ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 71117830-92d2-11dc-83eb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 16 celkem · entity: person 88, place 33, work 10, org 4
1 article
Z českých listů. * »Živa«, jež v deseti svých ročnících vždy hájila a našemu lidu vštěpovala lásku k opravdové vědecké práci a úctu k obrovským pokrokům lidského ducha na poli positivní vědy a světového průmyslu, zůstává tradicím svým věrna i v novém ročníku a soustavnými články, duchaplnými přehledy i zajímavými drobno- stmi seznamuje čtenáře s tím, co v oboru chemie, biologie, fysiky atd. bylo opravdu nového a platného vykonáno. Z posledního čísla připomínám článek ju- bilejní, věnovaný G. Grussem třístaleté památce úmrtí slavného hvězdáře Tychona Brahe, jejž osud zavál do Prahy na dvůr císaře Rudolfa II. »Česká Revue« přináší stručný, ale obsažný článek Hladíkův o našich stycích s Francif. Pokrok. vykonaný v posledních letech, je značný a bude míti. nepřihlížeje k politickému významu, ještě též vliv na náš literární a společenský život. Máme potřebí vě- domého přímého styku s jinými národy, neomezeného pouze na turistické výpravy jednotlivců, ale založe- ného na vzájemném studiu a poznávání. Je to cesta trnitá a zvolná, ale tím záslužnější a užitečnější. Zá- leží jen na našich lidech, aby cizincům, kteří chtějí nás opravdu poznati, podávali ochotně pomocnou ruku. Referent nemůže potlačiti v tomto směru vý- čitku: »My sami bohužel jsme mnoho neučinili. Ne- máme hybné, podníkavé propagační schopnosti Ma- ďarů, ani jejich obětavosti a jejich prostředků. Ne- zmohli jsme se ani na jediného politicko- novinář ského representanta v Paříži, ba ani na tiskovou kancelář, po níž se marně volá.« Čtenář.
Živa G Gruss Tychon Brahe Rudolf II Hladíkův Praha Ma Paříž
2 article
Slovanské spisy- * Suton. Napisao Ivo Vojnovič. Život Knj. I. MCM. Svezek IV. Zagreb. Letošní třetí sjezd slovanského novinářstva v Dubrovníce byl zas pěkný krok ku předu v nená- hlém sbližování dosud tolik rozlehlých světů slovan- ských vzdělaností. Byla to návštěva v domě chorvat- ském. A při takových návštěvách mimoděk blíže za- vadíte o duši rodiny, nahlédnete do její skrytěj- ších poměrů, do vztahů důvěrnějších. Dubrovník, jako má uvnitř chorvatského světa svoje osobité dě- jiny, své nářečí určitě vyhraněné, svoji kulturu vlastní i své odlišné tradice společenské, jako v době svého rozkvětu pyšnil se zvučnými jmény vlastní školy básnické, tak i dnes, oddán jsa snivým vzpomínkám na slavnou minulost, hraje na varytě chorvatské krásné spisby jaksi osobitou svoji strunu. Ivo Voj- novič je mezi poety chorvatskými zcela určitě od- stíněný Dubrovničan. České obecenstvo poznalo již blíže sílu i barvu tohoto zajímavého talentu. Na Ná- rodním divadle s pěkným úspěchem provedeno drama »Ekvinokce«, obraz mohutných nálad ze života jiho- slovanského přímoří. Nejnověji básník »Ekvinokcí« obrátil k sobě pozornost prací, která vyšla ve sbor- níku chorvatské omladiny umělecké »Život«. Jeto trilogie, znázorňující poeticky »dlouhé umírání Du- brovníka v XIX. věku«, jemuž v zápětí přišlo úplné vyhynutí patricijského života někdejší slovanské re- publiky. Tedy jakási vlastenecko-historická elegie v po- době trojdílného scénického obrazu. »Suton« (»Sou- mrake) tvoří druhou část trilogie.
Vojnovič Iva Suton Zagreb Dubrovník
3 article
Děj obrazu se odehrává v paláci dubrovnického vladyky Nikyše Beneše v roce 1832. Je to spíše do- jemná genrová kresba, nežli drama. Básník nás uvádí do smutného ovzduší úpadku někdejšího pyšného domu. Schudlá rodina po bývalém vladykovi, stará vdova a tři stárnoucí dcery, vedou v ústraní svůj tichý bezúčelný život. Jen vzpomínkám ještě žijí a tichému odříkání. Matka Mara, stařenka sedm- desátiletá, stěží zakrývá své hmotné nesnáze pře starou služkou, jedinou, která zbyla z počtu někdejší čeledi panského domu. Dcery Made,
Nikyš Beneš Mad
4 article
Ore, Pavla s odhodlaností obětovaných vědomě potichu usychají věrny šlechtickému heslu. snášet bez odmluvy, bez nářku ten příkaz osudu, od něhož pomoci není. Autor nezamlčuje nejmenší po- drobnosti úpravy i nálad na scéně, vnějšího vzezření i vnitřních stavů osob. Mada je čtyřicet dva roky stará. Ora třicet šest. Nejmladší Pavla je sedmadva- cetiletá. Pavla je hrdinkou hry. Ona jediná z obyva- tel domu souvisí ještě trochu s životem tam venku, v městě a v kraji, s oným životem, jejž události dějinné tak tuze byly pozměnily. Pavle ohlásil se host, ka- pitán námořnictva, Lujo Lasič. Soudruh z jejího dětství. Před lety měli se spolu rádi, on venkovský hoch, ona dcerka urozená. Láska mezi nerovnými neměla však smyslu. Hoch se dal tenkrát na moře, aby zapomenul. Ale nepodařilo se mu. Po letech se vrací a opakuje znovu své námluvy. Pavla v nitru je oddaná svému Lujovi, ale povinnost k rodině jí brání projeviti svoje city, Byl by to poslední hřebík do rakve rodinného blaha, kdyby dcera šlechtična měla se provdati za muže z rodu kmetského. O po- slední své illuse šlechtického jmena a slávy byla by tak rodina připravena. Raději bolest a smrt! Pavlina tetka Marie-Uršula také se kdysi tak nepozorně za- milovala do kmetského hocha, ale zavřela se za to do kláštera. Třeba zachovati věrnost své krvi. Pavla něžně, ale rozhodně odmítá Lujovo naléhání.
Pavel Lasič Uršula Ore Oro Pavlin tetka Marie
5 article
Jsou právě hosté v domě vladykových. Společ- nost lidiček ubohých, duševně i tělesně sešlých. Polodojemná, polosměšná společnost. Pamétníci někdejšího šumného života, odumřelí přítomnosti, jen matnými vzpomínkami na zapadlou v troskách minulost se krmící. A s těmi dovedeš žíti? obrací se Lujo k Pavle. — I umírati s nimi dovedu! Pavla odhodlaně. A když Lujo horlí, aby s ním odešla ze společ- nosti bezduchých mumií, klade mu hrdá šlechtična v odvetu otázku jako její teta Marie-Uršula. A před očima stařenky — mezi tím, co vedle v síni společnost hlučně se baví — ustřihne si Pavla bohatou kštici svých krás- ných plavých vlasů. Tím je symbolicky o její budoucnosti rozhodnuto. Dojemný obrázek, těhotný tragikou osudu Štěstí života osobního položené v žertvu předsudku rodinného. Ten je asi hlavní děj »Soumraku«. Obrázek vyniká znamenitou silou svého malebna.
Pavel Lujo Marie Uršula
6 article
Dialog je kondensovaný. Do úzkého rámce jedno- aktovky stěsnány výrazné obrysy postav, zachycen duch doby i tragika chvíle. Prostor scény, prochví- ván lehce příšeřím Maeterlingovských vidin, má zá- roveň jistou střízlivost realismu Ibranovského. Ale ideou i látkou je hra svoje, vyrostlá z vlástní půdy chorvatské, dalmatské, dubrovnické, silně prosycena vůní místního koloritu. Na jevišti důvěrném, před obecenstvem vybraným, připraveným, nemohla by se hra minouti silným účinkem. Na větším divadle snad by kresebně přesné indikace autorovy dovedly podrážditi ctižádost umného pořadatele scény. Nebyl by to úkol pro diletanta takový pokus o scénickou reprodukci ovzduší dobově i místně tak určitého. Aspoň jednou něco stranou od napjaté šňůry těch věčně přešlapovaných šlépějí německých a francouz- ských! Podnikavějšímu čtenáři českému nelze ani dost úsilně doporučovati, aby jen s kuráží se pouštěl do slovanské četby. Ve směrech a záměrech slovan- ských je všecka budoucnost našeho dalšího vývoje. Chorvatská četba jako polská neposkytuje vzdělanci českému — mimo nedostatek materialií jazykových. který se snadně přemůže slovníkem — žádných té- měř obtíží. A prohlubuje zároveň vítaně znalost vlastního jazyka. Je v tom zvláštní půvab, odkrý- vati tak znenadání, takřka se prolupovati ke zře- teinosti básnického krásna v knize, která vám při pohledu na první stránku připadala ještě tak cizí! udoi š.
7 article
Ze slovanských listů. * Literární kritik »HB« p. R. I. Sement- kovskij zle horší se na ruskou kritiku, která prý táže se především, kým vlastně jen ten či onen spi- sovatel: západníkem či slavjanofilem, karatelem či vlastencem, konservativcem či liberálem, dekadentem či esthetikem? Podle toho úsudek o spisovateli jest předem hotov. Ani nadaní kritici nečiní z tohote pravidla výjimky. Jako příklad uvádí studii Merež- kovského »I. Tocroň u ocroescniň — Xpncroc A co ar«. Ze studie té se dovídame, že Tolstoj jest tajný pozorovatel těla a Dostojevský tajný pozorovatel ducha, že prvnější směřuje k oduševnění těla a druhý ku vtělení ducha. Merežkovskij tedy význam obou velkých spisovatelů ruských spatřuje v zápase mezi tělem a duchem. Tato these jest tak obšírná, že se dá pod ní shr- nouti všecko. Kritik formuluje ji ještě jinak: pohan- ství jest vítězství těla, křesťanství — vítězství ducha.
Sement I Tocroň Tolstoj Dostojevský Merežkovský
8 article
Celá literatura prý ve všech dobách a u všech ná- rodů zosobňuje zápas pohanského principu s kře- sťanským, ancikrista s Kristem. Merežkovskij se značnou sečtělostí uvádí z obou spisovatelů vše, co může potvrditi jeho zamilovanou thesi o nastáva- jícím »třetím království«, kde nebude ani dobra ani zla, ani pravdy ani lži, ani ancikrista ani Krista, nýbrž jenom oduševnělé tělo a vtělený duch. Ostatní obsah Tolsteho a Dostojevského nemá pro kritika smyslu. Rozumí se, že jest to stanovisko jedno- stranné, s nímž daleko se nedostaneme. Merežkov- skij vidí v Dostojevském proroka, umějícího oceňo- vati duševní život a světové události se svého pový- šeného stanoviska. Pan Sementkovskij silně tomu oponuje. Za příklad uvádí soud Dostojevskéhoo francouzské republice, které předpovídal brzký konec. Netřeba prý Dostojovskému připisovati úlohu, jíž na sebe nebral. Jeho zásluhy o Rusko jsou i tak ne- ocenitelné. Pro Merežkovského jest Dostojevský »tajnovidcem«, pro Michajlovského — krutým talentem, pro jiné kritiky jest velikým jako autor »Zločinu a trestu«, pochybný jako autor »Bratří Karamazových« a nepatrný jako autor »Běsů«. Jiní pak váží si ho právě pro dva poslednější romány. Slovem, každý vykládá si ho podle svého a nikdo z kritiků nechce býti objektivním, kloně se k prin- cipům, na nichž spočívá jeho oblíbená theorie. Do- stojevskij i Tolstoj zjevili mnohé stránky ruské skuteč- nosti, ale i tito vynikající duchové zajímají kritiku jen potud, pokud jsou tlumočníky určitých principů. Fiat justicia, pereat mundus. Dle té zásady mnozí váží si tak principů, že nepozorují ani, kterak hyne svět a zapomínajíce na život, hubí a otravují mládež, od níž závisí všecka spása v budoucnosti.
Krist Merežkovský Dostojevský Sementkovský Michajlovský Karamazová Tolstoj Rusko fiat justicia
9 article
Varšavský »Wedrowiec« posmívá se kama- rádské kritice některých polských listů. Když Kazimír Tetmajer vystoupil v Krakově s dramatem »Zawisza Czarny«, rozlehl se z kruhu jeho přátel hlas, že takového dramatika nezplodila ještě země polská, že Shakespeare, Schiller, Slowacki a pod. jsou překo- náni. Nedávno v Krakově poznali dramatickou fan- tasii malíře a spisovatele Wyspianského »Wesele«. Noviny místní i vzdálenější povýšily ho ještě na většího genia, než je Tetmajer. Jest prý to nadgenij, nejvyšší výraz lidského genia. Nedávno přednášel ve Varšavě S. Przybyszewski. Z přednášky té se- znala polská společnost, že neměla dosud takového básníka, jako je Jan Kasprowicz, jenž básní »Na wzgorzu smierci« předstihl prý Mickiewicze, Krasin- ského, Puškina, Lermontova, Vrchlického a všecky ostatní slovanské velikány dohromady. O samotném Przybyszewském jeho přátelé tvrdí, že jest nejzna- menitějším polským prosaikem. Nic nevadí, že nikdo té geniální próse nerozumí a že se podobá časem sténání neurasthenika, souženého halucinacemi. A tak má prý nyní polská literatura několik patentovaných geniů a celá řada přátel čeká již na nové patenty a Slavjanin. diplomy ! . ..
Tetmajer Zawisza Czarna Shakespeare Schiller Slowacký Wyspianského S Przybyszewský Kasprowicz Mickiewicz Puškin Lermontov Vrchlický Krakov Wesel Varšava Krasinský
10 article
nesdílelt starověcí proletáři. Chtěli se také děliti s bohatými, ale ne tak o výtěžek práce, jako o ma- jetek sám, bez práce. A ani státní theorie starověká nepokladala socialistický stát za ideál. Teprve bá- sníci v podobě utopie jej malovali. Ten obraz na- skytá se nám po prvé v antické komedii, hlavně u Aristofana; později u Euemera v »Svaté kronice«, u Jambula v »Slunečním státě« a u j. * »Zeitschrift für Bücherfreunde uveřejňuje studii E. Ebsteina, jež bude zajímati stej- nou měrou literárního historika jako umělce a přá- tele umění vůbec. Je to souborná studie o všech známých portrétech německého básníka G. A. Bür- gera, při čemž text vždy jest doprovozen otiskem toho kterého Bürgerova portretu. *Táž révue přináší zajímavá sdělení o le- tošní velké dražbě autografů. Nejvyšší ceny — 1023 zl. — dosáhl list Rafaele Sanzia z r. 1515.
Aristofanés Euemer E Ebstein Bür Bürgerův Sanzio Zeitschrift für Bücherfreunde Svatá kronika
11 article
Velmi nízko zaplacen byl list známého básníka Pietra Aretina, totiž pouze 81 zl. Vídeňský, lokalní patriotism promluvil i při této dražbě: autografy Grillparzerovy prodávány byly po 95 zl., Raimun- dovy po 85 zl., za list herečky Wolterové dosaženo 13 zl. 50 kr. Poměrně vysoké ceny dosáhly auto- grafy svatých. Autograf sv. Vincence, jenž v Paříži prodáván byl pouze za 200 fr., byl letos prodán za 510 zl.! Devět řádek (bez podpisu) sv. Ignáce za- koupili belgičtí Bollandistě za 365 zl. Alfons de Liguori zaplacen byl 165 zl. A tak i ostatní svatí dosáhli značné ceny, jen sv. Leonard a Porto Mau- rizio (teprve Piem IX. za svatého prohlášený) nedo- sáhl větší ceny než 8 zl. Velmi čile šly na odbyt autografy panovníků, generálů a jiných vynikajících osobností. Největší cenu dosáhlo 12 řádek Bismarko- vých (180 zl.), po něm pak podpis Ondřeje Hofera (96 zl.)!, Franklinův autograf prodán za 121 zl., Ko- šutův za 18 zl., Valdštýnův za 43 zl., Chopinův za 395 zl., Karla VI. za 74 zl., Mendelssohnův za 30 zl., Schuberthův za 390 zl., Rubinsteinův za 31 zl., Verdzův za 52 zl., Wagnerův za 53 zl. atd. atd. Cel- kový výnos dražby byl 19.000 zl.
Aretin Grillparzerův Wolter svatý . Vincenc Ignác Alfons jít Liguori Leonard Pius Hofer Franklinův Valdštýnův Chopinův Karel Mendelssohnův Rubinsteinův Wagnerův Paříž Porto Maurizio Bismarcovýchod ko zl
12 article
* Le Tourdu Monde dokazuje ve zvláště studii, že nový král anglický Edvard jest v Indii nad míru oblíben, nikoliv proto, že snad Indové doufají najíti v něm spravedlivého krále, ale proto, že ho za jeho cesty po Indii poznali jako vášnivého a vý- tečného — lovce tigrů. A tato vlastnost prý opravdu přinesla novému králi v Indii popularitu vše- obecnou. * Pozoruhodnou studii o Bosně a Hercegovině na základě vlastního pozorování uveřejňuje Ch. Diehl v Grande Révue. Autor uznává to, v čem ra- kouská vláda Bosně a Hercegovině prospěla, ale upo- zorňuje a s důrazem opakuje, že jedná se v Bosně i Hercegovině se zřejmou protislovanskou a germa- nisační tendencí. * O zavedení mezinárodního zákona o právu autorském velmi horlivě se zasazuje ve Fort- nightly Review Herbert Thring. Žákon ten měl by závaznost pro všechny národy. Doba, po kterou by právo autorské platiti mělo, určuje Thring na 80 let, jako tomu jest již v Italii a Španělsku. Za- jímavo jest, že v státech Mexiku, Guatemale a Vene- zuele jest právo autorské přiznáno na věčné časy! Je to pro Evropu poněkud zahanbující! * V téže révui dokazuje H. D. Wells, že ke konci XX. století celá Angiie nebude ničím jiným než předměstím Londýna. Stále víc a více se rozvětvu- jící komunikace zbližuje i největší vzdálenosti a roz- šiřuje periferii millionového města nad Temží. Dříve největší vzdálenost od středu Londýna na obvod města obnášela 4 míle. Omnibusy rozšířily vzdálenost tu na 8 mil, podzemní dráhy a parníky na 30 mil! A tak vzdálenost ta den za dnem roste. * Stěžejným článkem »Review of revie w se jest ohsáhla studie R. E. C. Longa o Tolstém jako mysliteli a činiteli. Je to jedna z nejpozoruhodnějších studií, jež o Tolstém vůbec byly napsány.
Ind Thring Wells Stěžejný Long Tolstý Indie Boseň a Hercegovina Grand Révue Boseň Fort Španělsko Mexiko Guatemala Ven Evropa Londýn Temže Review of revia w
13 article
Bibliografie. * Stará Praha. 100 akvarelů Václava Jansy. Popisuje Jan Herain. Seš. 23. Nakladatel Bedřich Kočí. Obsahuje barevné reprodukce pohledů. Ná- městí Křižovnické, Klementinum, brána k citadelle vyšehradské a předdvoří Lobkovického paláce pod Petřínem, jakož i pokračování průvodního textu. Časopis společnosti přátel starožitností českých v Praze. Red. dr. J. V. Šimák, ročníku IX. čís. 1. Z hojného obsahu vyjímáme zvláště články dra. F. X. Jiříka »Bývalé zatímní průčelí chrámu sv.-vítského v Praze«, Th. Antla »Zápisy kláštera sv. Anny jinak sv. Vavřince ve Starém městě pražském«. Sešit opatřen jest obrazovými pří- lohami. * Český vinař. Orgán vinařského spolku. Na- kladatel, vydavatel a redaktor Jos. Šimáček, ře- ditel vinařství J. J. kníž. z Lobkovic. Ještě jeden z přežitků z oné bohdá už odbyte doby, kdy časo- pisy v Čechách musily vycházeti dvojjazyčně. Český vinař vychází měsíčně o dvojím vydání: český sešit je tlustší, německý tenčí. Ale články německého se- šitu mají, rozumí se, za autory — české spolu- pracovníky. * Čtení Besední. Laciný časopis obrázkový. Pořádá V. K. Jeřábek. Vydává Fr. V. Pokorný v Brně. Roč. I. 1901. * Anarchisté a jich učení. Napsal JUDr. Fr. Herman. V Praze 1900. Nákladem R. Kotrby. * Český Mechanik, technologický orgán všech z kovu pracujících a příbuzných odvětví, vydávaný Fr. Ant. Vorlíčkem v Žižkově. XVI. roč. Odborně poučné články. Rubrika živnostenská. Rady a pokyny pro praktické odborníky.
Jansa Herain Kočí Red doktor J V Šimák Jiřík Antl Anna Vavřinec Šimáček V K Jeřábek V Pokorná JUDr Herman R Kotrba Vorlíček Praha palác pod Petřín Čechy Francie Brno Žižkov Klementinum Lobkovic
14 title
KALENDÁŘ MALEHIO Čn
15 title
NARE
16 article A ty, kapitáne, opustil by's loď kdyby
A ty, kapitáne, opustil by's loď kdyby tonula? Neopustil bych ! .. A také Pavia ji neopustí. Je to její rozhodné slovo. Lujo odjíždí znovu za moře. Po jeho odchodu propukají Pavliny city. Lujo slíbil, že se po létech vrátí a znovu za dívku po- žádá. Ale ona cítí, že by podruhé už jistě neodolala Sděluje své odhodlání matce. Zavře se do kláštera Z cizích revuí. * Velmi poutavě píše Reloch v »Zeitschrift für Socialwissenschaft« o socialismu a kommunismu v starověku. Kdo by v dějinách staro- věku hledal snahy socialistické, dožil by se zkla- mání. Dnešní ideäl socialistů, kollektivní produkce, NA ŠKOLNÍ ROK 1901—1902. Redigoval Fr. S. PROCHÁZKA. Přináší velezají- mavý zábavný i poučný obsah z péra osvědčených spisovatelů pro mládež a jest jednou z nejpřípadnějších odměn mládeží za pěkná vysvěd- čeni. Váz. výtisk 72 hal., poštou 82 hal. Naklada- telství Jos. R. Vilímka v Praze.
Pavlin František S Procházka R Vilímek Pavia Praha Zeitschrift für Socialwissenschaft