1
article
nost, zdali vše, co vypravuje, je také podobno
pravdě. Ale vypravuje znamenitě a leckdes naleznete
zajímavý rys, svědčící o bystrém pozorování.
* MUDr. Vojtěch Mrázek, Engadinem.
S četnými vyobrazeními, panoramou i mapkou.
Nakl. Hejda Tuček. Autor provádí turistu
pacienta tímto proslaveným alpským údolím, boha-
tým přírodními krásami, v jehož svěžím, čistém
vzduchu takřka rázem se obrozují síly znaveného
nervstva a přemnohý chorý organismus křísí se
k novému životu. Nejprve v povšechném rozhledu
podává náčrtek horopisný, líčení klimatu a vegetace.
léčivých stránek Engadinu, zapomenutého nárůdkua
poměrů dopravných, načež podává nárys místopisný
a praktické údaje cestovní. Knížka jest zároven
praktickým cestovním průvodcem, jenž obsahuje vše,
čeho je turistovi třeba.
* MUDr. Otakar Zuna, Bolení hlavy.
Bibliotéka lékařských spisů populárních, red. MUDr.
B. Panýrek, sv. V. Nakl. Hejda Tuček. Po-
jednání populárné, přiměřeně stručné, dokazuje
především neúčinnost, ba škodlivost různých pro-
středků, doporučovaných jako léku proti bolení
hlavy. Na to probírá jednotlivé příčiny bolestí
hlavy, jež jen v nejvzácnějších případech jsou
samostatné, z pravidla však spíše příznaky jiné
choroby, již lze odstraniti toliko po svědomitém vy-
šetření lékařském. Autor snaží se objasniti širsím
vrstvám věc, jež dosud nedobyla si u nich ani zna-
losti nejpovrchnější.
MUDr
Mrázek
Engadin
Hejda Tuček
Zuna
Panýrek
Engadin
2
article
Z českých listů.
* »Lumír« přináší vzpomínku na ruského spiso-
vatele Michajlova, nedávno zemřelého, jehož smutný
osud a skon v bídě a zapomenutí působí vskutku
trudným dojmem. Tím trudnějším, že byl jednou
z těch četných obětí hrozné literární bídy, toho
řemeslného, nouzí vynuceného, bezradostného tvo-
ření, při němž duše místo svých nadšených vidění
zří jen počet stran, které musí vyrobiti, počet my-
šlének, které musí z vypráhlého mozku vynutitia
diktovaný úkol, jenž musí býti stůj co stůj vykonán.
»Toho dne, kdy poznal, že musí k zajištění existence
míti něco pevného, že volné literáctví ho neuživí, od
toho dne, kdy došel k závěru, že musí se státi
redaktorem s pevným platem . . . od toho dne po-
číná úpadek jeho.« Jsou povahy, jež nesnesou těžké
řemeslné, mechanické práce literární, která pak ze
slavného autora, k němuž pohlížejí po mnoho let
s úctou zástupy mladých nadšených stoupenců, na
konec učiní zapomenutého, přežilého, vyčerpaného
ubožáka.
Michajlův
3
article
Drobný detail ze života Tolstého zachycuje
»Zvon«: Tolstoj byl na počátku v létech 1860—1862
smírčím soudcem, nesledoval ještě princip neproti-
vení se zlu, horečně se zastával práv mužíků právě
osvobozených proti statkářům, byl statkáři obviňován
ze strannictví, na konec, prý pro nemoc, úřadu
svého sproštěn.
* Ve Slovanském Přehledu referuje Marin ze
Zábřeba o plánech k oslavě čtyřstaletého trvání
chorvatské literatury, již chystá »Družstvo chorvat-
ských spisovatelů po návrhu redaktora dra. Dežmana.
Má býti především zobrazen vývoj chorvatské litera-
tury výstavou, monografiemi, přednáškami a divadel-
ními cykly. Po druhé jedná se o slavnosti, sjezd
spisovatelů, schůze atd. nejen v Záhřebě, ale v celém
Chorvatsku. Nejdůležitější částí programu však jest
založení trvalých institucí, jako jsou lidové knihovny
letní divadlo v Záhřebě, »Dům spisovatelů« a p.
Referent uvažuje o příliš rozsáhlém úkolu, jenž má
býti řešen, a navrhuje omezení tak, aby jen poslední
čast se provedla, ale za to důsledně a energicky v plném
rozsahu, podávaje zároveň praktické řešení.
* V Rozhledech píše J. Patočka o »umělecké
výchově«, navazuje na Lichtmarka, o němž jsme
svým časem přinesli referát a applikuje případně
jeho idey na naše poměry, dávaje praktické a dobré
návrhy, jak rozšířit mezi našimi žáky dobré a účinné
umělecké produkty české v laciných vydáních. Našim
vychovatelům mládeže poskytne článek ten dosti látky
k přemýšlení.
Čtenář.
Tolstý
Tolstoj
Dežman
J Patočka
Záhřeb
Chorvatsko
dům spisovatel
4
article
Slovanské spisy-
5
article
* Dopis z Krakova. Polský Mácha. K
75leté ročnici úmrtí Antonia Malczewského
(1. květen 1826.)
Jsou autoři, kterým do celé řady skladeb nezdař
se dát všech složek svého tvůrčího bohatství, aspor
příb ižně je vyčerpávajících.
Jsou jiní, kteří do jediného díla dají se celí
Dílo je pro ně zrcadlem, v němž se všecky nitky
jejich života sbíhají, jedna vedle druhé, hotové
pevně semknuté. To jsou díla historické váhy, vy-
soce zhodnocená, ideově vyvrcholená.
Český Mácha a polský Malczewski jsou
typy takového synthetického autora. Mácha napsa
»Máj«, Malczewski »Marii« a v nich jsou oba celí
ostře vyhráněni.
Literární dílo Malczewského není číselně bohaté
Jediná, neveliká báseň je udává a zároveň vyčerpává.
Je zachováno několik zlomků mimo ni, ale ty pro
svého autora, ani pro literární historii nemají vý-
znama. Leda jako kusé dokumenty pro jeho tvůrč
vývoj. Z nich je »Oda do wojny« chronologicky as
první a drobná prósa, nadepsaná »Zodróž« (Cesta)
řadu zlomků uzavírá. V »Zodróži« jsou některé
psychologicky šťastně vypozorované detaily, na nichž
už viděti vyškoleného a vybojovaného poetu. Analy
suje v ní autor duševní stav ženy, která ve 40 letech
ztrativši muže, po některých vnitřních zápasech po-
zná, že jen, věnuje-li svůj další život všecek umění.
překlene rozevřenou ránu ve své duši. Srpnová pří-
roda, bledé květy a suché trávy, sluncem upálené,
jsou jí v její duševní krisi obrazem lidského života
i jejího vlastního srdce. Ve svatyni Apellina, tichéa
chladné, nalezne ztišení svých krvácejících nervů.
Mácha
Antonius Malczewski
Malczewski
Marie
Krakov
6
article
Celé literární dílo Malezewského leží na ostrém
rozhraní dvou světových nazírání: klassického a ro-
mantického. Na jeho díle, a před tím ovšem v jeho
duši, se odehrál dlouhý a zásadní zápas obou veli-
kých theorií. Triumíy anglického Byrona vrhly i na
živgtní práce Malczewského mnohý pablesk. »Marya-
jest, ideově i formálně, první polskou básní, tvořenou
v genru a duchu čistě byronovském. Vedle prvních
dvou malých sbírek Adama Mickiewicza, lépe sou-
běžně s nimi, byla pak směrodatným průkopníkem
polské národní poesie, jsouc širokým přílivem
čerstvých myšlének a odrazem časových hesel. Nedal
tedy Malczewski na sobě dlouho ležet těžké váze se-
šněrovaného klassicismu.
Zejmena dlouhý pobyt ve Francii a v Italii měl
trvalý vliv na utváření Malezewského tvorby. Na
každém novém kroku zde hmatal myšlenkový zvrat
od starých náboženství do materialismu a theismu
XVIII. století, v umění triumf citu a fantasie na
místě formalismu a v politice svěží proudy, tekoucí
ve shodě se snahami o znárodnění literatury a umění.
Byron
Mickiewicza
Malczewski
Francie
7
article
Ve Francii ještě jasně zářil duch Jana Jakuba Rous-
seaua. Hluboké náměty směle a přímo vyjádřené
»Novou Heloisou« nejen na »Wertherovi« a »Gu-
stavu« nalezly svůj odraz, ale ani na autora »Marye-
nemohly nepůsobiti. R. 1820 vyšly poesie Lamarti-
novy a první ódy Viktora Huga. Waltera Scotta čítal
Malczewski zvláště po svém návratu z cest. O jeho
znalosti T. Moora svědčí citát v doplňcích k »Maryi«.
Ale nejsilněji a i nejtrvaleji podlehl vlivu Byronovu.
V celé stavbě »Marye« v některých uměleckých de-
tailech, jako v bohatém stylu je patrné přímé za-
sáhnutí Byronovo. Silně vtírá se srovnání »Marie«
s Korsakem nebo Larou. V obou je nápadná shoda
některých básnických obratů, výrazů, figur a fikcí,
formálně stejně budovaných. I celé sceny, úmyslná
nejasnost v dějovém rozvoji, časté přenášení děje
s místa na místo, propletané buď přírodními popisy
nebo lyrickými passážemi, trochu reflexivně zabar-
venými, má u Malczewského na svědomí asi Byron.
Jan
Jakub
Rous
Hug
Walter Scott
Malczewski
T Moor
Byronův
jíttaily
Marie
Korsak
Lara
Byron
Francie
Lamartnov
8
article
Ale při tom jest »Marye« do značné míry dílo origi-
nelní, vynikajíc uměleckou uceleností a důsledností
i v ději i v kresbé postav, věrným historickýma
místním námětem, životnou pravdivostí v malbě citů,
čistě náboženským směrem a řadou samostatně tvo-
řených zauziení i řešení.
Malczewski, vychovaný v zásadách přesně nábo-
ženských, i sám ve víře hledal posily a útěchy, když
se ho silněji dotkla necitelná ruka osudu. Smutek
v »Maryi« není výlučně byronovský. Jeho převáž-
ným zřídlem byl jeho vlastní životný smutek. Také
milostné city kreslí básník s takovou pravdou a si-
lou, že nemohl při nich nečerpati ze zásoby vlast-
ních dojmů a vzpomínek, k nimž materialem byl
mu pobyt ve Varšavě před napoleonskými válkami
a poměr s kněžnou Fryderykovnou a s Rucinskou.
Psychologické analyse, čistotě a smělosti v kresbě
naučil se Malczewski od současné literatury fran-
couzské a anglické. Talent i esthetické studie vedly
ho k názoru, že nejen poetická dikce, nýbrž i obsah
a řešení daných problemů mají být převážně národní.
Malczewski
Varšava
9
article
Proto v souhlase s časovými proudy (v Anglii Walter-
Scott na př.) bedlivě studoval domácí historii a z ní
bral i některé motivy pro svoji tvorbu. Teskná, za-
dumaná příroda ukrajinská výborně odpovídala smu-
tečnému naladění poetově. »Nenaleznete — psal
Niewcewiczovi v dedikaci — ve svých poesiích toho
půvabu, který tak dobře dovedete vkládat do svých
vlastních; teskné a jednotvárné se Vám budou zdáti,
jako ta naše pole a moje duše.«
Vnitřní stavba »Marye« jest jednolítá, zaokrou-
hlená a umělecky ucelená. Dovedně nakupené kon-
trasty tomuto vývojovému stupňují do značné míry do-
jem básně. Charakteristickou je pro Malczewského jeho
záliba v měkké plastičnosti linií, stejně malířské.
jako poetické. V každém verši skoro tají se barevné.
jemně zladěné obrazy, vysoké umělecké ceny. Sty
a jazyk není všude stejně uladěn. Kde ovládly duši
básníkovu city silnější, promítly se mohutněji i vý-
razem.
Walter
Scott
Anglie
10
article
Národní cena »Marye« jest veliká. V postavách
Miecznika, Kosaka a z části i Marye zosobněny
všechuy národně charakteristické rysy polské po-
vahy. Děj položen do začátku XVII. století, jehož
celkový a velmi přehledný relief široce a tvrdými
čarami nastíněn. Jednotlivé výjevy z bitev a z vá-
lečných pochodů jsou podány s takovou přesností.
že nemají nádechu zfalšovaného romantismu. Věrně
odpozorované přírodní partie jsou pro ukrajinské kra-
jinky typické.
Miecznik odjel do války se Švédy. Za jeho ne-
přítomnosti žena navázala styky mezi svou dcerou
Maryí a Václavem, synem bohatého vévody. Končí
to tajným sňatkem. Když se Miecznik vrátí, jest jeho
žena mrtva a vévoda, dověděv se o sňatku svého
syna, na jehož rodinném erbu zakládá i jeho štěstí,
všemi prostředky pokouší se o násilné rozvázání
pout. Pošle Miecznika se synem do nových bojů.
Maryu dá najatými vrahy utopit v rybníce. Václav
po návratu pln zoufalství, prahne po pomstě, zatím
co Miecznik v modlitbě hledaje stíšení, umírá na
dceřině hrobě. Takový jest dějový rámec, v němž
Malczewski mistrně umístil celou klaviaturu vnějšího
i niterného dění, od vřavy válečné až do poeticky
líčené lásky dvou srdcí. Báseň jest obetkána hlubo-
kým pessimismem, individualním básníkovu nazírání
na svět a na život. Veliká váha přiřknuta však moci
náboženské víry, která tragiku osudu uvolňuje, nej-
těžší smutky utišuje.
Miecznik
Švéda
Marye
Václav
Kosaka
Miecznik
11
article
Kresba postav jest z nejsilnějších stránek práce.
Miecznik vylíčen jako šedivý stařec, jenž celý život
protrávil ve válečných srážkách, slouže potřebám
vlasti. Povahu má otevřenou, sdílnou, ale snadno
vznětlivou a v nejspodnějším pozadí hrdou a šle-
chetnou. Do husté sítě tajemna je zakuklena postava
vévodova, vězněná ve starém, oprýskaném zámku,
s gotickou branou, v přepychu, obložená bohatstvím
a stíny slavné minulosti. Na ní jest přímý vliv By-
ronův nejpatrnější. Vévoda je tvrdý, nepřístupný,
ukrutný, ale za vnější maskou leží doutnající lid-
skost a — svědomí. Mužný, bojovný, pracovitý a
tělesně silný Václav jest pln lidského zanícenía
snadno dává se uchvátit návaly citu, jsa hotov krví
a ohněm proklestit si cestu k milované ženě. Maryu
autor představil jako ženu ideální, duší více obrá-
cenou do nebe než k zemi. Její láska jest smutná,
slzami potřísněná, beznadějná. Ráda chodí do tichých
měsíčních nocí hrát své tklivé, smuteční melodie.
Bolest pije zvolna, ale jistě, z jejího zdraví. Nábož-
nost, šlechetné a dojemné přivázání k otci i k Vá-
ciavu jsou její ideálné rysy.
Nápadný je subjektivism autorův v »Maryi«,
Jako na širých pláních tiché Ukrajiny rozložil se
jemný smutek v srdci autorově, smutek, ve kterém
už všecko světlejší a vysoké zemřelo. Myšlénka na
smrt, úvahy o smrtelnosti ivšeho lidského ovládají
zklamanou duši autorovu a dodávají rázu vší básni.
Václav Dresler.
Miecznik
Mužná
Dresler
Ukrajina
12
article
Ze slovanských listů.
14
article
* Orgán knížete Meščerského »
otiskl zajímavou stať za příčinou odhalení pomníku
Bismarkova, ve které přirovnává Bismarka — k Tol-
stému. Oběma velikánům dostala se za úděl světová
sláva. Šťasten prý ten národ, jenž vydává ze svého
středu Bismarky. Ale může-li se nazvati šťastným
národ, jenž vyslal na světové kolbiště současného
Tolstého? Nehledíme-li na nesčetný zástup jeho
ctitelů, kteří hlásají jeho slávu po celém světě,
musíme prý odpověděti k dané otázce záporně. Oba
slavné muže sbližuje sláva, ale rozlučuje je nadobro
význam a smysl jejich činnosti. Bismark stal se
jedním z geniů svého národa tím, že celý život
věnoval tvoření a sesílení toho, co v druhé části
života svého horlivě potírá Tolstoj. Bismark utvořiv
jednotné Německo pod vládou Hohenzollerů, vzkřísil
k životu kult patriotismu, kult monarchismu, kult
vojenské síly, kult národní práce, kult národní my-
šlénky a svému lidu jeví se jako hrdina velikého
eposu, jenž volá k svému národu živými slovy:
buďte Němci, buďte Bismarky nebo, což je totéž:
pracujte, namáhejte se a služte k slávě a blahu ně-
mecké vlasti.
Tolstý
Tolstoj
Hohenzoller
Němec
Tolo
Německo
15
article
* »Matica Hrvatska« vydala krásnou publikaci
»Spomen cviece iz hrvatskih i slovenskih dubrava«,
V první části nádherné vypravené publikace nalezáme
článek professora T. Smičiklasa o padesátiletém pů-
sobení jihoslovanského mecenáše biskupa Štross-
mayera, jejž oslavují vzletnými verši též Ivan Truski,
G. Martic a Slovinec Simon Gregorčič. Druhá část
obsahuje příspěvky všech čelnějších spisovatelů chor-
vatských a slovinských, tak že kniha jest zároveň
pěkným pomníkem shody slovinsko-chorvatské. Obsa-
huje též 18 uměleckých příloh a 29 obrazů v textu.
* »Cp a apyra« přináší v posled-
ních svazcích obšírný životopis archimandrita Gera-
sima Zeliče a dva původní romany »Milan Narandžié
od Jakova Igajatovice a »Porušeni ideali« od S. Rom-
Slavjanin.
kovice.
T Smičiklasa
Štross
Truski
G Martic
Simon Gregorčič
Narandžié
S Rom
Slavjanin
Gera
Matica Hrvatsko
Jakův Igajatovice
16
article
Z oizích revuí-
* Vicomte George d'Avenel dospěl ve své studii
»Mechanismus moderního života« uveřejňovanév
»Revue des deux Mondes« k zajímavé
kapitole o divadle. Mašinerie, dekorace a kostumy
divadelní jsou vděčnou látkou duchaplnému autoru.
Další kapitola o vlastním životě divadelním bude asi
poutavější.
* R. Ehrenberg píše do »Deutsche Rund-
schau« serii článků »Vznik a význam velkých
jmění«, v níž dospěl k vylíčení vzniku domu Roth-
schildů. Zakladatel dnes tak mocné rodiny, Meyer
Amschel Rothschild narodil se roku 1793 jako syn
chudého žida frankfurtského a byl určen již od muiládí
za rabína; nedostudovav stal se směnárníkem. Jeho
štěstí založila nahodilá okolnosť. Byl hessenskému
princi představen právě ve chvíli, kdy tento hrál
šach. Princ byl v úzkých, Rothschild dovolil si po-
raditi výborný tah, princ vyhrál a rázem oblíbil si
mladého směnárníka. Od toho dne byl Rothschild ve
styku se dvorem hessenským a od toho dne začala
stoupati i politická moc jeho domu. Vývoj domu
sleduje autor studie do podrobna.
Dvě pěkné národopisné studie přináší »Glo-
buse: o představě lidské duše jako ptáka u různých
národů (autor J. v. Negelein uvádí též slovanské
názory) a jako o nevyjasněném dosud významu velmi
rozšířeného tance v maskách u západoafrických
Mr. Penn,
kmenů.
George d ' Avenel
R Ehrenberg
Meyer
Rothschild
Negelein
Deutsche runda
dom Roth
17
article
Bibliografie.
* Václav Brožík. Prémie »Zlaté Prahy«.
Nakl. J. Otto. Sešit druhý. Velký dřevoryt »Poli-
tikáři na vsi« na dvojitém listě, reprodukci »V před-
síni velmože«, tónový tisk »Děti v lese«, obraz »Se-
villanky« a skiza »Zápas s býky«. Velký foliový
formát.
Drobnohledné a drobnolučebné
vyšetřování močových sedimentů. Napsali
prof. dr. Fr. Kratschmer, c. k. generál. štáb. lé-
kař a Mag. pharm. Em. Senft, c. k. officiál vojen-
ské lékárny. V komisi c. k. univers. knihkupectví
Bursíka a Kohouta v Praze. Barvotiskové tabule.
* Časopis Museálnej slovenskej spoloč-
nosti. Rediguje A. Sokolík. Roč. IV. čís. 3.
Turčiansky sv. Martin. 1901. Tlačon Účastinárského
spolku.
*Sborník Museálnej slovenskej spo-
ločnosti. Roč. IV. čís. 1. Řediguje A. Sokolík,
tajomník. Turč. sv. Martin 1901. Nákladem vlast-
Má bohatý obsah. Vyjímáme: Príspevky k de-
jinám umenia na Slovensku, napísal Ján Slávik a
Miestopisné úryvky z Gemera, podává Julius Botto.
* Časopis pro pěstování Matematiky a fy-
siky. Rediguje Aug. Pánek. Roč. XXX. V Praze.
Nákladem Jednoty mathematiků. 1901.
* Herberta Spencera Filosofle sou-
borná. U výtahu F. Howarda Colinse. Přeložil
prof. dr. Em. Peroutka. Výboru nejlepších spisů
kniha XV. V Praze. Nákladem Jana Laichtera. 1901.
ním.
Brožík
Otta
profesor
doktor
Kratschmer
Mag
Senft
Bursík
A Sokolík
svatý . Martin
Slávik
Miestopisný
Julius Botto
Aug
Pánek
Herbertus Spencer
F Howard Colins
em
Peroutka
Laichter
Praha
Francie
Slovensko
19
article
VILÍMKů
VILÍMKů
na r. 1902. Redigoval FR. S.
PROCHÁZKA. Právé vyšel. Při-
náší boh. obsah humor., jak slo-
ves. tak illustr. a několik set vtipů a žertů, humoresky
atd. Ze spousty krás. illustr. čel. česk.illustrátorů uvádí-
me zejm. secessní kalendarium v barv. prov. od A. Schei-
nera. Cena 60 kr., pošt. 65 kr. Naklad. J. R. Vilimka v Praze.
S Procházka
A Schei
Vilimek
Francie
Praha