3
masthead
19. března 1908.
5
article
aby prof. Wahrmund byl odstraněn
Nikdo mne k tomuto kroku nenutil, jen přesvěd-
čení, že konám svou povinnost, když po čten
Wahrmundovy brožury zakročuju u bar. Achren-
thala. Nechtěl prý, aby Wahrmund byl vů-
bec zbaven profesury, přál si jen, aby nepřed-
nášel dále církevní právo, poněvadž nemůže při-
pustiti, aby právě katolické právo zrazovalo nej-
světější základní nauky katolické víry. Vzhledem
k tomu, že tvrzeni ministerského předsedy a
dra. Marchota se rozchází s tím, co nuncius vy-
pravuje, dodal: „To je jen spor o slova. Jes
fakt, že jsem u bar. Aehrenthala zakročil za pří-
činou Wahrmundova sesazení s kathedry církov-
ního práva. Jednal jsem zcela dle diplomatické
ho zvyku, když jsem svou žádost přednesl mi
nistru vnějších věcí.“ Na dotaz, co hodlá činiti
nebude-li žádosti jeho vyhověno, nuneius od
větil: „Vykonal jsem svou povinnost a budu
klidně čekati, zdali vláda mé žádosti vyhoví neh
ne. Dalších kroků neučiním. Bylo by
nesprávno, Wahrmundův případ příliš rozdou-
vati.
profesor
Wahrmund
Wahrmundův
6
title
Politické zprávy zahraničné.
7
article
V Praze, 18. března.
Praha
8
article
Konec smlouvy algeciranské.
Pařížský »Gaulois« přináší překvapující
zprávu, že francouzská vláda je připravena
oznámiti, že chce vypověděti smlouvu
algecirasskou a sděliti to zúčastněným
velmocem. Vláda bude žádati, aby byla bud
svolána nová konference anebo aby
záležitost marocká byla svěřena rozhodčímu
soudu v Haagu. Vláda bude se dřive uchá-
zeti o souhlas sněmovny, nežli se odhodlá k to-
muto kroku. Francie chce opustiti Marokko ted
po obnovení pořádku, neboť nechce sama nésti
náklad na vydržování vojska. Kdyby však měla
dále zastávati policejní mandál, bude žádati ná-
hradu nebo nová práva. »Matin« vyvrací zprávu
»Gauloise«.
Revoluce a hrůzovláda na Haiti. Německa
chce válku prohlásiti.
Francie a Německo prohlašují, že na roz-
díl od Unie zájmy jejich na Haiti jsou vážně
ohroženy. Ve Washingtonu kolují pověsti, že
Německo prohlásí černotské repu-
blice bez okolkův válku. Vojsko na
Haiti ohrožuje skutečně německýa
francouzský konsulát, aby se zmoenilo
uprchlíků, dříve nežli uchýlí se na lodí. Ostatně
cizince ohrožují i domorodci a jest se obávat
všeobecné řeži eizinců. Konsuláty
opevnily se všemožně a očekávají
každé chvíle útok.
Situnce v Haití je svrchovaně povážlivá.
Gaulois
Haag
Francie
Maroko
Haiti
Německo
Washington
9
article
Poslední zprávy oznamuji, že křižák »Des Moi
nes« odplul do Port au Prince hájiti zájmí
amerických občanů. Konsuláty jsou ohroženy
V případě, že by na ně byl učiněn útok, chystaj
se válečné lodi cizlch států k bom
bardování města.
Události v Hanti byly vyvolány hrůzovládou
nového ministra vnitra Deconta, jenž s neslý-
chanou krutostí zakročil proti spiklencům, chtě-
jícím odstraniti nynější vládu. V čele její stoj
od roku 1902 president Alexis Nord, stařen-
více jak osmdesátiletý. Již při poslední volbě
presidentské byl jeho soupeřem generál Fir-
min, hlava nynějšího spiknuti. Firmin.
jenž byl již jednou ministrem financi a vyslan-
cem v Paříži, byl svými přivrženci prohlásen
za presidenta. Ale Nord měl na své strane
armádu a jeho volba byla ve sněmovně pro
sazena.
»Temps« oznamuje z Port au Prinee,
že 15. t. m. před východem slunce bylo za-
střeleno asi 10 osob, jež vůbec nebyly
postaveny před soud. Vláda tvrdí, že čásť splk-
lenců utekla se na francouzský konsulát.
Francouzský vyslanec zdráhá se
uprchlíky vydati. Je obava, že
bude podníknut útok na francouzský
konsulát a franeouzské, anghieké i německé lodi
chystají se k ochraně Evropanů.
Od února panuje v Port au Prince velk
napjetí. President Nord nechce uznati stanovisko
konsulů, kteří žádají ochranu pro pohitické
uprebliky. Dne 17. února odstoupil ministr za-
Port
Princ
Decont
Alexis Nord
Fir
Nord
Evropan
Moa
Hanťa
Firminy
Paříž
Port
10
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Zejtřejší původní premiéra Národního divadla.
třlaktové drama Jaroslava M Mayera »Ma jest po-
msta«, zajímavé jest svým dějem, jenž vzat jest ze
současného revolučního hnutí na Rusi. Moderní autor,
který před několika lety docilil na scéně Národniho
divadla pozoruhodného úspěchu svým dramalem
»Johanna Rtadimská«, zpracoval zde částečně některé
skutečné události z rozkladných procesů politickýel
i sociálních v Rusku (připad Tatany Leontěvy, pří
vad Gaponův), jež ovšem samy v sobě chovají mnoho
psycholog cky bohatého a dramaticky vzrušujícího
materiáln. První dějství »Pomsty« hraje v Potrohradě
při schůzce revoluční mladeže, druhé v lázních fran-
couzských Aix les Baines, třetí v Grenoblu před po
rotou.
M Mayer
ma
Rtadimská
Rus
Rusko
Grenobl
národní divadlo
Aix le Baines
11
article
Hudba.
Hudba.
+ Zpěvohra Národního divadla. Paní Marie
Bogucká vratila se k nám z ntalské stagiony. Do
posledního místa vyprodaný dům svědčil, jak dobře
se umělkyně svými předešlými pohostinskými hrami
zapsala v paměť našeho obecenstva. Uvítání bylo c
nejvřelejší. Marie Bogucká jest však i umělkyní, jež
zasluhuje uznání. Půvab jejího jasného sopránu, vy
školení jejího zpěvu, ušlechtilost a oduševnělost po-
dání jsou vlastnosti, jež pojí-li se ještě s takovou
eleganci a krásou osobní, s tolika živostí a tempera-
mentem, nemohou zanechatí nás chladnými. Zvláště
její Taťána vyníká setmelením veškerých těchto před-
nouti, jimž trůní poetičnost jako nejkrasší dar toho
šťastného naturelu uměleckého. Výkon byl zase vý-
borný. Zpívajíc polsky, byla nám pěvkyně tak blizka.
V dopisovém výjevu strhla obecenstvo k velkému
potlesku při otevřené scéně. A úspěch zůstal jí pak
již věren po celý večer. — Z naších měl šťastný
den pan Pták. Jako vždy vynikal v Oněginu pan
Benoni.
+ Veliký úspěch Ondříškova kvartella ve Vídni.
Bogucká
Taťána
Pták
Oněgin
Benon
Ondříškův
Vídeň
národní divadlo
12
article
Nejnovější sdružení umělecké, jemuž vévodl kumorn)
virtuos František Ondřiček a jehož členy jsou B.
Silbiger, Fr. Jelínek a Jul. Junek. rázem získalo s
v uměle ckém světě nejskvělejší pověstí. Vídeňské
časopisy v obšírnějších referátech přiznávají, že je to
kvartett mistrovský, hodný svého slavného prima-
riusa, prodchnutý jako on duchem pravého umění.
Max Kalbeck v »N. W. Tgbttu« doslovně pravíi
Každý tón je požitkem, každý smyk ziskem a celek
uměním, jež vyrostlo ze zdravé půdy netknuté pří-
rody. Prosto nezpůsobů hudebních. prosto všeho
přemršťování v tempu i dynamice, Radostné uspo
hraničních věcí Saunon, a poněvadž byl též
podezřelý presidentovi, uchýlil se na francouz-
skou legaci, kde byl přátelsky přijat. Presidení
republiky zdráhá se dát bývalému ministrovi svo-
lení k odjezdu do Kingstonu.
Bez energie evropských konsulů bylo by
město již dávno vypleněno luzou.
Podle zprávy »Matinu« z Haiti dal se pre
sident republiky pohnouti, aby dovolil generálu
Firminoví a ostatním revolucioná
řům odejíti ze země, s tou podminkou,
že se nikdy nevráti.
Ondřiček
B Silbiger
Jelínek
Jula
Junek
Kalbeck
N W
Matin
Firminový
Francie
Haiti
13
article
Amerika a Australie.
Z Londýna, 15. března. (Původní zpráva
»Nár. Listů«.) Ve chvíli, kdy Japonsko a Čina
si projevují sladko-kyselé zdvořilosti, není bez
zájmu konstatovati sblížení, jež se přepravuje
nepozorovaně mezi Australií a Spojenými státy
Dne 24. ledna zaslal Deakin britsko
vládě depeši, v níž australský ministerský před
seda žádal metropoli, aby vynaložila svůj vliv.
by Spojené státy přijaly pozvání australské
vlády, adresované americkému loďstvu, aby na-
vštívilo Australii. Vyslancc Velké Britanie v
Washingloně učinil v tom smyslu kroky u ame
rické vlády a dnes jest jisto, že loďstvo Spoje-
ných států, až opustí San Francisko, učiní za-
stávku v hlavních přístavech australské pevniny.
Návštěva tato dle výroku samého Deakina bude
novou zárukou společenství zájmů a sympatií
které již trvají mezi oběma zeměmi a může
toto společenství jen upevniti.
Všechny pohitické strany australské vřele
schvalují tuto manifestaci dobré shody mez-
australskou demokracií a velkou demokraci
americkou.
Stává se stále patrnějším, že, vypukne-l
někdy boj mezi žlutým plemenem a Amerikou
jak se obávají všichní Američané, nebo vztáhne-
někdy Japonsko ruku na Australii, poskytnou s
Američuné a Australci vzájemně pomoc prot
p olečnému nepřiteli.
J. Coudurier.
Američan
J Coudurier
Amerika
Austrálie
Londýn
Japonsko
spojený stát
Velká Británie
San Francisko
14
article
Ústav pro pojištění soukromého
úřadnictva a zemský výbor král
českého.
Ve včerejší schůzi zemského výboru král. české
ho jednalo se o dobrém zdání jeho o zřízení zemské
odbočky pensijního ústavu soukromého úřadnictva
Zákon lotiž předpisuje zřízení ústředního pojišťova-
cího ústavu ve Vídni s pobočkami ve hlavních mě
stech jednotlivých zemí, připouštěje buď více pobo
ček v jedné zemi, nebo jednu pobočku pro někcl
zemí. O pobočkách mají podati dohré zdání příslušn
výbory zemské. Ministerstvo vnitra je o ně nedávno
požádalo.
Ve včerejší schůzi zemského výboru srál. če-
ského navrhl tedy přísedící Th. dr. Burian dobro
zdání — dříve již připravené — v ten smysl: zemský
výbor nepovažuje vzhledem k velikosti země vhod
ným, aby se o zřízení zemské pobočky ústavu pre
pojištění soukromého úřadnictva jednalo s některou
zemí sousední a vyslovuje se pro zřízení samostatne
a jednotné pobočky pro celou zemi v Praze
Přísedicí dr. Werunsky navrhl naproti tomu jmé
nem německých přísedících, aby byly zřízeny pobo
čky dvě, a to národnostně rozdělené a aby jedna zří
zena byla v Praze, druhá v Liberci.
Th
doktor
Burian
Werunsky
Vídeň
Praha
Liberec
15
article
O obou návrzích se pak pronikavě debatovalo
Přísedicí dr. Herold pravil nejprve, že zákon sic
připoušti možnest, aby se v některé zemi zřídíly dvě
pobočky; musily by však míti určitý territoriální ob
vod. Národnostní rozdělení úslavu není možno, po
něvadž ústav nelze děliti dle osob, neboť mnohdy
zaměstnavatel je jiné národnosti nežli zaměstnaný
nebo zaměstnavatel má úřadníky jedné i druhé ná
rodnosti, takže by musil platiti do obou poboček. Dl
území pak není v zemí české možno národnostní roz
dělení jak z důvodů prospěšnosti, tak z důvodu ze-
měpisného, ježto Němci žijí většinou při hranic
země a spojení na př. z jihu do Liberce je docela
nepříhodné. Mimo to jak v územi většinou českém
tak v území většinou německém žijí příslušníci ja
českého, tak německého národa, takže úslav národ-
nostně jednotný neni vlastně možným. Dr. Herold po
ukázal dále k tomu, že pojišťovny jak domácí, tl
cizí mají pro celou zemi českou jedinou representaci
nedělíce ji ve smyslu národnostním a po stránce ja-
zykové plně vyhovují požadavkům obou národů; je-
dině státní pojišťovna měla by býti národnostně roz-
dělena? Žádá-li se takové dělení na základě auto
nomie, dlužno namitnouti, že o autonomii nemůže
v tomto případě býti řeči, poněvadž autonomie před-
pokládá svěprávnosl, té však pobočky nemají, ježte
veškeré rozbodování zůstaveno jest ústředně vídeň-
ské, kde rozhodují Němci; zastoupení Neněmcůje
lam stlačeno na míru nejmenší. Na konec prohlási
dr. Herold, že z důvodů, které uvedl, hlasovati bude
proti návrhu dra. Werunského.
Náhr. přísedící dr. Herrmann pravil, že je pro
návrh dra. Werunského jak z důvodů politických
doktor
Herold
Němec
Werunski
Herrmann
Liberec
16
article
kojení Brethovenova D dur kvartetta, nenasylne
blouznivé roztoužení ve kvertettu harfovém nelzes
ani mystiti v provedení dokonalejším, přesvědč
vějším. S jakou bravurou hrál Ondříček bouřlive
pasáže na konci Allegra a s jakou vroucností Jelíne
sladké triolové parafrase ve druhé variaci závěrečno
věty a jak dojemně všickni čtyři přednesli božské
Adagio, jakož i něžné i drsné výstřelky ducha
plného Scherza. Bylo-li ještě třeba zvláštního dů-
kazu o vyáší hudební inteligenci Ondříčkově, podal
jej mistr svým vlastním dilem. Jako komponista
uvedl se Fr. Ondříček nově zároveň se svým
kvarteltem, nikoliv bez důkladné přípravy a hlubo-
kého promyšleného studia. Ondříčkův kvartett As
dur je dílo formou krásné, melodické, výborně pra
cované, plno obratnosti i ducha. — Referen
»Fremdenblattu« těší se, že František Ondříček
koncertista prvního řádu, rozhodl se pro ušlechtilou
a intimní formu houslového umění, pro komor
hudbu. Vyhledal si druhy povolané, kteří v jeho
intencích náležitě se vyškolili. Výkony Ondříčkova
kvarteta jsou dokonalé. Každý ze čtyř nástrojů
dýše vlastním životem, ale všechny spojují se
v překrásný souzvučný celek. Ve skladbě Ondřičkově
vidí dílo nanejvýš pozoruhodné, samostatné, zdaři é
v provedení, přirozené hranice smyčcového kvartelt
n-překročujíci. Přiští koncert Ondříčkova kvartetta ve
Vidni určen jest na den 24. t. m.
+ J. Kasík: »Sur la Redoute«. Valčík pro piano
Lit. Ferd Dedek v Praze.
+ Ševčikovo kvarteto v Bukurešli. Z Bukurešti
18. března. (Zvl. tel. »Nár. L.«) Sevčikovo kvartet
koncertovalo u královny Carmen Sylvy a rumunské
korunní princezny-
Ondříček
Ondříčkův
Fremdenblatta
J Kasík
Valčík
Carmen Sylva
Litva
Praha
Bukurejít
Bukurešť
Sura le Redoute
Ferd Dedek
Ševčikovo kvarteto
Brethovenův D dur
17
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Karel Hau smrtelně nemocení. Z Karlsru
he, 18. března. Karel Hau, vrah vlastní tchyně pan
Molitorové, onemocněl v žaláři rychlými sou-
chotinami. Lékaři vzdali se již naděje v jeho uzdra-
= Svatha vévody abruzzského. H. Z Novéh
Yorku, 18. března. Svatba vévody Abruzzského
s Kateřinou Elcinsovou hude se konati 2. dubn
s velikou okázalostí. Oficiální sdělení o zasnouben
došlo krále italského v sobotu.
= Rozvod manželů Toselliových? Z Berlína
18. března. Jistá zdejší korespondence rozši kuje
zvláštní zprávu z Florencie, dle níž mladé šlěstí v do-
mácnosti Toselliově dlouho netrvalo. Bývalá
hraběnka Montignosová cítí prý se velmi zkla-
mána a nemůže ve svém manželu již viděti světlého
rytíře z dřívější doby. Čím více přibývalo mezi mun-
žely důvěrnosti, tím zřejměji projevoval Toselli vlasl-
Hau
Molitor
abruzzský
Elcinsová
Toselliový
Montignosová
Novéh York
Berlín
Florencie
19
article
nosti, jež dříve dovedl dobne skrýti a jež jej činily
20
article
tak věcných. Pro jednotnost úslavu mluví jen dů
vod úspory, ale úspora byla by nepatrná. Jednotný
ústav byl by příliš velký a řízení jeho tedy obtížné
V rentové komisi, která je velmi důležitá, zasedal
by v jednotném ústavě dva Čechové za sbor zaměst-
naných a jediný Němec za zaměstnavatele. Byl by
tody v trvalé menšině. Mimo to smýšlení obyvatel-
stva není příznivo ústavům utrakvistickým; proto by
se zřizovsly ústavy náhradní, čímž by se celému
ústavu uškodilo.
Přísedící dr. Škarda vyslovil souhlas s výkladem
dra. Herolda. Vůči dru. Herrmannovi namíll, že účast
dvou Čechů a jednoho Němce ve tříčlenné komisi pro
důchody odpovídala by poměrům v zemi, byla b
tudíž zcela spravedliva. Proti utrakvistickým instilu-
cím není v celé zemi lakového odporu, jak dr. Herr-
mann míní. Němci jsou pro ulrakvismus tam, kde
poroučejí; ale jsou proli němu všude, kde se mají
děliti o moc. Ostatně není jisto, že Čechové budou
v rentové komisi míli většinu. Požadavek národní
autonomie je heslo, které se nikde neprovádí. Mim
to není správno mínění, že správní výlohy rozděle-
ných ústavů byly by jen o málo větší, nežli ústavu
jednotného, neboť při dvou ústavech by musila býti
v každé zvlášť obsazena celá řada míst, pro kter
by v jednotném ústavu stačilo po jedné síle.
Přísedicí dr. Eppinger přimlouval se za návoh
dra. Werunského, pončvadž hnutí pro národnostní
rozdělení úřadů a ústavů v zemi je v německé oblasti
zakořoněno; rozdělení ústavu je tedy třeba i v zá-
jmu ústavu samého. Ustanovení o možnosti dvou
ústavů v jedné zemi bylo do zákona vloženo právě
se zřetelem na poměry v Čechách.
Čecho
Němec
Herold
Herrmann
doktor
Herr
Eppinger
Werunski
Čechy
21
article
Přísedící dr. Herold odpověděl, Že ve smyslu
výkladu německých přísedicích musily by pobočky
býti národnostně rozděleny ve všech zemích, ve kte-
rých nežije pouze náred jediný; avšak na př. na
Moravě ani ve Slezsku, ani ve Štyrsku ani jinde se
národnostní rozdělení nežádá. Kdyby se o věci mělo
rozhodovati dle toho, kdo v tom neb onom ústavu
bude míii většinu, pak by Čechům byl nepřijatelným
ústřední ústav vídeňský, kde většinu mají Němci
Také v úrazové pojišťovně mají Němci většinu, al
Čechové přece nežádají její rozdělení
Po provedené dobatě byl návrh zpravodaje dra
Buriana přijat pěti hlasy proti třem-
Zemský výbor král. českého
a náprava zemských financí.
Ve včerejší schůzi zemského výboru král, če
ského podal přísedící dr. Eopinger zprávu o ankot
o nápravě zemských financi, konané ve Vídni od 7.
do 13. t. m. Zemský výbor král. českého zastupovale
na této anketě přísedící dr. Herold a dr. Eppinger.
Ve své včerejší zprávě zdůraznil dr. Eppinger
že podle doslovu, jejž v anketě ministr financí dr
Korytowski promluvil, nemíní vláda pro nápravu fi-
nancí zemských vlastně učiniti nic, nežli zvýšiti dai
z kořalky a čásť příjmů tak získaných poskytnout
zemím, dle klíče, říreného potřebou kořalky v jed
notlivých zemích. Poněvadž v Čechách spotřebuje se
kořalky celkem málo, připadlo by zemi české sotva
18% výnosu řečené nové daně, čili asi 4 miliony
korun. Tím však by se zemi nepomohlo. Dr. Eppingen
pravil, že není možno ponechati celou záležitos
vývoji, v anketě počatému, nýbrž že je třeba, aby
zemský výbor český společně s ostatními výbory
zemskými nejdůrazněji žádal, aby stát převzal určite
procento nákladů na školství, zejména nákladův
osobních.
doktor
Herold
Čecho
Němec
Burian
Eopinger
Eppinger
Korytowski
Eppingen
Morava
Slezsko
Štyrsko
Vídeň
Čechy
22
article
Přísedící dr. Škarda navrhl, aby přísedícím dru
Heroldovi a dru. Eppingrovi vzdán byl dik za usi-
lovně hájení zájmů země v anketě a aby se zem-
skými výbory, jichž zástupcové se vyslovili pro po-
žadavek, by vláda byla vyzvána, připláceti na osobn
náklady školské, se jednalo o společnou akci ve smy-
slu tom. Školství a jeho správa zakládají se na sou-
činnosti obcí, okresů, země a státu, stát vyhradils
všecka práva, ale na výdaje školské ničím nepři-
spívá.
Přísedící dr. Herold přimlouval se za podněty
dra. Škardy a dodal, že zemský výbor zajisté nežádá
od státu příspěvek na školství jako subvencí neb
dotaci, nýbrž jako povinncst ntátu, který je při ří-
zemni školství konkurončním činitelem jako obce.
okresy a země, ale na šgolství obecné ničím ne-
přispívá. Dr. Herold pak navrhl, aby zemský výbon
vzal zprávu o vídeňské ankctě na vědomí a aby zá
roveň vyslovil své politování, že vláda pramálo jese
ochotna splniti oprávněně snahy o nápravu finanei
zemských. Dále navrhl, aby vláda byla důrazně zá-
dána o státní příspěvek na školství obecné.
Přisedící Adámek vyslovil souhlas se zprávou
i s návrhy a dodal, že státním příspěvkem na škol-
ství neměl by býti dotčen vliv samosprávy v oboru
školském.
Náhr. přísedicí dr. Herrmann pravil, že je nej
vyšší čas, rázně se celé věci ujmouti, peněvadž v roce
1909 bude se obnovovati finanění soustava státu-
je tedy třeba, by do tě doby náprava financí zem-
škých byla zajištěna.
Dr. Eppinger souhlasil s podanými návrhy, kter
pak byly jednomyslně přijaty.
doktor
Škarda
Herold
Adámek
Herrmann
Eppinger
23
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
„Rozřeši národnostní autonomie problém
národnostní, zvláště otázku úřadního jazyka?“
Pod tímto záhlavím uveřejňuje dr. Alf. Meissnei
v socinlistické revne „Akademie“ a současně
v německé revue strany „Der Kampí“ delší stu-
tak málo roztomilým, že prý za krátko dojde k úpl
němu odloučení obou manželů, načež bude asi násle-
dovati rozvod S manželskými různicemi souvisí prý
také nedávno oznámené skandály ve Varšavě. Kdyz
Toselli uzavřel smlouvu o koncertech, byl pomě
ještě nezkalený a jeho cboť projevila tehdy ocholu,
vysloupili s nim v koncertě společně. Poněvanz
však zatím dušlo k rozporu, odmítla zůčastniti se
koncertu a impresariové nemchli ji ovšem nuliti.
Ostatně popírá Toselli zároveň zprávu o neúspěchu
ve Varšavě a tvrdí, že mu byly činěny velké ovace
Pověst dále praví, že paní Toselliová nalezla nového
rytíře a sice v osobě anglického spisovatele, jenž se
osvědčil jako věrný pomoeník v mnohých nepříjem-
ných siluacích. — Z Berlína, 18. března. Hrdineu
nového romámu paní Toselliové jest prý anglický
spisovate! William Leque, kritik „Pall
Mall Gazetty“, který pli sňatku manželů Toselliových
byl svědkem. — Ze Solnohradu, 18. března.
U toskánského dvora není ničeho známo o nové
aféře paní Toselliové. Rodina toskánská přerušila
všechny styky s paní Toselliovou. Příčinou úpln
roziržky nebyl tak nový sňatek bývalé korunní prin-
cezny saské, jako spíše neuvěřilelná bezcitnost, kte-
rou projevila pl. Toselliová při pohřbu svého olce.
Alf
Toselliová
Leque
Mall
Gazetta
Toselliový
Varšava
Berlín
Solnohrad
der Kampí
24
article
= Dívka jako přestrojený prino. Z Vídně se
sděluje: K pekařskému mistru v Margarelhen přišlu
loni žena, jež se představila jako Markéta Erbova
při tom však vyprávěla, že to není její pravé jméno
poněvadž neni vůbec ženou, nýbrž přestrojený
mužem a sice princem. Ku přestrojení prý byl prine
donucen, poněvadž posud nemůže prokázati svůj
původ a dosáhnouti kapitálu dvanácti milionů marek
jenž jest pro něj uložen. Pekař uvěřil dobrodružné
historii a půjčil „princi Egonovi 1000 K. P
celý rok posílal princi také obědy a sice mnohom
lepší, než si sám dopřával. V celém příbuzenstvu
litovali ubohého prince a vypomáhali mu, poněvadž
potřeboval peníze na drahé procesy. Tak obdržel
„princ“ celkem 14.000 korun jako půjčku
k vedení procesu. Policie zvěděla nedávnoo
této záležitosti a zjistila, že „princ Egon“ jest totožný
s Markétou Erbovou, narozenou r. 1862 v Korahu
v Hor. Rakousích a příslušnou do Vídně. Erbova
udržovala již po 25 let své známé a zvláště jistého
pozlacovače v Margarethen v domněnce, že jest pře-
strojeným princem. Měla dokonce tolik drzosti, že se
před deseti lety ve vší formě zasnoubila s dcerou
pozlaoovače, tehdy devatenáctiletou, což v příbuzen-
stvu způsobilo dílem potěšení, dílem závist. Když
tehdy vyšlo na jevo, že domnělý prine jest skutečně
ženou, byla Erbova pokládána za šílenou, poněvadž
se nevědělo, že ze své komedie těží, byla však brzy
propuštěna z psychiatrické kliniky jako uzdravená
Erbova byla zatčena a dopravena k zemskému soudu,
ačkoli chce vzbudíti zdání, že se sama pokládá z
prince.
Markéta Erbův
Pekař
Egon
Erbův
Vídeň
Korah
Rakousy
Egon 1000 K
25
article
dii. V ní zabývá se známou resolucí sociálně-
demokratického sjezdu v Brně (1899), která žá-
dala utvoření národně-ohraničených obvodů,
pro práva minorit žádala ochranu zvláštním
zákonem. Dr. Meissner jest pro vysvětlení a do-
plnění neúplného brněnského programu, jehož
nedostatky zaviňují, že němečtí soudruhové za
časté nevědí, kterak se mají chovati k akcím če-
ského dělnictva za zřizování českých škol a nepod-
porují na př. ani snahu, aby česká škola ve Vídni
nabyla práva veřejnosti a protestují proti tomu.
doktor
Meissner
Brno
Vídeň
sociálnodemokratický sjezd
26
article
když soudce ve Floridsdorfu s dělníkem němčiny
neznalým zavádí český protokol. Pisatel vytýká
zmatek pojmů i českým soudruhům v jich voleb
ním provolání, zvláště ve větě: „Jako synové
národa českoslovanského všemi silami se o to
zasadíme, aby mateřská řeč naše došla práv
všude, kde se jí upirají“ i táže so, kde je ty
„všude“. Aby se zabránilo kolísání mezi pro-
jevy na beznárodnost hraničícími a projevy ná-
rodního šovinismu, musí strana nezbytně mit
přesný program zejména v otázce jazykové. Po-
něvadž stanovisko musí tu býti jednotně, nutno
propracování národnostního programu v souhlase
se všemi národnostmi v sociální demokracii za-
stoupenými. O národnostní autonomii vyslovuje
se dr. Meissner s článku, který jest polomikou
proti vývodům dra. Rennera dosti skepticky.
řka, že sama o sobě nezaručuje ve všech obo-
rech ochranu národnostních menšin, nýbrž že
je třeba ještě zvláště stanoviti rozsah práv men-
šin a způsob jejich ochrany. Toť nejtěžší pro-
blém národnostní otázky, kterého se nezbavíme
i kdybychom národnostní samosprávu v „národ
nostně dělitelných“ otázkách úplně provedli.
doktor
Meissner
Renner
27
article
praví pisatel a po obšírné kritice vývodů Renne-
rových dospívá ku přesvědčení, že systém ná-
rodnostní sebesprávy bude nutno při otázee
úhrady kombinovat se systémem vzájemné pod
pory slabých silnými. Stát dnešní, spočívajíe-
na vzájemposti, musí se starat nejen o podporu
slabých jednotlivců nebo přírodou zanedbaných
krajů, nýbrž i o hospodářské a kulturní povzne-
sení slabých národů a musí proto — podle ná-
zerů Meissnerových — národnostní autonomie
býti doplněna povinností ústředního státu, při-
spívat svými prostředky na kulturní potřeby chu-
dých a zanedbaných národů. Potud I. článek
dra. Meissnera o problému národnostní autono-
mie, který poskytuje zajímavý pohled do soci-
álně-demokratického pojímání otázky národnost-
ni, což je věcí pro národní celek velmi důležitou
Meissnerův
Meissner
28
article
— Poradní sbor okresních výborů českých
Sjezd českých okresních výborů, který se mě
konati v polovici března t. r., byl odložen na
pozdější dobu, protože se značná čásť českých
okresů k organisaci až dosud nepřihlásila. (Ze
128 českých a smíšených okresů přihlásilo se
až dosud 72 okresů, tedy 56%) Zajímavo jes
přirovnati zájem českých okresů ve věci tét
se zájmem okresů německých. Německá organi-
sace okresů trvá již od roku 1903; k organi
saci té přihlásilo se z 86 německých a smíše-
ných okresů na ráz 71 okresů (ledy 82%)
dnes stojí mimo organisaci pouze tyto okresy
Broumov, Bochov, Vyšší Brod, Nýdek, Rokyt
nice, Ronšperk a Vildštejn, tedy okresy horské
chudé, s obyvatelstvem poměrně málo uvědo-
mělým a pokročilým. Německá organisace vy-
držuje avou kancelář v Ústi n. L. nákladem
Broumov
Bochov
vysoký Brod
Nýdek
Ronšperk
Vildštejn
okresní výbor český sjezd
29
article
15000 K ročně. Příspěvky okresů vyměřeny
jsou tak, že na každých 50.000 K daně při-
padá příspěvek 34 K; příspěvky jednotlivých
okresů dosahují obnosu až 900 K ročně. Orga-
nisace německá zřídila svou kancelář teprve
v roce 1905, když zkušenost ukázala, že sjezdy
delegátů okresních výborů nemají valného vý-
znamu, ježto nebylo nikoho, kdo by práci pr
sjezd důkladně připravoval a kdo by usnesen
sjezdu prováděl. Organisace německá vydáv
o činnosti své a svojí kanceláře obšírnou zprávu.
z níž možno se poučiti, jak vážně pojímaj
Němci práci jednou začatou a s jakou důklad-
ností a pochopením se ji věnují. Aby naše česk
okresy nahlédly, k čemu Němci obracejí svou
pozornost a aby dovedly oceniti vážnost práce.
která na český poradní sbor čeká, buďte uve-
deny některé záležitosti, v německé organisae
projednávané: Změna zákona o okresních ho-
spodářských záložnách. Zastoupení okresů
okresních školních radách. Nejmenování pro
dra. Rauchberga předsedou zemského statisti
ckého úřadu. Národnostní rozdělení. Pojišťovny
proti obni. Péče o sirotky a mládež. Upraven
pomérů úřadníků okresních. Zrízení blázince
v německé části Čech. Obecní a konfesijní hrb
tovy. Pojištění dělnictva starobní a invalidní
Němec
Org
Čechy
30
article
Rozšíření osvobození od poštovného korespon-
dence okresů. Výkonná moc okresů ve věcech
silničních. Pensijní pojištění soukromých úřad-
níků. Ručení hasičských sborů. Změna zákona
o myslivosti. Péče o lidi padoucnicí stížené. Za-
bezpečení držby okresních silnie proti přehmatům
správy pošt, telegrafů a telefonů. Pojištění ce-
stářů úrazové, nemocenské, pensijní. Zřízen
poštovních linií automobilových. Podpory okresů
z melioračního fondu. Zřizování dělnických
domků. Kolková revise spisů okresních atd. atd.
— Staroměstský občanský klub v Praz
koná členskou schůzi dnes ve čtvrtek v restau-
rantu pana Sochůrka v »Kopmance« o 8. hod.
večerní. Na pořadu jest rozhovor o významu
výsledku voleb do sněmu král. českého na Sta-
rém městě, jejž zahájí pan dr. J. Podlipný. Ure-
dení hosté jsou vítáni.
— Z české akademie pro vědy, sloves-
nost a umění. Druhá třída akudemie má
pátek 20. března o 54 hod. odpol. smutečn
schůzi nad úmrtím presidenta akademie. Pan
členové přijdou ve smutečním úboru. Po za-
sedání smutečním má II. třída zasedání obvyklé
Na programu je podání dobrozdání o pracíeh
dříve předložených. Dvor. rada Spina předlož
práci dra. J. Znojemského, asistenta chírurgické
kliniky prof. Kukuly: »Experimentální studieo
funkci žlázy štitné«. Prof. Petr ohlásil pojednán
»O počtu invariantních útvarů«. Prof B. Něme
předloží práci Rud. Dostála: »Korrelační zjevy
u kličních rostlin«. Pak vyřízeny budou běžné
záležitosti.
Sochůrek
doktor
J Podlipná
profesor
Kukula
Petr ohlásit
Ur
Dvor
rada Spina
staroměstský občanský klub
český akademie pro věda
profesor B
31
article
— Osobní. Ve včerejší schůzi správní rady
»Slavie«, vzájemně pojišťovací banky v Praze, zvolení
byli za zesnulého pana Karla Petra Kheila, který
byl od r. 1874 členem správní rady a ředitelstva
od r. 1894 místopředsedou, nejstarší člen ředitelstv
pan JUDr. Josef Herold místopředsedou a nejstaršl
člen správní rady, pan MUDr. Jindřich Záhoř, členem
ředitelstva. Do správní rady povolán byl pan JUDr
Rud. Pulkrábek, úřadník Hypoteční banky.
— O nemoci Jana hr. Harracha došel včer
večer tento telegram, obsahující zprávu ošetřujícíeh
lékařů o včerejším průběhu nemoci: dnes v noee
spal nemocný dobře. Hojení rány pokračuje. Sta
sil jest uspokojivý, teplota 37.5. Dr. Hochenegg. dn
Kaucký, dr. Marischek.
— Úmrtl. V úterý dne 17. t. m. zemřel pan
František Starosta, mistr kovářský a majite
domu v Nuslích, v 57. roce věku svého. Pohřeb koná
se dnes o 3. hod. odpol. z kostela sv. Václava
v Naslích na místní hřbitov. — V úterý zemřela na
Král. Vinohradech pl. Anna Molnárová, vdova
po evang. faráři a senioru v Nebuželích, ve stáří
73 let. Pohřeb bude na hřhitově v Nebuželích v pátek
o 4. hod. odpol
— K uctění pamáiky j Kristiny Havelkové,
choti vrchn. pokladníka, darovali Komilétu pro ztí-
zení samostalných místností »Hlaholu« v Praze místo
věnce: pí. K. Adámková, choť c. k. škol. rady, 10K
pp. A. Houžvička, ředitel I. obč. záložny, 20 K, J. Te-
sánek, lékárník, 20 .
Karel
Petro
Kheil
JUDr
Josef Herold
MUDr
Jindřich Záhoř
Pulkrábek
Jan
Harrach
doktor
Hochenegg
Kaucká
Marischek
Úmrtl
František
svatý . Václav
Král
Molnárová
Havelka
K Adámková
A Houžvička
J T
Praha
Nusle
Nebužely
Slavia
Hlahol
32
article
— Ve včerejší schůzi zemského výboru král. če-
ského vyřízeny byly vedle jiných tyto záležitosti:
Po zprávě a návrhu přisedicího dra. Buriana udělena
byla vrchnímu stavebnímu radovi bar. Spens-Boode-
novi tříměsíční dovolená, po níž bar. Spans- Booden
odejde do výslužby. Po návrhu téhož zpravodaje vy-
slovil zemský výbor souhlas se zřízením české mě-
šťanské školy pro chlapce v Josefově a německé
v Bochově. Po žádosti okresního výboru přeštického
navrhl týž zpravodaj, aby zemský výbor zakročil
u správního soudu, by na žádost stran vydával jazy.
kem českým rozsudky sporů, zahájených jazykem ce-
ským stranami českými. Po debatě, již se zúčastnli
přísedící dr. Herold a náhradní přísedící dr. Herr-
mann, byl návrh zpravodajův přijat jednohlasně. —
Po zprávě a návrhu přísedícího dra. Škardy schváleno
bylo uspesení okresního zastupitelstva přeloučského.
jímž okres převzal záruku do 30.000 K na zřízení
zimní hospodářské školy v Přelouči. Po zprávě a ná-
vrhu přísedicího Karla Adámka vyřízeny byly tyto
záležitosti: Zásadně schválena přeměna zimní hospo-
dářské školy v Kuklenách v odbornou školu zelinář-
sko-ovocnickou. — Povoleny podpory na kurs kame-
nický v Bludné a na učednický kurs v Jilemnici. —
Burian
doktor
Herold
Herr
Škarda
Adámek
Span
Josefov
Bochov
Přelouč
Kukleny
Jilemnice
SpenMode
33
article
Přijata na uspokojivé vědomí zpráva prof. Myslbeka
o postupo dokončování sochy pomníku sv. Václava
— Prof. Hynais a prof. Ženíšek požádáni, aby se-
trvali v kuratoriu moderní galeric. — Zásadně schvá-
leno zřízení chorobince v Blovicích. — Schvál e
návrh na pořízení statistiky dítek Hus. fondem si-
rotčím v ústavech podporovaných. — Na místo ře-
ditele zimní hospodářské školy v N. Bydžově vypíše
se konkurs. — Usneseno, aby v příštím sezení zem-
ské živnost. komise bylo jednáno o návrzích na zří-
zení zemské rady živnostenské.
— Opět súspěch« české posilivní politiky. Uprázd-
něné místo okresního finančního ředitsle v Českých
Budějovicích odchodem p. vrch. fin. rady Váně do
pense bylo právé obsazeno Němcem vrch. fin. radou
Prziborským. Rozhodlo tu opětně přání Němců.
před nmiž kapitulovala vláda, v níž sedí i naši zá-
stupci.
profesor
Myslbek
svatý . Václav
Hynais
Ženíšek
Váně
Němec
Blovice
Český Budějovice
34
article
— Ze Slaroměsiského klubu občanů stálopráv-
ních v Praze. V ustavující schůzi spravního vynoru
(nově zvoleného), jmenováni byli nasledojící funk-
cionati: předsedou poslanec p. JUDr. Karel Bexa,
I. místopř. p. Fr. Vocel, II. místopř. p. Václ. Kareš,
jednatelem p. Otakar Hašek, pokladníkem p. Ludvík
Bureš, zapisovatelem p. Jos. Papež. Ve výboru dále
zasedají pp.: Karel Jelínek, MüDr. Jos. Ečer, Ant.
Kejhar, Fr. Bradna, Václ. Fiata, Jos. Vobecký, J
Pudr, Ant. Břicháček, inž. Fr. Fencl. Revisory účtů
zvoleni byli pp.: Vilém Švamberg a Václ. Klein-
hampl. Klub došlo poděkování nově zvoleného
postance p. Václava Němce, jakož i pozvání pana
JUDra. Jana Podlipnébo ke schůzi, kterou týž po-
stanec svolává na ctvrtek dne 19. t. m. do »Nop-
manky«. V pátek koná se důležitý členský řečnický
večer v »Platýzu« v II. patře. Přitomnost všech
členů nutná.
— Kluby občanské. Občanský klub v Kar-
líně koná ve čtvrtek dne 26. března t. r. o půl
8. hodině večerní v restauraci pana Ant. Kazdy
v Karlíně, v Palackého třídě řádnou výroční valnou
bromadu, spojenou s rozhovorem »O politické si-
tuaci«. P. T. pání členové klubu zvou se tímto, by
v počtu nejhojnejším této výroční valné hromady s
zúčastnili.
— Armádní věslník. Zbm. Idiczukovi, veli
teli vojenského přístavu v Kotoru dána na jeho žá-
dost dovotená a na jeho místo jmenován g. m Dvo-
řák, velitel 58. pěší brigády. — Císař nařídil, aby
u všech teritorialních vehtelstev byl na r. 1908 do
cvičného programu v letě na zkoušku vsunut ne-
dělní odpočinek a svolil, aby v této době mužstvo
dostalo dovolenou na žňové práce.
JUDr
Bexa
Vocel
Václ
Kareš
Hašek
Bureš
Jos
Jelínek
Müdr
Ečer
Antonín
Kejhar
Bradna
Vobecký
Břicháček
Ing
František
Fencl
Švamberg
Václav Němec
Jan
Nop
Kazda
Palacký
Praha
Francie
Klein
Platýz
Kara
Karlín
Kotor
Fiat
Jos
m Dvo
35
article
— Oslavy Svatopluka Čecha. Čtenářská beseda
»Svatopluk Cech« v Nachodě pořádá k uetění pa-
matky nezapomenutelného basníka Svatopluka Čecna
ve středo dne 25. t. m. o půl 8. hod. večerní večer
Svatopluka Čecha v městské dvoraně. Čistý výnos
připadne české monšmě v Broumově. — Osla vu
Svatopluka Čecha pořáda Sokol v Praze-I.
přednáškou br. J. ZykyBorotínského, spisovatele
tajemoíka České obce sokolské: »Svatopluk Čech,
jeho význam a dílo«, spujenou s recitací. Přednáska,
k níž každému jest přístup volný, kona se
v neděli dne 22. března t. r. o 7. hod. ve-
černí v sále »Merkuru« (Mikulášská třída). Dou-
fame, že hojnou účastí občanstva staréměstského
bude vzdána úcta a čest pamatce drahého nám ne-
zapomenutelného básníka Svatopluka Čecha.
— Zemská jednola soukromých úřadníků v král.
českém konati bude řádnou valnou bro-
madu delegátů v Praze v ponděli veliko-
noční dne 20. dubna 1908 o 9. hod. dopolední v
dvoraně spolku »Merkuru« v Mikulášské třídě, čís. 9.
Dle ödst. 2. § 12. stanov Jednoty jsou valné hro-
mady delegátů pro veškeré členstvo Jednoty ve-
— Spolek pro léčbu a výchovu rachiliků a
mrzáků v Praze. Jako činní čienové přístoupiii k
spolku P. T. pání: J. Michal, hotelier v Praze s da-
rem K 12.—, každý další věnoval K 5.— a sice:
Frant. Řiha, zvěrolékař města Prahy, MUDr. Joseí
Skréta, dětský lékař na Král. Vinohradach, JUDr. Jar.
Čecho
Svatopluk Cecha
Čecn
J ZykyBorotínský
Čo
Michal
František
MUDr
Joseum Skréta
Král
JUDr
Jar
Broumov
Oslo
Praha
Sokol v Praga
spolek P . T
36
article
Preiss, ředitel Živnostenské banky, Josef Kejř, kavár-
ník v Praze, pí. Michalová, choť hoteliera, Josel
Procházka, ředitel Zemské banky, JUDr. Ot. Ilavelka.
advokát na Král. Vinohradech, inženýr Karsl Va-
ňousek z Prahy a inženýr Karel Vojtlšek na Král.
Vinohradech.
— Ubytování v soukromých bylech po dobu
trvání výstavy. U přiležitosti letošní jubsiejní výstavy
pražské obehodní a živnostenské komory dá se prá-
vem očekávati ohromný příval cizinců do Praby, pro
které není dostatek bytů v hotelich. Za tou příčmnou
zřídí výkonný výbor zvláštní ubytovací kancelář,
která vedle podávání informací o ubytování hotelo-
vém bude míti za účel sprostředkovati obstarávání
soukromých bytů. Ti, kdož by chtěli byty své pro-
najímati návštěvníkům výstavy, nechť učiní již nyní
příslušnou přihlášku výstavní kanceláři. V přihlášce,
která bude přijata pouze, bude-li písemně podána
(ústní oznámení se vůbec nepřijímají), dlužno uvésti
velikost, zařízení a cenu pokoje, resp. pokojů, a cenu
požadovanou za 24 hodin inci, obsluhu, čistění šatů
a světlo.
— Valná hromada spolku pro blaho epileptiků
»Valentinum«, Praha VIII. koali se bude dne
29. března 19U8 o půl 11. hod. dopolední v sále ho-
telu arcivévody Štěpána (Václavské nám.) s nástedu-
jícím pořadem: 1. Zahajovací oslovení předsedkyní.
Preiss
Kejř
Michalová
Josel Procházka
JUDr
Otakar
Král
Vojtlšek
Valentin
Štěpán
Praha
Karsl Virginie
Václavský já
živnostenský banka
zemský banka
U 8
37
article
2. Zpráva jednalelsků. B. Zpráva pokladní. 4. Zprava
přehližitelů účtů. 5. Zpráva místopředsedy o činnosti
a výsledcích ústavu. 6. Volba dvou přehiižitelů účto.
7. Volné návrhy. Volné návrhy musí nejdéle 8 dní
před valnou hromadou předsednictvu býti zaslány,
ač-li o nich jednati se má.
Úřadnictvo c. k. státních drah v Praze Ústř.
Malici školské složilo i letošního roku značný společ-
ný příspěvek členský v obnosu 919 K 74 hal. Mlá tu-
díž Ústřední Matice školská v řadách úřadnictva c. k.
státních drah osvědčené své příznivce a horlivě čle-
ny. Roku 1908 odvedeno 20 K od 1 člena činněho,
120 K od členů řádných a 758 K složili členové při-
spivající Na darech vybráno 21 K 74 h; úhrnem
tedy složilo úřadnictvo c. k. státmích drah pokladně
Ústřední Matice školské 919 K 74 h.
— Noční taxa v lékárnách. Dle ministerského
nařízení jest dovoleno za dožádání lékárny v čase o
10 hod. večer do 6 hod. ráno vybrati poplatek 50 h
jakožto noční taxu. Od toho poplatku jsou osvobo-
zeny lékařské receply, opatřené od lékaře záznamem
expeditio nccturna, (E. N
řejny.
Malik
Praha