3
masthead
7. září 1905. Číslo 246
4
article
obyvatelstva neochabuje, nedošlo
však k vážnějším výtržnostem se strany pří-
vrženců Raisulisových, kteří zavinili nynějš
anarchistické poměry v Tangeru, proti nimž a
úřady nevědí rady.
Náš zvláštní zpravodaj oznamuje z K -
Iína n. R.: Vzhledem k odeslání budou-
cího vyslance v Marokku dra. Rosena do
Paříže, oznamuje »Frankf.-Zig.«, že bude se
v ústním vyjednávání pokračovati o bližší usta-
novení principiálně již přijatých návrhů. Fraci
má připadnouti vedení vojensky organisované
policie v obvodu alžírských hra-
nic, v ostatních končinách má býti policie
mezinárodní. Rovněž zpráva fina ne
má míti ráz internacionální a kapitál
k zakládané marocké státní bance a její správa
nemají býti pouze francouzského původu.
Ohledně nastávající marocké konfe-
rence oznamuje se ze zasvěcených kruhů
berlínských, že jest velmi pravděpodobno, že
Francie a Německo budou zastávati společné
názory. Říšský kancléř kníže Bülow měl 5. t. m.
delšt rozmluvu s francouzským vyslancem Bi-
hourdem. Potvrzuje se zpráva o odcestování
tajného legačního rady dra. Rozena, jenž je
vyhlédnut za vyslance v Tangeru, do Paříže.
kde má v úřadních poradách dokončiti jednán
francouzkko-německé a docíliti úplného do-
hodnutí obou vlád před svoláním
marocké konference.
Alliance anglo-japonská.
Nová smlouva o allianci anglo-ja ponské
bude pravděpodobně uveřejněna již během
týdne. Smlouva jest již vytištěna a zahraniční
ministerstvo londýnské čeká pouze na depeši
japonské vlády, aby ji mohlo odevzdati redakclm
k uveřejnění. Text smlouvy bude uveřejnén zá-
roveň v Londýně a v Tokiu. Proslýchá se, že
král Eduard a mikado po podepsání smlouvy
lordem Lansdownem a vicomté Havashim, vy
měnili srdečné blahopřejné telegramy.
K Iín
Rosen
Bülow
Rozen
Eduard
Lansdown
Tanger
Maroko
Paříž
Zig
Francie
Německo
Londýn
Tokio
5
article
Ze Španělska.
Ze Španělska.
Poselstvo průmyslníkův španělských činil
rozklady ministerskému předsedovi Monteru
Riosovi pro jeho přízeň k svobodné tržbě
oznámilo mu, že pro případ, že by příjmuty
byly návrhy Garcie Alixe, týkající se příštích
obchodních smluv a s tendenci onou podané.
35.000 dělníkův v severním Španělsku za-
hájí stávku.
Ministerský předseda ujistil, že nové sazbý
budou hověti celkovým zájmům národa.
Německý vyslanec v Madridu Radowita
odjel dnes do Berlina. Včera měl v San
Sebastianu další rozmluvu s m.-p. Monterem
Riosem.
K pumovému attentátu barcelonskému.
Pátrání po původci nedělního attentátu, po-
licií a soudy provedené, nevedlo dosud k žád-
nému cíli. Vojenské úřady žádají nyní tudíž
samy od nich akta. V Barceloně trvá dosud
panika a mnoho cizinců odjelo. Paniku šir
i četné zatýkání. List »La Lucho« zabaven byí
pro článek, v němž se nedělní attentát slaví
Teprve včera večer se oznamovalo, že policie
zatkla v Seville mladého muže, na němž lp
podezření, že pumový attentát v Barceloně na-
strojil.
Monter Rios
Španělsko
Madrid
Berlín
San Sebastian
Barcelona
Sevilla
Le Lucho
6
article
Krelské povstání.
Konejšivé snahy na ostrově Krétě měly
v poslední době tu a tam úspěch. V obvodu
kandijském, kterýž náleží pod dozor anglický
četní povstalci složili zbraně. V ruském obvodu
retyminském byli povstalci zatlačeni z celní
stanice panormské a náčelníci Manos a Berokia
byli donucení k ústupu.
Výsledky ty docíleny rozhodným prý po-
stupem ruského i anglického vojska a hmotnými
ohledy na kynoucí sklizeň hrozinek, jakož i vy-
stupování vládních čet, jež utvořily se pod
označením občanské stráže. Na východ
jest prý již jen v Litie osamělé ohnisko po-
vstání. Povstání jest tudíž obmezeno jen na
západ, kdež v posledních dnech v obvodu
italském, ale vojskem italským neobsazeném,
svedeny byly v posledních dnech
rozhořčené boje o Kissamo a Kas-
tello. V nich ale vládní stran
podlehla. V mezinárodním obvodu kanej-
ském byla doprava potravin do povstaleckého
nitra ztížena a podřízena válečnému právu
Povstalci tím rozhořčení poškodili městský vo-
dovod.
Berokia
Kréta
7
article
Veliké manévry císařské
Veliké manévry císařské
v jižních Čechách.
(Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů«.)
Ve Štökni, 6. září.
.Předvčerejší slunný den zahřál poněkud pr
chladlé a provlhlé ovzduší posledních dnů, že večer
noc na včerejšek byly již vlažnějšími. Vlídná po
hoda a luzná krajina, protkaná imavou zelení hlubo
kých lesů píseckých, zvaly relerenta, aby dopsav pen
sum dne, vydal se na toulku okolím..
Bylo krásně, bezvětří. Posečené otavy dýchaj
z luk opojnou vůní, v lesích na pasekách kvele vře
a poděl silnic září chodci vstříc purpur jeřabin. Ale
ticho, ono velebné ticho přírody zde v tomto kraj
není. Dopolední hřmění děl, mitrailleus a krupobií
pušek sice ustalo, ale přece občas zavzní tišinou ně
kolik ran, brzo zde, brzo tam; to vystavené hlídky
polní střílejí po zakmitnuvších se hlídkách nepřátel
ských, hulánech neb dragonech
Pěkné této zhrani připadá v manévrech jeden
z nejobtížnějších úkolů. Neustále v sedle a brz
cvalem, brzo tryskem přes hory a doly. Obhlížej
nepřátelské posice, zjišťují jejich sílu a pozdě za noci
vracejí se teprve se zprávou na svá stanoviště. Včera
hkol jejich, pokud patřily k devátému armádnímuu
sboru, značně byl rozšířen. K sesílení zallačenéh
8. armádního sboru přibyla totiž drahou brněnská
divise, takže celkem ocitlo se v manévrovém po
70.000 mužů. Na včerejšek očekával se útok této dí
vise na krajním křídle 8. sboru a také byl proveden
Než o tom níže.
Krásná alej starých lip od Písku k Protivínu svá-
děla k procházce. Běží tudy císařská sílnice, široká
Hobře stavěná, rovná jako šňůra. Pro pochody armády
je stvořena — ovšem, je-li dobře chráněnou. Úkol te
připadl plukům zeměbrany. Podél celé silnice se tábly
polní hlídky slandveráků“, Důstojnícívo i muzst
Čechy
Písek
Protivín
8
article
leží v příkopech, znaveno a vysíleno. Večer stojí nad
krajinou a teprve se bude obědval. Jaký však to
oběd! Maso polosyrové a tvrdé, knedlík elaslický jako
míč a polévka = že mimoděk žaludek revoltuje.
Mužstvo hltavě však pojídá, neboť neběží o chut,
nýbrž o naplnění žaludku.
U potůčku jedna čela vojáků se myje. Prý dva
dni se k tomu nedostala. Opodál zas ušpinění kuchař
ve velikých kotlich vaří černou kávu, která doposudje
onou teplou „večeří“ pro mužstvo ...
Srp měsíce vzchází nad krajinu, nulnc vyslavili
noční stráže. Poddůstojník odpočítá něco mužstva.
činí důstojníku hlášení a odchází s hochy někam
k lesu, odkud rozvírá se rozhled ve stranu, s kter
nepřítel se očekává
Hlidka mizí v lese; ale bude hlídat? Solva! Když
se vracel zpravodaj ze své procházky, jedna z vedel
stála opřena o borovici, puška vedle ní a — spala
Nemožnu se divit! Přemnoho se žádá od prostého
muže — pro vlast a krále...
Hlidek
Solvo
9
article
Třetí den manévrů, včerejšek, byl ze všech nej-
parnějším, jak se dalo předem souditi dle disposic
jež oznamovaly, že celé oba sbory armádní i s př-
bylou divisí brněnskou mají býti uvedeny do boje
Nad krajinou mezi Štěkní a Piskem vznesly se tento
kráte tři balony, dočasná to observatoř generálníh
štábu. Odchod vojska z míst, kde přenocovalo, by
určen pro tentokrát velmi záhy, neboť do oblasli ma-
nevřiště včerejšího z některých míst bylo ostrým po-
chodem až na 5 hodin cesty. Za linii první srážky
pěchoty příbližně označena čára mezi vesnicemi Š tě
ticemi a Mladějovicemi a vskutku dodržána
Obě armády, jak devátého, tak osmého sboru rozvi-
nuly se ve fronty z délky mnoha kilometrů a postu-
povaly proli sobě ostrým pochodem. K osmé hodině
již došlo nedaleko Štětic k prudké palbě mezi země-
branou od 8. armádního sboru a myslivci 22. a 6. pra-
poru. Severní kraj vesnice Štětic houževnatě hájen
až do hodiny dosátě, kdy uvedeny do řad téměl
všechny pluky 9. sboru. Divoká hudba děl a pušek
po celé dvě hodiny vůbec neustala. Zatím však se
vynořila z levé strany pěší divise brněnská a za-
hájila silný útok na toto křídlo, jež přesíle ustoupilo
až na Kestřany.
Štěkeň
Pisco
Mladějovice
Štětice
severní kraj
Kestřany
10
article
Za nejprudší palby přijel císař se svou družinou
a projel podél celé fronty, živě rozmlouvaje se štábem
Arcikníže Rainer a Ferdinad d'Este rovněž
se svým průvodem se ukázali během dopoledne ně-
kolikrát v maněvrovém poli.
Když bylo levé křídlo 9. sboru ustoupilo pře
Štčtice na Ražice a nepřátelská jízda silně ohrožovala
bok středu této armády, dán povel ke všeobecnému
ústupu. Dálo se tak velmi zvolna za neustálého há-
jení posic. Ústup vydatně byl chráněn dělostřelectvem.
jež velmi dobře obsadilo „Zlatý vrch“ nad Ražicemi
celou divisí, I rychlopalné stroje a houfnice uvedeny
v činnost.
Panovník se suitou sledoval ustupující armádu
a s výšin nad Lhotou pozoroval přechod přes Otavu
který včerejšího dne se valně nezdařil osmému armád-
nímu sboru. Ústup 9. sboru přes mosty u Kestřan
Sudoměřic proveden byl celkem lépe, ačkoliv byl kry
jen slabším oddělením.
Pokud detailů se týče, doělo misty k zajímavým
obrázkům. Těsně za vesnicí Štěticemi v rozvinutýeh
řadách ležel v poli zeměbranecký pluk, pálící proli
pěšímu pluku, jenž ze Štětic postupoval ku předu.
Pojednou vyletěla z vesnice škadrona dragonů a ta-
senými šavlemi hnala útokem na zeměbrance. Nej-
větším tryskem doletěla také těsně až na jejich řady,
takže mohla dojíti k vážnému konfliktu. Rytmistr
s těží zadržel svou škadronu od násilností.
Rainer
Ražice
Otava
Kestřany Sudoměřice
Štětice
Ferdinad d ' Est
11
article
Vzpomínáme při té příležitosti neblahého případu.
který se stal při manévrech u Trutnova v roce 1900
Tam tenkráte na hřebenu prudkého navrší v rozvi-
nutých řadách ležel zeměbranecký pluk jičínský a lito-
měřický, stříleje přes údolí na protější zepřátelskou
stranu. Pojednou vyjel proli nim tryskem celý pluk
dragonů a tasenými šavlemi. Rytmistr nebyl s to, aby
na předepsanou vzdálenost svou škadronu zadržel, ta
vjela mezi zeměbrance a výsledek toho byl žalostný.
Jednak koňmi bylo mnoho mužů pošlapáno, jednak
pobodány koně bodáky zeměbranců. A dragoni, jak
byli v ráži, sekali šavlemi do zeměbranců, jako proti
skutečnému nepříteli.
Případ tento živě jsme si připomněli včerejšího
dne, kdy, bodudík, k tak trapné scéně nedošlo. Na
jiném místě opět podiv i diváků věcí vojenských zcela
neznalých budilo, když dostaly se nepřátelské čety
k sobě až na patnáct kroků a půl hodiny do seba
pálily, ovšem jenom červeným papírem.
Tím se stává celé cvičení illusorním! A fím spíše-
když právě vrchním velením zvláštní důraz
se klade na to, aby manévry byly co nej-
věrnějším obrazem války. Nejnověji o tom
vyjádřil se aspoň manévrům přítomný ministr války
Pitreich při zajímavé příležitosti. Zpravodajové
různých listů, mezi nimi známý Roda-Roda hned
v první den manévrů obrátili se na ministra války
přípisem, v němž stěžovali si, ne nedostává se jim
žádných směrodatných disposie a zpráv, dokonce n
pak pro ně cenných.
Rod
Trutnov
12
article
Stalo se totiž prvéhio dne maněvrů, že dostalo
se zpravodajům jakéhosi duchaplného communiquče.
z něhož se dozvěděli náramně zajímavou věc: že
totiž v manévrovém poli je mnoho kop-
ců a že jím teče řeka Otava — —
Ministr vojenství ještě téhož dne každému zpra-
vodaji přípisem odpověděl, že sice vysoko si cen
„sedmé velmoci“, že však lituje a nemůže vyhovět
neboť manévrové disposice jsou prý tajemstvím —
a velmi běží prý o to, aby co nejvíce manévry s
přiblížily válce pravděpodobností ve všech směrech
A ve válce že se disposice o příštích dnech zpra-
vodajům nesdělují ..
(Ve skutečnosti však se ještě téhož dne zpravo
dajům disposic dostalo, ačkoliv jich dále nežádal
Pozn. relerenta)
Tolik pouze jako episodku a jako kontrast ko
předešlému.
Do jisté míry interess zasvěcenců budilo vy-
zbrojení obou armádních sborů silným dělostřelectven
a plukem polních houfnic. Zdá se, že jest to náběl
k reorganisaci dělostřelectva po příkladu jiných států
směřující opět ke zvýšení rozpočtu na nová děl
k malé radosti poplatníků.
Otava
13
article
Tisková kancelář o včerejším dopoledním
boji vydala po obšírných rozkladech o disposicích ze
dvou dnů předešlých asi tulo zprávu: „Mlha ležela
ještě hustě nad krajinou, když armádní sbory dle da-
ných rozkazů nastoupily pochod. Kolonny 9. armád-
ního sboru, jenž offcnsivně poslupoval k jihu, ob-
sadily o 7. hodině ranní všechny komunikace Štěkné
a okolí. Tou dobou vyjel císař nejdříve k Čechnicům
a pak na výšinu ke Štěticům. Později jižně od Pulime
se živým zájmem sledoval všechny fase boje, který
teprve později po polednách byl přerušen. Js
téměř bez ustání po 7 hodin ve sedle, vrátil se pa-
novník před 2. hodinou odpolední do Štěkné.“
Tím však manévr dne včerejšího neby! ukončen
Odpoledne pokračováno v postupu až ke Štěkné, kde
od 4 do 6 hod. dán vojsku velice vysílenému odpo
činek. V noci na dnešek bude však v manévrech
pokračováno a čeká se značná noční srážka.
Dnes dohrou manévrů bude prý jen manéve
parádní, pochod obou armád v kolonách před císa-
řem, načež o 10. hodině dopolední má býti od-
troubeno.
Štětice
14
article
Oběti manévrů . ..
Je to kapitola nejkřiklavější a nejbolestnější zá
roveň! Známo, že manévry, zvláště císařské, jsou
nejvyšším požadovaným výkonem armády v době
míru. Snaha, skoncentrovati co největší počet muž-
stva, zaviňuje, že povolává se velmi mnoho zálož-
níků, ba i takových, kteří by v jiném turnusu ma
névrovém jistě byli uznání za slabé. Ti zpravidl
manévry odstůňou, zaplalí zdravím nebo životem. At
do předvčerejška vyskytlo se celkem pět případo
onemocnění lehčího rázu, včerejšek však, den nej
těžších pochodů a operací, bezúčelného hnaní lidu
způsobil, že k večeru jelo do pražské nemocnice
vojenské na dvacet onemocnělých vojínů, mnozí
z nich vážně. Pověsti vypravují, že jeden záložník
klesl a za půl hodiny zemřel vysílením; jinde
došlo k zabití hulána pádem s koně a jednomu
vojínu 94. pěšího pluku vystřeleno pravé oko. T
jest arci k manévrové »slávě« nejčernéjší, neodčini-
telný pendant, připomínající ony brutální, starořím-
ské zábavy cirkové — »Panem et eircenses« . . ..
Ze sídla hlavního manévrového štábu.
Ata
15
article
Členové vrchního velení ubytováni jsou v nej-
bližším sousedství štěkeňského zámku. Na konci pře-
krásné lipové aleje, vroubící po jižní straně rozsáblý
park zámecký, zahlédne host malý, úhledný domek.
obklopený spoustou polních četníků, cyklistů, moto-
rových dvojkolek, automobilů a obyčejných vozů,
jichž neustálé střídání v příjezdu a odjezdu samo
již nasvědčuje důležitému korrespondenčnímu stře
disku, odkud tské skutečně vydávají se disposice do
míst, vzdálených až na čtyři dny vojenského po-
chodu. Je to sídlo ředitele operační kanceláře, ná
městka náčelníka generálního štábu polního pod
maršálka Potiorka, který rozkazy udilí s příslo
večným až klidem a zrale promyšlenou stručností.
Potiorka
16
article
Kromě něho působí tu generálovi přidělení plukov
níci Jindřich ryt. Krauss Elislago a Artur Arzšl
Straussenburg, neméně zdatní odborníci ve strategi
ckém umění. V kancelářích těchto důstojníků rovnaj
a pořádají se dle času a místa veškerá, odevšno
dncházející hlášení, zprávy a disposice, sestavují pře
hledně a zaznamenávají ve vyhotovovaných sitaač
ních náčrtcích, které pak předkládají se náčelníku
generálního štábu, polnímu zbrojmistru bar. Beckovi
jehož syn Bedřich jako setník generálního štábo
prací kancelářských se účastní.
Po schválení disposic panovníkem sdělávají s
výlahy pro členy vrchního velení, rozhodčí soudce
zahraniční vojenské zástupce, zakreslují pástiny vý-
chodišť a nočních stanovišť do generálních mapa
rozmnožují člyřmi polními lisy tiskařskými, jež má
generální štáb k disposici. Potom teprve následuje
expedice, která provádí se ovšem s horečnou rych-
lostí. V tomto sídle generálního štábu sepisují se
každodenně na základě došlého materiálu za dozoru
majora generálního štábu ryl. Hoena zprávy pro
úřadní tiskovou kancelář. V domku zmíněném jesk
ubytován také místní velitel a ubytovatel vojska major
Grzesi cki.
Jindřich
Krauss Elislago
Arzšl Straussenburg
Beck
Bedřich
cký
17
article
Hned u zámku štěkenského, na prostoře jindy
oživené hráči lawn-tennisu, zřízen jest plátěný ma-
névrový stan, zhotovený po přání císařově dle vzoru
historického stanu, jehož užíval zesnulý arcivévoda
Albrecht na bojišti ilalském a který vozíval s sebou
i na pozdější manévry, pokud je řídil osobně. V tomto
stanu hostí císař na své útraty ráno, v poledne
večer veškeré důstojníky vrchního velení, zahraniční
vojenské zástupce, rozhodčí a vojenské zpravodaje,
jakož veškeré generály a důstojníky manévrujících
vojův, kteří meškají právě na hlavním sídle správy
manévrů. Hostině, již účastnívá se mnohdy přes
sto osob, pěítomen bývá císař jen v poledne a večer.
Při hostinách těchto odpadá officiální elikela
účastníci jsou v chování svém zcela volni a neobme-
zeni. Po poledním příchodu císařově následuje menu
jednoduché, s jídly upravenými po domácku a účaslní
se ho důstojníci tak, jak byli právě přišlí nebo při-
jeli: zaprášení nebo se šatem promoklým, bovoří
spolu zcela nenuceně, dokud — po hodině as —
panovník nepovstane od stolu nebo (v době večerní)
nevezme do rukou dané disposíční výtahy a situační
náčrtky. Pro náčelníka generálního štábu bar. Becka
je to znamením, aby dal přečísti veškeré zprávy
o přípravách obou zápasících vojů pro příští den.
Baron Beck obstará potom pokyny pro soudce roz-
hodčí, předloží návrhy pro výjezd vrchního velení
i císaře, jakož určí pro panovníka místo, odkud by
nejlépe mohl sledovali průběh manévrového boje. Z
hodinu, již vyžaduje zpravidla tato porada, přeruší
se hostina a císař odebéře se po únavách předcho
zího dne ke spánku. Pak rozhostí se v sídle hlav
ního štábu hluboký klid, rušený chvílemi jen duso
tem koní důstojníkův a vřeštivými signály dvou
kolek . ..
Albrecht
Beck
Baron Beck
18
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Českoslovanská sociální demokracie
všeobecné rovné hlasovací právo. „Revoluční
hnutí“, slibované vůdci a tiskem českoslovanské
seciální demokracie jakožto mohutný i neklamný
prostředek k dosažení všeobecného volebního
práva, obrátilo se výhradně proti staroměstské
radnici a všechna síla „silného boje“, o němž
byla tolikerá již zmínka, vyčerpána byla úterním
článkem ústředního orgánu čes. soc. dem. stra-
ny, silným zvláště nadávkou sboru obecních
starších, stejně směšnou jako masivní, protože
známý resoluční návrh komise městské rady ne-
dostal se ještě na jednací pořad. V úterý večer
pokračováno v neurvalostech na schůzi v Typo-
grafické besedě a málem by se bylo stalo, že by
první fáse „revoluce“, k níž dán vlastně pů-
vodní popud příchvalnou kritikou vídeňské
„Arb.-Ztg.“ o všeobecné třídě voličské vládní
reformy zemského vol. řádu, byla vybouřila ko-
čičinou před byty starosty a náměstka starosty
král. hlav. města Prahy. Demonstrační propa-
ganda čes. soc. demokracic, v tyte cesty uve-
dená, má vzbuditi v soudružstvu méně vyspě-
lém zdání, že všeobecné volební právo závisí
jenom na příslušném usnesení sboru obecních
starších, kteréž v případě nejpříznivějším může
vyzniti jenom schválením resoluce, komisi na-
vržené a domáhající se podpory poslanců král.
Praha
19
article
hlav. města Prahy k zákonitému uskutečnění
všeobecného volebního práva. Není jediného
svobodomyslného poslance českého, který by
odepřel podpory a součinnosti k uzákonění po-
žadavku, jich přičiněním pojatého v český demo-
kratický program dávno před tím, než nejvliv-
nější dnes agitátor pražského vedení sociálně-
demokratického vypraven byl vídeňským Adle-
rem do Prahy. Pražský ústřední orgán uveřej-
ňuje přípisy mladočeských poslanců, slušné to
odpovědi na slušná pozvání pořadatelstva mani-
festačních táborů sociálně-demokratickýcha
sám z nich vidí, že není u „poslanců z neděl-
nických kruhů“ nedostatek nejlepší vůle ihned
přikročiti k těm činům, kteréž mají přivoditi
skutek všeobecného vol. práva do zemského
sněmu, v dobách dohledných politickým pozoro-
vatelům tábora sociálně-demokratického a na-
stoupiti ihned nejkratší cesty k metě této ve-
doucí, cesty, o nichž musí věděti pražské ve-
dení sociálně- demokratické, třeba že v nichi an
Praha
20
article
veřejnosti, ani ostatním demokratickým politi
ckým stranám ničeho nesdělilo. Situace na zem-
ském sněmu je známa, spěžová skála velkostat-
kářské kurie, jejíž poslanci prostým odchodem
mohou zmařití každé kvalifikované usnesení, je
tu nezdolnou překážkou parlamentním u zákono-
dárnému provedení petice o všeobecném vol.
právu i pro ten případ, že by všichní ostatní li-
doví poslanci — agrární stanovisko je známo —
připojili se k mladočeským, což o německých
poslancích jest vůbec naprosto vyloučeno. Druhá
cesta — oktroy — nevede ani přes kluby, an
přes radnice, a takové události by musilo před-
cházeti něco jiného, než schůze v Typografické
besedě, anebo třeba i generální stávka v Če
chách, kterouž míní soudr. Němec — upustiv
výslovně od barikád — zasazovat rány až k zá-
kladům státu. Jest velmi pochybno, budou-li tyto
rány tak živelně silné jako představy řečníkav
přesyceném ovzduší politické schůze o nich.
Němec
21
article
Celkem vzato, sociálně-demokratické střelyv
boji za všeobecné volební právo našly si falešný
terč — radnici pražskou, z falešné aneb před-
stírané důminky, že tam lze dosíci všeobecného
volebního práva pro sněm zemský. Takový tak
tický omyl jest možný bez následků pro taktik
jenom v politickém životě, v tak zvaném váž-
ném politickém boji. Kdyby se ho dopustil na
manévrech pouhý major, byl by jist modrým
archem dřív, než by „odtroubili“. A tak se zdá,
že pražskému sociálně-demokratickému vedení
jde jen o lermo, ať už platí komukoli, o vy-
pjaté postavení demagoga, který terrorem massy
a co horšího, nízkostí tištěného i mluveného slo-
va domýšlí se vynutiti na Praze podpis pro svou
resoluci. Takovým jednáním rozčarovány bu
dou všechny sympatie, které viděla č. s. soe
demokraci« na všech stranách růsti pro sv
hnutí, neboť všechny strany vidí do pravé pod
staty toho hnutí. Sympatie tyto vznikly ze soli
darity s českým člověkem v táboře sociální de
mokracie, v němž pohaněn jeho český původ
pro kterýž vyhnán byl jakc nerovnocenný —
z Amsterodamu. Nedobyl lidského práva rov-
nosti ani na internacionále, která prý je co do
manifestace lidských práv rovnosti přece o něco
jednolitější než — český sněm a rakouský stát.
Praha
Amsterodam
22
article
— O valné hromadě rakouského odboru
spolku Gustav Adolfského v Aši uveřejnili jsme
včera zprávu dle časopisů německých, které si
pochvalovaly, že po vyřízení správních záleži-
tosti dalo se shromáždění do zpěvu »hymny
Bismarkovy« a že při télo »velebné písni ně-
mecké« zvedli prý se i čeští účastníci s praž-
ským evangelickým farářem panem Hrejsou
v čele. Pan farář Hrejsa zaslal nám k této
zprávě vysvětlení, jež dle zásady, že má býti
slyšena v zájmu pravdy i strana druhá, uvořej-
ňujeme doslovně, prozatím bez poznámek. Zní
takto: Spolek Gustav Adolfský je spolek čistě
náboženský, mající účelem podporovati evanje-
lické církve bez rozdílu národnosti v jich po-
třebách. Proto také dostavují se do jejieh
schůzí zástupei všech národností. Tak bylo
i v Aši. Přišli němečtí i četní čeští a polst
poslanci. Ač tamní obyvatelstvo je německé
z valné části nacionální a Čechové zřejmě s
počínali jako Čechové a všude mezi sebou mlu-
vili česky, přece vůči Čechům si počínali tamn
obyvatelé vesměs pohostinně a snášelivě a se
vší pozorností. V celé schůzi, konané v kostele,
nebylo promluveno jediné slovo proti Čechům
všechny řeči byly vesměs rázu evanjelickéhoa
snášelivého. Večer konán byl přátelský večen
ve střelnici, jehož se všichni poslanci zúčastnil
a ovšem i veliký počet domácího obyvatelstva.
Hrejsa
Čecho
Aš
spolek Gustav Adolfský
23
article
Na programu byla jednotlivá čísla hudobní stří-
davě s proslovy a písněmi. Aby. Čochům pro-
jevili pohostinskou pozornost, požádali pořadatelé
přátelského večera Čechy, aby někdo z nieh
též ke shromáždění promluvil se svého stano-
viska. Mluvil mezi jinými též církevní rada dr
Witz, řečí nadšenou vybízeje k životu v pravdě
křesťanskému, k duchovnímu rylířství a k obě-
tavosti. A v duchu tom mluvili i ostatní. N
konec promluvil farář Hrejsa, jak byl požádán
v dorozumění s ostatními českými poslanci ná
sledující řeč, v níž plně kladl důraz nejen na
význam evanjelia, ale i na rozdily národní
a na národní svobodu. Řekl doslovně toto-
„Velectěné shromáždění! Dovolle, abych v za
stoupení českých evanjelíků promluvil k vám ně
kolik slov. Ač odděleni jsme od vás řečí a národ
ností, cítime přece se s vámi za jedno v duchu
za jedno v tom, co je nám všem nejdražším
v evanjeliu. Ano, evanjelium, náboženství a kultura,
která s tím souvisí, to je to, na čem jednotlivcům
i národům smělo by nade všecko záleželi, a co roz
hoduje v prvé řadě i v zápase národů. To zaži
náš český národ zrovna tak jako německý. Nái
národ vyvinoval se nejzdravěji tenkráte, když evan
jelium v něm se osvědčovalo „mocí boží k spasení
Witz
Hrejsa
Čechy
národní svoboda
24
article
(Řím 1., 16.) v době od Husa do třicetileté války
A když tenkráte Luther vystoupil, aby zvěstoval
evanjelium svému německému národu a všemu
světu, byli to především Čechové, kteří jej radostně
vílali, jako opět Luther a Melanchton to byli, kteř
se vyslovovali s plným uznáním o Husovi a če-
ském národě, o Bratřích a Hlusitech. Ano, tenkráte
se stal ten div Gjak dí Bartoš písař), že tito dva
národové, kteří jako sousedě a soupeři až do té
doby zápasili spolu, evanjeliem byli sblíženi a smí-
řeni a pal jako bratří vedle sebe stáli a pracovali
společně ve službě království božího a humanity
Bohužel po bitvě na Bílé Hoře evanjelium v našem
národě vypleněno, síla národa byla zlomena a řím-
ský duch byl našemu národu vdechnut. Vidíme
v tom největší neštěstí pro náš národ a prvou pří
činu slabosti. A proto pracujeme na tom v našich
sborech, aby evanjelium bylo tu znovu rozseto-
Jest to pomalá práce, ale je to věc boží, o niž s
jedná. A proto jsme si toho jisti, že práce naše
není nadarmo. Jest to práce v zájmu naší církve-
v zájmu našeho národa, v zájmu lidskosti, ano, v
službě Páně. — Těšíme se ze srdce, že můžeme
spolu s vámi, ač jsme mnohým od vás odděleni.
společně pracovati na tomto požehnaném díle, jeden
každý ve svém národě, podporování a spojeni lásky-
plnou rukou věrného učedníka Kristova, Gustav-
Adolfského spolku. Přejeme si ze srdce, aby bůh
žehnal této práci, vaší práci ve vašem národě,
naší práci v našem národě, ke zdaru a požehnán
oběma národům, aby tu všude povstával jediný li
boží, národ bratří, aby společnou naší prací mez
svobodnými národy mocně vzrůstalo poží králov
ství. Ano, dejž to bůh!“
Luther
Čecho
Melanchton
Hus
Bartoš
Kristův
Gustav
bůh
Řím
Bílá hoře
Adolfský spolek
25
article
Slova tato dávají plný výraz smýšlení nejen
evanjelickému, ale i rozhodně českému a zvláště
důrazně ukazují na české dějiny a na svobodn
národů, slova, jaká jistě mezi Němci hned tak
kdo si nebude troufat promluviti, a přece na-
lezla ve shromáždění aspoň u valné části plný
souhlas, a nikdo z Němců se nebál, že by tím
zradil svou národní věc — i když snad nacio-
nálněji smýšlející se souhlasu zdrželi. Ale nikdo
neprojevil odpor. Na to ještě mluvil zástupce
sboru v Hazlově a děkoval za sbírku darů,
která mezi tím byla ve shromáždění ve prospěch
sboru toho vykonána. Tím se schýlila schůze
ke konci. Někteří jsme se zvedli, abychom
odešli. Tu zazpívána byla, jako před tím byly
zpívány mnohé jiné písně náboženské a národní,
ale vesměs prodchnuté náboženským duchem
střídavě mezi proslovy, opět jedna píseň, při
níž obecenstvo se zvedlo, píseň, o níž, když
jsme jí naslouchali, jsme věděli jen, že je to
píseň národní sice, ale na podkladu mocně ná-
boženském a nikterak ne profičeská. Dobře by
bylo vzpomenouti, jak hosté cizí národnosti,
když přijdou do našeho středu, při zpěvu na-
šich českých písní a hymen si počínají. Česti
poslanci, vyslechnuvše píseň, vesměs odešli, za-
tím co přemnozí jiní tam ještě zůstali. — Mám
za to, že jednání českých poslanců nejen není
hodno hany, nýbrž uznání. Celý další průběh
schůze Gustav-Adolfské druhého dne byl čistě
evanjelický beze všeho ostnu národního, což
tím více nutno uznati, že to bylo na půdě
ovšem nacionálně dosti neklidné, ač při celé
schůzi to vůbec nebylo dáno na jevo, a ráz ná-
boženský plně byl zachován. Ferd. Hrejsa.
— O budoucnosti Rakouska rozhodnuke.
Ne sice v areopagu světových mocí, ale v oně
kategorii veřejného tisku v sousední říši, jenž
otevírá sloupce všeněmecké agitaci v tomto státě.
Němec
Česťa
Gustav
Hrejsa
Hazlov
Rakousko
26
article
Bylo by zajímavo sbírati tyto po říšsko-něme-
ckých nivách roztroušené květy a čas po čase
uvíti z nich kytice na výmluvný doklad k onomu
tvrzení, že loyalnost a věrnost domovem je
pouze v lidu německém. Máme před sebou dvě
takovéto ukázky horoucího patriotismu něme-
ckého, jeden ze severu, z kraje, jenž dosud
svými topografickými označeními prozrazuje, že
byl druhdy slovanským, druhý ze středu německé
říše, ze staré Mohuče. Z obou těchto projevů
čpí na tisíc kroků zdejší všeněmecká prove-
nience. V čelném listě gdánském vykládá s
zevrubně o nynějších událostech v Uhrácha
dokazuje, že Maďaři proto se vzpírají dnes dal-
šímu spojení s druhou polovicí říše, poněvadž
prý vědí, že blíží se konec a že nutno v čas
zabezpečiti si budoucnost, aspoň dříve, než na-
dejde chvile, kdy o osudech národů rakouských
jiní budou rozhodovati činitelové, než vůdcové
těchto národů. Že Němci rakouští bez výjimky,
nechť přináležejí k té či oné straně, šťastní
budou, až udeří hodina jejich osvobození, o tom
nemůže prý býti sporu. Jinak má prý set
ovšem s Maďary, kteři uzavřeni kolkolem
národy cizími a tvoříce ve vlastním státě
minoritu, mají příčinu obávati se onoho veli-
kého »Kladderadatsche«, jenž prý Rakousko
zcela jistě stihne. Nejhůře prý ovšem jsou
v tom Poláci a Čechové. Jedni prý přináležejí
v obvod moci Ruska, druzí v obvod moci Ně-
mecka, tedy v obvod moci říší, proti nimž cho-
vají dědičnou nenávist a nepřátelství. Čechové
prý spolehali na ochranu ruskou, leč říše t
prý se nalézá v situaci takové, že sotva stačí
síly její, aby zachránila sebe, protekcí svou
v zájmu vzdáleně příbuzných kmenů plýtvati
prý nesmí a nebude. Až prý nadejde okamžik
rakouské likvidace, nikdo prý nebude brániti
Maďar
Němec
Polák
Čecho
Mohuč
Rakousko
Rusko
27
article
Německu zabrati staré německé » kurfiřatyí«a
pozdější německou spolkovou zem, v niž žijí
bezmála tři milliony Němců, kteří kulturou
majetkem vysoko vynikají nad slovanskou
většinu. — A mohučská »M. Zlg.« rozumujíe
o následcích ruské porážky v dálné Mandžurii
přichází k potěšitelnému pro Němce výsledku,
že povalením Ruska odstraněna největší pře-
kážka, jež dosud stavěla se v cestu velikému
německému dějinnému poslání. I když nedojde
snad v dozírně době ke zcelení všech něme-
ckých zemí a německých větví, tolik je jisto,
že kde zápasily s Němci národnosti slovanské —
a zmíněný list má tu především na mysli Ra-
kousko — ona nepodcenitelná mravní opora, ji
poskytoval slovanský velestát, nyní poražený,
slovanským nárůdkům v této říši, zmizí a boj
za německé zájmy stane se tím snadnější.
Němec
M Zlg
Německo
Rusko
28
article
Kdyby prý Německo rozumělo svému prospěchu
a pochopilo velikost nynějšího okamžiku, kdyby
nedalo se v plnění svého poslání zdržovat
sentimentálními ohledy, byla prý by tu
příležitost pro ně ku provedení světodějného
úkolu. — Tak vida. Japonsko v daleké Asii zví-
tězilo a kořistit bude z tohoto vítězství —
Německo. A tak jako u Sedanu bolestnější
ranou bylo, dle známého výroku, než sama
Francie, postiženo Slovanstvo, tak máme, dle
německého názoru, odnésti ruské porážky na
dálném Východě především my. Na štěstí nejsou
ještě národní nacionálové ve světové politice
činitelem takovým, aby na jejich přání rozpadá-
valy se říše a národové mizeli v propadlištích
zkázy, jakkoli nepopíráme, že by bylo velikou
chybou, pohlížeti na podobné projevy, jako n
pouhé platonické vzdechy. Vždyť nemůže býti
pochybnosti o tom, že mezi tužbami našieh
Všeněmců a jejich přátel v říši a mezi strůjci
soudobých politických dějů v Německu pozoro-
vati lze styky, jež by se bagatellisovati neměly-
— Ve včerejší schůzi zemského výbor
království českého vyřízeny byly mimo jiné ná-
sledující záležitosti: Bylo sděleno, že správnl
soud zamíti pro nepříslušnost bez líčení stížnost
J. Salmona v Liberci o vrácení zemských při-
rážek, vybíraných na základě usnesení zemského
výboru, jemuž se dostalo nejvyššího schválení.
J Salmon
Německo
Japonsko
Asie
Sedan
Francie
Liberec
zemský výbor
29
article
K tomu sluší připomenouti, že říšský soud, jak
známo, již dříve rozhodl, že v případě, kdy
není sněmem projednán a vyřízen rozpočet zem-
ský, nastupuje na místo usnesení sněmu usne-
sení výboru zemského, došedší nejvyššího schvá-
lení. — Dále vysloven byl zemské školní radě
souhlas s rozdělením měšťanské školy pro dívky
ve východním školním obvodu král. města Plzně
ve dvě školy. — Bylo schváleno zařadění sub-
vencí pro různé humanitní a jiné spolky do
rozpočtu zemského na rok 1906 ve stejných
částkách jako dosud. — Byla schválena koupě
pozemku pro skladiště německého divadla n
dekorace od městské rady pražské jako patro-
nátního úřadu kaple sv. Petra a Pavla v Olša-
nech, k jejímuž majetku pozemek náleží. —
Vzhledem k tomu, že nestačí dosavadní počet
opatrovníků a opatrovnic v ústavu pro choro-
myslné v Praze, bylo usnešeno zvýšiti v ústavu
tomto počet opatrovníků na 130 a počet opa-
trovnic na 85. — Usneseno, by zemský výbon
zúčastnil se dalšího jednání komise zemských
výborů, jež ještě v měsíci záři ve Vídni se sejde
a zabývati se bude otázkou nápravy finanet
zemských, do níž nyní pojata bude také záleži-
tost zemské dávky z piva. Vzhledem k tomu
vyslán bude do porady té rada z. v. dr. Je
Olša
Plzeň
Praha
Vídeň
ústav pro choro
kaple svatý . petra a Pavel