ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 70f44c10-70cc-11dc-8c82-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 74, person 55, org 6, work 4
1 masthead
Ročník XXXXIII
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 24. října 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 290.
4 article
Na ranní a odpol. Hlsty předplácí se: v Praze v alministrael na čtvrt leta . . . . G K — s dvojí donáškeu na měsl 7ko za čtvit leta ve dlislkách: 2 K no na měsíc . . . P'oštou: za měsíe . . . . . 3kei na čtvrt leta . . . . s dvojí zásllkou nk čtvrt leta . . . . 11 K s0 na měsí
Praha
5 article Nezdar poslání Lukácsova.
Nezdar poslání Lukácsova. V Uhrách dospěla situace dle souhlasných zpráv opět k tak zvanému mrtvému bodu. V prů- běhu složité krise tamní jest nynější napínavá zastávka již několikátá, aniž by mohla pokládati se za chvilkový oddech zápolících mohutných sil, jak to bývá v tuhých zápasech. Jest nebez- pečnější všech posavadních, protože jest za končením změněné methody léčební. Všichni uherští státníci, kteří před finančním ministrem Lukacsem se pokoušeli o řešení krise, činili tal jako kandidáti předsednictví ministerstva, neb jako skuteční náčelníci vlády, ať již sluli Szell. nebo hrabě Tisza nebo hr. Khuen-Héderváry. Všichni měli svůj zvláštní, osobní program, pro nějž hledali podporu sněmovny, ovšem že marně. Tato první methoda léčení krise uherské vzala za své, když hr. Khuen-Héderváry jakožto opětně jmenovaný předseda ministerstva utrpěl pro svou nedostatečnou odvetu na známou řeč dra. Körbra druhou a to úplnou porážku, když i vládní vět tína výklad jeho odmítla.
Lukácsův Lukacs Szell Tisza Khuen Héderváry Uhry
6 article
Tyto opětovné porážky předsedů minister stva jakožto přímých důvěrníků koruny způso- bily v pokusech řešení krise potud změnu,že další pokusy nebyly již svěřeny do rukou poli tika, naznačeného spolu jako kandidáta předsed niefví v ministerstvu, nýbrž rukoum politika, kte rýž všem a každému, kdo to věděti chtěl, ozna- moval, že nejen není pověřen úkolem, sestavit ministerstvo, ale že pro své slabé síly tělesné by ani úkol tak obtížný a namáhavý převzíti ne- mohl; a že prostě zastává úkol prostřed- nika mezi Vídní a Peští, který chce upraviti půdu příští vládě. Nezdaří-li se úkol ten, nelze za nezdar činiti nikoho jiného zodpovědným, než osobu prostředníkovu, a nelze pak mluvitio fiasku muže, pověřeného sestavením nové vlády Další odchylka nové methody při řešen krise uherské nastala na straně posavadní vládní většiny. Požadavky vojenské, jak známo, vyšly z kruhů opposice; vládní strana jakožto většina nevyslovila žádný vlastní program vojenský. Dá- vala sice nedostatečnou podporou neb přímým odmítáním posavadních předsedů ministerstva, od Szella až po hr. Khuena-Hédervára, na jevo, že ji neuspokojují ústupky vojenské, jimi nabízené, ale veřejně a přímo seznam požadavků či vojen- ský program, s nímž by vzala za vděk, nese- stavila.
Vídeň Pešť
7 article
Odtud vzniklo volání jak v Uhrách, tak i v této polovině soustátí, že hlavní vina zmatků spadá na vládní stranu, protože nemá vojenského programu, a pod tlakem těchto výtek se vzcho- pila a zvolila ze svého středu devitičlenný výbor aby program žádoucí sestavil. Měloť se za to když bude pořízen vojenský program, že tím též se zjedná pevná půda pro příští vládu. Po dlouhých poradách docílila se na zá- kladě jakési formulky Szellovy shoda v tomto výboru, totiž i zástupci tak zvané staré skupiny i zástupci Apponyiovců vyslovili s ní — tito za určitých výhrad — svůj souhlas a finanční mi- nistr odebral se s programem tím do Vídně.
Szellův Apponyiovec Uhry Vídeň
8 article
Ačkoliv v Uhrách měli za to, že tento progran jest sdělán úplně dle pokynů a přání prostřed- níka ministra Lukacse, a že tudíž aspoň po téte stránce bude učiněn v řešení krise krok ku předu, stalo se, co v Pešti neočekávali. O pro- gramu vyslechnuti byli jak vojenští odborníci, tak političtí representanti této poloviny říše, a výsledek slyšení jejich byl, že finanční ministn Luknes při opětném slyšení byl upozorněn panovníkem, ve kterých částech program má zapotřebí ještě oprav. Opravy tyto jevily se totiž nutnými následkem zásadního re z dílu v názorech na kompetenci sněmu uherského; v Uhrách totiž pokládají i práva ohledně armády panovníku jakožto králi uher skému vyhražená za práva ústavní, ve Vídni pak za práva přímo ze svrchovanosti moci panovnické plynoucí. O tomto novém poslání Lukacsově v jeho prostřednickém úkolu radil se včera, v pátek de- vítičlený výbor vládní strany a dospěl k usnesení, že — na programu, Lukacsem ve Vídni předloženěm a k opravě vrá ceném, trvá. Tím by tedy byl zpečetěn nezdar poslán ministra Lukacse, aniž by bylo vídno, zdali ještě jest možné ústavní řešení uherské krise. Podobá se, jakoby nezdarem Lukacsovým byly vyčer- pány všecky prostředky, smírné a ústavní, jakoby situace byla bezvýsledná. To hlást výslovně i někdejší předseda ministerstva baron Banffy, a domnívá se, že situace se stala ne- rozřešitelnou, t. j., že vyčerpány jsou všecky prostředky ústavní. Možná však též, že baron Banffy měl při svém rozpoznání na mysli pouze nynější vládn stranu, a pak by ovšem zbývalo ještě východisko
Lukacs Banff Uhry Pešť Vídeň Banff
9 article
pokus o zjednání jiné většiny či rozložení posa vadní vládní strany. Ve směru tomto sám Banffy dává pozoru hodný pokyn, svaluje všecku vinu nynější těžké krise na posavadní většinu. Však i dříve již se myšlénka tato vyskyto vala ve formě pověstí o rozpuštění sněmovny a vy psání nových voleb. Nestalo-li se tak dosud, má to různé své příčiny; jednak se vyslovují obavy, že by nové volby sesílily opposici, jednak se má za to, že rozkladem posavadní většiny by samy sebou se vytvořily podmínky prc novou situaci. Rozklad většiny by byl uvitán do jisté míry příznivě i opposicí, kteráž po všecku dobu ny- nějších, již rok se vlekoucích zápasů tvrdí, že liberální či vládní strana svůj věk odžila, své posláni již dávno vyplnila a že pro úplný svůj nepotism jest neschopna k jakékoliv akci. Připomíná se, že Szell padl, protože byl hlavně Tiszovcům již dlouho předsedou ministen- stva a že pro své pevné ústavní přesvědčení ne- byl ve Vídni nikdy příliš oblíben. Strana vět- šiny nemohla však udržeti ani hr. Tiszu, proti němuž se postavili Apponyiovci; nebyla s t rovněž udržeti kombinaci s hr. Apponyem, protože se jí opřeli Tiszovci, slovem, strana jes uvnitř rozervána osobní žárliv o st vůdců. Ba vyslovovalo se i přesvědčení, že by byly propukly spory ve většině, i kdyby ve Vídni byl býval vojenský program devitičlenného výboru nenarazil na překážky, protože program ten zů- stal straně samé naprosto neznámým a bylo po- chybno, zdali by byl nezpůsobil v ní roztržku. A na roztržku tu nyní bezpochyby po vče- rejším usneseni výboru dojde.
Szell Vídeň Tisza
10 article
Živly ráznější setrvají na stanovisku výboru tohoto, ale živly lekající se úplné roztržky s Vídní budou podporovati každý další pokus tím spíše, že formulí Szellovou byly vázány jen ve výboru a pádem její nabudou volné ruce právě tak jako skupina hr. Apponye, který již před poslední ce- stou ministra Lukacse do Vídně prohlásil, že si vyhražuje návrat ke svému původnímu stano- visku, kdyby vojenský program devitičlenného výboru nebyl ve Vídni uznán za způsobilý pod- klad řešení krise. Také se již dnes oznamuje, že delegáti chor- vatští ze strany vládní vystoupí a za důvod se uvádí, že výbor devitičlenný nechtěl přistoupiti na stejné požadavky pro pluky chorvatské, jaké učinil ohledně uherských. Vystoupení Chorvatů z vládní strany po- kládáme za pravděpodobné, tak jako jest pravdě- podobný rozklad vládní strany vůbec. Za to uváděný důvod sotva obstojí, protože záležitosti armádní nespadají v obor vyrovnání uhersko- chorvatského, a tak jako uherský, musil byi chorvatský sněm záležitost tuto vyříditi si přímo s kruhy rozhodujícími. Také se v projevech op- posice uherské výslovně prohlašovalo, že zůsta- vuje se Vídni, aby národní požadavky chorvatské obdobně provedla u chorvatských pluků. Bezprostřední a nejbližší následek fiask poslání ministra Lukacse bude tudíž rozklad ny- nější vládní většiny a povolání ministerstva ze živlů ochotných přijati stanovisko, na něž výber devítičlenný včer nepřistoupil.
Appony Lukacs Chorvat Vídeň
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 23. října. (Hlasy uherský ch listů o nejnovějším stavu krise.) Všeobecné rozčilení, jež zavládlo v uherském veřejném mínění následkem houževnatého od- poru, kladeného ve Vídni uherským vojenským požadavkům, jeví se v hlasech peštských časo- pisů všech odstínů. Sám vládní »Pester Lloyd« píše: »V situaci nastal velice vážný obrat, ježto se ukázalo, že královy námitky proti programu devítičlenného výboru netýkají se stránek for- málných, nýbrž věcných. Můžeme s jedné strany jak devítičlennému výboru, tak i libe- rální straně doporučiti umírněnost, ale také druhou stranu bychom rádi upozornili, že jes moudré luk nepřepínati, poně vadž jsou i takové národní požadav ky. kiteré vyžadují splnění dříve neb později« Orgán liberální strany »Budapesti Hirlap praví: »O výsostných právech, jak v Rakousku se vykládají, může se mluviti v onom Rakousku, jemuž císař dal tak zvanou ústavu a kde se o výsostných právech soudí, že pocházejí z boží milosti. Ale v Uhrách pocházi každé ústavné právo, tedy také tak zvaná výsostní práva, od národa. Jedině národ práva dával, dává a bude dávati. Čeho se domáhá národ, jest spravedlivé a kdyby po- volil, uznal by tím, že král má i v Uhrách
Pester Lloyd Hirlap Praha Vídeň Rakousko Uhry
12 article
výsostná práva z boží milosti a nikoli z milost národa.« Opposiční »Budap. Napló« píše: »Finanční ministr Lukacs vrátil se s poselstvím královým. Královým? Nikoli. Jeho vyslal nejvyšší vojenský pán, týž, jenž v Chlopech pokládal za své nej vyšší velitelské právo to, co je vlastně ústavním právem uherského národa. My však na základe ústavního práva této země prohlašujeme,že v Uhrách se nemůže vládnouti vo- jenskými rozkazy. Národ nedá se k za dání svých práv přinutiti ani nejvyšším vojen- ským pánem, ani kterýmkoliv potentátem na světě. Morně nás straší případným odřeknutím trůnu. Nepřejeme si změny na trůně, ale hle- dime mu po případě klidně vstřic. Není tako- vého Uhra, jenž by se ze strachu neb z mar nivosti stal zrádcem své vlasti.«
Budap Lukacs Uher Uhry uherský národ
13 article
Košutovský »Egyetertés« praví: »Ve Vídn rozhodli se pro boj proti uherské ústavě. Jes v Uhrách ještě ústava a parlament ? Národ pro- citl ke strašné skutečností. Kamarilla pokládá uherskou ústavu za pouhý hadr. Ale uherský národ vytrvá při své vůli a svou vytrvalost zvítězí.« V Praze, 23. října. (Polský hl a o dru. Žáčkovi.) Vyskytly se v některýeh časopisech zprávy, že dr. Körber se snaží při- měti dra. Žáčka, aby přijal v jeho kabinetě místo ministra bez portefeuillu. Vídeňský zpravo- daj »Glosu Nar.«, zaznamenávaje tyto pověsti, píše: »Pravda, státi se ministrem je vábné svůdné. Značný důchod peněžitý, skvělé posta- vení společenské, do některé míry značná moe a velký politický vliv — to všechno může oslniti zvláště toho, koho do politické arény tlačí dlouhá chvíle, zištnost neb sobeckost. Ale kdo má charakter, kdo miluje svůj národ, kdo se snaží nejen o svě blaho, nýbrž také o blaho svých krajanů, ten si rozmyslí, dříve než přijme ministerský úřad, nezpůsobí-li tím za daných poměrů škodu svěmu národu. Čechové pokládaji nynější centralistický, němocký kabinet za škot- livý svým zájmům a proto se snaží jej povaliti.
doktor Körber Čecho Uhry Praha Nara
14 article
Vstoupení dra. Žáčka do kabinetu stížilo by Čechům práci a snad by zabezpečilo vládu vl- deňské byrokracie. Soudím, že dr. Žáček jest přiliš dobrý Čech, aby pomáhal centralistům s josefinskými tradicemi, by mohli ještě déle, třebas ne na dlouho, hospodařit v Rakousku. Z Terstu, 22. října. (Istrijský sně m, který se sešel v pondělí, kráčí opět starou, ušlapanou cestou, jednaje tak, jakoby na sněmu ani nebylo slovanských poslanců. Do sněmov- ních výborů byli zvoleni samí Vlaší, ani jediný Slovan. Ve včerejší schůzi posl. Trinajsti navrhl, aby se četla jakási chorvatská žádost za podporu. Předseda Campitelli však na návrh, učiněný chorvatsky, ani nereagoval a dal čísti dále došlé věci. Teprve když pro hluk, způsobený slovanskými poslanci, schůze musila býti přerušena, dal o návrhu hlasovati, načež návrh ovšem padl. Totéž se opakovalo, když posl. Mandič chtěl učiniti pilný návrh jazy- kem chorvatským. Došlo opět k bouři, po niž schůze ukončena. Ze Zadru, 20. října. (Bar. Hande o jazykové otázce.) V prvé, pondělní schůzi dalmatského sněmu oslovil shromážděné poslance také místodržitel bar. Handel, a pro- mluviv o hospodářských potřebách země, dotk se také palčivé otázky jazykové následujícími slovy: »Důležitou podminkou úspěchu činnost hospodářské jest mimo jiné i to, aby se nepo- míjela oprávněná národní přání ve vzhledě jazy- kovém. Skutečně již se činí pokusy, jak by se užívání jazyků ve vnitřní službě civilních úřadů dalo upraviti tak, aby se nespouštěly se zřetel dosavadní historický vývoj a potřeba správy a zároveň se dal dle potřeby výraz národnímu rázu země . . .« Tento výklad náměstníkův přijat chorvatskými poslanci úplně chladně zejmena zarazila slova o »dosavadním histori- ckém vývoji«, za nimiž se kryje stará vlaština a nová úřadní němčina.
Žáček Čecho doktor Vlachý Mandič Čechy Rakousko Terst Zadr
15 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. Volební bítvy v Bulharsku. Dne 18. t. m. udála se v Staré Zagoře nová bitka mezi klackáři a národní opposici. Když vůdcové opposice, Gešov a Danev, odjížděli klackáři napadli na ty, kdož je provázelí. Strhla se bitva, v níž i stříleno z revolverů. Kde ne- měli střelné zbraně, bojovali holemi a kamením Třicet osob raněno. Dne následujícího Gešov a Danev přijeli ze Staré Zagory do Sofie. Danev sám vypravoval. že v Staré Zagoře div nebyl ubit a že jeho prů- vodčí svůj život nasadili, aby ho zachránili. Tř domy klackáři pobořili, hledajíce v nich Daneva, aby jej zavraždili. Danev a Gešov po příjezdě do Sofie ihned svolali schůzi svých přívrženců. Schůze se usta novila na tom, že opposice musí vykonati svou povinnosť a vytrvati až do konce.
Danev Bulharsko Stará Zagora Sofie
16 article
Volební bitky rozšířily se již po celém té měř Bulharsku. V Samokově žandarmerie stří lela do lidu; bylo 9 těžce raněných a 1 mrtvý V Dubnici byli vládní úřadníci tak stlučeni,že byli polometví. V Lukovici 2 mrtví a několik raněných. V Trnově a Plovdivě lid de- monstroval protiknížeti. V Trnov byla jeho karikatura veřejně spá- lena. V Plovdivě lid volal: Dolů s tureckým špehounem! Tak ctí Koburga. V Šumenu, kde je mnoho mohamedánského obyvatelstva, Bul haři a makedonští uprchlíci demonstrovali prot mohamedánům, kteří použili v sebeobrane zbraní. Na obou stranách mnoho raněných. Mohamedánům bulharským hrozí nebezpečí, že lid, rozezlený událostmi makedonskými, na ně se vrhne. V Srlijevě a Lovči lid přepadl moha- medány a přinutil je, aby dali peníze ve pro- spěch Makedonského komitétu. Mohamedáni pro dávají své statky a chystají se k vystěhování. Podle úřadních zpráv přípravy volební stály dosud na 400 životů! V bulharské armádě každý šestý muž je mohamedán. Tito vojáci nyní houfně zbíhají od svých pluků. Plukovníci nařídili, aby každý, kde se pokusí a zběhnuti a bude dopaden, byl na místě skolen. Přes to se zbíhání opětuje.
jítmonstrovat Koburg Bulharsko Dubnica Trnov Šumen
17 article
Rusko a Japonsko. Samo „Novoje Vremja“ už netají, že polo žení na Dálném východě je vážné. Vojenské přípravy Japonska nejen se nezmenšily, nýbrž naopak, provádějí se se zvýšenou energií. Cose změnilo, je pouze chování japonského tisku jenž na zakročení vlády píše nyní mírně a ne- vyzývavě. Za to vláda vyvíjí horlivou činnost Důstojníci a lékaři, meškající za hranicemi, byl telegraficky povoláni ke svým plukům. Závod Kruppův telegraficky vyzván, aby honem posla aspoň ta děla, která jsou již dle objednávky ja ponské hotova. V japonských zbrojnicích pra- cují dnem i nocí. Mezi Tokiem, Londýnem a Washingtonem dějí se neustále výměny mínění. Ze Srbska Dop. „N. L. V Bělehradě, 21. října. Skupština teprv minulého pondělí odbyla předběžné formálnost a přistoupila k věcnému programu. Prvé na řade bylo čtení návrhu obchodní smlouvy s Ture- ckem. Kromě toho v tétéž schůzi minístr vnitra Stojan Protič přečetl program práce Grůjičova ministerstva. V něm podrobně vyjasněny re formy, které v oboru administrace, soudnictví národního hospodářství, financí, osvěty i vojen ství prováděny budou. Podaři-li se vládě tento program uskuteč niti, za nějaká čtyři léta Srbsko bude vypadat docela jinak. Protože nyní není se nám báti ne předvídaných státních převratů a změn vládnou- cího systému, máme nejlepší naději, že vláda vykoná, co chce a slibuje.
Kruppův Dop N L Protič Rusko Japonsko Tokio Londýn Washington Srbsko Bělehrad Novoj Vremja
18 article
Aby vládě bylo dopřáno času k vypracován jednotlivých projektů, skupština bude v pátel na měsíc odročena. Včera po skvělé řeči dra. Vujiče byl přija návrh obchodní smlouvy s Tureckem, jež je pro Srbsko mnohem výhodnější, nežli smlouv dosavadní. Tak aspoň soudí naši odborníci. Mezi návrhy, které vláda příště skupštině podá, bude zvlášť důležitý ten, který se bude týkati všeobecného celného tarifu, jenž bude základem k uzavírání obehodních smluv s ostat Speetator. ními státy. Francie a Rakousko. Neůnavný René Henry uveřejňuje v revu »Questions politiques et coloniales« článek »Otázky rakousko-uherské«, zasluhující naší po- zornosti. Henry v mottu cituje výrok Anatola Leroy-Beaulieua a býv. ministra Ribota o po- měru Francie k Rakousku, o zájmu Francie v věcech rakouských. Henry opětuje své častc nám již známé názory o nutnosti. Rakousk klidného, spravedlivého k národům svým, stojí cího jako nezdolná hráz proti přívalu germán- skému. Od r. 1896 každoročně cestuje Henry po Rakousku, Balkánu a Rusku, posuzuje tudíž poměry z vlastního názoru. Henry praví v podstatě ve svém zajímavén článku: Celý svět se táže, co bude v Ra- kousku po smrti starého panovníka. Někter. V Praze, 23. fíjna
Vujič René Henry Henry Leroy Ribot Turecko Francie Rakousko Balkán Rusko Praha
19 article
V drobném prodeji: naní čísté o zobě . . . za 8h o poladší. . . . . za 2 h Ve filialkách na vankovš- ranní č5slo. . . . . polední . .. . . . . . . 5h ínserá t platí ze hotov ě nrapře. Přečplscení a inserty přijíná admini- strace v Marianské ulici č. a. Tam pacházají se těž rrčskne tiskárna a expedice , Národnich Listů“ Rukoplsy se navraceji
20 article
ujišťují, že mocnářství se rozdělí a rozpadne. Proti 23 millionům Slovanů (dle statistiky úřádní) stojí 12 mill. Němců, 8 mill. Maďarů, 3 mi liony Rumunů a 800.000 Italů. Henry stručně líčí postup německého živlu v Rakousku a boje Čechů s Němci a dále rozlohu ostatních ná rodů v Rakousku. Potom podává obraz pangermánské agitace uvádí snahy a cíle politiky české, sny o znovu- zrození Polsky, touhy Rusínů po svobodě. Nelze popříti, že vše je psáno zajímavě a pro fra couzské čtenáře velmi instruktivně. Henry ne- věři v možnost velkých převratů vnitřních v Rakousku. Druhá theorie vedle dislokace Rakouskaje rozdělení Rakouska. I tu jsou vývody francouz- ského publicisty pronikavě a soudně. Vypravuje o choutkách císařství německého po přivtělení si »bratři německých« z říše Habsburgů. Bi- mark však již řekl: »Vídeň se nedá ovládati Berlínem.« Politika německé říše nemůže býti, mín Henry, v dohledně době výbojnou proti Rakou- sku. Němci v Rakousku mají nadvládu všechny privileje. Nepotřebují ochrany bratří z říše. Habsburgové jsou mocnáři němečti. Pro by se měli Němci z říše rozčilovati k vůli osudu svých bratří v Rakousku? Henry velmi výmluvně hlásá, že Francie má mít svrchovaný zájem na věcech rakouských, že má je míti stále na zřeteli, neboť s budouc- eností Rakouska souvisí prý otázka Evropy po- kořené mocí Velkoněmecka.
Němec Maďar Rumun Italos Henry Čecho Rusín Habsburg Rakousko Polsko Bi Vídeň Berlín Francie Evropa Slovan
21 article
Zklamání Kanady.
Kanada
22 article
Ve sporu o některá pobřežní a přímořská města mezi Unil a Kanadou smírčí soud, jak jsme již sdělili, v podstatě vyhověl nárokům Spojených státův a Kanadě přiznáno právě jen to, čeho zástupci Unie opravdu ani nehájili. Rozčilení, jak jsme rovněž již zaznamenali, jest prolo v Kanadě veliké a obrací se také prot Velké Britanii, jíž se vytýká, že požadavky ka- nadské chabě hájila. Konservativní poslanec z Colehester prohlásil v otavském parlamentu, že Unie potřebovala by dle všeho vztáhnouti ruku jen na Kanadu, aniž by v Londýně troufalisi vzepříti se. Angličané jsou prý prostě degenero- vaní a buby. Od Pitta nemá prý Anglie žádného vůdce. Chamberlain pokouší se prý ovšem mrtvé tělo galvanisovati, ale s jakým výsledkem? Z to newyorské listy »Times«, »Tribune«, »Herald« a »World« blahopřejí Anglii k její loyálnosti, čímž ale přilévají jen oleje do ohně hněvu kanadského, zvláště když připomínají, že roz- hodující votum v neprospěch Kanady podal an- glický člen smírčího soudu Alverstone. Ostatně i londýnský »Daily Mail« praví, ž výrokem smírčího soudu utrpěl poměr anglo- kanadský a celistvost říše britské největší ránu od celé řady let, a Kanada, že byla přímo po- tupena. Francouzsko-kanadský list »La Pressee praví pak, že britská vlajka Kanady vůbec ne- kryje a nechrání. Roztržka mezi mateřskou zemi a osadou šíří se víc a více . .. A jest to ovšem pochopitelno, neboť z polovice délky svého západního pobřeží ztratila Kanada jednáním anglických člen soudu smírčího přístup k Tichém okeánu (od 55° na sever) a nad to 38.500 angl. čtver. mil území, zvláště na zlato bohatého.
Angličan Pitt Chamberlain Herald Kanada spojený státův Velká Británie Londýn Anglie Daily Maila Le Pressee
23 article
Spor týkal se území a ostrovů, o nichž zmínk byla ve smlouvě angloruské z r. 1825. Když Unie od Ruska koupila Aljašku, přešly na n ovšem práva ze smlouvy plynoucí, jež nabyly nové ceny ovšem zvláště objevem zlatých ložisek klondykských. Po jich objevu vznikly spory o výkladu smlouvy zmíněně, jež rozřešeny byly teď, jak známo, ve prospěch Spojených států. Zdá se, že Anglie svojí ochotou v této věci, třeba že na úkor nejstarší osady své, chtělasi získati podporu Unie pro své snahy a cíle na jiných stranách Tichého okeánu. »Correspondance bi-mensuelle- v 12. čísle svém přináší zevrubný protokolo vídeňském sjezdu míru, jenž mimo formálnosti a detaily pro širší veřejnosť bezvýznamné ne- přináší nie důležitého, co by již nebylo známo z každodenních zpráv své doby otiskovaných. Smir mezi Vatikánem a Kvirinálem? Římské »Tribuně« sděluje se o domnělých smiřovacích plánsch Pia X : Papež přijal by italský zákon garanční, čímž uznal by nepřímo italské království, a příjal by tím ovšem záro- veň ročních 34 mill. od Italie, předpokládaje, že by kalolické státy schválily tuto úmluvu.
Pius Papež Rusko Aljaška spojený stát Anglie Vatikán Italia
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. ZINDIR. Dopis krajana. Peshawar, v září 1903. Velectěný pane redaktore ! Posílám Vám v jiné obálce několik pohledových lístků zdejšího kraje a lidu, k nimž napřed dovolte několi poznámek. Beludžistan je země velice suchá. s obsáhlými pouštěmi. Obyvatelé jsou divoci, přepadají karavany a loupl. Severní část jes přimo v anglické správě. Jižní je chanátem. poplatným Anglo Indii. Východní, přilehajíeí k perské říši, byla posledně jevištěm vojenské výpravy z Indie. Severní pak jest strategicky velice důležitá. Anglická dráha jde tu až na samu afghanskou hranici. Odtud až do Kanda- háru, alghanské pevnosti, není než 35 mi vzdálenosti. Beluči jsou mohamedáni; mluví řečí, která jest vlastně porušená perština. Z Gulmargu, vojenské stanice v severním Kašmírsku, zříti lze nebetyčné planiny P - mníru a pohoři Hindukuše, zvaného »střechou světa«, kde čtyři země se stýkají, Rusko, Čína, Indie a Afghan. S hor těch mocná ruská síla prohlíží úrodné krajiny na jihu rozprostřené. Kdyby i čtenářstvo Vaše přálo, mohl bych odtud zasílati zajímavé zprávy a ličení zdejšího života. v) Nečell jsem českou knihu aniž slyšel české anebo jiné slovanské slovo již od mnoha let. Nyní čítám »Nár. Listy« a slova i tvary řeči zase mi znenáhla se vracejí do paměti. Sloužil jsem v anglickém vojsku a usadil se pak v Pešávru, důležitém pohraničním místě na severozápadní indické hranici. Pověstný khuiberský průsmyk, vedoucí do Afganska, jest odtud i 11 mil vzdálen. Možno jej odtud viděti. K němu a vůbec ke zdejší krajině vztahují se mnohé děsné upomínky minulých dob. Jen r. 1897—1298 byl průsmyk jevištém zuřivých zápasů branných. Jsouto pověstná indická vrata, kudy od pradávných dob vílézná vojska mogulská a perská vnikala do Indie, aby podmanila zemi.
Indie Kanda Gulmarg Rusko Čína Afghán Pešávre
25 article
*) Račte ! Bude zajímati. Průsmyk jest dnes všechen v anglických rukou a tvrdě opevněn. Pešávr (Peshawar) je důležitým obchodním a vojenským místem. Město je veliké a bohaté. Karavany z Afgánsk přicházejí dvakráte do týdne a bývají khuiber- ským průsmykem provázeny vojenskou stráží. aby je horalé pathánčti nenapadli. Přinášejí ovoce čerstvé i sušené všeho druhu, také vý- robky kabulské, bocharské a turkestanské, roz- ličné kožešiny a usně z divokých i krotkých zvířat; koberce, záclony, stolní a postelní při krývky atd. atd. V Pešávru samém zhotovuji se rovněž překrásné pokrovy stolní a postelní, záclony, na nichž rozmanité výjevy zobrazeny jsou pomocí vosku zvlášť připraveného. Toho druhu výrobky jinde dostati nelze. Také šálya látky se zlatým a střibrným vyšíváním, prove- dené s neobyčejnou dovedností, se vidí. Dalo by se těch věcí zaslati na ukázku. Nemenší je výběr cenných výrobků kašmírských. Byl byeh ochoten zodpovídati dotazy krajanů obchodníků, cestovatelů i turistů, zabloudí-li sem jaký. Obchodům se doporučují zdejší výtečné druhy čaje, kávy a jiných indických plodin.
Pešávr Peshawar
26 article
Byl bych velice povděčen, kdyby se podu řilo navázati přímě styky obchodní mez naším domácím českým a zdejším obchodním světem. Sám bych si přál vejíti ve styk s velkou českou továrnou na zboží vlněné. Přál bych si nabýti informací ve věcech dotyčné přípravy a poznati celý proces výroby vlněného zboží. Na zdejším chu nalezá se hojnosť surové vlny; kůže (se srstí) tlusto-ocasé ovce prodává se od 14 anna až po 1 rupii = 10 pence až 1 šiling anglické měny. Vyznám se v indi- ckém, afghánském a perskéma jazyku. Kdyby se naskytla krajanská potřeba, mohl bych být radou a pomocí ve věcech těchto jazyků. I zvířena zdejší a rostlinstvo jsou zajímavy a mohl bych snad býti nápomocen českým ba- datelům a přírodníkům. I milovníci starožitností. sběratelé starých peněz a rozličných vzácnosti indických nalezli by zde hojnou žeň. Obrázky a pohledy z celé Indie jistě se zamluvi znal cům, milovníkům i artistům. Podivil jsem se, obeznámiv se se zdejším iazvky, jak mnohá slova a kořeny slov jsou
Indie pence
27 article
takměř totožné se slovanskými. Hlavně v hin- dustanské řeči zvané Urdu. Na př.: dvéře hindustanski daw a za. persky dwar, pohoří hindustansky pah ar, horko hindustansky garm, země hindu- stansky z amin a pod. Slovo »Kozák« na p. jest čístě východní slovo a v urdu znamená lupič. Nápadny mi byly také různé zvyky. Tak zdejší Hindové brahmanského vyznání — nechávají si růsti na temeni hlavy pramen vlasů, ostatek holice nebo krátce přistřihujíce. Stejný obyčej panuje i v jižním Rusku, kde tak zvaní »chocholouši« podnes vlas takto nost. Řekl bych, že po zdravém rozumu obyvatelé Indie a slovanské kmeny musili kdys v jedné apolečné vlasti seděti, ale to jsou už věci, které spadají v obor jiných mudrců a nechci se do toho plésti. Obávám se, že už jsem váženého členář nedovednou obratností svého odvyklého českého slova dostatečně unavil, doufám však, že m bude odpuštěno a těším se na nějaké znaménko života z českých vlasti. Oddaný Frank Murray.
Murray Kozák Rusko Indie