ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 704184f0-738c-11dc-bea2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 39, person 94, org 8, work 5
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v pátek 24. ledna 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 23.
4 article
Na ranní a odpol. l4sty přelplasí se v Praze v administrani n měsie . .. . . . 2 K na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvojí denáškou na miěsíe ns čtvot iata . . . . 7 K 50h va slislkáchi na měíc . . . . . . 2 K 30h Peštout a měsí ns čtvrt lsta . . . . 9 K 60 s droji pisllkou na mněst ns čtvrt ota . . . . 11 K c0k K sněmovním volbám. Jsme tedy v počátcích volebního zápasu. Ze stadia příprav a z porad vynořují se kan- didatury různých stran a dle všech známek možno počítati s velmi tuhým bojem. Bude bojován vlastně pouze ve městech, z důvodů, které nevyvěrají pouze z dané posice těch kterých stran. Kdo jasně pozoruje, jak moment hospo dářský vstupuje v popředí politiky států a ná rodů, kdo chápe, jakými důsledky fakt tento provázen, pro toho jest zřejmo, že roztříště- nost strannická jest tím větší všude tam, kde sociální rozvrstvení jest pestřejší a kde zájmy odborné a hospodářské jsou více rozrůzněny. Dosavadní volební právo do sněmu král. če- ského ovšem posunuje v popředí při těchto volbách hlavně tak zv. střední vrstvy, nie- méně i zde diferenciace hlavně ve městech jest značna. Venkov svým hospodářským zá kladem jest sám v sobě neobyčejně přízniv pro strannické útvary, které vznikají ze zájmů třídních a poněvadž při volbách do sněmu království převažují vrstvy půdu držící, jes dána takto do jisté míry silná posice agrár ních směrů.
Peštout Praha
5 article
Tato zdánlivá idyla ovšem jest rušena tím, že politické nazírání vede i zde k roz lišování mezi proudy konservativními a více méně liberálními, a že následkem toho pro- nikají i zde kandidatury jiné než čistě sta- vovské, nicméně možno s určitou pravdě podobností za to míti, že na venkově pro- niknou stavovské skupiny všude tam, kde následkem přirozených podkladů živobytníeh neproniká domácký výrobce anebo kde rol nictvo není z části nuceno doplňovati výnos půdy prací jinou. Ve městech jest ovšem situace jinou Zde působí moment politický již pronikavěj a zde také počínají projevovati se důsledky jiného a různorodějšího rozvrstvení sociál- ního ostřeji. Pokud lze dnes přehlédnouti sítuaci, možno tvrditi, že připravuje se soutěž alespoň osmi skupin a stran (nehledě ke kandidaturám samostatným), na jichž posta- vení a vyhlídky začasté mají značný vliv i poměry místní. Dle toho bude také dele- gace, která zvolena bude pro sněm království. velmi různorodá. Křížící se zájmy a názory stavovské i politické budou nutně míti v zá- pětí, že ve sněmu bude delegace měst směsí velmi nestrouy spravno necmiu si vynitdek těchto již nyní. Každý seriosní politik po- čítati musí pouze s fakty a tak nutno bráti poměry tak, jak jsou. Tím ale není a nesmí býti řečeno, že by přese všechen tento kvas nebylo možno pracovati k tomu, aby byla připravena půda pro určitou součinnost alespoň v hlavních otázkách aktuálních.
6 article
Základem dalšího rozvíjení se působ- nosti sněmovní a upevňování významu a váhy autonomie zemské jest úprava zemských financí. Výsledkem všech anket a porad všech dotazníků a úvab, řečí i debat není vlastně dosud pranic jiného než — konsta- tování příčin neblahého stavu financí zem- ských a přiznání, že to tím způsobem dále jíti není možno. Několik krotkých návrhů na úpravu, návrhů, které se pohybují celkem v rámci běžných úvah, na věci nemění ni Příklad Dolních Rakous působí ovšem vábně, nicméně ale bude stěží sněmu od- hodlati se k postupu na stejné cestě. A přece stojíme před povinnou revisí dosavadního fihančního plánu, na kterém spočívají zákony o tak zv. osobních daních, před revisí, při níž bude nutno se odhodiati buď k prolo- mení dosavadní soustavy údělové, nebo k za vedení přirážek k daním těmto. Není po- čeho
7 article
chyby, že cesta prvá bude v Čechác populárnější, poněvadž konec konců každá osobní daň jest po výtce v přímé spojitosti s kulturní mohoucností toho kterého národa, ježto na ní spočívá mohoucnost jeho výdě- lečná. A poněvadž země povinny jsou něsti břímě školství, přísluší jim bezesporně právo aby braly podílu i na výsledcích rozvoje ná- roda po stránce hospodářské. O otázkách těchto tak málo dosud se mluví, ač právě městské obyvatelstvo dotčeno jimi nejvíce. Také podnět k zavedení lihového mono polu zůstává jakoby nepovšimnut, ačkoli by zasluhoval se stanoviska úpravy zemských financí velmi vážné pozornosti, tím vážnější, že po vzoru Uher, kde věc tato není aktuální, se o ní hodně a s míst velm kompetentních mluví. Také úprava daně pivní octne se opět na obzoru, poněvadž vláda již dnes sanaci financí zemských pod- miňuje nutností přinésti nové oběti myšlence této. Tyto oběti znamenají v ústech finanční správy — nejen u nás, ale všudy — oběti se strany poplatnictva. Při tom však není pochybnosti o tom, že i otázka financí samo- správy obecní a okresní nedá na se dlouho čekati. Jest si přáti, aby v boji volebním, který se rozvine prudce, nezapadly úvahy o mo mentech těchto a aby nejen voličstvu dostalo se přesného obrazu situace, ale aby i otázka sama byla předmětem klidných úvah. Bude tím nejlépe dán jeden z bodů možné koope race za povznesením váhy a významu sněmu království českého.
Uhry
8 article
Otázka účelné organisace této správy může se družiti k tomu, co předesláno Samospráva zemská — nechceme obviňovati a rekriminovati osoby, poněvadž těžko pro- váděti nové myšlenky a uplatňovati sebe lepší snahy tam, kde není prostředků a kde se počítá s každým haléřem — dosud ne- projevila valně organisačních schopností. Ja- kási těžkopádnost podvazovala rušnější po- stup a vyřizování agendy zemské samosprávy stalo se v nejednom směru velmi nemoder ním, řekněme. O tom, kam dostala se zemská politika železniční, netřeba ani mluvit, ani o tom, jak návrh za návrhem na obrodu padal do koše. Zde jest náprava nutna. Rozšiřování váhy zemské samosprávy znamená tolik, dka, eznisoxánémſenheter sťroj vyrizo- vací bez oněch práv, která všudy jinde plynou z pojmu referenta, musí konečně ustoupiti názorům době přiměřenějším. Tyto tradice odstoupivšího maršálka bude třeba důkladně pročistiti. Zemské volby jsou přede dveřmi a má li z nich vzejíti náprava, nutno tak mnohé změ- niti v naší zemské samosprávě. Udá se nám kapitolu za kapitolou probrati, na ně- které momenty upozornili jsme těmito řádky které nechtějí nic, než vzbuditi úvahu.
9 article Politické zprávy domácl.
Politické zprávy domácl. V Praze, 23. ledna. (Stát vydržuj šulferajnského učitele.) Čteme v terst- ské „Edinosti“: „Julius Schmid, učitel na sou- kromě škole v Škedni, kterou vydržuje německý Schulverein, byl jmenován definitivním učitelem v desáté hodnostní třídě při chlapecké obecne škole na Lipském náměstí. Jmenovaný uči tel učí na výše zmíněné škole (v Škedni) už třileta a zůstane na též škole i nadále, podobně jako učiťelé pla- cení při (německé státní) národní škole v Pulj vyučují na soukromě německé škole v Opatii Tak se stará vyučovaci správa pomocí učitel ského personálu, placeného státem, o prospěeh
Julius Schmid Praha Lipský náměstí národní škola v Pulj
10 article
školství německého Schulvereinu. A jak se stará o naše školství? Pro nás nemá peněz. Tato zpráva orgánu slovinského obyvatel stva města Terstu, jež pro tisíce svých dětí po celá desetiletí marně se dovolává byť jen jedin slovinské národní školy, jest hodna pozornosti slovanských poslanců na říšské radě a zvláštč poslance Staňka, jenž právě převzal re- ferát o národním školství v rozpočtovém výboru. Náklad na národní školy jsou — jak známo — povinny něsti země. Stát na ně nepřiplácí. Jen ve prospěch Němců činí výjimku. Pro děti ně- meckých důstojníků v Tridentě, v Terstua v Pulji stát vydržuje svým nákladem německé národní školy. Náklad na tyto školy obnáší asi čtvrt milionu korun. Jest proto tak veliký, ž stát půjčuje své státní učitele, pla- cené z peněz všeho, tedy i slovanského obyva- telstva, soukromým německým ško- lám, vydržovaným Schulvereinem v obeích čistě slovinských, jako je Škedenj, nel čistě chorvatských, jako je Opatie. Jestliže stá v obcích se správou vlašskou, jež se zdráhaje vydržovati německé školy pro děti důstojnické zakládá státní německé školy a vedle toho na- cházi možným půjčovati ještě své dobře placené učitele poněmčovacím školám šulferajnským musí nalézti také prostředky na zakládání stát ních, nezbytně potřebných škol pro tisíce če ských dětí ve Vídni a pro slovinské děti terstské poněvadž důvod je týž, jako při německých ško- lách v Tridentě, Terstě a Pulji: ani Vídeň, ani Terst nechce konati svou povinnost vzhloden k dětem národnosti slovanské. Rozhodně všal se nesmí trpěti, aby se pomocí státních u či telů poněmčovaly slovanské děti v ryze sl vanskýeh obcích.
Staněk Němec Terst Vídeň Terstě
11 article
V Praze, 23. ledna. (Volební rueh v Haliči.) V předlvolební agitaci ruské strany haličské předstihly Poláky. Mají své kandidátn listiny většinou už hotové. Strana staro- ruská kandiduje dosud ve 22 okřesích. Mez jejími kandidáty jest také vůdce strany dr. Du dykevič; říšští poslancitéto strany o zemsko mandály se noucházejí. Strana ukrajinská hodlá kandidůvati ve všech východohaličskýeh okresech; mezi jejími kandidáty jsou též říššt poslanci Staruch, Ochrymovič, Folys, Konst. Levický a Onyškevič. Samostatně kandiduje též radikální ukrajinská strana s po- slancem drem. Trylovským v čele. Konečně i ruští soeiatisté budou míti ve dvou okresíeh isiti oanála stk volby říšské tím, že mezi kandidáty pojato osob z kruhů inteligent- ních, kdežio na jaře kandidováni téměř výhradně rolníci. Klerikální skupina P. Stojalow- ského se tentokrát opozdila; P. Stojalowski se roznemohl v Přemyšli zánětem plic a proto jeho agitace vázne. V obou hlavních městech, v Lvově i v Krakově, bude volební boj velmi tuhý neboť tam budou státi proti sobě kandídátit až čtyř polských stran. V městech těchto pokus se o vítězství také polští sociální demokraté Daszyňski bude kandidovati v Krakově.
Polák doktor Folys Konst P Stojalow Praha Halič Přemyšl Lvov Krakov
12 title
Politické zprávy zahraničně.
13 article
V Praze, 23. ledna.
Praha
14 article Z Odessy.
Z Odessy. Zdejší policii konečně se podařilo uchvátit hlavu odesských „expropriatorů“, kteří v po stedních dvou letech provedli tolik smělých kou sků a udržovali v městě stav stálého povstáni Teprve nedávno byle zpozorováno, že v čelo bandy při přepadu za bílého dne stála dív ka jež komandovala, přepadeným kapsy prohližel a nalezené u nich peníze k sobě brala. Když p vykonané práci banda v drožkách ujížděla divka řidila střelbu po policistech, kteří loupež- níky pronásledovali; ale při tom sama byla ra něna do ruky. Přepady se opakovaly a tatáž
Odessa
15 article
dívka byla pozorována v čele banditů. Polici začala úsilovně pracovati, aby se jí zmocnila Konečně se dověděla, že mladá dívka nazývá se Dveira Sternova. V „povolání“ si jmeno „Dveira“ změnila na křesťanské „Véra“ a při- brala si přezdívku „Portová“. Policie vypátrala byt nebezpečné hejtmanky loupežníků, ale ne troufala si vniknouti dovnitř. Chycena byla te- prve, když se dala vylákati na dostaveníčko po- blíž policejní hlavní stráže. Několik policistů ji nepozorovaně obstoupilo a v bezpečném prů vodu odvedlo do vyšetřovací vazby. Návštěva německých pastorů v Anglii Aby zlepšeny byly styky mezi německým a anglickým lidem, usnesli se zástupci angli ekých svobodných církvi, že pozvou jistý počel německých protestantských pa- storů k návštěvě Londýna, aby jim dali příležitost poznati mírumilovné smýšlení anglického lidu. Ku plavbě zeverc-amerického loďstva Severo-americká »armáda« připlala do Ri de Janeiro, kde byla velmi srdečně uvllána Na břeh vystoupilo 5000 námořníků, kteří či- nili nejlepší dojem. Proslýchá se též, že je značné množství sbéhů a že vznikly různé vý tržnosti.
Dveira Sternův Anglie Londýn Ri jít Janeiro
16 article
O domnělém atentátu na severo - ameri- ckou eskadru prohlásíl admirál Evans, že t pokládá za špatný vtip. Ale přes to brasilská vláda dala pečlivě střežili přístav a dala za tknouti všechny podezřelé lidi, mezi nim několik anarchistů. Atentát prý je sosnován anarchisty a nikoliv Japonci, jak se z prvu za to mělo. Útok byl prý připraven v Erropě S plavbou loďstva severo amerického sou- visí též aféra několika vyššich důstoj níků námořních, proti nimž bylo na z kročení presidenta Roosevelta zaveden vyšetřování, poněvadž nemístným způsobem kri tisovali vypluvší severo-a merick loďstvo a dali do veřejnosti zprávy o ne dostatcích válečného materiálu námořního, o špat- ném a zastaralém výcviku mužstva a o nedosta lečné bitevní schopnosti loďstva. Obvinění dů ztojníci prohlašují, že mohou své kritiky loď stv podepřiti důkazy. anglické návrh dohody mocí ohledně statu quo v Severním moři. Tato dohoda má býti uzavřena mezi Ang ií, Holland skem, Německem, Dánskem a na přání Ang i- má býti k poradě přizvána též Francie. Význam těto dohody spočívá v tom, že německá vláda se opře každému porušen statu quo v Severním moři a že s zároveň sama zaváže jej nikdy neporušiti. Po této dohodě má býti uzavřena no v úmlüva na zajištění míru Evrop Sám císař Vílém dal« podnět k tomuto míru milovnému návrhu, možno li věřiti dopisovalel londýnského listu, jenž bývá dosti dobře in formověn o německých věcech. Ale tento druhý plán zní velmi fantasticky Pochybujeme, že by Němci uzavírali úmluvu zavazující je k udržení míru v Evropě, aby Francouzi a Angličané měli jinde volnou ruku. V tomto smyslu aspoň komentuje s jistou po- dráždéností »Berl. Tagbl. « zprávu » Westminslen
Evans Roosevelt Holland Vílý Němec Francouz Angličan Berl Německo Dánsko Francie Evropa
17 article Gazelte«
Gazelte« Ministr Pichon o Marokku. Ministr zshraničních věci Pichon sděli v ministerské radě korunní dnes v paláci Ely sejském obsah své odpovědi, kterou podá zitr ve sněmovně na dotaz v přičině Mlarokka V drobném pronejí: ranní čielo o sobě . . . za 8h odp-ol edni . . . za ž k Ve dlialkách na venkově ranní čislo. odpolední sk Inseráty platí se botově znpřel Předplacení a lnserty přijimá adnalsi- strace v Marianské slici č. 3. Tam nacházejí se též redakee tiskirns s oxpudica „Národnich Listů“ Rukeplay se nevzaceji
Pichon Maroko
18 article
Přečte též telegram generála d'Amada, aby vysvětlil ráz a význam posledních vojenských operaci, zejmena bitvy u Setatu. V rozmluvě s redaktorem listu »Epoccae pravil ministr Pichon, že vyhlášením Mu- leje Hafida za sultána nevznikl žádný nový problém. Španělským konsulům byl dán rozkaz- aby uznávali pouze Abdula Aziza za sultána Činitelé Francie v Marokku mají za úkol chrá- niti pouze jim vytčené zájmy. Ministr uznal převzaté závazky, o nichž se Francie dohodla se Španělskem a zmínit se o zvláštních nárorích Španělska, o nichž španělský vyslanec Loberin vyjednává s plnomocníky Abdul Aziza. Události v Marokku. Je těžko odhadnouti, kdo má více naděje na úspěch, zdali Abdul Azíz nebo Mulej Hafid. Podle mapy, uveřejněné v »Tempsu« znslcem drem. Weisbergrem, o níž jsme se přadevčírem zmínili, je patrno, že ohromná část Marokka uznává zrovna tak málo autorství Abdul Aziza jako jeho soupeře. Tento nepodrobený kraj ma- rocký, zvaný »Siba«, představuje čtyři pěliny říše. Oba konkurenti se vlastně hádají jeno část Marokka. Usurpator Mulej Hafid byl sice prohlášen za suliána ve Fezu, ale neni pánem tohoto města. Stále zřejměji vynikají protievrop- ské úmysly Muleje Hafida, jenž ostatně musí tak jednati, aby si udržel fanalické kmeny. »Temps« se přimlouvá, aby Francie se ujala Abdul Azize. D.plomatický zástupce francouzský hrab Saint Olaine telegrafoval do Pařiže, že syn Moleje Rešida, který u Setatu ztratil přes 600 mužů, obrátil se na Muleje Haflda s prosbou, aby se osobně dostavil k jeho me- hale a zachránil ji před úplným rozpadnutím Ve Fezu měl po eírkevní slavností K Mrani proslov, v němž projevil radost, že kmenové a lid ve Fezu se vyjádřili pro Muleje Hafida a proti Abdul Azizovi, klerý chce Maro- čany zaprodati křesťanům.
Pichon Abdul Aziza Azíz Mulej Hafid Olaine Molej Rešid Francie Maroko Španělsko Mulej Hafid Mulea Hafida d ' Amado
19 article Volební ruch.
Volební ruch. Schůze klubu voličů v Nuslích konali se bud ve středu dne 29. ledna t. r. o 8. hod več. v mist- nostech Národního domu v Nuslich. Pořad: Rozprava o politcké situaci vzhledem k vypsaným volbám do sněmu kral českého a o místních organisacích ná- uuve kuňua Veroy zabají důvěrníky Z Pankrát. konal dne 15. ledna t. r. vy bylo jednohlasně usneseno přijati a pp. voliamr u poručiti k volbě poslance za okresy karlínský, bran- dýsský, vinohradský, nuselský, vršovický a žižkovský za kanddála poslanectví do aněmu českého opětně dosavadního poslance svého, pana JUDra. Josefa Hlerolda, předsedu Národní rady. Z Břevnova. Seznam voličů, oprávněných v obci zdejší k volbě zemského poslance, vyložen jest k ve- řejnému nahlědnuti v městské úřadovně v Břevnově po dobu 14 dnů v úřadních hodinách. V téže lhůtě podati lze námitky Porady o kandidalnře nár strany svobodomy slně za městskon skupinu benešovskou. Píša se nám Dae 22. t. m. konala se v Řičanech »U Klímů« dů věrná porada místních organisací národní strany svo- bodomyslné a zástupců kruhů živnostenských a ob- chodních z volební skupiny městské: Benešova, Čerého Kostelce a Jilového o kand dátu do sněmu království českéh. Zastupci »Řemeslnicko-živnosten- ské besedy« z Jilového prohlásih hned na pořálku schůze, že přicházejí jen se informovati. Zastupci městské rady černokostelecké navrhili, aby kandida- lura byla nabídouta ministru dru. Fořtovi, místní organisace národní strany svobodamyslné a záslupci kruhů živnostenských i obchodních z Benešova pro- hlásili se pro kandidaluru ředitele technolugického musea p. dra V. Schustra, jakožto kandidáta, jenž získal si svoji prací uznané zásluhy o živnostnictvo a obchodnicive, a který svojí veřejnou činností jest
JUDr Hlerold Klím V Schustr Nusle Nuslich Břevnov Řičany Benešov národní dom národní rada organizace národní strana Čerý Kostelec
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Literatura. Za pražským románem Podtitulní epithelon pražského románu, po jem beletrie speciálně pražské, jméno pražských obrázků, kategorie pražských figurek není poži davkem v našem domácím písemnictví ani ne vým ani za vlasy přitaženým. Vytryskl zcela při rozené, bezprostředně i vývojově z daných pod mínek v době, kdy se u nás intensivněji než kdykoli před tím začalo mluvit o národnosti v li- teratuře i v umění, o národní beletrii a o národ- ním románě. Praha byla při tom brána i nazírána jako živé centrum všech národních složek a odtud snaha po vystižení i slovesném nakreslent životního typu čistě pražského. Vznik tohoto tvůrčího hesla má už hodně dávné datum a byly jím oživovány hned staré spisovatelské generace domácí. Bylo to beletristické genre jako jím svého času byl román historieký, malo- městská povídka nebo novela vesnická. „Praž- ská“ beletrie má tedy v literární historii svou dost bohatou tradici a celá řada dobrých i méně dobrých autorů v ní od několika deseliletí pra- cuje. Dala by se už dnes nahromadit slušná serie pražských románů, povídlek, obrazů i čr s nejrozmanitějšími látkovými thematy Současná Praha ve svém modorním roz- větvování lokálním se svým zmáhajícím se ži votem společenským, sociálním i národním jako přirozené kulturní středisko země jest nad- míru vítaným i vděčným prostředím pro náměly beletristické. Od Svátka a Pílegra můžeme ne velisty, dávající se jí k svým literárním pracím ochotně inspirovati, stopovat přes Nerudu i Hál ka až k Herrmannovi, Hladikovi, Kronbauerovi Kaminskému, Capkovi... Dívali se na ni ovšen
Svátek Herrmann Hladik Kronbauer Kaminskij Capk Praha
21 article
s různých stanovisek, nestejnými zornými úhly a při intencích často prolichůdných, dle dobové nálady a ve shodě s vlastními sehopnostmii tvůrčím směrem, ale jedno měli vůči ní spo- lečné: nepodávali ji jako složitý celek v jejím plnémí životním projevu, berouce z ní složku po složce, kus za kusem, společenskou sferu vedle sfery. Ovzduši určité sociologické třídy, denní život té které vrstvy, zajímavé zvláš tnlo st přírodní, genrové figurky lákaly z pravidla pozo- rovatelský a tvořivý zájem domácích beletristů Na pevně slitý, hutný, široký a plný relief sta- čilo se dosud málo kde, nč slibné i dobré ná- běhy za ním učiněny v mnoha variantech. Ro- mán s methodou sociálně analytickou, po níž je- diné lze dospěl k slovesnému vyjádření toho všeho, co se v hlavním městě českém dnes vzá- jemně prolíná, naráži na sebe i potírá se po- vlajkami velkoměstského kosmopolitismu na jedné a domácího patriotismu na straně druhé nebyl u nás pěstován dost souvisle nebo pro- gramově. Jak se nám tedy jeví v hlavních ry sech posavadní ovoce spisovatelských snah pe románě specificky pražském?
22 article
Společenská Praha ve svém dnešním pro jevu nechce být malým městem provinciálním ale nemá také ještě pravého rázu kosmopoliti ckého, velkoměstského, jemuž nepřeje jednal už její lokální situace, jednak ani dlouholet tradice její z historické minulosti. A pak i po měrně malý rozvoj domácího průmyslu a ob chodu padá tu silně na váhu. Z tohoto stálého rozporu mezi touhou po typu ryze velkoměst- ském a danou tradicí vlasteneckého patriareha- ismu rodi se pro hlubšího pozorovatele jista stísněnost i nehotovost společenská, ustavičný kvas a neřídnouci řada rozběhů. Tím vysvětlu jeme častou humorističnost dějových fabulí i s tyrické základní pojeti u některých „pražských“ beletristů, ktoří největší procento své kritick pozornosti a své schopnosti interpretnění sou
Praha
23 article
středili z pravidla na sferu lidově měšťanskou živlu velkosvětský salonního, hospodářsky soci alního i kulturně uměleckého dolknuvšese spíše jen mimochodem. Jen ještě kruhů student- ských všimá si mladší literární generace, ale dost oborů i polí leží posud skoro ladem. Ucele- ného obrazu o současném pražském životě, o jeho spodním proudění, vlastním smyslu pravé podstaté ještě nemáme ani široké sloves- né náplně jeho.
24 article
Živel společensky měšťanský v celém tom jeho složitém křížení i nehotovém krýstalisování se, jak ho právě nynější všeobecn situace Prahy podmiňuje, svědomitě z domá- cích beletristů studují a realisticky reprodukuj zejména Ignát Herrmann, Serváe Heller, M. A Šimáček, K. M. Čapek, Bohdan Kaminský,r X. Svoboda, Bož. Viková Kunětická, Jaroslav Kamper, J. L. Hrdina, K. Kukla... Od Herr manna známa jest v té příčině zvláště široee založená románová skladba „U snědeného krá mu“ a beletristická rodinná kronika kondelíkov sko-vejvarovská, vedle drobných portretků, scen popisných genrů i příběhových náčrtků (Drobn lidé, Bodří Pražané, Pražské figurky, Z chudého kalamáře, Psáno pod čarou). U těchto převládá situační i karakterisační humor, fenilletonisticku forma ščedrinovská neb lejkinovská, mžitková folograličnost a dějová úryvkovitost, ony první jsou zase karakterisovány realistickou delailnost i pestrostí konfliktů přiběhových. M. A. Šimá- ček k jádru rodinných intimit v ovzduší mě šťansky staropražském snažil se propracovat oblíbenými Zápisky Kořínkovými, z prací Č ap- kových nejpopulárnější je román „V třotim dvoře“ a hlouběji se o relief pražského spole- čenského ruchu v jeho širokém rozvětvení po- kusil F. X. Svoboda svým „Rozkvětem“ J. L. Hrdina, jda po stopě Nerudově, napsa své „Hradčanské povídky“ a K. L. Kukla svou povídkovou sbírku nazval „Ze všech koutů
Herrmann Servá Heller Šimáček K M Čapek Kaminskij X Svoboda Bož Viková Kamper Hrdina K Kukla Herr Pražan Šimat Kořínkův Svoboda Nerudův K L Kukla Praha Drobn člověk
25 article
Prahy“. Jar. Kamper první svou větší bel tristickou knihu „Bílá láska“ věnoval rovněž měšťanskému usedlictvu pražskému. O histori cko kulturních obrazích Svátkových, Wintrovýcl i Jiráskových se tady zmiňovat nemohu. Prostředí měšťansky salonní, poku je dnes v Praze máme, beletrislicky popisuje zvláště Václav Hladík (Z pražského ovzduší, Z lepší společnosti, Trest, Eugen Voldan . . .) a trochu i Bohd. Kaminský. Pokus o vystižení pražské umělebké bohemy učinil J. R. Kronbauer („Ze života naší bohemy“) thematy všeobecněji uměleckými zabýval se především Sv. Čech (Kandidát nesmrielno- sti) a M. A. Simáček („Štěstr“, dfama „Jiný vzduch“)). V novější době nejpřilnavěji uchytilis pražští beletristé dějově o životní terén stu dentský, jenž je ideově jako semeniště svě- žích vznětů nejvíce mohl také zajímat: Vilén Mrštík (Santa Lucia), M. A. Šimáček (Zá pisky), F. X. Svoboda (Uhinívání), A. Sov (Výpravy chudých), Jiří Karásek (Bezceste) Dyk (Prosinec, Konec Hackenšmidův)... S ciální látky pražské vybírali pro své prosy zvláště (po Pílegrovi Moravském) Jakub Arbe (Mesiáš, Moderní upíři), Ign. Herrmann,J R. Kronbauer (Z posledních stanic) aJ Laichter (Za pravdou). — Tím jest dán jer přehled a náčrt o látkových rozměrech thematu Dr. V ne jeho výčet i celková náplň.
Kamper Svátkův Wintrovýcl Jiráskův Hladík Voldan Kaminskij Kronbauer Čo Simáček Štěstr Vilén Mrštík X Svoboda Uhinívání Karásek Bezceste Dyk Arbe Herrmann R Kronbauer doktor Praha Igny Bílá láska Santa Lucia konec Hackenšmidův
26 article
Naše novinky- * André Laurlé: Magovo tajemství. Př B. Prusík. Nákladem E. Benuforla Po příkladu Ebersově zahloubal se i francouz ský romancier Laurié do mysterií staroorientálskéh světa, ale nevytvořil z nich ofaz své fantasie, nýbr učinil zbytky zašlých světův a svědky pohynulých názorů dějištěm věcně sice prostěho, než v jednoll. voslech a uměleckém zápředení na výsost zajíma vého sujetu. Není nepřiměřeno, nazýváme-li nejne vější jeho dílo románem archaeofpgickým. Dvé zan
André Laurlý Magův B Prusík E Benuforla Ebersův
27 article
cených archaeologů, mladý Breton Kerdic a jeho vy- sece vzdělaná i jemná sesíra jsou hlavními hrdinami děje, a arcbaeologické pátrámí na městišti slavných někdy Agbatan jest úkolem, jehož se se všl energií a láskou podjímají. Dva mladí krajané, lékař a dů- stojník při vyslanectvi republiky v Teheráně, dopl- nují na krátko společnost, jejiž harmonický souzvuk ruší nenadálý příchod německého profesora, nadu- lého, hranatého a při tom i sobeckého. Nahodilé se- tkání s mladým l'arsem Ilasiánem jest mostem, který od proslého života v láboře starožilníkův uvádí do lajemně jeskyně mobeda Guše Nišina — nepocho- pujeme, proč překladatel zachovává přepis francouz- ský —, tento pak, pevný v názorech starověku Zoro- astrismu svrchovaný á Mithrovu náboženství slunce zcela oddaný representant zdolaných sice, ale nevy- pleněných nadějí Parsismu, uchvácen jsa silou oka- mžiku, uádí Kerdica do tajemného podzemního labyrintu nádherných budov a oslčujicích svým le- skem pokladů, jichž znalost mobedové jediné uschovávali a svým pouze nástupcům jako nejsvě- tější tajemství zůslavovali. Romantické příhody v blu- dišti podzemním zažité, zvláště zápas s nevýstižným mobedem, proli jehož vůli badatelé proníkli i do sva- tyně Mithrovy a za to záhubou měli býti zlrestáni jakož i neočekávané zachránění, to vše líčeno živě, věcně, správně a pii tom do krajnosti napinově- Erotický moment, který v celém vypravování zůstává opomenut, jest teprve závěrem skvělého díla, jehož překladem zasloužil si dr. Prusík dík českého čle- náře.
Breton Kerdic Guš Nišin Mithrův doktor Prusík Zora
29 article
* Lužica. Měsačník za zábawu a powučenje hornjo a delnjolužiskich Serbow. V rečníku 1907 přinesl tente časopis řadu krásných básní J. Čišin- ského: „Wobrazki a idylki“, překlad povídky Sien- klewiczovy: „Pějmy za nim“ od J. Wingére, překlad I. IIerrmannova „Absintu“ od Serbina a dokonalý překlad Gogolova Revisora od M. Nawki, jenž i po- vidkami a fcuilletony jeví se výborným stylistou. Pře klaply písemniciví světového připraví jistě Srbům lužickým rozkvět jejich literalury, ale vyslovujeme přání, aby ještě více duchovních se účastnilo spiso- vání, zvláště z těch, kteří pobývali v Praze na slu- diich. Na r. 1908 potřebuje časopis Lužica 100 no- vých odběratelů, pomozme jim; zasílání rád obstar prof. dr. Arnošt Muka ve Freiberku, v Sasku. (Před platné ročně 4 K.) * Pro nižší třídy středních škol schváleno byle právě 2. vydání III. stupně „Dějepisu všechecného?
J Čišin J Wingére IIerrmannův Serbin Gogolův M Nawki Srba profesor doktor Muk Siena Praha Sasko