2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
18. března 1908 Císlo 77.
Císlo 77
4
article
celá skvělá řeč obhajovací byla vytištěna, ovšem
s leskavým vypuštěním onoho úvodu... A pak —
není to ani diplomatickým, uváděti porolcům na
pomět, co vše o vzácné osobě obžalovaného bylo
napsáno. Mohou si upozorněním tím vzpomenout
na ledacos, o čem při přelíčení nebyla řeč.
Konečně dlužno ještě dotknouti se netrpělivosti
jednoho z pánů poroiců, kterému zdála se řeč obháj-
cova tak dlouhou, že žádal o její zakončení. Je jisto,
že čestný úřad porotců není nikterak příjemným,
ale nelze připustiti, aby obhájce na svých právech
byl zkracován a to, i kdyby pronášel „obstrukční““
sodmihodinovou řeč.
Tolik k přelíčení s Rudolfem Mullerem.
Plaidoyery zahájeny byly včera po půl desáte
hodině depolední.
Veřejný žašobce, substitut státního návladniciv
dr. Kazhan, vylíčil v úvodu řeči své minulost Mälle
rovu a poukázav na styky jeho v lepších dobách
s kruhy šlechlickými, dovodil v souhlasu dle obža-
loby, jak v horších dobách uměl ze styků těchto
těžiti. Finanční nesnáze, vzniklé zvyklostí vésti ná-
klahý živol, přivedly posléz Mülera na nopravou
cestu. Elegantní vystupování získalo mu důvěru, jak
tomu bylo v případu Sterzlově i Zahálkově. Posléz
odvážil se i dále, nastrčiv třetí osobu za předslavitele
hr. Thuna, aby tito způsobem zhodnotil smněnky
jinak podezřelé provenience. Veškeré jeho jednání
v tom směru směřovalo ku poškození důvělivých.
tak, jak vylíčeno v žalobě. Z toho důvodu a v tom
smyslu položeny byly porotcům otázky, jichz. při-
svědčením učiněno bude spravedlivosti zadost.
Muller
doktor
Kazhan
Thun
Mälle rov
5
article
Obhájce dr. Salařik uvedl, že prý veřejně mínění
zaujalo proti Müllerovi předem stanovisko nepřízni-
vé, ličic pouze stinné stránky jeho jednání a že dru-
hým nopříznivým pro Mallera momentem jest, že
vlhslně dva veřejní žalobcové proti obviněnému
vystupují. Neboť předseda v průběhu přelíčení zvlášt
prý akcentoval okolnosti žalovanému přitěžující. Take
předběžné vyšelřování nebylo správně vedeno, nebo
vzal byl prý při něm zřetel na vše, co svědčilo prot
žalovanému, ale na nic, co svěděilo pro něho. Zdů-
vodnění žaloby samo sebou je slabým. Opírá se na-
jmě o dubiosní, tolikráte již kompromilovaný výrok
znalců písma. A to nemůže býti nijak směrodatným
pro posouzení pravosti podpisů na směnkách. Ze
Maller peněžní agenty, v daném případě Sterzla ne-
seznámil s hrabětem Thunem (byť i domnělým), není
nic divného. Kavalíři velmi rádi plijímají peníze, ale
neradí přicházejí do osobních styků s peněžníky.
doktor
Salařik
Müller
Thun
6
article
Z toho důvodu přirozeně obraceji se na sprostředko-
vatele, kteři zase, aby nepřišli o provisi, jež jest jejich
jediným výdělkem, úzkostlivě se chrání peněžní pra-
men prozradit.
V delší stati řeči své dokazoval obhájce, že Mdl-
ler nežil nad své poměry, jak žalobou líčeno. Přede-
vší na ztrátě otcovského jmění neměl vlivu snad
lehkomyslný způsob živola Můlerova, jako krise
průmyslu cukrovarnickém lehdy panující. Co se pak
milostných poměrů jeho týče a zvláště předhůzky
měl dvé milenky najednou, dlužno tvrzení to uvésli
na pravou míru. Známost s tanečnicí datovala se od
roku 1895 a trvala plných deset let. Tato žena byla
vlastně dobrým andělem Müllerovým, jak n
jevo vychází z čelných, soudu předložených dopisů
v nichž ho prosila, aby zanechal lehkovážného způ
sobu života. Ba ona dokonce, když upadl do kon-
kursu, dala mu veškeré své úspory k disposici.
dala mu šperk v ceně 50.000 korun, který jako so-
lová tanečnice před tím byla dostala. Pokud druhé
jeho milenky se týče, udržoval s ní styky až v po-
slodní době a peněžní oběti jeho v tom směru nebyly
nikterak enomnními.
Müllerův
7
article
Na to obrátil se obhájce ku provádění důkazu
že Müller sám slal se obětí podvodníka, který vy-
dával se mu za hraběle Thuna mladšího. Jsou přece
známy případy, že podařilo se bezpočtukráte podvod-
níkům vydávati se delší čas za vznešenou nějaskou
osobnost a vystupovati pod cizím jménen. Vzdyí
sám následník trůnu stal se jednou obětí takového
podvodníka. Je jisto, že Salášek zabýval se peněž-
ními obchody a že hrabata Schirndinga Sch ön-
born ho vyhledávali za účelem půjček. Obháje
jest velmi nápadným interes, jaký jevili Schirnding
B. Schönborn o falešné směnky hr. Thuna... Je pře-
ce známo, že kavalír má veliké dluhy, které neza-
platil a že Bedřich hrabě Schönborn nadělal dluho
na čtyři milieny a způsobil, že na jmění olcovské
musil býti vyhlášen konkurs.
Konečně dlužno uváziti, že Müllerovými obchody
tak dalece nikdo poškozen nebyl. Soud nemá příčiny.
aby lichváře — a těmi oba peněžníci ne-
sporně byli — bral do ochrany! Ostatně tajem-
ník Zahálka s Müllerem vůbec nejednal a byl-li po-
škozen, byl poškozen Sterzlem, který za onen obchod
vzal na sebe zodpovědnost. Pojednávaje o t. zv.
sklepních směnkách, uvedl obhájce, že i slušnými
lidmi bývají dávány v okamžité peněžní tisni do
oběhu a nikoho nepapadne se nad tím pozastavovat.
Obhájce sám zná jednoho místního továrníka, který
po leta již tak zv. sklepními směnkami manipuluje
Müller byl by celou záležitost jistě dal do pořádku,
kdyby nebyl býval předčasně zatčen.
Müller
mladý
Vzdye
Salášek
Schirnding
Schönborn
Thun
Bedřich
Müllerův
Zahálka
Sterzl
Schirnding B
8
article
Při nastalé pomlěce obhájcově došlo k intermezzu-
v porotní sini poněkud neobvyklému. Jeden z po-
rotců obrátil se k obhájci slovy: „Pan
doktore, mluvíte už trochu dlouho — “
Mezi oberensivem vzbudila tato poznámka při-
rozeně vzrušení. Předseda pak přerušil líčení na de
set minut, načež obhájce ještě asi v půlhodinné
řeči dokazoval, že Maller byl by všechno urovnal
kdyby nebylo učiněno na něho trestní oznámení
Usuzuje, že šestiměsíční vazbou dostatečně již by
potrostán, poukázal ještě obhájce na to, že v př-
padě kladného výroku poroty byl by soud nucen vy-
nésti rozsudek, dle kterého by byl Muller odsouzen
do těžkého žaláře na 5—10 let dle sazby zákonné
Žádal pak porotce, aby klienta jeho žaloby sprostili.
Předseda, vrchní rada z. s. Köhler na počátku
rosumé ohradil se proti výtce obhájcově, jakoby byl
během líčení nechoval se objektivně. Pak zrekapilu-
loval celý průvodní materiál zevrubně a důkladně.
Porada porotců trvala celou ho-
dinu.
Za velkého napjetí obecenstva, jehož bylo v po-
rotní síni tolik, že stálo mezi olevrenými dveřmi, až
na chodbůch — přečetl vrchní porotce verdikt
Na první otázku, týkající se případu se-
kretáře Zahálky, odpověděli porolcové sedmi
hlasy záporně.
Na druhou otázku, týkající se případu Sterzlova
odpověděli však deviti hlasy kladně, vylou-
čivše škodu nad 600 korun.
Ostatní tři otázky hlavní (viz odpolední vydání
listu) a eventušlní většinou hlasů zamítli
Po králké úradě vynesl pak soud rozsudek
jímž odsuzuje se Rudolf Müller do těžkého ža-
láře na dobu žesti měsíců.
Müller po oblášení rozsudku sklesl na lavici a
zakryl si obličej. Pak, poradiv se s obhájcem chledni
zmateční slížnosti, dal se odvésti postranní chodbou
z porolní síně, aby nemusil se setkati se známými
Maller
Muller
Köhler
Zahálka
Sterzlův
9
article
Véstník živnostenský a dělnický.
Véstník živnostenský a dělnický.
* Suolečonsivo hodinářů a příbuzných řemesel
v Praze bude miti schůzi výboru dne 19. března
t. r. o 8 hod večer v místnosti společenstva.
* Odhorné přednášky pro gralický průmysl. Ve
čtvrtek dne 19. a v pátek dne 20. března t. r. vždy
o 7. hodině večerní bude ve dvoraně uměleck
průmyslového musea (na Sanytrové ulici)
přednášeti p. inž. R. Urban, náměslek přednosiy
chem. odděl. technol. musea o lechnikách Iotografi
ckých a reprodukčních Přednášky ty, určené pro
odbovniky, zaměslnané v závodech grafických, budou
provázeny výslavou prací c. k grafického učiliště ve
Vídni. Po obakráte bude přístup úplně bezplatný.
Jednota průmyslová, zavdavší, jak známo, podnět
k lěmlo odborně naučným přednáškám a výkladům.
upozorňuje na ně důtklívě odborníky, aby vděčná
jejich účast na novo přispěla k utvrzení instituce
odborně poučných přednášek umělecko-průmyslo
vých, zavedených a pěstovaných se zdarem ku pro
spěchu výtvaroých řemesel.
távkv.
* Svaz německých loděnic a výluka dělniciva
H. Z Kielu, 17. března. Nedojde-li v loděníci Ho-
waldově k dohodě mezi dělnictvem a ředitelstvím
nebude provedena pouze výluka 6% dělniciva tam
ního, nýbrž bude dle usnesení svazu německých
průmyslníků železářských a v kovu pracujících pro
puštěno 60% dělnictva německých loděnic, ve svazu
zastoupených.
Ing
R Urban
Praha
Vídeň
Kiel
svaz německý loděnice
svaz německý průmyslník
10
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Místo suplujícího učitele pro zeměpis a dějepis
obsadí se ihned na c. k. české reálce v Praze, Ječná
ulice, Pouze zkoušení kandidáti nechť podají žadost
řádně doložené do 21. t. m. ředitelství.
Praha
Ječná
11
title
Věstník spolkový.
12
article
Schůze.
Schůze.
Dnes: »Podpůrná jednota obehod
nictva« v Praze koná schůzi výborovou o 8. hod
večer »U Pinkasů«. Schůze výboru odboru pohřeb-
ního o 1/28. hod. tamže.
Zábavy.
Dnes: Cerele francals v Bubenči míst
ního odboru Národní jednoty severočeské navštíví
dnes přátelský večer sdružení »Cercle francais de
Puniversité tchěque« v Ječné ulici, Čížkův restaurano
de Paris. Schůzka přesně o 71/2 hod. u p. Davida
na Letné.
Pinkas
Čížkův
Paris
David
Praha
Bubeneč
Ječná ulice
Letná
Cerele francal
Cercle francais jít Puniversitý
13
article
Ruské události.
Ruské události.
Stolypin v dumě o rozmnožení loďstva.
Z Pelrohradu, 17. března. (K. k.) Ve včerejší ve-
černí schůzi komise hosudarstvenné dumy pro obra-
nu země, v níž, jak bylo již sděleno, rokovalo se
lodní předloze, ohradil se ministerský předseda
Stelypin delší řečí proti stanovisku komise, že Hu-
sko nepotřebuje řadového loďstva, poněvadž není ná-
mořní velmeci a pravil, že bez loďstva musilo by
Rusko ustoupili od pobřeží. Stolypin pravil dále, že
těž druhý názor, aby vyčkalo se se zlízením lod-
stva, až budu zreformován námořní resort.
O reformu tu zasazuje se car a dojde k ní nikoliv
za několik měsíců, nýbrž snad za několik týdnů. Za
takových okolnosti zásada vyčkávací ochromila by
energii. Kdyby lodní projekt odložen byl třehas jen
na rok, ochromil by mimo to veškerou národní čin-
nost ve stavbě lodí a zničil by takto netoliko nynější
loďstvo, nýbrž i loďstvo budoucí. Takový úbytek
práce v dílnách znamenal by též zbytečný náklad
ročních dvou milienů, což bylo by příliš drahé pro
stát, jenž není bohalým. Úprava loděnic pro slavbu
torpedových člunů pohltila by však obrovské peníze,
Dále nelze bez moderních lodí vycvičiti mužstvo.
Stolypin
Pelrohrad
Hu
Rusko
14
article
Navrhované odložení učinilo by z ruského loďstva
sbírku starého haraburdí. Za takových okolnosti ne-
mchly by se vyvinouti žádné talenty. Pokud jde
o stavební plán, prohlásil ministerský předseda, že
vláda rozdělí si po stránce finanční práci s dumou.
Oproti tomu jest strategické provedení plánů carovou
praerogativou.
Není vhodno, aby tak speciální otázka jako jest
stavba lodí rozhodována byla v jedeom sboru. Zde
jest nutno, aby byla důvěra k odbornému ministru.
Bohužel, na tomto odboru leží odium minulosti. Tisk
nazývá námořní ministerstvo čušimským resortema
vytýká mu dnes včerejší chyby.
Za těchto okolností nebude nikdy možno zří-
zení nového loďstva. Jostliže ministerstvo se snažt
o upřímné opravy, neměla by mu býti cesta zame-
zována, neměly by mu býti odpírány hmotné
prostředky.
Zdá se mi, že jsem obbájcem již předem od-
souzeného klienta, mluvím však, protože kůže mí
tak svědomí. Vím, že soudcové nejsou nepřáteli
loďslva a že nedívají se s nenávistí, nýbrž s hlu-
bokým žalem na naši vlajku svatoondřejskov, vztý
čenou na hlavním stěžni.
Jest povinností mého svědomí, abych řekl, že
bude oslabeno mezinárodní postavení Ruska, ode
přete li peníze na loďstvo. Nechci, aby mi bylo
špatně rozuměno a neříkám loto vše proto, abych
způsobil s vámi konflikt. Můžete se volně rozhodo-
vati, ale jsem nucen opakovat, že zamítnutí znamená
krok zpět, který při nynější konkurenci národů jest
nebezpečným,
Těžkými ranami stížení Inárodové dokázali svoj
schopnost k dalšímu životu pouze tehdy, když ener
gicky a radostně pracovali o svém obrodu. Klic
však jest zvlášť nebezpečný u ruské povahy, ná
chylné k odkladům. Mintstr skončil slovy Petra Veli
kého: Ztracený čas a smrt zabijí stejně.
Mintstr
Petro
Rusko
15
article
Milost Stösslovi.
Z Petrohradu. 17. března. (K. k.) Car potvrdi
pelici vojenského soudu, podanou ministrem vo-
jenství, a změnil trest smrti, vynesený nad generá
lem Stösslem pro vydání Port Arthuru, v desitiletou
pevnostní vazbe, vyloučiv jej ze služby a zbavív je
služební hodnosti.
Lodní otázka ve výbor.
Z Petrohradu, 17. března. (K. k.) Minulou noe
konala se senůze sněmovního výboru pro ochranu
země za přílomnosti m-p. Stolypina a ministra ná-
mořnictví. Jednalo se o lodní otázce. Většmna vý
boru opřela se povolení polřebných prostředků na
stavbu lodí, dokud se neprovede důkladná reorgani
sace min. námořnictví. M.p. Stolypin a minist
námořnictví trvali na tom, aby ihned povoleny byly
potřebné prostředky avšak oposice nechtěla povolit
Hlasování odročeno na středu.
Arthur
Stolypin
Petrohrad
16
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
munda.
17
title
Papežský nunclus žádá sesazení prol. Waht
18
article
Z Vídně, 17. března. Jako pumová rána
zaduněla po 4. hodině odpoledne v parlamentn
budově zpráva, že zdejší papežský nun-
cius oficiálně žádal ministra za-
hraničních záležitostí bar. Aohren
thala, aby u ministra vyučování dra
Marcheta vymohl sesazení profe-
sora církevního práva na univer-
sitě v Inšpruku dra. Ludvíka Wahr-
munda.
Tato zvěst způsobila ve sněmovně nevylíči
telný rozruch. Členové rozpočtového výboru
výboru pro záležitosti tiskové, kteří právě za-
sedali, tolikéž pak četní poslanci z čítárny sběhli
se jako na poplach do velikého vestibulu parla-
mentního paláce, kde ve velikém rozechvění pře-
třásali toto zakročení papežského nuncia, jímž
se záležitost prof. Wahrmunda dostala do zeel
nové, a dodejme hned, volmi nebezpečn
fáse. První a všeobecnou byla otázka, co bar.
Aohrenthal odpověděl papežskému nunciovi;
všeobecně vyslovoval se také názor, že zakročen
nuneiovo musí býti zbola odmítnuto, poněvadž
jest nopřípustným a nedovolený m
zasahováním cirkevních úřadů d
zřízeri světských fakult universi
předlitavských. Všichni poslanci bez roz-
dílu souhlasili v tom úsudku, že žádný prof--
sor na škole vysoké a střední nebude jist svojí
existencí, kdyby akce papežského nuncia měla
úspěch. Profesor církevního práva není po žádně
stránce podřízen dozoru a vlivu církevních úřa-
dů a církevních hodnostů, právě tak, jako jin.
není podřízen profesor nebo repraesentant jiné
stolice právnické, filosofické nebo lékařské.
Nejen troufalým, ale krajně povážli-
vým jest počínání, k jakému se od-
hodlal zástupce papežův na dvoře
videňském. Neboť, kdyby se tento pokus
neodmítl se vší rozhodnosti, otevřely by se brány
církevnímu vlivu na university a na školství vů-
bec; potom mohl by v nejbližším případě žádali
Marchet
Wahr
profesor
Wahrmunda
Vídeň
výbor pro záležitost
mentní palác
19
article
papežský nuncius, aby zbaven byl působnost
své na př. profesor fysiky, kdyby hlásal nauky
které se úplně nesrovnávají s katolickou věro
ukou. Bezděky tážeme se: Kde pak jsme, v
kterém věku žijeme, že takové věci jsou možny?
Vždyť konkordát je zrušen téměř již 40 let. Pa-
pežský nuneius nemá v Rakousk
jiné posťavení, nežli má velevysla-
nec kteréhokoliv státu zahrani-
čního. Papežskému nunciovi a církvi katolické
nepřísluši žádný vliv na školství tohoto státu.
Prašpatnou službu věci kato-
lické a věci papežově prokáza
nuncius svým skutkem. Mféra profesora
Wahrmunda už už usínala, až papežský nuncius
ji zase vyburcoval ze spánku. Jevilať se no
všech stranách snaha, plameny ze záležitosti te
šlehající do parlamentu, pokud možno utlumiti
a udusiti; papežský nuncius je však rozdmychal
do výše takové, že nelze tou chvílí postihnouti
kam zasáhnou.
Wahrmunda
20
article
Nová fáse, ve které -e ocitla záležitost pro-
fesora Wahrmunda zakročením papežského nun-
cin, zatlačila veškerý zájem o jiné bolesti a sví
zele vniterní do pozadí. Nuncius zakročil ve
chvíli nejnevhodnější. Rozpočtový výbor posla-
necké sněmovny nalézá se právě před rokováním
o rozpočtové položce „záležitosti církevní“. Kře-
sťansko-sociální strana není ještě upevněna poli-
ticky v parlamentě ani na ministerské levici,
kde spolupůsobí teprv od prvních dnů listopado-
vých. Myslí-li papežský nuncius, že posilnil po-
sici křesťansko-sociální a klerikální strany
v Předlitavsku, počítá velmi špatně. Ve skuteč-
nosti posilnil papežský zástupce ve
Vidni svým činem všechny, kdoz
chtějí míti školu neodvislou o
cirkve a jejích orgánů. Také ti, kteř
zachovali při aféře Wahrmundově jakousi re-
servu, nechtějíce zanášeti církevní zápasy a
boje do parlamentu a do vnitřní politiky právé
ve chvili, ve které se tam zápolí o důležitější
problémy jazykově-národní a sociální, jsou
neblahým činem papežského nun-
cia donuceni vykročiti ze své
kdrželivosti a zahřmíti na papežského
nuncia slovy Gladstonovými: hands off! — ruee
pryč od předlitavských universit, ruce pryč od
předlitavského školství. Všichni přátelé praso
svobodomyslnosti a neodvislosti vysokýcha
středních škol od vlivu Říma musí se sjednotit
a konati své povinnosti jako mužové pokrokov
a donutiti bar. Aehrenthala, bar. Becka a dra-
Marcheta, jakož i všechny, kdož jsou oprávněn
mluviti za stát, aby způsobem naprosto nepo-
krytým, ale rozhodným, čelili všem pokusům
černé armády, uvrhnouti Rakousko nazpět, do
dob dávno již minulých, z jakých mohl vyrůst
nezapomenutelný konkordát.
Gladstonův
Aehrenthal
Beck
Marchet
Kře
Předlitavsko
Řím
Rakousko
21
article
Bezděky vynořuje se nám při pohledu na
to, čeho se odvážil teď papežský nuncius, vzpo-
mínka na událost podobnou. Na podzim r. 1895
tehdejší nuncius papežský Agliardi osobil sob
vliv na vniterní poměry v druhé polovině říše
v otázce reformy práva manželského. Tehdejš
ministr zahraničních záložitostí br. Kálnoky ne-
byl dosti pevný, aby odvrátil ruku papežskéna
nuncia, sáhající na poměry uherské. Však bar
Bánfřy nelekl se ani papežského nuncia ani mi
nistra zahraničních záležitostí.
Agliardi
Kálnoky
Bánfřa
22
article
Padli oba. Napřed hr. Kálnoky, po něm
nuncius Agliardí. Vestigia terrent. Historie mohla
by se opakovati. Nechať si z historie, o nížse
říká, že jest učitolkou života, vezmou také na-
učení, jak nynější papežský nuncius, tak minist
zahraničních záležitostí, ministerský předseda
a nynější ministr kultu a vyučování.
Z Vídně, 17. března. Ve vládních kruzíeh
se prohlašuje, že zpráva „Vaterl.“ o intervenei
papežského nuncin není pravdiva. („Vaterl.“
otiskl dnes odpoledne domnělé výroky nuncia
Granita del Belmonte, že nuncius žádal ministra
zahraničních záležitostí bar. Aehrenthala, by
prof. Wahrmund byl odstraněn ze své dosavadní
stolice. Nuncius prý dodal, že dosud nedostal
odpovědi, ale že od své žádosti neustoupí. —
Pozn. red.) Vládě nebyla sdělena žádná žádost
papežského nuncia a jak ministerský předseda
bar. Beck prohlásil, nebylo vládě oznámen
vůbec ničeho o zakročení nuncia.
Z Vidně, 17. března. Klerikální poslane
prohlašují, že zakročením nuncia byla jim
situace slížena a že vůbec nepovažují zakročení
to vhodným, poněvadž měli již jli s'to tu,
že prof. Wahrmund nezůstane
v Inšpruku a jednalo se toliko o to, na
kterou universitu měl by býti přeložen, anebo
zdali vůbec má býti na některou universitu
dosazen.
Z Inšpruku, 17. března. Prof. Wahrmun
prohlásil o zprávě o inlervenci nunciově: »V -
slovuji se o této zprávě zcela zdrželivě. Po-
tvrdíli se, byl by to ovšem atentát papeže nu
předlilavskou státní ústavu. Prolo vyčkám nej
prve oficialního prohlášení státních orgánů, jimz
je svěřena ochrana ústavy.«
Kálnoky
Agliardit
Vaterl
profesor
Wahrmund
Beck
Inšpruka
Wahrmun
Vídeň
Granita del Belmont
23
article
Vojenské olázky.e
Z Pešli, 17. března. Sekční chef v říšském
ministerstvu vojenství Hoflmann přijel sem
včera a měl dnes porady s ministrem honvédů
Jekelfalussem a ministerským předsedou drem
Wekorlem.
Z Pešti, 17. března. »Budap. Hirl.« uve
řejnil dnes některé podrobnosti připravované
osnovy nového zákona branného. Hlavní novolo
v něm bude částečná dvouletá služba vojenská
Na její provedení bude třeba zvýšiti presenční
stav mužstva téměř o polovinu, i bude nutno
odváděti ročně asi 161.000 branců, pozděje
200.000; počet branců bude se pro obě polo-
viny říše uslanovovati každých deset let dle
sčítání obyvatelstva, jako se děje dosud. Právo
na jednoroční dobrovolnou službu bude poně-
kud obmezeno. Náklady na zavedení dvouleté
presenční služby spojené činiti budou asi 70
milionů korun.
Neodvisle od osnovy nového branného
zákona bude vojenská správa žádati, by zvýšen
byl počet nováčků o 22.000 mužů pro společné
vojsko, o 4000 mužů pro honvedy a o 5000
mužů pro zemskou obranu (nečítaje zvýšení
počtu branců o 4500 mužů, povolené v r. 1903)
Toholo zvýšení jest třeba k reorganisaci dělo
střelecíva a na jiné reformy vojenské.
Pejít
Wekorl
Pešť
24
article
Císař.
Císař.
Z Vídně, 17. března. Stav císařův bylp
celý dnešní den uspokojivý. Katar trvá sice, ale
císař má dobrou chuť k jídlu.
Z Vídně, 17. března. Proslýchá se, žele
kaři radili panovníkoví, aby aspoň na krátký
čas odjel do Opatije, že však císař rady ty roz
hodně zamítl.
Bouřlivá schůze a demonstrace v Brně.
Z Brna, 17. března. (Zvl. tel. „Nár. L.“
Dnes večer byla svolána do Sokolovny Besed-
ního domu (poněvadž staročesko-klerikáln
správní rada „Besedního domu“ odepřela pro
půjčit veliký sál) protestní schůze proti discipli
nování českého učitele a menšinového pracnv
níka Konečného. Účast byla tak obrovská, že
veliké zástupy musily zůstati před budovou
„Besedního domu“. V Sokolovně mluvili: pro
fesor české techniky Koloušek, posl. dr. Strán
ský, posl. prof. Masaryk, posl. dr. Fischer, posl.
Konečný
Koloušek
doktor
Strán
profesor
Masaryk
Fischer
Vídeň
Opatije
Brno
25
article
Lisý, prof. české tochniky Novák a redaktor
Stejskal. Reči jejich byly sledovány s nemalým
zájmem a zvláště ostrá kritika jednání díseipli-
nárního senátu české zemské školní rady byla
provázena bouřlivým souhlasem. Před Besed-
ním domem mluvili k lidu tam shromážděnému
s balkonu hotelu „Slavia“ posl. Svoboda, posl
dr. Budínský, posl. dr. Fischer, posl. Lisý, posl
Filipínský, red. Tusar, posl. Votrubu a red.
Vavrečka. Polemika řečníků proti včerejšímu
článku „Mor. Orl.“ byla bouřlivě aklamovánaa
celé shromáždění hrozilo směrem k oknům „Mo-
ravské Orlice“. Po schůzi táhli účastníci ohrom-
ným průvodem k bytu člena disciplinárního se-
nátu zemské školní rady dra. Ouředníčka, kde
měla býti uspořádána demonstrace. Brněnská
policie jízdní i pěší postavila se však demon-
strantům v cestu; došlo ke rážce a házeno ka-
mením; zatčen ani zraněn nebyl však nikdo
Zástup se potom rozdvojil; jeden průvod de-
monstroval před bytem přísedícího zemského
výboru dra. Koudely, druhá čásť pak demon-
strovala před redakcí „Mor. Orl.“ Demonstrace
skončily se pozdě v noci.
V úmrtní den Ludvíka Košuta.
Z Pošti, 17. března. Sněmovna bude mít
20. t. m. v úmrtní den Lájoše Košuta prázdn.
Lisá
profesor
český
Novák
Stejskal
doktor
Budínský
Fischer
Tusar
Votruba
Vavrečka
Mor
Ouředníček
Koudela
Košut
Pošť
Lájoš Košut
Orlický
Slavia
ravský Orlice
26
article
Manévry v Uhrách.
Z Pešti, 17. března. Po sedmileté pře-
stávce konají se letos v Uhrách zase velké císař-
ské manévry a sice v t. zv. „dunajském koutě“
Budou to t. zv. armádní manévry, při kterýel
bude postup stejný, jako při válce. Jednotlivým
sborům bude zůstavena úplná volnost.
Ze Srbska.
Sp. Z Bělehradu, 17. března. (Pův. telegr
„N. L.“) Sněmovna rokovala dále o roz-
počtu ministerstva zahraničných
v ěcí.
„Samouprava“ dnes přísně odsuzuje
býv. prefekta Ceroviče za jeho včerejší pro
jev proti ministru vnitra pro zastřelení Novako-
vičů. Takové jednání hoví jen odpůrcům nyněj-
šího stavu a vlády.
Z Bělehradu, 17. března. (K. k.) Ve
skupštině prohlásil pokrokář Marink-
vič, že neshody mezi cetyňským a bělehrad
ským dvorem nemusí věsti k neshodám mezi
oběma oběma národy. Otázka novepazarské drá
hy mohla se jen následkem sporu mezi balkán-
skými státy octnouti na jednacím pořadu. V ma-
kedonské otázce musí Srbsko zaujati určité sta-
novisko. Makedonie jeví nyní již málo zájmu na
Srbsku a Bulharsku. Zřízením samostatné Ma-
kodonie bylo by Srbsko definitivně odloučeno
od moře. Srbsko musí se vysloviti, je-li pro roz-
dělení dle zájmových oblasti, nebo pro sam -
správu.
Ujištění bar. Aehrenthala, že novopaza
skou drahou sleduje pouze hospodářské cíle.
jest bezvýznamné.
Uhry
Pešť
Srbsko
Bělehrad
Makedonie
Bulharsko
Ma
27
article
Ministerský předseda Pašič soudí, že
smutným poměrům makedonským odpomohlo by
se vytyčením hranic jednotlivých národností n
základě vědeckého zjištění. Makedonie neza-
hrnuje v sobě také Staré Srbsko, kde více než
dvě třetiny obyvatolstva jest srbské národnosti
Na cestě Rakouskem pokládal za svou povin-
nost informovati se u minisstra bar. Aehrenthala
o pravých úmyslech Rakousko-Uherska. Novou
obchodní smlouvou emaneipovalo se Srbsko víe
než smluvami dřívějšími. Politika makedonsko
samosprávy setkává se s nepřekonatelnými pře
kážkami. Tuto otázku lze řešiti pouze se zřete
lem na makedonské národnosti. Vážnost Srhsk
vzrostla, neboť nikdy netěšilo se takovým sym
patiím Evropy, jako nyní. (Souhlas a potlesk
v pravo.)
Posl. Marinkovič domnívá se, že an-
glický návrh na dosazení makedonského guver
néra je prvým krokem k samosprávě Makedonie
Z reformní akce makedonské.
Z Berlína, 17. března, Dle sofijské zprávy
„Voss. Ztg.“ vědí prý tamější diplomatick
kruhy, že v Petrohradě pracuje se o novém re
formním projektu makedonském. Podněty ru-
ské jdou prý střední čarou mezi podněty angli
ckými a mürzstegským reformním programem
Rusko podá pr. velmocem svůj návrh samo, ni-
koli již společně s Rakouskem; je prý jisto, že
Anglic bude s ním souhlasiti. Návrh ruský žádá
větší pravomoc pro reformní finanění komisi
makedonskou.
Dle petrohradské zprávy „Loc. Anz.“ dí
máhá se ruský návrh i jiných reforem, velm
pronikavých, zachovává však autoritu Turecka
Není prý vyloučeno, že návrhy ruské způsobí
rozpor mezi velmocemi, poněvadž se valně lis
od reformních požadavků Rakouska.
Pašič
Posl
Marinkovič
Voss
Loc
Makedonie
Srbsko
Rakousko
RakouskoUhersko
Evropa
Berlín
Petrohrad
Rusko
Turecko
Anza
28
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Z říšského sněmu uherského.
Z Pešli, 17. března. (K. k.) Poslanecká sně
movna rokovala dále o Nagyově návrhu na revi s
jednacího řádu.
Poslanec Maniu (Rumun) s národnostními po-
slanci je proti návrhu pro to, že se jím má omezit
svoboda slova.
Poslanec Evžen Molnar (neodvislá levice) do
vozoval, že vše, co se stalo v Uhrách za poslednícl
let, stalo se v zájmu Rakouska. Třeba vyrovnati se
s národnostmi a Chorvaty, neboť žádají na Maďarech
méně než Rakousko. Je protí zostření jednacího řádu.
Není zapsán již žádný řečník a proto povšechné
rokování koněl. (Hlučná pochvala a eljenování n
pravici i lavici.)
Předseda konstatoval, že z 25 poslanců, kteř
podali resoluce podepsané nejméně deseti poslanci
přísluší doslov devatenácti, ostatních šest poslanee
ho pozbudou proto, že poslanci Petrovič a Brediceanu
podepsali jejich návrhy německy. Podpisy takově
jsou dle jednacího řádu neplatny, nemajíce náležitého
počiu podpisů.
Poslanec Maniu (Rumun) namitá, že předseda
může si dáti dosvědčit od samotných poslanců, jsou
to jejich všecky podpisy. Z té příčiny nelze odepřit
navrhovalelům doslov.
Poslanec Lengye! zastal se názoru předsedy
který opakoval, že jednal dle zákona a proto hlaso
vání připustiti nemůže.
Příští schůze bude zejtra.
Pejít
Nagyův
Manio
Rumun
Molnar
Chorvat
Maďar
Petrovič
Bredicean
Lengy
Uhry
Rakousko
29
article
Řišský sněm německý
Z Berlina, 17. března. (K. k.) Ve včerejší večerní
schůzi vyřízen zbytek rozpočtu pokladního úřadu
zahájena porada o rozpočtu říšské banky.
Dnes zamíti říšský sněm návrh středu na udě-
lení podpory vysloužilým vojínům.
Pol. »Výpomoc vysloužileům« byla schválena.
Při 2. čtení osadního rozpočtu st. taj.
Dernburg konstatoval zájem národa o osady také
prý na nejkrajnější levici. Německá vláda má získati
důvěry všech v osadách zastoupených stavů, povo-
laní a plemen a proto musí býti nesena osobami
s předběžným vzděláním a dostatečnou znalostí
země a lidí, jež přizpůsobily se hospodářským po-
měrům. Při stavbé dopravních cest byla vláda tuze
úzkostliva. Skoro všechny africké dráhy po krátkém
čase hradily dopravní náklady nebo docela vynášely
i rentu. Ku prospěchům hospodářským druží se pro-
spěchy povahy vojenské a politické. Pěstování ně-
mectví ve všech osadách je hlavním úkolem. Ně-
mecké panství je založeno na vážnosti k bílému
plemeni. Indský živel musí býti ve východní Africe
udržen. Kýženého účinku mohilo by se dosíci ote-
vřením dopravních cest. Zdravotnímu stavu černochů
dlužno věnovati největší pozornost. Sehválí-li řišský
sněm předlohu, dojde k velkému rozvojí veškerých
osad, který zajišťuje državu Německa.
Po vývodech několika řečníků odročeno další
jednání na z ejtřek.
Pol
Berlín
Afrika
Německo
30
article
Rozmluva s kn. Bülowem.
Z Petrohradu, 17. března. (K. s.) »Novoje Vremja«
uveřejňuje rozmiuvu s říšským kancléřem německým.
Kn. Bülow prohlásil rozhodně, že rak.ruh. vláda
současně zpravila o projekto novopazarske
dráhy kabinety petrohradský i berlínský. Proto je
nesprávným tvrzení ruských novin, že Berlín dal
podnět k projektu. Rak.-uh. plány souhlasí s berlín-
skou smlouvou a sledují jen obchodní cíle. Proto
uvílali je s německé strany radostně, jako všechny
podobné podniky. Ruské rozechvění nad tím je prý
nepochopitelno.
Německo sleduje na Balkáně své obchodní
zájmy a chce, aby klid byl obnoven za součinnosti
s ostatními mocnostmí. Díla makedonských reforem
nemaří. Německý velevyslanec v Cařihradě podal
pouze několik věcných námitek k návrhům o make-
donské justiční opravě, aby zamezil vážné nesnáze.
Bülow
Petrohrad
Berlín
Německo
Balkán
Cařihrad
Novoj Vremja
31
article
Ostatní velevyslanci dali jednomyslně souhlas. Ně-
mecko trvá na pospolitosti akce močností, a kdyby
německé návrhy nebyly snad Evropou schváleny.
postoupilo by přední místo mocnostem více intereso-
vaným.
Rozmluva přešla potom na otázku perskou.
Kaneléř tvrdil, že Německo sleduje tam cíle ob-
chodní Dohoda anglicko-ruská vyslovuje zásadu ote-
vřených dveří, čehož Německo použije na základě
své obecné politiky, směřující k tomu, aby byla za-
chována zásada volné soutéže v neodvislých zemích
s nadějnou budoucností. V záležitosti bagdadské
dráby odmítl Bülow fantastické pověsti, že Německo
hodlá sáhnouti na Persii. Trať konči na hranicích
perských a probíhá jen tureckým územím. V turecko-
perském sporu Německo konejšilo a radilo Portě.
aby odvolala své vojsko a varovala se všeho, co by
mohlo způsobiti konflikt. Německý kapitál zavjímá
ve společnosti bagdadské dráhy první místo, Ně-
mecko však nikdy nebránilo, aby se zúčastnil též cizí
kapitál. Proto, ač je podník ten vlastně německý, má
turecký nátěr a zachovává mezinárodní ráz. Je řízen
Němci, avšak také cizí kapitál je zastoupen ve správě.
Kaneléř
Němec
Evropa
Německo
Persie
chodní dohoda
32
article
Německo nepomýšlí ani na kolonisaci Malé Asie,
ani na získání přístavu v Perském zálivu, doufá
však, že dráha povznese Mezopotamii hospodářsky,
což bude výhodou pro všechny. Německo chce pouze
získávati odbytště svému průmyslu. Podník zachová
si německý ráz, ponévadž se dá provésti Němci i bez
účasti cizího kapitálu.
Útoky ruského tisku nejsou oprávněny.
Jednou odbyl kn. Bismark takové útoky slovy:
»Tiskařská čerň!« Zatím se vliv ruského tisku se-
sílil i v Rusku samém a proto nebylo nadále lze
ignorovati chování se ruského tisku proti Německu,
jež bylo čím dál nepřátelštější. Německo nechce na-
padnouti nikoho. Stavba jeho loďstva není namířena
proti nikomu. Jako velmoc musí být obrněno proti
každé eventualitě a musí býti s to obhájiti své hra-
nice. Pověsti o zasahování Německa do vnitřních
poměrů Ruska označil Bülow jako směšné. ( )
Z pruského sněmu.
Němec
Bülow
Německo
perský záliv
Rusko
33
article
Z Berlina, 17. března. (K. k.) V poslanecké
sněmovně za rokování o rozpočtu min. vnitra
poukázal poslanec šl. Armin na demonstrace, jež
zejtra zamýšlejí socialisté.
Ministr šl. Moltke prohlásil, kdyby proti všemu
očekávání staly se zejtra ulice opět jevištém nedovo-
lených projevů, že policie vykoná přesně svou povin-
nost. Klidné občany vyzývá ministr, aby eventuál-
ních demonstrací se nezúčastnili ani jako pomahači
ani jako zvědavci.
Rozluka státu od církve ve Francii.
Z Aunecy, 17 března. (K. k.) Když dnes do-
poledne byl ve Vilardu sur Doron vystěhován farář,
bylo zatčeno 5 osob pro urážku četnictva. Když za-
tčení byli četnictvem odvádění. bylo zvoněno na po-
plach. Obecenstvo ohrožovalo četnictvo holemi a há-
zelo po nich kamením. Sest četníků bylo zraněno.
Též velitel, selník, byl lehce zraněn a dopraven do
nemocnice. Bylo zatčeno 22 osob.
Armin
Moltke
Aunecy
Vilard
Doron
Berlín
Francie
poslanecký sněmovna
34
article
Ze Španělska.
Z Madridu, 17. března. (K. k.) Odpovídaje v se-
nátě na ostrou kritiku situace a barcelonských
události senálora Odeona (Katalonce) me p. Maura
zastával se úřadů, jež vesměs konaly svou povin-
nost, odmíli výtsu, že králova cesta do Barcelony
byla nemoudrostí a vyzývavostí tak jako jeho
příjezd do Barcelony pod ochranou bodáků za
úplného zrušení ústavních záruk.
Dle zprávy z Villa Nuovy byly tam 12. t. m.
demonstrace proti opětnému zave-
dení potravní daně, jichž se zúčastnily téměř
výhradně ženy se svými dětmi. Občanská garda
zakročila proti demonstrujícím a použila střelné
zbraně, při čemž byly 2 osoby z abity a 2
raněn o.
Maur
Villa Nuův
Španělsko
Madrid
Barcelona
senálor Odeona
35
article
Z Vídně, 17. března. (K. k.) Dnes ustavil se zde
akademický spolek, jehož účelem je nalézti
vědecký podklad k národnostní dohodě.
Z Terstu, 17. března. (K. k.) Odpluly Lloydovy
parníky: »Vindobona« 15. t. m. z Colomba do
Adenu, »Nippon« z Port Saidu do Terstu, »Bohemin-
16. 1. m. z Bombaye do Adenu, »Habsburg« 17. t. m.
z Brindisi do Benátek a Terstu. Parník »Istria« při-
plul 16. t. m. z Terstu do Cardiffu.
Z Říma, 17. března. (K. k.) Kardinál Casali
del Drago zemřel dnes odpoledne.
Z Cařihradu, 17. března. (K. k.) Porta zaslala
dnes do Řima telegrafickou žádost, by stanoven byl
nástupce zemřelého de Georgisa paši.
Z Vídně, 17. března. (K. k.) O návštěvě
v zahraničném ministerstvu poukázal papežský
nuncius Granito di Belmonte na přednášky
brožury profesora církevního práva v Inspruku
dra. Wahrmunda, aniž by byl pronesl určitou
žádost. Ministr bar. Aehrenthal sdělil tuto okol-
nost listem ze dne 6. t. m. ministrovi kultu
dru. Marchetovi a také ve svém listě pozname-
nává, že nuncius neprojevil žádného určitého
přání. Ministr vyučování neměl také proč uči-
niti v této záležitosti další opatřoní. Jak vyža-
duje povaha věci, bude projednána dále samo-
statně rakouskými orgány, povolanými roz-
hodnouti.
Lloydův
Habsburg
Port
Granito Belmonte
Marchet
Vídeň
Terst
Colombo
Aden
Nippon
Port Said
Bohemin
Bombay
Brindisi
Benátky
Istria
Cardiff
Řím
Cařihrad
Casat del Drago
36
article
Telegrafické zprávy hospodářské.
Telegrafické zprávy hospodářské.
Potřeba peněz v Německu.
Z Vídně, 17. března. (»N. F. P.«) V berlínských
finaněních kruzích se proslýchá, že nejen říše ně-
mecků, ale i Prusko budou potřebovati letos mnohe
peněz. Tato potřeba odbaduje se na 600—70) mil
korun a mysli se, že zápůjčky říše německé a Pr-
ska, dovolí-li poměry, budou dány na jaře na trh.
Německo
Vídeň
Prusko