ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 70f95520-70cc-11dc-8a94-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 121, place 82, org 12, work 9
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
24. října 1903. Číslo 290.
4 article
»Tribuna« dokládá, ať by se vyjednávání vyvi nulo jakkoli, že žádná vláda italská ničeho by nezadala z práv Italie. Úmluvy franko-italské. Petrohradské »Biržev. Vědom.« sdělují z Paříže z pramene prý autoritativního: Roz mluvy mezi Delcassém a Morinem týkaly se Středozemního moře a severní i severozápadní Afriky. Ve všech otázkách dosaženo shody vzájemné. Italie bude podporovati francouzské plány v Marokkua Francie nebude ničeho podnikati proti italskému vlivu v Tripoli krom toho přislibuje vládě italské rozhodnou podporu svou na trhu francouzském pro jeji projekt, konvertovati vnitřní 59) rentu. Socialista — u královské tabule. Rozumí se ovšem, že se to týče pana Jaurěsa, jenž, jak známo, mimo jiné své dů- slednosti ve sněmovně odsuzoval co nejostřeji řeholní školu a svou dcerku v klášteře vycho- vati dal. Socialistická organisace zemskáv Francii uvedla nyní na denní světlo jinou dů- slednost páně Jaurěsovu. Vyslala k němu zapi- sovatele svého Osya, aby mu projevil politování její nad jeho přítomností při parádní hostině na počest italského krále, pořádané v paláci elysejském. Jaurěs prohlásil, že eítil se povin- ným prý ke zdvořilosti té jako druhý místo- předseda franeouzské sněmovny. Ovšem, nešlo o — cara Pro příští říšský sněm německý chystá vláda berlínská několik předloh soeiálně politiekých, zvláště pak hodlá organisovati poji šťování vdov a sirotků po dělnicích. Dále má býti podána předloha o změně bursovního zá kona a změně zákona o kolcích, kterouž dan z obratů bursovních má se snížiti.
Delcassý Morin Jaurěsa Jaurěsův Paříž Afrika Francie franeouzský sněmovna Italia
5 article
Persekuce Poláků v Prusku. Trestní soud v Hrudězi odsoudil říšského poslance polského Kulezského pro urážku pru- ského stavu učitelského, Poláky germanisujícího na měsíe do vězení. Státní zástupce viděl v ko nání obžalovaného dokonce podněcování prot státním zřízením a žádal pro něj trest osmi měsíčního vězeni. Výsledek voleb do sněmu saského. Úhrnný výsledek voleb těch sdělili jsme již včera. Pozoruhodno jest ještě, že konserva- tivci utrpěli v 1. drážďánském okresu volebním úplnou porážku; okresu toho dobyli na nich národní liberátové. Ve cvikovském okresu vo- lebním udrželi konservativci mandát svůj jen jedním hlasem většmy proti socialistům. Volební řád saský jest jinak ovšem co nej- zpátečničtější. Vláda chystá se sice teď podati sněmu předlohu o volební sopravě«, ale mim konservativce, všechny ostatní strany předlohu tu jakožto strannické příštipkářské dílo odmitají. Dle předlohy té má příště sestávati sněmovna poslanecká z 96 poslanců, z nichž ale má být volena polovice dle trojtřídního systému voleb- ního, jen o něco příznivějšího proti dnešním třem sborům volebním, druhá polovice má zvo lena býti dle kurií stavovských a sice by volili z této polovice 12 poslanců živnostenské a 12 poslanců obchodní komory, 24 poslance pak zeměděle:. Volebních okresů utvořilo by se 16. v nichž by každý ze tři volebních sborů volil svého postance přímou a tajnou volbou. Taková oprava volební zabezpečila by konservativeůma agrárníkům opět trvalou většinu. Socialisté mohli by dle ní získati až 16 mandátů.
Polák Prusko obchodní komora
6 article Ze sněmu království českého.
Ze sněmu království českého. Komine pro záležitosti zemské banky konala za předsedniciví posl. Mixy schůzi, ve které posl. dr. Lad. Dvořák podal zprávu o navržených změnách stanov zemské banky. Referent sdělil, že vešker urychlení, s jakým komise i sněm loňského roku pro- jednal a přijal navrženou změnu stanov, bylo bez- výsledno, poněvadž změny stanov, usnesené sněmem 30. července 1902, nebyly předloženy k sankci. Jako příčinu toho označuje referent podivný postup ministerstva, které notou místodržitelství ze dne 16. července 1902 uéinilo sankci odvislou od při- jetí některých doplňků a změn, k nimž sněm nemohl již přihlížeti, poněvadž nota místodržitelství ze dne 16. července 1902 došla zemského výboru teprve 30. července 1902, tedy téhož dne, kdy sněm usnášel se již o změně stanov, takže tento přípis vládní zemským výborem nemohl býti již ani sněmu sdělen; kromě toho vláda dřívějšími přípisy projevila se změnami sněmem loni usnesenými souhlas, a to z části i v těch směrech, ve kterých pojednou nové změny byly mi- nisterstvem žádány. Výnos ministerstva ze dne 10.
doktor Lada Dvořák
7 article
července 1902 sdělený zemskému výboru touto notou ze dne 16. července potřeboval tedy k cestě k zem- skému výboru plných 14 dní, ačkoli vláda zem- ským výborem byla urgována a ač bylo jí známo, že zasedání sněmu, kde mělo dojíti ke změně stanov, chýlí se ke konci. Tuto zdlouhavost zavinil nepopíra- telně překládací apparát u místodržitelství. kde německé výnosy ministerstev jsou do češtiny pře- kládány a intimovány a předem ovšem centrali- stický systém, který i při sebe menší redakční opravě vyhledává souhlasu ministerstva, takže místo- držitelství nemá ani práva o sebe menší maličkosti samostatně se projeviti. Tím se stalo, že změna sta- nov loni usnesená 11/4 roku leží nevyřízena a že při dnešní nezpůsobilosti sněmu ku projednávání může ještě další rok uplynouti, než změny dojdou sankce; při tom rozvoj hospodářství bankovního, ze- jmena pokud jde o změny předpisů o udílení zápůjček melioračních a o vydávání železničních úpisů na základě převzalých prioritních akcií lokálních drah naléhavě volá po sankci statutární úpravy.
8 article
Rozhovoru zúčastnili se posl. dr. Knoll, hr. Wolkenstein a dr. Fořt, načež usneseno bylo o záležitosti této pojednati ve příští schůzi, do které pozváni budou stálí ředitelé zemské banky a komisa zemského výboru p. dr. Herold. Reí. dr. Lad. Dvořák podává potom zprávu nově navržených změnách týkajících se poskytoyání úvěru náboženským obcím a živnostenským komorám, v kterémž směru usneseno bylo vyslechnouti předem ředitelstvo banky než o změně navržené bude roz hodnuto, Dle návrhu relerenta bylo potom usneseno dopo ručiti sněmu změny týkající se poskytování úvěru me lioračního, vydávání dlužních úpisů bankovních ob nosem 100 K (místo dosavadních 200 K), zřízení samo statných fondů reservních, a to fondu pensijního fondu pro eventuální zlráty kursovní při papírecl vlastni emisse, jakož i některé redakční změny vládou žádané. Referuje o návrhu na změnu § 22. stanov v ten rozum, že ve případě, že by zástava zřízená pro zá půjčku meliorační byla zcizena bez předehozíhe svolení zemské banky, mohlo by ředitelství beze vší výpovědi požadovati ihned soudně celý kapitál dosud nesplacený, dává referent dr. Dvořák průchod pochybám, má-li navržená změna sněmu se doporu- čiti. Eventualita zákazu zcizení odporuje principu 362. obč. zák. o volné disposici vlastníkově a při úvěru
doktor Knoll Fořt Herold Reum Lada Dvořák
9 article
melioračním, jehož cílem jest zvýšení ceny nemovi- tosti, může vésti ku pravému opaku, totiž ke zmenšení hodnoty pozemku, kterým nemůže vlastník volně disponovali. Referent ukazuje na nepoměr, který vyvinul by se mezi stavem, kde by vlastník nezcízil pozemek. ale sám nedbale prováděl by meliorační úkony (v kterémž případě banka by neměla práva vymáhati ihned splatný kapitál, nýbrž jej na 3 měsíce vypo- věděti) a mezi stavem, kde by rodina vlastníka hy- poteky, který dostál všem podmínkám bankoyním. úmrtím tohote byla by stížena a při tom ještě by nesměla ve vhodné chvíli statek meliorovaný zeizili. a dokazuje, že k ochraně interesů bankovních stačí dosavadní předpisy § 22., kde banka ve případě ne- dodržení podmínek aneb při zmenšení ceny zástavy aspoň o šestý díl má právo celý zbytek vypověděti Ukazuje laké na možnost zavázati ohledně meliorač- ních úkonů každého dalšího vlastníka hypoteky, takže o pouhém obligačním závazku kontrahenta nelze tu mluviti.
10 article
Chápe a vílá opatrnost ředitelštva, chrániti fondy bankovní, ale pochybuje, že bůde lze sněmu dopo- ručiti navrženou změnu, o níž mimo to dosud ani vláda se nevyjádila, protože jest úkolem sněmu, při- hlédnouti také k interesům dlužníků bankovních a k účelu melioračního úvěru. Referent připouští také, že v ojedinělých pří- padech mohla by se navržená změna zdáti účelnou ale že nedoporučuje se stanoviti všeobecné pravidlo které ve svých přísných důsledcích znehodnotilo by majetek dlužníků, kteří nejpřesněji vyhověli podmín- kám bankovním. Posl. Kokeš souhlasi s vývody referentovymi a upozorňuje zvláště na důsledky, které by stihly ro- dinu vlastníka hypotéky ve případě jeho úmrtí; lak posl. hr. Wolkenstein, dr. Fořt a Ansorge vyslovují pochybnosti, lze-li přistoupiti na tuto změnu navrženou bankou a zemským výborem, načež bylo usneseno, aby před hlasováním bylo ještě slyšeno ředitelstvo.
Posl Kokeš doktor Fořt Ansorge
11 article
Obstrukce v komisi živnostenské. Již minule po- ukázali jsme na to, že Němci znemožnili svým od- chodem práce v komisi této, ač byly tam na jednacím pořadu důležité věci, dotýkající se stejně ohrožených zájmů jak českého, tak i německého živnostnictva. Komise živnostenská měla včera konaii schůzi o 1/210. hodině a mělo se jednati: 1. O akci zem- ské na povznesení živnosti v Čechách. 2. O starobním živnost. pojišťování. 3. O pokračovacích školách ku- peckých. 4. O stanovách jubilej. fondu živnost. 5. O cukerním průmyslu. 6. O živnostenském souděv Karlových Varech. Ačkoliv čeští referenti posl. J. Krej- čík, Němec a Kratochvil byli s referáty přidělenými v čas hotovi, nemohlo se sezení konati, neboť se neseělo než dvanáct členů, kdežto k platnému usnášení jest nutně třeba aspoň třinácti členů. Přísedící zem- ského výboru posl. Adámek a dr. Burian taktéž se do komise marně dostavili k zastupování svých ressortů. Po půl druhé hodině trapného čekání musil posl. hr. Chotek schůzi odročiti. Nemáme dosti ostrého slova k odsouzení tohoto šlendrianu, jímž maří se jednání. drahocenný čas a zbytečně se chikanují on poslanci, kteří plní svůj úkol svědo- mitě a schůze navštěvují. Z Němců se ne- dostavili posl.: dr. Z. Schůcker, Helzel, Ho- fer, Müller, G. Nowack; z velkostatkářů posl. Steyskal, hr. Sternberg a Wolkenstein z členů českých scházeli posl.: Jan Macháček a Stan.
Němec Kratochvil Adámek doktor Burian Chotek Müller G Nowack Steyskal Macháček Stan Čechy Karlová Vary Sternberg
12 article Mayer.
Mayer. Zemská stipendia na řemeslnických školách. Posl Jos. Krejčík a soudr. podali v minulé schůzi sněmu král českého návrh na zřízení zemských stipendií při všech zemských školách řemeslnických v král. českém, v němž praví: Má-li se povznésti úroveň vzdělání do- rostu průmyslně-řemeslnického v Čechách, jest nutno. aby rozvoj školství odborného byl stále soustavně pod- porován. V uvážení, že v království českém jest tou dobou pouze 8 všeobecných škol řemeslnických (zem- ské: v Mladé Boleslavi. Kolíně, Kutné Hoře, Litomyšli a Volyni; státní: v Děčíně, Jaroměři a Kladně) a že žactvo jich hlavně z přespolního a z valné části ne- majetného stavu živnostenského pochází; v uvážení, že jest předním úkolem země, aby o zájmy průmyslové v král. českém stejnou péči měla jako se děje o jiné zájmy veřejné, podepsaní navrhují: Sl. sněme račiž se usnésti: Při každě zemské řemeslnické škole v krá- levství českém budiž zřízeno 10 stipendií pro žáky po 200 K ročně. O udělování stipendií těchto rozhoduje zemský výbor, vyslyšev školní správy. V ohledu for- málním budiž návrh tento přikázán bez prvého čtení komisi živnostenské a rozpočtové
Mayer Posl Krejčík Čechy Mladá Boleslav Kolín Kutná hoře Litomyšl Volyň Děčín Jaroměř Kladno všeobecný škola řemeslnický
13 article
Posl. dr. V. Škarda podal sněmu petici spolku »Palacký« pro zřízování vyšších a odborných škol českých v Duchcově a okolí, spolupodepsanou 31 spolky (spolky učitelskými, místními odbory Ústř Matice školské a Národní jednoty severočeské, řeme slnickými besedami, jednotami sokolskými a cykli stickými) a 1380 jednotlivci. Petice ta má následu- jící konečnou prosbu; 1. Aby v nejbližší době pod Krušnými horami byly zřízeny potřebné české střední školy nákladem země, 2. aby počátkem nejbližšího školního roku byly zřízeny v Duchcově, Lomu, Mostě a Trnovanechu Teplic české chlapecké a dívčí veřejn školy měšťanské na základě zákonů platných a dle analogie německých měšťanských škol v Praze, Karlíně, Plzni atd. anebo po případě nákladem zemským, 3. aby při sdělávání zákona o školách pokračo- vacích k tomu bylo přihlíženo, by také v obcíeh s německým zastupitelstvem bylo zřizování če- ských pokračovacích škol umožněno zá vazným umístěním takových škol v budovách če- ských veřejných škol, 4. aby školstvi menšinové vůbec bylo po- zemštěno. Dokud se tak nestane, buďtež skutkem prová- děna i ta ustanovení zákona, jež jsou přízniva roz květu českých škol menšinových Za členy českých místních rad školních potvrzo- vání buďtež jen skuteční příslušníci a osvědčení přá- telé českého národa a v Duchcově, Mostu a Teplici zřízeny buďlež bez dalších průtahů vedle německýci i české c. k. okresní školní rady, jako jsou dvoje c. k. okresní školní rady ode dávna již v Praze, Budějovicích, Trutnově, Krumlově, Král. Dvoře a pod., ač okresy ty nemají namnoze tolik tříd německých, kolik jest v místech oněch třída škol českých.
Posl doktor V Škarda Palacká Král Duchcov krušný hora Lom Most Praha Karlín Plzeň Budějovice Trutnov Krumlov Trnovanech Teplice
14 article Z Mělníka do Ústi ...
Z Mělníka do Ústi ... Fragment kanalisační epopeje. Stříbrný tok našeho Labe, líbající úpatí Středo- hoří, vyrušen bude snad již v nejbližší jarní sezoně ze svých dum úsilovným ruchem na pobřeží i v samot- ném proudu. Široký, bezuzdný dosud jeho běh bude zkrocen lidskou rukou, jež v pěti, nejvýše sedmi letech vykoná v jeho řečišti od Mělníka k Ústí kanalisační metamorfosu. Technická věda ruku v ruce s národo- hospodářskou, podmaní si mocný živel vodní ke svému prospěchu, učiní z něho jeden z nejdůležitějších ko- munikačních prostředků! Kde toho třeba, vyhladí pro- třvy: umírní spád, zdvihne hladinu, zůží nebo rozšíří břehy, vyrovná klikatiny — slovem, učiní Labe od Mělníka k Ústí splavným pro parolodi i vory po proudu i proti proudu. Arci, nestane se tak obrá tkou ruky, švihnutím kouzelného proutku, skokem od my- šlénky k provedení. Geniálnost inženýrů musí roz- lousknouti hodně oříšků, než bude se moci vykázati triumfem zdařilé, epochální práce- Stav dnešních kanalisačních praci v této části Labe a řadu zajímavých myšlének, podal na včerejš schůzi Spolku architektů a inženýrů způ- sobem velice interesaniním dr. A. KlIr, vrchní inže- nýr při kanalisaci labské, promluviv po zabájení schůze předsedou, cís. r. inž. Jahnem, asi takto: Trať labská z Mělníka do Ústí jest jednou z nej- důležitějších vodních cest v království českém; pro- vedeným kanalisováním této vodní cesty pak význam její ještě více vzroste. Tato čásť Labe tvoří přirozen pokračování kanalisované Vltavy a zároveň kanal- sovaného středního Labe; jest tedy jakousi vý- slednicí obou dopravních proudů na Vltavě a na Labí středním, které tíhnou k Ústí aneb dále k severnímu moři. Tato trať jest zároveň současti oné mezinárodní světové plavební cesty, která o
Středa doktor A KlIr Ing Jahn Mělník Ústí Vltava spolek architekt kouzelný proutek
15 article
Černého moře jde Dunajem, kanálem vídeňisko-ostrav- ským do Přerova, odtud spojovacím kanálem Přerov— Pardubice ke střednímu Labi a od Mělníka velkým Labem až k moři severnímu. Po této trati ubírá se veškerý náš vývoz na vodní cestě, tedy obili, cukr. celá voroplavba směrem po vodě; kromě toho pak oče- káváme, že po kanalisování otevřena bude hnědému uhlí českému volná a laciná dopravní cesta do středu Čech a to pro oba hlavní proudy, z nichž jeden bude se ubírati kanalisovanou Vltavou ku Praze a dále na Vltavu horní, druhý pak kanalisovaným středním L- bem ke Kolínu a Pardubicům. Není tudíž o tom po- chyby, že vozba v labské trati z Mělníka do Ústí bude v budoucnosti velmi značná. Dnes dostu- puje doprava v této trati i s plavbou lokální 225.00 tun. Provedené zde stavby kanalisační do- volují svými rozměry plavidel a svým uspořádá ním. že by se bez nejmenších obtíží dalo proplouti 3,800.000 tun a při prodloužení denní doby plavební pak ještě více. Aby se mohlo docíliti tak značné výnosnosti této vodní dráhy, ustanovila komise kanalisační, že mají v této trati umístěna býti plavidla komorová a vlaková vedle sebe, nezávislé jedno na druhém. Pří- kladem pro plavidla labská, pokud se týče jejich uspo- řádání, jsou plavidla trojská v Podbabě u Prahy. Bu- dou tedy labská plavidla a vůbec zdýmadla na trati z Mělníka do Ústí zařízena pro velkou plavbu
L b Dunaj Přerov Pardubice Labe Mělník Čechy Vltava Praha Kolín Ústí Podbaba
16 article
Bylo s jedné strany zcela vážně namítáno, zde bylo vůbec třeba trať tuto kanalisovati a nedala-li by se dalším pokračováním regulačních prací a postave- ním nádrží zásobních upraviti tak, aby požadavkům plavehní dráhy prvého řádu — za kterou ji bez odporu musíme považovati — vyhovovala. Po prostudování této olázky uznána za daných po- měrů jedině a výhradně melhoda kana- lisační za prostředek, kterým na Labi takové pla- vební dráhy I. řádu dociliti se dá. Zní to skoro pravdě nepodobně, když v řece, jakou jest Labe pod Mělníkem, kde za nejmenšího stavu — 82 cm. vy- šetřeno bylo množství odtoku 43 m a za slavu nor- málního 114 m' — mohou se vyskytnouti stavy nad míru malých hloubek. Tak vyskytuje se v plavební drze u Křivenic hloubka jen 63 cm., u Libolejnice 70 cm. a u Praskovic 71 cm. Jsou to ovšem místa oje- dinělá, ale úřadně v r. 1903 bylo zjištěno, že opravdu tak malé hloubky se vyskytovaly a tu ovšem nejen že nemáme podmínek velké plavby, nýbrž za podobných stavů musí průběžná plavba zaniknouti vůbec.
Praskův Mělník centimetr
17 article
V trati od Mělníka do Lovosic, která jest velmi hezky vytvořena a vykazuje relativní spád 1 : 3570. není pochyby, že by se dalo docíliti hloubky i za nej- nižší vody 1.04 m., kterou svého času interesenti pla- vební stanovili jakožto minimum, při kterém se plavba lodí vůbec vyplácí. Avšak ve spodní trati od Li- toměřic k Ústí jsou poměry plavební horší, zejmena pak známá trat u Střekova od km. 68 do 71 vy- kazuje relativní spád 1 :714 a dno skalnaté. Uváží- me-li, že vodní cesta má jen tenkráte pravou cenu, jestliže po celou plavební saisonumůžeme využitkovati plně této dráhy, pak dospějeme k názoru, že za těchto okolností bylo ne- zbytno tuto trať kanalisovati. Zde třeba podolknouti, že ke kanalisaci donutila i okolnost, že plavebních dnů na Labi při nynějším stavu jest velmi málo. Tak v roce 1900 bylo 121 dnů, v r. 1901 192 dnů, v r. 1902 161, tedy 4—5 měsíců, kdežto nyní na Labi počítá se doba plavební 9měs. čili průměrně 270 dní.
Mělník Lovosice Ústí Střekov
18 article
Pokud se technické stránky kanalisování Labe z Mělníka do Ústí týče, tu dána vrchní stavební sprá- vou určitá direktiva a to předně, že má se použíti je jezů hradlových, při čemž největší délka hradel stanovena na 4.6 m. a za druhé, že práh lodní pro- pusti má ležeti 1.4 m. pod nulovou vodou mělnickou. Tato druhá podmínka má za účel, aby se usnadnilo udržení plavby po čas stavby jezu. Celý jez musí se na příč řeky postaviti v jednotlivých oddílech a plavba se nesmí při tom přerušiti. Dále v úmluvě stanovena kota pro vzdutou vodu prvního zdýmadla pod Mělníkem, aby se dalo účelně připojiti kanaliso- vání středního Labe. Na trati Mělník—Ústí bude zapotřebí tří zdýmadel a to v Dolních Beřko- vicích, pod Štětím a v Roudnici. Před vypracováním projektů bylo nutno uvážiti ještě okolnost, že v traii od Ústí do Mělníka leží již od r. 1887 řetěz, po- mocí kterého severozápadní paroplavební společnost provádí plavbu řetězovou. Jednalo se tudíž o to, bude-li v kanalisované řece plavha řetězová se dále provo- zovati nebo ne. Je samozřejmo, že pro normální po- měry parník kolový nebo šroubový stejně eko- nomicky bude pracovati, neboť parníků řetězových téměř výhradně se používá pro tah proti proudu. ale v kanalisované řece proudu vlastně není a přišel by pak řelězák k platnosti jen při sklopených jezích. Provedení řetězu plavidly komorovými má jisté konstruktivní obtíže, protože v plavidlech jest vesměs spád přes 2.5 m. Jisto však, že řetěz plavidly položen nebude. V další části přednášky uvažoval řečník o tom. jak ulváří se poměry při sklápění jezů, až bude nejen Vltava, ale i střední Labe kanalisováno, dále pak pro- mluvil o stavu projektů zdýmadel. Roudnické nalézá se dosud v práci, za to projekty u Štětí a Beřkovic jsou již hotovy a na posledním pracuje se již levý díl je- zový.
Mělník Ústí Dolní Beřko Štětí Roudnice Beřkovice
19 article
Poutavou přednášku svoji končil řečník zmínkou o překladištích. V celém obvodu labském jeví se snaha umožniti překládání zboží z dráhy na lodia naopak. V prvé řadě zasluhuje zmínky překladiště v Mělníku spojené s lokální dráhou Mšeno— Cetno podobně projektuje sc překladiště ve Štěti, které by bylo ve spojení s kolejí navržené lokální trati čráhy Štětí—Duhá. V Roudnici hodlá konsorcium lokální dráhy Roudnice—Hospozín prodloužiti tuto dráhu ke spodnímu kanálu zdýmadla, který vytvoři se jako přístav pro 12—16 labských lodí. Podobně hlásí se i Lovosice o reaktivování tamního přístavu Slovem. všude je viděti porozumění pro využitkováni vodní cesty ve prospěch celku. Dlouhotrvající bouřlivý potlesk byl pochvalou za interesantní přednášku. Debaty, jež se rozpředla o od- borných otázkách vodních staveb, zúčastnili se pp Mülier, Rybář, Klíra Jahn, jenž poukazem n zdatnost práce českých inženýrů při kanalisačních projektech zajímavou schůzi zakončil
Mülier Klír Jahn Mělník Mšeno Cetno Štětí Roudnice Hospozín Lovosice
20 article Denni zprávy.
Denni zprávy. Němscko-nacionální třeštění. Liberecký orgán páně Pradův pokračuje v »důkazu«, že Némci v Čechách všechny daně a dávky platí, kdežto my Čechové že si, co Němei seženou, prostě rozebereme. Dle výpočtu zmíněného listu je prý německá čásť Čech, pokud se týče po- platnosti a bohatství svých národních příslušníků, v pravdě velmoci, z níž my Čechové tyjeme. Všechno, co má nějakou cenu, je prý v rukou německých a kdo je živ z tohoto německého jmění? Kdo jiný, než Čech. Tak vida! Jsme trubci v zemi a tak se zde roztahujeme. Nej- více ale dopaluje pisatele úvahy obnos 350.000 K, který má býti dle zprávy zemského výboru po- volen na zbudování pomníku sv. Václavu před museem království českého. Zmíněný list píše: »Rádi bychom věděli, zdali také oba němečtí při- sedící zemského výboru podepsali akt, v němž usnesení to je zaznamenáno. Tato ohromná suma zemským výborem za žádnou cenu nesmí býti povolena, i kdyby se mělo na sněmu všechno rozbiti na padrť! Upozorňu- jeme na to v čas německé poslance a žádáme je, aby byli připraveni.« Ušlechtilý pokyn. Takový vděk klidí nyní od Němeů svatý, který byl první mezi panovníky českými, jenž na vlasť naši uvali dávku jen proto, aby s Němci rváti se nemusil. A v jaké oblibě byl sv. Václav u Němců do nedávna! Ještě nedávno bylo v Němcích — v těch »našich Němcích« — více Václavů, než v Čechách, kolik ve smíšeném kraji je kostelů a kaplí zasvěcených sv. Václavu a nyní takový hněv na tohoto světce. A z jakého důvodu Že bez jeho vůle a přičinění mluvíme o ko- runě sv. Václava, o dědictví sv. Václava atd. Což za to svalý Václav může ? Důvodnějším by bylo, kdyby přátelé naši druhého jazyka byli
Pradův Čecho Němei Václav Něme Němec Václavů svatý . Václav Čechy Némec zasvěcený svatý . Václav runa svatý . Václav
21 article
na něho zanevřeli k vůli svatováclavské záložně Proč má státi sv. Václav zrovna před museem, to jim také láme hlavu. Nám je to také há- dankou, ale proč bychom si lámali jí hlavu. jako přítel náš v Pradově listě, který nemůže pochopit, proč prý je zemské museum jen »če- ské«, neboť v nižádném oddělení prý nie něme- ckého není. Že ne? Zavedl bych ho na ml- sta, kde je tolik němčiny, že až srdce pláče. Ostatně jak ví onen mudre, který kámen ve sbírce minerslogické je český a který německý? A že ani u Teplic nenašli zakopaného Němce, aby ho odvedli do musea, kdo za to může, když jich zde tenkráte nikde nebylo. — Proti národnostnímu rozdělení Čech církví počíná se vzmáhati velice utěšené hnutí v národě a nezastaví je ovšem žádné mokré ná- činky, máčené ve svěcené vodě. S podobným po- kusem setkáváme se ve včerejším vydání katoli- ckého orgánu pražského v čele jeho denních zpráv pod záhlavím „K otázce dělení diécesf““. Jest na něm na první pohled patrno, že pocházi z kruhů mimoredakčních, mluvíť se v něm zlehčujícím tonem o zaručených našich zprávách řimských, týkajících se nejpřednějšího spolupra- covníka Frindova v Římě, kardinála Steinhuber jako o „nejpodivnějších historkách“, jež „soudný člověk nemůže vážně přijímati do opravdy“, ač- koli na základě týchž nejpodivnějších historek udánlivě soudní lidé psali v katolickém orgánu články, kteréž, co se týče ohně a rozhodnosti, ne- zůstavily žádné přání nesplněno. Patrné má být oheň, do něhož katolický list sám přikládal, ušla- pán a zvláště na nižši vlastenecké kněžstvo české působeno, aby popustilo. Píše-li se nyní v na- značeném listě, že by „zajisté sv. stolice za
Václav Pradův Němec Čo Frindův Steinhuber Teplice Řím
22 article
zády dotýčných nejd. biskupů a hlavně metro- polity s jinými faktory ani církevními, ani vlád- ními k nějakému rozhodnutí nepřikročila, nýbrž že naopak byli by to především pp. biskupové kteři by ve věcech takového významu tázáni byli,“ není to nic jiného, než naměřováním fari- sejského líce! Celá agitace se přece neodehrává za dotýčnými nejdůstojnějšími zády, která, až budou tázána po svém mínění, povědí takové, jak si bude svatá stolice přát. Je snad dr. Frind nej- důstojnějším biskupem či není? Může-li tento biskup netajiti se svým míněním o národnostním rozdělení církevním, co překáží ostatním nej- důstojnějším pánům biskupům, aby vyslovili svá mínění o tomto nejstrašnějším skutku, k němuž se církev od inkvisice národa českého chystá.
Frind
23 article
Jaká jsou to pouta, která víží jich jazyky, ana sňata jsou z jazyka nejmocnějšího biskupav Čechách Frinda? Jeví se velice naléhavá nut- nost, aby veřejnost co nejspíše zvěděla mínění ostatních pánů nejdůstojnějších biskupů, zvláště p. metropolity a bylo by věrv záhodno, aby se zvláště Jeho Eminence jakožto primasa krá- lovství českého přece jednou už někdo optal na jeho názory. Je to povinností a právem volených zástupců národa, aby se k němu vypravili a předložili mu přiměřeným dotazem vážnost si- tuace a neobyčejný zájem jimi zastupovaného národa i důsledky, kdyby zájem tento nebyl způ- sobem nejvýše uspokojivým ukojen. Když už ani sám katolický orgán pražský nemůže ani vysloviti anebo napsati, nýbrž jenom pomlč kami naznačili následky úspěchu frindovšti ny, jaké by v národě českém zcela ku lantně se dostavily, snad by na místě, z katoli cké strany za nejautoritativnější prohlášeném možno bylo spoléhati na jakési porozumění Nechť se jenom o tom nikdo neklame, že se dá česká veřejnost uspati nějakým chlácholením faktum jest, že věc stojí na ostří, kteréž musí být rázným činem a všeobecným vzepjetím národn energie po druhé sic, ale to už pro vždy od raženo a otupeno!
Frind Čechy
24 article
— Proti národnostnímu rozdělení diécesí v království českém. Z Plzně došel výkonného výboru národní strany svobodomyslné v Praze tento přípis: Jsou všeobecně známy agiln choutky národa německého v Čechách po roz- dělení tohoto nedílného staroslavného královstvi. odvěkého to domova a nezadatného dědietví ná roda českého. Není také neznámo, proč horeční snaha tato nyní také na pole eírkevní přenesen byla a vyvréholila v návrhu německých poslanců tomuto slavnému sněmu dne 8. t. m. podaném jímž vyzývají vládu, by v západních Čecháeh zřídila pro části pražské arcidiécese, Němci oby dlené, zvláštní biskupství se sídlem v Chebu Neni sporu o tom, že tato snaha a z ni vyply- nuvší návrh na zřízení německého biskupstv v Chebu nemá důvodů řízených potřebami správy církevní, nýbrž řízena jest důvody ryze politi- ckými. Vyzíráť i z tohoto návrhu německá snaha po rozdělení veškerých institucí v králov ství českém dle zásad národnostního rozhrani- čování a tím po konečném národnostním rozdé- lení tohoto nedilného království českého. Rada král. města Plzně uvažovala ve dnešním sezení svém veškeré dosud známé zprávy o zamý- šleném dělení katolických diécesí v království českém na základě zásady národnostního rozhraničování. Ježto zásada tato příčí se vůbec smýšlení českého lidu, ježto pro národ- nostní rozhraničení diécesí není žádných věcných důvodů, a ježto snahy po jeho provedení po- vstaly jedině z důvodů strannicky politických, rada král. města Plzně neváhá jménem obce
Němec Plzeň Praha Čechy Cheb národní strana svobodomyslný Rada král
25 article
král. města Plzně dáti výraz svému přesvědčení, že dělení katolických diécesí v království če- ském dle zásady národnostního rozhraničení musil by lid český pokládati za nové národní protivenství, jehož následků nyní dohlédnouti nelze. Proto rada král. města Plzně žádá zá- stupce lidu českého ve sborech zákonodárných, aby snahy o dělení katolických diécesí ve smyslu národnostního rozhraničování bedlivě stopoval a je se vším úsilím potírali. — Z rady král. města Plzně, dne 20. října 1903. Purkmistr; dr. Peták. — Projev obsahu věcně stejného došel výkonného výboru od p. Fr. Antengru- bera, starosty města Pacova, jménem městsk rady v Pacově. — Stejně rozhodně ohradili se proti národnostnímu rozdělení městská rada král. věnného města Jaroměře se starostou panem Pacaltem a zastupitelstva obce Bohušo- vic se starostou p. J. Koulou v čele, rovněž tak rada města Soběslavi (Josef Mrázek starosta, JUDr. Jan Čermák, Frant. Klos, Em Lustig a Jan Koutecký.) — »The World«, jeden z prvních angli- ckých žurnálů politických a literárních, přináší v čísle ze dne 13. října nový obšírný článek duchaplné spisovatelky Elly Hepworth Dixonové z jejího pobytu v Čechách Dlouhý, třísloupcový článek svůj věnuje angli
doktor Peták Pacalt Bohuša J Koula Mrázek JUDr Čermák František Klos em Lustig Koutecký Hepworth Dixon Dlouhý Plzeň Pacov Jaroměř Soběslav Čechy rada král . město Plzeň the World
26 article
cká publicistka vylíčení činnosti a života zna- menitého česko anglického spisovatele dra. hrab. Lützowa na jeho zámku v Žampachu. Jako roztomilá a vtipná causerie čte se vypra- vování miss Elly Hepworth Dixonové, jež však též vážnými vlasteneckými reflexemi vyvyšuje význam své studie, na níž je patrno, že byla psána s upřímnou sympatit a obdivem k našemu šlechtici. Anglická spisovatelka, vzpomínající nád- herných uměleckých večerů, věnovaných ze- jmena české hudbě v lützowovském paláci lon- dýnském, popisuje krásu a malebnost orlické krajiny i půvaby zámku, o jehož úpravu, pro- vedenou s vybraným vkusem uměleckým io úpravu jeho okoli má zásluhu hraběnka Lülzo- wová, duchaplná přítelkyně umění a krásy. Člá- nek »The Worldu« obsahuje zevrubné popsání elegantního interieuru zámku i jeho zvláštností: strašídla o půlnoci putujícího ve spleti chodeb, starých maleb italských, památných empirových zlatých náčiní psacích, pocházejících z majetku Marie Louisy, choti Napoleona I. a zděděných po Lützowovu prastrýci, hraběti Frant. Kolo- vratovi atd. Zvláštní pozornost věnuje Ellen Hepworth-Dixonová bohaté knihovně, obsahující díla česká, francouzská, anglická, vlašská, ně- mecká, latinská i řecká, historická, básnickái filosofická. Dále líčí hr. Lützowa jako neunav- ného literáta, uvádí, že se zabývá psaním díla o Husovi, popisuje jej jako »Slovana se znač- nou dávkou Angličana«, jenž byl vojákem, di- plomatem, sportsmanem, politikem a spisovate- lem. Jako důkaz neobyčejné populárnosti hrab.
doktor Hepworth Dixon Lülzo Marie Louisa Napoleon Lützowův František Hepworth Dixonová Lützow Hus Slovan Angličan Žampach the World
27 article
Lützowa uvádí anglická spisovatelka zejmena adresu 350 českých dam, věnovanou mu v uznání jeho literární a vlastenecké činnosti. Poněvadž Angličané přikládají velkou důležitost podobným věcem, neopomíjí se zmíniti též o Lülzowových závodních koních, uvádí jméno jeho traineura Mr. Johna Dawsona i jeho nejčastěji zvítěziv- ších koní, z nichž někteří mají česká jména, na př. »Vítěz«. O politické karriéře hraběte Lützowa praví »The World«, že jako pokročilý liherál často byl nucen hlasovat proti své velko- statkářské straně, že se záhy vzdal politiky, aby se v Londýně věnoval propagandě, své vlasti české. Závěrek zaj mavé studie »The Worldu« je prodchnut srdečnou sympatií k české věci.
Lützow Angličan Lülzowový Mister Dawson Londýn the World
28 article
Českému národnímu a politickému boji přeje zdaru, neboť historická práva českého národa jsou pevná a spravedlivá a zasluhují takového uskutečnění, jaké se podařilo Uhrám. Ella Hepworth-Dixonová velebí vzmach českého ži- vota kulturního, české literatury, českého di- vadla a na konec připomíná, že národ český nezapomíná na slib císaře Františka Josefa, že se dá korunovati korunou sv. Václava. — Kluby občanské. Klub voličů no- voměstských koná dnes, v sobotu dne 24 řljna o 8. hod. večerní v sále »u Němečků« ve Vyšehradské třídé mimořádnou valnou hromadu, na jejíž program položen jest rozhovor »0 doplňovacích volbá ch do sboru obecních starších, před- stavení pp. kandidátů a sehválení kandidátní listiny. — Výbor staro- městského občanského klubu upo- zorňuje pp. voliče staroměstské, zejmena třetiho sboru, že různí agitátoří, strany tak zvané radikální, obcházejí voliče a vymáhají od nich volební průkazy a hlasovací listky, předstírajíce, že jim je v den volby opět, jmény kandidátů vyplněné odevzdají. Pp. voliči nechť tedy své legitimace volební i lístky hlasovací až do dne volby v rukou svých podrží a agitaci vylíčeného způsobu odmítnou. V den volby bude kancelář volební v hostinci pana Čižka na Malém námě- stí. — Malostransíký občanský klub koná dnes klubovou schůzi o 8. hod. večerní v hořejších místnostech Malostranské besedy. Na programu jest: Představení se kan- didátů pro volby do sboru obecních starších. Přistup mají pp členové a jimi uvedení hosté. — Rodinné zprávy. Slečna Mařenka Švar- cova z Hradce Králové a p. Ondřej Mleziva z Domažlic, sluha zemského soudu, slaviti budou sňatek dne 27. t. m. o 814 hod. dopol. v chrámu sv.
Hepworth Dixonová František Josef Václav Němeček Čižek Švar Mleziva Uhry Hradec Králové Domažlice Malostransíký občanský klub malostranský beseda výbor staroměstský občanský klub
29 article
Štěpána v Praze. — Jan Lego čestným měšťanem Iublaňským. V schůzi městské rady dne 6. t. m. byl známý pro- pagator vzájemnosti česko-slovinské p. Jan Lego zvo- len čestným měšťanem lublaňským. Na zprávu o tom, kterou mu starosta Iv. Hribar zaslal ihned telegra- ficky odpověděl J. Lego vřelým dopisem, který byl čten ve schůzi městské rady dne 20. t. m. V listě tom p. Lego poznamenává mimo jině, že takové cli za hranicemi země nedostalo se ještě žádnému Čechu.
Štěpán Jan Lego Iublaňský Iva Hribar Čech Praha
30 article
— Z městské rady pražské. (Schůze v pátek, dne 23. října.) Ke starostovi p. dru. Srbovi dostavila se včera depulace českého duchovenstva pražského ge- nerálního vikariátu (pp. farář dr. Víšek a kaplan Svoj- sík) a přednesla žádost, aby král. hlav. město Praha přistoupilo k akci duchovenstva proti požadavku zří- zení nové německé décese, resp. národnostního chra- ničení diécesí a aby rozhodně proti požadavku tomu se vyslovilo. Městská rada, jíž tato záležitost byla přednesena, usnesla se, aby sboru obecních starších byl předložen návrh na projev ve smyslu shora uve- deném. Projev bude předložen pražskému arcibisku- povi. Při této záležitosti tlumočil m. r. pan Zkan přání, vyslovené ve Staroměstském občanském klubu, aby rada městská této záležitosti horlivě se ujala. M. r. pan dr. Pinkas přimlouval se, aby záležitost byla pro- vedena co nejdřive a po slovech pp. dra. Podlipného a Vaníčka bylo schváleno, aby ku projevu bylo zmoc- něno presidrum a aby teprve dodatečně byl předlažen sboru. — Sadové komisi k opětnému vyšetření byla po návrhu m. r. p. Vaníčka přikázána otázka, bylo-li by lze sad u chorobince na Karlově učiniti přístupným obecenstvu k veřejnému používání. — Sděleno bylo, že správní soud vyhověl stížnosti obce pražské, kterou se tato ohradila proti převzeti okresních silnic v Libni ve vlastní správu. — Stavební úřad oznámil, že práce, související s otevřením průchodu z ulice Rybní do ulice
Srba doktor Víšek Svoj Zkan Pinkas Podlipný Vaníček Karlův Praha Libeň
31 article
Stupartské přes pozemky školní byly skončeny. Prů- chod bude otevřen v nejbližších dnech. — V záležitosti projednání regulativu pro domovní kanalisaci bude v době nejbližší svolána ankela, ke které budou po- zváni zástupci spolku architektův a inženýrů, stavi- telské jednoty a inženýrské komory. — Vojenský erár byl dotázán, ve kterých místech potřeboval by pozemků náhradních za stavby na Vyšehradě a na Petříně. K to- muto dotazu předložil alternativní plány, na jichž základě bude dále jednáno. Rovněž v jednání ve pří- čině hradebních pozemků u Brusky a Újezdských ka- sáren byly vyřízeny bližší podmínky jakožto základ dalšího vyjednávání. — M. r. pan Vaníček uvedl, že již loni při rokování o školním rozpočtu zmínil se o vyvěšování německých nástěnných obrazů v českých školách a žádal, aby tomuto nešvaru na příště byla učiněna přítrž. Nyní opakuje žádost tu a sice z té příčiny, poněvadž „Vládní věstník“, officiální to pu- blikace pro české školy, uveřejnil zvláštní doporučení „Umělecké výzdoby slěn“, vydané jistým závodem v Lipsku. Poněvadž touto reklamou české školy mohly by být uvedeny v omyl, navrhl řečník, aby školnímu odboru bylo uloženo, učinit potřebná opa- tření, aby místnosti českých škol nebyly zdobeny obra- zy, nám původem i duchem cizími. Návrh ten byl schválen. — Vzhledem k tomu, že rada městská je vedena intenci, pokud možno nejrychleji vyplácels
Vaníček Vyšehrad Petřín Lipsko inženýrský komora