Načítám náhled…
Chunky — 32 celkem
· entity: person 136, work 1, place 62, org 4
1
masthead
Strana 2.
2
masthead
SMÁRODNILISTY.
3
masthead
17. března 1900
4
masthead
Číslo 75.
5
article
loučeny, pokud možná, ze správního soudnictví
přikázány řádným soudům.
Posl. Verleauf odporuje pořádkovým trestůn
dle Bärnreitherova záměru a žádá veřejné soudnictví
Proto upouští od pořádkového trestu v 8 8. a sta-
noví tu přestupky. Uvažuje o následcích zákonaa
navrhuje konečně změnu § 8., aby místo : vězení
1—14 dní nebo 10—200 K vřadilo se: týden až
2 měsíce nebo 190—2000 K a v opětných případech
jen vězení. (Pochvala mezi sociálními demokraty.)
Ministr spravedlnosti bar. Spens Booden vy-
slovuje povděk vlády, že se konečně o předloze té
jedná a připouští, že by bývalo dobře, kdyby zákon
ten býval již platil před událostmi poslední doby
Vláda vynasnažovala se o taký zákon již od r. 1894
Ministr souhlasí s ustanoveními předlohy, pokud za-
sabují de jeho sboru a jest ochoten zástupovati je
v dalším průběhiu jednání. (Pochivala.
Po referentově doslovu přijat § 8. beze změny
i s oslatními články a konečně beze změny čelý zá
kon také ve třetím čtení.
Dalším předmětem denního pořádku jest zpráva
živnostenského výboru
o změně a doplnění §§ 59. a 60. živn
řádu,abochovčv i
ee
Referent posl. Weisskirchner vytkl věe
o niž se jedná. Přijetím předlohy má se vyhovět
přáním, vysloveným na živnostenských sjezdech
se štrany živnostníků. Je povděčen předloze o po-
domním obchodu i ministrovu slibu o brzkém před-
ložení obšírné živnostenské novelly. ozdi
V povšechném rokování ujal se slova poslanee
Křesewetter, vyličuje nedostatky živnostenského
zákona, jenžbohatým prospívá a chudým škodí.
Posl
Bärnreitherův
Ministr
Weisskirchner
6
article
Odporuje referentovým výkladům, za prudkýcli pro-
testů křesťanských sociálů. V takých věcech mají
hlávní slovo konsumenti. Sociální demokraté přeji
řemeslnictvu a živnostnictvu (Odpor mezi křesťan-
skými sociály), avšak sociálh? Jerokraté nepřejísi
rozhodně, aby konstmenti byli vydáni na milost
nemilost malým živnostníkům. On a jeho strana bu-
dou hlasovati proli předloze.4T : ov
Poslanec Schücker je také pro ochranu kon-
sumentů, ale nesmí se zapomínali na zlé výstřelky
jako jsou na př. obchodní cestující. Schvaluje před-
lohu, pokud se má jim učihiti přítrž. Má arci také
své nedostatký a vady. Vyličuje nesnáze malokupce
a živnostníka na venkově a schvaluje podporování
středního stavu. Dále poukazujé na různé stinn
stránky předlohy pro různé stavy a kárá tuze přísná
trestní ustanovení. Bude hlasovati pro zevrubné ro-
kování jen proto, že předloha v celku vyhovuje přá-
ním malých živnostníků. (Poch. e
Místopředseda Prade odpovídá k Schönere-
rovu dotazu, že nelze dolazovati se místopředsedů
pomíjeti předsedu, a proto nemůže odpověděti na
podstatu dotazu. (Hlučné výkřiky mezi Schönere-
rovci.
Pilný návrh Buegrův opoužiti piřebytku
společných sirotčích pokaden přikazuje
se k navrhovatelovu návrhu fihančnímu výboru.
Post. dr. Dvořák: Na základě jednohlasného
usnesení zdravotního výboru, dovoluji sic jako jeho
předseda učjniti návrhe Sněmovná račiží se usnésti
aby návrh posl. Schöpfera a Rosera v příčině před-
loby zákona k zámezení opilství, pro velké přetížení
byl přikázán výboru zdravotnímu.
Schücker
Poch
Schöner
Buegrův
doktor
Dvořák
Schöpfer
Roser
7
article
Tento návrh se přijímá, anle a e e
Posl. Kniser vrací se k resolucí, již předsed
nedal přečístí. Předsedova odpověď ho neuspokojila
nemá práva mařiti dolazy ani se nesmí říditi kon
fiskací. Táže se předsedy, jak'takové jednání srov-
nává se s jeho důstejenstvíma
Předseda dr. Fuchs odpovídá zase, že na do
laze nebylo dostalek podpisů. (Odpor mezi Schöne-
rerovci.) Jeden z odstoupivších podpisovatelů vyjádři
se, že ani neví, co dolaz obsabujé. (Hluk a usta-
vičný křik ze strany Schönererovců.)
Posl. Wolf nepřestává opakovati, že si to ne-
endoč
nechá líbiti.
Posl. Daszyňski přidružuje se ku Kaiserov
protestu a plá se předsedy, myslí li skutečně, že ne-
zmí se čísti, co státní zástupce zabavil? Nejedná se
prý pouze o věc posl Schönerera a spol, ale o svo-
bodu slova v této sněmovně. (Souhlasy v levo.)
Předseda dr. Fuchs neřekl prý, že sněmovna
musí dbátí na to, co státní zástupce zabavil. Je-li
některý článek závadným, jest oprávněn a povinen
nedopustit, aby byl čten. (Hlučné výkřiky mezi Schö
nereravei.)
Posl. Wolf delší řečí protestoval, aby konfiska ční
praxe státního zástupce, již ostře kritisoval, hrála ve
sněmovně nějakou úlohu. (Velký hluk.) Předseda ne-
smí míti dotazy usebe, pokud se mu zlíbí. Popírá
též oprávněnost k odvolání podpisu. Nejedná se o věe
strany, ale o životní zájem celé sněmovny. Navrhuji
debatu o předsedově odpovědi a jmenovité hlasování
o tomto svém návrhu.
doktor
Fuchs
Schön
Schönererovec
Posl
Wolf
e e Posl
8
article
Předseda dává hlasovati, mádli býti hlasováno
dle jmen
Pronávrh zvedli se pouze Schönererovci a sociáln
demokraté.
Také návrh na zahájení debaty o předsedově od
povědí propadl. Hluk mezi Schönererovci. Poslanee
Wolf spilá a láteří. )
Poslanec Titrk protestoval proli volbě do
delegace Je prý nezákonná, neboť výrovnání je ne-
zákonné. Navrhuje, aby se předmět ten odvola
s denního pořádku a pokračování duešního přeložilo
se na řad příští schůze.
Navrh ten propadl a schůze skončena o 4 hiod
15 min. odpol.; příšti bude dnes v 6 hod. večer a pro-
vedou se volby do delegace.
Pronávrh
Schönererovec
Poslanee Wolf
Titrk
9
article
Mezi došlými spisy byly dotazy po-
slanců Březnovského a sp. po diffevenční hře
na burse: — Vrátného a spol. poljednání četník
na dělnické schůzi'v Bukově 11: tm. —. Schr a m-
mela a spol. po manipulacích s provisním a pen-
sijním fondem železničním; — Šíleněho a spol.
po postupu soudních kancelistů za olficiály; — dra.
Dvořáka a spol. ve věcech nouze; — J. Stei-
nera a spol. po volbě do okresní nemocenské po-
kladny na Smíchově; — Šrá mka a spol. po
úlevách v technickém dozoru, finančních orgán
v cukrovarech a po vydávání důvodů v nálezech
nejvyššího soudu také v mimoněmeckých řečech; —
Slámy a spol. po německých přípisech českému
obyvatelstvu; — Schwarze a spol. v záležitosti
pensí vdov po státních úřadnících; Hofera a spol.
po jmenování českého okr soudu v Nýrsku.
Večerní schůze.
Cislajtánská polovina říše ustanovila dnes
svých 60 členů do delegaci na r. 1901. Panská
sněmovna 20, poslanecká 40. V oné rozvrhuje
se jeji podíl dle obvyklěho klíče mezi 3. sku
piny. Všichni delegáti z pairů volí se jedním
aktem, v poslanecké sněmovně dle královstrí
a zemí.
Předseda zahájil schůzi v 6 hod. 30 min. več
Posl. Wolf stěžoval si, že propadl jeho návr
na připojení jeho petice k stenografickému protokolu
ač jindy se tak děje, a tázal se předsedy, nedal li
by o tom hlasovati ještě jednou.
Předseda odpověděl, že to není možno.
Posl. Wolf: To je ňáká popuzenost proti ra
uikálůmi
Přechází se k volbě 40 členů do dele
gace.
Nejprvé volí se delegáti z Čech a zvoléni jsou
Baernreither, dr. Grégr, Kaftan, Pacák, Parish
Pergelt, Peschka, Prade, Sláma, Sulc; náhradníky
Udržal a Knoll.
Dvořák
J Stei
Sláma
Schwarz
Hofer
Posl
Wolf
Baernreither
doktor
Grégr
Kaftan
Pacák
Parish
Pergelt
Peschek
Prade
Udržal
Knoll
Bukov
Smíchov
Nýrsko
Čechy
10
article
Za Moravu: Baltazzi, dr. Stránský, Zim
mer a dr. Záček; náhradníky Primavesí a Vy
nree
chodil. fzechevcožene doleši hee
Za Slezsko Demel a náhradníkem Heeger.
Za Dalmacii Bulat, za náhradníka Borčič.
Za Halič. D. Abrahamowicz, Dzieduszyck
Jaworski, Kozlowski, Popowski, Vachňanin a Weigel
náhradníky šl. Gniewosz a Roszkowski.
Za Dolní Rakousy: Eltz, Gessmann, Polz
Bofer; nábradníkem Mayer.
Za Horní Rakousy: Wenger, Baumgartnen
náhradníkem Doblhofer.
Za Selnohrady: Keil; náhradníkem Tusel.
Za Štyrsko: Mozdorler, Stürgkh; náhradníken
Pommer.
Za Korutany: Lemisch; náhradníkem Hlinter
huber
Za Krajinu: Vencajz; náhradníkem Krek.
Za Bukovinu: Popovicing náhradníkem Strau
Za Tyrolsko: Bazzanella a Dipauli, náhrad
níkem Kapfere
Za Vorarlberg: Fink, náhradníkem Löser.
Za Istrii: Gambini, nábradníkem Rizzi.
Za Gorici a Gradišku: Lenassi, náhrad
níkem Verzegnassi.
Za Terst: Mauroner, náhradníkem d'Angeli.
Příští schůze bude zejtra o 11. hodině dopo
lední. Na denním pořádku je: 1. další rokován
o živnostenském zákoně; 2. zpráva berního výboru
o činžovní dani terstské; 3. zpráva výboru pro vý
pomoc v nouzi; 4. ústní zprávy právního výboru
stran osvobození 30mill. půjčky vídeňské ode kolků
a poplatků; 5. zpráva zeměděíského výboru or ná-
vrhu na vydání zákona o margarinu; 6. předloba
o inženýrském titulu, ee
Posl. dr. Lueg eronavrbovat změnu denníhio po-
řádku v tén rozum, aby změna živnostenského řádu
přišla na řadu po odst. 2 3 a4., čemuž předseda
vyhověl a ukončil schůzi v 8 hod. 15. min. več.
vne
doktor
Stránský
Záček
Demel
Heeger
D Abrahamowicz
Dzieduszyck Jaworský
Kozlowski
Popowski
Vachňanin
Weigel
Polz Bofer
Mayer
Wenger
Baumgartnen
Doblhofer
Keil
Tusel
Pommer
Krek
Fink
Löser
Rizzi
Angeli
Posl
Lueg
Morava
Dalmacie
Halič
Dolní Rakousy
Horní Rakousy
Gorica
Terst
SF
Stürgkh
stran osvobozený 30 mill
11
article
Posl. Iolanský a soudr. podali ve čtvrtek na
ministr-presidenta jako ministra vnitra tento do taz
Volby delegátů do rady zemědělské pro královslv
české — český odbor něbyly za politický obvo
česko-budějovický posudvykonány, a čkoliv se již
v měsíci únoru t. r. rada zemědělšká ustavila.
Příčina nevykonaných voleb spočívá ve stran-
nictví, protože c. k. místodržitelství chce za každ ýeh
okolností dopomoci hospodářskému spolku v Hluboke
k volebnímu právu, a to tím, že hledí volbu na tak
dlouho zdržeti, až tento spolek se jednoroční existeneh
rs1oono
vykážě.
Vzhledem k tomu táží se podepsaní:
Jest Vaše Excellience ochotna, celou
záležitost ihned dáti vvšetřiti a do-
týčné úřady přimětí ktomu, by z áko
nitě jednaly a volby ihned výpsaly
Posl. dr. Dvořák a soudr. podali ve člvrtel
na ministr presidenta jako ministra vnitra tento
dolaz:
Posl
doktor
Dvořák
12
article
Dne 15. prosince 1899 odevzdal jsem ve sně-
movně poslanecké pelici obcí Dobré, Nový Hrádel
a j. v. (polit. okresu Nové Město n. M.), v nichž žá-
dáno bylo za odpis daně pozemkové a příslušných
přirážek za r. 1899. Ač petice lato byla sněmovnou
c. k. vládě ku příznivému vyřízení doporučena, ne-
bylo dosud po 3 měsících politickými úřady v zále
žitosti této potřebné šetření konáno, ani dostalo se
nám jakéhokoliv vyřízení
Z té příčiný činí nížepsnnío vzhlědem k obyva-
telstvu nouzí ohroženému dotaz na pana ministr
vnitra
Jest Vaše Ezcellence ochotna dá
uryclleným způsobem vyšetříti po
hromy, jimiž obyvatelstvo obel Dob re
N. Hrádek a celého okolí. Tonskiébe
roku bylo stiženoa výhověti žaďostem
na vládu v z ne se ný m
Posl. dr. Slána al soudro podali vel čtvrtek n
ministra zemské obrany tento d o ta z
Dne 23. května 1899 zatčen byl v Přemyšlu
vojín c. k. 18. pěšího pluku zemské obrany, bývalý
člen redakce polských listů, Igaacy Nbwak proto
poněvadž nalezeno u něho byloj čislo »Obrany Lidu
a on podezříván byl, že do tohoto, jakož i polských
časopisů psal některé článečky, což i kdyby. pravdou
bylo, je pouhým disciplinárním přestupkem. Po t ří-
měsíční vezbě vyšetřovací odsouzen byl Ign. Nowak
ku pětiměsí čnímu těžkému žaláři
I. Nowak žádal o revisi procesu, talo však povolena
nebyla.
zena
N Hrádek
Posl
doktor
Slat
Igny
Nowak
I Nowak
Nová město můj
Přemyšl
13
article
Podepsaní tážou se
Jest pravdá, že Ign. Nowak jen proto byl na
pět měsíců do žaláře odsouzen, že byl v podezření
že plše do novin dopisy? Klerého trestního skutku
ve smyslu zákona trestního byl Igu. Nowak vinným
uznán a z jakých důvodů byla revise trestního ř-
zení zamítnutar
Posl. dr. Sláma a soudr. podali ve schůz
čtvrleční na ministra zemské obrany tento dotaz
V Přemyšlu v Haliči byl 12. února 1898 pro-
puštěn z vyšetřovací vazby tamějšího vojenského
vězení c. k. účetní poddůstojník 18. pěšího pluku
zemské obrany, František Hruška, nyní redaktor
»Obrany Lidu« v Hořicích, který na anonymní udání
že psal proti občanstvu, židům a vojskus na rozkaz
polního zbrojmistra Galgotzya uvězněn byl: vy
šetřování však pro nedostatek důkazů proti němu
musilo býti zastaveno. Po zalčení jeho zabaveny
v obydlí jeho různé věci, překlady, rukopisy atd.
které jemu však ani po jeho propuštění z vazby
vyšetiovací ani. po vyžádaném propuštění z vojen
ského svazku, ač o ně několikráte žádal, vráceny
nebyly.
Peněvadž vé věcech těch uloženy jsou cenn
práce jak v ohledu ethnografickém tak i historickém
a literárním, táží se podepsaní, zda je Jeho
Excellence ministr zeměbrany ochote
nařídti, aby bezdůvodně zabavené
nezávadné věci tyto redaktoru Frant
Iruškovi opětvráceny byly.
Igny
Nowak
Ig
Posl
doktor
Sláma
Hruška
Galgotzya
Irušk
Přemyšl
Halič
Hořice
15
article
Posl. dr. Sláma a soudr, podali na ministr
spravedlnosti ve čtvrtek tento dotaz
Téměř každé číslo orgánu národního dělniciva
vycházející v Hořicích. »Obrany Lidu« je c. k. stát-
ním návladnictvím v líradci Králové zabavovánoa
beze všeho ohledu, zda zabavené místo náchází se
ve snadno oddělitelné přiloze, neho v listě titulním
dostává četnictvo stručný telegrafický rozkaz zabaviti
celý list.
Tak v čísle 4. závadnou shlelána byla, stat
v titalním listě na str. 2. ale kopfiskována i pří-
Toha; v čís. 6. zabavéna místa v titulním listě a
jedna přiloha, ale sebrán laké list cely
v č. 8. zabavena pak stať v příloze, ale sebren
opět i titulní list tím ovšení vydavatélstvo
jest proti zřejmému znění zákona citelně poškozo-
věno. Všechny pak konfiskace nesou na sobě právě
pro takovéto provádění prake konfiskační snahu po
umoření tohoto opposičního a vládě nepohodlného
listui proto táží se podepsaní: -
jest Jeho Excellence pan minist
olchoten naříditi, abybedlivá pozor-
nost při piroválděmí konfiskační pra xe
ci k. okkres. heijitmanisitví v Hradci Krá-
lové i tammnějšiímu c. k. státnímu n-
vladni ctví věnována byla tak, ab
úřady tytolibovolmě si vésti nemohly.
zvláště proto, ponělvadž již v lon i s tiíž
nosti na ně podány byly a
jest také Jeho Exceil. ochotna po
staraltá sle, aby za proti zákonné zaba
vené výtisky příloh a titudních listů
vydavatelstvu »Obrany Lidu« plné ná-
hrady ste dostalo ?
Posl
doktor
Sláma
Hořice
líradce Králové
Hradec
16
article
Panská sněmovna.
Z Vídně, 16. března. (C.-B.)
Předseda hr. Windis chgrätz zahájil schůz
ve 12.30 hodin s poledne.
Dumha navrhuje, aby se dala na denní pořádel
státní smlouva s Německem zedne 30. pro-
since 1899 o vzájemné ochraně děl literárních, uměle-
ckých a fotografických, což přijato.
Baron Niebauer réferoval o předloze, jíž se
měni ustanovení o rentové dani a navrhl, aby
se schválila tak, jak vyšla ze sněmovny poslanecké
Předloha přijímá se dle návrhu bez debaty ve
druhém a třetíme čtení..
Potom zvoleno 20 členů a 10 náhradníků do
delegace a sice členy Bacqnehem, Chumecký
Chotek, Czedik, Dumba, lantkrabě Edv. Fürstenberg
Górayski, Helfert. Khevenhüller, Korčian, Kottulinsky,
Moutecuccoli, Oppenheimer, Schöller, Schönburg, kn.
Tranttmansdorfí, hr. Max Trautimansdorfl. Vetter
Walterskirchen, Zaleski; náhradníky: Aichel-
bufg. Dobrženský. Hasslevanter, Lanckoroňski, Lob-
meyr, Lubomirski, Max Mauthner, hr. Meran, Milla-
nich, Zoll.
Potom schválena bez debaty uvedená s mlouv
s Německem (ref! Lama sch) a denní pořádel
byl vyřízen.
Předseda navrhl dále tajnou schů zi, a pro
tože hlasování o ni dle jednacího řádu musí se pro
vésti ve schůzi důvěrné, byla veřejná schůze oi
hodině odpol. přerušena.
V tajné schůzi rokovalo se o immunitní záleži
tosti — prý hr. Thurna-Valsassína, aby byl vydán
k soudnímu stihání.
Baron Niebauer
Chumecký Chotek
Czedik
Dumba
Edv
Fürstenberg Górayski
Helfert
Khevenhüller
Korčian
Kottulinsky
Moutecuccoli
Oppenheimer
Schöller
Schönburg
Tranttmansdorfí
Trautimansdorfl
Vetter Walterskirchen
Zaleski
Aichel
Mauthner
Zoll
Thurn
Valsassín
Vídeň
Německo
Merano
Mill
17
article
Politické zprávy domácí.
Z Vídně, 16. března. (Sehválen
zákon o rekrutech.) V říšském zákon
níku vydán na základě usnesení obou sněmoven
schválený zákon, jímž se na rok 1900 prodlu-
žuje platnost branného zákona z 1889 stra
kontingentu novobranců. Zákonem tím povoluje
se odvésti letos k vojsků a námořnietvu 59. 211
mužů, k zemské obraně 10.000 inužů, kromě
branců z Tyrolska a Vorariberku a kromě ná-
hradní zálohy. ooe
Z Krakova, 16 března (Proti Ruto
skému a Levickému.) Dle zprávy, za
slaněVNové Reřormě«, usnesla se liberálníle
více kola polského prohlásiti veřejně, že nesou-
hláší se stanöviskem poslanců Rutovského
Levického, jež zaujímají jako redaktorové socř-
listicko židovského »Slowa polského«? Liberální
frakce polského kola hodlá se od jmefiovaných
poslzneh úplně odděliti. Usnesení to může míi
děbré náslodky pro styký polskélfo kola s če-
skou delegaci na říšské radě.A13
Ze Lvova, 15. března. (K u z'alvře n
techniky lyovské.) Ukvapené jednání
rektora lvovské techniky Niementovského, jenž
pro studentské demonstrace proti prof. Thuliovi,
který při posledních sněmovních volbäch lvov
ských nápadně horlivě agitoval pro mihistra
Pietaka, uzavřel na neurčitou dobu techniku, způ-
sobilo jak ve Lvově, tak i v polském kole ve
Rutovský
Niementovský
profesor
Thuli
Vídeň
Tyrolsko
Krakov
Lvov
18
article
Vídní značný rozruch. Ministr osvěty zatim jed-
nání rektorovo opravil a připustil jen tolik, aby
přednášky byly na čas zastaveny. Uzavření tech-
niky mělo by za následék nový zápis; s folo
nyní sejde. Provede se však vyšětrování proti
demonštrantům; z nichž asi někteři jednání své
odpykají troster. oaezdlo tlei
Z Pešti, 15 března (Proti pol's k ym
žídům.) Když před měšícemi“ komisár uher
ského minísterstva orby Edv. E gen, vyslaný
mezi karpatské Rusy, aby zkounial příčiny stále
mezi nimí se vzmáhající bidý, prohlásil židovské
lichváře za hlavní nepřátely a vyssávače lidu,
nastal v uherském časopisectvě (že dvbu třetin
žídovském) takový peplach, že ministr orby byi
nucen ve sněmovně vystoupili proti svému
úřadníkua jeho slova popřitiAle fakt, zjištěný
Edv. Eganem, zůslál faktem a nyní sama uherská
vláda vidr se nučenu, učinini opatření proti ži-
dovským přistěhovalcům, přiebázejícím z Haliče
s prázdnýma rukama, ale se všemožnou máza
nosti mezi nevzdělaný ruskýlid poď Karpaly.
Jaké obchodyžidé provádějí mezi karpatskými
Rusy, vídno z toho, že vládní komise zjistila
případy, kdy židovský věřítel bral od svého
ruského dlužníka až 600 úroků a neváhal pro
dluh 5 zli prodati exekučně celou selskou
usedlost, kterou při dražbě koupili za babku
ovšem jen židé. Vláda vyslala do kraje nyní
ministerského radu Sélleye spolu s Edví Eganem
aby na miste znova prostudovali poměry, a dle
výsledků jejich cesty mají se pak učiniti opa-
tření proti vnikání »přistěhovalců« do severních
Uher. Činí se návrhy, aby žádná obec nepřijala
do svého svazku »přistěhovalce«, jenž se ne-
vykáže jměním aspoň 2000 zl. nebo ročním
důchodem 240 zl. »Přistěhovalec«y jenž má
v kapse 2000 zl., nepůjde ovšem mezi karpatské
Rusy, nýbrž přímo dou Pesti neb do Vídně, kde
mu kynou výhodnější obchody.
Rus
Egan
Pest
Vídeň
Pešť
Halič
Uhry
19
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 16. března.
Kníže Nikola nepojede do Vídně.
Po prosincové návštěvě srbského krále v
Vídni šířena byla úsilovně pověst, že také kníže
černohorské do Vidně přijede a všloupí do
šlépějí krále Alexandra. Avšak zpráva ta do-
stala se do oběhu bez vědomi a souhlasu nej
důležitějšího činitele v té otázce, knižete Nikoly
Po příkoří, kleré knížeti Nikolovi a Černé Hoře
učinila politika lr. Goluchovského zvláště v po-
sledních dvou letech, dalo se hned mysliti, že
pověsti o cestě knížete Nikoly do Vidně jsou
do světa puštěny jen za tím účelem, aby před-
slavily třeba jen obrazotvornosti čtoucího obe
censiva obraz, jak kníže Nikola kajfeně putuje
do Canossy a dává sankci vídenské politice na-
proti Černé Hoře. Účel ten byl očividný a prolo
bylo nemožno, aby kníže Nikola jen okamžik
se rozmýšlel, jak se zachovati k vídenskému
vábení.
V jednom z našich cetynských dopisů bylo
prohlášeno, že kníže Nikola na cestu do Vídně
ani nepomyslil a že všechny pověsti o ní jsou
jalovými bájemi, které zajisté nevznikly náhodou.
Jak zajímavým divadlem byla by bývala cesta
knížete Nikoly do Vídně, vidno z toho, že po-
věsti o ní dosud nezmizely ze sloupců novin,
ač dávno minula lhůta, ve které kníže podle
prvých zpráv cestu vykonati měl. Bylo tedy po-
třebí vyvrátiti všecky podobné pověsti i v »Taracy
IIporopna«, jenž prohlašuje: Od nějaké doby
zahraničné listy nepřestávají mluvit o brzké
cestě našeho knižete pána do ciziny (roz. do
Vídně) Můžeme všecky ty pověsti vyvrátiti jako
docela vymyšlene.
Nikola
Alexandr
Praha
Vídeň
Canossa
Taracy IIporopno
20
article
Rusko a jihoafrická válka.
Krutosť a hrdosť, s jakými se loupežná
Anglie chová naproti chrabrým; ale slabším
Burům, budí v Rusku nemalé pohoršení a také
přesvědčení, že je na čase, aby Bvropa ve
vlastním zájmu anglický meč zadržela a ne-
dopustila, aby Anglie zachvátila“ burské re-
publiky
»Hooe Bpea« praví: Je prostě směšno,
jak se Anglie kasá a chvastá, že prý má sílu
odraziti třeba i eelou Evropu, kdyby se spojíla
proti ní. Ale ve skutečnosti anglická síla není
žádné velmoci hrozná, neřku všem. Obstálo by ve
zkoušce anglieké lodstvo, kdybyvyplulo ze
spitheadského přístavu? Anglie musila sebrati
všecku svou zsvětovou« sílu, aby učinila konee
svým porážkám na jihoafrických bojištich a své
hanbě. Více na nikoho síly nemá. Proto velmoci
nesmějí se zaleknouti anglického břinčení a
musejí pozdvihnouti hlasu svého prve, než Anglie
provede, co ústy své vlády prohlásila. Nejen
soucit s Bury, nýbrž i chladný výpočet Evropu
k tomů habádě. O tom není pochy bnosti, bude-li
Bpe
Rusko
Anglie
Evropa
Bura
21
article
tato chvile propasena, že finanční hegemonie
Anglie upevní se tak, že celá Evropa budej
tištěna. Dosud roční výtěžek zlata na zeměkoul
rovná se 50 mill. liber sterlingů, z čehož n
Anglií vypadá jen 13 mill. lib. sterl. V jiho-
afrických republikách těží se zlata ročně z
12 mill. lib. sterl. Kdyby se Anglii podařilo tyto
republiky zachvátiti, získávala by ročně polovinu
všeho zlata, co se ho na celé zeměkouli do-
bývá. Možno si představiti, jaký nátlak mohla
by pak provozovati na celý svět. Za finanční
nadvládou dostavila by se i polilická a vojénská
Může-liž si toho přáti Evropa? K vůli samě
sobě, k vůli obraně svých vlastních prospěchů.
k vůli tomu, aby se zachránila od dalšího vzrůstu
nesnesifelného již milítarismu. Nejen Evro pa
nýbrž ani Ameřika nemůže čeka
az by Anglie úplné Bury pora zila
Stávky horniků a nedostatek uhl
oměmsea V okrál. českém. e
Debata o ullí v městské radě
Pražské.
Evra
Ameřik
Anglie
Evropa
Bura
22
article
Ve včerejší schůzi městské rady bylo z uhelné
kómise sděleno, že místodržitelstvím byto dosud obe
dodáno 325 vagonů uhli, obec sama že si opatřila
149 vagonů;celkemotédy ohec rozprodala 4774 vagony.
Za ubli bylo strženo na Malé straně 10.378 K, na
Františku 9162 K, na král. Vyšehradě 7065 Ka
v Holešovicích 6600 K. úhrnem 33.000 K.
10d 12.1. m. dodává denně po třechi vagonéch
uňlí dobréjakosti za ceny přiměřené pané hr. Sylva-
Taroucca,r Do uhelné komise dostavila se deputace
spolkn obchodnictva s uhlím pp. Šafr a Veselý.
tlumočíe přání, by obec zrušila své proHejny uhlí.
kteréž jsou pří išnou konkurencí malbobehodníkům
Doputncicbyloosděleno, žeo se ak budomoči státi
teprve pak, až sej poměry zlepší. V radě městsk
schválen byl návrh pana m. rady Městeckého, a by
přodejny zrušeny byly teprve pak, a
ceny uhif vev e obecném pir odd e j
klésnou na cenu normálůj,boqeodln
Dále byl schválen návrh pana dra. N.ováka
žádati na místodržitelství, by opatřilo tolík uhlí, by
mohlo býti prodáváno ve větším množství nejširším
vrstväm, výší nynějších cen velmi trpícím. Pan
měst. ruda Sto nch přimlouvah se zejmena o prodej
uhli maloživnostníkům, pracujícím se stroji, by pro
nedostatek uhlí nemusili propouštět dělnictvo. Znova
poukazováno na to, že se prodejem uhlí do Prahy
dováženého provozuje líchva, ježto jinde v cdny o
velkobbchodníků tak nepoměrně zvýšeny nejsou. Pan
cis rada Schwan z poukázal k lomu, že, obec vlastně
ve svých prodejnách nezásobuje toliko Prahu, nýbrz
i daleké okoli. — Pan m. rada Němeček referovai
o průběho prodeje uhlí na solnici na král. Vyšehrádě
aosdělil, žej je nevyhnutelně třeba, aby ublí do obec-
ních prodejen bylo i nadále dodáváno, a aby chndý
lid neměl nouzí o uhlí
Taroucca
Šafr
Městecký
Schwan
Němeček
Vyšehrad
Ka
Holešovice
Praha
23
article
ob se sednl
24
article
ORada měšta Nuslí nvaževala v posledním
svém sezenío nutných a politování hodných ná-
sledcíchnynější stávky v dolech uhelných královstyí
českého jak pro dělnicivo hornické, tak pro veškeré
obyvatelstvo a dospěla k přesvěďčení, že veškerou
tuto kalamitu přivodilo hlavně nemirné vy
váženíuhlíz dolůkrálovství če
ského a že možno zjednati nápravu jedině tím
způsobem, když se vývoz uhlí úplně zamezí, aneb
alespoň omezí se na vývoz uhlí, jež po ukojení
zdejší spotřeby přebude.
Tímto opatřením získá se pro spolřebu v zemi
dostatečné množství uhlí a bude možno zregulovati
a upraviti pevné a mírné jeho ceny tak, aby se
mohla mzda dělnictvu zvýšiti a pracovní doba
v dolech snížiti; upraví se snadno spravedlivé za-
opatření lornictva pro případ stáří neb nezpůsob-
losti k práci, odvrálí se úpadek průmyslu a živnost-
nictva a prospěje se obyvatelatvu ku blahu zeměa
stálu. Zameziti vývoz uhlí však možno jen
zakročením státu a sice pozemštěním neb postát-
tněním dolů uhelných. Z důvodů těch usnesla se
městská rada, aby podány byly petice
za převzetí dolůuhelných do správy
země nebo státu.
Nusle
25
article
Pro návrh poslance dra. Slámy.
Píše/ se nám z Plzně: Ve čtvrteční valné schůzi
zdejší Obchodní a živnostenské komor
jednáno o uhelné krisí. President p. Houdek vy-
líčil obšírně, jak již v prosincové schůzi komora
poukázala na nedostatečiné z ásobyl u hlf
uvědomila o tom ministerstvo obchodu; zároveň za
kročila komora za tarifní úlovy pří dopravě ublí.
Ale nesplnilo se, co se očekávalo od vlády. Dne
jsme svědky neblahých následků stávky. Ani dne
nelze očekávati ukončení stávky; vše jest u nás
ochromeno, průmysl, obchodníci a živnostníci, vešker
obyvatelstvo jest poškozeno. (Soublas.) V Plzni v mi-
nulých dnech zazněl hlas po manifestační schůzi
všech interessentů v čele s komorou, ale upustili
jsme od projevu takového, neboť neočekáváme prak-
tických výsledků ze schůze, kdyžtě nad to dobře
známe všechny poměry a lužby: ale komora všechny
ty tužby uváží a učiní vše na odvrácení takých po-
hrom a zácelení ran vzešlých. (Výborně?) — Na to
starosta města Rokycan kom. rada p. Anichobe
vytkl, že vláda již hned po stížnosti v prosinci měla
zákročiti a postarali se o nápravu, jakmile začnou
cukrovary pracovati, jsme opěl bez uhlí, i když bude
dost vozů; potrváli ještě 14 dní stávka, polovina prů-
myslových podniků zavře úplně továrny a jak dostáti
pak povinnostem, zvláště plalebním, daním? Uvádí,
že v Rokycanech stojí koksárna šest neděl, dále vy-
soká pec atd. a za 14 dní vše bude zavřeno! —
Houdek
Plzeň
Rokycany
26
article
Kom. rada p. Hamáček z Plzně líčí všeobecnou
stagnaci v obchodech, rodiny sotva kryjí výdaje na
živobytí a uhlí, nic se nekupuje v obchodech, i dobř
šituovaným obchodům a živnostem hrozí krise, za-
stavení platů, daní a neodvratné úpadky ! Řečník za
27letého obchodování svého nězažil tak špatných ob-
chodů jako letos. (Hlasy: My také !) Tisice lidu žijí-
cího den ze dne jsou bez práce, bez peněz !. Nyní
nic nemohou kupovali! — Poslanec p. Karlík
praví, kdyby se byly požadavky uhlokopů, ač snad
nelze všechny, v čas splnily, cena uhlí nebyla by
tak sloupla, jak stoupne trvale až bude po stávce.
Hamáček
Plzeň
27
article
(Souhlas.) To jest k politování, tisíce lidí se zadlu-
žilo a snad leta budou živořit po stávce. Zejmena
obchodníci s potravinami, maloobchodníci, kupci a
mlynáři to pocítí. Lidé musí jíst i bez peněk a tak
prodávající sténají pod úvěrem. Velké jsou ztráty též
zaměstnavatelů, bude větších nákladů na opravy
v dolech potřebí, než by snad činilo povolení poža-
davků. Řečník vytýká vládě, že zavčas nekonala po-
vinnost — mobla pohroziti sekveslraci, podobně měla
prý zakročiti proti štváčům dělnickým. Dnešní kala-
mítě nebude ihned konec, ani když zejtra bude po
stávce. Jest pro střední cestu při vyrovnání obapol-
ném a proto vítá návrh poslance dra. Slámy, jejž
doporučuje. Přijato na to, aby ihned vláda
byla telegraficky vyzvána, by zasa-
dila se v duchu návrhu poslance dra.
Slámy o ukončení stávky, majfe na
zřeteli spravedlivé požadavky děl
nictva a veškerých tříd výrobních.
Telegram neprodleně odeslán do Vídně.
Z Vídně, 16. března. Klubu poslanců če-
ských docházejí denně telegramy a přípisy ve
přičině stávky uhlokopů. Nemůže odpovídati ke
všem a žádá zasilatele jejich, by vzali laskavě
na vědomosty že klub konal a koná v této věci
nejsvědomitěji svoji povinnost a to skutky. In-
teressenti zajisté zvěděli z veřejných listů, že
to byli dva členové právě českého klubu, kteří
podali v uhelné krisi positivní návrhy. Návrk
posl. Slámy, kterým vyzývá se vláda, by celou
mocí státní působila kukončení stávky v duchu
vyhovujícím správedlivým požadavkům hörníkův,
ale také v zájmu veškerého lidu, přijať byl
posláneckou sněmhovnou jednohlasně. Návrh posl.
Sláma
Vídeň
Ina
28
article
dra. Fořta, který je přijat za podklad zákon
dárné akce k úpravě pracovní doby v dolec
zajišťuje horníkům pracovní dobu 9hodinnon
sestup a výjezd v to počítaje, jako pracon
dobu přechodní. Jsou to zrovna podněty z česko
strany podané, kterými parlament snaží se kon-
flikt, jenž způsobil stávku, rozřešiti způsoben
vesměs uspokojivým.
— V dnešní schůzí poslane cké s ne
movny podali posl. hr. Deym a soudru
tento návrh: Ministerstvo železniční se vyzývá
by na státníeh dráhách shížilo sazby na do
pravu uhlí následkem nouze, která nastal
stávkoi hlokopůaí se zřetelem S na zdlražen
uhlí, jakož aby postaralo se o náležitý počel
voziva. V téže věci odebrali se postanci b
Zedtwitz, hr. Deym a hr. Páltfy k železničnímu
ministru dru. Wittkoví, který odpověděl, že vy
hověti žádosti vyslovené v návrhu iom bulle
veliee těžko, že však přece učiní, seč bude.
Jmenovani poslancihodlají svůj právě uvedenj
návrh proměniti zejtra v pilný-
Z pánve kladenské.
Z Kladna, 16. března. (C.-B.) 75.5% dělnicln
stávkůje
Z pánve plzeňské.
Z Nýřan, 16. hřezna. (C.-B.) Schůze dohodčíi
úřadu, svolaná na žádost dělnictva, koná se zejtra.
Deym
Zedtwitz
Wittkový
Jmenovani
Kladno
Nýřany
29
article
6Z pánve severočeské.
z Ústí, 16. března. (Půví zprával) Ze všech
stran docházeji sem nyní každodenně zprávy o ne-
pokojích stávkujících. Zdá se, že situace jest velni
považlivá. V ústeckém revíru dnes dopoledne na
několika místech došlo k výtržnostem. Stávkujici
dělnictvo zbraňovalo ostatním přístup k šachtám
hledělo zameziti veškerou práci v dolech, bact vývor
a nakládání uhlí. Četnictvo a vojsko nestačilo zjed-
nati klid. Na výpomoc sem vyslána 1 setnina pě-
choty. Stávkující shlukovali se vzdor usilí posádky
a kamenovali na haldách pracující dělnictvo. Násled-
kemtěchlo překážek pracuje méně dělnictva v jedno-
Uivých dolech, mnohda tímto způsobem zmenšilse
počet pracujících až o sto dělníků. V šachtách nále-
žejfcích mostecké společnosti pro průmysl hornický
práci zcela bylo zabráněno. V dolech chabařovickýci
a bobosudovských poscující chiějí z obavy prý, aby
nebyli pronásledování stávkujícím dělnictvem, díl
opustiti. Poměry nabývají hrozivých rozměrů. Prol
slýchá se, že vojenská pomoc bude sesílena.
Ústí
30
article
Z Ústí, 16. března. (C.B.) Pracuje 529% všehe
dělnictva. Praeuje se částečně ve všech dolech. V-
praveno 311 vagonů ublí.
Z Teplic, 16. března. Dnes dopoledne chtal-
as 500 stávkujících na šachtě Nůstria, Jan a B
tanie způsobiti, abypráce byla tamn zastavena. Po-
voláno vojsko, které stávkující rozplýlilo. Dva bavíl
byli při tom zatčeni. Odpoledne opakovaly se tylěl
výjevy přeď valcovnou v Cukmantlu. Také tam vojsko
zakročilo.
Z Teplic, 16. břézna. (C.-B.) Včerai vyptaven
138 vagonů uhlí.
Z Duchcova, 16. března. (C. B.) Ze 107 vět
ších šachet hnědouhelné pánve ústecko chomutovské
pracovalo se včera ve 93. Dne 14. t. m. vypraven
1436 vagonu uhlí a vytěženy 522 vagony — o7
vagonů více dne předchozího.
Z Mostu, 16. března. (C.-B.) Dnes již žádnýe
shluknutí pozorováno nebylo. Následkem včerejších
událostí dnes dostavilo se do práce méně dělnictv
než se dalo očekávati. Vytěžen včera 451 vagon uhl.
Ze zdejších nádraží vypraveno včera 257 vagonů ubll.
Z Falknova, 16. března. (C. B.) Včera nalo
ženo 238 vagonů oblí.
Jan
Ústí
Teplice
Cukmantl
Duchcov
Most
Falknov
31
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Říšská rada na dovolené. Po na
mahavé, ne plné čtyřnedělní práci odebere se
vídeňský parlament opět na prázdniny, vědom si
toho, že z přílišného namahání dosud nikdo ne-
ztučněl. Co vykonal za tu dobu ve prospěch
lidu, jehož zájmy mají mu býti nade všechno
Nic. Naproti tomu dal svolení, aby vymáhán
byla na obyvatelstvu krutá daň z krve a volbou
do delegaci umožnil, aby náklad na vojsko
schválen byl ústavně k tomu povolanou korporad
Však zajímavo je, že přes všechno volání po
dělnosti parlamentní, po způsobilosti rady říšsle
probírati a eventuálně uzákoňovati nejen nezbyt-
nosti státní, nýbrž také nezbytnosti lidové, ne
měl by parlament, kdyby i chtěl pracovati, ma-
teriálu pro plodnou činnost. Tak nehotové a ro-
házené jsou poměry v této říši. Máme ovšemn
zřeteli důležité a nalehavé práce zákonodárné ani-
koli takové, jež slouží ku vyplňování času. A př
tom se stále jen dokazuje, že vinnou nedělnost
parlamentu a jeho nepatrné váhy je obstrukce
a je nepřátelství jednotlivých stran, a národa
proti parlamentu. Kdo upřímným je autonomi-
stou a ne pouze v pěkně stylisovaných resolu-
cích, přítelem říšské rady v nynější její kompe-
tenci býti nemůže, však není to ani federalistický
odpor proti této instituci, nýbrž ona s am
zavinila svou bezvýznamnost
svou přímo tklivou nezpůsobi
lost k životu. Dosud žádný parlament ne-
upevnil posici svou kuráží směrem dolů, nýbrž
pevností a odvahou směrem nahoru. Třeba míli
na mysli vývoj konstitucionalismu, jenž věru z
nevznikl ze zanícení pro krásné oči lidu, nýbra
32
article
vpravém smyslu slova byl vybojován. Exekutiva m
ale všude dosud snuhu, právomoc konstitucio
nalismu co možnů omezit a seslabit. Tam, kla
není parlament stále na stráži svých prán
sevrká se význam jeho stále a stále, až zbud
z něho jen parlamentní forma. Proces ten pn
dělalo Rakouško, či vlastně Cislajtánie, s neob
čejnou důkladností a proto nemá vídeňský pa
lament moci a váhy — poněvadž se obecně
že to pouhá slupka, z níž exekutiva dávno
vyklovala jádra. Je to sice politický trivial
mus, ale smutnou praviou, že Rakousko takoe
jaké je, ničím jiným se neudržuje, než r
jemnými zápasy svých národností. Jedn
strana číhá na druhou jako kočhi
na myš, až se nahoře zkomproni
tuje a přízně pozbude. V tom vlasln
spočívá celé císlajtánské politické umění. Dely
by se o tom psát celé knihy. Může-liž nli
důležitosti a významu parlament, kde tabo
panují poměry a kde parlament, který prá a
když jde o nejzávažnější zájmy lidu, v samě
ochotě, povoliti co nejvíe, pravé podniká so
stíhy ? — Parlament rozejde se a v několikn
dnech rozdělen a jinými silami rozmnožet
na ssněmech zemských slaviti bude opět r
mrtvých vstání. Mezi tím sejdou se ve Vidni
opětně nešťastné konference. Chef kabinelu
stal prý se otrokem myšlenky, provésti národn
vyrovnání v zemích českých stůj co stůj, pře
devším ale provésti, co prý bezmála je již ho
tovo a sice jazykový zákon pro samospránno
úřadý a opravu zemského a volebního řádo
zřízením národnostních kurit. Důvěrnici češt
prý ale nehodlají se dalších porad záčastniti
jestli jim vláda hned z předu nesdělí, jakéz
Rakousko
Délos