ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 70441d00-738c-11dc-96ba-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 141, place 73, org 23, work 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
24. ledna 1908. Císlo 23.
4 article
sympatickým kruhům inteligence. Vzhledem k tomu, že ministru dru. Fořtovi byla nabídnuta kandidatura ve skupině roudnické a že ji ministr dr. Fořt přijal prohlásili zástupcové černokostelečtí, že jako věrní přístušníci národní strany svobodomyslné považuj! za svoji povinnost prohlásiti se pro kandidaturu ře ditele dra. V. Schustra a pracovati všemožně pro jeho zvolení. Akčního výboru národní strany svobodo- myslné došel od místní organisace z Jílového přípis. jímž se stoupenci strany v Jílové jednomyslně pro- hlásili pro kandidaturu ředitele dra. V. Schustra. Z volebního výboru nár. strany svobodomyslné se sděluje: Městská rada, živnostenská společenstva a obchodní gremium v Rychnově n. Kn. roz- hodly se kandidovati v měsíské skupině za poslance na sněm král. českého p. L. Weignera, inspektora technologického musea v Praze. — Důvěrníci nár. strany svobodomyslné a městské rady v Lito- myšli a Poličce rozhodli se kandidovati do sněmu starostu litomyšiského, lékárníka J. Lauba. — Národní strana svobodomyslná kandiduje z kruhů živnostenských: ve venkovském okresu hořovickém p. Humla, na Starém městě p. V. Němce, v Josefově p. Filipa, v Pardubicích p. Kuchynko, ve Vysokém Mýtě p. Horáka. Vedle toho kandidují tito znalci otázek živnostenských: v Benešově ředitel technol musea p. dr. V. Schuster, v Rychnově n. Kn. insp. technolegického musea p. Leop. Weigner, v Náchndě ředitel Živnostenské banky p. dr. Jar. Prainu Z Týna nad Vllavou. (Voličská schůze.) Ve velmi četně navšlívené schůzi nejméně 400 voliči dne 21. t. m. byla kandidatura pana Jind icha Pavlíčka. starosty města, po vyslyšení jeho programové řeč jednohlasně přijata.
Fořt V Schustr L Weigner J Laub Huml Josefův Kuchynka doktor V Schuster Rychnův Weigner Jindo Pavlíček Jílová Rychnov Kněžná Praha Pardubice Vysoký Mýto Benešov akční výbor národní strana svoboda národní technologický muzeum živnostenský banka
5 article
Pokrokoví zemědělei svolávají do Prahy do r slaurantu »Choděra« na Ferdinandově tř. na 11. hod dopol. v neděli dne 26. ledna důležitou schůzi vý- boru a důvěrníků. Schůze rozhodne o možné sou- činnosti s jinými politickými stranami a o volebním boji do zemského sněmu. Právnická jednota o jazykové otázce u soudů. Včerejší schůze Právnické jednoty konaná z předsednictví ministra m. sl. taj. r. dra. ryt. Randy. byla věnována právní stránce jazykové otázkyu soudů a jest zajisté záslužným činem, že sbor tak vážný vyslovil se o otázce, která v poslední době tak zvířila vlny našeho veřejného života. Pan dr. Václ. Hora, soud. adjunít a docení české university, pojednal o předmětu v obšírné zajímavé přednášce. Poukázal, že otázka tato má za dnešních bojů národnostních předevš m ráz politický, proto sluší ltovati, že stav soudcovský jest zataho- ván v popředí života politického, ačkoli má býti vždy a všude nad stranami. České právnictvo jest opráv něno i povinno prozkoumati čistě právnickou stránku případů, známých z denních listů. Soudy chebské po nich i jiné odmítají podání v jazyku českém se- psaná buď vůbec, anebo je vyřizují jazykem něme- ckým, nepřipouštějíce ani ústní projednání sporuv jazyku českém z důvodu, že jazyk český není v ob- vodech jejich obvyklým a orgány dozorčí odmítají zakročiti, ježto prý jde o výkon judikatury a soud- cové jsou při vykonávání svého úřadu neodvislí.
Choděra doktor Randa Václ Praha Ferdinandov třída
6 article
Chebské soudy odvolavají se na § 13. všeob. soud. řádu z r. 1781, dle něhož mají strany užívati před soudy řeči v zemi obvyklé, tím všsk jest prý rozuměti toliko řeč u toho kterého soudu obvyklou, což prý vychází z § 14. západo haličského soudního řádu. Poněvadž je však soudu chebskému známo, že jazykem u něho obvyklým je toliko němčina, sluší veškerá podání činiti jazykem německým Jazyková nařízení Stremayerova z r. 1880 a výnos Kin- dingrův z r. 1899 soud neuznává platným rovněž nemá prý povahy zakonsnejvyšší kabinetni 1848 a na základé jeho vydané ironi nařrzení čes, soudu apelačníha 2 30. května prára ov- 1848 pro nedostatek formy dle lehdalší,řeč v zemi coe to, co vyslovují a po v yái něvadž Cheb leží v zemí české, v této pak jest ře česká obvyklou, jsou i dle § 13. všeob. soud. ř. ve- škeré soudy v král. českém zákonem vázány příjí- mati i vyřizovati podání a připouštěti jednání v ja- zyku českém. Soudy chebské tvrdí, že tento 8 13. došel antentické inferpretace v 8 14. patentu z 19. prosince 1796, jímž prohlášen byl soudní řád západo- haličský, ale nehledě ani k tomu, že tohoto soudního řádu nelze se dovolávati, poněvadž v zemích českých nikdy platnosti nenabyl, jest i výklad, jaký soudy chebské jeho § 14. přikládají, naprosto nesprávným.
Stremayerův Cheb
7 article
Jak již spisovatel Rohan dokázal, znamenají slova § 13. josefinského soud. řádu »landesübliche Sprache« a slova § 14. západohaličského soud. řádu »der im Lande beim Gerichte üblichen Sprache« jedno a toléž: řeč v zemi a nikoli u toho kterého soudu obvyklou. To dokazuje i jiná závažná okol- nost, západohaličský soudní řád byl uveden v plat- nost také v Dalmacii cís. patentem z r. 1851 a po konečné opravě textu z r. 1883, kterou právě § 14. západohaličského tr. ř. došel autentické interpretace, vyslovuje se jasně, že strany mohou před soudy po- užili kterékoli řeči v zemi obvyklé. Tím pozbý á jediný důvod, o nějž soudy chebské odmítání ja- zyka českého opírají, svého základu. Přes to, že znění § 13. josef. soud. řádu úplně je jasné a vylučuje všechnu pochybnost, došlo ná- sledkem zvláštností poměrů politických přece ještě autentické interpretace kabinetním listem ze dne 8. dubna 1848, jenž sloužil za podklad cirkul. nařízení apelačního soudu ze dne 30. května 1848, vydanému na základě příkazu ministerstva práv a s výslovným jeho svolením a uveřejněnému ve sbírce provinciál- ních zákonů, která jest opět jen ve prospěch jazyka
Rohan Lande Dalmacie
8 article
českého. Ovšem soudy chebské nařízení to za zákon neuznávají, poněvadž prý nebylo vydáno ve formi pro zákony dle tehdejšího práva státního platné, ale pro to bylo by třeba vážnějšího důkazu, neboť nej- vyšší soud ve svém plenissimárním rozhodnutí ze dne 13. prosince 1898 výslovně uznal, že toto naří zení je ve smyslu tehdejšího státního práva zákonem. jenž posud zrušen nebyl. Z řečeného pyne, že rozhodnulí soudů chebských je po stránce věcné napro- sto nesprávné a protizákonné. Povinnost soudů, přijímati od stran podání a vyřizovatij v jazyku českém nebo německém dle toho, v jakém jazyku bylo podání učiněno, vyplývá z povahy jejich jakožto orgánů, povolaných ke konání spravedínosti ve státě. Poněvadž pak stát je na poskylování ochra- ny právní, jež se dotýká samých základů právního pořádku ve státě, živě zůčasiněn, musí míti inké dostalečnou moc i prostředky, aby si splnění télo povinnosti, bude-i třeba, na orgánech soudních vynutil. Tuto moc také zákonodárce orgánům justiční správy jakožio orgánům dozorčím poskytl v § 78. zákona o organisaci soudů. Rozhodování otázky. jeli ta která v zemi obvyklá řeč přípustnou u toho kterého soudu, v téže zemi se nalézajícího, vůbee soudům nepřisluší a rozhodování o této otázce, stalo li se přece, nemůže býti zahrnováno v obor judika- tury soudní a nepřipuštění řeči v zemi obvyklé je hrubým porušením zmíněné povinnosti orgánů soudních, jsouc to- tožným s odepřením právní ochrany vůbec.
9 article
Mínění opačné tvrdí, že otázka, jeli ten který jazyk u toho kterého soudu přípustný, je věcí judi- katury a že orgánům justiční správy, jakožto orgá- nům dozorčím, nepřístuší v olázce této žádný vliv, jelikož jsou soudcové u vykonávání svého soudcov- ského úřadu samostatni a neodvisli. Důsledky tohoto názoru vystoupí markantně na př. při řízení ve vě- cech bagatelních, kde je možnost opravných pro- středků značně obmezena. V důsledcích tohoto ná- zoru mohl by i soudce český odmítati podání něme- cká, ba mohl by některý soudce třeba z důvodu sebe nesmyslnějšího nebo vůbec bez důvodu odmitnoutí jak českou tak i německou řeč ve věcech bagatel ních a justiční správa nemobla by zakročiti. V soudnictvi by nastala úplná anarchie. Námitku, že se připou- štěním slížnosti dohlédací zasahuje do kompetence soudů a že stížnost dohlédací nesmí míti účinku na obsah rozhodnutí, není nesnadno vyvrátiti. Orgán dozorčí tu nenařizuje soudům, jak mají ve věcí samě rozhodnouti, nýbrž našídí jim toliko, aby rozhodly. odpírajíli z důvodu jazykového rozhodnutí vůbec, po přípedě, aby rozhodly v jazyku strany, vydaly-li rezhodnutí v jazyku cizím. Nařízení tedy nebude miti účinku na obsah. Tam, kde jedná se o to, jsou-li soudy poviny ochranu právní, již bezdůvodně od- pírají, vůbec poskytovati, přestává zájem souk romý a vystupuje do popředí zájem veřejný, zájem stát- ní, jenž souvisí se samými základy živola práv- ního ve státě, nelze se dovolávati samostatnosti neodvislosti soudcovské jako překážky uplatňo- vání tohoto zájmu. Jinak vydal by se stát vážnému nebezpečí, že právě samostalnost a neodvislost stavu soudcovského zvrhne se v libovůli a že na místě spořádaného konání spravedlnosti, jež má býti právě těmito výsadami slavu soudcovského zaručeno, na- stane v soudnictví úplný rozvral.
10 article
Po přednášce, jež byla přijala se všeobecným souhlasem, rozvinula se debata, které se zúčastnil pp. dr. Schauer, dr. Hliňák z Liberce, dr. Ja- vůrek, dr. Valenta, ministr m. s. taj. r. dr. ryt Randa a dv. r. posl. prof. dr. Čelakovský Všichni řečníci přidali se jednomyslně ke stanovisku pana přednášejícího a p. dr. Schauer navrhl, aby celá přednáška byla zaslána ministru spravedlnost i ministru krajanovi jako výraz mínění českých priv- níků. Zvláštní pozornost vzbudila řeč ministra dra Randy, jenž dovozoval, že právo jazykové jest prá- vem veřejným a pravil, že usnesení soudu chebského učinila naň trapnný dojem proto, že se vůbec v krá- kám vyskyil soud, Jenž popárá platnos sn jich vydání i platnost kabineiního listu z r. 184e je byla uznána také vynikajícími učenci, poněvad remayerova nařizení soullasl jak a nažtzomími dri- vějšími, lak i s či. 19. st z. z. a rovněž kabinetni list i nařízení apelačního soudu z r. 1848 byly vydány ve formě dle tehdejšího státního práva platné. Cheb ský soud porušil tím čl. 7 zákl. zák., jenž stanoví že soudce nesmí zkoumati platnost zákonů řádně vy- hlášených. V doslovu poděkoval pan předseda ponu přodnášejícímu jménem všech účastníků, načež schů jszykových n nen zi ukončil.
doktor Schauer Hliňák Valent Randa profesor Čelakovský Liberec Cheb m . s
11 article K úmrtí prof. Zengra.
K úmrtí prof. Zengra. Pohřeb zesnulého českého učence K. V. Zengra konati se bude v sobotu dne 25. ledna t. r. o 91% hodině dopoledne z chrámu sv. Štěpána. Dle přání zesnu- lého má býti pohřeb jednoduchý. Pořadatelstvl pohřbu převzal sbor profesorský a odborné spolk studentské české vysoké školy technické. Král hlav. město Praha uetí památku zesnulého učence věnováním čestného hrobu a zapůjčením zlatého pohřebního vozu. Na znamení hlubokého smutku vlaje dnes smuteční prapor z hlavní budovy české techniky, která truchli nad úmrtím vyni- kajícího technika a učence světového jmena, který věnoval celé své jmění 30.000 K na zří- zení stipendia pro nemajetné techniky a odkázal svou bohatou knihovnu a sbírku strojů české vysoké škole technické. Posluchači české vysoké školy technické a odborné spolky studentské zúčastní se korporativně průvodu pohřebního
profesor Zengr svatý . Štěpán Praha český vysoký škola technický
12 article
Památku zesnulého hodlá uetíti studentstvo zřl- zením pomníku nad jeho rovem. Z té příčiny žádají se korporace, spolky a jednotlivci, aby věnovali místo věnce příspěvky na pomník pro- fesora Zengra. Dary tyto přijímá rektorát c.k české vysoké školy technické v Praze. Spolky a korporace, které hodlají zúčastniti se pohřeb- ního průvodu, žádají se, aby oznámily to rekto rátu české techniky Technickým kruhům! U příležitosti úmrtí pana prof. K. V. Zengra rozhodly se odborné spolky na české vysoké škole technické dáti vý. raz své úety k velikému svému učiteli a učene postavením důstojného pomníku nad jeho hrobem. Proto věnují odborné spolky místo věnců 100 jako základní částku na pořízení pomníku a obrae se ke všem, kdož chtějí uetiti památku zvěčné- lého, by místo věneů darovali obnosy peněžní na pomník a zaslali je na rektorát české techniky. Rovněž mezi veškerým studentstvem podniknuta bude sbírka k témuž účela. Je na širších kruzíeh technických, v jichž myslích zesnulý učenec vždy žiti bude, aby přispěly dle možnosti k brzkému uskutečnění tohoto záměru. Spolek posluchačů inženýrství. — Spolek posluchačů architektury. — Spolek posluchačů strojního inženýrství. — Spolek posluchačů ehemie. — Spolek posluchačů kultur- ního inženýrství.
profesor K V Zengr český vysoký škola technický v Praga český vysoký škola technický spolek posluchač kultura
13 article
Přípravy k pohřbu prof. K. V. Zengra. Pio- fesorský sbor české techniky usnesl se v dobodě se zástupci odborných spolků projevili zesnulému proí. Zengrovi jakožto dlouholetému členu profesorského sboru a milovanému učiteli i příznivci studentstva svou úctu vypravením důstojného pohřbu. Studentstv sejde se v sobotu o 9. hod. dopol. ve vestibulu tech- niky, odkud doprovozeno bude pořadateli ke kostel sv. Štěpána. Prů od ubírati se bude k museu, př čemž čestný špalír kol rakve obstarají delegáti od- borných spolků. U musea připraveny budou pro stu- dentstvo vozy elektrické dráhy, aby toto mohlo do provoditi svého vzácného učitele ke hrobu na Oišany U hrobu promluví nad rakví rektor techniky prof. Novotný a zástupce studenistva. Jest povinností všech techniků, kteří ve zvěčnětém měli svého učitele přítele a rádce, aby hojnou účastí na pohřbu pro jevili mu svojí úctu a vděčnost.
K V Zengr Pio Zengr svatý . Štěpán profesor Novotná Oišany U hrob
14 article Svaz českoslovanského sludentstva zúčastní s
Svaz českoslovanského sludentstva zúčastní s korporativně pohtbu zesnulého učence a příznivce studentstva prof Zengra Členové sejdou se hodinu před pobřbem v budově české techniky. S. Č. S. vě- noval k uetění památky zesnulého prof. Zengra 25k na pomník, Zkouška Techuické pěvecké jednoly koná se v pátek od 3/47. od. v Klementinu (sál č. IV.) Cvi- čiti se budou smuteční sbory k-pohřbu dvor. rady prol. Zengra. Účast všech nynějších i dřívějších členů nutna.
Zengr Člen S Č profesor Zengr Cvi Klementinum svaz českoslovanský sludentstva
15 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — »Mnoho zbytečných starostí do bu- doucna« vytýká nám opětné včera orgán pana dra. Kramáře. »Mnoho zbytečných starostí«, to jsou nejvlastnější slova mistrova — ipsissimu verba — která nescházívají ani v jeho řečech na voličských schůzích, slova, jimiž umlčuje aneb míní umlčeli všecky obavy před dalšímí katastrofami positivní polifiky. Mezi katastrofy stihnouti národ český z nytěšího směru, dlužno počítati uzákonlění zásad hlásaných německými stranami, němeeký m vůdci, německými ministry jakožto nepřekročitelných při nastávajlcích smiřovačkách v Čechách. Pan dr. Kramář ve své klatovské řečí připustil, že takové osnovy smiřovacích zákonů, nám nepříznivých, mohou býti parla- mentárně předloženy, i dodal, že »kdyby se tak státi mělo proti nám se postaráme, aby se zákonem ne- staly.« Za nynějšího stavu věru už jest věcl vedlejší, že dr. Kramář takovým výrokem vlastně bourá známou argumentaci svou o nutnosti dobrých našinců ve vládě, jichž prý tam třeba hlavně proto, aby vyrovnací před- lohy nebyly sdělány bez nás proti nám. Jest známo, že p. dr. Kramář ohlašoval před nedě- lemi ještě povolání i třetiho českého ministra do Beckova kabinetu, na základě jeho specialní znalosti vyrovnacího materiálu. Patrně ani tento třetí zástupce Národního klubu nezabrání tomu, co dr. Kramář za možné pokládá, t. j. pokus uzákonění osnov smiřovací ch mimo souhlas český, ano proti němu, ba osnov přímo proti Čechům naměřených. Taková pasivně positivní asi- stence českých ministrů při sdělávání výrovnaelch osnov je tedy z dopuštění p. dra. Kramáře
doktor Kramář Beckův Čecho Čechy
17 article
možnou! Leč zůstaňme při hlavní věci. Výrok pana dra. Kramáře, že o smiřovačkách nic nev ani on ani bar. Beck, nýbrž že se jedná o řešení některých bodů česko-německého vy rovnání zákonem bez smiřovacích konfereneí nazvali jsme konstatováním smiřo- vaček v nejhroznější formě, a sic smiřovaček až do uzákonění tajených. »Den« anebo ve »Dnu« sám pan dr. Kramát vysmíval se nám: »Zkrátka už jsme v tom až po krk. Smiřovačky jsou zde a v jaké brůzné formě. »Národn Listy« se děsí: Vláda chce některé body česko německé otázky řešiti v parlamentě, tedy formo zákonal Toť hrozné! Od svolání nov říšské rady v červnu 1907, kdy tento pro gram vlastně vyslovila trůnní řeč a později pře seda ministerstva, jsme tedy vlastně ulopení v »smiřovačkách«. Hrozné poznání, jež učinily »Nár. Listy« teprve včeral- Poznání »Nár. Listů« je starší než trůnn řeč a než celá Kramářovská ařéra s řešením nejpalčivějších otázek sporu česko-německého.
Beck doktor Kramát
18 article
Klatovskou řečí p. dra. Kramáře bylo toto správně poznání »Nár. Listů« teprve jak náležt a způsobem nejautentičtějším potvrzeno. Tato možnost, drem. Kramářem prohlášená, že kom- pensace za české hlasy pro ra- kousko-uherské vyrovnání, spoč- vající podle slibů dra. Kramáře ve spravedlivém řešení české otá- zky po hotovém vyrovnání s Uhry že ty základy ke státoprávnímu vy- rovnání s korunou českou, jež žádá nymburská resoluce a o nichž ještě předvčírem v »Mladoboleslavských Listech« tisková kancelát pana dra. Kramáře dává psáti, že je prohlásil dr. Beck v programu své vlády, po pří- padě skončí smiřovačkovými zákony prot nám to je to hrozné! Připustí li se jednou, že všechny zárůky a předpoklady mohou míti na kone za výsledek zákony ve prospěch Němců a na če- skou škodu, potom, zdá se, že žádný ch, ani těch největších starostí ne- může býti dosti a každá vteřina, pro- meškaná v boji proti takovémuto případu vládního řešení česk otázky jest ztrátou osudně nenahraditelnou.
Kramář Beck Němec Uhry
19 article
Vůdce prohlédavý, který předvídá vládní řešení národní a jazykové otázky proti národu, ten nemůže se spokojiti útěchou, že je dos času, ten musí boj organisovati od toho oka- mžiku, kdy pojal takové podezření. Vůdce če- ského národa, a tím dnes dr. Kramář vskutku jest jako předseda klubu všech poslanců nár. stran v národě, měl by a s ním všichni češtl poslanci na tom státi, aby zásady a osnovy pro zemský sněm vládou jakožto řešení české otázky byly veřejnosti v Čechách sdéleny do nejmen- ších podrobnosti ještě před volbami d sněmu. Neboť, má-li býti nastávající hlaso- vání o zemských mandátech zároveň hlasováním národa o česko-německém vyrovnání, a tim býti má, musí národ znáti svůj osud zevrubně dříve, než o něm rozhodne. Až dosud bylo národu ujišťováno, že proslulá důvěra a naděje v barona Becka úplně stači, programová řeč barona Beck že jest úplně dostatečnou zárukou spravedli- veho u pvnín je kové přořeknuti v bodrých Klatovech! Pan dr.
doktor Kramář Beck Čechy Klatovy d sněm
20 article
Kramář k našemu prý „upokojení dává psát ve svém „Dnu“, že „proti všemu, co by značil škodu neporušitelných našich práv, dovede se delegace česká hájiti a bude-li toho třeba i ob- strukci.“ My upouštíme od toho, abychom cito- vali dru. Kramářovi jeho karlínské výroky o za- vržitelnosti obstrukce a jeho výroku o ní ze dne 1. prosince m. r., ale zdá se nám, že panu dru. Kramářovi nelze už ani důvěřovati, že má dosti spolehlivý úsudek, kde kdy je zapotřebí nasaditi nejkraj- nější oposicí české delegace. Dr. Kramář jest se stanoviska českého nespole- hlivý jazykový politik, neboť pokládá Gautschova jazyková nařízení za nejšťast- nějšířešení jazykové otázky, jak to potvrdil i jeho orgán ve čtvrteční polemice proti zaslánu posl. Klofáče v listě našem. Kdo nám za to ručí, že vůdce takových jazykově politi- ckých názorů, příčících se českému národnost- nímu programu, zejména pak zásadám programu a usnesení národní strany svobodomyslné, b i samým za platné prohlášeným zá- konům, poslavil by se proti takovému ře šení jazykové otázky, jež by se blížilo Gaut schovým jazykovým zákonům. Buď jak buď, smi řovačky nejsou žádným monumentem, jejž ná rod smí spatřiti až v den odhalení, žádnou fra škou, nad níž se zdvihne opona až v den pre- miery! Národ má právo znáti svůj osud a smý- šlení strůjců takového osudu, kteří majíce o něm rozhodovati, ucházejí se o důvěru národa k tomu konci. Protož pryč s tajnými smiřova- čkami, sem s pravdou o nich! Kdo chce tuto tajiti, vzbuzuje podezření, že kdyby národ ce- lou pravdu znal, že by se proti ní vzbouřil jako jeden muž a že by podle toho také dopadly volby!
Kramář doktor Gautschův Klofáč národní strana
21 article
— Cena Náprstkova. Ředitelství „Svato- bora“ ustanovilo ze základu Ferd. Náprstka na r. 1907 cenu 800 K. Do poroty zvoleni byli pp. spisovatelé Jaroslav Kvapil, Josef Peškaa Václav Štech, kteří rozhodli následovně: Porota vzala v úvahu hry původní, celovečerní, prove- dené v ročním období 1907 na Národním di- vadle pražském i brněnském, na městských di- vadlech vinohradském a plzeňském i na stálých divadlech pražských předměstí. Porota přiřkla cenu hře „Poslední scéna“ od MI. A. Ši- máčka, která vyhovuje podmínkám základu Náprstkova po stránce umělecké i divadelní, ja- kož i požadavku, aby hra čerpána byla z če- ského života. — Z české techniky. Architekt pan Kare! Ma- reš z Jičína podrobil se s prospěchem dne 7. pro- since 1907 druhé státní zkoušce z odboru stavitelství pozemního. — Promoce. Pan MUC. Kubánek Jose z Jilemnice v Čechách bude v sobotu dne 25. ledna 1908 o 12. hodině v poledne na c. k. české univer- sitě Karlo-Ferdinandově veřejně problášen doktorem veškerého lékařství. — Osobní. Dosud na smlouvu ustanovení cejch- mistři u vrubních (cejehovních) úřadů Frant. Piff v Chomutově, Frant. Viležinský v Kaplicía Kromlově, Josef Kašpar v Kutné Hoře a Částavi a Frant. Hora v Poděbradech zařadění byli osobně do 11. třídy pořadu definitivních státních úřadníků. — Úmrti. Včera zemřel pan Josef Kasalov- ský v 31. roce věku zánětem mozkových blan.
Náprstkův Svata Náprstek Kvapil Peškaa Štech A ša Kare Kubánek Jose Karla Ferdinandův František Kašpar Kasalov Ma Jičín Jilemnice Čechy Chomutov Kutná hoře Poděbrady pražský předměstí
22 article
Pohřeb bude ze,tra o půl 4. hod. odpol. z chramu sv. Petra a Pavla na král. Vyšehradě. — Doe 22. t. m. zemřel pan Martin Patík, revident Bu tě- hradské dráhy v Praze, člen Spolku českých úřad- níků železmičních. Pohřeb koná se dnes o 3. hod. odpol. z domu smutku v Mezibranské ul. čís. 13 na hřbitov vinohradský. Kolegové prokažte poslední poctu zesnulému druhu hojným účastenstvím při po- hřbu. — Dne 21. t. m. zemřel ve Vídni p. Julius Nettl, obchodník v Humpolci. Pohřeb koná se dne o 1. hodině na isr. hřbitov v Humpolci. — Včera zemřel v Praze pan Jindřich Waitzma nn, starosta společenstva knihařů a šikovatel priv, sboru městských granatníků v 63. roce věku svého. Pohřeb bude v sobotu dne 25. t. m. o 3. hod. z koste la u Dominikánů. — Ve středu zemřela v Plzni chot inženýra pí. Vlasta Pošiková, roz. Tuzarova.
Petro Pavel Doe Patík Julius Nettl Waitzma Pošiková Tuzarův Vyšehrad Praha Mezibranská Vídeň Humpolec Plzeň český úřad
23 article
Mrtvola bude převezena do Nymburka a tam zejtra na hřbitově u sv. Jiří pochována, — Pobřeb. Z kaple českého pathologického ústavu na hoř. Novém městé konal se včera o 3. hod. odp. pohřeb pražského advokáta p. JUDra. Antonína Kvíčaly. Značný byl zástup přátel, někdejších spolužáků a smutečních hostů, kteří přišli tělesné ostatky zvěčnělého na poslední cestě doprovoditi. Byli mezi nimi zejména dékan právnické fakulty če- ské university Karlo Ferdinandovy prof. dr. K. Henner, vicepresident advokátní komory pan dr. Koerner, advokát p. dr. K. Šebesta, p. dr. Dvořák, městský radní p. L. Peterka, prof. obch. akademie p. Pražák, dále pp. místodrž. rada v. v. Kö ler, vrchní účetní radové Tichý a Patzelt, přednosla účtarny Leifer, vrch. inž. dr. techn. Klier. P. Kubík, dr. Musil, dr. Vinař, spisovatel Dyk, ředitel v. v. Čisař, členové pražských šachovních klubů, parsonál advo- kátních kancelaří a j. v. Pohřební obřady vykonal přítel zvěčnělého vikář P. Keberle z Přistupic za asi-
Jiří pochovat Pobřeb Kvíčala profesor doktor K Henner Koerner K Šebesta Dvořák L Peterek Pražák Tichá Patzelt Leifer Ing technický Klier P Kubík Musil Vinař Dyk P Keberle Nymburk univerzita Karla Ferdinandov obchodní . akademie p
24 article
od Dvořák-Šujana, nový věk, v pokračování dvou dílů dříve vydaných, a to výnosem c. k. mini- sterstva kultu a vyučování ze dne 9. ledna 1908, č 49.550. Kniha jest značně pozměněna u srovnání s vydáním předchozím. Obsahuje 60 obrazců a stojí váz. výtisk K 2.10. Vyšla nákladem České graf. ake společnosti „Unie“ v Praze. Výbor látky a její roz- dělení jsou úplně přiměřeny slupni věku studujících IV. třídy středních škol při dvou hodinách týdně Učivo seřaděno jest pečlivě v oddílech chronologicky souvísejících a ve správném výběru. Biografický mo- ment příchází všude k platnosti. Nové toto vydání oblíbené učebníce znamená pokrok proti vydání před- chozímu. * Střední školy upozorňujeme na dvě nově prá- vě schválené učebnice jazyka francouzského a latin- ského, totiž 2., v podstatě nezměněné vydání fran- couzské cvičebnice Josela Kubína „Premien cours de legons frangaises composé pour T'instruction des étudisnts tchěques“, schváleně výnosem c. k. mi- nisterstva kullu a vyučování ze dne 19. října 1907 č. 37.449, a na II. díl „Latinské čílanky a cvičebnice pro II. třidu gymnasijní“ od Al. IIolasa, schválené výnosem c. k. ministerstva kultu a vyučování ze dne 18. října 1907, č. 35.725. Váz. výtisk učebnice na prvém místě jmenované stojí K 2.10, učebnice druhé K 2.80. Obě vyšly nákladem České graf, akc. společ- nosti „Unie“ v Praze.
Dvořák Šujan Josel Kubín Premien Praha
25 article Hudba.
Hudba. + Z Vídně, 23. ledna. Předevčírem brála se ve zdejším divadle na Vídeňce premiera Léharovy operely »Muž tří žen«. Protože hlavní sloup operely tohoto divadla Treumann odmíti roli v tomto kuse — jak se tvrdí proto, že předvídal rozhodný neúspěch díl toho — povolán byl k představení Rudolf Christian z Berlína, který před lety ve Vídni hrál Hamleta O pěveckých schopnostech tohoto herce nebylo nikde nic povědomo. V celém před tavení propadl přede- včirem tsk, že hned po prvním aklu byl vykřičen. »W. Allg. Zg« oznamuje, že operetní činnost toholo pána byla krátkou a že dnes večer již nevystoupí nýbrž bude nahražen tenoristou Heroldem, pozděj pak lenoristou Hlawatschem. + Fablo de Sarasate, virtuos na housle, uspořádá snolečně s virtnoskou na klavír paní Berlou Marx- Goldschmidtovou v sohotu dne 15. února v Rudolfině koncert. Záznamy na lože a sedadla přijímá hudebn závod Em. Welzlera, Ferdinandova třída č. 36. + Výbor sdružení hudebníků pro král. česke žáda pp. dleny, aby se určitě dnes o půl 8. hodiné večerní dostavili do hlavní zkoušky v místnostech »U města Slaného« ve Smečká ch. + Česká beseda v Trutnově pořádá v neděli dne 26. ledna ve dvoraně Národního domu velký vojen- ský koncert hudby pěšího pluku č. 98 za osobního řízení kapelníka pana Lorenze. Začátek o 7. hodině večerní
Vídeňka Léharův Treumann Rudolf Christian Hamlet W Allg Herold Goldschmidtův Lorenz Vídeň Berlín berla Marx Ferdinandov třída U město Slaný Trutnov výbor sdružený hudebník pro král Český beseda Fablo jít Sarasate
26 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Úmrti. Z Vídně, 23. ledna. (K. k.) Včera večer zesnula hr. Füníkirchenová, regentka vévod- ského savojského ústavu šlechtičen. = Loď po srážce zmizelá. Z Hoeck van Hol landu, 23. ledna. (K. k.) Ještě dnes dopoledne ne- bylo ničeho známo, kde je loďka parníku „Amster- damí“, která se pohřešuje. Dle novějších zpráv bylo v ní 28 osob, mezi nimi 21 ceslujících. Parník „Vien na“, který včera nemohl pro mihu vyplouti, pustil se dnes ráno na moře. — Z Hoeck van Hollan- du, 23. ledna. (K. k) Zástupcové harwichské paro- plavební linie sdělují, že v pohřešované lodi bylo 21 osob. Má prý dost vody a sucharů na několik dní Jsou prý tam také vesla, plachta a kompas. Všecko úsilí nalézti loďku bylo dosud bezvýsledno. Zatím nastala hustá mlha. Kdyby se rozplynula, bude se i v noci loďka hledati.
Vídeň Viena Hoeck van Hollan
27 article
= Výbuch plynu. Z Pešti, 23. ledna. (K. k.) Po- slední dobu udály se několikrát výbuchy ve sběrači a v telefouních šachlách. Dnes udál se výbuch v Bu- díně na Marketině nábřeží, nedalcko Andrássov paláce, kde po delší dobu bylo cítiti silně zápac plynu. Dnes hledali dělníci plynárenské společnosti místo, kde plyn uchází a při tom udál se strašlivý výbuch, který bylo slyšeti skoro ve všech čtvrtích V II. okrese na Marketině nábřeží i na hlavní třídě byla dlažba na mnoha místech vytrhána a železné kryty telefonních šacht roztříštěny. Také mnoho oken poprasdalo. Mnoho osob bylo strženo k zemi a ni- které raněny. Sedm dělníků, zaměstnaných zkou- máním plynovodů, bylo těžce popáleno. Výbuci byl zaviněn chatrným stavem plynového potrubí a isolace telefonních habelů. = Profeser techniky padělal cenné papiry. Z Velkého Bečkeredu, 23. ledna. (K. k.) Policle zatkla zdejšího podnikatele staveb Štěpána Molnára. který zároveň působil jako prolesor na zdejší tech- nické škole. Klade se mu za vinu, že pokusil se zíal
Marketin nábřeží Molnár Pešť Marketin nábřeží Velký Bečkered Andrássov palác
28 article
šovati papíry uherské korunové renty po 1000 a 500 korunách. Při domovní prohlidce naleze- ny byly četné falšované papíry. Zatčený udal při výslechu, že nechlěl zfalšované cenné pa- píry zpeněžiti, nýbrž použíti jenom jako vadia při ofertním řízení. = Zemětřesení. Z Brancaleone (v Nově Kalabrii), 23. ledna. (K. k.) Dnes v 5 hoď. 35 min. ráno byl zde pocítěn prudký otřes země; nezpůsobl žádné škody. — Z Reggia di Calabria, 23. ledna. (K. k.) Dnes v 5 hod. 10 min. ráno bylo zde pocítěno dosti prudké zemětřesení. Dle zpráv sem došlých byly otřesy zvlášť silné v Bianku, Afriku, Brancaleone, Bruzzanu, Ferruzzanu a jiných místech území, často podléhajícího zemětřesení. Otřesy způ- sobily v obyvatelstvu zděšení. V obci Bianko bylo vážně poškozeno několik budov, které byly již po- rouchány posledním zemětřesením. = K olštýnské vraždě. Z Olštýna, 23. ledna KK. k.) Setník šl. Goeben byl dnes dle „Allenst. Ztgu.“ dopraven do provinčního ústavu pro choromyslné aby byl prozkoumán jeho duševní stav. = Lemoinovy umělé diamanty. Z Paříže, 23 ledna. Jak bylo nyní zjištěno, pomáhal si Lemoine při domnělé výrobě diamantů před svědky rafino- vaným podvodem. Vyšetřujícímu soudci byly před- loženy dva Lemoinem pro pokusy schválně zhoto- vené kovové kelímky, jejichž stěny jsou částečně vy- lomeny a byly nahraženy pastou, do níž se přej pokusem vložily pravé diamanty. Pasta se roztavila v ohni a diamanty se pak nalézaly ve hmolě.
Brancaleone Bruzzan Ferruzzan Goeben Lemoinův Lemoin Nova Kalabrie Reggio di Calabria Bianco Afrika Brancaleone Olštýn Paříž KK
29 article
= První pitva v Cařihradě. Z Paříže, 23 ledna. V pařížské lékařské akademii byl čten přípis jistého cařihradského lékaře, jenž sděluje, že se v Ceřihradě právě konala poprvé s povolením úřadlu pitva osoby, zemřelé cholerou a mrtvola byla bakte- riologicky ohledána. = Oběti herny v Monte Carlu. Ačkoli saisona v Monte Carlu posud není skončena, bylo na tarnním hřbitově pochováno již 17 sebevrahů, jichž osobnust v mnohých případech nemohla býti zjištěna. = Universitní prolesor zatčen. Z Madridu 23. ledna. Profesor Molina z university ve Valenci byl zatčen. Následkem toho očekává se další vzrůst studeniského hnulí = Vražda a sebevražda herečky. Z Nového Yorku, 23. ledna. Známá herečka Mary Mayov zastřelila včera v četně navštíveném reslauraniu na Broadway obchodníka Johna Radya a pak sebe. Vý- jev odehnál se tak rychle, že přílomní nemohli činu zabránili. Hrozné bouře v Japonsku. Z Londýna 23. ledna. V severní části japonského ostrova Jesse způsobily bouře veliké spousty. Na sta osob za- hynulo, Z Ilokkaida oznamuje se ztrosko- tání deseti parníků a čtyřiceti velkýcl pobřežních bárek. Přival vln zaplavil velký pruh pobřeží, při čemž rovněž mnoho lidí zanynulo = Lesník zastfelen. Z Berlína, 23. ledna Královský lesní Schwarzenstein byl dnes ráno na- lezen v křoví zavražděn s mnohými střelnými r- nami. Jeho syn udal, že zavražděný vyšel v noci z domu, aby zanesl dopisy na poštu = Záhadný pokus otravy. Jak jsme již sdělili stal se na zámku Abbatiale u Evreuxu pokus, otrávit majitelku vdovu Hebertovou a celou její rodinu
Molina Maro Mayov Radya Jess Hebertův Cařihrad Paříž Monte Carlo Madrid Nový York Japonsko Londýn Berlín královský lesní SF
30 article
Proti hajnému, který jest v podezření, že provedi pokus otravy té, svědčí okolnost, že nebylo možno cizinci vniknouti do spižírny, kde maso bylo uscho- váno. Motivem čimu jest snahma, pomstíti se na hlav- ních dědicích, kteří jej z místa vypudili. Také na příbuzném, který hajného přijal do služby a který byl by se slal po smrli ostatních přibuzných jediným dědicem, lpí podezření, neboť slíbil prý bývalému důvěrníkovi paní Hebertové, že jej učiní svým správ- cem, jestliže „náhodou“ zbohatne. Dle zpráv někte- rých pařížských listů, jež vyslaly na zámek zvlášlní zpravodaje, naslal zotím v této záležitosti nový obrut. Pokus otravy stal se již 24. listopadu m. r. ale hajný Vial, který jest podezříván ze zločinu toho je dosud na svobodě. Hajný sdělil záslupci „P'etit Parisien“, že jest nevinen a že zločinec hledati se má ve fraku a ne v dělnickém kabátě. Strychnin potřeboval k hubení lišek a kun. Obviněn jest spiso- vatolem Cahnem, protože ho urazil. Nynější zaměst- navatel hajného, plukovník na odpočinku Tessier, jest zetěm pí. Hebertové rovněž jako Cahn, žije však s ostatními dědici v nevůli. Do doby smrti p. Heberta byť hlavním dědicem. Žije v Pařiži, odpírá však vy- povídati v této záležitosti. Dle posudku znalců byle vše nastrojeno velmi neobratně, neboť pečeně byla posypána stryclminem tak, že nikdo by nemohl polknouti ani nejmenší kousek = Hrozný výbuch plynu. Z Pešti. 23. ledna Dnes dopoledne udál se zde hrozný výbuch ply nu. Z uličního vedení plynového unikal plyn a zřízene plynárny měli vadu odstraniti. Od hořící sírky vzňat se plyn; nastal strašný výbuch, jimž byl těžký že- lezný poklop telefonního vedení vyhozen do vzduchu. Na poklopu stál fiakristský vůz, který byl roztříštěn Šest dělníků bylo při výbuchu zraněno. Chodník by výbuchem rozerván.
Hebert Hajná Pařiž Pešť P ' etit Parisien
31 article
břajd snesena do člyrspřeždoponreono vozů. ubiral se pedel pravnické fakulty v historickém úboru a po tadě truchlicích posůstalých následovali ostatní smuteční hosté. Průvod ubíral se Ječnov, Štěpánskou a Žitnou ulici, kde na hranicích města byla rakev vykropena. Zesnulý pochován byl na olšanských hřbitovech. — Za zvěčnělým drem. V. Sebestou. V ponděli 20. t. m. odvezen byl na malvazinecký hřbitov vrchní štábní lékař dr. Václav Šebesta. Narodil se roku 1847 v Klatovech, vystudoval tam gymnasium, po němž věnoval se studiu lékařství na josefinské akademii ve Vídní. Působení své jako vojenský lékař začal v Krakově, pak zúčastnil se bosenské okupace a po návratu přesazen byl opět do Haliče, odkud teprve r. 1904 přišal do Prahy jako velitel fifiální nemocnice vojenské na Hradčanech. Z Prahy byl přeložen jako lékařský chef garnisony do Král.
V Sebesta doktor Šebesta Král Žitná ulice Klatovy Vídeň Krakov Halič Praha Hradčany
32 article
Hradce, odkudž dle možnosti navštěvoval svou ro- dinu, dlící na Smíchově u Prahy. Při takové ná- vštěvě stihla ho zákeřná nemoc, které po krátké době podlehl. Zesnulý byl vzácnou, ryzou povahou v kaž- dém směru. Jako lékař znám byl svou neobvyklou svědomitostí a vlídností, dbaje pečlivě o dobro jemu svěřených nemocných, jako upřímný vlastenec hlásil se vždy k národu svému, zvláště pak v cizině, kde většínu let svého působení strávil, podporoval nadšeně a horlivě českou věc a staral se jako vzorný otec choť o povzbuzení pravého národního uvědoměníu své rodiny. Budiž čest jeho památce l — Z České akademie pro vědy, slovesnosta umění. Třída IV. rozepisuje dle § 2.a) stanov pro každý ze tří odborů (literární, hudební a výtvarný) první cenu 2000 korun, druhou cenu 800 K a cenu třetí 500 korun. O ceny mohou se uchá- zeti členové akademie a jich prostřednictvím též ne- členové (čeští literáti, umělci výtvarní neb skladatelé hudební) a to výhradně pracemi roku 1907 vydanými- pokud se týče provedenými nebo předvedenými, jež nebyly posud jinde cenou poctěny. Soutěžiti mohou i rukopisné práce k tisku zcela připravené a dobře čitelné Umělci výtvarní podejtež buď originál neb fotografický obraz díla a vytkněte, kde jest toho času otiginál. Lhůta podací trvá do 31. května 1908 (ve všech odborech). K podáním pozdějším nebo platných ustanovení nešetřicím nebude přihlíženo.
Hradec Smíchov Praha Český akademie pro věda
33 article
Ceny prohlásí se ve valném shromáždění slavnost- ním počátkem prosince 1908. Členové porot oznámeni budou ve „Věstníku“ a v listech odborných před uplynutím lhůty konkursní. Rok vzniku konkurují- cího díla budiž pokud není udán na díle, zvlášť vy- značen. — Roku letošního udělí se dále z fondu dvor. rady Matěje ryt. Havelky, jeh choti Růženy a vnuka Karla ryt. Pippi- cha-Havelky dvě ceny: a) 1000 korun poměrně nejlepšímu českému veršovanému dílu epickému vět- šího slchu, b) 600 korun sbírce poesie epické men- šího slohu nebo vůbec sbírce pocsie lyricko-epické nebo lyrické, v obou případech opravdově hodnoty li- terární, kteráž díla buď v posledních dvou lelech před udělením těchto cen byla tiskem vydána, nebo která vůbec v rukopisu se České akademii podajía posud ceny nějaké nedostala. Konkurovati lze o cenu buď s plným jménem autorovým nebo anonymně, nebo pseudonymně. Podá-li se ta která práce, může se tak státi buď přímým podáním České akademii, nebo odevzdáním práce kterémukoliv členu Akade- mie, k hlasování ve IV. třídě oprávněnému, by práci tu ke konkursu předložil. Lhůta podací trvá do 31. května t. r. Ceny prohlásí se v slavnoslním shromáždění na počátku prosince t. r. — Z fondu
Matěj Havelka Růžena Karel Český akademie Pippicha
34 article
JUDra. Jana Kanky přisouzena bude roku letoš- ního částka 1000 korun jakožto cena za hotové dílo literární, básnické či románové, nebo poskylne se výnos fondu k vydávání děl literárních. V žádo- stech o nadání budiž určitě vyloženo, k jakému účelu hodlá žadatel nadání toho použíti. Žádosti buďtez provázeny potřebnými doklady o posavadní činnosti žadhtelově a tak podrobným a jasným programem nébe ukázkou provedení tak pokročilého, aby se způ- sobilost žadatelů mohla posouditi. Požitek propůjčuje valné shromáždění České akademie před prázdnina- i na základě návrhu zvlástní komise. Nebylo-li b
Kanka Český akademie