ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 704a0d50-668f-11dc-9343-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 53, person 68, org 9, work 7
1 masthead
Ročník XX0XX.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 17. března 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 75.
4 article
Na rapní a odpol. list přeěplácí se * Prazo v slninistra ss něsje s čtvrí leta .. s drojí. donášken n dnt lita . . . . 7 K 50 ve dlialkáck 2 K 80 ua něksle . Peštost nb skn ke) nantk s dvoji zisilko ta něs :1e H aimrt lei
5 article Vodní cesty v Čechách a osnova zákona o investicích.
Vodní cesty v Čechách a osnova zákona o investicích. Pražská obchodní komora ve včerejšl své séhůzi promluvila vážné slovo o upra- vení vodních cest v Čechách. Stav úpravy vodních cest jest v této polovině jednou z otázek, o nichž se po kta mluví a rokuje, aniž by následovaly stutky moderním dopravním potřebám vy bovující. Vodní cesty nabývají pro dopravu zboží rýznamu denně rostoucího, účinkujíce na zlevnění dopravy a tím i na vývoj světových obchodních styků; jimi se umožňuje záso- tení trhů z končin nejvzdálenějších plodi- nami, kteréž by jinak zůstaly obmezeny na význam místní. Tak zatlačuje na př. obilí americké vývoz obilí od nás a zvláště z Uher více a více do obvodu obilním clem chrá- něného, a nebýti toho, vniklo by hojněji na naše trhy i v dobách pravidelných. Co platí o dopravě po moři, osvědčuje se neměně i pro dopravu říční, jejíž sazby jsou průměrně vesměs nižší než sazby ze- lezniční.
Čechy Uhry
6 article
Seznavše to státy sousední, nevyjímaje ani Rusko, vyvinují horlivou činnost v úpravě vodních cest a důsledky této činnosti jejich postihují i nás v obchodé zahraničném, stě- sňujíce náš vývoz a usnadňujíce dovoz cizích výrobků a tovarů k nám. Pravda, poloha našeho soustátí není tak výhodnou, jako na př. Německa s mohutným řekami k severu tekoucími, neb Francie s ře- kami k severu i jihu jdoucími. U nás je přímy styk s mořem adriatickým, kamž žádná znač- nější řeka neplyne a jen nepřímo, přes Ně- mecko na severu a přes Rumunsko na Vý chodě, spojují nás velké řeky s mořem. Tím nalehavější jest tudíž potřeba, aby vnitro zemskými průplavy spojily se naše řekya takto dostalo se zlevnění nejen dopravě vnitrozemské, ale i za hranice.oue Nejnaléhavější a nejdůležitější takovéto vodní spojení jest zřízení průplavu spojují- cího Labe a Vitavu s Dunajem a po tomto s Černým mořem, spojení Odry a Vísly s Du- najem a konečně spojení těchto vodních cest průplavem příčním.
Rusko Německo Francie Rumunsko Odra
7 article
Pražská obchodní komora vystihla zcela správně, že nyní v době, kdy radě říšské vláda předložila osnovu zákona, dle níž má se nákladem státním zbudovati šest želez- ných dráh o úhrnné délce 572 km a o rozpočteném celkovém nákladu stavebním 244,240.000 korun, jest nutno hnouti i otáz pi lou úprav vodních cest. s Komora uznává, že zvláště při otázce druhého železničního spojení s Terstem, jež tvoří nejpodstatnější část železničního pro- gramu vládního, přichází se volbou trati ka ravansko-bochiňské nemálo vstříc i dlouho letým tužbám království českého po zkrá cené dopravní dráze ze severních zemí mon archie do Terstu, jakožto hlavního námořního přístavu rakouského, má však nicméně za to, že průmyslové země severní — a mezi nimi především král. české — na základě nadprůměrné poplatnosti, jakou přispívají k státním výdajům této poloviny říše a jakou budou též nuceny přispěti k ühradě nákladů s těmito investicemi železničními spojených. mají plné právo, aby při stanovení obsáh- lého, na celou řadu let rozpočteného vlád- ního programu komunikačního také k do- pravním potřebám jejich byl náležitě přihlédnuto. Tyto dopravní potřeby království če- ského záležejí vedle dávno žádaného poslát- nění velikých dráh soukromých, bezmála dvě třetiny tohoto království komunikačně ovládajících, především ve vybudování splav ných cest vodních kanalisací horní Vltavy od Prahy k Budějovicům a stavbou dunajsko- vllavského průplavu mezi Budějovicemi Vídní s jedné a kanalisací malého Labe o Mělníka ku Hradci Král., po případě ažk Jaroměři, s druhé strany.
Král Terst Praha Budějovice Mělník Hradec Jaroměř Budějovice Vídeň km
8 article
Technické projekty pro tyto vodní dráhy jsou dílem již hotovy, dílem úsilovné se připravují. O generálním projektu pro kanalisaci malého Labe pracuje již od roku 1896 technická kancelář zemského výboru království českého, i bude tento projekt pravdépodobně ještě do konce r. 1900 hotov. Pro kanalisaci hornovltavské trati z Prahy do Budějovic — právě jako pro započatou již trať vltavsko-labskou z Prahy k Ústí nad Lab. — vypracovala generální projekt firma Lannova v Praze, pro průplavní spojení vltavsko-dunajské z Budějovic k Vídni pra- cují o vhodném generálním projektu firmy Lannova v Praze a Veringova v Hamburce a k rychlému jeho dokončení jest hlavně zapolřelí, aby přispěvek poskytnutý k tomu účelu v úhrnném obnosu 300 000 korun sa- mosprávnými korporacemi a místními činiteli tuzemskými i zahraničními doplněn byl po- měrně nevelikou subvencí stát ní, Hospodářský význam těchto vod- ních cest zbytečno bylo by šířeji vypisovati. Zbudováním průplavu dunajsko-vltavskodlab- ského vznikla by mezi mořem Severním a Černým souvislá zdatná vodní dráha na 3113 km. dlouhá, jejíž úhrnné úvodí čítalo by na 1 million km“, která připojovala by vodní toky rakouské k rozvětvené síti vod- ních cest východo-německých a po nepochyb- ném zbudování průplavu středozemského i k mohutným tokům německého západu, usnadňovala a zlevňovala by spojení Rakou- ska se zeměmi uherskými a balkánskými. postavila by země, jichž průplav bude se dotykati, v přední řadu zápasníků o ko
Labe Praha Budějovice Ústí nad Laba Vídeň Lannův km
9 article
merční nadvládu v moři středozemníma zjednala by našim obchodním emporiím ne- malou část onoho zisku, jaký z vývozu severozápadní Evropy do zemí východních plyne nyní jen námořním městům západo- evropským. Jeho význam jako mezinárodní dopravní cesty mezi státy s vyvinutým prů myslem s jedné a státy zemědělskými s druhé strany závodil by toliko s nezměrnou přímo důležitostí jeho pro hospodářské oplod- nění Čech středních a zejmena jižních, do sud dopravně i průmyslově tak zanedbaných, lacinou dopravou uhlí z ložisek severo-a západočeských a pro dopravní budoucnost Prahy. Kanalisace malého Labe zjednala by požehnaněmu Polabí jak levnou dráhu dopravní pro dovoz uhlí i pro vývoz plodin a výrobků četných průmyslových podníků tomto kraji ležících, tak i vrátila by země- dělství mnoho tisíc hektarů nejúrodnější půdy zmenšením zátopní plochy a usnadněným zavodňováním a odvodňováním půdy. Na všechen způsob má nejen se stano- viska království a zemí především zúčastně- ných, nýbrž i se stanoviska státního celku zbudování těchto cest vodních nemenší vý- znam hospodářský, než veškeré dráhy v železničním programu státním navrhované.
Evropa Praha Polabí
10 article
Po stránce finanční týž hospodářsky stav říše, který dovoluje obtížení státní po- kladny stamillionovým dluhem na stavbu železných dráh terstských, jejichž rentabilita odhadována jest pouhými 205 proc. a ostat- ních tratí, jejichž naprostá passivnost — mimo jedinou dráhu Rakovník Louny — vý- slovně nebo mlčky se doznává, dopouští za- jisté tím snáze i vybudování splavných cest vodních v království českém. Činí-li rozpo- čtený náklad trati turské a karavansko- bochiňské až do Terstu v úhrnně délce 287 km. celkem 182 mill. korun a dráhy Lvov- Sombor-Hranice 38.2 mill. korun, stačil by stejný náklad na veškeré vodní projekty shora jmenované. Obnášíť rozpočtěný výdaj na kanalisaci horní Vltavy v trati Budějo- vice-Praha (184 km.), celkem 55 mill. korun, výdaj na vlastní průplav dunajsko- vitavský mezi Vídní a Budějovicemi (205 km.) 130 mil. korun a výdaj na kanalisaci malého Labe od Mělníka ku Král. Hradci (194. 5 km. 33 mill. korun, úhrnem tudíz na všechný tyto projekty 218 mill. korun. Kdežto při projektovaných tratích druhého železničního spojení s Terstem činí rozpočtený náklad na 1 km. délky 634.000 K, obnáši týž ná- klad při zbývajících čáslech labsko-dunajské vodní dráhy (Praha-Vídeň) pouze 475.000 K, při celkové zmíněné síti vodních dráh če- ských necelých 375.000 K na 1 km. délky stavební. K tomu přistupuje, že ke zbudován těchto vodních cesť přispějí jako k dosavad- ním pracím regulačním na Labi, Vltavěa Dunaji nemálou částí zřizovacího kapitálu zúčastněná království a země, takže finanční obtížení státu bude značně menší než při předložených právě projektech železničních.
Král Rakovník Louny Terst Lvov Sombor Hranice Vltava Budějo Praha Vídeň Budějovice Mělník Hradec Vltavě Dunaj km
11 article
Konečně lze očekávati, že i sama přímá. finanční výnosnost těchto vodních cest v krá- lovství českém nikterak nebude menší, než očekávaná rentabilita projektovaných dráh železných, že tudíž tyto vodní dráhy nebu dou státu větším finančním břemenem než zúročení kapitálu v navrhovaných železných dráhách investovaného. Komora žádá tudíž, aby za finanční oběti, jež království české jako nejpoplat nější země monarchie — zejmena průmysl a obchod této zemé — budou nuceny po léta přinášeti pro zbudování tratí, v první řadě hospodářskému povznesení jižních zemí monarchie a strategickým požadavkům slou- žících, bylo dopravním potřebám tohoto krá- lovství co možná nejdříve učiněno zadost konečným vybudováním splavných cest vod- ních a sice kanalisací dolní Vltavy a malého Labe a stavbou průplavu vltavsko-dunaj- ského. Opírajíc se pro první dva požadavkyo vládní prohlášení z 22. února t. r., dle něhož úprava splavných řek, zejmena těch, které by očividně byly s to zlevniti dopravu hro- madných surovin — což ve svrchované míře platí o Vltavě i Labi — patří na všechen způsob k naléhavým úkolům správy státní, má komora za to, že i stavba umělých cest vodních v Rakousku musí již v nejkratš době vykročiti z období studia k obdob činu, zejmena jde-li o vodní dráhu tak vyni- kajícího významu pro dopravní vývoj hospo dářsky nejvyspělejších zemí státu, jakou jest průplav dunajsko vitavsko-labský!
Vltava Rakousko malý Labe
12 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze čtyřicátá šestá.) tol Ve Vídni, 16. března. (Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.) Presidentu dru. Fuchsovi bylo dne po valnou čásť schůze, zvláště z počátku, žezlo úplně vyrváno. Duumvirát Sehönerer a Iro, kteří ku konci doplněni byli posl. Wolfem na triumvírát, vytrhli mu je a svým ferrorem ovládli sněmovnu, Nikoho nebylo slyšeti kromě nich a dokud vrhali své nadávky proti stolci presidiálnímu, nikdo nemohl se ujati slova. Parlament byl jim zcela vydán Byl málomocen proti třem svým členům a jim vydán na milosť a nemilost. To bylo odvelou jejich za to, že presiden nedovolil, aby se přečetl dotaz jimi podaný. který — dle sdělení dra. Fuchsa — by vy- plnil 15 tiskových archův a který — dle údajů jeho — neobsahuje leč padesát zabavených statí z »Unverfälschte Deutsche Worte« a ji- ných krajně radikálních německých tiskopisů. Své zdráhání odůvodňoval president třemi důvody: jednak praecedenčním postupem ne božtíka Smolky, jinak potvrzením konfiskací konečně nedostatečným počtem podpisů, pro- tože prý z 15 dva poslanci svá jména zase vy- škrtli. Jak později bylo namítnuto, tito dva poslanci — Roser a Röhling — odvolali své podpisy na jeho nátlak. Proti rozhodnutí presidenta demonstrováno a protestováno v řečech posl. Ira, Türka, Mengra, Kaisera, Daszyňského a Wolfa, kromě toho pak surovými a urážli vými výkřiky. Třebas i způsob odporu je zavržitelným. odpor sám byl oprávněn a president, jakkoli ně kolikrát promluvil, to nevyvrátil.
Fuchs Wolf Fuchsa Smolek Roser Röhling Ir Türek Mengr Kaiser Daszyňský Vídeň poslanecký sněmovna Unverfälschte Deutsche Worte
13 article
Interpellace o zabavených statích byly vždy cky podávány nezávadně. Zdály-li se praesidiu urážlivými, nebo nechtělo-li toto, by sněmovna sama stala se kolportérkou toho, co tiskový úřad nepustil do veřejnosti, a tak učinila im munním, co státní zástupce pokládal trestným. způsobila se tajná schůze, ve které se dotaz celý přečetl a uvedl v povědomost ministrovu. Ale právo interpellační zůstalo při lom a musi také zůstatí chráněno a nedotčeno a parlamentu vyhražena kontrola nad praxí objektivního řízení, o kterém kdysi kdesi velice vhod a důvodně bylo pověděno, že »proto se jmenuje objektivní. že vykonává se naprosto subjektivně«. V rakou- ském parlamentu bohužel nelze, jako v uher- ském a francouzském, vynutiti odpověď na dotaz a diskusi o ní. V parlamentě, kde koná se roz- prava o justici jenom jednou do roka a kde ne- konala se již po tři poslední léta, musí býti toto právo hlídáno ještě pečlivěji a musí býti zůstaveno poslancům, aby upozorňovali vládu na přehmaty censury hned a neprodleně a ni- koli teprve po několika měsících nebo dokonce rocích. A nejméně může býti připuštěno, by právo to se omezovalo, nebo dokonce popíralo námit kou, že promluvil pan státní zástupce a že tedy sněmovna musí mlčeti. Proto nebyla tribuně sně- movní dána svoboda, by konfiskační nález byl pro ni netykavkou. Na parlamentním foru mus býti dovoleno podrobiti soudu vše, co se ve státě a jeho správě děje. Všeliký pokus umenšiti prae- rogativu tu, jest negací ústavnosti samy. Proto nelze souhlasiti s výkladem, názorem a stanovi- skem presidentovým nikterak.
14 article
Tento zápas o interpellaci veden v první a poslední části schůze, ale zůstal nerozhodnut, byl obrubou věcného jednání, jež dělo se za praskrovné pozornosti. Vyřízen zákon o statistice prácea zahájena rozprava o změně §§ 59. a 60. živ- nostenského řádu, která bude zejtra skončena. Němečtí nacionálové a Schönererovci pro- testovali proti provedení voleb do delegací v n nější kampani říšské rady. Onino přestali na pouhém osvědčení, na které reagoval ministr- president slibem, že sněmovna sejde se určitě opě po velikonocích. Tito však podali formální návrh, aby se volby vůbec již nekonaly. Došli však podpory jen u německých nacionálů a sociál ních demokratů. Je starou zkušeností, že lidé stávají se nejhovornějšími, když mají smrť na jazyku. Tu maji na spěch, tu je nekonečná řada věci které chtějí ještě vypověděti, vyříditi a spořádati. Ale neuprosná sudička Atropos přetne nit života jejich. Tak se vede parlamentu. V poslední chvili na odchodu a před rozchodem, co by vše na ráz neřekl, neudělal a nevykonal Dva velké zákony o podomním ob chodu a zemědělských druž- stvech, byly mu dnes ještě podány. Parla- ment ehce mluviti a pracovati, ale již čeká na konec. Zejtra oněmí na 10 neděl. Podle stran a národností rozdělují se čle- nové delegace na příští rok za poslaneckou sněmovnu takto: Němců všech je 18 : z levice 12, s přavice 5 a 1 ze střední strany morav. ské. Slovanů všech je 15: Čechů 6, Chorvát 1, Poláků 6, Rusín 1, Slovinec 1. Konserva- tivní velkostatkáři z Čech jsou 2, Rumun 1 a Vlachové 4. Mezi všemi členy rakouské dele- gace má jich pravice obou sněmoven 31.
Atropos Čecho Chorvat Polák Rusín 1 Slovinec 1 Čechy Rumun 1 Vlach 4
15 article
Předseda dr. Fuchs zahájil schůzi o 11. ho 20 min. dopol. Ministr orby podal předlohu o zřizování rol nických společenstev; ministr financí prodeji pozemku v Breitensee, jehož používá vojen- ská správa a slevení kolkův a poplatků 30mill. k vídeňské půjčce a o její pupilární jistolě. Zeměbranský ministr předložil opis odpovědi ministerstva vojenství na přípis trutnovské jednoty Inářův a pláteníků. Posl. Zallinger prohlásil jmenem živno- stenského výboru dle jeho dnešního usne- šení, že je povděčen podané předloze o podomním obchodu a pro vládní prohlášení, že říšská rad sejde se v květnu zas, nenavrhne tenkrát, aby tento výbor byl prohlášen za stálý, avšak učiní tak příštím zasedá ní. Posl. Blažek (k peticím): Centrální spolek majitelů domů v království českém podal petici, by sněmovna cís. nařízení ze dne 16. srpna m. r. o no- vele poplatkové odepřela souhlas. Vykládají se vn vady, pokud jde o stavby domů a zajmy maloživ- nostnictva. Protože výklady ty jsou všeobecně zají mavy, navrhují, by se petice ta vytiskla v stenogr protokole Navrh se přijímá. Posl. Hofmann-Wellenhof jmenem lidové strany německé, opřel se předsedovu úmyslu provésti volby do delegace ve večerní schůzi. Takým jednáním rozmnožuje se nespokojenost a nedůvěra mezi obyvatelstvem. Vyprošuji si, aby snad vláda po delegnčních volbách odročila říšskou radu, jež ne provedla dosud ničeho v zájmu lidu.
doktor Fuchs Posl Blažek Hofmann
16 article
Ministr-president dr. Koerber dovozuje, že vláda výbízejíc k volbám do delegace, chtěla se vrátiti k starému zvyku, kdy delegace zasedaly v II. polovici roku. Potom nebylo třeba zatímných rozpočtů spo- lečných. Tenkrále jde též o to, aby — pospíší. lisi zemské sněmy se svou prací — delegace sešly se hned a ustanovily společný rozpočet, načež — snad již za jejich zasedání — ale jistě v květnu říšska rada bude svolána kdeláímu za- sedání. Takový pořad prací parlamentních sbor zdá se vládě nejpřiměřenějším a proto žádá za brzké provedení delegačních voleb. V přištím zasedání parla- ment bude míti dosti pokdy projednati četné vládní předlohy- Posl. dr. Lueger navrhl, aby předloha o 30 mill. půjčce vídeňské hned v prvním čtení příkázala se právnímu výboru a ten podal o ní po případu již zejtra ústní zprávu, což bylo přijato.
doktor Koerber Posl Lueger
17 article
Ministr obchodu bar. Call odpověděl na S ch le- singrův dotaz, že vývozním zájmům hovělo se úplně při účastenství na pařížské výstavě. Seznam rakouských vystavovatelů vydá se před jejím otevře- ním. Statistika jich dle vyznání se nepořizovala. — na Lecherův, že srbská vláda sprostila zboží ze zemí smlouvami vázaných obrtné daně že Rusko časem svolí k poštovním poukázkám; — na Schönererův, že listové tajemstv nebylo porušeno, neboť zásilky, o něž se jedná byly pod křížovou páskou; — na Stojanův a j., že venkovské pošto- vnictví bude upraveno co možná záhy. Předloha o osobních a gážních poměrech na větších poštách mimoerárních nabude platnosti možná v dubnu a — na Merunovíčův, že pečuje se vše- možně o rozšíření telegrafů a po vyloučení slezských relací z haličských zřidí se nové telefonní spojení Posl. Dobernigg vyčítá českým poslaneům že prolahují železniční předlohu terstskou, jako by ji chtěli udělati předmětem národního kšeftu. Varuje vládu, aby nepodporovala takové snahy a táže se předsedy železničního výboru, ví-li něco o pokusu zužitkovati hospodářskou předlohu k národním účelům. Výborový předseda není ve sněmovně ar Boj o interpellaci.
Call Lecherův Ruska Posl Stojanův
18 article
President: Než přejdeme k dennímu po řádku, odpovím na dotaz posl. Jra. Tento společně s několika jinými poslanci před 3 dny podal zde do taz, který obsahuje 15 archů. Posl. Iro: Tím je vinen státní zástupce, ne já Předseda: Pane Iro, teď mám slovo já. Po zději můžete mluviti zase vy. K yby těchto 15 arche bylo bývalo popsáno, snad bych nebyl interpellae zkoumal. Avšak na těchto 15 arších byly vesmě výstřižky zabavených novin. Posl. Iro: Státní zástupce ať tolik nezabavuje a ať s námi naloží subjektivně. Velký hluk u Schönererovců. Hlasy: Kvantita není přece rozhodující. Předseda: Prosím za pokoj. Teď má slov president. Posl. Iro: Vy jste byl spolutvůro m zákon Falk nhaynova! usho Předseda: Pane Iro, mlčte ! Jen maně jsem pohledl do interpellace a zpozoroval jsem, že jdeo samé konfiskované věci. Následkem toho uložil jsem jednomu pánu v kanceláři, by tuto interpellaci, vy- plňující 15 tiskových archů, prohlédl, a ten nalezl že jsou to vesměs stati, které se příčí zákonu. Bouřlivý odpor u Schönererovců a hlasy: Kan celář censuruje tedy poslance Předseda dr. Fuchs (pokračuje): Proto jsen si vyhradil zkoumati tuto interpellaci sám. Ale nel jsem tak mohí učiniti, odvolali dva podpisatel? sv jména. Prolože však je k interpellaci třeba 15 pod pisů, nemohl jsem ji dáti přečísti Dlouhotrvající hluk a hlasy u Schönererovoů Interpellace podána v ponděi!. Vy jste týto pány sám vyzy l. aby podpisy škrtli.
Posl iro Falk doktor Fuchs
19 article
Posl. Türk: Toto škrtnutí neplatí. Posl. Iro: Vy nepatříte za stolec presidentský nýbrž do tiskové kanceláře státního zástupcel Předseda: Milý pane Iro, vy mně neurazíte. (Pokračuje): Interpellace stala se tudiž bezpředmětnou a tím i věc odbyta. Interpellace ta leží registra Veliký bluk u Schönererovců a hlasy: Podpi satelé se již najdou. Posl. Schönerer«. Na presidenta nečiním žádný dotaz. On byl členem presidia Abrahamo- wiczova, on sem uvedl policii a on sám dal vyváděti poslance násilím. On všecko právo a všechny zá- kony šlape jako klerikální stranník. Na tohoto pre- sidenta, o kterém jsem již jednou řekl, že jest státní zločinec, který patří do káznice a nikoli za stůl pre- sidentský, na toho neučiním žádného dotazu proto že jako německý muž pokládám to sebe nedůstojným (Všeobecná hlučná veselost). Ztotožňují-li se pánové, kteří se mně smějí, s panem presidentem, jsou mu rovni. Činím dotaz na oba místopředsedy, zda se domnívají, že má býti naloženo s iuferpellacemi dle jejich rozsahu a zdali nepokládají sebe nedůstojným sedět po boku toho presidenta. (Posměch ve sně-
Posl Interpellace Abrahamowiczov
21 article
movně). Předseda: Kdyby jiný člen sněmovny, nel pan Schönerer učinil takovou formou na mne dotaz mohl bych býti uražen a snad bych řízně proti němu zakročil. Protože však pan Schönerer mně nemůže uraziti, neodpovím mu. (Hlučná pochvala a potlesk. Posl. Tiirk: Táži se presidenta, který záko je porušen mou interpellací. Táží se ho, proč pro- pouští interpellace podané česky, polsky a vlasky. které přece sám nemůže censurovat? Posl. Iro: Vrchní státní zástupce Posl. Türk: Žádám za rozhodnou, nikoli jezo- vitskou odpověd. Předseda: Odpovím klidně. Prohlašuji,ž každou, jazykem německým podanou intepellaci dá- vám pány zapisovateli čísti. President Smolka stejně jako já si počínal, vyhražuje presidiu podle jednacih řádu právo censury nad dotazy, kterými se uráží slušnost a které jsou trestné. Kdyby tato censur nebyla vykonávána, měl by president nad interpella- cemi menší právo než nad řečmi. Posl. Schönerer: To je neslýcháno ! Všechny stati byly krajským soudem zase propuštěny! Posl. Iro: To je president poslanecké sně movny ? Fuj tajxl Předseda: Vy mne nepřivedete z míry. Te je zcela marné. Jsem tuze starým parlamentářem, než abyste porušili klid mé mysli.
Schönerer Posl Smolek
22 article
Trvalý hluk. Posl. Iro (na Fuchsa): Teď si šňupl po roz čilení! (Hlučná veselost. Posl. Sehönerer: To je tuze hloupé. Státní zástupce má býti pro nás rozhodujícím! Co tako- vému volu napadne, to má pro nás rozhodovatl Posl. Iro Pan Bobies si potom sedne na stole presidentský! Tak mluví president poslanecké sně- movny? To je policajt! (Na presidenta.) Vy kejkliři vy ničemo, vy krealuro. Posl. Schönerere President, který se dovolává státního zástupce! V rukou takového jezovitského tajtriíka je sněmovna loutkou. Ten tam nahořes může dělat co chce. Musíme protestovat rozhodně proti takovému lumpáctví. Hlasy u antisemitů (na Schönererovce):T chlapí jsou zase ožralí. Posl. Iro: Takový padouch, takový ničema, fnj 14Posl. Schönerer: Kde pak je pan Prade, ochránce svobodomyslných práv? Ať sem přijde a poučí Fuchsa Posl. Prochaska (na Schönerera): Pivo pivo Posl. Schönerer: Pání v pravo a v levo t klidně snesou. Blahopřeju jejich voličstvu, že má zástupce, kteří tímto způsobem hájí právo sně movny Posl. Iro (na Fuchsa): Taková bídná kreatur
Posl Bobies Prade Fuchsa Posl Fuchsa Prochaska Schönerer pivo pivo Posl
23 article
V drobném prodeji canní číslo o sobě . . odpoladní . . na 2h Ve úlialkách na venkově: ranní číslo. . . . . . . . 10h sepoledsí .. . . . . . Sh Inseráty platí se hotovš napřed. Fretplscení a insertr pillíná dninl- strace v Marisnské ulici č. 3. Tam nacházají se těž redske šiskárna a expedics „ Narodnich Listů“ Rukopiay se nevracejí- zuninasaí
Marisnský ulice
24 article
Posl. Schönerer: Sláva zástupcům lidu Sláva obhájcům práv lidových (v pravo a v levo) Trpí takové ničemnosti od klerikálního presidenta. Předseda: Přecházím k dennímu pořádku Na tomto nalezá se zpráva národohospodářského vý- boru o dohodě rakousko-španělské ke vzájemné ochraně vynálezů, známek a vzorků. Předseda výboru posl. Rosenstock doporu- čuje jeho schválení. Předseda: Slovo má pan posl. dr. Menger. (Bouřlivý odpor u Schönereroveů.) Posl. Iro: Pro vás má býti jednací řád nej- vyšším zákonníkem. Posl, šchönerer: Však my se k té věci ještě vrátíme Posl. Iro: Povolejte sem státního zástupce, at sem přijde ve spulečnosti jizdní policiel Posl. Schönerer: Tak příkrého porušení jednacího řádu zde ještě nebylo. Předseda: Volám poslance Ira k pořádku. Posl. Iro: Volejte mě třeba desetkrát k po- řádku. Z takového státního zástupce si ničeho ne- dělám. Posl. Schönerer: A to trpí liberálové pravo a v levo! Naproti takovým poslancům může president dovoliti vše! Posl. Iro: Taková ničemnost se klidněa mlčky snáší Posl. Schönerer: Sláva svobodomyslným pánům v pravo a v levo. Jděte ke svým voličůma řekněte jim, jak si z nich tropite šašky a potom sem zase přijdte a schvalujte takové ničemnosti takového klerikálního presidenta. Posl. Prochaska (na Schönerera): Plzeňské pivo je právě načato. Jděte na pivo. Posl. Schönerer (na Fuchsa):. To jsou všichni ministři, kteří vládnou paragrafem 14. zlato pro vám. Posl. Iro: Takové lumpáctví! Takový lumpl Takový pokrytecký pacholek!
Posl Sláva Rosenstock doktor Menger Ir Schönerer Prochaska Schönerer Fuchsa
25 article
Posl. Schönerer: On řekne, že interpellac nedá přečisti a všichni mu tleskají pochvalu Posl. Iro: Hájíme-li jednací řád, křičí se n nás, že jsme ožrali Posl. Schönerer: Kde jsou oba místopřed- sedové? Posl. Iro: Kdo pak se nemá brániti, stane-li se mu příkoří? Rozčilíme-li se poctivě, hned sně- movna volá, že jsme ožrall. Posl. Prochaska (volá na Schönerera): Dejte už jednou pokoj. Schönerere ! Posl. Schönerer: Kde jsou oba místopřed- sedové? Ať odpovědí! V celých severních ČCechách se myslilo, že se stane pan Prade ochrancem práv a zákona a toto minění bylo tam rozšířeno podnes. Posl. Prochnska (na Schönerera) : Přestaňte už jednou Posl. Schönerer (na Prochasku): Vy jste první, kteří běháte za každou vládou, jen dá-li vám zpropitné! Kdybych já byl dnes ministrpresidentem a dal vám jen tisícovku, všichni antisemité běželi by za mnou: Posl. Iro: V tomto parlamentu může se pro vést cokoliv. Napřed se povolují rekruti a potom se porušuje jednací řádl Posl. P'rochaska: Pane Schönerere, pivo je čerstvé l Posl dr. Lueger (na Schönerera): Jdi do bospody nebo do kavárny, Schönererel Posl. Schi nerer: Musíme se bránit v zájmu práv sněmovny. Co pak z toho máme ? Jen nadávky se všech stran. Posl. Iro: Ve které služební třídě policejních úřadníků je pan president Posl. Sehönerer: Ovšem, teď zase se změní stenogratický protokol. To je taková jezovitská praxe. To se již několikrát stalo. Posl. Kittel (na Fuchsa): Vy patříte do dětské školky.
Posl Schönerere Prade Prochnska Schönerer doktor Lueger Schönererel Posl Kittel Schönerer Prochaska Fuchsa práv sněmovna
26 article
Posl. Iro: Rád bych věděl, co tomu říkají oba místopředsedové? Posl. Schönerer: Vzali do zaječích. Patrn mají zlé svědomí. Posl. Iro: Snad ještě někdo odvolá podpis na naši interpellaci. Potom bylo by jich jen 12. Posl. Schönerer (obrácen k levici): Slyšeli jste, žejednací řád byl presidentem porušen, a míčeli, ba souhlasili jste. Posl. dr. Menger: Ohol Posl. Schönerer: Kdo pak volá: »Oho!« Ne- můžeme jednati jinak, než ukázati k tomu, že s porušuje jednací řád. Posl. dr. Götz: Nuže, ano, ale dejte přec mluvit jiným lideml Posl. Schönerer: Aha, tlačí vás již svědomí? Dnes se řeklo: Interpellace nemůže být přečtena, protože je tuze objemna. Zejtra se řekne: Nemůže býti přečtěna, protože poslanci, kteří ji podali, mají křivé nohy nebo červený nos. Pozejtří se bude dotaz měřiti metrem, a řekne se, že je tuze krátký nabo tuze dloubý. Vy však, pánové na levici, křičíte »Oho!«, porušuje-li se jednací řád. Ja zůstanu chlad- ným, ať si nadáváte, jak chcele. Nebude-li nikdo hájiti jednací řád, ujmu se ho já. Jásejte si třeba tam tomu státnímu zástupci. (Ukazuje na presidenla.) Posl. dr. Menger: Ale nechte přece už člo- věka jednou mluvit. Posl. Schönerer: I prosím pěkně. Pan dr. Menger má slovo. (Hlučná veselost.) Posl. dr. Menger: Slovo mám už dlouho, ale mluviti mohu teprve teď! President má sice právo censurovat všecky projevy ve sněmovně, ale musím prohlásiti, že dle dlouholeté praxe rozhodujícím mo- mentem pro návrh nebo interpellaci je okamžik, ve kterém byla podána s náležitým počtem podpisů.
Posl doktor Menger Götz Aho oholit Posl
27 article
(Souhlas.) President prohlásil, že proto onen dotaz censuroval, jelikož obsahoval samě zabavené stati. Nesmí se výhradně ukazovati na objektivní řízení. které jest řízením jednostranným a pouhým aktem státního zástupce a na základě takovéhoto momentu prováděl presidení censuru, Státnímu zástupci nemůže presidium dodávati takové autority, jako se stalo v tomto případě. Prosím pana presidenta, by vzal zřetel na důvody mnou uvedeně, neboť myslím, že se mluvilo ve smyslu dávné praxe celé sněmovny, která s názory presidentovými nesouhlasí. Lituje, že obchodní spojení se Spanělskem je tak skrovné a pozastavuje se nad skrovným počtem techniků, zaměstnaných v patentním úřadě, jehož vý- hody v národohospodářském ohledu jsou nemalé. Navrhuje resoluci, aby vláda záhy postarala seo potřebné předloby, aby v palentním úřadě byl ná- ležitý počet techniků a úřadníků k rychlému vyři- zování věcí. Po referentově doslovu přijat návrh národo- hospodářského výboru na ústavní schválení smlouvy se Španělskem k vzájemné obraně vynálezů, známek a vzorků; rovněž Mengrova resoluce Na řadě jsou dále zprávy immunitního výboru. Žádostí za vydání poslance Zimmera pro urážku na cti a poslance Schönerera pro zločin dle § 81. a přestupek dle § 312. trestního zákona nevyhovělo se. Potom přijata beze změny a debaty předloha o pupilární jistotě vodovodních dluho- pisů krakovských. Následuje zpráva sociálně politického výboru o předloze stran
Mengrův Zimmer Schönerer Španělsko
28 article
statistiky práce
29 article
(ref. posl. Gro s s.) 88 1.—7. přijímají se bez debaty. Při § 8. prohlásil posl. Bärnreither, ž vynasnaží se o úplnou jasnost mezi sněmovnou a vládou, aby zákon v dalším průběhu parlameniního pro- jednávání nebyl zdržován. Opakuje (obsah článku a praví, že bolduje zásadě, aby trestní i skutky byly vr-
Bärnreither