3
masthead
24. října 1903. Číslo 290.
4
article
»Tribuna« dokládá, ať by se vyjednávání vyvi
nulo jakkoli, že žádná vláda italská ničeho by
nezadala z práv Italie.
Úmluvy franko-italské.
Petrohradské »Biržev. Vědom.« sdělují
z Paříže z pramene prý autoritativního: Roz
mluvy mezi Delcassém a Morinem týkaly se
Středozemního moře a severní i severozápadní
Afriky. Ve všech otázkách dosaženo shody
vzájemné. Italie bude podporovati
francouzské plány v Marokkua
Francie nebude ničeho podnikati
proti italskému vlivu v Tripoli
krom toho přislibuje vládě italské rozhodnou
podporu svou na trhu francouzském pro jeji
projekt, konvertovati vnitřní 59) rentu.
Socialista — u královské tabule.
Rozumí se ovšem, že se to týče pana
Jaurěsa, jenž, jak známo, mimo jiné své dů-
slednosti ve sněmovně odsuzoval co nejostřeji
řeholní školu a svou dcerku v klášteře vycho-
vati dal. Socialistická organisace zemskáv
Francii uvedla nyní na denní světlo jinou dů-
slednost páně Jaurěsovu. Vyslala k němu zapi-
sovatele svého Osya, aby mu projevil politování
její nad jeho přítomností při parádní hostině
na počest italského krále, pořádané v paláci
elysejském. Jaurěs prohlásil, že eítil se povin-
ným prý ke zdvořilosti té jako druhý místo-
předseda franeouzské sněmovny. Ovšem, nešlo
o — cara
Pro příští říšský sněm německý
chystá vláda berlínská několik předloh soeiálně
politiekých, zvláště pak hodlá organisovati poji
šťování vdov a sirotků po dělnicích. Dále má
býti podána předloha o změně bursovního zá
kona a změně zákona o kolcích, kterouž dan
z obratů bursovních má se snížiti.
Delcassý
Morin
Jaurěsa
Jaurěsův
Paříž
Afrika
Francie
franeouzský sněmovna
Italia
5
article
Persekuce Poláků v Prusku.
Trestní soud v Hrudězi odsoudil říšského
poslance polského Kulezského pro urážku pru-
ského stavu učitelského, Poláky germanisujícího
na měsíe do vězení. Státní zástupce viděl v ko
nání obžalovaného dokonce podněcování prot
státním zřízením a žádal pro něj trest osmi
měsíčního vězeni.
Výsledek voleb do sněmu saského.
Úhrnný výsledek voleb těch sdělili jsme
již včera. Pozoruhodno jest ještě, že konserva-
tivci utrpěli v 1. drážďánském okresu volebním
úplnou porážku; okresu toho dobyli na nich
národní liberátové. Ve cvikovském okresu vo-
lebním udrželi konservativci mandát svůj jen
jedním hlasem většmy proti socialistům.
Volební řád saský jest jinak ovšem co nej-
zpátečničtější. Vláda chystá se sice teď podati
sněmu předlohu o volební sopravě«, ale mim
konservativce, všechny ostatní strany předlohu
tu jakožto strannické příštipkářské dílo odmitají.
Dle předlohy té má příště sestávati sněmovna
poslanecká z 96 poslanců, z nichž ale má být
volena polovice dle trojtřídního systému voleb-
ního, jen o něco příznivějšího proti dnešním
třem sborům volebním, druhá polovice má zvo
lena býti dle kurií stavovských a sice by volili
z této polovice 12 poslanců živnostenské a 12
poslanců obchodní komory, 24 poslance pak
zeměděle:. Volebních okresů utvořilo by se 16.
v nichž by každý ze tři volebních sborů volil
svého postance přímou a tajnou volbou. Taková
oprava volební zabezpečila by konservativeůma
agrárníkům opět trvalou většinu. Socialisté mohli
by dle ní získati až 16 mandátů.
Polák
Prusko
obchodní komora
6
article
Ze sněmu království českého.
Ze sněmu království českého.
Komine pro záležitosti zemské banky konala za
předsedniciví posl. Mixy schůzi, ve které posl. dr.
Lad. Dvořák podal zprávu o navržených změnách
stanov zemské banky. Referent sdělil, že vešker
urychlení, s jakým komise i sněm loňského roku pro-
jednal a přijal navrženou změnu stanov, bylo bez-
výsledno, poněvadž změny stanov, usnesené sněmem
30. července 1902, nebyly předloženy k
sankci. Jako příčinu toho označuje referent podivný
postup ministerstva, které notou místodržitelství ze
dne 16. července 1902 uéinilo sankci odvislou od při-
jetí některých doplňků a změn, k nimž sněm nemohl
již přihlížeti, poněvadž nota místodržitelství ze dne
16. července 1902 došla zemského výboru teprve 30.
července 1902, tedy téhož dne, kdy sněm usnášel se
již o změně stanov, takže tento přípis vládní zemským
výborem nemohl býti již ani sněmu sdělen; kromě
toho vláda dřívějšími přípisy projevila se změnami
sněmem loni usnesenými souhlas, a to z části i v těch
směrech, ve kterých pojednou nové změny byly mi-
nisterstvem žádány. Výnos ministerstva ze dne 10.
doktor
Lada
Dvořák
7
article
července 1902 sdělený zemskému výboru touto notou
ze dne 16. července potřeboval tedy k cestě k zem-
skému výboru plných 14 dní, ačkoli vláda zem-
ským výborem byla urgována a ač bylo jí známo, že
zasedání sněmu, kde mělo dojíti ke změně stanov,
chýlí se ke konci. Tuto zdlouhavost zavinil nepopíra-
telně překládací apparát u místodržitelství.
kde německé výnosy ministerstev jsou do češtiny pře-
kládány a intimovány a předem ovšem centrali-
stický systém, který i při sebe menší redakční
opravě vyhledává souhlasu ministerstva, takže místo-
držitelství nemá ani práva o sebe menší maličkosti
samostatně se projeviti. Tím se stalo, že změna sta-
nov loni usnesená 11/4 roku leží nevyřízena a
že při dnešní nezpůsobilosti sněmu ku projednávání
může ještě další rok uplynouti, než změny dojdou
sankce; při tom rozvoj hospodářství bankovního, ze-
jmena pokud jde o změny předpisů o udílení zápůjček
melioračních a o vydávání železničních úpisů na
základě převzalých prioritních akcií lokálních drah
naléhavě volá po sankci statutární úpravy.
8
article
Rozhovoru zúčastnili se posl. dr. Knoll, hr.
Wolkenstein a dr. Fořt, načež usneseno bylo
o záležitosti této pojednati ve příští schůzi, do které
pozváni budou stálí ředitelé zemské banky a komisa
zemského výboru p. dr. Herold.
Reí. dr. Lad. Dvořák podává potom zprávu
nově navržených změnách týkajících se poskytoyání
úvěru náboženským obcím a živnostenským komorám,
v kterémž směru usneseno bylo vyslechnouti předem
ředitelstvo banky než o změně navržené bude roz
hodnuto,
Dle návrhu relerenta bylo potom usneseno dopo
ručiti sněmu změny týkající se poskytování úvěru me
lioračního, vydávání dlužních úpisů bankovních ob
nosem 100 K (místo dosavadních 200 K), zřízení samo
statných fondů reservních, a to fondu pensijního
fondu pro eventuální zlráty kursovní při papírecl
vlastni emisse, jakož i některé redakční změny vládou
žádané.
Referuje o návrhu na změnu § 22. stanov v ten
rozum, že ve případě, že by zástava zřízená pro zá
půjčku meliorační byla zcizena bez předehozíhe
svolení zemské banky, mohlo by ředitelství beze
vší výpovědi požadovati ihned soudně celý kapitál
dosud nesplacený, dává referent dr. Dvořák průchod
pochybám, má-li navržená změna sněmu se doporu-
čiti. Eventualita zákazu zcizení odporuje principu
362. obč. zák. o volné disposici vlastníkově a při úvěru
doktor
Knoll
Fořt
Herold
Reum
Lada
Dvořák
9
article
melioračním, jehož cílem jest zvýšení ceny nemovi-
tosti, může vésti ku pravému opaku, totiž ke zmenšení
hodnoty pozemku, kterým nemůže vlastník volně
disponovali.
Referent ukazuje na nepoměr, který vyvinul by
se mezi stavem, kde by vlastník nezcízil pozemek.
ale sám nedbale prováděl by meliorační úkony
(v kterémž případě banka by neměla práva vymáhati
ihned splatný kapitál, nýbrž jej na 3 měsíce vypo-
věděti) a mezi stavem, kde by rodina vlastníka hy-
poteky, který dostál všem podmínkám bankoyním.
úmrtím tohote byla by stížena a při tom ještě by
nesměla ve vhodné chvíli statek meliorovaný zeizili.
a dokazuje, že k ochraně interesů bankovních stačí
dosavadní předpisy § 22., kde banka ve případě ne-
dodržení podmínek aneb při zmenšení ceny zástavy
aspoň o šestý díl má právo celý zbytek vypověděti
Ukazuje laké na možnost zavázati ohledně meliorač-
ních úkonů každého dalšího vlastníka hypoteky, takže
o pouhém obligačním závazku kontrahenta nelze tu
mluviti.
10
article
Chápe a vílá opatrnost ředitelštva, chrániti fondy
bankovní, ale pochybuje, že bůde lze sněmu dopo-
ručiti navrženou změnu, o níž mimo to dosud ani
vláda se nevyjádila, protože jest úkolem sněmu, při-
hlédnouti také k interesům dlužníků bankovních a
k účelu melioračního úvěru.
Referent připouští také, že v ojedinělých pří-
padech mohla by se navržená změna zdáti účelnou
ale že nedoporučuje se stanoviti všeobecné pravidlo
které ve svých přísných důsledcích znehodnotilo by
majetek dlužníků, kteří nejpřesněji vyhověli podmín-
kám bankovním.
Posl. Kokeš souhlasi s vývody referentovymi
a upozorňuje zvláště na důsledky, které by stihly ro-
dinu vlastníka hypotéky ve případě jeho úmrtí; lak
posl. hr. Wolkenstein, dr. Fořt a Ansorge
vyslovují pochybnosti, lze-li přistoupiti na tuto změnu
navrženou bankou a zemským výborem, načež bylo
usneseno, aby před hlasováním bylo ještě slyšeno
ředitelstvo.
Posl
Kokeš
doktor
Fořt
Ansorge
11
article
Obstrukce v komisi živnostenské. Již minule po-
ukázali jsme na to, že Němci znemožnili svým od-
chodem práce v komisi této, ač byly tam na
jednacím pořadu důležité věci, dotýkající se stejně
ohrožených zájmů jak českého, tak i německého
živnostnictva. Komise živnostenská měla včera konaii
schůzi o 1/210. hodině a mělo se jednati: 1. O akci zem-
ské na povznesení živnosti v Čechách. 2. O starobním
živnost. pojišťování. 3. O pokračovacích školách ku-
peckých. 4. O stanovách jubilej. fondu živnost. 5.
O cukerním průmyslu. 6. O živnostenském souděv
Karlových Varech. Ačkoliv čeští referenti posl. J. Krej-
čík, Němec a Kratochvil byli s referáty přidělenými
v čas hotovi, nemohlo se sezení konati, neboť se
neseělo než dvanáct členů, kdežto k platnému usnášení
jest nutně třeba aspoň třinácti členů. Přísedící zem-
ského výboru posl. Adámek a dr. Burian taktéž se do
komise marně dostavili k zastupování svých ressortů.
Po půl druhé hodině trapného čekání musil posl. hr.
Chotek schůzi odročiti. Nemáme dosti ostrého slova
k odsouzení tohoto šlendrianu, jímž maří se jednání.
drahocenný čas a zbytečně se chikanují on
poslanci, kteří plní svůj úkol svědo-
mitě a schůze navštěvují. Z Němců se ne-
dostavili posl.: dr. Z. Schůcker, Helzel, Ho-
fer, Müller, G. Nowack; z velkostatkářů posl.
Steyskal, hr. Sternberg a Wolkenstein
z členů českých scházeli posl.: Jan Macháček a Stan.
Němec
Kratochvil
Adámek
doktor
Burian
Chotek
Müller
G Nowack
Steyskal
Macháček
Stan
Čechy
Karlová Vary
Sternberg
12
article
Mayer.
Mayer.
Zemská stipendia na řemeslnických školách. Posl
Jos. Krejčík a soudr. podali v minulé schůzi sněmu
král českého návrh na zřízení zemských stipendií při
všech zemských školách řemeslnických v král. českém,
v němž praví: Má-li se povznésti úroveň vzdělání do-
rostu průmyslně-řemeslnického v Čechách, jest nutno.
aby rozvoj školství odborného byl stále soustavně pod-
porován. V uvážení, že v království českém jest tou
dobou pouze 8 všeobecných škol řemeslnických (zem-
ské: v Mladé Boleslavi. Kolíně, Kutné Hoře, Litomyšli
a Volyni; státní: v Děčíně, Jaroměři a Kladně) a že
žactvo jich hlavně z přespolního a z valné části ne-
majetného stavu živnostenského pochází; v uvážení,
že jest předním úkolem země, aby o zájmy průmyslové
v král. českém stejnou péči měla jako se děje o jiné
zájmy veřejné, podepsaní navrhují: Sl. sněme račiž se
usnésti: Při každě zemské řemeslnické škole v krá-
levství českém budiž zřízeno 10 stipendií pro žáky po
200 K ročně. O udělování stipendií těchto rozhoduje
zemský výbor, vyslyšev školní správy. V ohledu for-
málním budiž návrh tento přikázán bez prvého čtení
komisi živnostenské a rozpočtové
Mayer
Posl
Krejčík
Čechy
Mladá Boleslav
Kolín
Kutná hoře
Litomyšl
Volyň
Děčín
Jaroměř
Kladno
všeobecný škola řemeslnický
13
article
Posl. dr. V. Škarda podal sněmu petici spolku
»Palacký« pro zřízování vyšších a odborných
škol českých v Duchcově a okolí, spolupodepsanou
31 spolky (spolky učitelskými, místními odbory Ústř
Matice školské a Národní jednoty severočeské, řeme
slnickými besedami, jednotami sokolskými a cykli
stickými) a 1380 jednotlivci. Petice ta má následu-
jící konečnou prosbu;
1. Aby v nejbližší době pod Krušnými horami
byly zřízeny potřebné české střední školy
nákladem země,
2. aby počátkem nejbližšího školního roku byly
zřízeny v Duchcově, Lomu, Mostě a Trnovanechu
Teplic české chlapecké a dívčí veřejn
školy měšťanské na základě zákonů platných
a dle analogie německých měšťanských škol v Praze,
Karlíně, Plzni atd. anebo po případě nákladem
zemským,
3. aby při sdělávání zákona o školách pokračo-
vacích k tomu bylo přihlíženo, by také v obcíeh
s německým zastupitelstvem bylo zřizování če-
ských pokračovacích škol umožněno zá
vazným umístěním takových škol v budovách če-
ských veřejných škol,
4. aby školstvi menšinové vůbec bylo po-
zemštěno.
Dokud se tak nestane, buďtež skutkem prová-
děna i ta ustanovení zákona, jež jsou přízniva roz
květu českých škol menšinových
Za členy českých místních rad školních potvrzo-
vání buďtež jen skuteční příslušníci a osvědčení přá-
telé českého národa a v Duchcově, Mostu a Teplici
zřízeny buďlež bez dalších průtahů vedle německýci
i české c. k. okresní školní rady, jako
jsou dvoje c. k. okresní školní rady ode dávna již
v Praze, Budějovicích, Trutnově, Krumlově, Král.
Dvoře a pod., ač okresy ty nemají namnoze tolik
tříd německých, kolik jest v místech oněch třída
škol českých.
Posl
doktor
V Škarda
Palacká
Král
Duchcov
krušný hora
Lom
Most
Praha
Karlín
Plzeň
Budějovice
Trutnov
Krumlov
Trnovanech Teplice
14
article
Z Mělníka do Ústi ...
Z Mělníka do Ústi ...
Fragment kanalisační epopeje.
Stříbrný tok našeho Labe, líbající úpatí Středo-
hoří, vyrušen bude snad již v nejbližší jarní sezoně
ze svých dum úsilovným ruchem na pobřeží i v samot-
ném proudu. Široký, bezuzdný dosud jeho běh bude
zkrocen lidskou rukou, jež v pěti, nejvýše sedmi letech
vykoná v jeho řečišti od Mělníka k Ústí kanalisační
metamorfosu. Technická věda ruku v ruce s národo-
hospodářskou, podmaní si mocný živel vodní ke svému
prospěchu, učiní z něho jeden z nejdůležitějších ko-
munikačních prostředků! Kde toho třeba, vyhladí pro-
třvy: umírní spád, zdvihne hladinu, zůží nebo rozšíří
břehy, vyrovná klikatiny — slovem, učiní Labe od
Mělníka k Ústí splavným pro parolodi i vory po
proudu i proti proudu. Arci, nestane se tak obrá tkou
ruky, švihnutím kouzelného proutku, skokem od my-
šlénky k provedení. Geniálnost inženýrů musí roz-
lousknouti hodně oříšků, než bude se moci vykázati
triumfem zdařilé, epochální práce-
Stav dnešních kanalisačních praci v této části
Labe a řadu zajímavých myšlének, podal na včerejš
schůzi Spolku architektů a inženýrů způ-
sobem velice interesaniním dr. A. KlIr, vrchní inže-
nýr při kanalisaci labské, promluviv po zabájení schůze
předsedou, cís. r. inž. Jahnem, asi takto:
Trať labská z Mělníka do Ústí jest jednou z nej-
důležitějších vodních cest v království českém; pro-
vedeným kanalisováním této vodní cesty pak význam
její ještě více vzroste. Tato čásť Labe tvoří přirozen
pokračování kanalisované Vltavy a zároveň kanal-
sovaného středního Labe; jest tedy jakousi vý-
slednicí obou dopravních proudů na Vltavě
a na Labí středním, které tíhnou k Ústí aneb dále
k severnímu moři. Tato trať jest zároveň současti oné
mezinárodní světové plavební cesty, která o
Středa
doktor
A KlIr
Ing
Jahn
Mělník
Ústí
Vltava
spolek architekt
kouzelný proutek
15
article
Černého moře jde Dunajem, kanálem vídeňisko-ostrav-
ským do Přerova, odtud spojovacím kanálem Přerov—
Pardubice ke střednímu Labi a od Mělníka velkým
Labem až k moři severnímu. Po této trati ubírá se
veškerý náš vývoz na vodní cestě, tedy obili, cukr.
celá voroplavba směrem po vodě; kromě toho pak oče-
káváme, že po kanalisování otevřena bude hnědému
uhlí českému volná a laciná dopravní cesta do středu
Čech a to pro oba hlavní proudy, z nichž jeden bude
se ubírati kanalisovanou Vltavou ku Praze a dále na
Vltavu horní, druhý pak kanalisovaným středním L-
bem ke Kolínu a Pardubicům. Není tudíž o tom po-
chyby, že vozba v labské trati z Mělníka do Ústí
bude v budoucnosti velmi značná. Dnes dostu-
puje doprava v této trati i s plavbou lokální 225.00
tun. Provedené zde stavby kanalisační do-
volují svými rozměry plavidel a svým uspořádá ním.
že by se bez nejmenších obtíží dalo proplouti 3,800.000
tun a při prodloužení denní doby plavební pak ještě
více. Aby se mohlo docíliti tak značné výnosnosti
této vodní dráhy, ustanovila komise kanalisační, že
mají v této trati umístěna býti plavidla komorová a
vlaková vedle sebe, nezávislé jedno na druhém. Pří-
kladem pro plavidla labská, pokud se týče jejich uspo-
řádání, jsou plavidla trojská v Podbabě u Prahy. Bu-
dou tedy labská plavidla a vůbec zdýmadla na trati
z Mělníka do Ústí zařízena pro velkou plavbu
L b
Dunaj
Přerov
Pardubice
Labe
Mělník
Čechy
Vltava
Praha
Kolín
Ústí
Podbaba
16
article
Bylo s jedné strany zcela vážně namítáno, zde
bylo vůbec třeba trať tuto kanalisovati a nedala-li by
se dalším pokračováním regulačních prací a postave-
ním nádrží zásobních upraviti tak, aby požadavkům
plavehní dráhy prvého řádu — za kterou
ji bez odporu musíme považovati — vyhovovala. Po
prostudování této olázky uznána za daných po-
měrů jedině a výhradně melhoda kana-
lisační za prostředek, kterým na Labi takové pla-
vební dráhy I. řádu dociliti se dá. Zní to skoro
pravdě nepodobně, když v řece, jakou jest Labe pod
Mělníkem, kde za nejmenšího stavu — 82 cm. vy-
šetřeno bylo množství odtoku 43 m a za slavu nor-
málního 114 m' — mohou se vyskytnouti stavy nad
míru malých hloubek. Tak vyskytuje se v plavební
drze u Křivenic hloubka jen 63 cm., u Libolejnice 70
cm. a u Praskovic 71 cm. Jsou to ovšem místa oje-
dinělá, ale úřadně v r. 1903 bylo zjištěno, že opravdu
tak malé hloubky se vyskytovaly a tu ovšem nejen že
nemáme podmínek velké plavby, nýbrž za podobných
stavů musí průběžná plavba zaniknouti vůbec.
Praskův
Mělník
centimetr
17
article
V trati od Mělníka do Lovosic, která jest velmi
hezky vytvořena a vykazuje relativní spád 1 : 3570.
není pochyby, že by se dalo docíliti hloubky i za nej-
nižší vody 1.04 m., kterou svého času interesenti pla-
vební stanovili jakožto minimum, při kterém se
plavba lodí vůbec vyplácí. Avšak ve spodní trati od Li-
toměřic k Ústí jsou poměry plavební horší, zejmena
pak známá trat u Střekova od km. 68 do 71 vy-
kazuje relativní spád 1 :714 a dno skalnaté. Uváží-
me-li, že vodní cesta má jen tenkráte pravou cenu,
jestliže po celou plavební saisonumůžeme
využitkovati plně této dráhy, pak dospějeme
k názoru, že za těchto okolností bylo ne-
zbytno tuto trať kanalisovati. Zde třeba
podolknouti, že ke kanalisaci donutila i okolnost, že
plavebních dnů na Labi při nynějším stavu jest velmi
málo. Tak v roce 1900 bylo 121 dnů, v r. 1901 192
dnů, v r. 1902 161, tedy 4—5 měsíců, kdežto nyní
na Labi počítá se doba plavební 9měs. čili průměrně
270 dní.
Mělník
Lovosice
Ústí
Střekov
18
article
Pokud se technické stránky kanalisování Labe
z Mělníka do Ústí týče, tu dána vrchní stavební sprá-
vou určitá direktiva a to předně, že má se použíti je
jezů hradlových, při čemž největší délka hradel
stanovena na 4.6 m. a za druhé, že práh lodní pro-
pusti má ležeti 1.4 m. pod nulovou vodou mělnickou.
Tato druhá podmínka má za účel, aby se usnadnilo
udržení plavby po čas stavby jezu. Celý jez musí se
na příč řeky postaviti v jednotlivých oddílech a plavba
se nesmí při tom přerušiti. Dále v úmluvě
stanovena kota pro vzdutou vodu prvního zdýmadla
pod Mělníkem, aby se dalo účelně připojiti kanaliso-
vání středního Labe. Na trati Mělník—Ústí bude
zapotřebí tří zdýmadel a to v Dolních Beřko-
vicích, pod Štětím a v Roudnici. Před vypracováním
projektů bylo nutno uvážiti ještě okolnost, že v traii
od Ústí do Mělníka leží již od r. 1887 řetěz, po-
mocí kterého severozápadní paroplavební společnost
provádí plavbu řetězovou. Jednalo se tudíž o to, bude-li
v kanalisované řece plavha řetězová se dále provo-
zovati nebo ne. Je samozřejmo, že pro normální po-
měry parník kolový nebo šroubový stejně eko-
nomicky bude pracovati, neboť parníků řetězových
téměř výhradně se používá pro tah proti proudu.
ale v kanalisované řece proudu vlastně není a přišel
by pak řelězák k platnosti jen při sklopených
jezích. Provedení řetězu plavidly komorovými má
jisté konstruktivní obtíže, protože v plavidlech jest
vesměs spád přes 2.5 m. Jisto však, že řetěz plavidly
položen nebude.
V další části přednášky uvažoval řečník o tom.
jak ulváří se poměry při sklápění jezů, až bude nejen
Vltava, ale i střední Labe kanalisováno, dále pak pro-
mluvil o stavu projektů zdýmadel. Roudnické nalézá
se dosud v práci, za to projekty u Štětí a Beřkovic jsou
již hotovy a na posledním pracuje se již levý díl je-
zový.
Mělník
Ústí
Dolní Beřko
Štětí
Roudnice
Beřkovice
19
article
Poutavou přednášku svoji končil řečník zmínkou
o překladištích. V celém obvodu labském jeví
se snaha umožniti překládání zboží z dráhy na lodia
naopak. V prvé řadě zasluhuje zmínky překladiště
v Mělníku spojené s lokální dráhou Mšeno— Cetno
podobně projektuje sc překladiště ve Štěti, které
by bylo ve spojení s kolejí navržené lokální trati
čráhy Štětí—Duhá. V Roudnici hodlá konsorcium
lokální dráhy Roudnice—Hospozín prodloužiti tuto
dráhu ke spodnímu kanálu zdýmadla, který vytvoři
se jako přístav pro 12—16 labských lodí. Podobně
hlásí se i Lovosice o reaktivování tamního přístavu
Slovem. všude je viděti porozumění pro využitkováni
vodní cesty ve prospěch celku.
Dlouhotrvající bouřlivý potlesk byl pochvalou za
interesantní přednášku. Debaty, jež se rozpředla o od-
borných otázkách vodních staveb, zúčastnili se pp
Mülier, Rybář, Klíra Jahn, jenž poukazem n
zdatnost práce českých inženýrů při kanalisačních
projektech zajímavou schůzi zakončil
Mülier
Klír Jahn
Mělník
Mšeno
Cetno
Štětí
Roudnice
Hospozín
Lovosice
20
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
Němscko-nacionální třeštění. Liberecký
orgán páně Pradův pokračuje v »důkazu«, že
Némci v Čechách všechny daně a dávky platí,
kdežto my Čechové že si, co Němei seženou,
prostě rozebereme. Dle výpočtu zmíněného listu
je prý německá čásť Čech, pokud se týče po-
platnosti a bohatství svých národních příslušníků,
v pravdě velmoci, z níž my Čechové tyjeme.
Všechno, co má nějakou cenu, je prý v rukou
německých a kdo je živ z tohoto německého
jmění? Kdo jiný, než Čech. Tak vida! Jsme
trubci v zemi a tak se zde roztahujeme. Nej-
více ale dopaluje pisatele úvahy obnos 350.000 K,
který má býti dle zprávy zemského výboru po-
volen na zbudování pomníku sv. Václavu před
museem království českého. Zmíněný list píše:
»Rádi bychom věděli, zdali také oba němečtí při-
sedící zemského výboru podepsali akt, v němž
usnesení to je zaznamenáno. Tato ohromná suma
zemským výborem za žádnou cenu nesmí býti
povolena, i kdyby se mělo na sněmu
všechno rozbiti na padrť! Upozorňu-
jeme na to v čas německé poslance a žádáme
je, aby byli připraveni.« Ušlechtilý pokyn. Takový
vděk klidí nyní od Němeů svatý, který byl první
mezi panovníky českými, jenž na vlasť naši uvali
dávku jen proto, aby s Němci rváti se nemusil.
A v jaké oblibě byl sv. Václav u Němců do
nedávna! Ještě nedávno bylo v Němcích —
v těch »našich Němcích« — více Václavů, než
v Čechách, kolik ve smíšeném kraji je kostelů a
kaplí zasvěcených sv. Václavu a nyní takový
hněv na tohoto světce. A z jakého důvodu
Že bez jeho vůle a přičinění mluvíme o ko-
runě sv. Václava, o dědictví sv. Václava atd.
Což za to svalý Václav může ? Důvodnějším
by bylo, kdyby přátelé naši druhého jazyka byli
Pradův
Čecho
Němei
Václav
Něme
Němec
Václavů
svatý . Václav
Čechy
Némec
zasvěcený svatý . Václav
runa svatý . Václav
21
article
na něho zanevřeli k vůli svatováclavské záložně
Proč má státi sv. Václav zrovna před museem,
to jim také láme hlavu. Nám je to také há-
dankou, ale proč bychom si lámali jí hlavu.
jako přítel náš v Pradově listě, který nemůže
pochopit, proč prý je zemské museum jen »če-
ské«, neboť v nižádném oddělení prý nie něme-
ckého není. Že ne? Zavedl bych ho na ml-
sta, kde je tolik němčiny, že až srdce pláče.
Ostatně jak ví onen mudre, který kámen ve
sbírce minerslogické je český a který německý?
A že ani u Teplic nenašli zakopaného Němce,
aby ho odvedli do musea, kdo za to může,
když jich zde tenkráte nikde nebylo.
— Proti národnostnímu rozdělení Čech
církví počíná se vzmáhati velice utěšené hnutí
v národě a nezastaví je ovšem žádné mokré ná-
činky, máčené ve svěcené vodě. S podobným po-
kusem setkáváme se ve včerejším vydání katoli-
ckého orgánu pražského v čele jeho denních
zpráv pod záhlavím „K otázce dělení diécesf““.
Jest na něm na první pohled patrno, že pocházi
z kruhů mimoredakčních, mluvíť se v něm
zlehčujícím tonem o zaručených našich zprávách
řimských, týkajících se nejpřednějšího spolupra-
covníka Frindova v Římě, kardinála Steinhuber
jako o „nejpodivnějších historkách“, jež „soudný
člověk nemůže vážně přijímati do opravdy“, ač-
koli na základě týchž nejpodivnějších historek
udánlivě soudní lidé psali v katolickém orgánu
články, kteréž, co se týče ohně a rozhodnosti, ne-
zůstavily žádné přání nesplněno. Patrné má být
oheň, do něhož katolický list sám přikládal, ušla-
pán a zvláště na nižši vlastenecké kněžstvo české
působeno, aby popustilo. Píše-li se nyní v na-
značeném listě, že by „zajisté sv. stolice za
Václav
Pradův
Němec
Čo
Frindův
Steinhuber
Teplice
Řím
22
article
zády dotýčných nejd. biskupů a hlavně metro-
polity s jinými faktory ani církevními, ani vlád-
ními k nějakému rozhodnutí nepřikročila, nýbrž
že naopak byli by to především pp. biskupové
kteři by ve věcech takového významu tázáni
byli,“ není to nic jiného, než naměřováním fari-
sejského líce! Celá agitace se přece neodehrává
za dotýčnými nejdůstojnějšími zády, která, až
budou tázána po svém mínění, povědí takové, jak
si bude svatá stolice přát. Je snad dr. Frind nej-
důstojnějším biskupem či není? Může-li tento
biskup netajiti se svým míněním o národnostním
rozdělení církevním, co překáží ostatním nej-
důstojnějším pánům biskupům, aby vyslovili svá
mínění o tomto nejstrašnějším skutku, k němuž
se církev od inkvisice národa českého chystá.
Frind
23
article
Jaká jsou to pouta, která víží jich jazyky, ana
sňata jsou z jazyka nejmocnějšího biskupav
Čechách Frinda? Jeví se velice naléhavá nut-
nost, aby veřejnost co nejspíše zvěděla mínění
ostatních pánů nejdůstojnějších biskupů, zvláště
p. metropolity a bylo by věrv záhodno, aby se
zvláště Jeho Eminence jakožto primasa krá-
lovství českého přece jednou už někdo optal na
jeho názory. Je to povinností a právem volených
zástupců národa, aby se k němu vypravili a
předložili mu přiměřeným dotazem vážnost si-
tuace a neobyčejný zájem jimi zastupovaného
národa i důsledky, kdyby zájem tento nebyl způ-
sobem nejvýše uspokojivým ukojen. Když už
ani sám katolický orgán pražský nemůže ani
vysloviti anebo napsati, nýbrž jenom pomlč
kami naznačili následky úspěchu frindovšti
ny, jaké by v národě českém zcela ku
lantně se dostavily, snad by na místě, z katoli
cké strany za nejautoritativnější prohlášeném
možno bylo spoléhati na jakési porozumění
Nechť se jenom o tom nikdo neklame, že se
dá česká veřejnost uspati nějakým chlácholením
faktum jest, že věc stojí na ostří, kteréž musí být
rázným činem a všeobecným vzepjetím národn
energie po druhé sic, ale to už pro vždy od
raženo a otupeno!
Frind
Čechy
24
article
— Proti národnostnímu rozdělení diécesí
v království českém. Z Plzně došel výkonného
výboru národní strany svobodomyslné v Praze
tento přípis: Jsou všeobecně známy agiln
choutky národa německého v Čechách po roz-
dělení tohoto nedílného staroslavného královstvi.
odvěkého to domova a nezadatného dědietví ná
roda českého. Není také neznámo, proč horeční
snaha tato nyní také na pole eírkevní přenesen
byla a vyvréholila v návrhu německých poslanců
tomuto slavnému sněmu dne 8. t. m. podaném
jímž vyzývají vládu, by v západních Čecháeh
zřídila pro části pražské arcidiécese, Němci oby
dlené, zvláštní biskupství se sídlem v Chebu
Neni sporu o tom, že tato snaha a z ni vyply-
nuvší návrh na zřízení německého biskupstv
v Chebu nemá důvodů řízených potřebami správy
církevní, nýbrž řízena jest důvody ryze politi-
ckými. Vyzíráť i z tohoto návrhu německá
snaha po rozdělení veškerých institucí v králov
ství českém dle zásad národnostního rozhrani-
čování a tím po konečném národnostním rozdé-
lení tohoto nedilného království českého. Rada
král. města Plzně uvažovala ve dnešním sezení
svém veškeré dosud známé zprávy o zamý-
šleném dělení katolických diécesí v království
českém na základě zásady národnostního
rozhraničování. Ježto zásada tato příčí se
vůbec smýšlení českého lidu, ježto pro národ-
nostní rozhraničení diécesí není žádných věcných
důvodů, a ježto snahy po jeho provedení po-
vstaly jedině z důvodů strannicky politických,
rada král. města Plzně neváhá jménem obce
Němec
Plzeň
Praha
Čechy
Cheb
národní strana svobodomyslný
Rada král
25
article
král. města Plzně dáti výraz svému přesvědčení,
že dělení katolických diécesí v království če-
ském dle zásady národnostního rozhraničení
musil by lid český pokládati za nové národní
protivenství, jehož následků nyní dohlédnouti
nelze. Proto rada král. města Plzně žádá zá-
stupce lidu českého ve sborech zákonodárných,
aby snahy o dělení katolických diécesí ve smyslu
národnostního rozhraničování bedlivě stopoval
a je se vším úsilím potírali. — Z rady král.
města Plzně, dne 20. října 1903. Purkmistr;
dr. Peták. — Projev obsahu věcně stejného
došel výkonného výboru od p. Fr. Antengru-
bera, starosty města Pacova, jménem městsk
rady v Pacově. — Stejně rozhodně ohradili se
proti národnostnímu rozdělení městská rada král.
věnného města Jaroměře se starostou panem
Pacaltem a zastupitelstva obce Bohušo-
vic se starostou p. J. Koulou v čele, rovněž
tak rada města Soběslavi (Josef Mrázek
starosta, JUDr. Jan Čermák, Frant. Klos, Em
Lustig a Jan Koutecký.)
— »The World«, jeden z prvních angli-
ckých žurnálů politických a literárních, přináší
v čísle ze dne 13. října nový obšírný článek
duchaplné spisovatelky Elly Hepworth
Dixonové z jejího pobytu v Čechách
Dlouhý, třísloupcový článek svůj věnuje angli
doktor
Peták
Pacalt
Bohuša
J Koula
Mrázek
JUDr
Čermák
František
Klos
em Lustig
Koutecký
Hepworth Dixon
Dlouhý
Plzeň
Pacov
Jaroměř
Soběslav
Čechy
rada král . město Plzeň
the World
26
article
cká publicistka vylíčení činnosti a života zna-
menitého česko anglického spisovatele dra. hrab.
Lützowa na jeho zámku v Žampachu.
Jako roztomilá a vtipná causerie čte se vypra-
vování miss Elly Hepworth Dixonové, jež však
též vážnými vlasteneckými reflexemi vyvyšuje
význam své studie, na níž je patrno, že byla
psána s upřímnou sympatit a obdivem k našemu
šlechtici. Anglická spisovatelka, vzpomínající nád-
herných uměleckých večerů, věnovaných ze-
jmena české hudbě v lützowovském paláci lon-
dýnském, popisuje krásu a malebnost orlické
krajiny i půvaby zámku, o jehož úpravu, pro-
vedenou s vybraným vkusem uměleckým io
úpravu jeho okoli má zásluhu hraběnka Lülzo-
wová, duchaplná přítelkyně umění a krásy. Člá-
nek »The Worldu« obsahuje zevrubné popsání
elegantního interieuru zámku i jeho zvláštností:
strašídla o půlnoci putujícího ve spleti chodeb,
starých maleb italských, památných empirových
zlatých náčiní psacích, pocházejících z majetku
Marie Louisy, choti Napoleona I. a zděděných
po Lützowovu prastrýci, hraběti Frant. Kolo-
vratovi atd. Zvláštní pozornost věnuje Ellen
Hepworth-Dixonová bohaté knihovně, obsahující
díla česká, francouzská, anglická, vlašská, ně-
mecká, latinská i řecká, historická, básnickái
filosofická. Dále líčí hr. Lützowa jako neunav-
ného literáta, uvádí, že se zabývá psaním díla
o Husovi, popisuje jej jako »Slovana se znač-
nou dávkou Angličana«, jenž byl vojákem, di-
plomatem, sportsmanem, politikem a spisovate-
lem. Jako důkaz neobyčejné populárnosti hrab.
doktor
Hepworth Dixon
Lülzo
Marie Louisa
Napoleon
Lützowův
František
Hepworth
Dixonová
Lützow
Hus
Slovan
Angličan
Žampach
the World
27
article
Lützowa uvádí anglická spisovatelka zejmena
adresu 350 českých dam, věnovanou mu v uznání
jeho literární a vlastenecké činnosti. Poněvadž
Angličané přikládají velkou důležitost podobným
věcem, neopomíjí se zmíniti též o Lülzowových
závodních koních, uvádí jméno jeho traineura
Mr. Johna Dawsona i jeho nejčastěji zvítěziv-
ších koní, z nichž někteří mají česká jména,
na př. »Vítěz«. O politické karriéře hraběte
Lützowa praví »The World«, že jako pokročilý
liherál často byl nucen hlasovat proti své velko-
statkářské straně, že se záhy vzdal politiky,
aby se v Londýně věnoval propagandě, své vlasti
české. Závěrek zaj mavé studie »The Worldu«
je prodchnut srdečnou sympatií k české věci.
Lützow
Angličan
Lülzowový
Mister
Dawson
Londýn
the World
28
article
Českému národnímu a politickému boji přeje
zdaru, neboť historická práva českého národa
jsou pevná a spravedlivá a zasluhují takového
uskutečnění, jaké se podařilo Uhrám. Ella
Hepworth-Dixonová velebí vzmach českého ži-
vota kulturního, české literatury, českého di-
vadla a na konec připomíná, že národ český
nezapomíná na slib císaře Františka Josefa, že
se dá korunovati korunou sv. Václava.
— Kluby občanské. Klub voličů no-
voměstských koná dnes, v sobotu
dne 24 řljna o 8. hod. večerní v sále
»u Němečků« ve Vyšehradské třídé mimořádnou
valnou hromadu, na jejíž program položen jest
rozhovor »0 doplňovacích volbá ch
do sboru obecních starších, před-
stavení pp. kandidátů a sehválení
kandidátní listiny. — Výbor staro-
městského občanského klubu upo-
zorňuje pp. voliče staroměstské, zejmena třetiho
sboru, že různí agitátoří, strany tak zvané
radikální, obcházejí voliče a vymáhají od nich
volební průkazy a hlasovací listky, předstírajíce,
že jim je v den volby opět, jmény kandidátů
vyplněné odevzdají. Pp. voliči nechť tedy své
legitimace volební i lístky hlasovací až do dne
volby v rukou svých podrží a agitaci vylíčeného
způsobu odmítnou. V den volby bude kancelář
volební v hostinci pana Čižka na Malém námě-
stí. — Malostransíký občanský klub
koná dnes klubovou schůzi o 8. hod.
večerní v hořejších místnostech Malostranské
besedy. Na programu jest: Představení se kan-
didátů pro volby do sboru obecních starších.
Přistup mají pp členové a jimi uvedení hosté.
— Rodinné zprávy. Slečna Mařenka Švar-
cova z Hradce Králové a p. Ondřej Mleziva
z Domažlic, sluha zemského soudu, slaviti budou
sňatek dne 27. t. m. o 814 hod. dopol. v chrámu sv.
Hepworth
Dixonová
František Josef
Václav
Němeček
Čižek
Švar
Mleziva
Uhry
Hradec Králové
Domažlice
Malostransíký občanský klub
malostranský beseda
výbor staroměstský občanský klub
29
article
Štěpána v Praze.
— Jan Lego čestným měšťanem Iublaňským. V
schůzi městské rady dne 6. t. m. byl známý pro-
pagator vzájemnosti česko-slovinské p. Jan Lego zvo-
len čestným měšťanem lublaňským. Na zprávu o tom,
kterou mu starosta Iv. Hribar zaslal ihned telegra-
ficky odpověděl J. Lego vřelým dopisem, který byl
čten ve schůzi městské rady dne 20. t. m. V listě
tom p. Lego poznamenává mimo jině, že takové cli
za hranicemi země nedostalo se ještě žádnému Čechu.
Štěpán
Jan Lego
Iublaňský
Iva
Hribar
Čech
Praha
30
article
— Z městské rady pražské. (Schůze v pátek, dne
23. října.) Ke starostovi p. dru. Srbovi dostavila se
včera depulace českého duchovenstva pražského ge-
nerálního vikariátu (pp. farář dr. Víšek a kaplan Svoj-
sík) a přednesla žádost, aby král. hlav. město Praha
přistoupilo k akci duchovenstva proti požadavku zří-
zení nové německé décese, resp. národnostního chra-
ničení diécesí a aby rozhodně proti požadavku tomu
se vyslovilo. Městská rada, jíž tato záležitost byla
přednesena, usnesla se, aby sboru obecních starších
byl předložen návrh na projev ve smyslu shora uve-
deném. Projev bude předložen pražskému arcibisku-
povi. Při této záležitosti tlumočil m. r. pan Zkan
přání, vyslovené ve Staroměstském občanském klubu,
aby rada městská této záležitosti horlivě se ujala. M. r.
pan dr. Pinkas přimlouval se, aby záležitost byla pro-
vedena co nejdřive a po slovech pp. dra. Podlipného
a Vaníčka bylo schváleno, aby ku projevu bylo zmoc-
něno presidrum a aby teprve dodatečně byl předlažen
sboru. — Sadové komisi k opětnému vyšetření byla
po návrhu m. r. p. Vaníčka přikázána otázka, bylo-li
by lze sad u chorobince na Karlově učiniti přístupným
obecenstvu k veřejnému používání. — Sděleno bylo,
že správní soud vyhověl stížnosti obce pražské, kterou
se tato ohradila proti převzeti okresních silnic v Libni
ve vlastní správu. — Stavební úřad oznámil, že práce,
související s otevřením průchodu z ulice Rybní do ulice
Srba
doktor
Víšek
Svoj
Zkan
Pinkas
Podlipný
Vaníček
Karlův
Praha
Libeň
31
article
Stupartské přes pozemky školní byly skončeny. Prů-
chod bude otevřen v nejbližších dnech. — V záležitosti
projednání regulativu pro domovní kanalisaci bude
v době nejbližší svolána ankela, ke které budou po-
zváni zástupci spolku architektův a inženýrů, stavi-
telské jednoty a inženýrské komory. — Vojenský erár
byl dotázán, ve kterých místech potřeboval by pozemků
náhradních za stavby na Vyšehradě a na Petříně. K to-
muto dotazu předložil alternativní plány, na jichž
základě bude dále jednáno. Rovněž v jednání ve pří-
čině hradebních pozemků u Brusky a Újezdských ka-
sáren byly vyřízeny bližší podmínky jakožto základ
dalšího vyjednávání. — M. r. pan Vaníček uvedl, že
již loni při rokování o školním rozpočtu zmínil se
o vyvěšování německých nástěnných obrazů v českých
školách a žádal, aby tomuto nešvaru na příště byla
učiněna přítrž. Nyní opakuje žádost tu a sice z té
příčiny, poněvadž „Vládní věstník“, officiální to pu-
blikace pro české školy, uveřejnil zvláštní doporučení
„Umělecké výzdoby slěn“, vydané jistým závodem
v Lipsku. Poněvadž touto reklamou české školy
mohly by být uvedeny v omyl, navrhl řečník, aby
školnímu odboru bylo uloženo, učinit potřebná opa-
tření, aby místnosti českých škol nebyly zdobeny obra-
zy, nám původem i duchem cizími. Návrh ten byl
schválen. — Vzhledem k tomu, že rada městská je
vedena intenci, pokud možno nejrychleji vyplácels
Vaníček
Vyšehrad
Petřín
Lipsko
inženýrský komora