1
article
zákony, jimiž práva autorská jsou upravena a há-
jena, avšak mimo zákon nutno šetřiti ještě společen-
ských zvyklostí, práv každému slušnému člověku zřej-
mých, jichž platnost obec literární mlčky uznává. Zákon
dovoluje na př., přihlížeje k tomu, že je nutno často
citovati, podávati příklady z jiných spisů, vybírati
pro čítanky ukázky z nejlepší tvorby literární atd.
otiskovati části a výňatky vyšlého díla, jež nepřesa-
hují jistou stanovenou míru. Uvažte však na př. tento
případ. Napíšete drobnou povídku, a otisknete jiv
nějaké příloze, revui; povídku, která se svou ten-
dencí neb pointou hodí pro široké čtenářstvo. Po
roce dozvíte se náhodou, že povídka octla se ve
fenilletonu časopisu X, v kalendáři Y, v nedělní pří-
loze venkovského listu, s vaším jmenem a beze všeho
bližšího označení. Redakce neuznávají ani za vhodné,
aby vám poslali výtisk, neřku-li snad požádati vás
pro forma o svolení sub horribile dictu poslali ho
norář. Čítankovému redaktoru zalíbí se vaše báseň.
Bez rozpaků zmocní se jí, předpokládajíc, že
budete se cítiti poctěn, když octne se vaše práce
jako skvělý vzor mládeže v dětské čítance. Nevím,
jestli poctí vás také honorářem, hůře však jest, že
práce vaše neobstojí před komisním kritickým a filo-
logickým duchem ve své původní formě, a tak shledáte
se s ní vyklestěnou a po stránce jazykové vyhla
zenou, aniž by »spisovatel čítanky« uznal za dobré
požádati vás atd. Učiníte návrh, objev nějaké pro-
spěšné věci, otisknete jej v nějakém listě a za ne-
dlouho shledáte, že X. neb Y. připadl po vás na
tutéž věc, vykládá ji široce, vychvaluje její potřeb-
nost, s důrazem volá po provedení, ale ani mu ne-
napadá, aby konstatoval, nežádám ani vaši prioritu,
ale aspoň souhlasnost vašeho návrhu. A tak by se
dala sebrati podobných příkladů celá řada.
2
article
Sládek uznal právem za vhod opříti se podobné
neomalenosti předem. Otiskl ve »Zvonu« několik
milých rozkošných písní, maje při tom na zřeteli
zvláštní účel, tím chvalitebnější, čím méně nae
poesie všímá si praktických potřeb našeho lidu. Chce
písněmi svými vytisknouti z lidu odrhovačky a jar-
mareční brak, jímž z neznalosti lepšího materiálu
naši lidé křiklavě ruší i vážnou velebnost pohřeb-
ního obřadu, zpívajíce v průvodu i nad hrobem věci
bezcenné a neumělecké. Písně Sládkovy — nechci
zde zbytečně chváliti básnickou jich hloubku a něž-
nost — hodí se tak dokonale k smutečním zpěvům
za mrtvé, že právem nepochybuje básník, že záhy
budou opatřeny nápěvem. V tomto případě však vy-
hrazuje si, aby autorství jeho nebylo umlčováno,a
uvádí příklady, kdy hudební skladatelé klidně zmocní
se básní, jichž autor je znám, otiskují je se zpěvem
i průvodem, neuznávajíce za vhodné, uvésti autorovo
jmeno. Sládek nečiní dalších požadavků, ač by měl
na ně po mravní stránce plné právo, ale hájí své
autorství. Věc jeho je jen spravedlivá a i tam, kde
forma zákona nepřipouští důraznější kroky, jest po-
třebí, aby veřejnost se ozvala a vymohla autoru, co
mu právem náleží.
Sládek
3
article
Ze slovanských listů.
Ze slovanských listů.
* Nedávno vydány byly spisy hraběte Petra
Ivanoviče Kapnista, básníka a myslitele,
který za svého života skoro ničeho neotiskl a jehož
literární činnost teprve nyní dochází náležitého oce-
nění. Byl to v každém ohledu duch nanejvýš své-
rázný a mohutný. Básně jeho, oceněné náležité již
Někrasovem, budí dosud živý zájem společnosti, čímž
výhodně liší se od rýmované prósy mnohých sou-
časných veršotepců. Stejně zajímavy jsou i jeho
prosaické stati, mezi nimi zvláště obzory a přehledy
ruského tisku i lyriky, sestavované pro cara Alex-
andra II. Sebrané spisy Kapnistovy vyplnily dva
díly. Pěkný a poutavý životopis z péra jeho dcery
Iny doplňuje cennou knihu velmi výhodně. Svými
příbuzenskými svazky Kapnist mohl se vyšinouti na
nejvyšší místa státních hodností, ale odmítl skvělou
kariéru, aby zůstal neodvislým. Po polském povstání
nabízeny mu statky v zemích polských, ale hrdy
šlechtic, ač neměl sympatií k povstalcům, i tu odmítl
»štěstí v rozbořeném hnízdě, kde dřívější majitel by
ho proklínal,« Pěkná episoda vypravuje se z jeho
činnosti censorské. Měl itotiž pověst uvědomělého
liberála. Lavrov tehdáž napsal do encyklopedie Kra-
jevského článek o chlebě, kde podotkl, že chléb a
víno nemohou se nenadale proměniti v jinou pod-
statu. Kapnist tuto poznámku škrtl. Lavrov dostavil
se k němu s výčitkami a otázkou, věří-li sám v ta-
kovou přeměnu. Liberální censor přisvědčil Lavrov
se zapálil a nevěda co říci, nazval Kapnista zpá-
tečníkem. Tento se omluvil, že zklamal jeho oče-
kávání a otázal se ho, z čeho se skládá svět? —
Petro Kapnista
Někrasov
Ina
Lavrov
Alex
Kapnista pá
4
article
Jak to, z čeho? Z bmoty. — A hmota? — Z kosmi-
ckého prachu. — A kosmický prach? — Z atomů. —
A atomy? — Z buněk. — A buňky? — Dopálený
Lavrov zvolal: »Bože, jak bych to věděl?« — »Tak
vidite«, namíti Kapnist — »vy jste přírodozpytec a
a nevíte, z čeho vznikla buňka. Až mi řeknete, co
je Příčina příčin, propustím vaši poznámku. Dosud
nevím, jaké máte právo, neznaje podstaty vědy,
vnucovati jiným své mínění a posmívati se víře, jež
nás více osvítila, než svšecky vaše úvahy o ne-
známém.«
Vzácné jubíleum slaveno bylo v Kyjevě, 50leté
jubileum předního mecenáše ruského Nikoly Ar-
těmjeviče Těreščenka, povoláním kupce. Za
půl století své činnosti obchodní, již zahájil s nepatr-
nými prostředky, věnoval na obecně prospěšné pod-
niky a ústavy přes 4 milliony rublů, z toho půldru-
hého millionu na školy a stipendia, přes půldruhého
millionu na nemocnice a sanatoria, půl millionu na
chrámy, na museum starožitností a umění v Kyjevě
40.000 rublů a pod. Ruští mecenáši zasluhovali by
skutečně zvláštní monografie, neboť mecenáštví
v takovémto rozsahu zdá se národní zvláštností
Rusů. A není to jenom třída kupecká, která proslula
od nepamětných dob svojí štědrostí ve veřejné dobro-
činnosti, máme hojné příklady obětavosti národníi
ve třídě statkářů. V Tambově žije poměščík Naryškin,
jenž založil na svůj groš učitelský ústav a spolek
pro šíření osvěty v tambovské gubernii. Poslednější
nadal 250 tisíci rublů, aby mohl pořádati přednášky
po celé gubernii, vystavěl mu spolkovou místnost,
Lavrov
Nikola Ara
Těreščenko
Rus
Kyjev
Tambov
5
article
zřídil čítárnu, skvělou knihovnu a historické museum,
vydav na všecky tyto podniky osvětové přes půl
millionu rublů. Jak viděti, Rusové i mecenášství pě-
stují ve velikém slohu.
* Ve Varšavě vyšel »Wybór poezvj« Vrchlického
překladem nadšeného idealisty slovanského, nedávno
zesnulého Bronistawa Grabowského. Ob-
sáhlá kniha přináší ukázky nejvýznačnějších prací
našeho mistra, jenž došel u Polaků největší obliby
ze všech našich básníků, jak o tom vydává svědectví
již slušný počet jeho překladatelů (Miriam, Konop-
nická, Rossowski a j.). Kniha B. Grabowského s ne-
dávno vydaným »Wyborem písm« J. Zeyera, poříze-
ným obratným překladatelským pérem Zenona
Przesmyckého (Miriama), seznámí čtenáře pol-
ské s význačnými rysy předních básnických duchů
našich a zakotví v nich jistě sympatie k naší litera-
tuře, čehož ovšem ve vlastním zájmu dávno jsme si
přáli a zač oběma polským překladatelům jsme z celé
duše povděčni.
* Ve varšavském lidovém divadle přijata byla
s pravým enthusiasmem nová práce Zygmunta
Przybylského »Pracownice igly«. Spisovatel
obral si látku ze života ubohých švadlen a vylíčil
jejich boj s krutými podmínkami, jež musí překoná-
vati. Dle souhlasného úsudku varšavské kritiky po-
dařilo se spisovateli vykouzliti ze všední látky té
zajímavý a umělecky zaokrouhlený obraz.
* V Novém Sadě zemřel hlavní redaktor »Bra-
nika« Nikola Joksimovič. Byl literárně čin-
ným v »Graničaru« Jovy Pavloviče, pak v Miletičově
»Zastavě«, načež řídil v Novém Sadě časop. »Srpske
Kolo« a r. 1885 založil zde časopis »Branik«. Byi
obratným žurnalistou pevného slovanského pře-
svědčení.
* »Brankovo Kolo« (Bpao Koo), všímající
si pilně našeho kulturního života, přináší delší no-
ticky o Dvořákovi a Vrchlickém, jakož i nekrolog
V. Brožíka.
Slavjanin.
Vrchlický
Bronistaw Grabovský
Polak
Miriam
Konop
Rossowski
B Grabovský
J Zeyer
Przesmycký
Przybylský
Bro
Joksimovič
Jov Pavlovič
Miletičův
Zastava
Brankův
Dvořák
V Brožík
Varšava
Ob
varšavský lidový divadlo
Bpao Koo
6
article
Z cizích revuí.
Z cizích revuí.
* Na socialistické motivy ve francouzské lyrice
upozorňuje studie H. Thurowa v »Die no ue
Zeit«. Autor stopuje socialistické ideje francouz-
ských lyriků od let třicátých 19. století až po naše
dny. Z vynikajících lyriků, u nichž nalézti můžeme
socialistické motivy, jmenuje Thurow Barbiera, Du-
ponta, Huga, Musseta, Sully-Prudhomma, Francoise
Copéea, Theurieta, Bouchora, Richepina, Bruanta
Clémenta.
* Všeobecnou zajímavost chová v sobě projekt
C. Flammariona, otištěný v téže révui o opravě
kalendáře. Návrh Flammarionův jest ve stručnosti
tento: 1. Rok nechť počíná jarním rovnodenním;
2. rok bude míti 52 týdnů o 7 dnech a 1 den do-
datečný, den jenž nebude míti čísla a bude se na-
zývati nulový den; 3. měsíců bude 12, rozdělených
na čtvrtletí (31 + 30 + 30 dní); 4. jmena měsíců
budou změněna; tu doporučuje se tato řada jmen
pro 12 měsíců: Pravda, Věda, Moudrost, Spravedl
nost, Čest, Dobrota, Láska, Krása, Lidskost, Štěstí,
Pokrok, Nesmrtelnost.
* Z přečetné literatury o válce burské upozor-
ňuji na zajímavé líčení dojmů, jež zavládly v Pre
torii, když Angličané do ní vtáhli. Dojmy ty živými
barvami vyličuje Jean Carrre v »Nouvelle
Révue«. Veliké vzbouření mezi Bury vzbudilo,
že Roberts začal hined po svém vstupu do Pretorie
vydávati list nazvaný — »Přítel Preetorie«! Věc tu
považují Burové za necitelný posměch a urážku.
Mičení hrobové jest u Burů vždy předzvěstí
bouřky . ..
* »Rassegna Internationale« přináší
přehled literatury novořecké; po stručné charakteri-
stice hnutí novořeckého následuje přehled hlavních
plodů mladé literatury.
* Jiří Polonskij upozorňuje v »Das litt.
H Thurowa
Thurow Barbier
Hug
Musset
Sulla
Prudhomme
Francois Copée
Theuriet
Bouchora
Richepin
Bruant
Clément
C Flammarion
Flammarionův
Krása
Angličan
Carrre
Roberts
Pretorius
Preetorie
Burová
Rassegno
Polonskij
Nouvelle Révue
Bura
7
article
Echo« na zvláštní úkaz, že v ruské a polské
belletrii posledních let obírá se hned několik spiso-
vatelů otázkou židovskou a sice s tendencí židům
příznivou. Jsou to Vladimír Korolenko, Šimanskij.
Starynkovič a z polských Orzeszková, Junosza, Swie-
tochowski a Konopnická.
* Révue »Gegenwart« ztratila smrtí svého
redaktora Theofila Zollinga, jenž byv určen otcem
svým ke stavu továrnickému, proti vůli jeho vě
noval se studiu a literatuře. Jeho pět románů, jichž
předmětem byl vždy společenský život berlínský, zí-
skalo mu dosti silnou popularitu. Byi však i vě-
decky činný: v oboru literární historie pracoval
zvláště na biografií H. v. Kleista. Redakci časopisu
»Gegenwart« vedl právě 20 let.
* Snad poslední z německých literátů, kteří byli
svědky obrození Německa, Max Ring, právě ze-
mřel; povoláním lékař, věnoval prázdné své chvíle
literárním pracem a zanechal celou řadu románů a
novell, dnes skorem docela zapomenutých.
*»Bühne und Welt« sděluje zajímavý vý-
sledek ankety o divadelní censuře; většina odpovědí
zní proti předběžné censuře; totéž myslí i Pave
Heyse, jenž připouští, že censura má oprávněnost
teprve 1o prvém provozování. Teprve tehdy da se
odhadnouti, má-li kus škodlivý vliv na obecenstvo
nebo ne. Tedy zakázati další představení, to Heyse
uznává za oprávněné, nikoliv však zakázati kus dle
četby dříve ještě, nežli se dostal na jeviště. Max
Nordau srovnává scénu s novinami. Když noviny.
jež pro svou láci vnikají do každé rodiny a lehce
dostanou se i dětem do rukou, mají uniknouti cen-
suře, tím spíše má tato úleva státi se dívadlu, kde
vysoké vstupné již samo jest závorou.
Korolenko
Šimanskij
Swie
Konopnická
Révue
Zolling
Kleist
Max Ring
Nordau
Německo
Bühnout und Welt
8
article
* Zábavné podrobnosti o známé bojovnici proti
alkoholu Mme Natian přináší Le Tour du Monde.
Hrdinka tato, jež v čele žen sekyrkami opatřených
vrhá se do amerických barů ničíc bez lítosti veškery
opojné nápoje, jest usazena v státu Kansas, kde její
manžel chrání domácí krb za jejích křižáckých vy-
prav. Při jejích výpadech jest charakteristické, že
ničí vždy jenom věci, osob nikdy se nedotýkajíc
Její příklad působí opravdu nakažlivě. Po celé Ame-
rice zvedají se ženy k boji proti lihovinám.
* Přátelé českého uměleckého průmyslu najdou
mnoho potěšitelného v referátě E. Plívy o rakou-
ských umělecko průmyslových školách, pokud byly
zastoupeny na výstavě pařížské. Referát ten přináší
vídeňská revue Kunst und Kunsthand-
werk. Pražská umělecko-průmyslová škola a s ní
tedy české umění odneslo si lví podíl nadšené chvály
a obdivu referentova. Fotografické reprodukce nej-
lépe znázorňují na jaké to dnes výši stojíme v umění!
* Das literarische Echo uveřejňuje lite-
rární profil Karla Hauptmanna, bratra autora »Poto-
peného zvonu«. — Táž révue přinaší referát o nové
anglické tvorbě. Referent vypočetl, že v Anglii vyjde
průměrem tré románů denně; panuje tedy dnes 1v
Anglii silná nadprodukce. Jako zvláštní modu v Anglii
v poslední době zavládnuvší označuje referent zvyk,
vydávati pokračování k románům dřívějším. Libi-li
se ten onen román, vyjde k němu najisto příštím
rokem pokračování. Silný rozruch způsobil roman-
tický román J. O. Hobbesa »Robert Orange«, spole-
čenský to román z r. 1869. Mladá žena nežije s mu-
žem svým, ba jsouc přesvědčena, že muž zemřel,
provdá se podruhé za politika Roberta Orange.
E Plíva
Hauptmann
Hobbesa
Robert Orange
Kansas
Anglie
Le Tour jít Monde
uměleckýprůmyslový škola
Kunst und Kunsthand
9
article
Sňatek jejich jest však prohlášen neplatným. Druhý
manžel ji opustí a ona stane se herečkou. Když pak
první muž jí opravdu zemře, nechce ji více Robert
Orange proto, že je herečkou. V romaně vystupuje
celá řada historických osob. — Politický rušný
život zobrazen jest v četných románech: Gertrudy
Athestonové »Senator North«, A. Hopesa »Quisanté«,
H. Wardse »Eleanor«, O. Grawfurdse »The New
Order«. Jest to charakteristickým pro nynější tvorbu
anglického románu, že politický a obchodní svět na-
chazí tolikého zobrazení v krásné prose.
* H. Driesmann přeje si v révui Magazin F.
Litteratur« míti vedle čtyř dosud existujících fakult
ještě pátou fakultu, již nazývá »die kunstgeistige
Facultaet«. Na této fakultě by se mělo přednášeti
všechno, co ony čtyři takulty vylučují a co pro kul-
turu nanejvýš jest potřebno.
Robert Orange
Athestonová
Quisanté
H Wards
Eleanora
Grawfurds
H Driesmann
F Litteratur
Monitor North
the New Order
10
article
*O vídeňské kultuře píše v »Die Nation
W. Fred. Vídeňané jsou dle jeho soudu často inte-
ressantní typy, nikdy však vynikající individua,
Velkou roli ve vývoji vídeňské kultury hraje kavárna
a divadlo. Sentimentálnost jest základním rysem vi-
deňským, nalezáme ji i v lidových popěvcích. » Mladá
Vídeň« literární vytvořila dvojí nový typ: »das
Süsse Mädel« (charakterisuje ji naivní oddání se a
tichá sentimentálnost) a »nepochopenou ženu z lepší
společnosti«. Co však jest charakteristické pro lite-
rární činnost mladé Vídně, to jest okolnost, že nej-
něžnější a nejsubtilnější plody jsou z pér židovských
autorů.
* Jako každoročně, byla i letos hollandským mi-
nisterstvem kultu vypsána cena na nejlepší báseň
latinskou. Sešlo se hojně básní. Jednoho z konkuru-
jících nadchl k básni první šedivý vlas, četné bás-
níky pak smrť krále Humberta a osud Burův. Kine-
matograf a fonograf byl snad letos poprvé latinskými
verši opěván! Cenu obdržel R. P. D. Damsté v Ley-
denu za báseň »patria, rura«.
Burův
Vídeň
Lea
Humberto
11
article
* Norskou veřejnost zajímal hlavně boj o ce-
stovní stipendia pro literáty. Jest totiž zvyklostí, že
klub spisovatelů navrhne asi 6 mladých literátů,
jimž sněm vyměčicestovní—olipendla. Dotnco— t
obnáší 6000 korun ročně. Tu však letos zažádala
mladá autorka Alvilda Prydz o 1500 korun k jízdé
na jih za příčinou zdravotní; žádost tato nešla pro-
střednictvím klubu literátů, nýbrz přímo k sněmu,
přiloživší vřelé doporučovací lístky Björnsona a Ib.
sena. Strhl se boj, v němž zvítězila chráněnka Ibse-
nova a Björnsonova: bylo jí uděleno cestovní sti-
pendium 1500 korun a dotace určená klubu literátů
pro letošek snížena na 4500 korun. Záležitost ta
stála po delší dobu v popředí zájmů literárního světa
norského.
* Kdo chce informovati se o nejnovějších plo-
dech soudobé arabské literatury, najde dosti látkyv
18. čísle »Das litt. Echo«.
Mr. Penn.
Björnson
Ibo
Björnsonův
13
article
* Slovníček samoznaků, zkrácenin a značek
užívaných v českém těsnopise. Sestavil a dle usne-
sení V. sjezdu českých těsnopiscův upravil F. Lenz.
Díl II. Nakladatel A. Storch syn v Pra e.
* Matěje Kopeckého Komedie a hry.
Seš. XIII.—XV. Nákladem A. Storcha syna v Praze.
* Duch spisů Husových. Výběr hlavních
myšlének a výroků. Sestavil F. Žilka. Nákladem
Al. Neuberta v Jilemnici. Svaz. l.
* Památce Husově. Napsal F. Žilka. Ná-
kladem Al. Neuberta v Jilemnici.
* Výroba lučebnin v chemickém průmyslu
nejnovějšími methodami. Dle vlastní zkušenosti po-
pisuje a vykládá prof. Fr. Faktor, tech. chemik.
První sešit pojednává o sloučeninách síry v chemi-
cké industrii. Spisovatel vypisuje zkušenosti nabyté
při chem. průmyslu v Evropě, Asii i Sev. Americe.
Přehledná a jasná vyobrazení.
Napsal IAN KLECANDA.
F Lenz
A Storch
Kopeckij
Husův
F Žilka
Al
Neubert
Klecanda
Praha
Jilemnice
Evropa
Asie
Amerika
svaz . l
15
article
TVRUE HLAVY.
TVRUE HLAVY.
K 2.20, váz. K 3.50.
„Spisů Jana Klecandy“. Děj povíde« Klecandových
jest plynně a bystře vypravování a má hluboké české
jádro. Odebrati lze též v seširech po 25 hal. Nakla-
datelství JJos. R. Vilímka v Praze.
13490
Román JANA KLECANDY. Vychází
ako II. svazek Spisů téhož autora
le v týdenních sešitech po 25 hal.
Předplácí se na Spisy Jana Klecandy: na 10 seš, K 2.50,
na 25 seš. K 6.— i s pošt. zásilkou. Děj románu vá-
žen z r. 1848 a vlastenecký duch, vanoucí z každé.
práce Klecandovy, jest přiznakem i tohoto románu,
jejž již z tohoto důvodu doporučujeme do všech
soukromých i lidových knihoven. — Nakladatelství
Jos. R. Vilímka v Praze.
13491
Klecanda
Klecandův
R Vilímek
Praha
Jos
16
article
Historická
povídka
18
article
Vydání pro mládež. S illustracemi Venc.
Černého K 1.80, váz. K 2.80. Odebrati lze též
v sešitech po 10 hal. Nakladatelství JOS. R. Vi-
límka v Praze.
Venc
Jos
Praha