Číslo 280.

Praze, dne 12. října 1900.

Ročník IV.

Redakce, administrnco a expedice: Praha, Pštrossova ulice, číslo 200—II. Mefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se novracejí. Moxapečetěnéreklamace jsou porta prosty. lnserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní V pondělí a po svátku

KAIUICKt vdo dvahácté ho dině polední. Jednotlivé číslo xa 8 h Telefos redakce č. 1128.

Llo

Pruhu Předpiatný pro donaškou do doma: K 2.80 ntésténé . . .. čtvruelně 3.40 K 93.60 Oeloročně . . Pro tuzemsko pošton; p osicně . . . . čuvrtletnů . .. K 9.— peloroč ne K 86.— Pradplatné do cízozem- ska: Némscka a Srbska: K 12.— čovrtlootnrě cstopočně. .. K 48.— Predpletué do Ameriky. Francie, Švýcsrska. Ita- lie, Belgle s Anglie: K 13.20 dtvrtletně coloročně K 52.80 Tejef, administrace l!26.

Slunce vycnazi v 6 hodin 18 minut ráno. Slunce zapadá v 5 hodin 15 minut večer.

Pátek: Sv. Maximiliana, biskupa. Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv Františka u Křížovníků od 9.—13. t. m.

Zemědělský sjezd v Košici. V pondělí, 8. t. m. byl v Košici v Uhrách zahájen zemský zemědělský sjezd, jehož předsedou zvolen byl hrabě Dessemffy. Neváháme zde slova některých řečníků přinésti, mají u nás tutéž platnost jako v Uhrách. Předseda sjezdu hrabě Dessemffy pravil, že strana agrární v Uhrách již dlouho pracuje na rozluštění obtížné otázky, kterak zadržeti od úpadku stav rolnický. Jest známo, že žádný národ nemůže vzkvétati, nemá-li dosta- tečného počtu středního zámožného stavu, poně- vadž bez majetku nelze mluviti o vzdělanosti pokroku. Dnes se ze všech stran volá na vládu, aby přece pamatovala na záchranu středních stavů, avšak marně. Naopak zdá se, že na místech roz- hodujících se pracuje pravou slepotou na zničení středních stavů. Veřejná břemena států, zeměa obcí rostou stále, ceny obilí nejdou do výše, pra- covní lid kazí se socialními demokraty, zdraví děl- níci opouštějí rodnou zemi a stěhují se do ciziny, pracovní síla je den ode dne dražší. Postavení rolníkovo stává se čím dále tím zoufalejším. Sešli jsme se, abychom se vespolek svorně poradili, kterak neblahým těmto poměrům lze odpomoci.

Jako první řečník po této uvítací řeči pro- mluvil hrabě Josef Mailath o středních stavech v národě. Týž tvrdil, že dnes každá výrobní třída bojuje za svou existenci. Poněvadž zemědělství jest v úpadku, trpí tím celý národ. Veskeren poli- tický a sociální život jest dnes otráven, dokladem toho jest vzmáhající se vystěhovalecký proud. který sami úřadové přese všecku námahu zastaviti nedovedou. Nemáme dnes žádné výrobní třídy v národě, která by žila v blahobytu. Dnes chce býti každý na venek více než skutečně uvnitř platí. Všude je přepych a honba po tučných mí- stech. Společnost lidská se dnes všude rozpadává Až budou všecka úřednická místa přeplněna a svět naplněn učeným proletariatem, pak snad svět dojde k názoru, že jest třeba mládež vésti k životu prak- tickému. Nikdo nemůže slouti vlastencem, kdo se štítí hroudy a práce na ni. Řečník Alexander Bujanovič káral chti- vost pobloudilých rodičů, kteří myslejí, že synové jsou nejlépe zaopatřeni, když jsou ve státní aneb vojenské uniformě. Toto pachtění mládeže i rodičů, že každý chce býti pánem v úřadech, vzbuzuje v mládeži ošklivost ku práci, opovrhuje povoláním rolníka, obchodníka aneb řemeslníka. Řečník se

přimlouvá za to, aby rodičové zámožných stavů vedli své syny k povolání praktickému. Řečník Elemer Balogh se přimlouvá za to, aby zřízen byl zemský učebný ústav, kde by po- sluchačům přednášela se národohospodářská věda a sociologie v nejširším slova smyslu. Tím bychom dokázali, že z tohoto ústavu vycházející kandidáti úřadnictva, továrnietva a obchodnictva byli by prak- ticky vzdělanými lidmi. My potřebujeme v úřadech prakticky vzdělaných lidí, a pak spíše budeme účelně a soustavně pracovati na záchraně a zvele- bení středního stavu. Paní Karola G eöcyeová ukázala ve své řeči na vážnou příčinu, proč střední stavy všude klesají. Je to zvrácená aneb nedostatečná výchova dívek, které záhy z mládí učí se práci nenáviděti, jí opovrhovati; za to chtivost po přepychu, parádě a lenošném životě převládá u ženského dorostu. Tím se zanáší zkáza do rodiny, taková dívka stěží bude řádnou ženou a matkou, a odtud tato záhuba středního stavu. Zde musí nastati důkladná ná- prava.

Řečník hrabě. Karolyi ohražuje se ve své řeči, jakoby rolníci chtěli pro sebe něco zvláštního na úkor jiných pracujících stavů, jakoby štvali prováděli stavovskou politiku. Rolníci nechtějí ni- komu škoditi a jen sobě prospěti. Úpadek rolnictva přivodilo více příčin. Dnešní existenční boj vede k tomu, že slabí v boji klesají. Zde je nutno, aby hospodářsky slabé existence se spojily a založily společenská výrobní družstva Jeden musí podpo- rovati druhého, jinak zahynou všichni. Malí mužové mají mnoho síly, ale nejsou si síly své vědomi. Toto třídní vědomí nutno vzbuzovati a organiso- vati. Proto jest nezbytno, aby každá výrobní třída měla ve sborech zákonodárných vlastní své zá- stupce. Rolníci volte rolníka, řemeslníci řeme- slníka. Ke konci sjezdu měl známý maďarský statistik Štěpán Bernat zajímavou přednášku o úvěru rolnictva. Řečník tvrdil, že orná půda v Uhrách jest odhadnuta na 5000 milionů zl. Z tohoto ma- jetku jest 62 procent zadluženo. Dle toho by či- nily v uherské polovině hypotekární dluhy pozem- kového majetku v Uhrách 3100 milionů zl. Jak viděti, pokročila kapitalistická robota v Uhrách stejnou měrou jako u nás. Pravda, darmo se do Uher tolik židů nenastěhovalo.

Volební ruch. Čechy. Výkonný výbor národní strany svobodo- myslné zahájil minulého měsíce z vlastního popudu jednání s národními dělníky ve příčině voleb v V. kurii, které se rozbilo. Výbor žádal zachování počtu a síly mladočeského klubu a uznal, že organisace strany národně-sociální jest velice slabá, a kdyby Mladočeši nekandidovali v V. kurii, byly by prý pče všecky mandáty ztraceny. Klub voličů novoměstských měl ve středu v klubu nár. strany svobodomyslné schůzi, v níž o politické situaci a volbách přednášel poslanec Březnov s ký, který se zasazoval o svornost voleb a obstrukci dal, aby voliči nestěžovali poslancům jich taktib qo e. dajíce na vládě různých vymožeností. Ve znekv o zení pravice nevěří. Uchází se o mandát v V.arii a tvrdí, že není to žádný med a také žádnou ctí býti poslancem. Němečtí radikálové budou kandidovati proti dru. Funkovi dra. Rzezacze v s městském okresu lito- měřickém. ialič. Hr. Ad. Dzieduszycki na voličské schůzi ve středu ve Stanislavi prohlásil se proto, aby jazy- kové spory byly odkázány zemským sněmům, nikoli však říšské radě. V příští říšské radě bude hájiti polských národnostních zájmů velmi rozhodně. Kdyby byl parlament nedělným, absolutismus by učinil ne- jistým i to, co máme a co nám je svato. Korutany. V obchodní komoře celovecké ne- může býti vykonána volba do říšské rady, poněvadž není schválen nový řád volební obchodní komory. Proto se očekává jeho schválení ještě před koncem tohoto roku. Istrie. Příští neděli koná se v Národním domě v Barkole valná hromada politického spolku »Edi- nosti«, na níž budou jmenováni kandidáti k příštím volbám. Pozváni byli chorvatští i slovinští poslanci.

Zprávy politické. V Praze, 11. října. K situaci. Předseda ministerstva dr. K ör- ber měl včera poradu s knížetem Fürstenber- gem, který za tím účelem byl do Vídně povolán. Včerejší schůze zemského výboru království če- ského, jakož i jeho usnesení stran svolání sněmu stalo se předmětem rozprav německých listů, které se prohlašují proti svolání sněmu českého a předpi- sují vládě, aby ho nesvolávala. »Slowo Polskie«

FEUILLETON- Něco ze školství černohorského. (Původní zpráva »Katol. Listů«.) První číslo letošního církevního a školského věst- níku černohorského má zajímavé zprávy inspektorů o stavu národních či osnovných škol. Malý národ černohorský sotva teprv překročil začátky ve svém školství, vždyť do nedávna na po- dobné věci nemohl ještě pomýšleti, neboť tam, kde hovoří zbraně, musy musejí mlčeti. Za to však nyní chápou se díla se vší sobě vrozenou energií. Vyjděte si třeba jen okolo Cetyně na procházku a co sto kroků potkáte na polích menšího neb většího žáčka neb studenta. Buď chodí po poli, neb sedí někde za větrem, knihu v ruce neb před sebou a »dře« o »sto šest«. Ve své práci nedá se ničím rušiti. Slyšíte jej ještě na sto kroků za sebou, jak hlasitě odříkává si svoje úlohy. Jako ve válce tak i ve školství jsou Černohorci rozhodni. Jen tak mohou rychle pokračovati a brzy dohoniti, v čem zůstali pozadu. Školní zákon nařizuje: Všichni zámožnější ro- diče povinni jsou do školy posílati děti mužského po- hlaví od 7 do 12 roků. Kdyby rodiče neb jejich zá- stupci nechtěli do školy posílati dítě pro školu způso- bilé, učitel to oznámí kapetánu, a kapetán nejprve po- volá rodiče neb jejich zástupce k sobě a dá jim na- pomenutí, a kdyby to neprospělo, kapetán vybere od nich nejprve tolar, po druhé dva, po třetí pět tolarů pokuty; po čtvrté odsoudí je na 5 dní do vězenía

oznámí to hlavnímu dozorci na Cetyni. Tato pokuta nenáleží kapetánu, nýbrž škole a užije se jí na za- koupení kněh a jiných potřeb pro chudobné žáky. Každá škola musí míti: hodiny, stůl, židli, ve- likou tabuli, houbu a tolik lavic, kolik je pro děti potřeba. Žádné školní světnice nesmějí býti menší než 34 čtver. metrů a nejméně 3 a půl metru vysoké. Když se odpočítá, co zaujmou lavice, tabule, stůl, kamna atd., musí na každého žáka přijíti 0.75 čtver. metru a 2 krychlové m. Aby byl čerstvý vzduch, třeba vždy mezi vyučováním 10—15 minut větrati. Ale při větrání mají býti děti venku, aneb když jest zima, aspoň na chodbě, ale nikdy nesmějí zůstati ve světnici. U každé školy musí býti zahrádka, v níž učitel bude dítky vyučovati zahradnictví, sadařství a vůbec zemědělství. Nad každou školou bdí kapetán a místní školní dozorce. Každý rok přehlíží školy dozorce čili in- spekor ustanovený hlavní školní radou na Cetyni. Výsledek každé inspekce jest vždy uveřejněn ve škol- ském věstníku. Tu se nehledí na osobu ani učitelovu ani kapetánovu. Co zasluhuje pochvaly, jest chváleno a co zasluhuje hany, jest haněno. Podávám některé ukázky z letošního věstníku: Škola Horní Morača. Zkouška dne 21. května trvala 6 a půl hodiny. Skola má tři oddělení. Dítek bylo: I. odd.: 11, II. 10, III. 25 = 46. Prospěch: náboženství: I. odd. 4, II. 4, III. 4; srbský jazyk: I. odd.: 3 a půl, II. 4, III. 4; slo- vanský jazyk: I. odd. 3 a půl, II. 3 a půl, III. 4; zemězpyt: III. odd. 3 a půl; počty: I. odd. 4, I.

4, III. 4; zeměpis: I. odd. 4, II. 4, III. 5; srhské dějiny: III. 5; přírodopis: I. 4, II. 4, III. 4; tělo- věda člov.: I. 4, II. 4, III. 4; krasopis: I. 3, II. 3, III. 4; kreslení: I 3, II. 3, III. 4; zpěv:I. 3, II. 3, III. 3; tělocvik: I. 4, II. 4, III. 4. Čistota školy a dítek 4; kázeň 5. (5 jest nejlepší známka — výtečně, 4 velmi dobře atd.) Všeobecný prospěch I. odd. 3 a půl (skoro velmi dobrý), II. a III. 4 (velmi dobrý). Předmětům: náboženství, srb. a slov. jazyku, počtům a zemězpytu nebylo přesně dle rozvrhu vy- učováno. Příčina jest, že učitel byl nějaký čas ne- mocen a měl mladého zástupce, jenž neovládal úplně látky. Začátek školního roku 1. listopadu. Vyučováno denně 5 hodin a po celý rok 120 dní. Učitel nikdy nenechával dětí samých ve škole. Rodičové byli dvakráte pozváni na schůzi do školy. Dne 25. listopadu přednášeno, že rodiče mají se i doma otazovati dítek, čemu se ve škole naučily. Druhá 14. ledna o sv. Sávu. Učitel několikráte činil s dětmi vycházky za zeměpisným a přírodopisným účelem. Návštěva školy dobrá. Učitel studoval nižší gymn. na Cetyni a učit. ústav v Bělehradu. Usta- noven roku 1896. Způsobnost učitelova jest velmi dobrá a jest zkoušen pro všecky třídy. Počíná si ve škole i mimo školu velmi dobře, a požívá také váž- nosti jak u dítek tak i u občanů. Pilnost jeho je velmi dobrá. Kázeň dobrá, trestů mírně užíváno. Učitel bydlí ve škole. Školní protokol není k ničemu. Nelze se v něm