1
masthead
Ročník XXXXVIII.
3
masthead
V Praze, ve středu 18. března 1908
Praha
5
article
Na ranní a odpol. HIse
plal, žácí set
v Praze v adeinislřaeí
pa věse . . . . . . 2 K —
na dtvit leta . . . 6 K — l
s drolí doniáškor
kěintlh . . . . 7 k non h
v lialkict:
na něiíe . . . . . . 2 K 50k
Peštent
nhý.: . . 9Koh
s dvojt zšsilken
žsle . . . .
dtrrt. ete
Praha
6
article
Stmívá se.
Stmívá se.
Zápas Říma s modernisty, t. j. se snaži-
vými, vzdělanými a ideálními členy ducho-
věnstva, kteří pamětlivi zákonů vývojových
se přičiňují, aby i v církvi bral se slušný
zřetel ke vědeckým vymoženostem dobya
zjednal se soulad mezi bohoslovím a nepo-
chybnými poznatky vědy, způsobil opětně
nový konflkt, jenž nabývá zejména v alp-
ských zemích této poloviny státu rázu velice
pavážlivého.
Míníme případ prof. církevního práva
na universitě v Iušpruku, dra. Ludvíka Wabr-
munda, jenž na novo rozpoutává otázku svo-
body vyučování na rakouských universitách,
v měsíci listopadu m. r. vídeňským starostou
dřem. Lnegrem podnícenou na sjezdu něme-
ckých katolíků prohlášením: »Doufám, že
dobudeme zase nazpět universit. Jenom od-
vážně v boj, skončí vítězně. Náš bůh i v této
pranici nám pomůže !«
Ohlas tohoto prohlášení projevil se tehdy
tak důrazným odporem veřejnosti i universit,
že tehdejší sjezdový řečník viděl se pohnuta
dodatečně svůj bojovný výrok co nejvíce
oslabiti; věc octla se napotom i na říšské
radě, kdež po pohnuté rozpravě přičiněním
vlády sjednána kompromisní resoluce, jíž jak
klerikálové tak zastánci svobody učení uni
versitního se spokejili.
Nyní propukl spor ten na novo, rozdí
jest pouze ten, že podnět k němu si vzali
klerikálové z přednášky stoupence moder
nismu prof. Wahrmunda, konané v Iušpruku
již v lednu v místnostech spolkových —a
nikoliv na universitě — jejíž předmětem byl
»Katolický názor na svět a volnost vědy.
Wabr
profesor
Wahrmunda
Řím
7
article
Přednáška tato později vyšla tiskem v Mni-
chově; na podnět klerikálů byla však ve
Vídni konfiskována na návrh státního zá-
stupce, který shledal v ní přečin ve smyslu
§ 303 tr. z. Vídeňský soud konfiskaci po-
tvrdil, což při bohatých zkušenostech s ob-
jektivním řízením ovšem nijak nepřekvapuje.
Jinak není v obsahu brožury, za závadný
uznaném, nic nového, co by se nebylo již
mnohokráte ve věcech náboženských v pří-
slušném písemnictví nevyslovilo.
Prote není nemístná domněnka, že kle
rikálám jde zvláště o to, aby dán byl mo-
dernistům odstrašující příklad a aby byl
uniléeni.
Vždyí jest přece známo, že dr. Wahr
mund byl od mnoha let již sloupencem re
formního katolictví, že politicky se hlási
ke křesťanským sociálům a jimi také v
Vídni do rady říšské byl kandidován. Ny
nější zakročení proti němu jest tudiž v na
pochybné souvislosti s jeho vědeckým nazi
ráním a jest proto novým případem srážky
v zápase o svobodu badání a o volnost vy
sokého učení, státními základními zákony
zaručeně.
Poprvé vzbudil Wahrmund nechuť kle-
rikálů k sobě v r. 1906 pro přednášku o
náboženství a klerikalismu«. To ukázalo se
zvláště za debaty na radě říšské o dotazu
prof. Masaryka pro výše vzpomenutý úto
dra. Lnegra na university.
Klerikálové se však nespokojili koní
skací mnichovské brožurky Wahrmundovy.
ale uspořádali proti němu protestní schůzi
v Iušpruku a zahájili spolu prudkou agitaci
mezi lidem. Na protestní schůzi ozývaly se
hrozby, »nezakroči li vláda, že si obyvatel-
stvo samo zjedná právo«, a že »lid profeso
rům zpupným — rozbije lebky«. Biskupové
doktor
Wahr
profesor
Masaryk
Wahrmundův
Vídeň
8
article
a četné korporace ohlásili svůj souhlas se
schůzí.
Přátelé Wahrmundovi podali naopak
ministru vyučování osvědčení v jeho pro
spěch a rektor university byl osobně povo
lán k němu do Vídně. Ministr prohlásil, že
vyčká konečná rozhodnutí soudu, dříve že
nezakročí.
Na to ministr dr. Gessmann promluvi
v pondělí velmi ostrou řeč na schůzi kře
sťanských sociálů, v níž označil projev Wahr
mundův jako »frivolní pokus rušení veřej
ného pořádku«, že smuž, jenž tak nečisté
mluví, jeví spíše pathologické než politicky
konfesijní slanovisko«, že »se nebude trpěli
aby takové chorobné řeči se kryly praporem
vědy« a že »v tomto případě jde o přečin.
jenž musí býti podle zákona potrestán
Křesťanští sociálové prý mají ještě dosti
moci, aby zamezili jednostranné používán
trestního zákona.
Octla se tedy vláda případem Wabr
mundovým v nové nesnázi, kteraž jest tím
nebezpečnější nyní, kdy ve výborech rady
říšské, zejména rozpočtovém, všecka činnost
selhává, ně napíná vláda všecky síly, aby
vyvázla z potíží otázky národnostní. Nová
otazka tato — ohrožení svobody vědy —
nese na sobě i známky kulturního boje.
Wahrmund
Gessmann
Vídeň
9
article
Zajímavo jest, že ani liberální. Němi
nevědí kudy kam a z výkladu poslance dra-
Chiaria jest zřejma snaha, aby rodící se roz-
por zažehnali vyzýváním všech Němcům, by
se nedali touto událostí svésti od řešení
otázky národnostní a úkolů hospodářských.
Nelzeť prý všecky voje liberalismu něme-
ckého mobilisovati pro vyzývavé výroky
jednotlivcovy, aby »hájili domnělou svobodu
vyučování«.
Podobně si vede poslanec dr. Stölzel.
jenž shledává, že nelze zavírati oči před
tím, že politická situace jest na vlas po-
dobná krisi. Neboť jest zde zvykem, když
přesný směr politický počíná silně selhávati.
že se dějí pokusy, aby se rozpoutaly zápasy
strannické Již od říšských veleb dle něh
straší v mnobých hlavach — kulturní boj
a nyní stačí již brozurka, aby se obrysy
boje toho jevily plamennými slovy na sténě
Tyto nárazy prý dovedou způsobiti — kolí
sání kabinetu Beckova.
Chiario
Němec
doktor
Stölzel
kulturní boj
10
article
Prof Wahirmund pak prohlásil: Já pro
zatím vyčkavám, protoze doufam, že státn
úfady budou dbati zákona a že pokrokov
strany na radě říšské energicky odmítnou
všeliké zasahování do práv universitních. Kře
sťanští sociálové chtěji vládu zastrašiti. Te
se musí ukázati, zda skutečně trvají státní zá
kladní zákony, aneb jsou-li pouze na papíře
Věřím ve společný postup všech pokročilých
živlů.
S jiné strany se ukazuje na to, že i kře
sťanští sociálové se octli v tísni, protože první
útok dra. Luegra na university se nezdaři
a porážka jejich v případě Wahrmundově
že by je připravila o úspěchy, jichž volbam
říšskými získali v zemích alpských. Doufa se.
že zn Velikonočních svátků se mysle poně
kud utiší, nejvíce obav se však chová, aby
rada říšská nezasahla záhy do věci této
způsobila by prý naprostý její rozklad.
V alpských zemích zatím pokračuje agi
tace obou směrů a množí se osvědčení je
jich stoupenců, takže na brzké uklidnění mysl
nelze spolehati.
Naopak lze nadíti se spíše přiostřen
konfliktu, potvrdíli se zpráva »Vaterlandu«-
že již i papežský nuncius do záležitosti Wahr
mundovy zasáhí. Nuncius vídeňský dle časo
pisu toho, jenž má v té příčině známé styky
prohlásil mimo jiné: »Podal jsem prostředni-
ctvím ministra zahraničních věcí bar. Aehren
thala ministru vyučování požadavek, aby byl
prof. Wahrmund z místa svého odstraněn.
Dosud mne sice odpověď na můj požadavek
nedošla, ale já od něho nikterak neustoupím.e
Tím by nabyla záležitost prof Wah
munda dalekosáhlého a sotva tušeného vý
znamu.
Wahirmund
Wahrmund
Wah munda
11
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 17. březnn. (Schvál en
společný rozpočet.) Společná vláda ne
čekala na závěrečnou sehůzi uherské delegace
a spokojivši se potvrzením delegace rakouské,
že usnesení obou delrgaci se shodují, předložila
rozpočet panovníku k sankci. Panovnik usnezení
obou delegací schváhl dne 14. t. m. Dle tohoto
rozpočtu společná, jinak nouhrazená potřeha
na r. 1908 činí .
1. v řádném rozpočtu
ministerstva vnějších věcí . . 12,728.875 k
vojenského ministerstva pro-
vojsko
. . . . . 298.431 653 K
pro námořnictvo . . . . 53,523 110 k
ministerstva financi . . . . 4,518.367 K
327. 806 k
účetní kontroly. . . . .
celkem . . 369,529 8 1 1k
2. v mimořádném rozpočtu
ministerstva vnějších věcí . . 537.672
vojenského ministerstva pro
vojsko . . . . . . . 13,378.729 K
pro námořnietvo . . . . 3,476 890K
oalkem . . 17,393 291k
ens vúhrnem tedy 386,923.102
3. Potřeba na vojsko v Bosně a Herce-
govině . . . . . . . . 7,788.000K
4. Mimořádný úvěr na pořízení dělostřele-
ckého materiálu . . . . . 15.000.000K
5. Dodatečný úvěr za r. 1907
ministerstvu vnějších věci . . 133 800 K
ministerstvu vojenství . . . 6.115 520 k
celkem . . 6,249 320 K
Panovnik
Praha
Boseň
12
article
Letošní delegace povolily tedy společné
vládě úhrnem 415,960.422 korun. Potřeba tato
uhradi se především čistým výnosem cel, zbytek
pak připadne za tiž oběma státům dle nové
kvoly 36 4 pro Uhry a 63.6 pro RRakousko.
Účetul závýrka za r. 1905, sehvá-
lená letosnímí delogneomi, vykazuje spotečnou
potfehu . . . . . . . . 438,070. 334 k
výnos cel . . . . . . . 148.630 360
neuhražený zbytek . . . . 289,439 974 k
na nějž Rakousko dle staré kvoty zaplatilo
189,872 623 K a Uhry zbytek.
V Praze, 17. března. (Liný parla
ment.) Také vídeňský zpravodaj „Nově Ref.“
poukazuje na nedělnost nynějšího parlamentu,
jenž plenárních schůzi nekoná a ve výborech,
vlastně jen v rozpočtovém, pracuje pouze,u
aliquid fecisse videatur. Výbor pro opravu zastv-
raléhe tiskového zákona za celé 3 měsíce ani
se nesešel, a přece, kdyby pánům poslancům, kte-
ří se jinak velmi zajímají o časopisecké referáty o
jich biahodárné činnosti, na tom záleželo, mohí
za čtvrt roku snadno projednati a pro sněmovn
plenum připraviti celou předlohu. Neméně káry-
hodné je, že legitimační výbor zahál
důsledně, ač dle nového volebního zákona u
všech protestovaných volbách musí se rozhod-
nouti nejděle do roka. V červnu uplyne rok, co
se sešel nový parlament, protestovaných voleh
je na slo a z nich není ve výboru vyřízeno an-
deset. Jak výbor a po výboru sněmovní plenum
Ref
Uhry
Rakousko
Praha
13
article
tuto otázku vyřídí, jest dnes hádankou a nebude
nic divného, když i v parlamentě, vzešlém z
všeobecných voleb, budou celé šestiletí zasedat
poslanci, jichž volba byla protestována, ale ne-
byla řádně prozkoumána.
V Praze, 17. března. (Nový odbor v mi
nisterstvě obehodu.) Samostatný odbor
pro otázky sociálně-politické, který dle přání
křesťanských sociálů se měl připojití k novému
ministerstvu pro veřejné práce, bude zřízen př
ministorstvě pro obchod. Korespondence „Au-
stria“ se dovídá, že v čelo toho odboru má bý
postaven dr. Mataja, dosud přednosta ob
chodně-stalistického oddělení v ministerstvě ob
chodu. Mimo to radikální Němci kandidují prý
na toto místo posl. Kroye a sociální dem
kratě dra. Verkaufa. Křesťanští sociálov
obražují se ovšem už předem, aby přednost
nového odboru byl sociálný demokrat.
doktor
Mataja
Němec
Praha
Au
14
article
Ze Solnohradu, 16. března. (Na k atol
ekou universitu), jež má býti zřízen
v Solnohradé, sebráno dle výroční zprávy un
versitního spolku dosud 2,856.007 K. Spole
zakoupil již budovu bývalého vychovávacíh
ústavu „Boromea“, jež se po nutných opravácl
a přistavbách hodí na umístění dvou fakul
Spolek doufá, že již v brzké době bude možno
prvé dvě fakully otovříti.
V Praze, 16. března. (Po odročen
chorvalského sněmu.) „Obzor“ srov
nává data královských reskriptů, jimiž chon
vatský sněm byl zahájen a odročen. RReskrin
zahajovaci je datován dne 28. února a sněm
jím svolává na den 12. března. Reskript odročo
vací je datován dne 3. března. Odročovací re
skript podepsán tedy » 9 dní dříve než se sněm
mohil sejíti.
O účincích sněmovního odročení vyslov
se posl. Supilo v rozmluvě se zpravodajen
„P. L.“ Příští situace jeví se mu prostou a jas-
nou. Chorvatsko-srbská koalice, požívající dů
věry národa, neustane ve svém zápase, doku
opět nevymůže cho. zatskému národu práv, jež
mu byla odňata. Na tuto samozřejmou povinnos
každého národa uherská vláda, mající dnes mos
ve svých rukou, odpovídá absolutisme m
Tím se politický stav stává krajně vážným. A to
se domnívám — dedal posl. Supilo — že t.
kdo útoči na naše práva, zapominají na jeden
fakt a jedno nebezpečí. Zapominají na fakt, že
rakouský absolutismus vletech padesátých sblí-
žil Chorvaty s Uherskom, a na nebezpečí, že
nynější maďarský absolutismus může Chorv t-
sko vrhnouti do náruče Rakouska.
K Spole
P L
Chorvat
Solnohrad
Praha
Rakousko
15
article
Maďarské listy, jež nemohly přijiti na jmén
bar. Fejérvárovi, když prováděl v Uhrách to, co
nyní bar. Rauch provedl v Chorvatsku, toliž
svolával uherský sněm jen za tím účelem, aby
jej ihned zas odročil, tleskají nyní bar. Rau-
chovi jako ráznému krotiteli nepoddajných Chor-
vatů. Nejvíc ovšem „Pesti Ilirl.“, orgán arci
šovéna bar. Banffa. Jemu nestačí pouze fejér-
várovský absolutismus, nýbrž svolává na Choe
vatsko stanné právo. Chorvaté, kteří se
vzpírají maďarské státní myšlence, jsou pr, ban-
dité, jichž se v ničem nesmí šetřiti. Nemůže-
v Chorvatsku zavésti pořádek bán Rauch,a
jej zavede královský komisař Rauch.
(Jako „královský komisař“ bar. Rauch by mě
právo zastaviti ústavu a zavésti vládu vojenskou
která, jak známo, má všechny paragrafy v jedné
patrontaši.)
Jediná socialistická „Nepszava“ vrtí pová-
žlivě hlavou nad udalostmi záhřebskými. Pravi
že Košut bere Chorvatům i to, co drželi po ce
dosetileti. Chorvatsko-srbská koalice a s ní celý
národ vede zápas samoobrany. Nežádá nic ji-
ného, než aby Maďaři poetivě zachovali vyrov-
nání. Chorvaté uherské vládě odpověděli volba-
mi a stejně odpovědí i při nových volbách. Spon
v drebném prodejit
ranná číslo o sob
odpoledni
Ve filislkách na venkov
ranní čnslo. . . . . . . . 10k
odpolední . . . . . . . . 4a
Inserátr
plati ae holevě rapřed.
Fřečplacení a inserty přijnaš sdnaíni-
strace v Marianske ulielt č, z.
Tam nacháolí se t42 redale-
tlskirnn a erpediee „ Národnich lista“
Rukopiay se nevrácerji.
Rauch
Rau
Ilirl
Chorvat
Košut
Maďar
Rukopiay
Uhry
Chorvatsko
16
article
dal by se dnes ještě uklidniti pokojným způso
bem; jest jen třeba odvolati pragmatiku a pocii-
vě prováděti vyrovnání. Neučiní-li se to, nelze
se diviti, že v Chorvatsku se vzmáhá a bude
vzmáhati touha po úplné rozluče s Uhram
Chorvatsko
17
title
Politické zprávy zahraničné.
18
article
V Praze, 17. března
Praha
20
article
Z Finska.
Ve finském sněmě vůdce starofinské sírany
Danielson Calmari podal jmenem své strany do-
taz, ce zemská vláda učinila a učiniti hodlá, aby
šlechtická půda byla vykoupena ve prospěeh
bezzemků. Ve Finsku totiž jsou agrárné poměry
podobně jako v Irsku: půda je majetkem šlechly
a Tinové jsou jejími nájemci (torpary). Šlecht
je národnosti švédské, torpaři finské. Člen zem-
ské vlády, senátor ťgnatius, zodpověděl stare-
Finský dotaz odmilavě, načež posl. Daniclson
Calmari vyslovil v umirněné formě senátu a ay
nějším jeho sestavení nedůvěru.
Strana starofinská či snometarianská je Ru-
sku věrná a vychází z přesvědčení, že bez po-
moci Ruska se nerozřeší nojdůležitější nitřní
otázka finská, otázka agrárná.
Profesor M. M. Kovalevský v potrohrad-
ském „Slově“ činí Finům výtky pro jich snahy.
aby práva Rusů ve Finsku byla zúžena. Slavný
ruský sociolog se ohražuje proti výtce, jakoby
mu práva Finska byla nemilá, naopak, on ja
vždycky hotov hájiti jieh spolu s Finy; al na
práva Finů žádný Rus nesahá, kdožto oni u sebe
necntějí dopřáti nijakých práv Rusům. Rusové
se nesmějí do Finska stěhovali, majetku a půdy
tam nabývati, živností tam vyhledávati, na vý-
dělek choditi. Anachronismem profesor nazval.
že není spojení mezi ruskými a finskými želez-
nými drahami.
Danielson Calmari
M M Kovalevský
Fina
Rus
Finsko
Irsko
Rusko
21
article
Aby nikdo nemyslil, že se Finové pouze
proti tomu brání, aby země jejich nebyla Rusy
zaplavena, dlužno zaznamenati, že všech Rust
ve Finsku není vtc, nož 5900, v kteroužto čislici
jsou zalirnuti i potomci ruských kupců, kteří
se dávno do Finska přistěhovali, přijali finský
jazyk, ale podrželi ruská příjmení a pravoslr-
nou víru, od níž nyní, po vydání tolorančníh
patentu, mnozí z nich odpadají a přidávají se
k vyznání sluteránskému, jež jest u Finů témě
výhradne.
Finský sněm přijal návrh zákona o vše-
obecné školské povinnosti, jež bude zavedena
od r. 1912. 1 bez této povinnosti Finové bez-
gramotných téměř nemají, neboť 1% nepadá na
váhu. Časopisy finské tisknou se v nákladě o
až 20.000 výt. Časopisů vychází ve Finsku pře
300, z toho je několik desítek švědských. Nej-
rozšířenějším finským listem je sociálně-demo-
kratický „Työmies“ (Dělník), jenž má 20.000
odběratelů. Ze švédských má největší náklad
„Nya Pressen“, přes 6000.
Agrárně nepokoje v Rumunsku.
Podle zpráv londýnských a berlínských
listů vypukly v Rumunsku nové agrárně nepo-
koje. Počátek učiněn v jisté vsi dembrovického
kraje, kdy sedláci při volbách poslance dávali
hlasy privrženci oposice a nikoli kandidátu, kte-
rého jim postavila sirana liberálná a kteréha
podporovaly úřady. Úřadníci, kteří při volbs
fungovali, zastavili ji, jakmile pozorovali, že by
selský kandidát prošel. Sodláci si to nedali liíbit
a chtčli úřadníkům napit. Úřadnici se sehovati
za hradbu žandárských bodáků, ale sedláci toho
nedbali a podnikli útok. Útok byl ovšem odražen
a na místě zůstalo několik sedláků mrtvých a
raněných. Odražení sedláci sebrali se opět a
vrazili do nejbližšího města, kde zpustošili rad-
nici. Posláno proti nim vojsko, ale mezitím už
Fina
Rus
Pressen
Finsko
Rumunsko
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
S programem, anebo bez programu
Píše B. Viková-kunětická.
V člänku v ženském sociálně-demokratickén
listě pod tímto titulem odpovídá neznámá pisa-
telka na můj feuilleton v „Národních Listech
z č. 56 a to tak jasným a pevným způsobem
že skulečně používám jejího článku jako dů
vodu, abych jestě hlouhěji pronikla k lieslu
S programem, anebo bez programu.
Z článku v „Zenském listě“ by se zdálo
že v řadách žen sociálně demokratiekých je
dávno talo otázka vyřízena, co zatím náhodou
oeiťuje se před forem žen středních vrstov.
Avšak pisatelka článku mi dovolí, abyel
stejně jasně a pevně ji odpověděla, že právě
talo otázka přijde na řadu u žen sociálně-demo-
kratických později, než u žen středních sla-
vů. Později proto, poněvadž niterný vývoj se
v řudách jejich opozdí v olázee stavovské a že
ještě dnes nemůže žádná z vůdkyň sociálních
demokrafek proniknouti tak hluboko, aby po-
chopila, co ubíjí právě jejieh programovost na
jejich vývoji vnitřním.
Nemluvím za žádnou organisaci středniei
stavů našich žen a bezprogramovost svou vy-
važuji jen z vlastní bytosti, která má právo na
vývoj právě tak, jako kterákoliv ženská bytos
v organisaci jakékoliv.
Tedy: žena jednotka v davu, jež cili právo
na život i na jeho určení proti všem, anebo s
všemi a to i s ženami všech společenských tře
i s muži, jež tvoří zákony.
Otázka této jednotky nemůže se naproste
zodpověděli programem, neboť program by zne-
hodnotil její volnost a vydal do služeb jistým
heslům, jež by snížily její vlastní schopnosti.
Olázka jednotky v davu nemůže být luštěna ji-
nak než jejím vlastním poznáním a jejím vlast-
ním vývojem.
Totiž tak, aby stála v něm vědoma si svéh-
vlastníhe určení i své vlastní ceny. Nemyslím,
B Viková
List
23
article
že by to byla jen otázka ženy, protože i mut
jedinec má stejnou povinnost k sobě za každýel
okolnosti.
Avšak dejme tomu: žena. Nemohu mluvi
o muži i kdybych si přála, abychom nikdy sob
nepřekáželi ve volném niterném rozvoji.
Zena středních stavů je bytost dosud na
nejvýš bolesíná.
Pisatelka se mýli, když mysli, že plný mě
šec určoval by její vývoj společenský, aneb-
její vliv politický. Je to fráse, které sama nevěř
a musila by si málo vážit svého vlastního žen
ství, kdyby je odhadovala dle plného měšee
Je to prostě jedno z hesel progranu a z něh-
již je vidét, jak program snižuje.
Žena středních stavů jest bylost nejen bo
lestná, ale i vlečená. Včera ji vlekl muž, dne
ji vleče žena. Včera sloužila muži, dnes slouš
ženě. Včera hledala sebe a nenalézala, dne
hledá sebe a nenalézá.
Vše, co se pro ni dosud udělalo, je pouz
vnější. Její společenské postavení, její nárel
vzdělanostní, jeji úspěchy zákonodárně i stavov-
ské — všechno jsou úspěchy vnější, jež ne
mají ce dělati s jojí lidským bytím a s její lid
skou neholovostí.
Zeno
24
article
Přece snad si nemůžeme namluviti, že by
na př. i pisatelka článku v „Ženském listě“ ne
měla ani jediné chvile, kdyby se neplala: proě?
Anebo: kam? Anebo konečně, kdyby necitil
svůj život jako nepochopitelnou oběť ve jméne
programu, který jí samolně pranic neosvětluje
Intimni život neskonale jemných vztahů ku
přírodě, k životu, k věčnosti i k muži nemůže
rozluštiti žádný program, a přece podmiňiuje
naši bytost mnohem hlouběji, než všechny otáz-
ky společenské.
Právě žena středních stavů, která byla ajo
odkázána prožiti úplně svůj život niterný ve
všech možných útvarech, má právo hájiti svo.
volnost poznání i svou volnost eítění.
Pisatčlka článku v „Zenském listě“ zájisté
cilí, že ženy středních stavů nemohou býli ni-
kterak omezeny na určitý počet měštěk, aneb
i venkovanek, ale že i dělnické třídy mají svá
25
article
ženy středních stavů a to jsou právě ty bezpro-
gramové, osamocené a žijící tisícerým chvěním
své bytosti připjaty k niternému ústrojí eelku
lidského.
Pisntelka může mi namítnouti, že i pro ty
pracují organisace a programy, avšak odpovi-
dám jí klidně, že ani organisace, programy
jich úspěch nezmění právě na niterném vývoji
téchto žen pranie a že jejich bytosti stále jsnu
podmíněny týmž zákonům vlastního vývoje
poznáni, jako jest jim podmíněn každý strom
v lose i kdyby kulturně bylo o něj postarán
v celku jakkoliv.
Emancipační boj žen našich n žen vůbee
rozhodl se v tom okamžiku, kdy jim bylo dán
právo vyššího školského vzdělání. To vše, co po
něm přišlo, je přirozeným důsledkem jeho a
věcí přirozeného vývoje. S doktorály rozhodna
přijdou i úspěchy v zákonodárství, jako vůben
s vyšší vzdělanostní úrovní ženy, přijdou i ostat-
ní priviloje a to zase jen přirozenou costou vý-
voje a ne programem. Mluvím o ženách střed-
ních stavů, ale je možno právě zde mluviti též
o úspěších žen dělných.
Zbývá politika, která skutečně žije progra-
my a ničím jiným. Vlastně nežije programya
žije vším jiným.
Prudký rozmaeh našich žen při posledníe
volbách nebyl rozhodně důkazem dobře říze-
ného programu, ale byl právě jen důkazem niter-
ného jejich rozpětí, klerému bylo nulno, aly
se vybilo v činu jakémkoliv a vybilo se ted-
v ruchu volebním. A zase to nebyl čin organi
sace, anebo program, ale čin jednotky, která
potřebovala vykřiknout, aby upozornila, že je
dosti silná k životu.
26
article
Program s veškorou akci měl tak málo spo-
lečného, jako má oráčův bič se zrnem, jemuž
půdu upravuje. Svišti sice a vypadá strašně dů
ležitě, ale disposice zrna i půdy jsou při úrod-
přece jen rozhodujíci.
A kdybych se měla zdržovati právě u dispo-
sice jednotek při volebním rozmachu našie!
žen, vypadi by celý program ještě smutněji, ne
boť talo disposice právě v politice je omezene
na nejmenší počet jednotek, aspoň potud, poku
o nich víme, že existují.
Nevím totiž, jak by byl program vypadal
kdyby bylo mělo kandidovat na př. jen dese
žen. Niczíc — jen doset žen politicky vzdé
laných a uvědomělých. A přece i těch deset žen
by byla jen skupina určitých vyvolených a sku
tečně silných jednotek, jež by odpovidaly pře
veřejností pylitickou každá za sebe a n
za program i tenkrát, kdyby se o program opí-
Naprostou záhadou je však pro mne posláa
ženy v politickém životě, jakmile snažim se
vprávití do situace její ve smyslu programo
soelálně-domokratického, dle něhož bojuje žen
vedle muže, za tytéž idey co on, týmž heslem.
týmž přesvěděením, nazíráním, pojetím a týmž
způsobem. Kdybych noměla si mysliti, že ženn
přinese do politického života nové prou
dění, nový názor, novou sílu a nový
způsob pojetí — pak skutečně bych nikd.
nepochopna, proč přijímá své poslání právo
tam, kde svobodomyslný a pokrokový muž úplné
postnčí. Neboť jen přítomnost její na sněmu.
anebo na říšské radě, totiž jen přítumnost jej
ženské toilety uprostřed mužů by skutočně byl
nejnepochopitelnějším detnilem v I. zv. žensk
27
article
raly-
oláizce.
Ponkazuje se tak často na volební úspěehy
žen finských.
Mohl by mi někdo říci také něco o jejiel
úspěších — politiekých? Z hnutí žen sociálně
demokratických známe jediné jméno vůdči-
slečna Machová. Bere za ně zodpovědnost v ce
lém rozsahu. Avšak: nezdá se ji samotně,ž
jakmile nemá sama svou byto
ujasněnu tak, že by mohla právě j
vtisknouti všechen ráz tomut
hnutí a jeho tažení, je skoro zbytečna
vedle všech těch osvobozujících a převratnýcl
hesel své kasty? — Či nemá muž strany soci-
álně demokratické v programu i osvobození ženy
i humanilní názor na ženu, i vzdělanostní jej
požadavky? A konečně není její povinnost na
prvém místě připravovati nitra svých soudružel
pro velikou dobu převratu, v němž maji nalézti
své ženství ne v osmihodinové práci, ale v žen-
ství středních stavů, jež nikdy nebude progra-
mové, ale vždycky jen ze sebe rostoucí a se vy-
víjející?
Což všechny nespějeme k melě absolutnik.
poznáni a krásna? Což všechny naše bolesti,
útisky i touhy nemají jediný cíl: dáli vše, což
je našeho z bylosti volné a radostně?
Machová
28
article
Přesahovalo by rámec obvyklého fenille-
tonu, kdyby měla vysvětlovati ne poslání,
ale bytost ženy středních stavů, tak aby i pisa-
telka v „Zenském listu“ pocítila s ní souvislos
přes bojovný program strany, pro kterou pra-
cuje. Ale jsem přesvédčena, že vždycky bychom
si porozuměly právé tam, kde by počinala bez-
programovost našeho ženství a že bychom na-
lezly ohnisko, v němž sviti naše společná a vý-
vojová dychtivost.
Proli muži? Ne. Proč tvrdí pisatelka člán-
ku, že ženské hnutí středních stavů vybíjí se
v nenávisti rodové, správně vlastně pohlavní?
To není pravda. Naopak. Poznání nás všech
musí zničiti i samotné prvky možné pohlavní
vzpoury. Že dosud muž více svými zákony než
svým přesvědčením, více svým určením než
svým poznáním nenašel cestu k duši ženy, za
to není zodpevěden ani tak sám, jako právě po-
malý vývojový proces ženy, která po staleti při-
pravovala se žít, aby mohla žít: svým životem,
svým určením, svým poznáním a svou sehop-
A což když právě žena nese v sobě nově
světlo náboženstvi, umění, svobody, lidství, t-
sky i krásy?
Není povinností i žen sociálně demokrati-
ekých připravovati cestu této nové ženě? Bez
programu? Jen hlubokým pochopením jejího
příšti, jen vyžíváním její bylosti v těch nejmen-
ších, snad dosud i abstraktních záchvěvech
svých vlastních bytosti?
Ale, viďte, slečno Machová: to všechno se
koupí za plný měšec a čím věiší je, tím více
se koupí — niterné svobody. Důkazem tahe
jsou bosáci Gorkého
nosti.
Gorký