1
masthead
Ročník XXXXIII
2
masthead
V Praze, v sobotu dne 24. října 1903.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Hlsty
předplácí se:
v Praze v alministrael
na čtvrt leta . . . . G K —
s dvojí donáškeu
na měsl
7ko
za čtvit leta
ve dlislkách: 2 K no
na měsíc . . .
P'oštou:
za měsíe . . . . .
3kei
na čtvrt leta . . . .
s dvojí zásllkou
nk čtvrt leta . . . . 11 K s0
na měsí
Praha
5
article
Nezdar poslání Lukácsova.
Nezdar poslání Lukácsova.
V Uhrách dospěla situace dle souhlasných
zpráv opět k tak zvanému mrtvému bodu. V prů-
běhu složité krise tamní jest nynější napínavá
zastávka již několikátá, aniž by mohla pokládati
se za chvilkový oddech zápolících mohutných
sil, jak to bývá v tuhých zápasech. Jest nebez-
pečnější všech posavadních, protože jest za
končením změněné methody léčební. Všichni
uherští státníci, kteří před finančním ministrem
Lukacsem se pokoušeli o řešení krise, činili tal
jako kandidáti předsednictví ministerstva, neb
jako skuteční náčelníci vlády, ať již sluli Szell.
nebo hrabě Tisza nebo hr. Khuen-Héderváry.
Všichni měli svůj zvláštní, osobní program, pro
nějž hledali podporu sněmovny, ovšem že marně.
Tato první methoda léčení krise uherské vzala
za své, když hr. Khuen-Héderváry jakožto opětně
jmenovaný předseda ministerstva utrpěl pro svou
nedostatečnou odvetu na známou řeč dra. Körbra
druhou a to úplnou porážku, když i vládní vět
tína výklad jeho odmítla.
Lukácsův
Lukacs
Szell
Tisza
Khuen
Héderváry
Uhry
6
article
Tyto opětovné porážky předsedů minister
stva jakožto přímých důvěrníků koruny způso-
bily v pokusech řešení krise potud změnu,že
další pokusy nebyly již svěřeny do rukou poli
tika, naznačeného spolu jako kandidáta předsed
niefví v ministerstvu, nýbrž rukoum politika, kte
rýž všem a každému, kdo to věděti chtěl, ozna-
moval, že nejen není pověřen úkolem, sestavit
ministerstvo, ale že pro své slabé síly tělesné
by ani úkol tak obtížný a namáhavý převzíti ne-
mohl; a že prostě zastává úkol prostřed-
nika mezi Vídní a Peští, který chce upraviti
půdu příští vládě. Nezdaří-li se úkol ten, nelze
za nezdar činiti nikoho jiného zodpovědným, než
osobu prostředníkovu, a nelze pak mluvitio
fiasku muže, pověřeného sestavením nové vlády
Další odchylka nové methody při řešen
krise uherské nastala na straně posavadní vládní
většiny. Požadavky vojenské, jak známo, vyšly
z kruhů opposice; vládní strana jakožto většina
nevyslovila žádný vlastní program vojenský. Dá-
vala sice nedostatečnou podporou neb přímým
odmítáním posavadních předsedů ministerstva, od
Szella až po hr. Khuena-Hédervára, na jevo, že
ji neuspokojují ústupky vojenské, jimi nabízené,
ale veřejně a přímo seznam požadavků či vojen-
ský program, s nímž by vzala za vděk, nese-
stavila.
Vídeň
Pešť
7
article
Odtud vzniklo volání jak v Uhrách, tak
i v této polovině soustátí, že hlavní vina zmatků
spadá na vládní stranu, protože nemá vojenského
programu, a pod tlakem těchto výtek se vzcho-
pila a zvolila ze svého středu devitičlenný výbor
aby program žádoucí sestavil. Měloť se za to
když bude pořízen vojenský program, že tím též
se zjedná pevná půda pro příští vládu.
Po dlouhých poradách docílila se na zá-
kladě jakési formulky Szellovy shoda v tomto
výboru, totiž i zástupci tak zvané staré skupiny
i zástupci Apponyiovců vyslovili s ní — tito za
určitých výhrad — svůj souhlas a finanční mi-
nistr odebral se s programem tím do Vídně.
Szellův
Apponyiovec
Uhry
Vídeň
8
article
Ačkoliv v Uhrách měli za to, že tento progran
jest sdělán úplně dle pokynů a přání prostřed-
níka ministra Lukacse, a že tudíž aspoň po téte
stránce bude učiněn v řešení krise krok ku
předu, stalo se, co v Pešti neočekávali. O pro-
gramu vyslechnuti byli jak vojenští odborníci,
tak političtí representanti této poloviny říše, a
výsledek slyšení jejich byl, že finanční ministn
Luknes při opětném slyšení byl upozorněn
panovníkem, ve kterých částech program má
zapotřebí ještě oprav. Opravy tyto jevily se totiž
nutnými následkem zásadního re z dílu v
názorech na kompetenci sněmu
uherského; v Uhrách totiž pokládají i práva
ohledně armády panovníku jakožto králi uher
skému vyhražená za práva ústavní, ve
Vídni pak za práva přímo ze svrchovanosti moci
panovnické plynoucí.
O tomto novém poslání Lukacsově v jeho
prostřednickém úkolu radil se včera, v pátek de-
vítičlený výbor vládní strany a dospěl k usnesení,
že — na programu, Lukacsem ve
Vídni předloženěm a k opravě vrá
ceném, trvá.
Tím by tedy byl zpečetěn nezdar poslán
ministra Lukacse, aniž by bylo vídno, zdali ještě
jest možné ústavní řešení uherské krise. Podobá
se, jakoby nezdarem Lukacsovým byly vyčer-
pány všecky prostředky, smírné a ústavní,
jakoby situace byla bezvýsledná. To hlást
výslovně i někdejší předseda ministerstva baron
Banffy, a domnívá se, že situace se stala ne-
rozřešitelnou, t. j., že vyčerpány jsou
všecky prostředky ústavní.
Možná však též, že baron Banffy měl při
svém rozpoznání na mysli pouze nynější vládn
stranu, a pak by ovšem zbývalo ještě východisko
Lukacs
Banff
Uhry
Pešť
Vídeň
Banff
9
article
pokus o zjednání jiné většiny či rozložení posa
vadní vládní strany.
Ve směru tomto sám Banffy dává pozoru
hodný pokyn, svaluje všecku vinu nynější těžké
krise na posavadní většinu.
Však i dříve již se myšlénka tato vyskyto
vala ve formě pověstí o rozpuštění sněmovny a vy
psání nových voleb.
Nestalo-li se tak dosud, má to různé své
příčiny; jednak se vyslovují obavy, že by nové
volby sesílily opposici, jednak se má za to, že
rozkladem posavadní většiny by samy sebou se
vytvořily podmínky prc novou situaci.
Rozklad většiny by byl uvitán do jisté míry
příznivě i opposicí, kteráž po všecku dobu ny-
nějších, již rok se vlekoucích zápasů tvrdí, že
liberální či vládní strana svůj věk odžila, své
posláni již dávno vyplnila a že pro úplný svůj
nepotism jest neschopna k jakékoliv akci.
Připomíná se, že Szell padl, protože byl
hlavně Tiszovcům již dlouho předsedou ministen-
stva a že pro své pevné ústavní přesvědčení ne-
byl ve Vídni nikdy příliš oblíben. Strana vět-
šiny nemohla však udržeti ani hr. Tiszu, proti
němuž se postavili Apponyiovci; nebyla s t
rovněž udržeti kombinaci s hr. Apponyem,
protože se jí opřeli Tiszovci, slovem, strana jes
uvnitř rozervána osobní žárliv o st
vůdců.
Ba vyslovovalo se i přesvědčení, že by byly
propukly spory ve většině, i kdyby ve Vídni byl
býval vojenský program devitičlenného výboru
nenarazil na překážky, protože program ten zů-
stal straně samé naprosto neznámým a bylo po-
chybno, zdali by byl nezpůsobil v ní roztržku.
A na roztržku tu nyní bezpochyby po vče-
rejším usneseni výboru dojde.
Szell
Vídeň
Tisza
10
article
Živly ráznější setrvají na stanovisku výboru
tohoto, ale živly lekající se úplné roztržky s Vídní
budou podporovati každý další pokus tím spíše,
že formulí Szellovou byly vázány jen ve výboru
a pádem její nabudou volné ruce právě tak jako
skupina hr. Apponye, který již před poslední ce-
stou ministra Lukacse do Vídně prohlásil, že
si vyhražuje návrat ke svému původnímu stano-
visku, kdyby vojenský program devitičlenného
výboru nebyl ve Vídni uznán za způsobilý pod-
klad řešení krise.
Také se již dnes oznamuje, že delegáti chor-
vatští ze strany vládní vystoupí a za důvod se
uvádí, že výbor devitičlenný nechtěl přistoupiti
na stejné požadavky pro pluky chorvatské, jaké
učinil ohledně uherských.
Vystoupení Chorvatů z vládní strany po-
kládáme za pravděpodobné, tak jako jest pravdě-
podobný rozklad vládní strany vůbec. Za to
uváděný důvod sotva obstojí, protože záležitosti
armádní nespadají v obor vyrovnání uhersko-
chorvatského, a tak jako uherský, musil byi
chorvatský sněm záležitost tuto vyříditi si přímo
s kruhy rozhodujícími. Také se v projevech op-
posice uherské výslovně prohlašovalo, že zůsta-
vuje se Vídni, aby národní požadavky chorvatské
obdobně provedla u chorvatských pluků.
Bezprostřední a nejbližší následek fiask
poslání ministra Lukacse bude tudíž rozklad ny-
nější vládní většiny a povolání ministerstva ze
živlů ochotných přijati stanovisko, na něž výber
devítičlenný včer nepřistoupil.
Appony
Lukacs
Chorvat
Vídeň
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 23. října. (Hlasy uherský ch
listů o nejnovějším stavu krise.)
Všeobecné rozčilení, jež zavládlo v uherském
veřejném mínění následkem houževnatého od-
poru, kladeného ve Vídni uherským vojenským
požadavkům, jeví se v hlasech peštských časo-
pisů všech odstínů. Sám vládní »Pester Lloyd«
píše: »V situaci nastal velice vážný obrat, ježto
se ukázalo, že královy námitky proti programu
devítičlenného výboru netýkají se stránek for-
málných, nýbrž věcných. Můžeme s jedné
strany jak devítičlennému výboru, tak i libe-
rální straně doporučiti umírněnost, ale také
druhou stranu bychom rádi upozornili, že jes
moudré luk nepřepínati, poně vadž
jsou i takové národní požadav ky.
kiteré vyžadují splnění dříve neb
později«
Orgán liberální strany »Budapesti Hirlap
praví: »O výsostných právech, jak v Rakousku
se vykládají, může se mluviti v onom Rakousku,
jemuž císař dal tak zvanou ústavu a kde se
o výsostných právech soudí, že pocházejí z boží
milosti. Ale v Uhrách pocházi každé
ústavné právo, tedy také tak zvaná
výsostní práva, od národa. Jedině
národ práva dával, dává a bude dávati. Čeho
se domáhá národ, jest spravedlivé a kdyby po-
volil, uznal by tím, že král má i v Uhrách
Pester
Lloyd
Hirlap
Praha
Vídeň
Rakousko
Uhry
12
article
výsostná práva z boží milosti a nikoli z milost
národa.«
Opposiční »Budap. Napló« píše: »Finanční
ministr Lukacs vrátil se s poselstvím královým.
Královým? Nikoli. Jeho vyslal nejvyšší vojenský
pán, týž, jenž v Chlopech pokládal za své nej
vyšší velitelské právo to, co je vlastně ústavním
právem uherského národa. My však na základe
ústavního práva této země prohlašujeme,že
v Uhrách se nemůže vládnouti vo-
jenskými rozkazy. Národ nedá se k za
dání svých práv přinutiti ani nejvyšším vojen-
ským pánem, ani kterýmkoliv potentátem na
světě. Morně nás straší případným odřeknutím
trůnu. Nepřejeme si změny na trůně, ale hle-
dime mu po případě klidně vstřic. Není tako-
vého Uhra, jenž by se ze strachu neb z mar
nivosti stal zrádcem své vlasti.«
Budap
Lukacs
Uher
Uhry
uherský národ
13
article
Košutovský »Egyetertés« praví: »Ve Vídn
rozhodli se pro boj proti uherské ústavě. Jes
v Uhrách ještě ústava a parlament ? Národ pro-
citl ke strašné skutečností. Kamarilla pokládá
uherskou ústavu za pouhý hadr. Ale uherský
národ vytrvá při své vůli a svou vytrvalost
zvítězí.«
V Praze, 23. října. (Polský hl a
o dru. Žáčkovi.) Vyskytly se v některýeh
časopisech zprávy, že dr. Körber se snaží při-
měti dra. Žáčka, aby přijal v jeho kabinetě
místo ministra bez portefeuillu. Vídeňský zpravo-
daj »Glosu Nar.«, zaznamenávaje tyto pověsti,
píše: »Pravda, státi se ministrem je vábné
svůdné. Značný důchod peněžitý, skvělé posta-
vení společenské, do některé míry značná moe
a velký politický vliv — to všechno může
oslniti zvláště toho, koho do politické arény
tlačí dlouhá chvíle, zištnost neb sobeckost. Ale
kdo má charakter, kdo miluje svůj národ, kdo
se snaží nejen o svě blaho, nýbrž také o blaho
svých krajanů, ten si rozmyslí, dříve než přijme
ministerský úřad, nezpůsobí-li tím za daných
poměrů škodu svěmu národu. Čechové pokládaji
nynější centralistický, němocký kabinet za škot-
livý svým zájmům a proto se snaží jej povaliti.
doktor
Körber
Čecho
Uhry
Praha
Nara
14
article
Vstoupení dra. Žáčka do kabinetu stížilo by
Čechům práci a snad by zabezpečilo vládu vl-
deňské byrokracie. Soudím, že dr. Žáček jest
přiliš dobrý Čech, aby pomáhal centralistům
s josefinskými tradicemi, by mohli ještě déle,
třebas ne na dlouho, hospodařit v Rakousku.
Z Terstu, 22. října. (Istrijský sně m,
který se sešel v pondělí, kráčí opět starou,
ušlapanou cestou, jednaje tak, jakoby na sněmu
ani nebylo slovanských poslanců. Do sněmov-
ních výborů byli zvoleni samí Vlaší, ani jediný
Slovan. Ve včerejší schůzi posl. Trinajsti
navrhl, aby se četla jakási chorvatská žádost
za podporu. Předseda Campitelli však na
návrh, učiněný chorvatsky, ani nereagoval a dal
čísti dále došlé věci. Teprve když pro hluk,
způsobený slovanskými poslanci, schůze musila
býti přerušena, dal o návrhu hlasovati, načež
návrh ovšem padl. Totéž se opakovalo, když
posl. Mandič chtěl učiniti pilný návrh jazy-
kem chorvatským. Došlo opět k bouři, po niž
schůze ukončena.
Ze Zadru, 20. října. (Bar. Hande
o jazykové otázce.) V prvé, pondělní
schůzi dalmatského sněmu oslovil shromážděné
poslance také místodržitel bar. Handel, a pro-
mluviv o hospodářských potřebách země, dotk
se také palčivé otázky jazykové následujícími
slovy: »Důležitou podminkou úspěchu činnost
hospodářské jest mimo jiné i to, aby se nepo-
míjela oprávněná národní přání ve vzhledě jazy-
kovém. Skutečně již se činí pokusy, jak by se
užívání jazyků ve vnitřní službě civilních úřadů
dalo upraviti tak, aby se nespouštěly se zřetel
dosavadní historický vývoj a potřeba správy
a zároveň se dal dle potřeby výraz národnímu
rázu země . . .« Tento výklad náměstníkův
přijat chorvatskými poslanci úplně chladně
zejmena zarazila slova o »dosavadním histori-
ckém vývoji«, za nimiž se kryje stará vlaština
a nová úřadní němčina.
Žáček
Čecho
doktor
Vlachý
Mandič
Čechy
Rakousko
Terst
Zadr
15
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
Volební bítvy v Bulharsku.
Dne 18. t. m. udála se v Staré Zagoře nová
bitka mezi klackáři a národní opposici. Když
vůdcové opposice, Gešov a Danev, odjížděli
klackáři napadli na ty, kdož je provázelí. Strhla
se bitva, v níž i stříleno z revolverů. Kde ne-
měli střelné zbraně, bojovali holemi a kamením
Třicet osob raněno.
Dne následujícího Gešov a Danev přijeli ze
Staré Zagory do Sofie. Danev sám vypravoval.
že v Staré Zagoře div nebyl ubit a že jeho prů-
vodčí svůj život nasadili, aby ho zachránili. Tř
domy klackáři pobořili, hledajíce
v nich Daneva, aby jej zavraždili.
Danev a Gešov po příjezdě do Sofie ihned
svolali schůzi svých přívrženců. Schůze se usta
novila na tom, že opposice musí vykonati svou
povinnosť a vytrvati až do konce.
Danev
Bulharsko
Stará Zagora
Sofie
16
article
Volební bitky rozšířily se již po celém té
měř Bulharsku. V Samokově žandarmerie stří
lela do lidu; bylo 9 těžce raněných a 1 mrtvý
V Dubnici byli vládní úřadníci tak stlučeni,že
byli polometví. V Lukovici 2 mrtví a několik
raněných. V Trnově a Plovdivě lid de-
monstroval protiknížeti. V Trnov
byla jeho karikatura veřejně spá-
lena. V Plovdivě lid volal: Dolů s tureckým
špehounem! Tak ctí Koburga. V Šumenu, kde
je mnoho mohamedánského obyvatelstva, Bul
haři a makedonští uprchlíci demonstrovali prot
mohamedánům, kteří použili v sebeobrane
zbraní. Na obou stranách mnoho raněných.
Mohamedánům bulharským hrozí nebezpečí, že
lid, rozezlený událostmi makedonskými, na ně
se vrhne. V Srlijevě a Lovči lid přepadl moha-
medány a přinutil je, aby dali peníze ve pro-
spěch Makedonského komitétu. Mohamedáni pro
dávají své statky a chystají se k vystěhování.
Podle úřadních zpráv přípravy volební stály
dosud na 400 životů!
V bulharské armádě každý šestý muž je
mohamedán. Tito vojáci nyní houfně zbíhají od
svých pluků. Plukovníci nařídili, aby každý, kde
se pokusí a zběhnuti a bude dopaden, byl na
místě skolen. Přes to se zbíhání opětuje.
jítmonstrovat
Koburg
Bulharsko
Dubnica
Trnov
Šumen
17
article
Rusko a Japonsko.
Samo „Novoje Vremja“ už netají, že polo
žení na Dálném východě je vážné. Vojenské
přípravy Japonska nejen se nezmenšily, nýbrž
naopak, provádějí se se zvýšenou energií. Cose
změnilo, je pouze chování japonského tisku
jenž na zakročení vlády píše nyní mírně a ne-
vyzývavě. Za to vláda vyvíjí horlivou činnost
Důstojníci a lékaři, meškající za hranicemi, byl
telegraficky povoláni ke svým plukům. Závod
Kruppův telegraficky vyzván, aby honem posla
aspoň ta děla, která jsou již dle objednávky ja
ponské hotova. V japonských zbrojnicích pra-
cují dnem i nocí. Mezi Tokiem, Londýnem
a Washingtonem dějí se neustále výměny
mínění.
Ze Srbska
Dop. „N. L.
V Bělehradě, 21. října. Skupština teprv
minulého pondělí odbyla předběžné formálnost
a přistoupila k věcnému programu. Prvé na řade
bylo čtení návrhu obchodní smlouvy s Ture-
ckem. Kromě toho v tétéž schůzi minístr vnitra
Stojan Protič přečetl program práce Grůjičova
ministerstva. V něm podrobně vyjasněny re
formy, které v oboru administrace, soudnictví
národního hospodářství, financí, osvěty i vojen
ství prováděny budou.
Podaři-li se vládě tento program uskuteč
niti, za nějaká čtyři léta Srbsko bude vypadat
docela jinak. Protože nyní není se nám báti ne
předvídaných státních převratů a změn vládnou-
cího systému, máme nejlepší naději, že vláda
vykoná, co chce a slibuje.
Kruppův
Dop
N L
Protič
Rusko
Japonsko
Tokio
Londýn
Washington
Srbsko
Bělehrad
Novoj Vremja
18
article
Aby vládě bylo dopřáno času k vypracován
jednotlivých projektů, skupština bude v pátel
na měsíc odročena.
Včera po skvělé řeči dra. Vujiče byl přija
návrh obchodní smlouvy s Tureckem, jež je
pro Srbsko mnohem výhodnější, nežli smlouv
dosavadní. Tak aspoň soudí naši odborníci.
Mezi návrhy, které vláda příště skupštině
podá, bude zvlášť důležitý ten, který se bude
týkati všeobecného celného tarifu, jenž bude
základem k uzavírání obehodních smluv s ostat
Speetator.
ními státy.
Francie a Rakousko.
Neůnavný René Henry uveřejňuje v revu
»Questions politiques et coloniales« článek
»Otázky rakousko-uherské«, zasluhující naší po-
zornosti. Henry v mottu cituje výrok Anatola
Leroy-Beaulieua a býv. ministra Ribota o po-
měru Francie k Rakousku, o zájmu Francie v
věcech rakouských. Henry opětuje své častc
nám již známé názory o nutnosti. Rakousk
klidného, spravedlivého k národům svým, stojí
cího jako nezdolná hráz proti přívalu germán-
skému. Od r. 1896 každoročně cestuje Henry
po Rakousku, Balkánu a Rusku, posuzuje tudíž
poměry z vlastního názoru.
Henry praví v podstatě ve svém zajímavén
článku: Celý svět se táže, co bude v Ra-
kousku po smrti starého panovníka. Někter.
V Praze, 23. fíjna
Vujič
René Henry
Henry
Leroy
Ribot
Turecko
Francie
Rakousko
Balkán
Rusko
Praha
19
article
V drobném prodeji:
naní čísté o zobě . . . za 8h
o poladší.
. . . . za 2 h
Ve filialkách na vankovš-
ranní č5slo. . . . .
polední . .. . . . . . . 5h
ínserá t
platí ze hotov ě nrapře.
Přečplscení a inserty přijíná admini-
strace v Marianské ulici č. a.
Tam pacházají se těž rrčskne
tiskárna a expedice , Národnich Listů“
Rukoplsy se navraceji
20
article
ujišťují, že mocnářství se rozdělí a rozpadne.
Proti 23 millionům Slovanů (dle statistiky úřádní)
stojí 12 mill. Němců, 8 mill. Maďarů, 3 mi
liony Rumunů a 800.000 Italů. Henry stručně
líčí postup německého živlu v Rakousku a boje
Čechů s Němci a dále rozlohu ostatních ná
rodů v Rakousku.
Potom podává obraz pangermánské agitace
uvádí snahy a cíle politiky české, sny o znovu-
zrození Polsky, touhy Rusínů po svobodě. Nelze
popříti, že vše je psáno zajímavě a pro fra
couzské čtenáře velmi instruktivně. Henry ne-
věři v možnost velkých převratů vnitřních
v Rakousku.
Druhá theorie vedle dislokace Rakouskaje
rozdělení Rakouska. I tu jsou vývody francouz-
ského publicisty pronikavě a soudně. Vypravuje
o choutkách císařství německého po přivtělení
si »bratři německých« z říše Habsburgů. Bi-
mark však již řekl: »Vídeň se nedá ovládati
Berlínem.«
Politika německé říše nemůže býti, mín
Henry, v dohledně době výbojnou proti Rakou-
sku. Němci v Rakousku mají nadvládu
všechny privileje. Nepotřebují ochrany bratří
z říše. Habsburgové jsou mocnáři němečti. Pro
by se měli Němci z říše rozčilovati k vůli osudu
svých bratří v Rakousku?
Henry velmi výmluvně hlásá, že Francie
má mít svrchovaný zájem na věcech rakouských,
že má je míti stále na zřeteli, neboť s budouc-
eností Rakouska souvisí prý otázka Evropy po-
kořené mocí Velkoněmecka.
Němec
Maďar
Rumun
Italos
Henry
Čecho
Rusín
Habsburg
Rakousko
Polsko
Bi
Vídeň
Berlín
Francie
Evropa
Slovan
21
article
Zklamání Kanady.
Kanada
22
article
Ve sporu o některá pobřežní a přímořská
města mezi Unil a Kanadou smírčí soud, jak
jsme již sdělili, v podstatě vyhověl nárokům
Spojených státův a Kanadě přiznáno právě jen
to, čeho zástupci Unie opravdu ani nehájili.
Rozčilení, jak jsme rovněž již zaznamenali, jest
prolo v Kanadě veliké a obrací se také prot
Velké Britanii, jíž se vytýká, že požadavky ka-
nadské chabě hájila. Konservativní poslanec z
Colehester prohlásil v otavském parlamentu, že
Unie potřebovala by dle všeho vztáhnouti ruku
jen na Kanadu, aniž by v Londýně troufalisi
vzepříti se. Angličané jsou prý prostě degenero-
vaní a buby. Od Pitta nemá prý Anglie žádného
vůdce. Chamberlain pokouší se prý ovšem mrtvé
tělo galvanisovati, ale s jakým výsledkem? Z
to newyorské listy »Times«, »Tribune«, »Herald«
a »World« blahopřejí Anglii k její loyálnosti,
čímž ale přilévají jen oleje do ohně hněvu
kanadského, zvláště když připomínají, že roz-
hodující votum v neprospěch Kanady podal an-
glický člen smírčího soudu Alverstone.
Ostatně i londýnský »Daily Mail« praví, ž
výrokem smírčího soudu utrpěl poměr anglo-
kanadský a celistvost říše britské největší ránu
od celé řady let, a Kanada, že byla přímo po-
tupena. Francouzsko-kanadský list »La Pressee
praví pak, že britská vlajka Kanady vůbec ne-
kryje a nechrání. Roztržka mezi mateřskou zemi
a osadou šíří se víc a více . .. A jest to ovšem
pochopitelno, neboť z polovice délky
svého západního pobřeží ztratila
Kanada jednáním anglických člen
soudu smírčího přístup k Tichém
okeánu (od 55° na sever) a nad to 38.500
angl. čtver. mil území, zvláště na zlato bohatého.
Angličan
Pitt
Chamberlain
Herald
Kanada
spojený státův
Velká Británie
Londýn
Anglie
Daily Maila
Le Pressee
23
article
Spor týkal se území a ostrovů, o nichž zmínk
byla ve smlouvě angloruské z r. 1825. Když
Unie od Ruska koupila Aljašku, přešly na n
ovšem práva ze smlouvy plynoucí, jež nabyly
nové ceny ovšem zvláště objevem zlatých ložisek
klondykských. Po jich objevu vznikly spory
o výkladu smlouvy zmíněně, jež rozřešeny byly
teď, jak známo, ve prospěch Spojených států.
Zdá se, že Anglie svojí ochotou v této věci,
třeba že na úkor nejstarší osady své, chtělasi
získati podporu Unie pro své snahy a cíle na
jiných stranách Tichého okeánu.
»Correspondance bi-mensuelle-
v 12. čísle svém přináší zevrubný protokolo
vídeňském sjezdu míru, jenž mimo formálnosti
a detaily pro širší veřejnosť bezvýznamné ne-
přináší nie důležitého, co by již nebylo známo
z každodenních zpráv své doby otiskovaných.
Smir mezi Vatikánem a Kvirinálem?
Římské »Tribuně« sděluje se o domnělých
smiřovacích plánsch Pia X : Papež přijal by
italský zákon garanční, čímž uznal by nepřímo
italské království, a příjal by tím ovšem záro-
veň ročních 34 mill. od Italie, předpokládaje,
že by kalolické státy schválily tuto úmluvu.
Pius
Papež
Rusko
Aljaška
spojený stát
Anglie
Vatikán
Italia
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
ZINDIR.
Dopis krajana.
Peshawar, v září 1903.
Velectěný pane redaktore ! Posílám Vám
v jiné obálce několik pohledových lístků zdejšího
kraje a lidu, k nimž napřed dovolte několi
poznámek. Beludžistan je země velice suchá.
s obsáhlými pouštěmi. Obyvatelé jsou divoci,
přepadají karavany a loupl. Severní část jes
přimo v anglické správě. Jižní je chanátem.
poplatným Anglo Indii. Východní, přilehajíeí
k perské říši, byla posledně jevištěm vojenské
výpravy z Indie. Severní pak jest strategicky
velice důležitá. Anglická dráha jde tu až na
samu afghanskou hranici. Odtud až do Kanda-
háru, alghanské pevnosti, není než 35 mi
vzdálenosti.
Beluči jsou mohamedáni; mluví řečí, která
jest vlastně porušená perština.
Z Gulmargu, vojenské stanice v severním
Kašmírsku, zříti lze nebetyčné planiny P - mníru
a pohoři Hindukuše, zvaného »střechou světa«,
kde čtyři země se stýkají, Rusko, Čína, Indie
a Afghan. S hor těch mocná ruská síla prohlíží
úrodné krajiny na jihu rozprostřené. Kdyby i
čtenářstvo Vaše přálo, mohl bych odtud zasílati
zajímavé zprávy a ličení zdejšího života. v)
Nečell jsem českou knihu aniž slyšel české
anebo jiné slovanské slovo již od mnoha let.
Nyní čítám »Nár. Listy« a slova i tvary řeči
zase mi znenáhla se vracejí do paměti.
Sloužil jsem v anglickém vojsku a usadil
se pak v Pešávru, důležitém pohraničním místě
na severozápadní indické hranici.
Pověstný khuiberský průsmyk, vedoucí do
Afganska, jest odtud i 11 mil vzdálen.
Možno jej odtud viděti. K němu a vůbec ke
zdejší krajině vztahují se mnohé děsné upomínky
minulých dob. Jen r. 1897—1298 byl průsmyk
jevištém zuřivých zápasů branných. Jsouto
pověstná indická vrata, kudy od pradávných dob
vílézná vojska mogulská a perská vnikala do
Indie, aby podmanila zemi.
Indie
Kanda
Gulmarg
Rusko
Čína
Afghán
Pešávre
25
article
*) Račte ! Bude zajímati.
Průsmyk jest dnes všechen v anglických
rukou a tvrdě opevněn. Pešávr (Peshawar) je
důležitým obchodním a vojenským místem.
Město je veliké a bohaté. Karavany z Afgánsk
přicházejí dvakráte do týdne a bývají khuiber-
ským průsmykem provázeny vojenskou stráží.
aby je horalé pathánčti nenapadli. Přinášejí
ovoce čerstvé i sušené všeho druhu, také vý-
robky kabulské, bocharské a turkestanské, roz-
ličné kožešiny a usně z divokých i krotkých
zvířat; koberce, záclony, stolní a postelní při
krývky atd. atd. V Pešávru samém zhotovuji
se rovněž překrásné pokrovy stolní a postelní,
záclony, na nichž rozmanité výjevy zobrazeny
jsou pomocí vosku zvlášť připraveného. Toho
druhu výrobky jinde dostati nelze. Také šálya
látky se zlatým a střibrným vyšíváním, prove-
dené s neobyčejnou dovedností, se vidí. Dalo
by se těch věcí zaslati na ukázku. Nemenší je
výběr cenných výrobků kašmírských. Byl byeh
ochoten zodpovídati dotazy krajanů obchodníků,
cestovatelů i turistů, zabloudí-li sem jaký.
Obchodům se doporučují zdejší výtečné druhy
čaje, kávy a jiných indických plodin.
Pešávr
Peshawar
26
article
Byl bych velice povděčen, kdyby se podu
řilo navázati přímě styky obchodní mez
naším domácím českým a zdejším obchodním
světem. Sám bych si přál vejíti ve styk s velkou
českou továrnou na zboží vlněné. Přál bych
si nabýti informací ve věcech dotyčné přípravy
a poznati celý proces výroby vlněného zboží.
Na zdejším chu nalezá se hojnosť surové
vlny; kůže (se srstí) tlusto-ocasé ovce prodává
se od 14 anna až po 1 rupii = 10 pence až
1 šiling anglické měny. Vyznám se v indi-
ckém, afghánském a perskéma jazyku. Kdyby se
naskytla krajanská potřeba, mohl bych být
radou a pomocí ve věcech těchto jazyků.
I zvířena zdejší a rostlinstvo jsou zajímavy
a mohl bych snad býti nápomocen českým ba-
datelům a přírodníkům. I milovníci starožitností.
sběratelé starých peněz a rozličných vzácnosti
indických nalezli by zde hojnou žeň. Obrázky
a pohledy z celé Indie jistě se zamluvi znal
cům, milovníkům i artistům.
Podivil jsem se, obeznámiv se se zdejším
iazvky, jak mnohá slova a kořeny slov jsou
Indie
pence
27
article
takměř totožné se slovanskými. Hlavně v hin-
dustanské řeči zvané Urdu.
Na př.: dvéře hindustanski daw a za.
persky dwar, pohoří hindustansky pah ar,
horko hindustansky garm, země hindu-
stansky z amin a pod. Slovo »Kozák« na p.
jest čístě východní slovo a v urdu znamená
lupič. Nápadny mi byly také různé zvyky.
Tak zdejší Hindové brahmanského vyznání —
nechávají si růsti na temeni hlavy pramen
vlasů, ostatek holice nebo krátce přistřihujíce.
Stejný obyčej panuje i v jižním Rusku, kde
tak zvaní »chocholouši« podnes vlas takto nost.
Řekl bych, že po zdravém rozumu obyvatelé
Indie a slovanské kmeny musili kdys v jedné
apolečné vlasti seděti, ale to jsou už věci, které
spadají v obor jiných mudrců a nechci se do
toho plésti.
Obávám se, že už jsem váženého členář
nedovednou obratností svého odvyklého českého
slova dostatečně unavil, doufám však, že m
bude odpuštěno a těším se na nějaké znaménko
života z českých vlasti. Oddaný
Frank Murray.
Murray
Kozák
Rusko
Indie