2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
24. ledna 1908. Císlo 23.
4
article
sympatickým kruhům inteligence. Vzhledem k tomu,
že ministru dru. Fořtovi byla nabídnuta kandidatura
ve skupině roudnické a že ji ministr dr. Fořt přijal
prohlásili zástupcové černokostelečtí, že jako věrní
přístušníci národní strany svobodomyslné považuj!
za svoji povinnost prohlásiti se pro kandidaturu ře
ditele dra. V. Schustra a pracovati všemožně pro jeho
zvolení. Akčního výboru národní strany svobodo-
myslné došel od místní organisace z Jílového přípis.
jímž se stoupenci strany v Jílové jednomyslně pro-
hlásili pro kandidaturu ředitele dra. V. Schustra.
Z volebního výboru nár. strany svobodomyslné
se sděluje: Městská rada, živnostenská společenstva
a obchodní gremium v Rychnově n. Kn. roz-
hodly se kandidovati v měsíské skupině za poslance
na sněm král. českého p. L. Weignera, inspektora
technologického musea v Praze. — Důvěrníci nár.
strany svobodomyslné a městské rady v Lito-
myšli a Poličce rozhodli se kandidovati do
sněmu starostu litomyšiského, lékárníka J. Lauba.
— Národní strana svobodomyslná kandiduje z kruhů
živnostenských: ve venkovském okresu hořovickém
p. Humla, na Starém městě p. V. Němce, v Josefově
p. Filipa, v Pardubicích p. Kuchynko, ve Vysokém
Mýtě p. Horáka. Vedle toho kandidují tito znalci
otázek živnostenských: v Benešově ředitel technol
musea p. dr. V. Schuster, v Rychnově n. Kn. insp.
technolegického musea p. Leop. Weigner, v Náchndě
ředitel Živnostenské banky p. dr. Jar. Prainu
Z Týna nad Vllavou. (Voličská schůze.) Ve velmi
četně navšlívené schůzi nejméně 400 voliči dne 21.
t. m. byla kandidatura pana Jind icha Pavlíčka.
starosty města, po vyslyšení jeho programové řeč
jednohlasně přijata.
Fořt
V Schustr
L Weigner
J Laub
Huml
Josefův
Kuchynka
doktor
V Schuster
Rychnův
Weigner
Jindo
Pavlíček
Jílová
Rychnov
Kněžná
Praha
Pardubice
Vysoký Mýto
Benešov
akční výbor národní strana svoboda
národní
technologický muzeum
živnostenský banka
5
article
Pokrokoví zemědělei svolávají do Prahy do r
slaurantu »Choděra« na Ferdinandově tř. na 11. hod
dopol. v neděli dne 26. ledna důležitou schůzi vý-
boru a důvěrníků. Schůze rozhodne o možné sou-
činnosti s jinými politickými stranami a o volebním
boji do zemského sněmu.
Právnická jednota o jazykové
otázce u soudů.
Včerejší schůze Právnické jednoty konaná z
předsednictví ministra m. sl. taj. r. dra. ryt. Randy.
byla věnována právní stránce jazykové otázkyu
soudů a jest zajisté záslužným činem, že sbor tak
vážný vyslovil se o otázce, která v poslední době
tak zvířila vlny našeho veřejného života.
Pan dr. Václ. Hora, soud. adjunít a docení
české university, pojednal o předmětu v obšírné
zajímavé přednášce. Poukázal, že otázka tato má za
dnešních bojů národnostních předevš m ráz politický,
proto sluší ltovati, že stav soudcovský jest zataho-
ván v popředí života politického, ačkoli má býti vždy
a všude nad stranami. České právnictvo jest opráv
něno i povinno prozkoumati čistě právnickou stránku
případů, známých z denních listů. Soudy chebské
po nich i jiné odmítají podání v jazyku českém se-
psaná buď vůbec, anebo je vyřizují jazykem něme-
ckým, nepřipouštějíce ani ústní projednání sporuv
jazyku českém z důvodu, že jazyk český není v ob-
vodech jejich obvyklým a orgány dozorčí odmítají
zakročiti, ježto prý jde o výkon judikatury a soud-
cové jsou při vykonávání svého úřadu neodvislí.
Choděra
doktor
Randa
Václ
Praha
Ferdinandov třída
6
article
Chebské soudy odvolavají se na § 13. všeob.
soud. řádu z r. 1781, dle něhož mají strany užívati
před soudy řeči v zemi obvyklé, tím všsk jest prý
rozuměti toliko řeč u toho kterého soudu obvyklou,
což prý vychází z § 14. západo haličského soudního
řádu. Poněvadž je však soudu chebskému známo, že
jazykem u něho obvyklým je toliko němčina, sluší
veškerá podání činiti jazykem německým Jazyková
nařízení Stremayerova z r. 1880 a výnos Kin-
dingrův z r. 1899 soud neuznává platným
rovněž nemá prý povahy zakonsnejvyšší kabinetni
1848 a na základé jeho vydané
ironi nařrzení čes, soudu apelačníha 2 30. května
prára ov-
1848 pro nedostatek formy dle lehdalší,řeč v zemi
coe
to, co vyslovují a po
v yái
něvadž Cheb leží v zemí české, v této pak jest ře
česká obvyklou, jsou i dle § 13. všeob. soud. ř. ve-
škeré soudy v král. českém zákonem vázány příjí-
mati i vyřizovati podání a připouštěti jednání v ja-
zyku českém. Soudy chebské tvrdí, že tento 8 13.
došel antentické inferpretace v 8 14. patentu z 19.
prosince 1796, jímž prohlášen byl soudní řád západo-
haličský, ale nehledě ani k tomu, že tohoto soudního
řádu nelze se dovolávati, poněvadž v zemích českých
nikdy platnosti nenabyl, jest i výklad, jaký soudy
chebské jeho § 14. přikládají, naprosto nesprávným.
Stremayerův
Cheb
7
article
Jak již spisovatel Rohan dokázal, znamenají
slova § 13. josefinského soud. řádu »landesübliche
Sprache« a slova § 14. západohaličského soud. řádu
»der im Lande beim Gerichte üblichen Sprache«
jedno a toléž: řeč v zemi a nikoli u toho kterého
soudu obvyklou. To dokazuje i jiná závažná okol-
nost, západohaličský soudní řád byl uveden v plat-
nost také v Dalmacii cís. patentem z r. 1851 a po
konečné opravě textu z r. 1883, kterou právě § 14.
západohaličského tr. ř. došel autentické interpretace,
vyslovuje se jasně, že strany mohou před soudy po-
užili kterékoli řeči v zemi obvyklé. Tím pozbý á
jediný důvod, o nějž soudy chebské odmítání ja-
zyka českého opírají, svého základu.
Přes to, že znění § 13. josef. soud. řádu úplně
je jasné a vylučuje všechnu pochybnost, došlo ná-
sledkem zvláštností poměrů politických přece ještě
autentické interpretace kabinetním listem ze dne 8.
dubna 1848, jenž sloužil za podklad cirkul. nařízení
apelačního soudu ze dne 30. května 1848, vydanému
na základě příkazu ministerstva práv a s výslovným
jeho svolením a uveřejněnému ve sbírce provinciál-
ních zákonů, která jest opět jen ve prospěch jazyka
Rohan
Lande
Dalmacie
8
article
českého. Ovšem soudy chebské nařízení to za zákon
neuznávají, poněvadž prý nebylo vydáno ve formi
pro zákony dle tehdejšího práva státního platné, ale
pro to bylo by třeba vážnějšího důkazu, neboť nej-
vyšší soud ve svém plenissimárním rozhodnutí ze
dne 13. prosince 1898 výslovně uznal, že toto naří
zení je ve smyslu tehdejšího státního práva zákonem.
jenž posud zrušen nebyl.
Z řečeného pyne, že rozhodnulí soudů
chebských je po stránce věcné napro-
sto nesprávné a protizákonné. Povinnost
soudů, přijímati od stran podání a vyřizovatij
v jazyku českém nebo německém dle toho, v jakém
jazyku bylo podání učiněno, vyplývá z povahy jejich
jakožto orgánů, povolaných ke konání spravedínosti
ve státě. Poněvadž pak stát je na poskylování ochra-
ny právní, jež se dotýká samých základů právního
pořádku ve státě, živě zůčasiněn, musí míti inké
dostalečnou moc i prostředky, aby si splnění télo
povinnosti, bude-i třeba, na orgánech soudních
vynutil. Tuto moc také zákonodárce orgánům justiční
správy jakožio orgánům dozorčím poskytl v § 78.
zákona o organisaci soudů. Rozhodování otázky.
jeli ta která v zemi obvyklá řeč přípustnou u toho
kterého soudu, v téže zemi se nalézajícího, vůbee
soudům nepřisluší a rozhodování o této otázce, stalo
li se přece, nemůže býti zahrnováno v obor judika-
tury soudní a nepřipuštění řeči v zemi
obvyklé je hrubým porušením zmíněné
povinnosti orgánů soudních, jsouc to-
tožným s odepřením právní ochrany
vůbec.
9
article
Mínění opačné tvrdí, že otázka, jeli ten který
jazyk u toho kterého soudu přípustný, je věcí judi-
katury a že orgánům justiční správy, jakožto orgá-
nům dozorčím, nepřístuší v olázce této žádný vliv,
jelikož jsou soudcové u vykonávání svého soudcov-
ského úřadu samostatni a neodvisli. Důsledky tohoto
názoru vystoupí markantně na př. při řízení ve vě-
cech bagatelních, kde je možnost opravných pro-
středků značně obmezena. V důsledcích tohoto ná-
zoru mohl by i soudce český odmítati podání něme-
cká, ba mohl by některý soudce třeba z důvodu sebe
nesmyslnějšího nebo vůbec bez důvodu odmitnoutí
jak českou tak i německou řeč ve věcech bagatel ních
a justiční správa nemobla by zakročiti. V soudnictvi
by nastala úplná anarchie. Námitku, že se připou-
štěním slížnosti dohlédací zasahuje do kompetence
soudů a že stížnost dohlédací nesmí míti účinku na
obsah rozhodnutí, není nesnadno vyvrátiti. Orgán
dozorčí tu nenařizuje soudům, jak mají ve věcí samě
rozhodnouti, nýbrž našídí jim toliko, aby rozhodly.
odpírajíli z důvodu jazykového rozhodnutí vůbec,
po přípedě, aby rozhodly v jazyku strany, vydaly-li
rezhodnutí v jazyku cizím. Nařízení tedy nebude miti
účinku na obsah. Tam, kde jedná se o to, jsou-li
soudy poviny ochranu právní, již bezdůvodně od-
pírají, vůbec poskytovati, přestává zájem souk romý
a vystupuje do popředí zájem veřejný, zájem stát-
ní, jenž souvisí se samými základy živola práv-
ního ve státě, nelze se dovolávati samostatnosti
neodvislosti soudcovské jako překážky uplatňo-
vání tohoto zájmu. Jinak vydal by se stát vážnému
nebezpečí, že právě samostalnost a neodvislost stavu
soudcovského zvrhne se v libovůli a že na místě
spořádaného konání spravedlnosti, jež má býti právě
těmito výsadami slavu soudcovského zaručeno, na-
stane v soudnictví úplný rozvral.
10
article
Po přednášce, jež byla přijala se všeobecným
souhlasem, rozvinula se debata, které se zúčastnil
pp. dr. Schauer, dr. Hliňák z Liberce, dr. Ja-
vůrek, dr. Valenta, ministr m. s. taj. r. dr. ryt
Randa a dv. r. posl. prof. dr. Čelakovský
Všichni řečníci přidali se jednomyslně ke stanovisku
pana přednášejícího a p. dr. Schauer navrhl, aby
celá přednáška byla zaslána ministru spravedlnost
i ministru krajanovi jako výraz mínění českých priv-
níků. Zvláštní pozornost vzbudila řeč ministra dra
Randy, jenž dovozoval, že právo jazykové jest prá-
vem veřejným a pravil, že usnesení soudu chebského
učinila naň trapnný dojem proto, že se vůbec v krá-
kám vyskyil soud, Jenž popárá platnos
sn
jich vydání i platnost kabineiního listu z r. 184e
je byla uznána také vynikajícími učenci, poněvad
remayerova nařizení soullasl jak a nažtzomími dri-
vějšími, lak i s či. 19. st z. z. a rovněž kabinetni
list i nařízení apelačního soudu z r. 1848 byly vydány
ve formě dle tehdejšího státního práva platné. Cheb
ský soud porušil tím čl. 7 zákl. zák., jenž stanoví
že soudce nesmí zkoumati platnost zákonů řádně vy-
hlášených. V doslovu poděkoval pan předseda ponu
přodnášejícímu jménem všech účastníků, načež schů
jszykových n
nen
zi ukončil.
doktor
Schauer
Hliňák
Valent
Randa
profesor
Čelakovský
Liberec
Cheb
m . s
11
article
K úmrtí prof. Zengra.
K úmrtí prof. Zengra.
Pohřeb zesnulého českého učence K. V.
Zengra konati se bude v sobotu dne 25.
ledna t. r. o 91% hodině dopoledne
z chrámu sv. Štěpána. Dle přání zesnu-
lého má býti pohřeb jednoduchý. Pořadatelstvl
pohřbu převzal sbor profesorský a odborné spolk
studentské české vysoké školy technické. Král
hlav. město Praha uetí památku zesnulého učence
věnováním čestného hrobu a zapůjčením zlatého
pohřebního vozu. Na znamení hlubokého smutku
vlaje dnes smuteční prapor z hlavní budovy
české techniky, která truchli nad úmrtím vyni-
kajícího technika a učence světového jmena,
který věnoval celé své jmění 30.000 K na zří-
zení stipendia pro nemajetné techniky a odkázal
svou bohatou knihovnu a sbírku strojů české
vysoké škole technické. Posluchači české vysoké
školy technické a odborné spolky studentské
zúčastní se korporativně průvodu pohřebního
profesor
Zengr
svatý . Štěpán
Praha
český vysoký škola technický
12
article
Památku zesnulého hodlá uetíti studentstvo zřl-
zením pomníku nad jeho rovem. Z té příčiny
žádají se korporace, spolky a jednotlivci, aby
věnovali místo věnce příspěvky na pomník pro-
fesora Zengra. Dary tyto přijímá rektorát c.k
české vysoké školy technické v Praze. Spolky
a korporace, které hodlají zúčastniti se pohřeb-
ního průvodu, žádají se, aby oznámily to rekto
rátu české techniky
Technickým kruhům! U příležitosti úmrtí
pana prof. K. V. Zengra rozhodly se odborné
spolky na české vysoké škole technické dáti vý.
raz své úety k velikému svému učiteli a učene
postavením důstojného pomníku nad jeho hrobem.
Proto věnují odborné spolky místo věnců 100
jako základní částku na pořízení pomníku a obrae
se ke všem, kdož chtějí uetiti památku zvěčné-
lého, by místo věneů darovali obnosy peněžní
na pomník a zaslali je na rektorát české techniky.
Rovněž mezi veškerým studentstvem podniknuta
bude sbírka k témuž účela. Je na širších kruzíeh
technických, v jichž myslích zesnulý učenec vždy
žiti bude, aby přispěly dle možnosti k brzkému
uskutečnění tohoto záměru. Spolek posluchačů
inženýrství. — Spolek posluchačů architektury. —
Spolek posluchačů strojního inženýrství. — Spolek
posluchačů ehemie. — Spolek posluchačů kultur-
ního inženýrství.
profesor
K V Zengr
český vysoký škola technický v Praga
český vysoký škola technický
spolek posluchač kultura
13
article
Přípravy k pohřbu prof. K. V. Zengra. Pio-
fesorský sbor české techniky usnesl se v dobodě se
zástupci odborných spolků projevili zesnulému proí.
Zengrovi jakožto dlouholetému členu profesorského
sboru a milovanému učiteli i příznivci studentstva
svou úctu vypravením důstojného pohřbu. Studentstv
sejde se v sobotu o 9. hod. dopol. ve vestibulu tech-
niky, odkud doprovozeno bude pořadateli ke kostel
sv. Štěpána. Prů od ubírati se bude k museu, př
čemž čestný špalír kol rakve obstarají delegáti od-
borných spolků. U musea připraveny budou pro stu-
dentstvo vozy elektrické dráhy, aby toto mohlo do
provoditi svého vzácného učitele ke hrobu na Oišany
U hrobu promluví nad rakví rektor techniky prof.
Novotný a zástupce studenistva. Jest povinností všech
techniků, kteří ve zvěčnětém měli svého učitele
přítele a rádce, aby hojnou účastí na pohřbu pro
jevili mu svojí úctu a vděčnost.
K V Zengr
Pio
Zengr
svatý . Štěpán
profesor
Novotná
Oišany U hrob
14
article
Svaz českoslovanského sludentstva zúčastní s
Svaz českoslovanského sludentstva zúčastní s
korporativně pohtbu zesnulého učence a příznivce
studentstva prof Zengra Členové sejdou se hodinu
před pobřbem v budově české techniky. S. Č. S. vě-
noval k uetění památky zesnulého prof. Zengra 25k
na pomník,
Zkouška Techuické pěvecké jednoly koná se
v pátek od 3/47. od. v Klementinu (sál č. IV.) Cvi-
čiti se budou smuteční sbory k-pohřbu dvor. rady
prol. Zengra. Účast všech nynějších i dřívějších členů
nutna.
Zengr Člen
S Č
profesor
Zengr
Cvi
Klementinum
svaz českoslovanský sludentstva
15
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— »Mnoho zbytečných starostí do bu-
doucna« vytýká nám opětné včera orgán pana
dra. Kramáře. »Mnoho zbytečných starostí«, to
jsou nejvlastnější slova mistrova — ipsissimu
verba — která nescházívají ani v jeho řečech
na voličských schůzích, slova, jimiž umlčuje
aneb míní umlčeli všecky obavy před dalšímí
katastrofami positivní polifiky. Mezi katastrofy
stihnouti národ český z nytěšího směru, dlužno
počítati uzákonlění zásad hlásaných
německými stranami, němeeký m
vůdci, německými ministry jakožto
nepřekročitelných při nastávajlcích
smiřovačkách v Čechách. Pan dr.
Kramář ve své klatovské řečí připustil, že takové
osnovy smiřovacích zákonů, nám
nepříznivých, mohou býti parla-
mentárně předloženy, i dodal, že
»kdyby se tak státi mělo proti nám
se postaráme, aby se zákonem ne-
staly.« Za nynějšího stavu věru už jest věcl
vedlejší, že dr. Kramář takovým výrokem
vlastně bourá známou argumentaci svou
o nutnosti dobrých našinců ve vládě, jichž
prý tam třeba hlavně proto, aby vyrovnací před-
lohy nebyly sdělány bez nás proti nám. Jest
známo, že p. dr. Kramář ohlašoval před nedě-
lemi ještě povolání i třetiho českého ministra
do Beckova kabinetu, na základě jeho specialní
znalosti vyrovnacího materiálu. Patrně ani tento
třetí zástupce Národního klubu nezabrání tomu,
co dr. Kramář za možné pokládá, t. j. pokus
uzákonění osnov smiřovací ch
mimo souhlas český, ano proti
němu, ba osnov přímo proti Čechům
naměřených. Taková pasivně positivní asi-
stence českých ministrů při sdělávání výrovnaelch
osnov je tedy z dopuštění p. dra. Kramáře
doktor
Kramář
Beckův
Čecho
Čechy
17
article
možnou! Leč zůstaňme při hlavní věci. Výrok
pana dra. Kramáře, že o smiřovačkách nic nev
ani on ani bar. Beck, nýbrž že se jedná
o řešení některých bodů česko-německého vy
rovnání zákonem bez smiřovacích konfereneí
nazvali jsme konstatováním smiřo-
vaček v nejhroznější formě, a sic
smiřovaček až do uzákonění tajených.
»Den« anebo ve »Dnu« sám pan dr. Kramát
vysmíval se nám:
»Zkrátka už jsme v tom až po krk. Smiřovačky
jsou zde a v jaké brůzné formě. »Národn
Listy« se děsí: Vláda chce některé body česko
německé otázky řešiti v parlamentě, tedy formo
zákonal Toť hrozné! Od svolání nov
říšské rady v červnu 1907, kdy tento pro
gram vlastně vyslovila trůnní řeč a později pře
seda ministerstva, jsme tedy vlastně ulopení
v »smiřovačkách«. Hrozné poznání, jež učinily
»Nár. Listy« teprve včeral-
Poznání »Nár. Listů« je starší než trůnn
řeč a než celá Kramářovská ařéra s řešením
nejpalčivějších otázek sporu česko-německého.
Beck
doktor
Kramát
18
article
Klatovskou řečí p. dra. Kramáře bylo toto
správně poznání »Nár. Listů« teprve jak náležt
a způsobem nejautentičtějším potvrzeno. Tato
možnost, drem. Kramářem prohlášená, že kom-
pensace za české hlasy pro ra-
kousko-uherské vyrovnání, spoč-
vající podle slibů dra. Kramáře
ve spravedlivém řešení české otá-
zky po hotovém vyrovnání s Uhry
že ty základy ke státoprávnímu vy-
rovnání s korunou českou, jež žádá
nymburská resoluce a o nichž ještě předvčírem
v »Mladoboleslavských Listech« tisková kancelát
pana dra. Kramáře dává psáti, že je prohlásil
dr. Beck v programu své vlády, po pří-
padě skončí smiřovačkovými zákony prot
nám to je to hrozné! Připustí li se jednou, že
všechny zárůky a předpoklady mohou míti na kone
za výsledek zákony ve prospěch Němců a na če-
skou škodu, potom, zdá se, že žádný ch,
ani těch největších starostí ne-
může býti dosti a každá vteřina, pro-
meškaná v boji proti takovémuto
případu vládního řešení česk
otázky jest ztrátou osudně nenahraditelnou.
Kramář
Beck
Němec
Uhry
19
article
Vůdce prohlédavý, který předvídá vládní řešení
národní a jazykové otázky proti národu,
ten nemůže se spokojiti útěchou, že je dos
času, ten musí boj organisovati od toho oka-
mžiku, kdy pojal takové podezření. Vůdce če-
ského národa, a tím dnes dr. Kramář vskutku
jest jako předseda klubu všech poslanců nár.
stran v národě, měl by a s ním všichni češtl
poslanci na tom státi, aby zásady a osnovy pro
zemský sněm vládou jakožto řešení české otázky
byly veřejnosti v Čechách sdéleny do nejmen-
ších podrobnosti ještě před volbami d
sněmu. Neboť, má-li býti nastávající hlaso-
vání o zemských mandátech zároveň hlasováním
národa o česko-německém vyrovnání,
a tim býti má, musí národ znáti svůj osud
zevrubně dříve, než o něm rozhodne. Až
dosud bylo národu ujišťováno, že proslulá
důvěra a naděje v barona Becka úplně
stači, programová řeč barona Beck
že jest úplně dostatečnou zárukou spravedli-
veho u
pvnín je
kové přořeknuti v bodrých Klatovech! Pan dr.
doktor
Kramář
Beck
Čechy
Klatovy
d sněm
20
article
Kramář k našemu prý „upokojení dává psát
ve svém „Dnu“, že „proti všemu, co by značil
škodu neporušitelných našich práv, dovede se
delegace česká hájiti a bude-li toho třeba i ob-
strukci.“ My upouštíme od toho, abychom cito-
vali dru. Kramářovi jeho karlínské výroky o za-
vržitelnosti obstrukce a jeho výroku o ní ze
dne 1. prosince m. r., ale zdá se nám, že panu
dru. Kramářovi nelze už ani důvěřovati, že
má dosti spolehlivý úsudek, kde
kdy je zapotřebí nasaditi nejkraj-
nější oposicí české delegace. Dr.
Kramář jest se stanoviska českého nespole-
hlivý jazykový politik, neboť pokládá
Gautschova jazyková nařízení za nejšťast-
nějšířešení jazykové otázky, jak to
potvrdil i jeho orgán ve čtvrteční polemice proti
zaslánu posl. Klofáče v listě našem. Kdo nám
za to ručí, že vůdce takových jazykově politi-
ckých názorů, příčících se českému národnost-
nímu programu, zejména pak zásadám programu
a usnesení národní strany svobodomyslné, b
i samým za platné prohlášeným zá-
konům, poslavil by se proti takovému ře
šení jazykové otázky, jež by se blížilo Gaut
schovým jazykovým zákonům. Buď jak buď, smi
řovačky nejsou žádným monumentem, jejž ná
rod smí spatřiti až v den odhalení, žádnou fra
škou, nad níž se zdvihne opona až v den pre-
miery! Národ má právo znáti svůj osud a smý-
šlení strůjců takového osudu, kteří majíce
o něm rozhodovati, ucházejí se o důvěru národa
k tomu konci. Protož pryč s tajnými smiřova-
čkami, sem s pravdou o nich! Kdo chce tuto
tajiti, vzbuzuje podezření, že kdyby národ ce-
lou pravdu znal, že by se proti ní vzbouřil jako
jeden muž a že by podle toho také dopadly
volby!
Kramář
doktor
Gautschův
Klofáč
národní strana
21
article
— Cena Náprstkova. Ředitelství „Svato-
bora“ ustanovilo ze základu Ferd. Náprstka na
r. 1907 cenu 800 K. Do poroty zvoleni byli
pp. spisovatelé Jaroslav Kvapil, Josef Peškaa
Václav Štech, kteří rozhodli následovně: Porota
vzala v úvahu hry původní, celovečerní, prove-
dené v ročním období 1907 na Národním di-
vadle pražském i brněnském, na městských di-
vadlech vinohradském a plzeňském i na stálých
divadlech pražských předměstí. Porota přiřkla
cenu hře „Poslední scéna“ od MI. A. Ši-
máčka, která vyhovuje podmínkám základu
Náprstkova po stránce umělecké i divadelní, ja-
kož i požadavku, aby hra čerpána byla z če-
ského života.
— Z české techniky. Architekt pan Kare! Ma-
reš z Jičína podrobil se s prospěchem dne 7. pro-
since 1907 druhé státní zkoušce z odboru stavitelství
pozemního.
— Promoce. Pan MUC. Kubánek Jose
z Jilemnice v Čechách bude v sobotu dne 25. ledna
1908 o 12. hodině v poledne na c. k. české univer-
sitě Karlo-Ferdinandově veřejně problášen doktorem
veškerého lékařství.
— Osobní. Dosud na smlouvu ustanovení cejch-
mistři u vrubních (cejehovních) úřadů Frant. Piff
v Chomutově, Frant. Viležinský v Kaplicía
Kromlově, Josef Kašpar v Kutné Hoře a Částavi
a Frant. Hora v Poděbradech zařadění byli osobně
do 11. třídy pořadu definitivních státních úřadníků.
— Úmrti. Včera zemřel pan Josef Kasalov-
ský v 31. roce věku zánětem mozkových blan.
Náprstkův
Svata
Náprstek
Kvapil
Peškaa
Štech
A ša
Kare
Kubánek Jose
Karla
Ferdinandův
František
Kašpar
Kasalov
Ma
Jičín
Jilemnice
Čechy
Chomutov
Kutná hoře
Poděbrady
pražský předměstí
22
article
Pohřeb bude ze,tra o půl 4. hod. odpol. z chramu
sv. Petra a Pavla na král. Vyšehradě. — Doe 22.
t. m. zemřel pan Martin Patík, revident Bu tě-
hradské dráhy v Praze, člen Spolku českých úřad-
níků železmičních. Pohřeb koná se dnes o 3. hod.
odpol. z domu smutku v Mezibranské ul. čís. 13 na
hřbitov vinohradský. Kolegové prokažte poslední
poctu zesnulému druhu hojným účastenstvím při po-
hřbu. — Dne 21. t. m. zemřel ve Vídni p. Julius
Nettl, obchodník v Humpolci. Pohřeb koná se dne
o 1. hodině na isr. hřbitov v Humpolci. — Včera
zemřel v Praze pan Jindřich Waitzma nn,
starosta společenstva knihařů a šikovatel priv, sboru
městských granatníků v 63. roce věku svého. Pohřeb
bude v sobotu dne 25. t. m. o 3. hod. z koste la u
Dominikánů. — Ve středu zemřela v Plzni chot
inženýra pí. Vlasta Pošiková, roz. Tuzarova.
Petro
Pavel
Doe
Patík
Julius Nettl
Waitzma
Pošiková
Tuzarův
Vyšehrad
Praha
Mezibranská
Vídeň
Humpolec
Plzeň
český úřad
23
article
Mrtvola bude převezena do Nymburka a tam zejtra
na hřbitově u sv. Jiří pochována,
— Pobřeb. Z kaple českého pathologického ústavu
na hoř. Novém městé konal se včera o 3. hod. odp.
pohřeb pražského advokáta p. JUDra. Antonína
Kvíčaly. Značný byl zástup přátel, někdejších
spolužáků a smutečních hostů, kteří přišli tělesné
ostatky zvěčnělého na poslední cestě doprovoditi.
Byli mezi nimi zejména dékan právnické fakulty če-
ské university Karlo Ferdinandovy prof. dr. K.
Henner, vicepresident advokátní komory pan dr.
Koerner, advokát p. dr. K. Šebesta, p. dr. Dvořák,
městský radní p. L. Peterka, prof. obch. akademie p.
Pražák, dále pp. místodrž. rada v. v. Kö ler, vrchní
účetní radové Tichý a Patzelt, přednosla účtarny
Leifer, vrch. inž. dr. techn. Klier. P. Kubík, dr.
Musil, dr. Vinař, spisovatel Dyk, ředitel v. v. Čisař,
členové pražských šachovních klubů, parsonál advo-
kátních kancelaří a j. v. Pohřební obřady vykonal
přítel zvěčnělého vikář P. Keberle z Přistupic za asi-
Jiří pochovat
Pobřeb
Kvíčala
profesor
doktor
K Henner
Koerner
K Šebesta
Dvořák
L Peterek
Pražák
Tichá
Patzelt
Leifer
Ing
technický
Klier
P Kubík
Musil
Vinař
Dyk
P Keberle
Nymburk
univerzita Karla Ferdinandov
obchodní . akademie p
24
article
od Dvořák-Šujana, nový věk, v pokračování
dvou dílů dříve vydaných, a to výnosem c. k. mini-
sterstva kultu a vyučování ze dne 9. ledna 1908, č
49.550. Kniha jest značně pozměněna u srovnání
s vydáním předchozím. Obsahuje 60 obrazců a stojí
váz. výtisk K 2.10. Vyšla nákladem České graf. ake
společnosti „Unie“ v Praze. Výbor látky a její roz-
dělení jsou úplně přiměřeny slupni věku studujících
IV. třídy středních škol při dvou hodinách týdně
Učivo seřaděno jest pečlivě v oddílech chronologicky
souvísejících a ve správném výběru. Biografický mo-
ment příchází všude k platnosti. Nové toto vydání
oblíbené učebníce znamená pokrok proti vydání před-
chozímu.
* Střední školy upozorňujeme na dvě nově prá-
vě schválené učebnice jazyka francouzského a latin-
ského, totiž 2., v podstatě nezměněné vydání fran-
couzské cvičebnice Josela Kubína „Premien
cours de legons frangaises composé pour T'instruction
des étudisnts tchěques“, schváleně výnosem c. k. mi-
nisterstva kullu a vyučování ze dne 19. října 1907
č. 37.449, a na II. díl „Latinské čílanky a cvičebnice
pro II. třidu gymnasijní“ od Al. IIolasa, schválené
výnosem c. k. ministerstva kultu a vyučování ze dne
18. října 1907, č. 35.725. Váz. výtisk učebnice na
prvém místě jmenované stojí K 2.10, učebnice druhé
K 2.80. Obě vyšly nákladem České graf, akc. společ-
nosti „Unie“ v Praze.
Dvořák
Šujan
Josel Kubín
Premien
Praha
25
article
Hudba.
Hudba.
+ Z Vídně, 23. ledna. Předevčírem brála se ve
zdejším divadle na Vídeňce premiera Léharovy operely
»Muž tří žen«. Protože hlavní sloup operely tohoto
divadla Treumann odmíti roli v tomto kuse — jak
se tvrdí proto, že předvídal rozhodný neúspěch díl
toho — povolán byl k představení Rudolf Christian
z Berlína, který před lety ve Vídni hrál Hamleta
O pěveckých schopnostech tohoto herce nebylo nikde
nic povědomo. V celém před tavení propadl přede-
včirem tsk, že hned po prvním aklu byl vykřičen.
»W. Allg. Zg« oznamuje, že operetní činnost toholo
pána byla krátkou a že dnes večer již nevystoupí
nýbrž bude nahražen tenoristou Heroldem, pozděj
pak lenoristou Hlawatschem.
+ Fablo de Sarasate, virtuos na housle, uspořádá
snolečně s virtnoskou na klavír paní Berlou Marx-
Goldschmidtovou v sohotu dne 15. února v Rudolfině
koncert. Záznamy na lože a sedadla přijímá hudebn
závod Em. Welzlera, Ferdinandova třída č. 36.
+ Výbor sdružení hudebníků pro král. česke
žáda pp. dleny, aby se určitě dnes o půl 8. hodiné
večerní dostavili do hlavní zkoušky v místnostech
»U města Slaného« ve Smečká ch.
+ Česká beseda v Trutnově pořádá v neděli dne
26. ledna ve dvoraně Národního domu velký vojen-
ský koncert hudby pěšího pluku č. 98 za osobního
řízení kapelníka pana Lorenze. Začátek o 7. hodině
večerní
Vídeňka
Léharův
Treumann
Rudolf Christian
Hamlet
W Allg
Herold
Goldschmidtův
Lorenz
Vídeň
Berlín
berla Marx
Ferdinandov třída
U město
Slaný
Trutnov
výbor sdružený hudebník pro král
Český beseda
Fablo jít Sarasate
26
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Úmrti. Z Vídně, 23. ledna. (K. k.) Včera
večer zesnula hr. Füníkirchenová, regentka vévod-
ského savojského ústavu šlechtičen.
= Loď po srážce zmizelá. Z Hoeck van Hol
landu, 23. ledna. (K. k.) Ještě dnes dopoledne ne-
bylo ničeho známo, kde je loďka parníku „Amster-
damí“, která se pohřešuje. Dle novějších zpráv bylo
v ní 28 osob, mezi nimi 21 ceslujících. Parník „Vien
na“, který včera nemohl pro mihu vyplouti, pustil
se dnes ráno na moře. — Z Hoeck van Hollan-
du, 23. ledna. (K. k) Zástupcové harwichské paro-
plavební linie sdělují, že v pohřešované lodi bylo
21 osob. Má prý dost vody a sucharů na několik dní
Jsou prý tam také vesla, plachta a kompas. Všecko
úsilí nalézti loďku bylo dosud bezvýsledno. Zatím
nastala hustá mlha. Kdyby se rozplynula, bude se
i v noci loďka hledati.
Vídeň
Viena
Hoeck van Hollan
27
article
= Výbuch plynu. Z Pešti, 23. ledna. (K. k.) Po-
slední dobu udály se několikrát výbuchy ve sběrači
a v telefouních šachlách. Dnes udál se výbuch v Bu-
díně na Marketině nábřeží, nedalcko Andrássov
paláce, kde po delší dobu bylo cítiti silně zápac
plynu. Dnes hledali dělníci plynárenské společnosti
místo, kde plyn uchází a při tom udál se strašlivý
výbuch, který bylo slyšeti skoro ve všech čtvrtích
V II. okrese na Marketině nábřeží i na hlavní třídě
byla dlažba na mnoha místech vytrhána a železné
kryty telefonních šacht roztříštěny. Také mnoho oken
poprasdalo. Mnoho osob bylo strženo k zemi a ni-
které raněny. Sedm dělníků, zaměstnaných zkou-
máním plynovodů, bylo těžce popáleno. Výbuci
byl zaviněn chatrným stavem plynového potrubí a
isolace telefonních habelů.
= Profeser techniky padělal cenné papiry.
Z Velkého Bečkeredu, 23. ledna. (K. k.) Policle
zatkla zdejšího podnikatele staveb Štěpána Molnára.
který zároveň působil jako prolesor na zdejší tech-
nické škole. Klade se mu za vinu, že pokusil se zíal
Marketin nábřeží
Molnár
Pešť
Marketin nábřeží
Velký Bečkered
Andrássov palác
28
article
šovati papíry uherské korunové renty po 1000 a 500
korunách. Při domovní prohlidce naleze-
ny byly četné falšované papíry. Zatčený
udal při výslechu, že nechlěl zfalšované cenné pa-
píry zpeněžiti, nýbrž použíti jenom jako vadia při
ofertním řízení.
= Zemětřesení. Z Brancaleone (v Nově
Kalabrii), 23. ledna. (K. k.) Dnes v 5 hoď. 35 min.
ráno byl zde pocítěn prudký otřes země; nezpůsobl
žádné škody. — Z Reggia di Calabria, 23.
ledna. (K. k.) Dnes v 5 hod. 10 min. ráno bylo zde
pocítěno dosti prudké zemětřesení. Dle zpráv sem
došlých byly otřesy zvlášť silné v Bianku, Afriku,
Brancaleone, Bruzzanu, Ferruzzanu a jiných místech
území, často podléhajícího zemětřesení. Otřesy způ-
sobily v obyvatelstvu zděšení. V obci Bianko bylo
vážně poškozeno několik budov, které byly již po-
rouchány posledním zemětřesením.
= K olštýnské vraždě. Z Olštýna, 23. ledna
KK. k.) Setník šl. Goeben byl dnes dle „Allenst. Ztgu.“
dopraven do provinčního ústavu pro choromyslné
aby byl prozkoumán jeho duševní stav.
= Lemoinovy umělé diamanty. Z Paříže, 23
ledna. Jak bylo nyní zjištěno, pomáhal si Lemoine
při domnělé výrobě diamantů před svědky rafino-
vaným podvodem. Vyšetřujícímu soudci byly před-
loženy dva Lemoinem pro pokusy schválně zhoto-
vené kovové kelímky, jejichž stěny jsou částečně vy-
lomeny a byly nahraženy pastou, do níž se přej
pokusem vložily pravé diamanty. Pasta se roztavila
v ohni a diamanty se pak nalézaly ve hmolě.
Brancaleone
Bruzzan
Ferruzzan
Goeben
Lemoinův
Lemoin
Nova Kalabrie
Reggio di Calabria
Bianco
Afrika
Brancaleone
Olštýn
Paříž
KK
29
article
= První pitva v Cařihradě. Z Paříže, 23
ledna. V pařížské lékařské akademii byl čten přípis
jistého cařihradského lékaře, jenž sděluje, že se
v Ceřihradě právě konala poprvé s povolením úřadlu
pitva osoby, zemřelé cholerou a mrtvola byla bakte-
riologicky ohledána.
= Oběti herny v Monte Carlu. Ačkoli saisona
v Monte Carlu posud není skončena, bylo na tarnním
hřbitově pochováno již 17 sebevrahů, jichž osobnust
v mnohých případech nemohla býti zjištěna.
= Universitní prolesor zatčen. Z Madridu
23. ledna. Profesor Molina z university ve Valenci
byl zatčen. Následkem toho očekává se další vzrůst
studeniského hnulí
= Vražda a sebevražda herečky. Z Nového
Yorku, 23. ledna. Známá herečka Mary Mayov
zastřelila včera v četně navštíveném reslauraniu na
Broadway obchodníka Johna Radya a pak sebe. Vý-
jev odehnál se tak rychle, že přílomní nemohli činu
zabránili.
Hrozné bouře v Japonsku. Z Londýna
23. ledna. V severní části japonského ostrova Jesse
způsobily bouře veliké spousty. Na sta osob za-
hynulo, Z Ilokkaida oznamuje se ztrosko-
tání deseti parníků a čtyřiceti velkýcl
pobřežních bárek. Přival vln zaplavil velký
pruh pobřeží, při čemž rovněž mnoho lidí zanynulo
= Lesník zastfelen. Z Berlína, 23. ledna
Královský lesní Schwarzenstein byl dnes ráno na-
lezen v křoví zavražděn s mnohými střelnými r-
nami. Jeho syn udal, že zavražděný vyšel v noci
z domu, aby zanesl dopisy na poštu
= Záhadný pokus otravy. Jak jsme již sdělili
stal se na zámku Abbatiale u Evreuxu pokus, otrávit
majitelku vdovu Hebertovou a celou její rodinu
Molina
Maro Mayov
Radya
Jess
Hebertův
Cařihrad
Paříž
Monte Carlo
Madrid
Nový York
Japonsko
Londýn
Berlín
královský lesní SF
30
article
Proti hajnému, který jest v podezření, že provedi
pokus otravy té, svědčí okolnost, že nebylo možno
cizinci vniknouti do spižírny, kde maso bylo uscho-
váno. Motivem čimu jest snahma, pomstíti se na hlav-
ních dědicích, kteří jej z místa vypudili. Také na
příbuzném, který hajného přijal do služby a který
byl by se slal po smrli ostatních přibuzných jediným
dědicem, lpí podezření, neboť slíbil prý bývalému
důvěrníkovi paní Hebertové, že jej učiní svým správ-
cem, jestliže „náhodou“ zbohatne. Dle zpráv někte-
rých pařížských listů, jež vyslaly na zámek zvlášlní
zpravodaje, naslal zotím v této záležitosti nový
obrut. Pokus otravy stal se již 24. listopadu m. r.
ale hajný Vial, který jest podezříván ze zločinu toho
je dosud na svobodě. Hajný sdělil záslupci „P'etit
Parisien“, že jest nevinen a že zločinec hledati se
má ve fraku a ne v dělnickém kabátě. Strychnin
potřeboval k hubení lišek a kun. Obviněn jest spiso-
vatolem Cahnem, protože ho urazil. Nynější zaměst-
navatel hajného, plukovník na odpočinku Tessier, jest
zetěm pí. Hebertové rovněž jako Cahn, žije však
s ostatními dědici v nevůli. Do doby smrti p. Heberta
byť hlavním dědicem. Žije v Pařiži, odpírá však vy-
povídati v této záležitosti. Dle posudku znalců byle
vše nastrojeno velmi neobratně, neboť pečeně byla
posypána stryclminem tak, že nikdo by nemohl
polknouti ani nejmenší kousek
= Hrozný výbuch plynu. Z Pešti. 23. ledna
Dnes dopoledne udál se zde hrozný výbuch ply nu.
Z uličního vedení plynového unikal plyn a zřízene
plynárny měli vadu odstraniti. Od hořící sírky vzňat
se plyn; nastal strašný výbuch, jimž byl těžký že-
lezný poklop telefonního vedení vyhozen do vzduchu.
Na poklopu stál fiakristský vůz, který byl roztříštěn
Šest dělníků bylo při výbuchu zraněno. Chodník by
výbuchem rozerván.
Hebert
Hajná
Pařiž
Pešť
P ' etit Parisien
31
article
břajd
snesena do člyrspřeždoponreono vozů.
ubiral se pedel pravnické fakulty v historickém úboru
a po tadě truchlicích posůstalých následovali ostatní
smuteční hosté. Průvod ubíral se Ječnov, Štěpánskou
a Žitnou ulici, kde na hranicích města byla rakev
vykropena. Zesnulý pochován byl na olšanských
hřbitovech.
— Za zvěčnělým drem. V. Sebestou. V ponděli
20. t. m. odvezen byl na malvazinecký hřbitov
vrchní štábní lékař dr. Václav Šebesta. Narodil se
roku 1847 v Klatovech, vystudoval tam gymnasium,
po němž věnoval se studiu lékařství na josefinské
akademii ve Vídní. Působení své jako vojenský lékař
začal v Krakově, pak zúčastnil se bosenské okupace
a po návratu přesazen byl opět do Haliče, odkud
teprve r. 1904 přišal do Prahy jako velitel fifiální
nemocnice vojenské na Hradčanech. Z Prahy byl
přeložen jako lékařský chef garnisony do Král.
V Sebesta
doktor
Šebesta
Král
Žitná ulice
Klatovy
Vídeň
Krakov
Halič
Praha
Hradčany
32
article
Hradce, odkudž dle možnosti navštěvoval svou ro-
dinu, dlící na Smíchově u Prahy. Při takové ná-
vštěvě stihla ho zákeřná nemoc, které po krátké době
podlehl. Zesnulý byl vzácnou, ryzou povahou v kaž-
dém směru. Jako lékař znám byl svou neobvyklou
svědomitostí a vlídností, dbaje pečlivě o dobro jemu
svěřených nemocných, jako upřímný vlastenec hlásil
se vždy k národu svému, zvláště pak v cizině, kde
většínu let svého působení strávil, podporoval nadšeně
a horlivě českou věc a staral se jako vzorný otec
choť o povzbuzení pravého národního uvědoměníu
své rodiny. Budiž čest jeho památce l
— Z České akademie pro vědy, slovesnosta
umění. Třída IV. rozepisuje dle § 2.a) stanov pro
každý ze tří odborů (literární, hudební a výtvarný)
první cenu 2000 korun, druhou cenu 800 K
a cenu třetí 500 korun. O ceny mohou se uchá-
zeti členové akademie a jich prostřednictvím též ne-
členové (čeští literáti, umělci výtvarní neb skladatelé
hudební) a to výhradně pracemi roku 1907 vydanými-
pokud se týče provedenými nebo předvedenými, jež
nebyly posud jinde cenou poctěny. Soutěžiti mohou
i rukopisné práce k tisku zcela připravené a dobře
čitelné Umělci výtvarní podejtež buď originál neb
fotografický obraz díla a vytkněte, kde jest toho času
otiginál. Lhůta podací trvá do 31. května
1908 (ve všech odborech). K podáním pozdějším nebo
platných ustanovení nešetřicím nebude přihlíženo.
Hradec
Smíchov
Praha
Český akademie pro věda
33
article
Ceny prohlásí se ve valném shromáždění slavnost-
ním počátkem prosince 1908. Členové porot oznámeni
budou ve „Věstníku“ a v listech odborných před
uplynutím lhůty konkursní. Rok vzniku konkurují-
cího díla budiž pokud není udán na díle, zvlášť vy-
značen. — Roku letošního udělí se dále z fondu
dvor. rady Matěje ryt. Havelky, jeh
choti Růženy a vnuka Karla ryt. Pippi-
cha-Havelky dvě ceny: a) 1000 korun poměrně
nejlepšímu českému veršovanému dílu epickému vět-
šího slchu, b) 600 korun sbírce poesie epické men-
šího slohu nebo vůbec sbírce pocsie lyricko-epické
nebo lyrické, v obou případech opravdově hodnoty li-
terární, kteráž díla buď v posledních dvou lelech
před udělením těchto cen byla tiskem vydána, nebo
která vůbec v rukopisu se České akademii podajía
posud ceny nějaké nedostala. Konkurovati lze o cenu
buď s plným jménem autorovým nebo anonymně,
nebo pseudonymně. Podá-li se ta která práce, může
se tak státi buď přímým podáním České akademii,
nebo odevzdáním práce kterémukoliv členu Akade-
mie, k hlasování ve IV. třídě oprávněnému, by práci
tu ke konkursu předložil. Lhůta podací trvá
do 31. května t. r. Ceny prohlásí se v slavnoslním
shromáždění na počátku prosince t. r. — Z fondu
Matěj
Havelka
Růžena
Karel
Český akademie
Pippicha
34
article
JUDra. Jana Kanky přisouzena bude roku letoš-
ního částka 1000 korun jakožto cena za hotové
dílo literární, básnické či románové, nebo poskylne
se výnos fondu k vydávání děl literárních. V žádo-
stech o nadání budiž určitě vyloženo, k jakému účelu
hodlá žadatel nadání toho použíti. Žádosti buďtez
provázeny potřebnými doklady o posavadní činnosti
žadhtelově a tak podrobným a jasným programem
nébe ukázkou provedení tak pokročilého, aby se způ-
sobilost žadatelů mohla posouditi. Požitek propůjčuje
valné shromáždění České akademie před prázdnina-
i na základě návrhu zvlástní komise. Nebylo-li b
Kanka
Český akademie