1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
oioemototh hlem nnte
3
masthead
V Praze, v sobotu 31. října 1908.
Praha
5
masthead
vlhno a vlanetee
al onlom o
otes im tto
8
article
Ha ranní a odpol. listy
předl plácí se-
v Práze v adulnlstra
na měsíc . . . .
na čtrrti leta
s dvojí donáškou
na měsl
n ěvt Lta . . . . 7 K 50k
na měsíe . . . . . . 2 K. 30 h
Poštout
na měsíe . . . . .
na čtrrt lela . . ..
s dvojí zlailkee
na mění
ne čtvrt ta . . . . 11 K co
Poštout
9
article
Důsledná taktika.
Důsledná taktika.
Když nedávno na sněmu království če-
ského počala z naprosto nicotných důvodů
»pro sněmovního aktuára« řáditi obstrukce
německých poslanců a čím dále tím odpor-
nějších nabývala forem, nutíc se očividně do
strojeného rozhořčení, záhy vystihli jak čeští
sněmovníci, tak všecka česká veřejnost, že
nejúčinnějším prostředkem demaskovati a
vysíliti tuto německou akci jest, vyhýbati se
všemu, co by jí poskytlo opory, co by jí do-
dávalo nové látky a nových podnětů, tak že
by konec konců vyzněla jako na prázdno
klepající mlýn. Takového zakončení své sně
movní obstrukce lekali se nejvíce němečtí
obstrukčníci sami, a proto napjali všecky své
síly, aby provokací bouřlivých výjevů do-
sáhli za pomocí vlády — odročení sněmu
Tam, kde přestala sněmovní obstrukce
německá, pokračují nyní němečtí kuléroví
studující. Símě nepokoje a nepořádku, za-
seté německým vedením ve sněmovně české.
roznáší se jimi nyní do ulic pražských a vy
růstá neméně bujně a ošklivě ve smíšených
krajích pohraničných.
Kdežto sněmovní obstrukcí německou
podlamován byl ústavní přincip, podrývány
zásady pravého parlamentarismu, znemožňo-
vána skutečné většině sněmovny všeliká pro-
spěšná práce a především nezbytná již oprava
volebního řádu pro sněm a to vše na újmu
a škodu výrobních vrstev, jak českých, tak
německých, jest pokračování v podobné čin-
nosti německých kulérových sludujících na
ulicích pražských namířeno na ostatní ústa vní
vymoženosti, na zmaření občanských práv
a to hlavně záměrem, veškerým pozadím
těchto bumlů doznaným, aby uvalen byl na
královskou naši Prahu stav výminečný, aby
podvázány a zpřetrhány byly veškery tepny
zdravého, silného, utěšeně pokračujícího na-
rodního, kulturního, hospodářského vývoje
našeho.
10
article
Německá studentská provokace dáva
oproti tomu všemu do sázky několik set ba
revných čapek, jež konečně by z jejich
»omšených« hlav mohlo sníti případné na-
řízení, kdežto protisázka, kterouž německá
agitace a provokace na nás Češích si takto
chce vynutiti — jest nesrovnale vážnější
dalekosáhlejšíi
Proto právem všecky odpovědné kruhy
naší české společnosti ani na chvíli se ne-
rozpakovaly, zasáhnouti důstojně a upřímně
do vzniklého znepokojení myslí, aby zjednaly
jejich uvědomělé sebeopanování, uklidnění.
A právě proto, že se strany druhé děje
se, počínaje od německých univeršitních
hodnostů až po německé poslánce a německou
— a to zvláště pražskou německou žurnali-
stiku pravý opak, že přikládá se podpalných
látek a přilévá se oleje, a že vedle toho na
ochranu nicotných buršáckých bumlů výkonné
orgány fakticky rozvíjejí nežvykle rozsáhlý
aparát — zdaž to vše nemluví k myslím
srdeím českým řečí ještě výmluvnější, nez
projevy našich poslanců, našich samospráv-
ných sborů, naší Národní rady, naší pracu-
jící, výrobní, obchodní a veškeré naší snaživé
společnosti?
Čech
11
article
Ale jsou i další důvody, jež v tomto
okamžiku přísně velí, aby česká veřejnost
nesedla na německou vějičku, ale nadále
mužně ignorovala průhledné úmysly dráždíci
a provokační.
Pouličními výstupy se podobné otázky
neřeší a řešiti nemohou; jimi se spíše pře-
káží, aby povolaní zástupcové našeho národa
mohli vyčerpati všech svých obranných pro
středků; aby mohli pozvednouti hlasů svých
tam, kde — ve vyšších zájmech státu nelze
jich neslyšeti. Sto a sedm českých poslanců
na radě říšské, v lidovém parlamentě, tot
činitel, bez něhož se žádná rakouská vláda
obejíti nemůže. A nynější vláda vídeňská
nemá postavení tak zabezpečené, aby mohla
přes zástupce naše přejíti nevšímavě. Za to
víláno by bylo našim národním odpůrcům,
kdyby se jejich vystupování v Praze poda-
filo zvrátiti základy veřejného pořádku,
znemožniti i zachovávání řádů ústavních
nadehnati všecku moc do rukou vlády úřad-
nické, do rukou oné vysoké byrokracie.
kteráž jest krev z krve jejich.
Praha
12
article
Tatáž klidně odměřená taktika, jíž do-
stalo se proti německým obstrukčníkům na
sněmě uznání a souhlasu veškeré myslící
veřejnosti české, tatáž taktika jest jedině
správnou i proti posavadním a dalším po-
kusům dráždivým! Či změnily se snad pod-
mínky našeho postavení? Co bylo pravdou
a co uznáno bylo za správné před několika
týdny nemůže býti nesprávno a pochybením
ani dnes ani zejtral
Tuto bude záhodno upozorniti na dva
zjevy. Všem nám jest s dostatek známo, jaké
výstřední a přehnané zprávy o událostech
pražských se šíří pomocí německých novin
zdejších a vídeňských a to vše se bere v cizině
za bernou minci — a my marně se rozhlížíme,
že by tiskové orgány vládní se pokoušely —
uvésti zpravodajství to na pravou míru. A tak
čleme již dnes na př. v berlínských listech
výzvu, aby němečtí básníci obohatili bohatýr-
skou literaturu německou — zpěvem o hrdin-
nosti pražských kulérových studujících !
Z Pešti pak, kde jinak nejeví se k nám
Čechům mnoho dobré vůle, ozývají se fantasie,
jako by národ náš již již ovládal celou tuto
polovinu soustátí! Pouze ojedinělé hlasy zdají
se rozeznávati pravý stav věcí a dokládají
že »někdy bývá nejvydatnějším prostředkem
nevšímati si provokací a tím zmařiti úmysly
těch, kdež skutečně vyšli, aby provokovali
vba e
Čecho
Pešť
13
article
Klidná nevšímavost jest v takových případec
správnou methodou, jest způsob, jak odpůrce
překonati. Nezadá se příliš vlastní vážnosti.
když se odpůrce a jeho vystupování — ne
přeceňuje.
Přesvědčili jsme se také z posavadních
zkušeností pražských, že to, co nyní Prahu
rozčilovalo není největším naším bolákem; že
osten spočívá jinde a výše a že tam nutno
hledati a zjednati si nápravu. Vrchní správa
v království našem musí býti uspořádána tak
aby vycítila a viděla to, co dávno postihla
všecka česká veřejnost. Až se tam zjedná ná
prava, »padne s věvodou i jeho plášť!«
Právě pak vzhledem k peštským hlasům
neškodí připomenouti, jak se vypořádali s men-
šinou německou, mnohem významnější a čet-
nější zdejší prazské. A i zdejším Němcům by
prospělo, kdyby učinili srovnání na př. jen
v oboru školství, divadel a ostatních osvěto
vých prostředků mezi českou Prahou a madar
skou Budapeští!
Není pochybnosti, že prostředky akce
německé jak na sněmu království českého
tak na ulicích pražských jsou pomůcky
jimiž se zasahuje do utváření příští vnitřn
situace. A ne snad jen této, vždyť stejně
rozpačité poměry vyskytůjí se i ve věcech
zabraničných. Krokem na jih otřeseno byl
i těžisko státu a za našich dob, kdy násled-
kem kroku toho se na všech stranách mluv
o žádoucích kompensacích, měl by se oká
zalý postup agitace německé považovat
pouze za náhodný a nepromyšlený?
Němec
Praha
Budapešť
14
article
Nechceme tuto následovati časopisy za
hraničné, zejména anglické, jejichž výklady
v tomto směru jsou až příliš poučné
Když však takto kolkolem sebe pozoru
jeme, jaké nedohledné otázky vznikají na
všech stranách, jak vypočítavě a opatrně s
vedou činitelé, kteří mají v rukou svých
chod a směr událostí se rodicích, tu měli
bychom jedině my Čechové zpozdile nabihat
na nástrahy na nás tak průhledně chystané
Veterán náš politický, p. Karel Adamek,
uveřejňuje v »Časopise Českého Musea« své
paměti z Uher a tam uvádí i toto místo
z rozmluv svých s Bélou Grünwaldem o pádu
Slovenské Matice a gymnasií slovenských
Tuto věc, pravil Grünwald, velice nám usnad-
nili Slováci. Nástrahám a pastím, kteréž
jsme na ně nalíčili, nevyhýbali se.
takže jsme ihned mohli tato ohniska jejich
podvrátiti.
Neníliž nyní na čase, opatřiti se, aby
někdy některý předák německý nemohl říci
o nás něco podobného, ať již právem aneh
neprávem?
Tyto dny zavítá do Rakouska na ná-
vštěvu panovník sousední říše, před níž
právě naši krajané druhého jazyka rádis
hrají na bolestiny. Neusnadňujme jím nijal
a ničím takovou pósu!
Čecho
Adamek
Grünwald
Slovák
Neníliž
Uhry
Grünwald
Rakousko
Český muzeum
Matica
15
title
Za čest a klid slovanské Prahy
a našich menšin!
Praha
16
article
ty a docíliti takto utišení rozru-
šených myslí všeho pražské ho
obyvatelstva.
Do velikých rezpaků uveden
byl ministr, když žádán depulací, aby
uvedl jen jediného poslance neb
německého profesora, který by byl za
osudných události pražských konejšivě působil
na německé studenty, neméně i dalším dota-
zem, zdaž jen jediný případ jes
znám, kde by státní moc se stejným důrazem
se byla ujala českých studujících nebo čle-
nů spolků českých, oprávněný ch
nositi odznaky nebo kroj kdeko-
liv v mezích platných předpisů, když tito je
nesili ve městech smíšených, jako v Liberci,
Trutnově nebo Brně.
Z odpovědi ministra, že s druho
strany záležitost zeela jinak lí-
čena byla, seznala deputace; že bar. Bie-
nerth jest do té míry jednostranně in
formován, že nerozeznává ani roz
dil mezi zákazem nošení barev vu
bec a mezí provokativním bumle m.
tak, jak jest praktikován za podpory německých
poslanců německou studující mládeží v Praz
a deputace byla nucona celý způsob prováděn
bemlu dopodrobna ministrovi vyličiti.
Liberec
Trutnov
Brno
17
article
V rozhodnutí konečném prohlásil však mi
nistr záležitosit tuto za vysoce pol
tickou a vyhradil ji nejblíže příští ministe
ské radě, slíbiv současně přísné vyšetření udá
losti, čelících proti našim menšinám a slibil jim
stejnou právní ochranu, při čemž vyslovil se
přímo pro postátnění všech kommunálních poli-
cil. Delogace česká po odpovědi této, k ter o
se spokojiti nemohla, způsobem nej
důraznějším oznámila mimistro-
vi, že v případě polovičatých, jedno-
stranných opatření, přímo proti národu
našemu čelících, činí za všechny následky, ja-
kož i možné krveprolití a další boje, které z
slebosti vlády vzejíti mohou, zodpovědnu jedině
vládu a na jeji hlavu padnouti musí nedozírn
následky takového jednáni.
Doputaco zdrží se ve Vídni do zejtřka, aby
vyčkala přijezdu bar. Bepka, jímž bud
zejtra dopoledne přijata,
Češti členové delegace u bar.
Vídeň
18
article
Beeka.
Z Pešli, 30. října. Odp ledne konaly se
u ministerského předsedy bar. Becka opětné
porady s českými a německými delegáty, kteli
jsou poslanci sněmu království českého. Porady
ty věnovány byly výteaditě situaci v královstn
českém. Pak měl bar. Beck rozmluvu s posl.
Wolfem. Čeští delegáti a poslanci: dvor. r.
dr. Čelakovský, Staněk, Zá zvo rika
a Klofáč odebrali se společně k baronu
Beckovi a prohlásili mu, že se připoju j
ůplně k akci deputace, vyslan
Národní radou do Vídně k vlá dě
a že nalehají co nejdůtklivěji n
vydatnou ochranu českých men-
šin v království českém a zákaz
bumlu v Praze. Bar. Beck odvětil
že učiní všechna potřebná opa-
tření, by nebyl v království če-
ském a zejména v Praze pokoj
pořádek dále rušen.
ných nepokojů. Proto žádáme bezpod
mínečně zákaz svrehu zmíněný, poněvadž
pokládáme za povinnost všech, kdož jsou zod-
povědni za veřejné pořádek, aby odstranili ihne
a rázem tento kvas veřejné rozbáranosti. Podle
zákona jest naší povinností, abychom zájmy nám
svěřené proti veškerému poškozování jejich
tedy i hospodářskému bránili, ať příčina škody
je jakákoli. Užíváme tohoto svého práva, které
za daných okolností je nám přísnou povin-
ností, obracíme se k V. Exc. s tímto prote-
stem a naléhavou žádostí, abyste ráčil naříditi
okamžité vydáni zákazu, od ná
žádaného. Hospodářské škody, které členové
naší české i německé národnosti již
utrpěli, jsou tak dalekosáhlé, do statisíců jdoucí,
že je příkazem nejvyšší spraved-
nosti, aby napjaté poměry k větší ještě škodě
zájmů pražského obchodu nebyly více rozdrá-
žděny. Činíce svoji povinnost upozorňováním
prosbami, odmitáme veškeru zodpovědnost za t
co bude následkem, budou li prosby naše osly
šeny.
Představenstvo Nového obchodního
gremia král. hlav. města Praby.
sšlen
Beck
Wolf
doktor
Čelakovský
Staněk
Zá
Klofáč
Pejít
Vídeň
Praha
Praba
19
article
Jsou-li bumly dle spolkového zákona ne-
dotknutelny? Měli jsme příležitost nahlédnout
do stanov různých spolků německého student
stva v Praze, na př. »Allemanie«, »Egerländru«,
»Márkomanie« a jiných. Účely spolků těch jsou
vytknuty na př. u »Allemanie«: tělesná, du
ševní výchova členstva; u »Markomanie« : páče
a povznesenosti družnosti a prostocitnosti člen
stva; dále pak prostředky k dosažení účelů
těch: u »Allemanie« večírky t. zv. Knajpabendy
a jinaké schůzky vědecké a družné; u »Marko-
manie« semestrální valné schůze, týdenní schůzky
»knajpy« a výlety atd., ale o »bumlech
není ve slanovách ani nejmenší
zmínky. Jsou sice také barvy toho kterého
spolku ve stanovách vytknuty, na př. »Allemaniee
barva černo zlato-modrá; »D' Eghalanda Ari-
barva zeleno střibro-purpurová na červeném poli
u »Markomanie« fialově bělo-zlatá; »Saxobavarie
bílo-červeno-zelená; leč připomenouti sluší, že
o stanovách spolků byl vydán v povolo va-
cím dekretu pokud se týče »nosení barev«
od místodržitelství tento příkaz, doslovně
znějící;
»Spolek není, jak se samo
sebu rozumí, sproštěn povinnosti,
aby pokud se týče veřejného uží-
vání spolkových odznaků, se podro-
boval nařízením (Anordaungen)
jež politieký úřad jako úřad
bezpečnosti vydá v zájmu veřej-
ného klidu a pořádku a jež by
uznal za vhodná v tom kterém
případě daném«.
Nařízení toto jest jasné a nepřipoušií vý
kladů, které byly vládními zástupci deputacím
dávány. Z nařizení toho plyne jasně, že noseni
barev a odznaků jest úplně v moci
politiekého úřadu, jako úřadu bez
pečnos ti.
Egerländr
Praha
D ' Eghalanda Ari
20
article
V drobném presejtt
ranní čislo o sobě . . . za 8 t
odpoledni . . . . . . . za 2 b
Ve Hlislkách na vonkovši
ranní číslo. . . . . . . . 10h
o2pele dal
. . . . . . s k
Inser al
plati se kotově rapřee
Předplacení a lassrty přijímá sdminl-
strace v hlarianské ulici č. z.
Tam nacháaají se těž rtdakne
Uakirna a ezpedice , Národnich Lelatu“
Bekopisy se nsvrapsji
Národnich Lela
Bekopisa
21
article
volení závislým na tomto souhlasu vlastníkově. Po
litický úřad může schůzi sice povoliti, ale maj tel
místnosti neb ulice může si ji zakázati.
Kandidát poslanectví v době vypsaných všeobec-
ných voleb nepotřebuje vůbec povolení politického
úřadu ke konání schůze voličské, ale potřebuje
svolení majitele místnosti, kde schůzi
konati zamýšlí. Kdo v Praze chce pořádati schůze
na veřejném náměstí neb ulici, žádá vždy městskou
radu o povolení a když bývá toto odepřeno, schůze
se nekonají. Ke každému obmezení ulice postavením
skříně, stolků atd. potřebí zvláštního povolení městské
rady, poněvadž jest to způsob užívání zvtáštní,
od jiných odchylný. Nestačí tedy pro bumí
»Na příkopů« poubé povolení policejní; v každém
připadě musilo by býti výslovného sou hlasu pražské
městské rady jménem obce král. hlav. města Prahy,
jako vlastnice ulice: »Na přik opě«. Či jest snad obee
pražská jako vlastnice ulie povinna trpěti buml
dáti si líbiti obmezování svého práva vlastnického
»Na přikopě«?
V. Když úřady mají právo z důvodů veřejného
blaha a bezpečnosti suspendovati působnost nejdůle-
žitějších zákonů, pro všechny vrstvy obyvatelstv
velevýznamných, není pochyby, že mají právo zaká-
zati buršácký buml z důvodů veřejného blaha a ve-
řejné bezpečnosti.
Praha
22
article
Praktický práv ní k.
23
article
Z městské rady v Nuslích. Jest prokázáne
také všeobecným přesvědčením, že veškeré
výtržnosti, jež v poslední době v Praze se opa-
kovaly, byly způsobeny jen soustavný m
provokacemi a klackovitým vystu-
pováním německých studentů-bur-
šáků pod záštitou jich aranžerůa
tisku německého. Drzé tyto provokace
a bohopusté řádění těchto chasníků ve středu
českého obyvatelstva jsou možny jedině proto,
že ti, již držení klidu a pořádku mají za po-
vinnost, nejen že to nečiní, nýbrž že je v tom
podporují a je chrání. Sdílíme plně názor, že
provokace ty za takovýchto mimořádných okol-
nosti se konají s promyšlený m plánem
a že za nimi stojí odvěcí naši nepřátelé. Jest
proto nezbytno, abychom byli všichni trvale na
stráži. Městská rada v Nuslích připojujíc se
ku projevům královského hlav, města Prahy,
žádá veškeré činitele, již v čele našeho národa
stojí, aby se vším důrazem učinili veškerá opa-
tření na zamezení jakákoliv další provokaee
českého obyvatelstva Prahy a všech podněta
ku provokacím těm. Zároveň se ohražuje měst-
ská rada proti každému úmyslu uvrhnouti jaké-
koliv mimořádné opatření na město Nusle, jehož
obyvatelstvo jest úplně klidné a v němž pra-
žádných výtržnosti nebylo a nenl.
Nusle
Praha
24
article
Ústřední sbor »Svazu českoslovan-
ského studentstva
usnesl se ve schůzi dne 30. října 1908 na
tomto prohlášení:
Vzhledem ku posledním událostem v Praze,
při nichž německé studentstvo zřejmě dalo s
zneužíti k neomluvitelnému přisluhování něme-
ekému štváčskému nacionalismu a vzhledem
k faktu, že neozval se ani jediný hlas protestu
ze řad t. zv. německého studentstva pokroko-
vého, ani z úst jediného »pokrokového« něme-
ckého profesora, prohlašuje studentstvo, soustře-
déné ve Svazu Č St, že pražské německé
studentstvo za pokrokové považo v at
nemůže a za těchto okolností veške-
rou součinnost s ním za vyloučenou
pokládá.
Praha
svaz českoslovan
svaz Č St
25
article
Z Vídně, 30. října.
Deputace poslanců všech český ch
stran, vyslaná „Národní radou“, sešia
se dnes o 10. hodině v parlamentě, kdež konána
předběžná porada, jíž se zúčastnili poslanci dr-
dr. Fořt, Anýž, Špaček, Kratochvíl
dr Jeřábek a za město Prahu náměstek Ji
rousek; poslanec Buříval se nedostavil.
Z parlamentu se odebrala deputace k ministre
krajanu Práškovi, kamž se dostavil také mí
nistr obchodu dr. Fiedler. Po vylíčení ne
utěšené politické situace jak v Praze, tak ve
Vídni a po informacích, které oba ministři de
putaci podali, vyžádala si deputace slyšení u mi
nistra vnitra bar. Bienertha, přibravši s se
bou zástupce české menšiny liberecké dra. HIli
n áka.
doktor
Fořt
Anýž
špaček
Kratochvíl
Jeřábek
Buříval
Prášek
Fiedler
Bienerth
Vídeň
Praha
národní rada
26
article
Deputace byla u ministra vnitra přes celou
hodinu a hlavními mluvčími drem. Fořtem
Anýžem a drem. Jeřábkem vylíčila r oz-
hořčení clelého českého národ
nad posledními událostmi v Praze
kterě vyvolány zůmyslnou provokací Němců
poukázala na pravou podstatu töchto událost
které nejsou ničím jiným, leč zavlečenin
německé obstrukce ze sněmu krá-
lovstvíčeského naulici, při čemž ku-
lérové čapky nejsou jiným, nežli zjev-
ným symbolem provokativního ch -
vání ve službách myšlenky všeněmecké, její
mužto vetu se má podrobiti veške-
rá vnitrorakouská politika státní
Současně poukázala deputace na neslý
chanou anarchii a nemohoucnos
státní ve smišeném území králov
ství českého, kde české menšiny pone-
chány německému řádění úplně na pospas. P
příležitosti této poukázáno na tendeně
nost zpráv žurnalistických v ně
meckých novinách, kterým z průhlea-
ných příčin záleží na tom, aby nejen Ví
deň, nýbrž celá Evropa byly uveden
v omyl o pravé podstatě a tendenci těchto udá
lestí, Němci za příliš průhledným cílem vypro-
vokovaných.
Ministr důrazně byl upozor
něn na to, jak tendenčně a Čechům
nepřátelsky vypracovány i sa my
zprávy úřadní, což příklady a porovnává
ním zpráv úřadních se skutečnými událostm
náležitě bylo doloženo.
Vresumé celého souboru těchto stížnost
deputace žádala nejenergičtější opatřeni,
energické zakročení vlády a zákaz bumlu, k te-
rý jest jedině s to, vrátiti Praz
klid a průmyslu a obchodu aspon
poněkud nahraditi nesčetné ztrá
Anýž
Jeřábek
Němec
Čecho
Praha
Evropa
27
article
Ve včerejší schůzi městské rady pražské
podal p. starosta dr. K. Groš zprávu o kro
cích, které se strany presidia byly v minu-
lých dnech učiněny za účelem zjednání pravidel-
ných poměrů v Praze, najmě o telegrafické
stižnosti klubům poslaneckým, telegrafických za-
kročeních u ministerstva, jakož i o společnýci
krocích s poslanci, Národní radou a menšini
vými pracovníky na ochranu ohrotených' menšin
českých. Vzhledem ke zprávě, že n
nedělí jest přichystán průvod ne
meckého studentstva v nebývalých
rozměrech za velkého účastenstv
z ciziny a vedení všech německých poslaneů,
usneseno zakročiti telegraficky u mi-
nisterského předsedy, ministra vnitra
a obou českých ministrův, aby tento
průvod byl zakázán v zájmu praž-
ského, nyní již téměř uklidněného
obyvatelstva.
Protest Nového obchodního gremia
pražského proti chystanému neděl-
nímu bamlu.
doktor
K Groš
Praha
národní rada
28
article
Nové obchodní gremium král
hlav. města Prahy zaslalo místodržitel
lento projev: Dle zpráv, do veřejnosti proni
klých, hodlají němečti posluchačí vysokoškolšt
v neděli dne 1. listopadu t. r. uspořádati v Praze
demonstrativní průvod za velkého účastenstv
studujících z universit říšsko-německých a něme-
ckých universit rakouských a tím opětn
svévolným způsobem porušiti tu
trochu míru a klidu, který zdá s
již v Praze zavládati. Proti léto svévol
co nejdůrazněji protestujeme u V. Exe.
a upozorňujeme, že těžkou zodpovědnost by n
sebe uvalili orgánové, V. Exc. podřízení, kdyby
rázným a jedině možným krokem: toliž záka-
zem demonstrativního vystu po-
vání německých kulérových stu
dentů na ulielch pražských a vů-
bec zákazem nošení barevnýl ch
jejich odznaků — nezabránili podnětu
který mohl by vésti k nejzávažnějším a velm
neblahým událostem. Protestujeme proli tvrzení
že systemalické dráždění většiny obyvatelstva
pražského německými kulérovými studenty bylo
by nějakým právem, starobylou opráv-
něností jejich. Právní řád ne zne
oprávněností, jež byly by podobn
nedotknutelny, jejichž osvědčo
vání smělo by býti příčinou veře
V Ex
Praha
29
article
Smí-li býti buml pořádán beze svo-
lení neb proti váli pražské městské
rady?
Nesmí! Ke každému pořádání bumlu potřebí jes
výslovného souhlasu pražské městské rady. Právni-
cky jest nesporno, že obec pražská jest v la stnie
ulic pražských, že ulice tyto, tedy i ulice »na
Přikopě« jest veřejným sťatkem, jehož uží-
vání přísluší každému jednotlivci způsob em
stejný m.
Účel a stejné právo každého jsou tedy
měřítkem obecného užívání veřejného statku, z ulie
tedy pravidelná a obyčejná chůze a obyčejná
jízda.
Ke zvláštnímu způsobu užívání, odchylnému
od usus publicus, potřebí jest nabýti zvláštnlho.
soukromého důvodu právního — v tomlo připadě
výslovného zvláštního svolení pražské měslské rady
— poněvadž buml, jak německými studenly jest pro-
vozován, jest pokládati za zvláštní, neoby
čejný způsob užívání ulice, za průvo
hromadný, kterým ostalní občané o
stejného užívání se vylučují, nesmí tedy
buml býti prováděn bez výslovného souhlasu měst-
ské rady král. hlav. města Prahy, neboť obec jes
vlastnicí ulice a každý buml bez souhlasu neb povo-
lení městské rady konaný jest neoprávněným a své-
mocným zasahováním ve vlastuické právo obce
pražské a nemusí býti trpěno Naopak vyslovuji
přesvědčení, že jest povinností městske
rady, aby rázně zakročila k ubájen
vlastnického práva obce pražské
ulici sna Přikopě« a aby z moci svého práva
vlastnického bumi přímo zakázala a c. k. policejní
ředitelství o lomto svém zákazu zpravila, jakož i aby
všemi zákonnými cestami a prostředky svého vlast
nického prává proti svémocnému osobování si ně
jakých práv, jako služebnosti atd. se strany něme
cvého buršáctva bájila.
Praha
pražský ulice
30
article
Tohoto zakročení polřebí nyní tím více, ž
spolky buršácké osobují si teprve teď práv o n
bumi.
Dokladem toho, že obec pražská jest vlastnic
ulic pražských, jsou ustanovení § 287. obec. zák
obč. § 79. pražského statutu obecního, práv měst-
ských lit. 1) XXXVII. a nábted hájený prof. Randou
v: Právu vlustnickém § 3., prof. Pražákem v »Ra
kouském právu ústavním I.« a Fáčkem ve spise
»Sporné otázky o užívání ulice« atd.
II. Dle zákona o právu shromažďovacím poklá-
dati jest buml tak, jak německými studenty jes
provozován »na Příkopě«, za shromáždění
průvod na veřejném místě, k němuž mimo
souhlas městské rady také zvlášlního povolení úřadu
policejního potřebí jest a v něm potřebi udati účel
a místo a čas i obmyšlenou cestu.
III. Jen tenkrále pořádání bumlu bylo by vyňato
z ustanovení shromažďovacího zákona, kdyby bumí
ten ve smyslu § 5. shromažďovacího zák. pokládán
býti mohl neb byl za veřejnou kratoch víl
neb veřejnou radovánku (öffentliche Be-
lusligungen).
IV. Pouhé povolení c. k. policejního ředitelslv
ke konání bumlu nemůže samo slačiti a musí při-
stoupiti souhlas městské rady, jako nemůže pouhe
policejní povolení ke konání nějaké schůze
v určilé místnosti neb ulici sláti se
bez souhlasu majitele těto místnosti ne
ulice. Politický úřad má uděliti povolení po vyká
zaném souhlasu vlastníkově neb aspoň učiniti po-
profesor
Randa
Pražák
Fáček
občanský
öffentliche Be
31
article
Každodenní buml na Příkopě
opakoval se i včera a zůčastnilo se ho. 120
buršáků Promenovali od paláce Živnostenské
banky až k Nekázance. Chodník byl opět vrou-
ben četnými policisty a četníky. Celá setnina
četníků měla zálohu v ulici Nekázance Na pro-
tějším, staroměstském chodníku, procházelos
velmi četné obecenstvo české. Obchodníci n
Příkopě nařikají, že zájmy jejich jsou stále ne-
výslovně poškozovány, neboť za každodenního
návalu na ulici žádný zákazník netroufá si na
kupovati. O 111g hod. buml byl skončen a po
12. hod. odvoláno četnictvo. Na Příkopě zů-
stalo 20 hlidek po 5 mužích.
Čstnictvem střeženy jsou veškeré německé
veřejné budovy v Praze a předměstích.
Podle usnesení Národní rady odebrala s
deputace, sestávající z pp. rektora české univer-
sity prof. dra. Heyrovského, dra. Škardy, dra.
Kaftana, dra. Baxy, prof. Velicha a Choce do
budovy trestního soudu, aby u dvor. rady
presidenta soudu dra. Woknuna i chefa stát.
zastupitelstva Morstadta intervenovala ve pro-
spěch zatčených osob a požádala o propuštěn
na svobodu téch, kteří mají stálé bydliště a za-
městnání. Oba funkcionáři byli na inspekci
v pankrácké trestnici a proto deputaci přijal
rada p. Blattný, který odvětil, že nemůže nie
učinit, poněvadž veškerá nařízení vydává chet
stát. zastupitelství, dv. rada Morstadt. Deputace
poslanců odebrala se potom k vrchnímu stát.
zastupitelství.
doktor
Heyrovský
Kaftan
Baxa
profesor
Velich
Choc
Morstadt
Blattná
Nekázanka
Nekázanka Na protý
Praha
živnostenský banka
národní rada
32
article
Cizí nepřijedou — jen domácí.
Z policejního ředitelstvi se sděluje: Na
nedělní buml nepřijedou buršáci z ciziny. Na
buml dostaviti se hodlají pouze buršáci z ně-
mecké university a techniky a pak »staří pá-
nové«.
Včera večer byl Přikop opět obecenstvem
přeplněn. Klid nebyl porušen, neboť v pod-
večerní hodiny ani jeden buršák na promenádě
se neukázal.
Známý nám doktor veškerých práv nám píše
Ve středu dne 28. t m. dopoledne inlervenoval jsem
jakožto advokátní koncipient u zemského soudua
obstarav pak jistou záležitost v Živnostenské bance,
vracel jsem se o 11. hod. po Příkopě do kanceláře.
Došel jsem až před německý dům, tam však již
chodník byl zcela vyplněn sraženými řadami »ni-
koliv korporativně« bumlujících buršáků, tak že
chůze v před byla nemožna. Poněvadž jsem spěchal
pojal jsem úmysl přejiti na druhou stranu Příkopu