ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 710e9ec0-7596-11dc-83ec-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 25, person 43, org 1
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
ven
3 masthead
V Praze, ve středu 18. března 1908
Praha
4 masthead
Číslo 77.
5 article
Na ranní a odpol. HIse plal, žácí set v Praze v adeinislřaeí pa věse . . . . . . 2 K — na dtvit leta . . . 6 K — l s drolí doniáškor kěintlh . . . . 7 k non h v lialkict: na něiíe . . . . . . 2 K 50k Peštent nhý.: . . 9Koh s dvojt zšsilken žsle . . . . dtrrt. ete
Praha
6 article Stmívá se.
Stmívá se. Zápas Říma s modernisty, t. j. se snaži- vými, vzdělanými a ideálními členy ducho- věnstva, kteří pamětlivi zákonů vývojových se přičiňují, aby i v církvi bral se slušný zřetel ke vědeckým vymoženostem dobya zjednal se soulad mezi bohoslovím a nepo- chybnými poznatky vědy, způsobil opětně nový konflkt, jenž nabývá zejména v alp- ských zemích této poloviny státu rázu velice pavážlivého. Míníme případ prof. církevního práva na universitě v Iušpruku, dra. Ludvíka Wabr- munda, jenž na novo rozpoutává otázku svo- body vyučování na rakouských universitách, v měsíci listopadu m. r. vídeňským starostou dřem. Lnegrem podnícenou na sjezdu něme- ckých katolíků prohlášením: »Doufám, že dobudeme zase nazpět universit. Jenom od- vážně v boj, skončí vítězně. Náš bůh i v této pranici nám pomůže !« Ohlas tohoto prohlášení projevil se tehdy tak důrazným odporem veřejnosti i universit, že tehdejší sjezdový řečník viděl se pohnuta dodatečně svůj bojovný výrok co nejvíce oslabiti; věc octla se napotom i na říšské radě, kdež po pohnuté rozpravě přičiněním vlády sjednána kompromisní resoluce, jíž jak klerikálové tak zastánci svobody učení uni versitního se spokejili. Nyní propukl spor ten na novo, rozdí jest pouze ten, že podnět k němu si vzali klerikálové z přednášky stoupence moder nismu prof. Wahrmunda, konané v Iušpruku již v lednu v místnostech spolkových —a nikoliv na universitě — jejíž předmětem byl »Katolický názor na svět a volnost vědy.
Wabr profesor Wahrmunda Řím
7 article
Přednáška tato později vyšla tiskem v Mni- chově; na podnět klerikálů byla však ve Vídni konfiskována na návrh státního zá- stupce, který shledal v ní přečin ve smyslu § 303 tr. z. Vídeňský soud konfiskaci po- tvrdil, což při bohatých zkušenostech s ob- jektivním řízením ovšem nijak nepřekvapuje. Jinak není v obsahu brožury, za závadný uznaném, nic nového, co by se nebylo již mnohokráte ve věcech náboženských v pří- slušném písemnictví nevyslovilo. Prote není nemístná domněnka, že kle rikálám jde zvláště o to, aby dán byl mo- dernistům odstrašující příklad a aby byl uniléeni. Vždyí jest přece známo, že dr. Wahr mund byl od mnoha let již sloupencem re formního katolictví, že politicky se hlási ke křesťanským sociálům a jimi také v Vídni do rady říšské byl kandidován. Ny nější zakročení proti němu jest tudiž v na pochybné souvislosti s jeho vědeckým nazi ráním a jest proto novým případem srážky v zápase o svobodu badání a o volnost vy sokého učení, státními základními zákony zaručeně. Poprvé vzbudil Wahrmund nechuť kle- rikálů k sobě v r. 1906 pro přednášku o náboženství a klerikalismu«. To ukázalo se zvláště za debaty na radě říšské o dotazu prof. Masaryka pro výše vzpomenutý úto dra. Lnegra na university. Klerikálové se však nespokojili koní skací mnichovské brožurky Wahrmundovy. ale uspořádali proti němu protestní schůzi v Iušpruku a zahájili spolu prudkou agitaci mezi lidem. Na protestní schůzi ozývaly se hrozby, »nezakroči li vláda, že si obyvatel- stvo samo zjedná právo«, a že »lid profeso rům zpupným — rozbije lebky«. Biskupové
doktor Wahr profesor Masaryk Wahrmundův Vídeň
8 article
a četné korporace ohlásili svůj souhlas se schůzí. Přátelé Wahrmundovi podali naopak ministru vyučování osvědčení v jeho pro spěch a rektor university byl osobně povo lán k němu do Vídně. Ministr prohlásil, že vyčká konečná rozhodnutí soudu, dříve že nezakročí. Na to ministr dr. Gessmann promluvi v pondělí velmi ostrou řeč na schůzi kře sťanských sociálů, v níž označil projev Wahr mundův jako »frivolní pokus rušení veřej ného pořádku«, že smuž, jenž tak nečisté mluví, jeví spíše pathologické než politicky konfesijní slanovisko«, že »se nebude trpěli aby takové chorobné řeči se kryly praporem vědy« a že »v tomto případě jde o přečin. jenž musí býti podle zákona potrestán Křesťanští sociálové prý mají ještě dosti moci, aby zamezili jednostranné používán trestního zákona. Octla se tedy vláda případem Wabr mundovým v nové nesnázi, kteraž jest tím nebezpečnější nyní, kdy ve výborech rady říšské, zejména rozpočtovém, všecka činnost selhává, ně napíná vláda všecky síly, aby vyvázla z potíží otázky národnostní. Nová otazka tato — ohrožení svobody vědy — nese na sobě i známky kulturního boje.
Wahrmund Gessmann Vídeň
9 article
Zajímavo jest, že ani liberální. Němi nevědí kudy kam a z výkladu poslance dra- Chiaria jest zřejma snaha, aby rodící se roz- por zažehnali vyzýváním všech Němcům, by se nedali touto událostí svésti od řešení otázky národnostní a úkolů hospodářských. Nelzeť prý všecky voje liberalismu něme- ckého mobilisovati pro vyzývavé výroky jednotlivcovy, aby »hájili domnělou svobodu vyučování«. Podobně si vede poslanec dr. Stölzel. jenž shledává, že nelze zavírati oči před tím, že politická situace jest na vlas po- dobná krisi. Neboť jest zde zvykem, když přesný směr politický počíná silně selhávati. že se dějí pokusy, aby se rozpoutaly zápasy strannické Již od říšských veleb dle něh straší v mnobých hlavach — kulturní boj a nyní stačí již brozurka, aby se obrysy boje toho jevily plamennými slovy na sténě Tyto nárazy prý dovedou způsobiti — kolí sání kabinetu Beckova.
Chiario Němec doktor Stölzel kulturní boj
10 article
Prof Wahirmund pak prohlásil: Já pro zatím vyčkavám, protoze doufam, že státn úfady budou dbati zákona a že pokrokov strany na radě říšské energicky odmítnou všeliké zasahování do práv universitních. Kře sťanští sociálové chtěji vládu zastrašiti. Te se musí ukázati, zda skutečně trvají státní zá kladní zákony, aneb jsou-li pouze na papíře Věřím ve společný postup všech pokročilých živlů. S jiné strany se ukazuje na to, že i kře sťanští sociálové se octli v tísni, protože první útok dra. Luegra na university se nezdaři a porážka jejich v případě Wahrmundově že by je připravila o úspěchy, jichž volbam říšskými získali v zemích alpských. Doufa se. že zn Velikonočních svátků se mysle poně kud utiší, nejvíce obav se však chová, aby rada říšská nezasahla záhy do věci této způsobila by prý naprostý její rozklad. V alpských zemích zatím pokračuje agi tace obou směrů a množí se osvědčení je jich stoupenců, takže na brzké uklidnění mysl nelze spolehati. Naopak lze nadíti se spíše přiostřen konfliktu, potvrdíli se zpráva »Vaterlandu«- že již i papežský nuncius do záležitosti Wahr mundovy zasáhí. Nuncius vídeňský dle časo pisu toho, jenž má v té příčině známé styky prohlásil mimo jiné: »Podal jsem prostředni- ctvím ministra zahraničních věcí bar. Aehren thala ministru vyučování požadavek, aby byl prof. Wahrmund z místa svého odstraněn. Dosud mne sice odpověď na můj požadavek nedošla, ale já od něho nikterak neustoupím.e Tím by nabyla záležitost prof Wah munda dalekosáhlého a sotva tušeného vý znamu.
Wahirmund Wahrmund Wah munda
11 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 17. březnn. (Schvál en společný rozpočet.) Společná vláda ne čekala na závěrečnou sehůzi uherské delegace a spokojivši se potvrzením delegace rakouské, že usnesení obou delrgaci se shodují, předložila rozpočet panovníku k sankci. Panovnik usnezení obou delegací schváhl dne 14. t. m. Dle tohoto rozpočtu společná, jinak nouhrazená potřeha na r. 1908 činí . 1. v řádném rozpočtu ministerstva vnějších věcí . . 12,728.875 k vojenského ministerstva pro- vojsko . . . . . 298.431 653 K pro námořnictvo . . . . 53,523 110 k ministerstva financi . . . . 4,518.367 K 327. 806 k účetní kontroly. . . . . celkem . . 369,529 8 1 1k 2. v mimořádném rozpočtu ministerstva vnějších věcí . . 537.672 vojenského ministerstva pro vojsko . . . . . . . 13,378.729 K pro námořnietvo . . . . 3,476 890K oalkem . . 17,393 291k ens vúhrnem tedy 386,923.102 3. Potřeba na vojsko v Bosně a Herce- govině . . . . . . . . 7,788.000K 4. Mimořádný úvěr na pořízení dělostřele- ckého materiálu . . . . . 15.000.000K 5. Dodatečný úvěr za r. 1907 ministerstvu vnějších věci . . 133 800 K ministerstvu vojenství . . . 6.115 520 k celkem . . 6,249 320 K
Panovnik Praha Boseň
12 article
Letošní delegace povolily tedy společné vládě úhrnem 415,960.422 korun. Potřeba tato uhradi se především čistým výnosem cel, zbytek pak připadne za tiž oběma státům dle nové kvoly 36 4 pro Uhry a 63.6 pro RRakousko. Účetul závýrka za r. 1905, sehvá- lená letosnímí delogneomi, vykazuje spotečnou potfehu . . . . . . . . 438,070. 334 k výnos cel . . . . . . . 148.630 360 neuhražený zbytek . . . . 289,439 974 k na nějž Rakousko dle staré kvoty zaplatilo 189,872 623 K a Uhry zbytek. V Praze, 17. března. (Liný parla ment.) Také vídeňský zpravodaj „Nově Ref.“ poukazuje na nedělnost nynějšího parlamentu, jenž plenárních schůzi nekoná a ve výborech, vlastně jen v rozpočtovém, pracuje pouze,u aliquid fecisse videatur. Výbor pro opravu zastv- raléhe tiskového zákona za celé 3 měsíce ani se nesešel, a přece, kdyby pánům poslancům, kte- ří se jinak velmi zajímají o časopisecké referáty o jich biahodárné činnosti, na tom záleželo, mohí za čtvrt roku snadno projednati a pro sněmovn plenum připraviti celou předlohu. Neméně káry- hodné je, že legitimační výbor zahál důsledně, ač dle nového volebního zákona u všech protestovaných volbách musí se rozhod- nouti nejděle do roka. V červnu uplyne rok, co se sešel nový parlament, protestovaných voleh je na slo a z nich není ve výboru vyřízeno an- deset. Jak výbor a po výboru sněmovní plenum
Ref Uhry Rakousko Praha
13 article
tuto otázku vyřídí, jest dnes hádankou a nebude nic divného, když i v parlamentě, vzešlém z všeobecných voleb, budou celé šestiletí zasedat poslanci, jichž volba byla protestována, ale ne- byla řádně prozkoumána. V Praze, 17. března. (Nový odbor v mi nisterstvě obehodu.) Samostatný odbor pro otázky sociálně-politické, který dle přání křesťanských sociálů se měl připojití k novému ministerstvu pro veřejné práce, bude zřízen př ministorstvě pro obchod. Korespondence „Au- stria“ se dovídá, že v čelo toho odboru má bý postaven dr. Mataja, dosud přednosta ob chodně-stalistického oddělení v ministerstvě ob chodu. Mimo to radikální Němci kandidují prý na toto místo posl. Kroye a sociální dem kratě dra. Verkaufa. Křesťanští sociálov obražují se ovšem už předem, aby přednost nového odboru byl sociálný demokrat.
doktor Mataja Němec Praha Au
14 article
Ze Solnohradu, 16. března. (Na k atol ekou universitu), jež má býti zřízen v Solnohradé, sebráno dle výroční zprávy un versitního spolku dosud 2,856.007 K. Spole zakoupil již budovu bývalého vychovávacíh ústavu „Boromea“, jež se po nutných opravácl a přistavbách hodí na umístění dvou fakul Spolek doufá, že již v brzké době bude možno prvé dvě fakully otovříti. V Praze, 16. března. (Po odročen chorvalského sněmu.) „Obzor“ srov nává data královských reskriptů, jimiž chon vatský sněm byl zahájen a odročen. RReskrin zahajovaci je datován dne 28. února a sněm jím svolává na den 12. března. Reskript odročo vací je datován dne 3. března. Odročovací re skript podepsán tedy » 9 dní dříve než se sněm mohil sejíti. O účincích sněmovního odročení vyslov se posl. Supilo v rozmluvě se zpravodajen „P. L.“ Příští situace jeví se mu prostou a jas- nou. Chorvatsko-srbská koalice, požívající dů věry národa, neustane ve svém zápase, doku opět nevymůže cho. zatskému národu práv, jež mu byla odňata. Na tuto samozřejmou povinnos každého národa uherská vláda, mající dnes mos ve svých rukou, odpovídá absolutisme m Tím se politický stav stává krajně vážným. A to se domnívám — dedal posl. Supilo — že t. kdo útoči na naše práva, zapominají na jeden fakt a jedno nebezpečí. Zapominají na fakt, že rakouský absolutismus vletech padesátých sblí- žil Chorvaty s Uherskom, a na nebezpečí, že nynější maďarský absolutismus může Chorv t- sko vrhnouti do náruče Rakouska.
K Spole P L Chorvat Solnohrad Praha Rakousko
15 article
Maďarské listy, jež nemohly přijiti na jmén bar. Fejérvárovi, když prováděl v Uhrách to, co nyní bar. Rauch provedl v Chorvatsku, toliž svolával uherský sněm jen za tím účelem, aby jej ihned zas odročil, tleskají nyní bar. Rau- chovi jako ráznému krotiteli nepoddajných Chor- vatů. Nejvíc ovšem „Pesti Ilirl.“, orgán arci šovéna bar. Banffa. Jemu nestačí pouze fejér- várovský absolutismus, nýbrž svolává na Choe vatsko stanné právo. Chorvaté, kteří se vzpírají maďarské státní myšlence, jsou pr, ban- dité, jichž se v ničem nesmí šetřiti. Nemůže- v Chorvatsku zavésti pořádek bán Rauch,a jej zavede královský komisař Rauch. (Jako „královský komisař“ bar. Rauch by mě právo zastaviti ústavu a zavésti vládu vojenskou která, jak známo, má všechny paragrafy v jedné patrontaši.) Jediná socialistická „Nepszava“ vrtí pová- žlivě hlavou nad udalostmi záhřebskými. Pravi že Košut bere Chorvatům i to, co drželi po ce dosetileti. Chorvatsko-srbská koalice a s ní celý národ vede zápas samoobrany. Nežádá nic ji- ného, než aby Maďaři poetivě zachovali vyrov- nání. Chorvaté uherské vládě odpověděli volba- mi a stejně odpovědí i při nových volbách. Spon v drebném prodejit ranná číslo o sob odpoledni Ve filislkách na venkov ranní čnslo. . . . . . . . 10k odpolední . . . . . . . . 4a Inserátr plati ae holevě rapřed. Fřečplacení a inserty přijnaš sdnaíni- strace v Marianske ulielt č, z. Tam nacháolí se t42 redale- tlskirnn a erpediee „ Národnich lista“ Rukopiay se nevrácerji.
Rauch Rau Ilirl Chorvat Košut Maďar Rukopiay Uhry Chorvatsko
16 article
dal by se dnes ještě uklidniti pokojným způso bem; jest jen třeba odvolati pragmatiku a pocii- vě prováděti vyrovnání. Neučiní-li se to, nelze se diviti, že v Chorvatsku se vzmáhá a bude vzmáhati touha po úplné rozluče s Uhram
Chorvatsko
17 title
Politické zprávy zahraničné.
18 article
V Praze, 17. března
Praha
20 article
Z Finska. Ve finském sněmě vůdce starofinské sírany Danielson Calmari podal jmenem své strany do- taz, ce zemská vláda učinila a učiniti hodlá, aby šlechtická půda byla vykoupena ve prospěeh bezzemků. Ve Finsku totiž jsou agrárné poměry podobně jako v Irsku: půda je majetkem šlechly a Tinové jsou jejími nájemci (torpary). Šlecht je národnosti švédské, torpaři finské. Člen zem- ské vlády, senátor ťgnatius, zodpověděl stare- Finský dotaz odmilavě, načež posl. Daniclson Calmari vyslovil v umirněné formě senátu a ay nějším jeho sestavení nedůvěru. Strana starofinská či snometarianská je Ru- sku věrná a vychází z přesvědčení, že bez po- moci Ruska se nerozřeší nojdůležitější nitřní otázka finská, otázka agrárná. Profesor M. M. Kovalevský v potrohrad- ském „Slově“ činí Finům výtky pro jich snahy. aby práva Rusů ve Finsku byla zúžena. Slavný ruský sociolog se ohražuje proti výtce, jakoby mu práva Finska byla nemilá, naopak, on ja vždycky hotov hájiti jieh spolu s Finy; al na práva Finů žádný Rus nesahá, kdožto oni u sebe necntějí dopřáti nijakých práv Rusům. Rusové se nesmějí do Finska stěhovali, majetku a půdy tam nabývati, živností tam vyhledávati, na vý- dělek choditi. Anachronismem profesor nazval. že není spojení mezi ruskými a finskými želez- nými drahami.
Danielson Calmari M M Kovalevský Fina Rus Finsko Irsko Rusko
21 article
Aby nikdo nemyslil, že se Finové pouze proti tomu brání, aby země jejich nebyla Rusy zaplavena, dlužno zaznamenati, že všech Rust ve Finsku není vtc, nož 5900, v kteroužto čislici jsou zalirnuti i potomci ruských kupců, kteří se dávno do Finska přistěhovali, přijali finský jazyk, ale podrželi ruská příjmení a pravoslr- nou víru, od níž nyní, po vydání tolorančníh patentu, mnozí z nich odpadají a přidávají se k vyznání sluteránskému, jež jest u Finů témě výhradne. Finský sněm přijal návrh zákona o vše- obecné školské povinnosti, jež bude zavedena od r. 1912. 1 bez této povinnosti Finové bez- gramotných téměř nemají, neboť 1% nepadá na váhu. Časopisy finské tisknou se v nákladě o až 20.000 výt. Časopisů vychází ve Finsku pře 300, z toho je několik desítek švědských. Nej- rozšířenějším finským listem je sociálně-demo- kratický „Työmies“ (Dělník), jenž má 20.000 odběratelů. Ze švédských má největší náklad „Nya Pressen“, přes 6000. Agrárně nepokoje v Rumunsku. Podle zpráv londýnských a berlínských listů vypukly v Rumunsku nové agrárně nepo- koje. Počátek učiněn v jisté vsi dembrovického kraje, kdy sedláci při volbách poslance dávali hlasy privrženci oposice a nikoli kandidátu, kte- rého jim postavila sirana liberálná a kteréha podporovaly úřady. Úřadníci, kteří při volbs fungovali, zastavili ji, jakmile pozorovali, že by selský kandidát prošel. Sodláci si to nedali liíbit a chtčli úřadníkům napit. Úřadnici se sehovati za hradbu žandárských bodáků, ale sedláci toho nedbali a podnikli útok. Útok byl ovšem odražen a na místě zůstalo několik sedláků mrtvých a raněných. Odražení sedláci sebrali se opět a vrazili do nejbližšího města, kde zpustošili rad- nici. Posláno proti nim vojsko, ale mezitím už
Fina Rus Pressen Finsko Rumunsko
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. S programem, anebo bez programu Píše B. Viková-kunětická. V člänku v ženském sociálně-demokratickén listě pod tímto titulem odpovídá neznámá pisa- telka na můj feuilleton v „Národních Listech z č. 56 a to tak jasným a pevným způsobem že skulečně používám jejího článku jako dů vodu, abych jestě hlouhěji pronikla k lieslu S programem, anebo bez programu. Z článku v „Zenském listě“ by se zdálo že v řadách žen sociálně demokratiekých je dávno talo otázka vyřízena, co zatím náhodou oeiťuje se před forem žen středních vrstov. Avšak pisatelka článku mi dovolí, abyel stejně jasně a pevně ji odpověděla, že právě talo otázka přijde na řadu u žen sociálně-demo- kratických později, než u žen středních sla- vů. Později proto, poněvadž niterný vývoj se v řudách jejich opozdí v olázee stavovské a že ještě dnes nemůže žádná z vůdkyň sociálních demokrafek proniknouti tak hluboko, aby po- chopila, co ubíjí právě jejieh programovost na jejich vývoji vnitřním. Nemluvím za žádnou organisaci středniei stavů našich žen a bezprogramovost svou vy- važuji jen z vlastní bytosti, která má právo na vývoj právě tak, jako kterákoliv ženská bytos v organisaci jakékoliv. Tedy: žena jednotka v davu, jež cili právo na život i na jeho určení proti všem, anebo s všemi a to i s ženami všech společenských tře i s muži, jež tvoří zákony. Otázka této jednotky nemůže se naproste zodpověděli programem, neboť program by zne- hodnotil její volnost a vydal do služeb jistým heslům, jež by snížily její vlastní schopnosti. Olázka jednotky v davu nemůže být luštěna ji- nak než jejím vlastním poznáním a jejím vlast- ním vývojem. Totiž tak, aby stála v něm vědoma si svéh- vlastníhe určení i své vlastní ceny. Nemyslím,
B Viková List
23 article
že by to byla jen otázka ženy, protože i mut jedinec má stejnou povinnost k sobě za každýel okolnosti. Avšak dejme tomu: žena. Nemohu mluvi o muži i kdybych si přála, abychom nikdy sob nepřekáželi ve volném niterném rozvoji. Zena středních stavů je bytost dosud na nejvýš bolesíná. Pisatelka se mýli, když mysli, že plný mě šec určoval by její vývoj společenský, aneb- její vliv politický. Je to fráse, které sama nevěř a musila by si málo vážit svého vlastního žen ství, kdyby je odhadovala dle plného měšee Je to prostě jedno z hesel progranu a z něh- již je vidét, jak program snižuje. Žena středních stavů jest bylost nejen bo lestná, ale i vlečená. Včera ji vlekl muž, dne ji vleče žena. Včera sloužila muži, dnes slouš ženě. Včera hledala sebe a nenalézala, dne hledá sebe a nenalézá. Vše, co se pro ni dosud udělalo, je pouz vnější. Její společenské postavení, její nárel vzdělanostní, jeji úspěchy zákonodárně i stavov- ské — všechno jsou úspěchy vnější, jež ne mají ce dělati s jojí lidským bytím a s její lid skou neholovostí.
Zeno
24 article
Přece snad si nemůžeme namluviti, že by na př. i pisatelka článku v „Ženském listě“ ne měla ani jediné chvile, kdyby se neplala: proě? Anebo: kam? Anebo konečně, kdyby necitil svůj život jako nepochopitelnou oběť ve jméne programu, který jí samolně pranic neosvětluje Intimni život neskonale jemných vztahů ku přírodě, k životu, k věčnosti i k muži nemůže rozluštiti žádný program, a přece podmiňiuje naši bytost mnohem hlouběji, než všechny otáz- ky společenské. Právě žena středních stavů, která byla ajo odkázána prožiti úplně svůj život niterný ve všech možných útvarech, má právo hájiti svo. volnost poznání i svou volnost eítění. Pisatčlka článku v „Zenském listě“ zájisté cilí, že ženy středních stavů nemohou býli ni- kterak omezeny na určitý počet měštěk, aneb i venkovanek, ale že i dělnické třídy mají svá
25 article
ženy středních stavů a to jsou právě ty bezpro- gramové, osamocené a žijící tisícerým chvěním své bytosti připjaty k niternému ústrojí eelku lidského. Pisntelka může mi namítnouti, že i pro ty pracují organisace a programy, avšak odpovi- dám jí klidně, že ani organisace, programy jich úspěch nezmění právě na niterném vývoji téchto žen pranie a že jejich bytosti stále jsnu podmíněny týmž zákonům vlastního vývoje poznáni, jako jest jim podmíněn každý strom v lose i kdyby kulturně bylo o něj postarán v celku jakkoliv. Emancipační boj žen našich n žen vůbee rozhodl se v tom okamžiku, kdy jim bylo dán právo vyššího školského vzdělání. To vše, co po něm přišlo, je přirozeným důsledkem jeho a věcí přirozeného vývoje. S doktorály rozhodna přijdou i úspěchy v zákonodárství, jako vůben s vyšší vzdělanostní úrovní ženy, přijdou i ostat- ní priviloje a to zase jen přirozenou costou vý- voje a ne programem. Mluvím o ženách střed- ních stavů, ale je možno právě zde mluviti též o úspěších žen dělných. Zbývá politika, která skutečně žije progra- my a ničím jiným. Vlastně nežije programya žije vším jiným. Prudký rozmaeh našich žen při posledníe volbách nebyl rozhodně důkazem dobře říze- ného programu, ale byl právě jen důkazem niter- ného jejich rozpětí, klerému bylo nulno, aly se vybilo v činu jakémkoliv a vybilo se ted- v ruchu volebním. A zase to nebyl čin organi sace, anebo program, ale čin jednotky, která potřebovala vykřiknout, aby upozornila, že je dosti silná k životu.
26 article
Program s veškorou akci měl tak málo spo- lečného, jako má oráčův bič se zrnem, jemuž půdu upravuje. Svišti sice a vypadá strašně dů ležitě, ale disposice zrna i půdy jsou při úrod- přece jen rozhodujíci. A kdybych se měla zdržovati právě u dispo- sice jednotek při volebním rozmachu našie! žen, vypadi by celý program ještě smutněji, ne boť talo disposice právě v politice je omezene na nejmenší počet jednotek, aspoň potud, poku o nich víme, že existují. Nevím totiž, jak by byl program vypadal kdyby bylo mělo kandidovat na př. jen dese žen. Niczíc — jen doset žen politicky vzdé laných a uvědomělých. A přece i těch deset žen by byla jen skupina určitých vyvolených a sku tečně silných jednotek, jež by odpovidaly pře veřejností pylitickou každá za sebe a n za program i tenkrát, kdyby se o program opí- Naprostou záhadou je však pro mne posláa ženy v politickém životě, jakmile snažim se vprávití do situace její ve smyslu programo soelálně-domokratického, dle něhož bojuje žen vedle muže, za tytéž idey co on, týmž heslem. týmž přesvěděením, nazíráním, pojetím a týmž způsobem. Kdybych noměla si mysliti, že ženn přinese do politického života nové prou dění, nový názor, novou sílu a nový způsob pojetí — pak skutečně bych nikd. nepochopna, proč přijímá své poslání právo tam, kde svobodomyslný a pokrokový muž úplné postnčí. Neboť jen přítomnost její na sněmu. anebo na říšské radě, totiž jen přítumnost jej ženské toilety uprostřed mužů by skutočně byl nejnepochopitelnějším detnilem v I. zv. žensk
27 article
raly- oláizce. Ponkazuje se tak často na volební úspěehy žen finských. Mohl by mi někdo říci také něco o jejiel úspěších — politiekých? Z hnutí žen sociálně demokratických známe jediné jméno vůdči- slečna Machová. Bere za ně zodpovědnost v ce lém rozsahu. Avšak: nezdá se ji samotně,ž jakmile nemá sama svou byto ujasněnu tak, že by mohla právě j vtisknouti všechen ráz tomut hnutí a jeho tažení, je skoro zbytečna vedle všech těch osvobozujících a převratnýcl hesel své kasty? — Či nemá muž strany soci- álně demokratické v programu i osvobození ženy i humanilní názor na ženu, i vzdělanostní jej požadavky? A konečně není její povinnost na prvém místě připravovati nitra svých soudružel pro velikou dobu převratu, v němž maji nalézti své ženství ne v osmihodinové práci, ale v žen- ství středních stavů, jež nikdy nebude progra- mové, ale vždycky jen ze sebe rostoucí a se vy- víjející? Což všechny nespějeme k melě absolutnik. poznáni a krásna? Což všechny naše bolesti, útisky i touhy nemají jediný cíl: dáli vše, což je našeho z bylosti volné a radostně?
Machová
28 article
Přesahovalo by rámec obvyklého fenille- tonu, kdyby měla vysvětlovati ne poslání, ale bytost ženy středních stavů, tak aby i pisa- telka v „Zenském listu“ pocítila s ní souvislos přes bojovný program strany, pro kterou pra- cuje. Ale jsem přesvédčena, že vždycky bychom si porozuměly právé tam, kde by počinala bez- programovost našeho ženství a že bychom na- lezly ohnisko, v němž sviti naše společná a vý- vojová dychtivost. Proli muži? Ne. Proč tvrdí pisatelka člán- ku, že ženské hnutí středních stavů vybíjí se v nenávisti rodové, správně vlastně pohlavní? To není pravda. Naopak. Poznání nás všech musí zničiti i samotné prvky možné pohlavní vzpoury. Že dosud muž více svými zákony než svým přesvědčením, více svým určením než svým poznáním nenašel cestu k duši ženy, za to není zodpevěden ani tak sám, jako právě po- malý vývojový proces ženy, která po staleti při- pravovala se žít, aby mohla žít: svým životem, svým určením, svým poznáním a svou sehop- A což když právě žena nese v sobě nově světlo náboženstvi, umění, svobody, lidství, t- sky i krásy? Není povinností i žen sociálně demokrati- ekých připravovati cestu této nové ženě? Bez programu? Jen hlubokým pochopením jejího příšti, jen vyžíváním její bylosti v těch nejmen- ších, snad dosud i abstraktních záchvěvech svých vlastních bytosti? Ale, viďte, slečno Machová: to všechno se koupí za plný měšec a čím věiší je, tím více se koupí — niterné svobody. Důkazem tahe jsou bosáci Gorkého nosti.
Gorký