1
masthead
14. června 1901
2
masthead
Císlo 7.
Císlo
4
article
ZLASTN
ZLASTN
k číslu 162.
8
article
Drahá díla.
Drahá díla.
22. Nedávno četl jsem v jedné z českých
révuí stížnost: obecné potřebná, monumentální
díla jsou příliš drahá: nejsou pro jednotlivce
průměrného, pro malého člověka, jen pro bo-
háče, pro ústavy, a tak nemohou splniti svůj
kulturni úkol, proniknouti do širokých vrstev,
jsou literaturou luxusní a pod. Není tomu dávno.
co jsme naříkali — a právem — že nemáme
mnohých děl, nezbytných každé literatuře, děl
dle nichž měří se její úroveň: scházel nám
nový slovník naučný, slovník historický, země-
pisný atlas atd., desiderat byla celá řada. Ko-
nečně na ně došlo. Nemění na tom nic, že ne-
vydává je Česká akademie, od níž bychom
očekávali podobná monumentální díla: na mo-
numentálním charakteru jim to pranic neujímá.
Je dán cílem, který mají splniti, a způsobem,
kterým jej splňují.
Každá literatura má, pravda, povinnost,
vnikati do lidu, šířiti vzdělanost v nejnižších
vrstvách, býti pro všechny. Ale není to úkolem
všech produktů té které literatury. A tak jako
má svoje knihy odborně, určené určitým věde
ckým kruhům, jako má své knihy nádherně
vypravené, jimiž vyhovuje milovníkům knih, a jáko
má populární knihovny, bibliotěky a p. jimiž ukojuje
touhu po vzdělání i u nejchudších, tak také má míti
díla monumentální, jež určena jsou, aby vydávala
svědectví o dokonalosti domácího umění, domácí
práce, domácí vědy. Nejde tu, to třeba vytknouti.
o nějakou povrchní representaci, o ješitnou mar
nivost, v závodění s ostatními literaturami. To
vše je třeba přirozeným důsledkem rychlého roz-
voje literárního, ne však účelem. Jde při tom
o jinou věc. Monumentální dilo, ať již je to sou-
bor dokonalých reprodukcí českého malíře, at
zeměpisný atlas, ať naučný slovník, působí samo
již existencí svojí na zdvižení literární úrovně.
ko
Český akademie
9
article
Již vědomí samo, že dovedeme podobnou od-
bornou práci doma, že jsme schopni poříditisi
vše, co potřebujeme i pro nejvyšší své duchovní
potřeby, dodává literatuře sebedůvěry a vědomí
vlastní ceny. Jde ovšem o to, abychom dovedli
díla taková nejen vydávati, ale také finančně
udržeti. Jde o to, aby mezi našimi finančně
dobře situovanými lidmi nalezli se v hojném po-
čtu ti, kteří citi povinnost svoji odebírati dílo
podobné a tím je udržeti. Drahota díla nemůže
rozhodovati. Díla podobná nemožno vydávati na
zisk, to jest nemozno počítati s tím, že kapitál,
který k podniku takovému je nutný, dá snadno
se sehnati rozprodejem množství výtisků, při-
měřeně laciných. Pomér je tu u nás poněkud jiný
než jinde. V cizině monumentální díla vydávají
se akademiemi, spolky, podporamí vlády, jednot-
livců atd. Tak vychazejí ohromné odborné pu-
blíkace, majáky vědy a umění, jichž cena, kdyby
měla odpovídati nákladu, nikdy by obecenstvem
nebyla zaplacena. Avšak díla taková právě ne
jsou určena na rozšíření prodejem. Vláda, spo-
lečnost rozdává je, šiříc tím jednak vědu samu,
jednak čest produkce domácí. Jiný způsob je vy
dávání velkých děl pro široké obecenstvo v ceně
nízké, jež vsak jen tehdy je možna, když je obrov
ský odbyt předem pravděpodobně zabezpečen
V jazycích, mluvených tolika milliony lidí, jako
je ruština, angličina, frančina, němčina, možno
hračkou se odvážit na velkou encyklopedli, od
borný atlas a jiné obecně prospěšné publikace
jež přes svou poměrnou drahotu — ač vskutku
laciné — najdou vždy dostatečný počet odbě
ratelů, kteří zajišťují zisk.
10
article
U nás nemáme ani jednoho, ani druhého
Naše monumentální dlla mimo hubené podpory
mohou počítati jen s jedním: že naše obchod
nictvo a průmyslnictvo, že naše banky, naš
statkáři, krátce všichni, kdo finančně jsme sil
nější, odbíráním udrží je aspoň potud, aby pří
padný nezdar neodradil od příštích pokusů.
Udrží-li se dílo podobné, je úkol jeho vykonán.
Je důkazem našich schopností, je vzorem pro
menší díla populární, je ve veřejných i učeb-
ných ústavech neocenitelnou pomůckou a moc
nou pružinou pro další práci.
Pravda, nepronikne pro značnou cenu svoji
do vrstev nejširších, to však není úkolem jeho.
O ten postarají se díla jiná, opravdu populární,
jež však jsou možná teprv tehdy, když velká,
monumentální práce položila základy, ukázala
cestu a odstranila překážky, skytajíc budoucím
populárním pracovníkům pevnou oporu. Ať již
se pak, jak Hlídka ve svém článku o novém
zeměpisném atlase a o slovníku navrhuje, při-
kládají k revním i k časopisům v sešitech kon-
versační slovníky, Palackého dějiny, populární
učebnice atd., jak hlavně v Rusku se děje,či
ať se vydávají laciná, potřebě lidu přizpůsobená
vydání, není pochyby, že velké, drahé, vědecké
dílo, nebude této činnosti na úkor, nýbrž na-
opak bude jí pomůckou a povzbuzením. Pr
ty pak, kdo účastenstvím na velkých literárnich
dílech přispívají k jich zdaru, bude blahým
vědomí, že podniky ty u nás pořizujemes
vlastní silou, bez hmotné i duševní pomoci
cizí.
Hlídek
Palacký
Rusko
11
article
České spisy.
České spisy.
Ferd. J. Lehner, Dějiny umění národa
českeho S četnými původními ilfustracemi a barvo-
tiskovými přílohami. V Praze 1900—1901. Nákladem
»Unie«.
Nadpis publikace sám praví, že tu jde o jakýsi
doplněk Fr. Palackého »Dějin národa českého«. P
více než čtvrtstoletí konal spisovatel práce přípravne
snesl všechny zpravy knižné, aby z nich objasní
souvislost dějin umění s dějinami národa, neúnavně
shledával památky umělecké z dřevních dob, v ze-
mích českých i v sousedství zachované. Účelem
těchto pouti bylo zinventarisovati, popsati, odměřitin
okresliti a zatříditi veškeren umělecký majetek naroda
českého a srovnavaním s analogickými zjevy v ze-
mích okolních zjistiti samostatný raz českého národ
ního uměni.
Po přípravných pracích, jichž výsledky tajily s
ve studovně badatelově, nasledovaly předběžné studle.
Pěkné pojednání o umělecké míssí slovanského klá
štera sázavského, před léty v »Osvětě« uvéřejněné
obrátile pozornost k osobě badatelově.
J Lehner
Palacký
Praha
Francie
12
article
Dnes prace Lehnerovy pokročily tou měrou, že
bylo lze prvý veliký díl, o romanském slohu pojedná
vající, předložiti čtenářstvu českému. Facsimiilla
illustrace vynikají věrností i skvostným uměleckým
provedením.
Z věcného líčení Lehnerova především vyjímáme
předůležitý moment chrono ogický, který poraží chvá
stavá tvrzení o německém původu českého umění
Nejstarší chrámové stavby české, pamatné ty rotundý
se základní myšlenkou byzantskou a výzdobou ro-
mánskou, k nimž organicky se připojují větší román-
ské chrámy X. a Xl. stol., jsou na zapadé a zejmena
v Němcích zjevem naprosto neznámým. Jest tudiž
vyloučena možnost, že by byly dílem zapadních
anebo dočista německých — kterých vůbec tehdy
ani nebylo — umělců. Také historické údaje o stavbe
hradu boleslavského a chrámu svatovítskéno dotýkaji
se »římského« způsobu stavby. »Římským« ale tehdy
míněho vše, co přicházelo z říše byzantské a z Italie.
Naše umění tudíž počátky svými kotví v umení
starokřesťanském a byzantském. Motivy tyto byly
ovšem národní povaze české přizpůsobeny.
Lehnerův
Němec
13
article
* České Museum Filologické. Založeno spol-
kem filologickým v Praze. Odpovědný redaktor : dr
Jan Kvíčala. Ročník šestý. V Praze, 1900.
V bohatém obsahu ročníku šestého potkávame
se se jmény tří slavných učenců cizích. Professo
německé university zdejší dr. A. Ludwig podává
dva cenné a původně již česky psané články o ce-
listvosti Iliady při domněnce, že byla ze samostat-
ných zpěvů zpracována a o Penelopinu tkání v Od-
II., 93 sld. Professor dr. Bedřich Hommel v Mni-
chově posuzuje velmi chvalně třetí svazek Práško-
vých Forschungen zur Geschichte des Alterthums III.,
které jsou vzděláním článků původně v ČMF uve-
řejněných. Professor dr. Lev Sternbach v Krakově
podává dva vzácné články, Analécta Byzantina a
De Vincentii Bellovacensis excerptis Graecis, které
vzbudily velikou pozornost v kruzích přátel by-
zantské vědy Z Čechů v cizině meškajících ohlašují
se horlíví bratři H. a K. Škorpilové v Bulharsku pů
sobící. Referují o nově objevených památkách na
půdě thrácké, uveřejňují a objasňují šest nově shle-
daných řeckých nápisů z Plovdiva.
K slovanské, zvláště pak k české filologii hleí
pojednání K. Kořínka o Adamu Mickiewiczi, V.
Kvíčala
Penelopin
doktor
Hommel
jít Vincentius
Graecis
Čecho
K Škorpil
K Kořínek
Mickiewicz
Praha
OdaII
Krakov
Bulharsko
Český muzeum
Lev Sternbach
14
article
Flajšhansa publikace traktátů Husova »Zrcadlo hříš-
níka menší« a »Zrcadlo člověka hříšného větší«,
jimiž opět udělán veliký krok k poznání přebohaté
literární činnosti Husovy, A. Truhláře Jan Albin
(příspěvkem k dějinám humanistických studií v Če-
chach), J. Hoška K etymologii jména »Morava«, I. B
Maška Znamý a přece nedosti poznaný rukopis, P.
Palaty příspěvky fraseologické a syntaktické a J. L
Čapka pojednání o poměru české prosodie časoměrné
i přízvučné k rozměrům antickým. Z odboru klassi-
ckého zastoupení jsou R. Novák svými příspěvky
k textu Liviovu, v cizíně velikou pozornost budí-
cími, a J. V. Prášek další řadou příspěvků k Hero-
dotovi a počátkem studie o Herodotových zprávách
lydských. Bohatě opatřeny jsou úvahy a zprávy
o nejnovějších vědeckých zjevech českých, německých,
francouzských, anglických, ruských i polských.
Husův
A Truhlář
Albin
J Hošek
Znamý
J L Čapek
R Novák
Liviův
J V Prášek
Hero
Herodotův
Morava
15
article
* M. A. Šimáček, Z opuštěných mist.
Cukrovarské obrázky. Druhé vydaní. Nakl. F. Ši-
uaček. Autor náleží k malému počtu těch našich
spisovatelů, jimž forma naturalismu svědčí. Je k tomu
třeba velkého, celého talentu, aby líčení těch všedních
trampot a utrpení nezpůsobilo únavu a odpor, jak
možno pozerovati u četných nešťastných pokusů
v tom směru. Jen je li auter skutečným umělcem,
dovede se vybnouti četným úskalím a dovede pro-
vésti dílo, plné života i poesie, jako jsou právě po-
vídky »Z opuštěných míst«. K povídkám prvního
vydaní připojena nová »Havlenka«, vyznamenávající
se týmiž přednostmi. Nejvíce známé jsou »Manželé
Strouhalovi«, jež autor sam zdramatisoval.
* J. Kafka. V kraj ch věčného ledu. S 41
vyobrazeními a 2 obrazovými přílohami. Dalekohled,
vzdělávací četba pro každý věk i stav. Svazek III.
Šimáček
Strouhal
J Kafka
16
article
Nakl. F. Šimáček. Knížka líčí populárně přírodu
alpských kraji i nehostinné končiny polární. Spisek
opíra se o nynější výzkumy o tvoření a pohybu le-
dovců a podává přehled výsledků, docílených posled-
ními polárními výpravami. Knížka jest psána způ-
sobem snadno přístupným a poskytuje přebted pří-
rody krajů polarních a jejich obyvatelstva. Illustrace
jsou vhodně vybrany.
* Mark Twaln, Dobrodružství Frantika
Finna. Přeložil Karel Kolman. Díl II. Knihovna
»Zlaté Prahy«, ročn. IX. Nakl. J. Otto. Svazkem
tímto konči prapodivná dobrodružství odvážného
Frantíka Finna a jeho soudruhů, jaká byla možna
jen v údolí řeky Mississippi, a to jen v době před
čtyřiceti až padesáti léty. Sprýmovné ty příhody, vy-
pravované suchým humorem, jímž slavný americký
autor mistrně vládne, působí dojmem neodolatelně
komickým. Zcela klidně, jako by se to rozumělo
samo sebou, vypravuje nejztřeštěnější historie, dobro-
družství, nad nimiž vam jde hlava kolem. A vypra-
vuje stále svěže, stále vás poutá něčím nebývalým,
nepčekávaným, neuvěřitelným.
F Šimáček
Twaln
Frantik Finn
Kolman
Otta
Finn
Praha
Mississippi
17
article
* Justin V. Prášek, Dějiny starověkých
národů východnich. Díl druhý. Velmoci staro
prientalské. Za podpory prvé a třetí třídy České
Akademie. Naki. I. L. Kober. Autor s velkou pílí
snesl ve svém díle výsledky prací nejčelnějších pa-
datelů a použil pro svojt praci též výsledků po-
sledních výzkumů archaeoiogických. Přítomný svazek
počíná vylíčením převahy Assyrie za Assur-
násipala III. a jeho potomků, vypravuje o svétové
říší assyrské za králů z rodu Sargonova, o státech
a národech východních za Šargonovcův, o Nebukad-
nesoru II. a jeho době a líčí veleříši perskou až po
počátek válek s Hellény evropskými.
* Dr. Karet Mav, Vianetou, rudý gentle-
man. Roman, přeložil O. Flögl. S illustracemi Jos.
Ulricha. Autorisované vydání. Díl II. Nakl. J. R.
Vilímek. Antor »dobrodružných cest«, jenž jeví
tak vřelé sympatie k vymírajícímu plemeni Indianů,
jež poznal z vlastního názoru, líčí v tomto svazku
podivné dobrodružství mezi divokým, nevázaným
lidem, bělochy i Indiany, v končinách Texasu, jedva
dotknutých civilisací. Dovede vypravovati zajímavě
a upoutati čtenáře pestrým, napínavým dějem, jenž
jest u tohoto autora věcí hlavní.
Karel Herloš, Posledni Taborita.
Upravil Václav Švehla. Knihovna Malého čienáře.
Nakl. Jos. R. Vilímek. Poslední čast husitské tri-
logie německého autora, jenž jevil tak vroucí lásku
k nejslavnější době české historie. Dílo rázu ryze ro-
mantického, bez důkladného historického podkladu,
ale plné nadšení a vroucího citu. Spracování pro
mládež bude mocnou pobídkou citu vlasteneckého.
V Prášek
I L Kober
Sargonův
Hellén evropský
Mav
Vianeta
Roman
O Flögl
Ulrich
Vilímek
Herloš
Taborita
Švehla
R Vilímek
Assyrie
Jos
Indiana
Texas
Český akademie
18
article
Z českých Histů.
19
article
* Moderní Revue přináší článek Stuarta Merilla
o nešťastném básníku anglickém Oskaru Wildovi.
K nám neproniklo téměř jeho jméno a nebýt dvou
»překladů jeho Salomé« a »ballady o žaláři z Rea-
dingu«, neznali by z něho čeští čtenáři ani ukázky.
Spravedlnost zlomila nad ním svoje žezlo, jmeno
jeho zmizelo pod číslem trestnice, knihy jeho ztra-
tily se v makulatuře a stoupách, jeho kusy, obdivo-
vané dřív, vymizely z jevišť, a když nedlouho po
svém propuštění umíral v Paříži, nebyl to již sla-
vený, bohatý básník, jenž zjevem svým a vybrouše-
ností svého ducha ovládal vznešenou anglickou spo-
lečnost, ale propuštěný trestanec, odkazaný na du-
ševní milosrdenství několika lidí, kteří neštítí se
duševní nakažliviny. Smrt jeho znovu vzbudila otázku
věčně nerozřešenou, a stále v literatuře se vracející
otázku, jež týká se nejchoulostivějšího místa
v literatuře, mravnosti. Do jaké míry hodí se
četba takového autora pro široké vrstvy? Pokud je
autor takový přípustný po stránce paedagogické?
Jaký má mravnost autora vliv na mravní kvality
jeho knihy? Dojista vztah nějaký tu existuje, a je
pochopitelno, že strážci literatury s nedůvěrou berou
do rukou dílo autora po mravní stránce stigmatiso-
vaného. Arci se tu vtírá vzpomínka na autory
klassické, kteří přes choulostivý svůj obsah bývají
namnoze předmětem odborného obdivu a rozboru.
A kolik hlasů pozdvihlo se proti překladům — mimo-
Stuart
Wild
Salomé
Reo
Paříž