2
masthead
V Praze, v sobotu dne 17. března 1900.
Praha
4
article
Na rapní a odpol. list
přeěplácí se
* Prazo v slninistra
ss něsje
s čtvrí leta ..
s drojí. donášken
n dnt lita . . . . 7 K 50
ve dlialkáck
2 K 80
ua něksle .
Peštost
nb
skn
ke)
nantk
s dvoji zisilko
ta něs
:1e
H aimrt lei
5
article
Vodní cesty v Čechách a osnova
zákona o investicích.
Vodní cesty v Čechách a osnova
zákona o investicích.
Pražská obchodní komora ve včerejšl
své séhůzi promluvila vážné slovo o upra-
vení vodních cest v Čechách.
Stav úpravy vodních cest jest v této
polovině jednou z otázek, o nichž se po
kta mluví a rokuje, aniž by následovaly
stutky moderním dopravním potřebám vy
bovující.
Vodní cesty nabývají pro dopravu zboží
rýznamu denně rostoucího, účinkujíce na
zlevnění dopravy a tím i na vývoj světových
obchodních styků; jimi se umožňuje záso-
tení trhů z končin nejvzdálenějších plodi-
nami, kteréž by jinak zůstaly obmezeny na
význam místní. Tak zatlačuje na př. obilí
americké vývoz obilí od nás a zvláště z Uher
více a více do obvodu obilním clem chrá-
něného, a nebýti toho, vniklo by hojněji na
naše trhy i v dobách pravidelných.
Co platí o dopravě po moři, osvědčuje
se neměně i pro dopravu říční, jejíž sazby
jsou průměrně vesměs nižší než sazby ze-
lezniční.
Čechy
Uhry
6
article
Seznavše to státy sousední, nevyjímaje
ani Rusko, vyvinují horlivou činnost v úpravě
vodních cest a důsledky této činnosti jejich
postihují i nás v obchodé zahraničném, stě-
sňujíce náš vývoz a usnadňujíce dovoz cizích
výrobků a tovarů k nám.
Pravda, poloha našeho soustátí není tak
výhodnou, jako na př. Německa s mohutným
řekami k severu tekoucími, neb Francie s ře-
kami k severu i jihu jdoucími. U nás je přímy
styk s mořem adriatickým, kamž žádná znač-
nější řeka neplyne a jen nepřímo, přes Ně-
mecko na severu a přes Rumunsko na Vý
chodě, spojují nás velké řeky s mořem. Tím
nalehavější jest tudíž potřeba, aby vnitro
zemskými průplavy spojily se naše řekya
takto dostalo se zlevnění nejen dopravě
vnitrozemské, ale i za hranice.oue
Nejnaléhavější a nejdůležitější takovéto
vodní spojení jest zřízení průplavu spojují-
cího Labe a Vitavu s Dunajem a po tomto
s Černým mořem, spojení Odry a Vísly s Du-
najem a konečně spojení těchto vodních cest
průplavem příčním.
Rusko
Německo
Francie
Rumunsko
Odra
7
article
Pražská obchodní komora vystihla zcela
správně, že nyní v době, kdy radě říšské
vláda předložila osnovu zákona, dle níž má
se nákladem státním zbudovati šest želez-
ných dráh o úhrnné délce 572 km a o
rozpočteném celkovém nákladu stavebním
244,240.000 korun, jest nutno hnouti i otáz
pi
lou úprav vodních cest. s
Komora uznává, že zvláště při otázce
druhého železničního spojení s Terstem, jež
tvoří nejpodstatnější část železničního pro-
gramu vládního, přichází se volbou trati ka
ravansko-bochiňské nemálo vstříc i dlouho
letým tužbám království českého po zkrá
cené dopravní dráze ze severních zemí mon
archie do Terstu, jakožto hlavního námořního
přístavu rakouského, má však nicméně za
to, že průmyslové země severní — a mezi
nimi především král. české — na základě
nadprůměrné poplatnosti, jakou přispívají k
státním výdajům této poloviny říše a jakou
budou též nuceny přispěti k ühradě nákladů
s těmito investicemi železničními spojených.
mají plné právo, aby při stanovení obsáh-
lého, na celou řadu let rozpočteného vlád-
ního programu komunikačního také k do-
pravním potřebám jejich byl
náležitě přihlédnuto.
Tyto dopravní potřeby království če-
ského záležejí vedle dávno žádaného poslát-
nění velikých dráh soukromých, bezmála
dvě třetiny tohoto království komunikačně
ovládajících, především ve vybudování splav
ných cest vodních kanalisací horní Vltavy
od Prahy k Budějovicům a stavbou dunajsko-
vllavského průplavu mezi Budějovicemi
Vídní s jedné a kanalisací malého Labe o
Mělníka ku Hradci Král., po případě ažk
Jaroměři, s druhé strany.
Král
Terst
Praha
Budějovice
Mělník
Hradec
Jaroměř
Budějovice Vídeň
km
8
article
Technické projekty pro tyto vodní
dráhy jsou dílem již hotovy, dílem úsilovné
se připravují. O generálním projektu pro
kanalisaci malého Labe pracuje již od roku
1896 technická kancelář zemského výboru
království českého, i bude tento projekt
pravdépodobně ještě do konce r. 1900 hotov.
Pro kanalisaci hornovltavské trati z Prahy
do Budějovic — právě jako pro započatou
již trať vltavsko-labskou z Prahy k Ústí nad
Lab. — vypracovala generální projekt firma
Lannova v Praze, pro průplavní spojení
vltavsko-dunajské z Budějovic k Vídni pra-
cují o vhodném generálním projektu firmy
Lannova v Praze a Veringova v Hamburce
a k rychlému jeho dokončení jest hlavně
zapolřelí, aby přispěvek poskytnutý k tomu
účelu v úhrnném obnosu 300 000 korun sa-
mosprávnými korporacemi a místními činiteli
tuzemskými i zahraničními doplněn byl po-
měrně nevelikou subvencí stát ní,
Hospodářský význam těchto vod-
ních cest zbytečno bylo by šířeji vypisovati.
Zbudováním průplavu dunajsko-vltavskodlab-
ského vznikla by mezi mořem Severním a
Černým souvislá zdatná vodní dráha na
3113 km. dlouhá, jejíž úhrnné úvodí čítalo
by na 1 million km“, která připojovala by
vodní toky rakouské k rozvětvené síti vod-
ních cest východo-německých a po nepochyb-
ném zbudování průplavu středozemského i
k mohutným tokům německého západu,
usnadňovala a zlevňovala by spojení Rakou-
ska se zeměmi uherskými a balkánskými.
postavila by země, jichž průplav bude se
dotykati, v přední řadu zápasníků o ko
Labe
Praha
Budějovice
Ústí nad Laba
Vídeň
Lannův
km
9
article
merční nadvládu v moři středozemníma
zjednala by našim obchodním emporiím ne-
malou část onoho zisku, jaký z vývozu
severozápadní Evropy do zemí východních
plyne nyní jen námořním městům západo-
evropským. Jeho význam jako mezinárodní
dopravní cesty mezi státy s vyvinutým prů
myslem s jedné a státy zemědělskými s
druhé strany závodil by toliko s nezměrnou
přímo důležitostí jeho pro hospodářské oplod-
nění Čech středních a zejmena jižních, do
sud dopravně i průmyslově tak zanedbaných,
lacinou dopravou uhlí z ložisek severo-a
západočeských a pro dopravní budoucnost
Prahy. Kanalisace malého Labe zjednala
by požehnaněmu Polabí jak levnou dráhu
dopravní pro dovoz uhlí i pro vývoz plodin
a výrobků četných průmyslových podníků
tomto kraji ležících, tak i vrátila by země-
dělství mnoho tisíc hektarů nejúrodnější půdy
zmenšením zátopní plochy a usnadněným
zavodňováním a odvodňováním půdy.
Na všechen způsob má nejen se stano-
viska království a zemí především zúčastně-
ných, nýbrž i se stanoviska státního celku
zbudování těchto cest vodních nemenší vý-
znam hospodářský, než veškeré dráhy
v železničním programu státním
navrhované.
Evropa
Praha
Polabí
10
article
Po stránce finanční týž hospodářsky
stav říše, který dovoluje obtížení státní po-
kladny stamillionovým dluhem na stavbu
železných dráh terstských, jejichž rentabilita
odhadována jest pouhými 205 proc. a ostat-
ních tratí, jejichž naprostá passivnost —
mimo jedinou dráhu Rakovník Louny — vý-
slovně nebo mlčky se doznává, dopouští za-
jisté tím snáze i vybudování splavných cest
vodních v království českém. Činí-li rozpo-
čtený náklad trati turské a karavansko-
bochiňské až do Terstu v úhrnně délce 287
km. celkem 182 mill. korun a dráhy Lvov-
Sombor-Hranice 38.2 mill. korun, stačil by
stejný náklad na veškeré vodní projekty
shora jmenované. Obnášíť rozpočtěný výdaj
na kanalisaci horní Vltavy v trati Budějo-
vice-Praha (184 km.), celkem 55 mill. korun,
výdaj na vlastní průplav dunajsko- vitavský
mezi Vídní a Budějovicemi (205 km.) 130
mil. korun a výdaj na kanalisaci malého
Labe od Mělníka ku Král. Hradci (194. 5 km.
33 mill. korun, úhrnem tudíz na všechný
tyto projekty 218 mill. korun. Kdežto při
projektovaných tratích druhého železničního
spojení s Terstem činí rozpočtený náklad
na 1 km. délky 634.000 K, obnáši týž ná-
klad při zbývajících čáslech labsko-dunajské
vodní dráhy (Praha-Vídeň) pouze 475.000 K,
při celkové zmíněné síti vodních dráh če-
ských necelých 375.000 K na 1 km. délky
stavební.
K tomu přistupuje, že ke zbudován
těchto vodních cesť přispějí jako k dosavad-
ním pracím regulačním na Labi, Vltavěa
Dunaji nemálou částí zřizovacího kapitálu
zúčastněná království a země, takže finanční
obtížení státu bude značně menší než při
předložených právě projektech železničních.
Král
Rakovník
Louny
Terst
Lvov
Sombor
Hranice
Vltava
Budějo
Praha
Vídeň
Budějovice
Mělník
Hradec
Vltavě Dunaj
km
11
article
Konečně lze očekávati, že i sama přímá.
finanční výnosnost těchto vodních cest v krá-
lovství českém nikterak nebude menší, než
očekávaná rentabilita projektovaných dráh
železných, že tudíž tyto vodní dráhy nebu
dou státu větším finančním břemenem než
zúročení kapitálu v navrhovaných železných
dráhách investovaného.
Komora žádá tudíž, aby za finanční
oběti, jež království české jako nejpoplat
nější země monarchie — zejmena průmysl
a obchod této zemé — budou nuceny po
léta přinášeti pro zbudování tratí, v první
řadě hospodářskému povznesení jižních zemí
monarchie a strategickým požadavkům slou-
žících, bylo dopravním potřebám tohoto krá-
lovství co možná nejdříve učiněno zadost
konečným vybudováním splavných cest vod-
ních a sice kanalisací dolní Vltavy a malého
Labe a stavbou průplavu vltavsko-dunaj-
ského.
Opírajíc se pro první dva požadavkyo
vládní prohlášení z 22. února t. r., dle něhož
úprava splavných řek, zejmena těch, které
by očividně byly s to zlevniti dopravu hro-
madných surovin — což ve svrchované míře
platí o Vltavě i Labi — patří na všechen
způsob k naléhavým úkolům správy státní,
má komora za to, že i stavba umělých cest
vodních v Rakousku musí již v nejkratš
době vykročiti z období studia k obdob
činu, zejmena jde-li o vodní dráhu tak vyni-
kajícího významu pro dopravní vývoj hospo
dářsky nejvyspělejších zemí státu, jakou jest
průplav dunajsko vitavsko-labský!
Vltava
Rakousko
malý Labe
12
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze čtyřicátá šestá.)
tol
Ve Vídni, 16. března.
(Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Presidentu dru. Fuchsovi bylo dne
po valnou čásť schůze, zvláště z počátku, žezlo
úplně vyrváno. Duumvirát Sehönerer a
Iro, kteří ku konci doplněni byli posl.
Wolfem na triumvírát, vytrhli mu je a svým
ferrorem ovládli sněmovnu, Nikoho nebylo
slyšeti kromě nich a dokud vrhali své nadávky
proti stolci presidiálnímu, nikdo nemohl se
ujati slova. Parlament byl jim zcela vydán
Byl málomocen proti třem svým členům a jim
vydán na milosť a nemilost.
To bylo odvelou jejich za to, že presiden
nedovolil, aby se přečetl dotaz jimi podaný.
který — dle sdělení dra. Fuchsa — by vy-
plnil 15 tiskových archův a který — dle údajů
jeho — neobsahuje leč padesát zabavených
statí z »Unverfälschte Deutsche Worte« a ji-
ných krajně radikálních německých tiskopisů.
Své zdráhání odůvodňoval president třemi
důvody: jednak praecedenčním postupem ne
božtíka Smolky, jinak potvrzením konfiskací
konečně nedostatečným počtem podpisů, pro-
tože prý z 15 dva poslanci svá jména zase vy-
škrtli. Jak později bylo namítnuto, tito dva
poslanci — Roser a Röhling — odvolali své
podpisy na jeho nátlak.
Proti rozhodnutí presidenta demonstrováno
a protestováno v řečech posl. Ira, Türka,
Mengra, Kaisera, Daszyňského
a Wolfa, kromě toho pak surovými a urážli
vými výkřiky.
Třebas i způsob odporu je zavržitelným.
odpor sám byl oprávněn a president, jakkoli ně
kolikrát promluvil, to nevyvrátil.
Fuchs
Wolf
Fuchsa
Smolek
Roser
Röhling
Ir
Türek
Mengr
Kaiser
Daszyňský
Vídeň
poslanecký sněmovna
Unverfälschte Deutsche Worte
13
article
Interpellace o zabavených statích byly vždy
cky podávány nezávadně. Zdály-li se praesidiu
urážlivými, nebo nechtělo-li toto, by sněmovna
sama stala se kolportérkou toho, co tiskový
úřad nepustil do veřejnosti, a tak učinila im
munním, co státní zástupce pokládal trestným.
způsobila se tajná schůze, ve které se dotaz
celý přečetl a uvedl v povědomost ministrovu.
Ale právo interpellační zůstalo při lom a musi
také zůstatí chráněno a nedotčeno a parlamentu
vyhražena kontrola nad praxí objektivního řízení,
o kterém kdysi kdesi velice vhod a důvodně
bylo pověděno, že »proto se jmenuje objektivní.
že vykonává se naprosto subjektivně«. V rakou-
ském parlamentu bohužel nelze, jako v uher-
ském a francouzském, vynutiti odpověď na dotaz
a diskusi o ní. V parlamentě, kde koná se roz-
prava o justici jenom jednou do roka a kde ne-
konala se již po tři poslední léta, musí býti
toto právo hlídáno ještě pečlivěji a musí býti
zůstaveno poslancům, aby upozorňovali vládu
na přehmaty censury hned a neprodleně a ni-
koli teprve po několika měsících nebo dokonce
rocích.
A nejméně může býti připuštěno, by právo
to se omezovalo, nebo dokonce popíralo námit
kou, že promluvil pan státní zástupce a že tedy
sněmovna musí mlčeti. Proto nebyla tribuně sně-
movní dána svoboda, by konfiskační nález byl
pro ni netykavkou. Na parlamentním foru mus
býti dovoleno podrobiti soudu vše, co se ve státě
a jeho správě děje. Všeliký pokus umenšiti prae-
rogativu tu, jest negací ústavnosti samy. Proto
nelze souhlasiti s výkladem, názorem a stanovi-
skem presidentovým nikterak.
14
article
Tento zápas o interpellaci veden v první
a poslední části schůze, ale zůstal nerozhodnut,
byl obrubou věcného jednání, jež dělo se za
praskrovné pozornosti.
Vyřízen zákon o statistice prácea
zahájena rozprava o změně §§ 59. a 60. živ-
nostenského řádu, která bude zejtra
skončena.
Němečtí nacionálové a Schönererovci pro-
testovali proti provedení voleb do delegací v n
nější kampani říšské rady. Onino přestali na
pouhém osvědčení, na které reagoval ministr-
president slibem, že sněmovna sejde se určitě opě
po velikonocích. Tito však podali formální návrh,
aby se volby vůbec již nekonaly. Došli však
podpory jen u německých nacionálů a sociál
ních demokratů.
Je starou zkušeností, že lidé stávají se
nejhovornějšími, když mají smrť na jazyku. Tu
maji na spěch, tu je nekonečná řada věci
které chtějí ještě vypověděti, vyříditi a spořádati.
Ale neuprosná sudička Atropos přetne nit života
jejich. Tak se vede parlamentu. V poslední chvili
na odchodu a před rozchodem, co by vše na
ráz neřekl, neudělal a nevykonal
Dva velké zákony o podomním ob
chodu a zemědělských druž-
stvech, byly mu dnes ještě podány. Parla-
ment ehce mluviti a pracovati, ale již čeká na
konec. Zejtra oněmí na 10 neděl.
Podle stran a národností rozdělují se čle-
nové delegace na příští rok za poslaneckou
sněmovnu takto: Němců všech je 18 : z levice
12, s přavice 5 a 1 ze střední strany morav.
ské. Slovanů všech je 15: Čechů 6, Chorvát
1, Poláků 6, Rusín 1, Slovinec 1. Konserva-
tivní velkostatkáři z Čech jsou 2, Rumun 1 a
Vlachové 4. Mezi všemi členy rakouské dele-
gace má jich pravice obou sněmoven 31.
Atropos
Čecho
Chorvat
Polák
Rusín 1
Slovinec 1
Čechy
Rumun 1
Vlach 4
15
article
Předseda dr. Fuchs zahájil schůzi o 11. ho
20 min. dopol.
Ministr orby podal předlohu o zřizování rol
nických společenstev; ministr financí
prodeji pozemku v Breitensee, jehož používá vojen-
ská správa a slevení kolkův a poplatků 30mill. k
vídeňské půjčce a o její pupilární jistolě.
Zeměbranský ministr předložil opis odpovědi
ministerstva vojenství na přípis trutnovské jednoty
Inářův a pláteníků.
Posl. Zallinger prohlásil jmenem živno-
stenského výboru dle jeho dnešního usne-
šení, že je povděčen podané předloze o podomním
obchodu a pro vládní prohlášení, že říšská rad
sejde se v květnu zas, nenavrhne tenkrát, aby tento
výbor byl prohlášen za stálý, avšak učiní tak
příštím zasedá ní.
Posl. Blažek (k peticím): Centrální spolek
majitelů domů v království českém podal petici, by
sněmovna cís. nařízení ze dne 16. srpna m. r. o no-
vele poplatkové odepřela souhlas. Vykládají se vn
vady, pokud jde o stavby domů a zajmy maloživ-
nostnictva. Protože výklady ty jsou všeobecně zají
mavy, navrhují, by se petice ta vytiskla v stenogr
protokole
Navrh se přijímá.
Posl. Hofmann-Wellenhof jmenem lidové
strany německé, opřel se předsedovu úmyslu provésti
volby do delegace ve večerní schůzi. Takým
jednáním rozmnožuje se nespokojenost a nedůvěra
mezi obyvatelstvem. Vyprošuji si, aby snad vláda
po delegnčních volbách odročila říšskou radu, jež ne
provedla dosud ničeho v zájmu lidu.
doktor
Fuchs
Posl
Blažek
Hofmann
16
article
Ministr-president dr. Koerber dovozuje, že
vláda výbízejíc k volbám do delegace, chtěla se vrátiti
k starému zvyku, kdy delegace zasedaly v II. polovici
roku. Potom nebylo třeba zatímných rozpočtů spo-
lečných. Tenkrále jde též o to, aby — pospíší. lisi
zemské sněmy se svou prací — delegace sešly se
hned a ustanovily společný rozpočet, načež — snad
již za jejich zasedání — ale jistě v květnu
říšska rada bude svolána kdeláímu za-
sedání. Takový pořad prací parlamentních sbor
zdá se vládě nejpřiměřenějším a proto žádá za brzké
provedení delegačních voleb. V přištím zasedání parla-
ment bude míti dosti pokdy projednati četné vládní
předlohy-
Posl. dr. Lueger navrhl, aby předloha o 30 mill.
půjčce vídeňské hned v prvním čtení příkázala se
právnímu výboru a ten podal o ní po případu již
zejtra ústní zprávu, což bylo přijato.
doktor
Koerber
Posl
Lueger
17
article
Ministr obchodu bar. Call odpověděl na S ch le-
singrův dotaz, že vývozním zájmům hovělo se
úplně při účastenství na pařížské výstavě. Seznam
rakouských vystavovatelů vydá se před jejím otevře-
ním. Statistika jich dle vyznání se nepořizovala.
— na Lecherův, že srbská vláda sprostila
zboží ze zemí smlouvami vázaných obrtné daně
že Rusko časem svolí k poštovním poukázkám;
— na Schönererův, že listové tajemstv
nebylo porušeno, neboť zásilky, o něž se jedná
byly pod křížovou páskou;
— na Stojanův a j., že venkovské pošto-
vnictví bude upraveno co možná záhy. Předloha o
osobních a gážních poměrech na větších poštách
mimoerárních nabude platnosti možná v dubnu a
— na Merunovíčův, že pečuje se vše-
možně o rozšíření telegrafů a po vyloučení slezských
relací z haličských zřidí se nové telefonní spojení
Posl. Dobernigg vyčítá českým poslaneům
že prolahují železniční předlohu terstskou, jako by
ji chtěli udělati předmětem národního kšeftu. Varuje
vládu, aby nepodporovala takové snahy a táže se
předsedy železničního výboru, ví-li něco o pokusu
zužitkovati hospodářskou předlohu k národním
účelům.
Výborový předseda není ve sněmovně
ar
Boj o interpellaci.
Call
Lecherův
Ruska
Posl
Stojanův
18
article
President: Než přejdeme k dennímu po
řádku, odpovím na dotaz posl. Jra. Tento společně
s několika jinými poslanci před 3 dny podal zde do
taz, který obsahuje 15 archů.
Posl. Iro: Tím je vinen státní zástupce, ne já
Předseda: Pane Iro, teď mám slovo já. Po
zději můžete mluviti zase vy. K yby těchto 15 arche
bylo bývalo popsáno, snad bych nebyl interpellae
zkoumal. Avšak na těchto 15 arších byly vesmě
výstřižky zabavených novin.
Posl. Iro: Státní zástupce ať tolik nezabavuje
a ať s námi naloží subjektivně.
Velký hluk u Schönererovců.
Hlasy: Kvantita není přece rozhodující.
Předseda: Prosím za pokoj. Teď má slov
president.
Posl. Iro: Vy jste byl spolutvůro m zákon
Falk nhaynova! usho
Předseda: Pane Iro, mlčte ! Jen maně jsem
pohledl do interpellace a zpozoroval jsem, že jdeo
samé konfiskované věci. Následkem toho uložil jsem
jednomu pánu v kanceláři, by tuto interpellaci, vy-
plňující 15 tiskových archů, prohlédl, a ten nalezl
že jsou to vesměs stati, které se příčí zákonu.
Bouřlivý odpor u Schönererovců a hlasy: Kan
celář censuruje tedy poslance
Předseda dr. Fuchs (pokračuje): Proto jsen
si vyhradil zkoumati tuto interpellaci sám. Ale nel
jsem tak mohí učiniti, odvolali dva podpisatel? sv
jména. Prolože však je k interpellaci třeba 15 pod
pisů, nemohl jsem ji dáti přečísti
Dlouhotrvající hluk a hlasy u Schönererovoů
Interpellace podána v ponděi!. Vy jste týto pány
sám vyzy l. aby podpisy škrtli.
Posl
iro
Falk
doktor
Fuchs
19
article
Posl. Türk: Toto škrtnutí neplatí.
Posl. Iro: Vy nepatříte za stolec presidentský
nýbrž do tiskové kanceláře státního zástupcel
Předseda: Milý pane Iro, vy mně neurazíte.
(Pokračuje): Interpellace stala se tudiž bezpředmětnou
a tím i věc odbyta. Interpellace ta leží registra
Veliký bluk u Schönererovců a hlasy: Podpi
satelé se již najdou.
Posl. Schönerer«. Na presidenta nečiním
žádný dotaz. On byl členem presidia Abrahamo-
wiczova, on sem uvedl policii a on sám dal vyváděti
poslance násilím. On všecko právo a všechny zá-
kony šlape jako klerikální stranník. Na tohoto pre-
sidenta, o kterém jsem již jednou řekl, že jest státní
zločinec, který patří do káznice a nikoli za stůl pre-
sidentský, na toho neučiním žádného dotazu proto
že jako německý muž pokládám to sebe nedůstojným
(Všeobecná hlučná veselost). Ztotožňují-li se pánové,
kteří se mně smějí, s panem presidentem, jsou mu
rovni. Činím dotaz na oba místopředsedy, zda se
domnívají, že má býti naloženo s iuferpellacemi dle
jejich rozsahu a zdali nepokládají sebe nedůstojným
sedět po boku toho presidenta. (Posměch ve sně-
Posl
Interpellace
Abrahamowiczov
21
article
movně).
Předseda: Kdyby jiný člen sněmovny, nel
pan Schönerer učinil takovou formou na mne dotaz
mohl bych býti uražen a snad bych řízně proti němu
zakročil. Protože však pan Schönerer mně nemůže
uraziti, neodpovím mu. (Hlučná pochvala a potlesk.
Posl. Tiirk: Táži se presidenta, který záko
je porušen mou interpellací. Táží se ho, proč pro-
pouští interpellace podané česky, polsky a vlasky.
které přece sám nemůže censurovat?
Posl. Iro: Vrchní státní zástupce
Posl. Türk: Žádám za rozhodnou, nikoli jezo-
vitskou odpověd.
Předseda: Odpovím klidně. Prohlašuji,ž
každou, jazykem německým podanou intepellaci dá-
vám pány zapisovateli čísti. President Smolka stejně
jako já si počínal, vyhražuje presidiu podle jednacih
řádu právo censury nad dotazy, kterými se uráží
slušnost a které jsou trestné. Kdyby tato censur
nebyla vykonávána, měl by president nad interpella-
cemi menší právo než nad řečmi.
Posl. Schönerer: To je neslýcháno ! Všechny
stati byly krajským soudem zase propuštěny!
Posl. Iro: To je president poslanecké sně
movny ? Fuj tajxl
Předseda: Vy mne nepřivedete z míry. Te
je zcela marné. Jsem tuze starým parlamentářem,
než abyste porušili klid mé mysli.
Schönerer
Posl
Smolek
22
article
Trvalý hluk.
Posl. Iro (na Fuchsa): Teď si šňupl po roz
čilení! (Hlučná veselost.
Posl. Sehönerer: To je tuze hloupé. Státní
zástupce má býti pro nás rozhodujícím! Co tako-
vému volu napadne, to má pro nás rozhodovatl
Posl. Iro Pan Bobies si potom sedne na stole
presidentský! Tak mluví president poslanecké sně-
movny? To je policajt! (Na presidenta.) Vy kejkliři
vy ničemo, vy krealuro.
Posl. Schönerere President, který se dovolává
státního zástupce! V rukou takového jezovitského
tajtriíka je sněmovna loutkou. Ten tam nahořes
může dělat co chce. Musíme protestovat rozhodně
proti takovému lumpáctví.
Hlasy u antisemitů (na Schönererovce):T
chlapí jsou zase ožralí.
Posl. Iro: Takový padouch, takový ničema, fnj
14Posl. Schönerer: Kde pak je pan Prade,
ochránce svobodomyslných práv? Ať sem přijde a
poučí Fuchsa
Posl. Prochaska (na Schönerera): Pivo
pivo
Posl. Schönerer: Pání v pravo a v levo t
klidně snesou. Blahopřeju jejich voličstvu, že má
zástupce, kteří tímto způsobem hájí právo sně
movny
Posl. Iro (na Fuchsa): Taková bídná kreatur
Posl
Bobies
Prade
Fuchsa Posl
Fuchsa
Prochaska
Schönerer
pivo pivo Posl
23
article
V drobném prodeji
canní číslo o sobě . .
odpoladní
. . na 2h
Ve úlialkách na venkově:
ranní číslo. . . . . . . . 10h
sepoledsí
.. . . . . . Sh
Inseráty
platí se hotovš napřed.
Fretplscení a insertr pillíná dninl-
strace v Marisnské ulici č. 3.
Tam nacházají se těž redske
šiskárna a expedics „ Narodnich Listů“
Rukopiay se nevracejí-
zuninasaí
Marisnský ulice
24
article
Posl. Schönerer: Sláva zástupcům lidu
Sláva obhájcům práv lidových (v pravo a v levo)
Trpí takové ničemnosti od klerikálního presidenta.
Předseda: Přecházím k dennímu pořádku
Na tomto nalezá se zpráva národohospodářského vý-
boru o dohodě rakousko-španělské ke vzájemné
ochraně vynálezů, známek a vzorků.
Předseda výboru posl. Rosenstock doporu-
čuje jeho schválení.
Předseda: Slovo má pan posl. dr. Menger.
(Bouřlivý odpor u Schönereroveů.)
Posl. Iro: Pro vás má býti jednací řád nej-
vyšším zákonníkem.
Posl, šchönerer: Však my se k té věci
ještě vrátíme
Posl. Iro: Povolejte sem státního zástupce, at
sem přijde ve spulečnosti jizdní policiel
Posl. Schönerer: Tak příkrého porušení
jednacího řádu zde ještě nebylo.
Předseda: Volám poslance Ira k pořádku.
Posl. Iro: Volejte mě třeba desetkrát k po-
řádku. Z takového státního zástupce si ničeho ne-
dělám.
Posl. Schönerer: A to trpí liberálové
pravo a v levo! Naproti takovým poslancům
může president dovoliti vše!
Posl. Iro: Taková ničemnost se klidněa
mlčky snáší
Posl. Schönerer: Sláva svobodomyslným
pánům v pravo a v levo. Jděte ke svým voličůma
řekněte jim, jak si z nich tropite šašky a potom
sem zase přijdte a schvalujte takové ničemnosti
takového klerikálního presidenta.
Posl. Prochaska (na Schönerera): Plzeňské
pivo je právě načato. Jděte na pivo.
Posl. Schönerer (na Fuchsa):. To jsou
všichni ministři, kteří vládnou paragrafem 14. zlato
pro vám.
Posl. Iro: Takové lumpáctví! Takový lumpl
Takový pokrytecký pacholek!
Posl
Sláva
Rosenstock
doktor
Menger
Ir
Schönerer
Prochaska
Schönerer
Fuchsa
25
article
Posl. Schönerer: On řekne, že interpellac
nedá přečisti a všichni mu tleskají pochvalu
Posl. Iro: Hájíme-li jednací řád, křičí se n
nás, že jsme ožrali
Posl. Schönerer: Kde jsou oba místopřed-
sedové?
Posl. Iro: Kdo pak se nemá brániti, stane-li
se mu příkoří? Rozčilíme-li se poctivě, hned sně-
movna volá, že jsme ožrall.
Posl. Prochaska (volá na Schönerera):
Dejte už jednou pokoj. Schönerere !
Posl. Schönerer: Kde jsou oba místopřed-
sedové? Ať odpovědí! V celých severních ČCechách
se myslilo, že se stane pan Prade ochrancem práv
a zákona a toto minění bylo tam rozšířeno podnes.
Posl. Prochnska (na Schönerera) : Přestaňte
už jednou
Posl. Schönerer (na Prochasku): Vy jste
první, kteří běháte za každou vládou, jen dá-li vám
zpropitné! Kdybych já byl dnes ministrpresidentem
a dal vám jen tisícovku, všichni antisemité běželi
by za mnou:
Posl. Iro: V tomto parlamentu může se pro
vést cokoliv. Napřed se povolují rekruti a potom
se porušuje jednací řádl
Posl. P'rochaska: Pane Schönerere, pivo je
čerstvé l
Posl dr. Lueger (na Schönerera): Jdi do
bospody nebo do kavárny, Schönererel
Posl. Schi nerer: Musíme se bránit v zájmu
práv sněmovny. Co pak z toho máme ? Jen nadávky
se všech stran.
Posl. Iro: Ve které služební třídě policejních
úřadníků je pan president
Posl. Sehönerer: Ovšem, teď zase se změní
stenogratický protokol. To je taková jezovitská praxe.
To se již několikrát stalo.
Posl. Kittel (na Fuchsa): Vy patříte do dětské
školky.
Posl
Schönerere
Prade
Prochnska
Schönerer
doktor
Lueger
Schönererel Posl
Kittel
Schönerer
Prochaska
Fuchsa
práv sněmovna
26
article
Posl. Iro: Rád bych věděl, co tomu říkají oba
místopředsedové?
Posl. Schönerer: Vzali do zaječích. Patrn
mají zlé svědomí.
Posl. Iro: Snad ještě někdo odvolá podpis na
naši interpellaci. Potom bylo by jich jen 12.
Posl. Schönerer (obrácen k levici): Slyšeli
jste, žejednací řád byl presidentem porušen, a míčeli,
ba souhlasili jste.
Posl. dr. Menger: Ohol
Posl. Schönerer: Kdo pak volá: »Oho!« Ne-
můžeme jednati jinak, než ukázati k tomu, že s
porušuje jednací řád.
Posl. dr. Götz: Nuže, ano, ale dejte přec
mluvit jiným lideml
Posl. Schönerer: Aha, tlačí vás již svědomí?
Dnes se řeklo: Interpellace nemůže být přečtena,
protože je tuze objemna. Zejtra se řekne: Nemůže
býti přečtěna, protože poslanci, kteří ji podali, mají
křivé nohy nebo červený nos. Pozejtří se bude dotaz
měřiti metrem, a řekne se, že je tuze krátký nabo
tuze dloubý. Vy však, pánové na levici, křičíte
»Oho!«, porušuje-li se jednací řád. Ja zůstanu chlad-
ným, ať si nadáváte, jak chcele. Nebude-li nikdo
hájiti jednací řád, ujmu se ho já. Jásejte si třeba
tam tomu státnímu zástupci. (Ukazuje na presidenla.)
Posl. dr. Menger: Ale nechte přece už člo-
věka jednou mluvit.
Posl. Schönerer: I prosím pěkně. Pan dr.
Menger má slovo. (Hlučná veselost.)
Posl. dr. Menger: Slovo mám už dlouho, ale
mluviti mohu teprve teď! President má sice právo
censurovat všecky projevy ve sněmovně, ale musím
prohlásiti, že dle dlouholeté praxe rozhodujícím mo-
mentem pro návrh nebo interpellaci je okamžik, ve
kterém byla podána s náležitým počtem podpisů.
Posl
doktor
Menger
Götz
Aho
oholit Posl
27
article
(Souhlas.) President prohlásil, že proto onen dotaz
censuroval, jelikož obsahoval samě zabavené stati.
Nesmí se výhradně ukazovati na objektivní řízení.
které jest řízením jednostranným a pouhým aktem
státního zástupce a na základě takovéhoto momentu
prováděl presidení censuru, Státnímu zástupci nemůže
presidium dodávati takové autority, jako se stalo
v tomto případě. Prosím pana presidenta, by vzal
zřetel na důvody mnou uvedeně, neboť myslím, že
se mluvilo ve smyslu dávné praxe celé sněmovny,
která s názory presidentovými nesouhlasí.
Lituje, že obchodní spojení se Spanělskem je
tak skrovné a pozastavuje se nad skrovným počtem
techniků, zaměstnaných v patentním úřadě, jehož vý-
hody v národohospodářském ohledu jsou nemalé.
Navrhuje resoluci, aby vláda záhy postarala seo
potřebné předloby, aby v palentním úřadě byl ná-
ležitý počet techniků a úřadníků k rychlému vyři-
zování věcí.
Po referentově doslovu přijat návrh národo-
hospodářského výboru na ústavní schválení smlouvy
se Španělskem k vzájemné obraně vynálezů, známek
a vzorků; rovněž Mengrova resoluce
Na řadě jsou dále zprávy immunitního
výboru.
Žádostí za vydání poslance Zimmera pro
urážku na cti a poslance Schönerera pro zločin
dle § 81. a přestupek dle § 312. trestního zákona
nevyhovělo se.
Potom přijata beze změny a debaty předloha
o pupilární jistotě vodovodních dluho-
pisů krakovských. Následuje zpráva sociálně
politického výboru o předloze stran
Mengrův
Zimmer
Schönerer
Španělsko
28
article
statistiky práce
29
article
(ref. posl. Gro s s.)
88 1.—7. přijímají se bez debaty.
Při § 8. prohlásil posl. Bärnreither, ž
vynasnaží se o úplnou jasnost mezi sněmovnou a
vládou, aby zákon v dalším průběhu parlameniního pro-
jednávání nebyl zdržován. Opakuje (obsah článku a
praví, že bolduje zásadě, aby trestní i skutky byly vr-
Bärnreither