1
masthead
31. kvetna 1901.
3
title
HLÍDKA LITERÁRNÍ.
Hlídek
4
article
ZVLASTN PRÍLOHA „NÁRODNÍCH
ZVLASTN PRÍLOHA „NÁRODNÍCH
k číslu 148.
ZVLASTN Príloha
6
article
Nové básně Nerudovy.
Nerudův
7
article
22 — U velkých, vyspělých kulturních ná-
rodů, jimž není jich literatura pouze prostředkem
k příjemnému rozčilování a ukracování dlouhé
chvíle, ale mohutným pomníkem tvořivé síly
národního ducha, jeví se úsilná, někdy i do
výstředností zabíhající snaha, osvětliti ta-
jemné hlubiny duší domácích geniů, sebrati co
nejpečlivěji veškerá fakta a okolnosti, jež souvisí
s jich slavnými díly, vystihnouti, roztříditi, oce-
niti, krátce vědecky obsáhnouti všechny výtvory
literární a umělecké do nejdrobnějších detailů,
aby, když dokonale jsou známy všechny jich
skvělé i stinné stránky, tím klidněji a plněji se
jim mohli obdivovati. Nespokojují se s prostým
přechodným nadšením, s okamžitou zálibou, ale
oddávají se hlubokému, odbornému studiu, jemuž
nic není příliš malicherné a nepatrné, co sou-
visí se znamenitými výtvory literatury domácí.
8
article
Prohlédněte jen obsáhlou sbírku »velkých
spisovatelů francouzských«, řadů svazků Shakes-
pearovy neb Goethovy společnosti, a poznáte co
práce, času i peněz je tu věnováno na pro-
zkoumání a ocenění činnosti jediného genia.
Kdyby dnes bylo nalezeno několik nových básn
Goethových, byl by tím vzrušen nejen celý umě-
lecký a literární svět německý, ale jistě i široká
veřejnost postarala by se, aby nejširší vrstvy se
dočtly zevrubných zpráv o takové potěšitelné
novině.
Nechci činiti zbytečná přirovnání, ani od-
hadovati poměr našich význačných literárních
hlav k těm, kteří dnes svým uměním svíti ce-
lému světu, ale zdá se mi, že u nás, kteří
s horečným chvatem spěcháme, abychom sou
časně s francouzským originálem mohli čísti
překlad vycházejícího románu, sháníme se po
nejstarších odpadcích z bohatého stolu tohoči
onoho cizího autora, překládajíce je v různých
přílohách čtyřikráte i pětkráte až do omrzení,
mohli bychom věnovati trochu více pozornosti
a péče domácí naší literatuře.
Goethův
9
article
Řeknete snad, že bohatší, vyspělejší lite-
ratury cizí svými vyzrálejšími plody více lákají
naše čtenářstvo a vzbuzují více zájmu, že naše
schopnost chápací je vyvinutější a vyspělejší
než tvořivost, je to však pouhý klam. Není to
větší dokonalost cizích plodů, jež vábí naše
čtenáře, ale touha po sensaci, větší reklamní
zručnost ciziny, dráždivější látky, a řada jiných
příčin, jež vedou naše obecenstvo, že shání
se — ne po Goethovi, Byronovi, Shakespearovi,
Chaucerovi, Dantovi, ale po Maupassantovi,
Dostojevském, Tolstém s právě takovým zájmem
jako po Ohnetovi, Sienkiewiczovi, Jokaiovi
a jiných oblíbencích ciziny. Opravdu literární
umělecký zájem musil by se projeviti předem
na literatuře domácí, pečlivým studiem, kor-
rektním vydáváním vlastních autorů a interessem,
jejž by vzbudila každá zpráva, týkající se vyni-
kajících hlav českých.
Neubránil jsem se této reflexi, když před
šesti nedělemi Obzor literární a umělecký při-
nesl první zprávu o nových osmi básních Ne-
rudových. Neruda byl přece miláčkem našeho
obecenstva, literární kritika dávno ještě nedo-
stihla jeho význam pro naši literaturu a pro
náš život a dnes zpráva o nových jeho
básních — cena jich je při tom lhostejna —
zapadá téměř bez ohlasu právě tak jako před
několika lety obšírný neznámý básnický cyklus
jeho. Není to význačné pro náš zájem o do-
mácí literaturu? Ani sama zpráva Obzoru ne-
upokojila mne po té stránce.
Goethe
Byron
Shakespeare
Chaucer
Dante
Maupassant
Dostojevský
Tolstý
Ohnet
Sienkiewicz
Jokai
10
article
Omezuje se na prosté konstatování fakta
otištění básní s neznámou dosud skizzou k feuil-
letonu, ač některé záhadné známky přímo vy-
bízejí k bedlivému studiu všech okolností se
vznikem uveřejněného cyklu spojených. Vyda-
vatel jeho, P. Haškovec, konstatuje prostě, že
Neruda r. 1883 básně ty (zároveň s feuilleto-
nem ?) odevzdal slečně A. S. dosud žijící, jako
svoje práce, a ponechává nerozhodnou otázku,
byly-li skládány v roce tom, či jsou-li to básně
mladšího data, později přepsané. Neruda žádá
v nich dívku, aby nechala svého hněvu a promi-
nula mu malé opomenutí. Prosby ty jsou v básni
prvé a poslední. Z ostatních pěkné je ještě
líčení malého kostelíčku, v němž se dívka modlí,
obsažené v druhé básni, třetí však až sedmá
jsou čistě po kollárovsku skládané znělky, opi-
sující postavu, hlas, rtíky, úsměv a nožky dív-
činy slabými a nucenými verši. Nepatrná cena
těchto znělek opravňuje podezření, před ne-
dávnem vyslovené, o autorství Nerudově. Dato-
vání jich řadí je v poněkud jiném postupu
od 25. února 1882 až do 11. března 1883.
Písmo jich rozeznal vydavatel určitě jako písmo
Nerudovo. Podivné však jest, že Neruda téměř
padesátiletý podpisuje se Jan N., prof. cand
Ani žertovný rámec feuilletonu datovaného z6
dubna 1883, věnovaného »slovútnému pánu p.
J. N. feuilletonistovi Nár. L.« podepsaným J. N.
z markrabství nepodává uspokojivého vysvětlení.
Není tu naším úkolem psáti literární studii,
vysvětlovati, jak určitě z let 1882—1883 dato-
vané chatrné znělky mohly vzniknouti v době
plného, rozvitého Nerudova tvoření atd., očeká-
váme však, že tento nový nález povzbudí naši
kritiku, aby konečně Nerudovi věnovala tolik
péče a odborného studia, kolik tento tak silny
a skvělý duch zasluhuje.
Neruda
Nerudův
profesor
J N
spojený
12
article
* Vlastivěda Moravská. Díl II. Misto-
pis. Jihlavský kraj. Jihlavský okres. Napsal
Alois Pátek, učitel v Lukách. V Brně, 1901.
Opět a opět vyzýváme obecenstvo české, zvláště
vlastenecké správce obecních, spolkových a školských
knihoven, aby při nákupu knih dbali nejpřednější
publikace české v sesterském markrabství. Musejní
spolek v Brně, jenž odkázán jsa téměř výhradně na
příspěvky členů, podjal se nákladu v pravdě monu-
mentální »Vlastivědy Moravské«. Vedle toho vydává
již i samostatný moravský »Musejník«. Zasluhoval
by tedy všestranné podpory. Pohříchu není všakté
ani z daleka účasten v míře žádoucí.
Vydavatelé pokračují nyní v monografiích okres-
ních. Pátkův popis okresu jihlavského znamená
v místní monografické literatuře české značný pokrok.
Na mysli nám tane srovnávání, zejmena s Vlasá-
kovou »Bibliothékou místních dějepisů«, která byla
sice podnik záslužný, ale ve způsobu svém jedno-
stranný. Pěstovalať po vzoru prvých šesti dílův
»Archaeologických památek«, K. V. Zapem redigo-
vaných, po výtce historickou topografii a středověkou
archaeologii, ale neměla smyslu pro lidopis v růz-
ných jeho odvětvích. Část historicko-topografická a
křesťanská archaeologie středověku jsou s horlivostí
vzornou pěstovány, i jiné odbory stejné důležité.
praehistorická archaeologie, úhrnné stati o osazování
krajiny, o osadách pustých, o poměrech lidu podda-
ného, o národnosti a náboženství, o povaze lidu,
o nářečí, o školství a farách, o živnostech, o pro-
středcích spojovacích a o správě i obecních záleži-
tostech. Nemůžeme sice očekávati zevrubných,
veškeru pramennou látku vyčerpávajících popisů, ale
to, co podáno, jest jasným obrazem minulosti i pří-
tomnosti, vhodnými pohledovými snímky dopiněným.
Pátek
Pátkův
Zap
Brno
muzejní spolek v Brno
13
article
* Kafkův illustrovaný Průvodce po krá-
lovství českém. Díl XVIII. Praha. Tiskem a
nákladem dra. Edvarda Grégra v Praze. Cena K 2 —.
Starší čteuáři, zvláště ti, kteří za dnů zlatého
mládí přicházeli do matičky Prahy na studie, s po-
hnutím vzpomínají na úpravné popisy Prahy, po-
řízené zvěčnělým a dotud nedoceněným Karlem
Vladislavem Zapem. Zařízení knížek těch, které tro-
jího dožily se vydání, bylo celkem stejné: obecně
informující úvod a popis předních uměleckýcha
historických památek dle měst a ulic. A jaký to byl
popis! Zapovy výklady o Praze měly hlavní podíl
na vlasteneckém nadšení mládeže studentské v létech
padesátých a šedesátých. Úzké rozměry knihovny
svatohavelské mohly by vyprávěti, kolik čtenářů vy-
střídalo se v četbě průvodců Zapových!
Od té doby poměry se změnily. Ztrojnásobila se
Praha a otočila řadou moderních předměstí a v mysli
mládeže ustoupily ideály, slavnou historií předků
buzené, pomyslům novým. I studium dějin českých
uchýlilo se od směru, jejž jemu vytkli prví histori-
kové z dob obrody. Dnes nebádá se o dějinách če-
ských v kruzích mladé historické školy jako o dě-
jinách našeho národa, nýbrž jako o fási dějin svě-
tových, která náhodou spjata jest s minulostí vlasti
i národa. Účinky jsou zjevny. Tažte se mnohých
mladých mužů, kolik jest jim vědomo z politické a
umělecké historie pražské! A zůstanou odpověď na-
mnoze dlužni u veliké většiny.
Leda menšina odolává, a bohudík, vítězně tomu
importovanému kosmopolitismu. A tuto menšinu, jakož
i nadšené ty zástupy, které ze všech končin českých
do matičky Prahy spěchají, měl ve zření musejní
assistent Kafka, když podjal se vzdělávání nového,
nynějším potřebám vyhovujícího průvodce. Knížečka
jest vzhledná, praktická a ke všem důležitostem při-
hlížející.
Kafkův
Grégr
Karel
Vladislav
Zap
Zapův
Kafka
Praha
14
article
Kdo v Praze hledá poučení, najde tu vše, i po-
věstnou kapitolu o zpropitném, které nepoměrně zdra-
žuje pobyt v našich hotelích, stravování v hostincích,
kavárnách i vinárnách. Ale duch knížky jest naskrze
Zapův, svěží, vlastenecký, s láskou k minulosti a
zůstatkům jejím přihlížející. Ve vhodně seřaděných
skupinách inventováno tu veškero historické i umě-
lecké bohatství pražské a při tom auktor, jakkoli po-
voláním přírodozpytec, takovou projevuje hloubku
v nazírání bistorickém, že čtenář, pročta jednotlivé
části průvodce, nebude prost pohnutí. Četné pohledy
a památky pražské dílko Kafkovo vhodně doplňují.
— še —
* Leconte de Lisle: Nová řada básní
(básně antické, barbarské, tragické a poslední). Pře-
ložil Jaroslav Vrchlický (1894—1900). Světová
knihovna č. 210. Nakl. J. Otto. V této nové sbírce
ukazuje nám poeta překladatel veškeré stránky skvě-
lého náčelníka školy Parnassistů francouzských. An-
tický klid, skvělé, barvité obrazy tropické přírody a
zase básně plné citu a hloubky. A vše to ve formě
mistrovsky skvělé a dokonalé a při tom tak původní
a svérázné, působící naprostou originalitou. Jestit
Leconte de Lisle vedle Viktora Huga nejznamenitěj-
ším mistrem básnické formy a pokud se týče popisu
tropické přírody vůbec nedostižný. A tlumočiti ve-
škeré tyto význačné vlastnosti v překladu, jest úkol
sice těžký, ale též záslužný.
Zapův
Kafkův
Lecont
jít Lisla
Vrchlický
Otta
Hug
Praha
15
article
* Frank R. Stockton: Veslovka. Přelo-
žila Marie Jesenská. Lacíná knihovna národní,
serie XXIV. čís. 18. Nakl. J. Otto. Jeden z nejroz-
tomilejších humoristických románů novější americké
literatury. Způsob vypravování autorova připomíná
jednak svým realistickým líčením T. B. Aldricha,
jednak svou situační komikou Twaina. Ale autor vy-
hýbá se přepjatostem a nadsázkám, nýbrž volí si.
prostředí, jež samo sebou poskytuje hojně příleži-
tosti ke komickým situacím. Šprýmovné líčení ne-
snází dvojice mladých manželů, nalezajících se z po-
čátku v poměrech dosti stísněných, při hledání bytu
a prvním zařizování působí neodolatelnou komikou.
Historie velmi zábavná a pěkně vypravovaná.
Božena Vikova Kunětická »Staří
mládenci« a jiné povídky. »Libuše« ročník XXXI.
čís. 3. Nakl. F. Šimáček. Autorka provází pět
těchto povídek předmluvou, oddychující melancholií,
jakoby chtěla omlouvat jejich svěží optimismus.
Proč? Vždyť život poskytuje vedle všedních starostí
a trampot, duševních zápasů a krisí též chvilky ja-
snější a jest vskutku tak záslužno, kalit sí tyto
vzácné chvíle pessimistickými úvahami, jež se bez-
toho dostaví? Jsou to povídky pěkně vypravované,
nepostrádající vážného podkladu, intímní a ten zá-
blesk optimismu pěkně, jim sluší. Jsou jako by stvo-
řeny pro ty vzácné chvíle spokojeného klidu, s nímž
tak pěkně harmonují a mnozí čtenáři uvítají je s po-
vděkem právě pro jejich svěží optimismus.
R Stockton
Veslovka
Jesenská
Otta
Aldrich
Twain
Vikův
Libuše
F Šimáček
Lacínat knihovna národní , série XXIV
16
article
* F. M. Dostojevský, »Bésové«. Román.
Z ruštiny přeložil Jan Wagner. »Přítel domoviny«
ročn. XVII. Nakl. Ed. Beaufort. Román tento
náleží k nejzajímavějším dílům slavného ruského
autora a jest důležitým dokumentem ku poznání
nihilistického hnutí na Rusi a pochopení příčin, jež
vznik a rozvoj jeho podporovaly. Autoru svého času
vyčítáno, že byl nespravedliv k nihilismu, že jej
kreslil v barvách příliš temných. Ovšem tehdáž se
nihilisté ještě nepodobali hrdinovi románu Petrušovi,
avšak autor jako by prorocky tušil, že nihilism se
později ocítí na scestí terrorismu a zločinů, po-
zvedl svůj varovný hlas. A vylíčil to, co přijíti mu-
silo, způsobem úchvatným. Historie dala mu za
pravdu.
* MUDr. Václav Walter, »Manželství a
jeho vliv na přítomné a budoucí pokolení.« Zdravotní
úvaha, »Bibliotéka lékařských spísů populárních«
sv. III. Nakl. Hejda a Tuček. Autor poukazuje
na nezbytné podmínky zdárného vývoje pokolení
lidského, uváděje doklady z úvah na slovo vzatých
sociologů, střeží se bedlivě pronášeti úsudek tam,
kde věda nepromluvila poslední slovo a nepouští se
do dobrodružných theorií. Kniha jest psána pro do-
spělé a vzbudí ve vážném čtenáři zajisté pozornost
a přiměje jej k bedlivému uvažování.
M Dostojevský
Bésová
Wagner
Beaufort
Petruš
MUDr
Václav Walter
Hejda
Tuček
Rus
17
article
Z českých listů.
18
article
* Sládek napsal ve »Zvonu« několik slov, jež
zasluhují širší pozornosti českého čtenářstva, spiso-
vatelů, skladatelů — i nakladatelů. Dotkl se otázky
ožehavé, jedné z těch četných stížností, jež mají
naši autoři na srdci, stížností oprávněných, jichž
bohužel však neubývá v naší literatuře tak rychle,
jak by se dalo očekávati při kvapném jejím vzrůstu
a příznivých poměrech, jakým se odbyt české knihy
přes rozmanité nářky těší. Čeští autoři chopili se
před nedávným časem účinnějších prostředků, než
jsou pouhé stesky k hájení svých práv, a podařilo
se jim se zdarem uplatniti svá práva provozovací na
hry původní i přeložené vůči ochotnickým jednotám
i divadelním společnostem. To však je jen malá část
akce, která jednou nastati musí, aby spisovatelství
u nás nebylo považováno stále za jakýsi diletantism,
za zábavu jednotlivců v prázdné chvíli, za sport,
při němž otázka bmotná je vedlejší, téměř neslušná.
Literatura má vážné, praktické úkoly v životě spole-
čenském, a má proto právo, aby pohlíženo bylo na
ni jako na praci vážnou, platnou a placenou úměrně
k úkolu, který vykonává, jako na práci hájenou proti
všemu pirátství, vykořisťování a zneužívání. Jsou sice
Sládek