1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 19. března 1903.
Praha
4
article
Na ranní n odpol. Hist,
přodelací ve;
v Praze v admislstrasl
na pěsie . . . . .
na čtyrt. leta
s dreli denišken
na naěsín
n ztvt 1a . . . . 7 K M0 h
ve slilíchi 9K n0
na měs te .
Pešlen:
na mě sie
rlia . . . . P k orco
s dvějí ztsilko
ra v r si
n vet eie
Praha
M 0
5
article
Budiž nám k výstraze!
Budiž nám k výstraze!
Jsou vzrušující chvíle nenadálých, ne
tušených přihod politických, kdy překva
peným jimi státníkům, byť i byli nejo patrněj
šími diplomaty a strážci jazyka svého, vy
klouzne v rozčilení z hrdla výkřik, povzdech
neb slovo, které bleskem je prozradí. —
V takové chvíli přistihli jsme na př. i ny-
nějšího přeopatrného státníka Cislajtanie
p. barona Vladimíra Becka po prvém
dni květnových všeobecných voleb v Čechách,
kdy strana sociálně demokratická,
jejíž program líší se v ohledu národním
státoprávním ode všeho toho, co národu
českému je drahým, vydobyla v našich
vlastech rázem takovou síla mandátů, že
řady naše zdály se býti rozraženy a celá
náše svatá věc otřesena ranou katastrofy.
Beck
Čechy
strana sociálno demokratický
6
article
Nuže a v tuto pro nás tak krutou chvíli —
ulevil si páně Beckův oficiáln
orgán, vídeňský »Fremdenblatt« dne
15 května touto útěchou: »Doufejme, že
sociální demokraté, kteří budou vedle kře-
sťunských sociálů nejsilnější stranou příštího
parlamentu, nebudou přes všechen svůj
politický a sociální radikalism rušiti zlo
myslně práci parlamentu, jak to činí
vali druhdy živlové radikáln
národní, dnes skoro úplně zatlačení, což
považovati lze za jediný zisk dnešních
voleb
Tenkrát výkonný výbor národní strany
svobodomyslné dobře vycítil ostří toho ra
dostného výkřiku páně Beckova orgánu, i kvi
toval je neprodleně ve svém provolání k ná
rodu českému, řka: »Toto uspokojení vídeň
ských kruhů nad výsledky voleb, toto utéšo
vání se tím, že poražen národní radi
kalismus, — je plamennou vy
strahou všem Čechům, kteří ne
zapomněli, jak ráda se nazývá
ve Vídni radikalismem snaha po
plné rovnoprávnosti našeho ná-
roda s národem německým. « -
Nicméně naši »positivní politikové« pohříchu
sami až příliš záhy — zapomněli »té vý-
slrahy plamenné« a důvěřovali o závod
s agrárníky, Staročechy a klerikály našimi
baronu Beckovi tak, jako by ho nikdy
nebylo ono »slovo od plic« prozradilo.
Beckův
Čecho
Beck
Vídeň
národní strana
7
article
Ale před několika dny uklouzlo Jeho
Excelenci baronu Beckovi ve chvíli nemilého
překvapení a vzrušení citového opět jedno
proradné slůvko přes obradu opatrných jeho
rtův, které opět všem nám Čechům může
býti plamennou výstrahou. — Mlini-
sterský předseda baron Beck — tak ujišťoval
onehdy ministr krajan p. Prášek Mora
vany — přemýšlí a stará prý se dnem nocí.
jak nalézti tu »střední linii« mezi našimi
národními a kulturními požadavky a mez
úpornými jim národně politickými požadavky
Němců, aby šťastně rozřešil náš starý tězký
spor mezi naším dobrým právem a interesem
Nuže, z toho by se mohlo odvodit, že
Jeho Excelenci, ministerskému předsedovi
bar. Beckovi přišla asi velmi nevhod ona
všeobecná válečná mobilisace
veškerých Němcův Cislajtanie
proti národním snahám a poža-
davkům našim, způsobena pověstným
německým ministrem krajanem Peschkou,
který nedávno ve Štyrském Hradci projevi
své přesvědčení, že mezi Němci a námi není
na skutečný smír ani pomyšlení, ale že dě-
jinným odkazem jest nám věčný boj až do
vyhlazení jednoho nebo druhéh
národa, při čemž chová pevnou naději.
že tím zahubeným národem nebudou
Němci. Vskutku se také našli bláhovci
u nás, kteří doufali, že německý ministr
krajan toto své mommsenovské slovo odpyká
— modrým archem. A zatím milý p. Peschk
zdráv a vesel za nedlouho potom vyřizoval
svému kolegovi, ministru Gessmannovi srdečné
pozvání od německých nacionálů i liberálův
ku pospolité, spanilé výpravě všeněmecké
proti nám Čechům.
Beck
Čecho
Prášek
Němec
Němcův
Peschka
Gessmann
Štyrský Hradec
8
article
A šlechetný vůdce křesťanských sociálů
neměl jako novopečený ministr »veřejných
prací« nic pilnějšího na práci, než za svou
»nejsilnější německou stranu« pláenouti panu
Peschkovi »treu und bieder« do dlaně a slí
biti mu sukurs své křesťansko sociální ko-
horty proti nám... Než v tom nastojte
té nehody nenadálé! — Na právnické fa
kultě tyrolské státní university působící řádný
profesor církevních dějin Němec Wahr
mund sepsal brožuru, v níž pravil, že ne
věří v monotheism, ani v bozství Ježíšovo
ani v dogma o neposkvrněném početí Panny
Marie. Jakkoli byla brožura zabavena, strhli ty
rolští klerikální Němci, spřežení s křesťanskými
sociály německými v jeden svaz, nehorázný
povyk, žádajíce hlavu, t. j. sesazení a exem-
plární potrestání toho kacíře a rouhače n
vládě Beckově, jinak že vypřáhnou a bude
zle. Leč oproti tomu vyvstali opět neméne
horlivě němečtí liberálové a jich tisk, zapří-
sahajíce vládu Beckovu, aby se neopovážila
svobodomyslnému universitnímu profesoru
Wahrmundovi vlasu na hlavě zkřivit, ježto
základní zákon státní zaručuje každému ob-
čanu právo svobodně projeviti své míněnía
chrání svobodu vyučování
Baron Beck sám o sobě řekl, žeje
smýšlením konservativec, kdežto ministn
osvěty dr. Marchet je naopak německýml-
berálem. Nikdo by se tedy nepodivil, že
baron Beck byl tímto nenadálým utkáním
se konservativně klerikálního a liberálního
principu osobně nemile dotčen. Než, jako
prozíravý státník rakouský, který zabývá
se tou dobou řešením nejváznější otázky ra
kouské — předpokládaje, že mu
jde opravdu o konečné šťastne
uklízení národního sporu česko-
německého, byl by musil tuto nenadá
lou roztržku v táboře sjednoceného Něme
etva pro zdar a úspěch své politiky v duš
jen vítati.
Peschek
Němec
Wahr
Ježíšův
Marie
Beckův
Baron Beck
Marchet
Beck
Beckov
9
article
Peschko-Gessmannský čtyřspolek něme-
ckých nacionálů, liberálů s křesťanským
sociály a německými klerikály proti národu
našemu přece samozřejmě nemůže vésti
k žádnému vyrovnání s národem českým —
nýbrž naopak, dohání nás k nejrozhoř
čenější a nejhouževnatější sebe-
obraně, k mobilisaci všech na-
šich národních sil a k výzvě
všech ohrožených slovanskýcl
národů, aby v poznání, že jde o našt
věc pospolitou spojili své síly s našim
ke svornému odkazu toho všeněme-
ckého náporu proti princip
rovného práva všech národův
za nějž my dnes bojujeme svůj boj roz-
hodný
Opětujeme: každý v pravdě rakouský
státník na místě Beckově musil by v této
situaci jen povděčen býti náhodě, která
z Inšpruku rozkotává tu všeněmeckou proti
slovanskou koalici a skytá naději, že roz-
hněvaní tyrolští klerikálové a s nimi snad
i křesťanští sociálové zastrč! meč ne
Peschka
10
article
mecko-nacionálního chauvinismu
rozumně do pochvy a nepropůjčí se něme-
ckým nacionálům a centralistickým liberálům
za slepé berany proti právu veli ke
většiny národů slovanských.
Jen z rozkladu té německo-klerikální
německonacionální bojovné koalice, jen z roz-
luky Peschky od Gessmanna kynula baronu
Beckovi možnost přivésti zdejší německé
furianty ke střízlivosti a rozumu. Však co
zatím slyšíme? První stesk, jenž vydral se
baronu Beckovi po zprávě o aféře Wahr
mundově z prsou, zněl prý: »Želím toho pří-
padu nevýslovně, poněvadž jím ohro-
žena jest svornost mezi Němci!« —
Tu to máme. Na tom velikém spolčení
se všech Němcův proti našemu dobrému
právu záleží »mírotvorci« Beckovi nade vše
Pomyšlení na možnou roztržku mezi liberál-
ními a klerikálními Němci jest mu trapné.
Nemělo by i toto slovo otevříti konečně
našim důvěřujícím posivítistům oči dokořan
Nemělo by i ono jim býti a zůstati pla-
mennou výstrahou vůči chystaným smiřo-
vačkám páně Beckovým? — Discite moniti
Peschek
Gessmann
Beck
Němec
Němcův
Beckův
11
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vidně, 18. března. (K. k.)
Na začálku dnešní schůze rozpočtovéh
výboru posl. dr. Korošec opakoval svůj návrh
aby zejtra nekonala se žádná schůze, odvolávaje s
na jeho včerejší odůvodnění.
Posl. dr. Diamand mysli, že jesl v zájmu
výborových prací, aby nebyl ztracen den.
Korošcův návrh schválen 13 proti 12 hlasům
Posl. Seitz žádá, aby tak, jako on včera pr
výraz „drzost“ dostal důtku, předseda pokáral tako
posl. dr Drexela za slovo „smělost“. Nelze neposkyt-
nouti téže ochrany rak. poslanci jaká poskytuje s
obtížnému cizinci. (Výkřiky.)
Posl. Jindř. Schmid opravuje, že dr. Drexe
neužil slova „smělost“, nýbrž „hrubost“
Posl. Seitz praví, že onen výraz nepopíraj
ani Drexelovi soudruzl.
Posl. dr. Korošeč slyšel jiné slovo, než „smě
lost“ a protestuje proli nové urážce použitím slova
„obtížny cizinec
Přodseda dr. Chiari řekl vůči posl. Seitzovi
že jeho výraz není parlamentní a prolo jej odmítá
Slova „smělost“ neslyšel. VyRlo-li se, odmítá je
stejně, jak odmíll výraz Seitzův.
Potom rekovalo se dál o rozpočtu m in
vnitra.
Posl. Prochaska prohlašuje za svou osob
že strana křesťansko-sociální nebude dělati překážky
chystanému pojišťování dělniků. Jest ovšem pre-
svědčen, že uplyno ještě mnoho vody, nel
obecně starobní a invalidní plij tování bude zave-
deno. Dále pojednal o prosliluci ve Vídni.
doktor
Korošec
Posl
Diamand
mysl
Korošcův
Seitz
Drexel
Jindřichův
Schmid
Drex
Chiari
Seitzův
Vídeň
12
article
Posl. Diamand polemisoval se včerojšími mi-
nistrovými vývody o haličských volbách
Posl. dr. Kramár pojednal zejměna o zálež-
tostech nemocničního fondu. Poměry, zvláště v Pua
ze, jscu neudržílelně. Nemocniční fond je zralým
ke konkursu. Rečník připomíná svou myšlenku o sa-
nování toholo fondu velikou loterií, která ač byla ce-
lou sněmovnou podporována, byla ortodoxním libe
rálním finančním hospodářstvím zavržena jako ka-
cířská Kdyby tato roterie byla založena na podkladu
při němž by při koupi losů lidé nemusili obětovat
nic, nežli úroky na prospěch chudých nemocných
ořevzal by řečník tulo zodpovědnost. Vyličuje po
měry, jež nastaly následkem nedostatečného uml
stění slát. ústavu pro zkoušení potravin v Praze
musí býti nazvány přímo skandálními. Musí zřídili
se nová budova, kde by byl úslav umístěn spolu
s novým ústavem hygienickým. Lékárníci netěší s
v min vnitra přílišné blahovůli.
V příčin sociálního pojištění musí trvali na tom.
aby do rěho mimo dělníky byli pojati též malo-
živnostníci a pokud možná také rolníci. Oblíž
tohoto problému nesmějí býti překážkou, aby věct
byla vážně zahájena. Lituje, že nastane-li částečná
nouze, obce — jak se stalo posledně v Železném
Brodé a v Semilech — zpravidla vyjdou na prázdno
V oříčině vprávní reformy třeba úlevií
ústřední správě vídeňské, kde je přeližena a proto
pokud lze zříditi v zemích III. instituci. V místodro
žitelství musí býti soustředěno vše, co skutečně ná
leží do jeho kompetence-
Posl
doktor
Kramár
Praha
Semily
nový ústav hygienický
13
article
V důsledku toho byla by též zodpovědnost v z
konodárství sněmů zemských zvětšena. Nynější stav
že vláda zemské zákony sice podepíše, avšak za je-
jich provádění není nikdo zodpovědným, nemůže
dál obstáti,.
Země měly by dostati stál. vládu, která jest zod
povědna zemským sněmům. Kdyby nad to byla vy
tvořena krajská zastupitelstva jako spojovací články
mohla by se správa zemí státi konečně racionální
Ohledně stavby vodních cest, regulací řek a me
liorací, má řečník za absolutně nutno, aby v zemicl
zřízena byla samostatná ředitelstva a ministerstvu
zachován byl vrchní dozor nad nimi. Konečně při-
mlouvá se, aby vyhověno bylo požadavkům, jež
přednesl posl. Sylvester a týkají se zlepšení hmot-
ného postavení archivních úřadníků. U nás dělají se
vždy a při každé příležilosti poklony vědě, avšal
nikoho nenapadá zlepšiti postavení vědecky vzděla-
ných úřadníků.
Posl. dr. Conei žádal, by bylo obnoveno mí-
stodržitelské oddělení v Tridentu. Včerejší útoky
Seitzovy na nuncia jsou úplně neoprávněné a neodů-
vodněné. Považuje za svou povinnost ohraditi s
proti nim a odmítnouti je rovněž co nejrozhodněji.
Posl. dr. Sylvestr pravil naproti posl. Ma-
štálkovi, že nikdy nepomýšlelo se na utvoření bloku
německých pokrokovců a křesťanských sociálů. Pre-
vládá jenom myšlenka, abý němečtí poslanci společně
postupovali toliko v záležitostech čistě národních
O stávkových hlídkách sdílí ministrův názor, avšal
přeje si, aby učiněno bylo více preventivních opa-
tření a tímto způsobem aby chráněni byli dělníci
k práci ochotní. Na konec žádá, aby se přísně dozí
ralo na pojišťovací společnosti.
Sylvester
Posl
doktor
Conei
Seitzův
Sylvestr
Trident
Ma
14
article
Posl. dr. Adler je potěšen ministrovým prohlá
šením, že technicky je vyloučeno, aby starobní poji-
štění dělnické bylo spojeno se starobním pojištěním
některých jiných stavů. Pojednávaje o koaličním
právu dělnictva pravil, že hospodálský nátlak pod-
nikatelů je tak velký, že není třeba nomáhati jim
policií. Pokud nebudou protizákonnosti polinejních
orgánů trestány tak jako přestupky jiných osob, je
nesložily úřadní přísahy, bude zbraň policisty pouze
ponoukati k veřejným násilnostem.
Diví se, že ministr ani slovem nezmínil se o tom.
co uvedl posl. Němec o policejním řediteli Křika-
vovi v Praze. Doufá, že ministr konečně odstraní
tute ostudu
Posl. Beer si přeje, by v ministerstvech urych
lily se porady o všeobecném dělnickém pojištění
Sociálně demokratická strana nestaví se proti obec
nému lidovému pojištění, avšak otázku tu nelze ř-
šiti současně. Remeslní stávkokazi nejsou tak ne-
vinni, jak je ministr vylíčil.
Následují věcně opravy
Posl Maštálka praví, že třeba trvati na tom
aby zákon o pojištění živnostnictva byl podán posla-
něcké sněmovně současně se zákonem o pojišťavání
dělnictva. On a jeho strana nestaví se proti pojišťo-
vání dělnictva, avšak varují před pokusem, řešiti
tuto otázku samostatně a ne v souvislosti s pojiště-
ním Zivnostnictva. Žádá důrazně, aby řešení obou
otázek bylo spojeno.
Po . Seitz neodvolá ani jediného slova, jímž
odsuzoval zakročení nuncia. Je dost snutno,ž
že rak. ministři exponovali se tak dalece, že pronesl
úsudek o věci, jež ještě není soudně vyřízena.
Posl
doktor
Adler
Němec
Beer
Posl Maštálek
Seitz
Praha
15
article
Rel bar. Morsey pravil v doslovu, že věci
jež uvedl posl. Němec, třeba vyšetřiti. O agresivním
jednání ústředních úřadů proti sociálním demokratům
není známo ničeho těm, kdo k této straně nenáleží
Pokud jde o otázku pojišťování soudl, že posl. Pro-
chaska nemluvil jménem strany a upozorňuje na to
že také zástupce českého klubu, jakož i zástupce ji-
hoslovanské strany rozhodně prohlásili, z. přijmou
pouze všeobecné slarobní pojištění, do něhož by byly
pojaty i nejnižší občanské Mstavy. Také ve zpravoda-
jově straně stojí značná čásť na tomto stanovisku
Zavládlo přosvědčení, že jakmile jednou bude pro-
vedeno nucené starobní pojišťování pouze pro prů
myslové, po vřípadě zemědělské dělnictvo, ne
stane se v této věci nic více. V príčině zákona o po-
jišťováni soukromých úřadníků konstatuje, že četn
kategorie obchodních zřízenců přejí si zvláštního sta-
robního pojišťování a že chtějí býti pojaty do zákona
o pojišťování soukromých úřadníků, jejž nutno zlep-
šiti. Diví se, že živelní pojišťování jest přenecháno
soukromým společnostem, které z něho těží a zdůraz-
ňuje nutnost nuceného živelního pojišťování.
Mělo by se uvažovat o otázce, neměla-li by být
výroba zápalek užíváním amorfního kostíku změ
něna v monopol.
Při hlasování byl rozpočet min. vnitra s resolu
cemi schválen.
Potom rokovalo se o pol. „Zvelebován
živností
V drobném pronejit
ranní číslo o sobě . . . za
odpoledni
. . . n2
Ve filialkách na venkovš:
ranní číslo
odpoleční .
Inserátv
plali se hotově napře
Přečplscení a inserty přijímá admial-
strace v Harianské ulici č. 3.
Tam nacházají se t4t redlskoe
tiskárna n ezpediee „Bárodnich Listů“
Eukopisy se nuvrncsjl.
Morse
Němec
Harianský ulice
16
article
Ref. dr. Hofmann-Wellenhol prohlásil
že třeba zlíditi záhy ústřední společenstevní po-
kladnu a podal různé resoluce o zřízení normativ-
ních základů k zvelebování živností, o úpravě svo-
lávání živnostenské rady a zařadění vydatně zvýše-
ných úvěrů na zvelebování živností do příštího roz-
počtu
Posl. d'Elvert přimlouval se též za ústřední
společenstevní pokladnu a za to, aby v příštím roz-
počtu byl úvěr na zvelebování živností vydatn
zvýšen
Přístí schůze bude v pátek
Tiskový výbor vyřídil §§ 15, až 24. před-
lohy. K návrhu ref. dra. Skedla byla jednollivá.
v §. 17. a 18. obsažená omezení kolportáže zrušena
K § 21. bylo usneseno, aby při odstraňován
plakátů slátními bezpečnostními úřady zavedlo se
přiměřené soudní řízení dle řízení při zatímném za
bavení pericdických tiskopisů
Příští schůze bude v pátek
Užší výbor sociálně-politického vý-
boru vypracoval předlohu o dětské práci až na se-
znam zaměstnání bezpodminečně zakázaných a po-
věřil předsedu, aby dle změn zrevidoval předlohu a
v nejbližší schůzi předložil ji členům užšího vý-
boru
Ref
doktor
Hofmann
Wellenhol
Posl
Elvert
17
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 18. března. (Rozmluvy s pa-
pežským nuneiem.) Ke včerejším struč-
ným zprávám o rozmluvě redaktora „Vaterl.“
s nuneiem Granitem di Belmonte do-
dáváme některé podropnosti. Nuncius má cír-
kevní zápověď spisu Wahrmundova za samo-
zřejmou, poněvadž takové knihy jsou zapově-
zeny eo ipso ještě dřive, než se dostanou n
index. Politické stránky aféry Wahrmundo-
vy nochce se dotýkati, poněvadž pro něho má
význám pouze otázka náboženská. Prof.
Wahrmund jest profesorem církevního (na
právnické fakultě Pozn. red) práva a proto
je prý, jak se samo sebou rozumí, zhola ne-
možno, aby i příště přednášel tento předmět.
U profesora oírkevního práva musí se předpoklá-
dati, že je katolík, kdežto Wahrmund svou řečí
a svou brožurou vysstoupil již z katolické církve.
Je kacíř a takový nemůže býti učitelem kato-
lického církevního práva. „A proto — pokra-
čoval muncius — obrátil jsem se pro-
střednictvím ministra vnějších
věeí k ministrovi osvěty se žádo-
stí, aby profesor Wahrmund by
s této kathedry odstraněn. Požadavek
tento jest samozřejmý. Nikdy na př. nebude ka-
tolieký duchovní neb dokonce jezuita jmenován
profesorem protestantského církevního právo
Totéž právo smíme i my katolíci požadovati. O
ministra osvěty neobdržel jsem dosud odpovědi,
ale nikdy neupustím od tohoto své-
ho požadavku.
Wahrmund
Praha
Belmont
18
article
Bar. Beck i min. osvěly dr. Marche
popřeli včera, že by byli prostřednictvím bar.
Aehronthala obdrželi nějakou žádost, aby
prof. Wahrmund byl z fakulty odstraněn. Dr.
Marchet vyslovil se v té věci k dopisovateli
„Pest. Lloydu“: „Obsazení profesorské stolice
neb sesazení profesora jest výhradné právo fa-
kulty, která učiní návrh, načež ministr osvěly
rozhodne. Jiní činitelé nemají při tom nijakého
vlivu, ani když běží o stolici církevního práva.
Ve věci Wahrmundově, pokud vím,
nebyl učiněn ani pokus takového
vliv u.
Ale nuncius Granito di Belmonte
trvá v nové rozmluvě, kterou měl dnes s redak-
torem „N. F. P.“ na tom, že za odstranění pro-
fesora Wahrmunda s kathedry církevního práva
vskutku požádal. Trvá na každém slově, uveřej-
něném z jeho rozmluvy ve včerejším „Vaterl.“.
Navšlivil jsem — pravil dnes — ministra vněj-
ších věcí a přednesl jsem mu žádo st,
Beck
March
profesor
Wahrmund
doktor
Marchet
Lloyd
Granito Belmonte
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Co zůstalo . . .
(Zprávu o pozůstalých apisech Svatopluka Čech
podává V. Fiajšhans.)
Projevil jsem po odehodu velikého básníka
našeho naději, že odkaz jeho národu nezůstane
zakopán jako hřivna nevěrného sluhy v evan
geliu — a dnes leží již přede mnou první seši
nového vydání Čechovch „Sebraných Spisů
nákladém Topičovým. Počínají se týmž prvním
svazkem, jako před málem desíti lety počínal
básník sám, „Druhým květem“ — a pan Topic
počíná zároveň vydávati obšírný životopis Če
chův od prof. Strojěka, jakého jsme dosud ne
měli. O obou podnicích náleží soud literární ru
brice našeho listu — zde stačí jen vzpomenouti
že přání mě nevyznělo nadarmo.
Čechory Scbrané Spisy přinesou, jak vín
laskavosti nakladatelovou, již co nejdříve také
práce Čechovy knižně nevydané. Na prvním mí-
stě jistě román Ikaros, jehož knižného vydání
tal. již potřebujeme; pak také Pátou, Šestou
Sedmu knihu menší prósy (básník sám vydaí
pouze čtyří), v nichž budou olištěny neznáme
těměř dnes feuilletony Čochovy v „Národníe
Listech“ (jako Děmon knihy, Lidumilné kapi
toly, Exotické listy atd.) i zapadlé nadobro po
vídky kalendářní (jako Maroušek ve Velkém Slo
vanském kalendáři atd.). Tam vyjde také jiste
obrovský fragment Roháče na Sioně, zapome
nuté básně příležitostné — a také celá Čechova
literární pozůstalost.
Čo
V Fiajšhans
Topičův
Topic
profesor
Strojěk
Čechův
Ikarus
Páta
Sioň
malý prósa
20
article
Ano, celá Čechova literární pozůstalost
Slovo te zní téměř jako pohádka! Tak se vžila
tradice, že Čech řekl již vše, co říci chtěl, že
se odmlčel proto, že neměl již, co by pověděl,
že úžasem naplní zpráva, že jeho pozůstalost
literární činí tisíce veršů a tisíce řádek prósy ..
Ne, Čech neřekl svého slova posledního: jak
smrt, náhle přikvačivší, nedovolila mu ani slův-
kem rozloučiti se se svými drahými, tak přerval
Deud práci básníkovu tam, kde hodlal národu
stvořiti dílo nejdokonalejší, kde chtěl povědět
vše, co myslil a co cítil.
Veršů Čechových ujal se synovec jeho, pan
V. Čech, a vyjdou postupně v „Květech“. Čte-
náře bude zajímati, že známá poslední básen
„Do světa širého“ byla myšlena jen jako prv
čásť trilogie, jejíž druhé dvě částí „Nemo“ a
Step“ vyjdou již v tomto a příštím sešitě „Kvě-
tů“. Co překvapí každého čtenáře Čechova, jest
nález komického eposu „Dívčí válka“, psaného
na totéž thema, jako kdysi „Děvín“ Šel estianu
Hněvkovského, k němuž Čech konal rozsáhla
studia. O těch svědčí i rozkošné humoristická
předmluva, v níž se vypráví, jak o Divčí válee
píše Kosmas podle vyprávění slareů, Kosmas,
jenž místo kuchařky mohl ještě se těšit vlastní
ženou, o tom svědčí i první zpěv „Přemysl vdo-
vec“, který v rozkošných verších předvádí hrdi
ny našich bájí v nedbalkách, o tom i fragmenty
zpěvů dalších — bohužel pouhé fragmenty, ne
boť přes veliký rozsah jejich zůstává dílo pře
jen troskou.
Čechův
V Čo
Nemo
Kosmas
Přemysl
Čechy
Děvín
Hněvkovský
21
article
Hlavní zájem upírá se arci na „Roháče“
díle celého života Čechova. Svrchovaně pře
kvapí čtenáře, že Čech po osmi letech přepra
coval dílo své znovu. První tři akty s předehrou
otištěné v „Květech“, ho tedy neuspokojily
rozvrhl si látku a zpracoval ji jinak. I. tu za
mýšlel ještě pět jednání; čtvrté mělo ličiti do-
byti Siona, páté soud v Praze s Roháčem. Bás
ník zamýšlel dokonce, aby řeči Vyška Račin
ského měly správný ráz a ducha vskutku pol
ského, odebrati se do Krakova a podle živé řeč
lidu opraviti a doplniti to, co tak krášně již, po
dle mínění čtenářova, provedl ve „Kvělech“
Ale při tomto novém zpracování básník přiše
pouze na konec jednání třešího. Nynější prvn
jednání (dosud nenalezené) obsahovalo asi přede
hru a prrvní akt starší práce, druhé jednání dří
vější druhé a čásť třetiho, zachovaná čásť třetího
obsahuje dokončení třetího staršího a vede dé
dál — básník tu tedy pokročil skutečně v prán
dále — ale díla nedokonal. Počítal patrně jestě
s dlouhým věkom a dlouhými lety práce —
a b
l n
m 0 —
sl n
Čechův
Roháč
Račin
Čechy
Praha
Krakov
b l můj m 0
22
article
Prósa pozůstalá léměř celá určena bylad-
feuilletonu našeho listu. Psal mi ještě 21. března
1907: „Posílám tedy konec Lidumilných kapi
tol. Pojedu-li po svátcích na jih, ještě nevím
ale delšího klidu potřebuji každým způsobem
Jak jsem Vám již psal, přihlásil bych se s no
vým nějakým příspěvkem teprve v květnu
zlepší-li se mé zdraví...“ a slib později ně-
kolikrát ústně opakoval. Ale zdraví se nelepšil
— a již nezlepšilo.
Ale slib daný měl na mysli stále. Mám
před sebou rozloženy ty veliké archy, popsané
pevným a pěkným písmem Čechovým, v nichž
uloženy jsou studie k jednollivým sklizzám, roz
pracované feuilletony, nedokončené serie a list
náš vykoná jen povinný akt piety, když široké
obci svých čtenářů předloží ty poslední práce
které pro ně Čech chystal. Počneme co nejdřive
s pravidelnou publikací těchto feuilletonů Če-
chových.
Čechův
Čechy
23
article
Jsou dvojího rázu. Čech stále se chysta
k podrobnějšímu popisu svého života. Otiskova
úryvky z dob mládí v odpolednících našeho
listu (dvaadvacet feuilletonů r. 1893 pod ná-
zvem „Z dávných vzpomínek“) a pro totéž míst.
chystal své obrázky „Před půlstoletím“, kde po-
pisuje Prahu let šedesátých, a (bezejmenně) zá
pisky ze svého života r. 1873. Líčí v nich vznik
Adamitů a základní myšlenku básně. Je to kon
fese básníka — velmi zajímavá tím, že o zá
kladní myšlence Adamitů psali skoro všichni
literární hiistorikové naši, Zákrejsem počinaje
Arne Novákem konče — a že arci všichni hle-
dali ji jinde, nežli skutečně je. Čech končí svou
zmínku o Adamitech, authentickou, slovy: „stů
to zde jako malá ukázka povrchnosti, s jakou
se někdy recensuje
Jiného rázu, nežli tyto autobiografické, jsou
črty humoristické a satirické. Z nich „Stinla
„Z našich ctnosti“ nejsou dokončeny; obsahuj
jen náběh a začátek. Zánisky „Z denníku prů-
měrného člověka“ počal Čech psáti krátce pře
svými 60. narozeninami, ale nepokročil přes zá.
pisek první. Misto této myšlenky později zaujala
nová: „Zápisky českého Epimenida“, jichž ně
kolik feuilletonů je vypracováno (poslední are
necelý), ale serie arci není ukončena. Je to pa
trně poslední práce Čechova; píše v úvodě
starci „dvaašedesátiletém“ a konči uprostřed
věty dojemn mi slovy: „musím býti uchystán
Otiskův
Zákrejs
Novák
Čo
Čechův
Čechy
Praha
český Epimenidés
24
article
Kromě těchto praeí je v pozůstalosti velik
řada návrhů a náčrtků, někdy trojích a čtverých
pro serie našich feuilletonů. Je na nich všude
viděti úzkostlivou svědomitost a čtenář žasne
jak pracné byly ty drobné feuilletonky Děča-
novy. I v tom, co bylo básníkem odmítnutoa
čeho Čech nevytiskl, je tolik vzácné srdečnos
a šetrné ironie, že otvírá pohled hiluboko d
duše autorovy.
Jak zajímavé je na př. místo z Lidumilnýel
kapitol, jež později Čech vyjádřil jinak! Píše
tu o svých dopisech toto: „Nejsem tak ješitným.
abych se domníval, že bude kdysi shon po mých
dopisech. Zabloudi-li k nim přece něčí sběratel-
ská vášeň, litují ho napřed. Vždy spatřoval jsen
zlomyslnost osudu v tom, že mne upoutal k po
volání, kteréž se neobchází bez hojné korespon
dence a vzdoroval jsem mu alespoň krajní ne
dbalostí, s jakou jsem odbýval toto odvětví sve
činnosti. Přestával jsem na tro š ee
nejautnějších slov a kde okolnosti ne-
zbytně vyžadovaly několika nadpočetných
vzletnějších nebo srdečnějších
řádků, sáhalo se prostě k zásob
ustálených rčení, všeobecným užíváním
pro takové významnější a tklivější případy dávne
osvěděených. Dopisy pokládám přímo z a po-
slodní místo, které by se mi hodilo ku pro-
jevům mého vnitřního života a kdo by z niel
posuzovati chtěl moji bytost, klamal by s
nadobro...“ Kdo vzpomene, jaké množstv
dopisů Čech rozeslal, jak byl přímno plašen ne-
odbytnými dopisovateli, aby dostali autograf
pochopí úplně pravdu slov Čechových — ale
ocení ještě více jeho jemný takt, jeho vůli ni-
komu neublížiti, když v otisku místo potom byl
změněno... Seděl jsem včera s kýmsi, kdo d
svých listů vkládá celou duši a kdo jako vzácné
relikvie chová srdečné a vskutku milé listy Če-
chovy: jaké ustrnuti, když jsem upozornil n
tato slova Čechoval
Čo
Čechův
Čechy
25
article
Ne vždycky arci Čech sahal k frasím; k ta-
kovým srdečným listům náleží malá „korespon
dence“, kterou Čech vedl 1879 se Servácem
Hellerem při vzniku svého Kandidáta nesmrtel-
nosti. Otázky Čechovy jsou psány drobrým kali.
grafickým písmem zažloutlým, odpovědi Helle-
rovy ráznými velikými černými písmeny. Tato
„korespondense“ (bez data a místa) zní:
„Milý Bůcil
Prokaž mně službu. Mám před tím svým
prvním románem strach a prosím Té tedy snaz-
ně, abys přiložených 6 stránek jen tak na rychlo
přelétl (budeš s tím za 1/4 hodiny hotov) a mně
pak kratičkou odpověď na následující otázky
připsal:
1. Mám předmluvu zcela vynechati neb asi
na polovici zkrátiti, čili ji nechati jak je?
Odpověd: Nech všechno, jak jel
2. Mám setrvati při tónu, jakým začíná
první kapitola, či radil bys mi pro pokračování
(poněvadž ovšem začátek již měniti nelze) způ-
sop jiný?
Odpověď: Zůstaň při začatéml
3. Budí-li děj toho začátku interes pro dalši
vypravování v čtenáři čili nic?
Odpověď: Žádná starostl Jen dálel
NB. Korektura není ještě zcela provedena
tou se nezdržuj-
Kdybys mi odpovědi tyto po služce ješté
dnes odpoledne laskavě poslal, zavděčil bysi se
velmi svému S. Č.
Na důkaz, že jsem četl, částečná
korektura na všech stranách. Tvůi
Bůci.
Myslím, že naši čtenáři poučí se lépe z vlast-
ních slov Čechových, nežli z drobných těchto
výňatků. Počneme s otiskem jich příští týden;
nebudeme při nich arci redaktory, nýbrž jen vy-
davateli — bude naší starostí pouze otisknouti
to, co Čech napsal a jak to napsal. Práce Če-
ehovy už vůbec asi dávno nikdo se neodvážil
měniti..
ealen
v olao
ou dalal
Heller
Čechův
Hell
Čo
Čechy