906 dal 111.403 vězňů.
r. 1907 — 123.616. V lednu t. r. bylo v žalá-
řích a vězeních 159.536 osob, v únoru 165.588.
V číslicích těch nejsou zahrnuti provinilei
političtí, jichž je nyní zavřeno na 13.000. Mezi
ně jsou počítání také účastníci selských nepo-
kojů.
Turecko
Evropa
Makedonie
Balkán
Rakousko
Ma
Rusko
6
article
Rusko a alkohol.
Hosudarstvenná duma rokuje nyní o otázce
střídmosti v Rusku. Při té přiležitosti zase se
mluví a píše o spotřebě alkoholu v Rusku a na
jevo vychází překvapující fakt: Rusko je v tét
příčině velice pozadu za jinými evropskými stá-
ty. Nedávno anglick, ministr Asquith, když sně-
movna poslanců rukovala o jeho návrhu na ome-
zení opilství, číslicemi dokázal, že prvé místo,
pokud se tkne spotřeby alkoholu, náleží Anglii.
Známý pokrokový politik ruský, Petr Struve,
v německém spise „Spotřeba alkoholových ná-
pojů v hlavních kulturných zemích,“ na prvé
místo klade Dánsko, po něm teprve přichází An
glie a za ní po řadě: Rakousko, Německo,
Hollandsko, Francie, Belgie, Švýcary a pak te-
prve Rusko. V Dánsku přichází na hlavu ročně
141/2 litru, v Rusku 5.3 litru. Ještě příznivější
je pro ně poměr při spotřebě piva. Tu je na
prvém místě Belgie s 195 litry na hlavu ročně
Německo se 106, Rusko s — 3.8 litry. Čistého
alkoholu největší spotřoba je ve Francii — 19.5
litru na hlavu. Rusko je v řadě předposlední
s 3.8 litru. Méně než v Rusku pije se
jen v puritanském Norvéžsku.
Tu jest otázka, čím to, že se Rusko stalo
pověstným, jakoby se v alkoholu koupalo?
Prvá příčina je nepochybně v tom, že Ru-
sko svým západním sousedům nic noudělá vhod.
Sočili na ně, že je autokratické. Rusko si tedy
dalo konstituci. Sočí na ně západní sousedé o
té doby měně? A budou mu dělati dál ostudu
i pro nemírné požívání lihových nápojů, i když
jscu usvědčeni, že v té příčině mizerně pokul-
hává za nimi za všemi.
Asquith
Struve
Rusko
Anglie
Dánsko
Rakousko
Německo
Hollandsko
Francie
Belgie
Švýcary
7
article
K hrůzovládě v republice Haiti.
Zakročení evropských lodí válečných prot
řádění presidenta Norda mělo přece úspěch.
Velitelé lodí pohrozili, že by vysadili vojsko na
břeh, jakmile by raketa z německého vyslane
ctva oznámila, že stal se útok na některé vysla-
nectvo. Potom vláda dovolila, aby uprchlíci ode
brali se na válečné lodi. Je zajímavo, že fran
couzští občané odebrali se na válečnou loď ně
meckou. Mezi zachráněnými uprchliky jest take
generál Firmin, vůdce revolucionářů. Zakročen
lodí zachránílo život i majoru Laracovi i ně
kterým jiným vynikajícím osobnostem, kter
měly býti právě při příjezdu válečných lodí po-
praveny.
Hrozba atentátem králi Leopoldu.
Belgický král obdržel výhrůžný list, dle
něhož proveden bude prý proti němu atentá
snarchistů, a zaplatí-li prý ale 25 000 franků,
uvedou prý mu pisatelé plán atentátu i původee
jeho. Seznalo se ale, že list pochází od obyčej-
ných vyděračů, které se také podařilo již za
tknouti. Jsou to dva dělníci z Lutychu. Dle
dvorního listu belgického král Leopold jest velm.
vážně churav.
Nord
Firminy
Larac
Leopold
Haiti
Lutych
8
article
Nové norské ministerstvo.
Nové norské ministerstvo Gunnar-Knudse
novo má silně radikální ráz. Někteří členové
jeho vystupovali ve sněmu i proti monarchii.
Vláda tato musí počítati se silnou oposicí i libe
rálů i konservativců ve stortbingu.
Nová hanebnost v Německu.
V komisi říšského sněmu německého při-
jata byla osnova nového spolčovacího zákona.
Stalo se tak na základě kompromisu; liberálov
dali se opět oblouditi konservativci. Uznali všude
platnost němčiny vyjma mezinárodní kongresy
a volební schůze. Další výjimka povoluje se
pro prvních 20 let krajům s obyvatelstvem pře
60% neněmeckým, kdež se při ohlášení před-
chozím (72 hodin před schůzí) dovoluje také
spoluužívati neněmeckého jazyka mateřského.
Kompromis tento odsuzuje se všemi liberál-
ními listy, kteréž neposlouchají slepě vůdců, a
zvláště „Frankf. Ztg.“ prohlašuje, že jest t
porušením práva na mateřskou ře
a porušením i svobody shromaždo-
vací. V takových věcech nelze, praví list, po-
volovati ani dle procent, neboť nelze ni-
komu upírati právo mluviti ja zy
kem libovolným a zvláště ja zy-
kem, jemuž posluchači rozumě ji
Polské hnutí se tím nezastaví a
jméno liberálů tím utrpí.
Německo
Gunnar
Knuds
9
article
Události v Marokku.
Události v Marokku.
Tangerský dopisovatel »Matinu« uveřejňuje
návrhy Muleje Hafida, zaslané prostředni
ctvím zpravodaje zmíněného listu generál ov
d'Amadovi. Návrhy Mulej Hafidovy jsou na-
prosto nepřijatelné a generál d'Amade nehodla
na ně ani odpověděti.
Matin
Mulej Hafid
Amado
Maroko
10
article
Francouzský vyslanec Regnault odejel
na obrněnci »Desaix« v průvodu kapitána Guiota
do Casablancy. Generál Lyautey přivital vyslance
a pobřežní i lodní baterie vypálily salvu. Též
španělský zástupce Merry del Val a anglický
White přišli uvítati Regnaulta.
Mezi generálem Lyauteyem a vyslancem
Regnaultem za souhlasu francouzské vlády
bylo smluveno, že se mají co nejrychleji obsaditi
přístavy Saffi a Azemur, odkud je Mulej Hafid
zásobován. Rovněž má být urychlen pochod
mehaly Abdul-Azizovy z Rabatu do Fezu. K této
mehale budou přiděleni dva důstojníci původu
alžírského, ale francouzští důstojníci ji nebudou
veleti, poněvadž by to udělalo špatný dojem n
domorodce.
Regnault
Lyautey
White
Saffi
Azemur
Azizův
Guiota
Casablanca
Merry del Val
11
article
Dvanáct let intendantem.
Dvanáct let intendantem.
Předseda Společnosti Národního divadla pan
architekt Šimáček pozval na 13. t. m. na večer do
hotelu »U saského dvora« kroužek činovníků
Národního divadla k intimní slavnosti na počes
dvanáctileté působnosti poslance dra. Herolda
jakožto intendanta Národního divadla. Ráz ve-
čírku byl tak vniterní, že nebyl ani veřejnosti
oznámen.
Byl skvělým úspěchem obou: intendanee
i správy divadla. Jim uznáno a oslaveno byl
dvanáct let činnosti jedenáclého intendanla Na-
rodního divadla dra. Herolda, jediného dosud
muže, který intendanci má v rukou celá dvě
šestiletí. *)
Chvile, ve které uzavírá druhé šestilet
tohoto svého úřadu, je zajisté vhodná, aby ve-
řejnosti bylo dokázáno, že plně zasloužilsi
uznání, jehož se mu právě nyní dostalo. Da
kazy spočivají v činech jeho a — při otráve
ných poměrech nynějška: bohudík — zazname-
nány jsou také v aktech; lze tedy přezkoumut
jejich správnost.
Národní divadlo je majetkem země a krá-
lovství české je vším právem podporuje. Když
dr. Herold promyslil podrobně svůj úřad inten-
dantský, poznal, že na zdárné vedení a na po-
krok divadla nestačí zemská subvence, kterou
podnikatel divadla dostával v době, kdy dr.
Herold stal se intendanjem. V r. 1896 dostá-
valo Národní divadlo hotově 79.200 K; půso-
bením a zásluhou dr. Herolda byla subvenee
zemská zvýšena na hotových 137.000 K. Že
Národní divadlo mělo z ní prospěch veliký, je
prokázáno jeho historti od té doby. Zemský
rozpočet obsahuje ovšem číslice vyšší: v roce
1896, kdy dr. Herold převzal intendaci, byla
do něho na Národní divadlo zařaděna potřeba
216.100 K, na rok lelošní ve 12. roce Herol-
dovy intendance obsahuje zemský rozpočet pro
Národní divadlo položku potřeby 294 484 K.
Šimáček
Herold
Jim
doktor
národní divadlo
12
article
Jako rozpočet a subvence divadla rostla
také jeho zdatnost a výkonnost.
Za intendance dra, Herolda pořízeny byly
pro bezpečnost obecenstva a personálu divadla
nové sehodiště a východ na nábřeží a místnosti
pro technickou a správní činnost divadla byly
zdokonaleny. V budově administrativní zavedeno
na místě plynu osvětlení elektrické a totéž s
stalo z důvodů zdravotních i ve zkušebních sá-
lech, sborových oblékárnách a dílnách, kteréžto
místnosti byly mimo to opatřeny elektrickým
ventilátory.
*) Prvním intendantem byl dr. Fr. Lad. Rieger
(od r. 1862 do 27. srpna r. 1868), druhým JUDr.
Karel Lumbe (od 28. srpna 1868 do 20. října 1871).
třetím A. O. Zeithammer (od 21. řijna 1871 do roku
1872), čtvrtým Rudolf Fürstl z Teicheku (od r. 1872
do 23. dubna 1877), patým JUDr. Jan Volkelt (od 26
dubna 1877 do 16. května 1879), šestým dr. K. Slad
kovský (od 17 května 1879 do 4. března 1880), sed-
mým JůDr. Jakub Škarda (od 5. března 1880 do 1
února 1885), osmým JUDr Jan Jeřábek (od 2. února
1886 do 14. září 1894), devatým JUDr. Jos. Trakaí
od 15. září 1894 do 19. února 1895), desátým JUDr
Jindř. Šole od 20. února 1895 do 16. února 1896)
jedenáctým JUDr. Jos. Herold, intendantem jmeno-
vaný dekrelem presidia zemského výboru dne 17
února 1896 a dosud působícl.
Herold
Rieger
JUDr
Lumbe
A O
Zeithammer
Fürstl
Volkelt
K Slad
Škarda
Jeřábek
Jos
JUDr Jindřichův
Teichek
JUDr
13
article
Za trvalé součinnosti dra. Herolda zdoko-
naleno znamenitě osvětlovací zařízení celé bu-
dovy divadelní, zvláště pak jeviště. Národní di-
vadlo má vlastní stanici pro elektrické osvětlen
svých prostor. Osvětlení jeviště bylo úplně re-
konstruováno, t. zv. efektní osvětlení jeviště bylo
zdokonaleno novými přístrojí. Dokonalá výprava
scénická vyžaduje častých zkoušek při plněm
osvětlení. Za tím účelem pořízeny nákladem
20.000 K dva rotační transformatory, připojené
na elektrovodnou síť městskou; tím způsobem
lze osvětliti divadlo úplně i v době, kdy vlastní
jeho elektrárna není v činnosti, a tak získalas
i spolehlivá záloha světla pro každou dobu
vlastní divadelní stanicí elektrickou.
V Národním divadle pracuje elektřina také
jako hybná síla. V roce 1901 a 1902 byly
zadní velké propadliště a výtah nábytkový zaří
zeny na pohon elektrický, čímž velmi urychlen
bylo provádění i nejsložitější výpravy scénick
i každodenní výměna dekorací na jevišti. Na
jevišti bylo mimo to doplněno strojní zařízen
dvěma postranními tahy panoramovými a mimo
to zvětšeny byly požární klapky kouřové.
14
article
Dříve mělo Národní divadlo malírnu i skla-
diště dekorací v bývalém kostele sv. Petra
Pavla na Zderaze. Budova ta nestačila, nebyla
vhodná. Po překonání velikých překážeka
dlouhém vyjednávání s příslušnými faktory za-
kročil dr. Herold svou energií a setrvačností
dosáhl úspěchu: vláda povolila, dosaženo nutné
úpravy pozemku v Apolinářské ulici pro účely
projektované stavby, a když překonán byl také
odpor veřejnosti proti zbudování malírny na
onom místě, byly konečně malírna a skladište
vystavěny. Bylo na ni věnováno 300.000 korun
a Národnímu divadlu prospělo to velice: odbor-
níci uznávají, že nová malirna a skladiště vel
kou měrou prospěly pokroku seěnické doko-
nalosti Národního divadla a k rychlé výpravě
předepsaného počtu nových her.
Petro Pavel
doktor
Herold
Zderaz
národní divadlo
15
article
Za intendance Heroldovy rozmnožen by
podslatně také ostatní inventář divadla. Zejmén
opatřují se pro orkestr každý rok na účet zem
ského výboru dokonalé hudební nástroje od nej-
přednějších odborných závodů; také varhany
rekonstruovány byly na nový mechanismus.
Častější návštěvníci Národního divadla jsou
svědky pokroku, jejž učinilo vnitřní zařízení di
vadla. Do období intendance dra. Herolda spadá
mimo jiné též zařízení samočinného odklápěn
sedadel, úprava východových dveří v hledištia
v ložích, pořízení účelného nábytku v nich, vý-
měna dubových podlah v jevišti a zřízení druhe
denní pokladny.
Důležitější a pro divadlo i pro jeho inten
danta významnější je umělecká výzdoba divadla
Dr. Herold o ni pečuje soustavně. Za jeho in
tendance zušlechtěn byl hlavní foyer divadla
bronzovými poprsími čtrnácti vynikajíeích če-
ských dramatiků a skladatelů; jich autory jsou
domáci umělci výtvarní. Do královských míst-
ností opatřena byla na doplnění příslušného
cyklu obrazů Hynaisova »Zima«, dílo veliké
ceny umělecké, v podjezdu nad vehody pak
zasazeny byly plastické ornamentální výplně ka-
menné, mimo to zakoupeno bylo, dík snaze
dra. Herolda, 29 kartonů Alšových a Ženíško-
vých z hlavního foyeru a stropu v hledisti
Veřejného uznání došlo již energické pri-
činění dra. Herolda o zevní uměleckou výzdobu
Národního divadla, zejmena o kovové trigy na
pylony hlavního průčelí divadelní budovy. Pro
vedení tohoto díla stiháno bylo takovými pře-
kážkami, že již v době, kdy dr. Herold se stal
intendantem, pochybovalo se, že trigy, jež
prvotní autor jejich, Boh. Schnirch, sám pova-
žuval za vrcholný výkon svého umění, někdy
dokončí uměleckou výzdobu Národního divadla.
Heroldův
doktor
Herold
Hynaisův
Alšův
Ženíško
Schnirch
národní divadlo
16
article
Pouze zasvěceným je známo, kolik úsilí bylc
třeba jen ku provedení skizz na trigy. Deſlni-
tivní modely jich Schnirch již neprovedl, zemřev
náhle na procházce mrtvicí. Osudný obrat ne-
zastavil však snahu dra. Herolda o trigy: modely
spracovali dle Schnirchových náčrtů uměle
Halman, Rous a Šaloun, práce jejich se zda-
řila a dnes již má modely slévárna Bendel-
mayerova. První triga bude brzy již hotova
do konce příštího roku budou snad obě trigy
státi na pylonech.
Za nedlouho snad změní se poněkud vze-
zření Národního divadla: protože divadlo má
nyní citelný nedostatek různých místností, bude
se na podnět dra. Herolda brzy jednati o zří-
zení nového patra nad budovou administrační;
při té přiležitosti má býti opraveno průčelit
části budovy divadelní.
Jako každý veliký podnik, má také Ná-
rodní divadlo svoje otázky sociální. K nejdůle-
žitějším mezi nimi náleží pensijní a zaopatřovaci
fondy divadla. Dr. Herold je prvořadým jich
zastancem. Jako intendant je dr. Herold předse-
dou výboru Pensijního ústavu členů král. če-
ského zemského a Národního divadla v Praze;
dr. Herold v tomto oboru způsobil, že smlouvou
o vedení divadla zaručen je divadelnímu ústavu
pensijnímu roční přispěvek 5000 korun od
podnikatele. Rovněž způsobil, že novou smlou-
vou se »Společnosti Národního divadla« (smlou-
vou z r. 1906) zajištěna jest povinnost »Spo-
lečnosti«, učiniti vhodná opatření na úpravu
pensijního zaopatření nejen úřadníků Národníh
divadla, nýbrž i všeho personálu divadelního
pro případ nezpůsobilosti ke službě a pro za-
opatření vdov a sirotků. Smlouva ta ukládá
společnosti pro dobu, nežli v oboru pojišťování
zaměstnaných stane se konečné rozhodnuti nebo
opatření zákonné, různé povinnosti a příspěvky
jednotlivým fondům, při Národním divadle již
zřízeným.
Schnirch
Herold
Schnirchův
Halman
Rous
Šaloun
doktor
Praha
spo
národní divadlo
rodný divadlo
fond divadlo
penzijní ústav člen král
Národníh divadlo
slévárna Bendel
17
article
Smlouva ukládá Společnosti zejména nový
přispěvek 4000 korun ročně ostatním fondům
— mimo pensijní ústav solistů — a dále
ukládá jí povínnost, platiti fondům těm 4 pro-
centa z čistého výtěžku odpoledních představení
a pak výnos za volné lístky, výnos divadelníh
kolku a jiné ještě poplatky. Do platů těchto ne-
počitá se 20.000 korun, jež Společnost věno-
vala na zřízení všeobecného fondu pojišto
vacího.
Poněvadž zákonem zavedeno bylo pojištění
soukromých úřadníků, musilo se s definihivní
úpravou pensijního zaopatření jak úřadníků, tak
personálu Národního divadla sečkati do vydání
prováděcích pravidel zákona toho. Protože pra-
vidla ta nedávno vyšla, hodlá nyní dr. Herol
celou otázku pojištění úřadnictva a personálu
divadelního definitivné rozřešiti a tím způsobem
provésti i tento svůj intendantský úkol.
Jako intendant je dr. Herold spravedlivým
a uznalým chefem značného počtu zemského
personálu, divadlu přiděleného. Péčí dra. Herolda
a dle jeho návrhů upraveny byly služební po-
měry personálu toho, jehož většina trvá ve
službách Národního divadla již od jeho otevření.
Herol
Herold
národní divadlo
18
article
Neposledním oddilem intendantského půso-
bení dra. Herolda je součinnost jeho při snaze
českých dramatiků o úpravu honorářů za pů-
vodní práce jak operní, tak činoherní. Dr. Herold
významně přičinil se o to, že v nové smlouvě
o vedení Národního divadla vyslovena byla zá-
sada, dle niž je podnikatel divadla při přijetí původ-
ních prací vázán podrobnými pravidly, jichž vy-
dání náleží intendanci. Pravidla tato byla již
vydána; stalo se tak po slyšení odborných kor-
porací dle návrhu Společnosti Národního dívadla
a za souhlasu obou, jehož intendant dr. Herold
konečně dosáhl.
Že dr. Herold věnoval jako intendant Ná-
rodního divadla původní české tvorbě drama-
tické veseloherní cenu 1000 K, je známo, její
rozdělení rovněž je povědomo.
Takový jest obraz dvanáctileté intendance
dra. Herolda. Znalec poměrů ještě jej doplní
dodatkem, že dr. Herold osvědčil se v každém
směru a vždy upřímným přítelem a podporo-
vatelem všech snah, směřujících ku povznesení
první scény české, a že svých práv, plynoucích
z moci úřadní, užívá vždy nestranně, že je vy-
konává spravedlivě, že intendantské povinnosti
doktor
Herold významně
Herold
Ná
národní divadlo
19
article
* Václav Štech: „Předměstské humoresky“
Nákladem družstva „Máj“. Tiskem Jiřího Jelenana
Mělníce.
Em. Chalupný: „Havlíček“. Obraz psy
cholegický a sociologický. Nákladem lidového druž
stva liskařského a vydavatelského v Praze. Tisgem
V. Augusty v Litomyšli
* J. S. Machar. „Veršem i prosou“, 1904-1907
Nákladem Groemana a Svobody v Praze
Dr. Emil Ott: „Soustavný úvod ve sludinm
nevého fizeni soudního“. Díl I., část všeobecná. Dru-
hě vydání. Ná.adem České akademie cís. Fr. J. pre
vědy atd. 1908.
„Pořadník poštovních úřadníků v král. če-
ském.“ 1908. Vydal spolek c. k. pošt. úřadníků
král. českém. Ročník I. Tiskem Alb. Malíře na Král
Vinohradech.
* Arnošt Czech z Czechenherzů: „ve
tmách zivota“. Tři dramatické etudy. Nákladem a
tiskem knihtisk. Em. Stivína v Praze.
* Madamme Bultertly (Paní motýlek), opera od
Pucciního, dávaná s volkým úspěchem operou vino-
hradskou, vyšla urávě v českém překladu V. J. Novet-
něho nákladem hudebního závomu Mojmira Ur-
bánka v Praze. Cena 80 hal.
*Vilímkova knihovna: Tereza Nováková
„S kamenité stezky
MUDr. Jan Semerád: Sbírka zdravolních
zakonů a nařízení, jakož i důležitých úřadních rez-
hodnuti. Svazek II. Seš. 5.
Čečetka F. J.: „Bakalář“. Historická hraz
XVI. věku o třech dějstvích. Tiskem a nákladem B
Leschingra v Praze
Vaughan dr. J.: „Olázky dne“. Sociální, ná-
rodní, náboženské. Tiskem a nákladem Ed. Leschin
gra v Praze.
Štech
Jelenan
Chalupná
Havlíček
V Augusta
Machar
doktor
Ott
František
pre
Czech
Stivín
Novet
Vilímkův
Nováková
MUDr
Semerád
Bakalář
Mělník
Praha
Litomyšl
Pucciní
Ur
Praha Vaughan
Český akademie cís
spolek c
Královský Vinohrady
Groeman a Svoboda
Madamme Bultertnout
20
article
Sbírka vzácných autografů.
Sbírka vzácných autografů.
Po dvacet let sbíral pan Bedřich Donebauer s lá
skou a vytrvalostí rukopisy, podobizny a relikvi
slavných skladhtelů, spisovatelů a umělců všech ná-
rodů. Zejména dějiny pražského divadla jej zají-
maly.
Kdo z našinců věděl o této sbírce vzácných ru-
kopisů a dokumentů k dějinám české hudby a praž-
ského divadla? Bylo jich nemnoho a těm se zdálo.
že nepřebrané a nevyužité poklady tyto budou Praze
zachovány navždy. Dosud nent to vyloučeno, avšak
jest nebezpečí veliké, že sbirka důležitého významu
pro kulturní historii českou bude rozprodána do všech
koutů svěla.
U antikváře Slarghardla v Berlíně budou ji pro-
dávati od 6. do 8. dubna. Českým mecenášům, Mu-
seu království českého, královskému hlavnímu mě-
stu, České Akademii, Národnímu divadlu, Umělecké
besedě zbývá tedy právě tak asi 14 dní na rozmy-
šlenou, aby zachránili vzácná bohemica z této
Bražby.
Co jest mezi těmi 1054 čísly cenných doku
mentů pro životopisy velikánů literatury (Goethe
Schillera, Heinea, Hebbela a j), co boha
tého materiálu pro působení největších skladatelů no-
vověkých (Glucka, Haydna, Mozarta, Bee-
thovena, Webera, Liszla, Wagnera a j)
to vše asi zmizí v soukromých sbírkách anzlickýel
a amerických.
Donebauer
Goethe Schiller
Heine
Hebbel
bůh
Gluck
Haydn
Mozart
Bee
Weber
Liszl
Wagner
Praha
Berlín
Český akademie
národní divadlo
21
article
Avšak nehledě k vzácným rukopisům, jež osvě-
tlují znamenitou měrou vztahy Mozartovy, Weberovy
Liezlovy a j. k pražskému a vůbec českému ruchu
hudebnímu a divadelnímu, jsou ve sbírce Done-
baucrově četné a nadmíru cenné předměty, jichž vý
znam pro cizinu může býti jen podřízený, pro ná
věak jest beze sporu prvořadý. Nejsou tu pouze ku
riosity sběralelské, nýbrž rukopisy a dokumenty hi
storického významu,
Mezi ty dlužno na př. čitati původní německý
koncept Smetanova článku „O našich koncer
tech“ z r. 1862, první literární pokus Smetanův
zároveň první jeho krok na reformnatorské dráze p
návratu z Götobergu, dále 3 dopisy Smelanovy, do
pisy a rukepisy starých misírů českých Myslive
čka, Bečvářovského, Zelenky, Bendy, Du
síka, Maška, Koželuha, Tomáška a j. čet
né podobizny, staré dívadelní cedulo, úmnrtní oznám
ky, prology, libretta a m. j
Zvláštností sbírky Donebaucrovy jest několik alh
v nichž soustřeďuje se korespondence dotyčného
adresáta. Pro nás mají největší zájem a cenu albun
Štěpánkovo, Tomáškovo a Procház
kovo.
Mozartův
Weberův
Liezlův
Smetanův
Smelanův
Bečvářovský
Zelenka
Benda
Mašek
Koželuh
Tomášek
Štěpánkův
Tomáškův
Procház
kův
Götoberg
Donebaucrův
22
article
Jan Nep. Štěpánek (1783—1841), populárn
kdysi dramatik, libretista a překladatel, vystupuje tu
rozsáhlou korespondonci (přes 100 dopisů), kterou
v letech 1824—1834, jsa ředitelem stavovského di
vadla, vedl s vynikajícími umělci, spisovatcly a vi
tucsy Pro dějiny pražského divadla jsou tu doku
menty cenné a důležilé.
Z pozůstalosti Václava Jana Tomáška (177
až 1850), „hudebního papože pražského“, nachází
me tu kromě několika dopisů a vlastnoručně psanýcl
skladeb zajímavé kresby Tomáškovy, mezi nimi vlast
ní portrét jeho.
Pro čilý ruch doby smelanovské i pro osobu
adresátovu důležitým jest album Procházkovo. Osob
nost Ludevita Procházky, přítele a nadšeného
propagatora Smelanova, jeví se zde v plné živolnost
a agilnosti, ale též pro pisatele (a jsou mezi nim
jména, jako Liszt, Bubinstein, Smetana, Ambros, Bo-
low, Goldmark a m. i) najdeme v těchto dopisec
mnohý chorakteristický moment.
Toť pouze zběžné poukazy na neznámé poklady
Budcu nám tyto vzácné dokumenty zachovány
Jan Nepa
Štěpánek
Tomášek
Tomáškův
Procházkův
Ludevita Procházka
Smelanův
Liszt
Bubinstein
Smetan
Ambros
Bo
Goldmark
23
article
Hudba.
Hudba.
+ Arlur Krása, vírluos na violoncello, vysloupi
s velkým úspěchem v Brně, v prvním řádném kon
certu Filharmonického spolku Besedy. Sehrá! Brahm
sovu sonatu op. 99, Dvořákův koncert a řadu drob
ných saladeb od Brucha, Poppra i j. Brněnské kri
tiky oplývají chválou jeho výkonů. »Lidové Noviny.
konstatují nadšené přijetí umělce. »Morav ská Orlice-
shledáva zvlaště reprodukci obou prvých velkých dě
jejich individualnímu rázu a vysoké jich hodnotě při
měřenou. Plnozvuký, ušlechuilý, ve všech poloháci
jistý a pevný tón, brilantní technika a vřelý, vý
razný přednes jsou požadavky, jimž tu p. Krása ulě
šeně vyhověl. Nejvřelejí píše o virtuosovi prof. D
ležal v »Pozoru«. Nazýva jej nejpřednějším violon-
cellistou českým dnešní doby. »Uchvacujícím jest
něho především jiným dokonalá tvorba kantilény.
založená na ideálním pochopení jejiho dynamického
průběhu i fraseologického členění.« Zvláště líbí s
referentovi způsob, jímž ukončuje frasi a buduje zá-
věry hudebních myšlenek: »s vřelostí a pevností vý-
razu snoubí se tu elegicky nádech cellového tónu
celkový dojem nezvyklé jímavosti.« Plně uznává tél
kritik techniku p. Krásovu, jmenovitě vyspělost dvoj
hmatů.
Arlur Krása
Sehrat
Bruch
Poppr
Krása
profesor
Krásův
Brno
Morava ská Orlice
24
article
+ IV. výroční dobročinný koncert Svazu hudeb-
níků pro král. české, který se koná dne 23. t. m
v Rudoifinu, bude říditi kapelník p. dr. V. Zemánek
a p. Paul Ottenheimer. Pan kapelník Fr. Neuman
z Frankfurtu byl nucen odříci z příčiny vážného
ochuravění svého kolegy kap. Rottenberga, jejž bude
nucen delší čas v opeře zastupovati. Podobně solista
Roberto Pick-Mangiagalli musil svůj ve Vldni 7. březn
t. r. ustanovený koncert pro svou nemoc a indisposic
odříci a není s to, v Praze při spolkovém koncertu
účinkovati. Na jeho místě uvolil se však jeho bralr —
pianista Riccordo Pick, ochotně dne 23. březn
úděl vzíti, tak že teprve při vlastním koncertu bratř
Picků dne 30. března t. r. bude moci prvý (Robert
koncertovati. Vstupenky lze obdržeti u firem F.A
Urbánka a E. Wetzlera.
+ Měšťanská beseda v Žižkově pořádá v úterý
dne 24. března v »Bezovce« hudební večer
jehož bohatý pořad sestaven výhradně z prací skla-
datele a klaviristy Karla Pospíšila. Někter
z těchto skladeb provedeny budou jako rukopisn
novinky vůbec poprvé, zvláště aktová komická zpěvo
hra »Prášek, démon lásky« na slova Maxa Hoíí
manna. Z účinkujících uvádíme dámy Ter. Doleža
lovou, L. Laudovou, Růženu Podlahovu a pány F
Balkeho, J. Karbulku, Ed. Krtičku, V. Prinkeho, dál
sl. »Kytaru« a sl. zpěv. spolek »Vítkov«. Členové be
sedy mají vstup volný, nečlenové plati 1 K za osobu.
Vstupenky lze obdržeti v předprodejích u pp. Pr
Brabce, majitele modního závodu v Karlově ulici
A. Bašty, cukraře v Prokopově ulici, Rob. Lázničky
obchodníka, a Em. Zámečníka v Husově třídě.
Různé zprávy.
= Sňatek vévody Abruzzského. Z Novéh
Lch.
doktor
V Zemánek
Ottenheimer
Neuman
Mangiagalli
Picek
Robert
Urbánek
E Wetzler
Pospíšil
Prášek
Maxa
L Laudův
Podlahův
J Karbulka
Ed
Krtička
V Prinke
Brabec
A Bašta
Rob
Zámečník
Husův
abruzzský
Francie
Frankfurt
Praha
Žižkov
Karlov ulice
Prokopův ulice
Roberta Pick
Vldeň 7
Riccordo Pick
Bezovka
spolek » Vítkov
25
article
Yorku, 18. března. K nastávajicímu sňatku vévody
Abruzzského se sděluje: Miss Elkinsova jes
z rodiny, jež náleží k nejváženějším a nejbohatšín
v jižních státech. Otec její, nynější spolkový senátor
jest vynikajícím republikánským politikem, jenž na-
byl šťastnými spegulacemi s důlními a železničním
hodnotami ohromného jmění, Senátor Elkins za-
stupuje stát Západní Virginii ve spolkovém senátě
byl od r. 1891 do r. 1893 vojenským sekrelářem
sabinelu presidenta Benjamina Harrisona. Choť jeh
jest dcerou bývalého senátora Davisa, jenž byl pri
posledních volbách demokratickým kandidátem n
místo vicepresidenia a jehož nedávný sňatek ve věku
84 let s mladou dívkou způsobil velký rozruch. Vě-
voda Abruzzský narodil se r. 1873 v Madridě jak
syn vévody z Aosty, krátce polom, když vévod
vstoupil na španělský trůn. Miss Elkinsova jest nej-
starší ze tří sestet a čítá 23 roky.
Elkinsův
Harrison
Daviso
York
jižní stát
Elkins
Virginie
Madrid
Aosta
26
article
= Tolstoj těžce nemocen. Z Petrohradu se
sděluje: Hrabě Lev Tolstoj měl dne 16. t. m. těž
ký záchvat miloby. Když nabyl opět vědomí, bylo
u něho patrno povážlivé ochabnutí paměti. Stav ne
mocného jest velmi vážný. Dle jiné zprávy onemoc
něl Tolstoj těžce chřipkou. — Z Petrohradu, 19
března. Tolstoj onemocněl již 15. března, ale prvníh
dne stav jeho nebudil obav; den na to se však vážn
zhoršil. Tolstoj několikrát omdlei, blouznil, špatně
slyšel a nepoznával své nejbližsí příbuzně. Na otáz-
ku, má-li mu býti přiveden jeho syn Sereša, ptal se-
„Kdo je to Sereša?“ Když mu řekli, že jest to jeh
syn, pravil: „Ach ano, zapomněl jsem na to.
= Pohřeb kněžny Trautmannsdorifové. Z. Víd
ně, 19. března. (K. k.) Dnes odpoledne kona] se po
hřeb kn. Anny Trautmannsdorffové. Pri-
tomni byli: nejv. komoří hr. Gudenus v zastou-
pení císaře, německý velvyslanec šl. Tschirschk
v zastoupení německého císaře, arcivévodove Fran-
tišek Ferdinand, František Salvátor,
Leopold Salvátor a Rainer, místodržitel hr
Kelmansegg, četní členové vysoké šlechty
společnosti atd. Mrtvola bude přovezena do Horšova
Týna.
= Povodně v Australii. Ze Sidneye, 19. břez-
na. (Něm. kab. spol.) Škody, způsobené povodněmi
v severní části Nového Jižního Walesu, páčí se na
více než na 2 maliony marek. Z různých krajin státu
Queenslandu oznamují se rovněž povodně.
Tolstoj
Sereša
Z Víd
Trautmannsdorffová
Gudenus
Ferdinand
František Salvátor
Leopold Salvátor
Rainer
Kelmansegg
Petrohrad
Horšův
Austrálie
Německo
Wales
27
article
= Prázdné městské pokladny. Zpráva, uveřej-
něná s tímto nazvem ve včerejším odpoledním vy-
dání, má zniti následovně: Z Mnichova, 18. břez-
na. Státní zastupitelství zavedlo proti sociálně-demo-
kratické měst. správě v Ofíenbachu trestní vyše-
třování pro nevysvětlené deficity v městských po-
kladnách
= Rozvod menželů Toselliových. Z Floren
cie se sděluje, že Toselii žije již měsíc od'cušeně
od své choti a ul ytoval se u svých rodičů ve Floren-
cii. Právě před rokem vzplanula hraběnka Monti-
znosová láskou k mladému, hezkému pianistovi Tc-
selliovi. Láska despěla koncem září ke sňatku a již
v říjnu vydala bývalá korunní princezna saská sve
detě princeznu řiu Moniku dobrovolně saskému dvo-
ru, jenž o ní čtyři roky marně bojoval. Doufala prý
že v manželstzí s mladým Toselliem nalezne novou
zástavu lásky a náhradu za odňaté dítě. Tato na-
děje se nesplnla a dostavila se i jiná zkla mání. My-
slila, že v Toselliovi nalezla pravého umělce, jenž
bude míti porozumění pro její zváštní povahu, Teselli
však jest jen nadaným diletantem a nemohl jí na
dlcuho stačiti. Kenečně počal se signor Toselli ke své
choti chovati pánovitě, což se v posledním měsíci
stupňovalo tou měrou, že se odhodlala od něho ode-
jíti. Paní Tos rliová, jejíž nervosita se pod dojmem
manželských svárů značně zvýšila, hodlá příštího
měsíce opustiti Fierencii a vyčkati rozhodnutí o ža-
lobě za rozvod v cizině. Z listů, jež bývalá hraběnka
Mentignosová krátce po sňalku zaslala jisté přítel-
kyni, bydlící v Mnichově, vysvítá, že po prznic
šťastných nedělích došlo mezi Toselliem a jeho chotí
záhy k rozporům. Tosclli trápil svou choť zárlivostí
a když se zdráhaa provázeti jej na koncertních ce-
stách, došlo mezi manžely k příkrým výstupům.
Toselliový
Monti
Láska
Monika
Toselli
Fierencia
Mentignosová
Mnichov
demakratický město
Toselie
28
article
V poslední době prozrazovaly prý však dopisy úpl-
nou změnu smýšlení paní Toselliové a bylo z nich
patrno, že opět pro Tosellia horuje. — Z Berlína,
19 blezna. Proti všem zprávám o zamýšleném roz-
loučení sňalku manželů Toselliových telegrafuje se
„B. Tgblttu“ z Fierencie, že manželství jejich jest
dokonale šťastno a že hr. Montignosová očskává
radostnou událost.
= Veliká loupež v americké bamíce. II. Z Nov,
Yorku, 18. března. Z Mexika se oznamuje, že z
mexické banky „Minero“, náležející Spojeným stá-
tům, bylo ulonpeno 1,475.000 franků. Bankovní lupiči
pravděpodobně uprchli ze Spojených států. Na jejich
chycení jest vypsána veliká odměna.
= Tragedie lasky. Z Pešti, 19. března. V obci
Seregnyckči udála se strašná tragédie milostná. Čet-
mcký závodčí Veger dověděl se, žc jeho milá, ku-
chařka Marie Kakasova, dala dostaveníčko obchod-
vedoucímu v tamním konsumním spolku. Vzal foto-
grafický stroj a šel na místo, určené pro dostavení-
čko, kde se skryl za stromem. Byl svědkem milostně
scény, jež odehrála se mezi jeho milou a jejim no-
vým galánem a zvěčnil ji svýn. fotografickým stro-
jem. Potom vypálil dvě rány na Kakasovu; zastřelil
ji. Její milán dal se na útěk, byl však také skolen.
Toselliová
Toselliový
Minero
Kakasův
Berlín
York
Mexiko
spojený stát
Pešť
Nova
mexický banka
Seregnyckč
29
article
Veger potom zastřelil sebe. Předevčírem byli všichni
tři současně pohřbeni.
= Museum pro výzkum mořských hlubiní. Z Ří-
ma, 19. března. Milánský „Seccolo“ oznamuje: Úče-
lem návštěvy monackého knížete Alberla v Řiímě
prý jest, pohnouti krále Viktora Emanuela, aby se
zúčastnil otevření musea pro výzkum mořských hlu-
bin a zároveň chce kníže krále požádati o přínluvu.
aby se ke slavnosti do Monaka dostavili všichni na-
novníci evropští. Kabinet Clémenceauův zaujímá prý
k tomuto plánu velmi příznivé stanovisko a rád by
viděl, kddyby se při této příležitosti císař Vilém selka
s presidentem Falliěrem.
= Klesání půdy v Paříži. Z Paříže, 19. břez-
na. Stávkující dělníci oznámili sekvanské prefektuře
že jsou ochotni odvrátiti naléhavé nebezpečí sesutí
půdy na místech podkopaných při slavbě podzemní
dráhy, aniž by tím zadhli svému stanovisku vůči pod-
nikatelům.
Viktor Emanuel
Clémenceauův
Vilém selka
Falliěr
Ří
Monako
Paříž