ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 710a7350-92d2-11dc-aba3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 21 celkem · entity: work 1, person 38, place 8, org 2
1 masthead
21. června 1901.
2 masthead
stohrul sirnlí
3 masthead
Císlo 8.
4 masthead
ditovonlal tl sn znioo dnveln loc štav
5 masthead
1IÍDKA LITERMK
Iídek
6 masthead
e ban o fale žlo
7 masthead
ZVLASTN
8 masthead ROEANARODNC
ROEANARODNC k číslu 169.
9 masthead
LSt
10 article
slsba šve
11 article
Žurnalism. 22— O málokteré duševní práci jsou úsudky tak rozdílné jako o žurnalismu. Z jedné strany slyšíte zprávy o světové velmoci, o mohutné síle, vznešeném poslání, vysokých úkolech den- ního tisku, a z druhé strany nezaslechnete slov »žurnalista« vysloviti než s malým odstínem pohrdání, s jakousi shovívavostí, která má v sobě notnou dávku nevážnosti. Zvlášť vědečtí pracov- níci s oblibou považují žurnalism za nutné zlo a ve většině případů nesrovnali by ani se svou ctí přispět článkem, byť odborným, do žurnálu Odkud ty dva úsudky, tak naprosto si odporu- jící? Žurnalism je svůj zvláštní genre literární. jehož podstatnou známkou je, že těsně přiléhá k denním událostem, že diktována mu lhůta kdy se má objevit, že víc než kdokoliv jes vázán heslem »všecko hned«. Tato železná nut- nost určuje též jeho hlavní přednosti — i vady. Nutí k dokonalému ovládání stylu, k jasnému stručnému výrazu, k přesnosti a dochvilnosti k soustředěné, úsilné práci, ale svádí též k ukva- peným závěrům, nedokonalým informacím, chvatné stylisaci — celkem však nečiní ze žurnalismu genre horší ostatních. Z těsného spojení se životem vzniká též jeho moc. Mluví k mnoha lidem o věcech, které je právě zajímají, a má tím veliký vliv na ve- řejné minění, může vštěpovati určité názory, určité přesvědčení, z pouhého referenta stává s vůdcem, nevypravuje jen, ale přesvědčuje, je representantem jisté vrstvy, jistého množství, z něž mluví.
Žurnalism
12 article
Z toho těsného přilnutí k životu vzniká však též pohrdání, jež se často vůči žurnalismu jeví. Většina lidí vidí pouze, že žurnalism koná práci jen den ze dne, práci, jež den za dnem zapadá v zapomenutí, slouží jen k chvilkové potřebě jednotlivce a massy. Ať již je jedno- tlivcem tím čtenář, který hledá novinky,či hodnosta, jenž chce viděti své jméno mezi účastníky slavnosti, či banka, neb jiný ústav jenž se domnívá, že denní listy jsou k tomu, aby bez námitky otiskovaly zaslané jim zprávy že všichni vidí v denním listu, v žurnalistovi jen prostředek vyhovující okamžité potřebě, aniž by uvážili, že každý list značí jistou společenskou hodnotu, s kterou třeba počítati právě tak, jako s kteroukoliv jinou silnou institucí, a že zástupci listu mají tatáž práva, jako zástupci jiných institueí společenských, zvláště tam, kde jich je potřebí, kde konají své po olání. Neboť je to povinností listu, aby referoval o všem z vlastního názoru a vlastními informacemi, ať již je to slavnost, kniha, obraz, cokoliv jiného. Dnes s oblibou rozmáhají se u všech, kdo mají denních listů potřebí, »šimly«. Ústav pošle si dlouhou lito- grafovanou zprávu, že se v něm konala slavnost tak a tak, nakladatel pošle vám s knihou, ča- sopisem hotový referát hned v dvojím vydání.
13 article
veřejný podnik napíše si o své výbornosti po- chvalu a přinese ji v pevném přesvědčení, že v zájmu veřejnosti je list povinen ji otisknout, a tak každý nejraději užil by listu k šíření svého názoru pod pláštěm moci, které list nabyl, ale na druhé straně naopak naprosto ne- respektuje ani mínění, ani práv listu, jehož chce užití, neuznávaje, že bezprostřední informace o všem co má tisknouti, je prvním právem každého listu. y Dívají-li se obchodníci, průmyslníci, umělci, vůbec lidé k veřejnosti se obracející, na denní list, jako na pouhý prostředek k šíření vlastníeh zájmů, vidi v něm učenci a odborní pracovníc pravidelně svého nepřítele — aspoň u nás. Dne otázky vědecké často jsou na denním pořádku a týkají se nejrozmanitějších oborů vědních.
14 article
Obecenstvo chce býti informováno, žádá o vy- světlení termínů, problémů, chce referáty odbor ných listů, a tak ani denní list nevyhne se otázkám vědeckým. Tu však je zajímavo, jak málo odborní pracovníci snaží se sami svým přispěním postarati se, aby informace denních listů byly i odborně správné. Mezi žurnálya vědou zdá se, že u nás stojí ještě jakási čín ská zed. Proti tomu je jen jediná pomoc: klidně vyčkat času. Naši obchodníci, umělci, průmysl- níci atd. časem pochopí, že denní list, když činí o nich zmínky při kterékoliv příležitosti činí to jen potud, pokud toho vyžaduje vše- obecný zájem, a vědečtí pracovníci časem dojdou kúsudku, že nejlepším prostředkem, aby naše denní listy byly dokonale v tom neb onom oboru vědeckém informovány, jest, psát jim informační články ze své vlastní vědy Ovšem formou, jaká v denním listě pro široké čtenářstvo určeném jedině je na místě, tedv lehce přístupnou — žurnalistickou. A to je otázka nejen pouhého chtění, ale také — umění. ndyani onlalanje Hlavo inanal zei tlev me šlá České spisy. * Dr. Jaroslav Vlček, Dějiny české lite ratury. Sešit 9—11. V Praze 1900—1901. O dosavadních sešitech velikého díla Vlčkova r- feroval jsem již v »Národních Listech« podrobně. Zmínil jsem se i o přednostech, cenných a vzácných. této literární rukověti, jakož i o některých stinných stránkách jejích dosti obšírně, tak že postačí nyn jen kratší zmínka.
Hlava doktor Vlček Praha
15 article
Přítomné sešity, k nimž slíbený dvanáctý posu nevyšel, obsabují století XVIII. hlavy čtvrtou, pátou. šestou, sedmou a osmou; hlava devátá dosud ukon- čena není. V hlavě IV. líčí se stručnými, ale rázo- vitými črtami druhá polovice století XVIII., při čem autor patrně s největší zálibou prodlévá při josefin- ském osvícenství, nezůstávaje arci nepřístupen někte- rým steskům na ně, zejmena na jeho doktrinářství. Vylíčiv takto všeobecně ráz evropské společnosti a také vládnoucích vrstev rakouských, všímá si v hlavě V. podrobně tehdejší společnosti pražské, napřed arc její intelligence a aristokracie, soustředěné zvláště ve Společnosti nauk. Tu vystupuje nejvíce do popředí jasná postava Dobrovského a jeho přátel i stoupenců. Hlava VI. vypisuje podrobně »rokoko v české poesíi« správně charakterisuje první novočeskou školu bás- nickou — Puchmajera a jeho družinu, sedmá pak nlava zabývá se »vlastenci z boudy« a »českou expe- dicí«. Tato náleží k nejinstruktivnějším a nejpouč- nějším; správně zejmena jest líčen i Kramerius jeho všecky názory. Známější již obsahem a zpra- cováním jsou »osvícenské obrany jazyka a národ- nosti«, jimž věnována jest hlava VÍII., začátek pak hlavy deváté, nejpracnější a nejdůležitější, líčí »Slo- vensko josefinské«. Rozsáhlá sčetlost autorova, obratné užití dosa- vadního zkoumání, stručná a plná karakteristíka doby i lidí jeví se zase v těchto sešitech měrou nejpřízni- vější. Že dojem práce nebyl tak veliký a pronikavý jako u dřívějších částí, vyplývá z té okolnosti, že největší část celého díla vyšla již dříve, ve zpracová- ních doslovně stejných v Českém Časopise histori- ckém a jinde (na tyto dřívější otisky nyní Víčekv přehledech literatury neupozorňuje).
Dobrovský Puchmajer Kramerius
16 article
Již jsem upozornil na některé zvláštnosti jazy- kové, jež u Vlčka shledáváme. S oblibou užívá ně- kterých přebroušených tvarů — na př. »v textě« (místo »v textu«) atd., ačkoli ne vždycky etymologie vládne výhradně v jazyce českém, vytrvale píše ,česká literatura, „český jazyk“ atd., ačkoli vešker praxe a přední autoři čeští svědčí proti této novotě. S oblibou uvádí v literatuře dále jen díla a články sobě milé, o prácech ostatních pomlčuje . . . To jsou všechno věci, které jsme již konstatovali a které naleží k tuhé disciplině strany autorovy. V celku zůstává i tu Vlček v mezích a rozměrech svých dosavadních prací. Táž jest i methoda i tendence, jako dříve. Jen v jedné věci pokročil dále, patrně vlivem Voigta, Burdacha a nyní zvláště Rich. Meyera. Při obrazku doby všímá si nyní zevrubně i hmotných jejích stránek, také módy a soudnictví, charakteri- suje dojem literární často výňatky z kritik nebo ohlasů doby tehdejší a hledí literární fysiognomii nalézti i v podobiznách a silhouettách autorů. Ně- která místa (str. 200 a j.) dělají takřka dojem vol- ného pabásnění úvodů Meyerových k jeho decen- niím německé literatury XIX. století — i postup scenerie i výraz slovný jest někde doslovně stejný.
Voigt Burdach Rich Meyer Meyerův
17 article
Jinak zůstává v platnosti výtka, již bylo možno činiti sešitům dřívějším. Vlček kreslí příliš široce obrysy literární, jeho kniha je spíše plán, v němž stejně přesně je zaznamenáno zbořeniště jako chrám, neúrodná půda jako široká silnice, není však mapou, na které by byly komunikace a budovy monumen- tální kresleny pro přehled ve zvýšeném měřítku a díla menší váhy odbyta poznámkou nebo pominuta mlčením. Oč nabýva tím dílo větší důležitosti vě- decké, o to ztrácí na přehlednosti a zajímavosti pro obecenstvo širší. To jsou přednosti, jež mění se ve vady a jež snad růzností tisku bylo by lze odkliditi. tomu ale vzpírá se snad autorův literární demokra- V. Flajšhanz. tismus.
V Flajšhanz
18 article
* Zpráva Výboru pro pořádání lidových přednašek české university Karlo-Ferdinandovy za roky 1898—9 a 1899—1900. Praha 1901. Před nedávnem měli jsme příležitost referovati o úspěšné činnosti naší extense universitní dle refe- rátu, uveřejněného v jedné z francouzských revuí. Vyslovili jsme při tom podivení, že extense neposta- rala se sama o officiální výkaz a statistiku své čin- nosti, v níž by jistě dalo se vybrati mnoho všeobe- cně zajímavého. Naše přání bylo splněno dříve ještě, než vysloveno. Neunavný předseda komise přednáš- kové, prof. Hostinský, jehož práci a vytrvalosti máme z valné části co děkovati, že podnik lidových před- nášek vůbec se mohl uskutečniti, vydal velice po- drobnou, pečlivou statistikou opatřenou zprávu, která pouhým nedopatřením administračním teprve ně- kolik neděl po vytištění dostala se na veřejnost.
Ferdinandův profesor Praha český univerzita Karla
19 article
Pokud úvoda se týče, shoduje se se zprávou, o níž jsme již referovali, statistika její je však mnohem podrobnější a přihlíží zvláště k zevrubnému roztří- dění a popisu posluchačstva, které se kursů účast- nilo. Z překážek, které se tomuto záslužnému pod- niku stavěly v cestu, nemůžeme pominouti jednu, až příliš nápadnou. Universitní extense — která dle stanov nesmí užívati poslucháren v universitní bu- dově samé — marně hledala místa, kde by předná- šela. Musila najímati sál konviktský, užívati poho- stinství sv.václavské záložny, ale marně se namá- hala získati vhodné místnosti na školách středních, měšťanských a obecných. Zpráva nezabíhá do trap- ných podrobností, ale srovnává Vídeň s Prahou. Ve Vídni konala se, vyjímaje přednášky v universitních ústavech, extense převalnou většinou v budovách středních, měšťanských a obecných škol. Zdá se z toho, že u nás mame ještě vlivné kruhy, kteréo důležitosti universitních přednášek pro lid nejsou s dostatek přesvědčeni. Doufejme, že je tato první zpráva výboru poučí o jiném. * p. B. Shellev. Výbor lyriky. Přeložil Jaroslav Vrchlický. Světová knihovna, redaktor Jar. Kvapil, čís. 213.—214. Nakl. J. Otto. Básník revolucionář, umělec naskrz původní, jeví se nam stejně velikým a zajímavým v krátkých svých bá- sních tyrických, jako ve svých dramatech a velkých epických basních. Neskonalé nadšení pro svobodu, nenávisť vůči všemu útisku a tyranství a chmurny pessimismus jsou příznačnými motivy jeho lyriky.
Vrchlický Kvapil Otta Vídeň Praha
20 article
Bohatá, květnatá řeč a účinná stručnost dodávají básním relief velkolepým myšlenkám. Ale právě na- sledkem těchto vlastností poskytuje překlad nesko- nalé obtíže. Překlad Vrcalického pěkně se čte a jest prost temných, těžko srozumitelných míst. * Dr. E. Babak, O činnosti mozku a ner- vové soustavy vůbec s 23 vyobrazeními. Lidové roz- pravy lékařské, red. MUDr. Lad. Haškovec, čísla 18—19. Nakl. J. Otto. Autor přítomného spisku, asistent fysiologického ústavu české university, vy- kládá způsobem populárním nejprv o nervstvua nervové soustavě ústrojenců nižších a nejnižších, aby na základě tomto objasnil povahu nervové čin- nosti u člověka. Tato průpravná čásť výkladu po- dána jest stručně, ale zajímavě a názorně, načež ná- sleduje přehled o činnosti míchy a vlivu mozku na ni, o skladbě jednotlivých částí mozku, o různých typech choromyslnosti při nemocech velkého mozku, o vědomí a ústředním nervstvu, o spánku, o nerv- stvu sympatickém atd. * F. A. Slavík, Pruské usilování o země české. Studie dějepisná. Nakl. F. Šimáček. Druhé vydání. Kniha založena na důkladných stu- diích historických, ukazuje názorně, kterak hned po podlomení svobody českého státu po bitvě bělohor- ské počaly cizí mocnosti usilovati o země české, kterak urvána obojí Lužice a kterak Braniborsko již v sedmnáctém století snažilo se zabrati Slezsko. V dalších statích líčí autor usilování o země české za Bedřicha II. r. 1740—1742, jak se jednalo dále o země české za Marie Terezie, za Josefa II., i po- zději, připomíná, kterak Prusko r. 1866 snažilo se zabrati země české a poukazuje k nynější agitaci mezi Němci v Čechách a pozvedá varovný hlas, jenž měl vlastně již dávno být slyšen na místech rozhodujících.
Bohatá doktor MUDr Lada Otta Slavík F Šimáček Bedřich Marie Terezia Josef Němec Lužice Slezsko Čechy fyziologický ústav český univerzita
21 article
* Josef B. Pešek, František Škroup. S podobiznou Škroupovou a dvěma facsimily jeho rukopisu. Nakl. F. Šimáček. Spisek vydán ke stému výročí narozenin skladatele první české pů- vodní zpěvohry a národní hymny »Kde domov můj«, jenž povoláním svým odkázán byl na jeviště německé a jenž zemřel r. 1862 jako kapelník opery v Rotterdamu. Autor s pietou líčí snahy Škroupovy o česká operní představení na pražském divadlea skladatelskou jeho činnost, zejmena jako skladatele první české opery »Dráteník« a písně »Kde domov můj« na základě librett a současných zpráv časopi- seckých i na základě studie prof. Hostinského z r. 1884. nto * Dr. Zikmund Janke, Vady řečí a jak se jich chrániti. Bibliotéka lékařských spisů po- pulárních, red. dr. D. Panýrek. Sv. IV. Nakl. Hejda Tuček. Autor, odborný lékař, vzhledem k tomu, že dosud nemáme českého spisu, jenž by souborně a systematicky pojednaval o vadách řečí, obral si za úkol, sestaviti tyto vady mluvy v určity celek a učinil tak způsobem, jaký shledal v knihácn nejpřednějších odborných spisovatelů národů jiných. Popisuje jednotlivé druhy vad řeči i dětskou bez- řečnost a vzácnější poruchy řeči, pojednává způso- bem populárním o krocích ochranných a dáva i vhodné rady rodičům, čeho dbáti, aby vady řeči oznenahlu byly napravovány.
Pešek Škroup Škroupův F Šimáček profesor doktor Janke D Panýrek Hejda Tuček Rotterdam