1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v pátek 24. ledna 1908.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. l4sty
přelplasí se
v Praze v administrani
n měsie . .. . . . 2 K
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
s dvojí denáškou
na miěsíe
ns čtvot iata . . . . 7 K 50h
va slislkáchi
na měíc . . . . . . 2 K 30h
Peštout
a měsí
ns čtvrt lsta . . . . 9 K 60
s droji pisllkou
na mněst
ns čtvrt ota . . . . 11 K c0k
K sněmovním volbám.
Jsme tedy v počátcích volebního zápasu.
Ze stadia příprav a z porad vynořují se kan-
didatury různých stran a dle všech známek
možno počítati s velmi tuhým bojem. Bude
bojován vlastně pouze ve městech, z důvodů,
které nevyvěrají pouze z dané posice těch
kterých stran.
Kdo jasně pozoruje, jak moment hospo
dářský vstupuje v popředí politiky států a ná
rodů, kdo chápe, jakými důsledky fakt tento
provázen, pro toho jest zřejmo, že roztříště-
nost strannická jest tím větší všude tam, kde
sociální rozvrstvení jest pestřejší a kde zájmy
odborné a hospodářské jsou více rozrůzněny.
Dosavadní volební právo do sněmu král. če-
ského ovšem posunuje v popředí při těchto
volbách hlavně tak zv. střední vrstvy, nie-
méně i zde diferenciace hlavně ve městech
jest značna. Venkov svým hospodářským zá
kladem jest sám v sobě neobyčejně přízniv
pro strannické útvary, které vznikají ze zájmů
třídních a poněvadž při volbách do sněmu
království převažují vrstvy půdu držící, jes
dána takto do jisté míry silná posice agrár
ních směrů.
Peštout
Praha
5
article
Tato zdánlivá idyla ovšem jest rušena
tím, že politické nazírání vede i zde k roz
lišování mezi proudy konservativními a více
méně liberálními, a že následkem toho pro-
nikají i zde kandidatury jiné než čistě sta-
vovské, nicméně možno s určitou pravdě
podobností za to míti, že na venkově pro-
niknou stavovské skupiny všude tam, kde
následkem přirozených podkladů živobytníeh
neproniká domácký výrobce anebo kde rol
nictvo není z části nuceno doplňovati výnos
půdy prací jinou.
Ve městech jest ovšem situace jinou
Zde působí moment politický již pronikavěj
a zde také počínají projevovati se důsledky
jiného a různorodějšího rozvrstvení sociál-
ního ostřeji. Pokud lze dnes přehlédnouti
sítuaci, možno tvrditi, že připravuje se soutěž
alespoň osmi skupin a stran (nehledě ke
kandidaturám samostatným), na jichž posta-
vení a vyhlídky začasté mají značný vliv
i poměry místní. Dle toho bude také dele-
gace, která zvolena bude pro sněm království.
velmi různorodá. Křížící se zájmy a názory
stavovské i politické budou nutně míti v zá-
pětí, že ve sněmu bude delegace měst směsí
velmi nestrouy spravno necmiu si vynitdek
těchto již nyní. Každý seriosní politik po-
čítati musí pouze s fakty a tak nutno bráti
poměry tak, jak jsou. Tím ale není a nesmí
býti řečeno, že by přese všechen tento kvas
nebylo možno pracovati k tomu, aby byla
připravena půda pro určitou součinnost
alespoň v hlavních otázkách aktuálních.
6
article
Základem dalšího rozvíjení se působ-
nosti sněmovní a upevňování významu a
váhy autonomie zemské jest úprava zemských
financí. Výsledkem všech anket a porad
všech dotazníků a úvab, řečí i debat není
vlastně dosud pranic jiného než — konsta-
tování příčin neblahého stavu financí zem-
ských a přiznání, že to tím způsobem dále
jíti není možno. Několik krotkých návrhů na
úpravu, návrhů, které se pohybují celkem
v rámci běžných úvah, na věci nemění ni
Příklad Dolních Rakous působí ovšem
vábně, nicméně ale bude stěží sněmu od-
hodlati se k postupu na stejné cestě. A přece
stojíme před povinnou revisí dosavadního
fihančního plánu, na kterém spočívají zákony
o tak zv. osobních daních, před revisí, při
níž bude nutno se odhodiati buď k prolo-
mení dosavadní soustavy údělové, nebo k za
vedení přirážek k daním těmto. Není po-
čeho
7
article
chyby, že cesta prvá bude v Čechác
populárnější, poněvadž konec konců každá
osobní daň jest po výtce v přímé spojitosti
s kulturní mohoucností toho kterého národa,
ježto na ní spočívá mohoucnost jeho výdě-
lečná. A poněvadž země povinny jsou něsti
břímě školství, přísluší jim bezesporně právo
aby braly podílu i na výsledcích rozvoje ná-
roda po stránce hospodářské. O otázkách
těchto tak málo dosud se mluví, ač právě
městské obyvatelstvo dotčeno jimi nejvíce.
Také podnět k zavedení lihového mono
polu zůstává jakoby nepovšimnut, ačkoli by
zasluhoval se stanoviska úpravy zemských
financí velmi vážné pozornosti, tím vážnější,
že po vzoru Uher, kde věc tato není
aktuální, se o ní hodně a s míst velm
kompetentních mluví. Také úprava daně
pivní octne se opět na obzoru, poněvadž
vláda již dnes sanaci financí zemských pod-
miňuje nutností přinésti nové oběti myšlence
této. Tyto oběti znamenají v ústech finanční
správy — nejen u nás, ale všudy — oběti
se strany poplatnictva. Při tom však není
pochybnosti o tom, že i otázka financí samo-
správy obecní a okresní nedá na se dlouho
čekati.
Jest si přáti, aby v boji volebním, který
se rozvine prudce, nezapadly úvahy o mo
mentech těchto a aby nejen voličstvu dostalo
se přesného obrazu situace, ale aby i otázka
sama byla předmětem klidných úvah. Bude
tím nejlépe dán jeden z bodů možné koope
race za povznesením váhy a významu sněmu
království českého.
Uhry
8
article
Otázka účelné organisace této správy
může se družiti k tomu, co předesláno
Samospráva zemská — nechceme obviňovati
a rekriminovati osoby, poněvadž těžko pro-
váděti nové myšlenky a uplatňovati sebe
lepší snahy tam, kde není prostředků a kde
se počítá s každým haléřem — dosud ne-
projevila valně organisačních schopností. Ja-
kási těžkopádnost podvazovala rušnější po-
stup a vyřizování agendy zemské samosprávy
stalo se v nejednom směru velmi nemoder
ním, řekněme. O tom, kam dostala se zemská
politika železniční, netřeba ani mluvit, ani
o tom, jak návrh za návrhem na obrodu
padal do koše.
Zde jest náprava nutna. Rozšiřování
váhy zemské samosprávy znamená tolik,
dka, eznisoxánémſenheter sťroj vyrizo-
vací bez oněch práv, která všudy jinde
plynou z pojmu referenta, musí konečně
ustoupiti názorům době přiměřenějším. Tyto
tradice odstoupivšího maršálka bude třeba
důkladně pročistiti.
Zemské volby jsou přede dveřmi a má li
z nich vzejíti náprava, nutno tak mnohé změ-
niti v naší zemské samosprávě. Udá se
nám kapitolu za kapitolou probrati, na ně-
které momenty upozornili jsme těmito řádky
které nechtějí nic, než vzbuditi úvahu.
9
article
Politické zprávy domácl.
Politické zprávy domácl.
V Praze, 23. ledna. (Stát vydržuj
šulferajnského učitele.) Čteme v terst-
ské „Edinosti“: „Julius Schmid, učitel na sou-
kromě škole v Škedni, kterou vydržuje německý
Schulverein, byl jmenován definitivním učitelem
v desáté hodnostní třídě při chlapecké obecne
škole na Lipském náměstí. Jmenovaný uči
tel učí na výše zmíněné škole
(v Škedni) už třileta a zůstane na též
škole i nadále, podobně jako učiťelé pla-
cení při (německé státní) národní škole v Pulj
vyučují na soukromě německé škole v Opatii
Tak se stará vyučovaci správa pomocí učitel
ského personálu, placeného státem, o prospěeh
Julius Schmid
Praha
Lipský náměstí
národní škola v Pulj
10
article
školství německého Schulvereinu. A jak se stará
o naše školství? Pro nás nemá peněz.
Tato zpráva orgánu slovinského obyvatel
stva města Terstu, jež pro tisíce svých dětí po
celá desetiletí marně se dovolává byť jen jedin
slovinské národní školy, jest hodna pozornosti
slovanských poslanců na říšské radě a zvláštč
poslance Staňka, jenž právě převzal re-
ferát o národním školství v rozpočtovém výboru.
Náklad na národní školy jsou — jak známo —
povinny něsti země. Stát na ně nepřiplácí. Jen
ve prospěch Němců činí výjimku. Pro děti ně-
meckých důstojníků v Tridentě, v Terstua
v Pulji stát vydržuje svým nákladem německé
národní školy. Náklad na tyto školy obnáší asi
čtvrt milionu korun. Jest proto tak veliký, ž
stát půjčuje své státní učitele, pla-
cené z peněz všeho, tedy i slovanského obyva-
telstva, soukromým německým ško-
lám, vydržovaným Schulvereinem
v obeích čistě slovinských, jako je Škedenj, nel
čistě chorvatských, jako je Opatie. Jestliže stá
v obcích se správou vlašskou, jež se zdráhaje
vydržovati německé školy pro děti důstojnické
zakládá státní německé školy a vedle toho na-
cházi možným půjčovati ještě své dobře placené
učitele poněmčovacím školám šulferajnským
musí nalézti také prostředky na zakládání stát
ních, nezbytně potřebných škol pro tisíce če
ských dětí ve Vídni a pro slovinské děti terstské
poněvadž důvod je týž, jako při německých ško-
lách v Tridentě, Terstě a Pulji: ani Vídeň, ani
Terst nechce konati svou povinnost vzhloden
k dětem národnosti slovanské. Rozhodně všal
se nesmí trpěti, aby se pomocí státních u či
telů poněmčovaly slovanské děti v ryze sl
vanskýeh obcích.
Staněk
Němec
Terst
Vídeň
Terstě
11
article
V Praze, 23. ledna. (Volební rueh
v Haliči.) V předlvolební agitaci ruské strany
haličské předstihly Poláky. Mají své kandidátn
listiny většinou už hotové. Strana staro-
ruská kandiduje dosud ve 22 okřesích. Mez
jejími kandidáty jest také vůdce strany dr. Du
dykevič; říšští poslancitéto strany o zemsko
mandály se noucházejí. Strana ukrajinská
hodlá kandidůvati ve všech východohaličskýeh
okresech; mezi jejími kandidáty jsou též říššt
poslanci Staruch, Ochrymovič, Folys, Konst.
Levický a Onyškevič. Samostatně kandiduje též
radikální ukrajinská strana s po-
slancem drem. Trylovským v čele. Konečně
i ruští soeiatisté budou míti ve dvou okresíeh
isiti oanála stk volby říšské tím,
že mezi kandidáty pojato osob z kruhů inteligent-
ních, kdežio na jaře kandidováni téměř výhradně
rolníci. Klerikální skupina P. Stojalow-
ského se tentokrát opozdila; P. Stojalowski se
roznemohl v Přemyšli zánětem plic a proto jeho
agitace vázne. V obou hlavních městech, v
Lvově i v Krakově, bude volební boj velmi tuhý
neboť tam budou státi proti sobě kandídátit
až čtyř polských stran. V městech těchto pokus
se o vítězství také polští sociální demokraté
Daszyňski bude kandidovati v Krakově.
Polák
doktor
Folys
Konst
P Stojalow
Praha
Halič
Přemyšl
Lvov
Krakov
12
title
Politické zprávy zahraničně.
13
article
V Praze, 23. ledna.
Praha
14
article
Z Odessy.
Z Odessy.
Zdejší policii konečně se podařilo uchvátit
hlavu odesských „expropriatorů“, kteří v po
stedních dvou letech provedli tolik smělých kou
sků a udržovali v městě stav stálého povstáni
Teprve nedávno byle zpozorováno, že v čelo
bandy při přepadu za bílého dne stála dív ka
jež komandovala, přepadeným kapsy prohližel
a nalezené u nich peníze k sobě brala. Když p
vykonané práci banda v drožkách ujížděla
divka řidila střelbu po policistech, kteří loupež-
níky pronásledovali; ale při tom sama byla ra
něna do ruky. Přepady se opakovaly a tatáž
Odessa
15
article
dívka byla pozorována v čele banditů. Polici
začala úsilovně pracovati, aby se jí zmocnila
Konečně se dověděla, že mladá dívka nazývá
se Dveira Sternova. V „povolání“ si jmeno
„Dveira“ změnila na křesťanské „Véra“ a při-
brala si přezdívku „Portová“. Policie vypátrala
byt nebezpečné hejtmanky loupežníků, ale ne
troufala si vniknouti dovnitř. Chycena byla te-
prve, když se dala vylákati na dostaveníčko po-
blíž policejní hlavní stráže. Několik policistů ji
nepozorovaně obstoupilo a v bezpečném prů
vodu odvedlo do vyšetřovací vazby.
Návštěva německých pastorů v Anglii
Aby zlepšeny byly styky mezi německým
a anglickým lidem, usnesli se zástupci angli
ekých svobodných církvi, že pozvou jistý počel
německých protestantských pa-
storů k návštěvě Londýna, aby jim
dali příležitost poznati mírumilovné smýšlení
anglického lidu.
Ku plavbě zeverc-amerického loďstva
Severo-americká »armáda« připlala do Ri
de Janeiro, kde byla velmi srdečně uvllána
Na břeh vystoupilo 5000 námořníků, kteří či-
nili nejlepší dojem. Proslýchá se též, že je
značné množství sbéhů a že vznikly různé vý
tržnosti.
Dveira Sternův
Anglie
Londýn
Ri jít Janeiro
16
article
O domnělém atentátu na severo - ameri-
ckou eskadru prohlásíl admirál Evans, že t
pokládá za špatný vtip. Ale přes to brasilská
vláda dala pečlivě střežili přístav a dala za
tknouti všechny podezřelé lidi, mezi nim
několik anarchistů. Atentát prý je sosnován
anarchisty a nikoliv Japonci, jak se z prvu
za to mělo. Útok byl prý připraven v Erropě
S plavbou loďstva severo amerického sou-
visí též aféra několika vyššich důstoj
níků námořních, proti nimž bylo na z
kročení presidenta Roosevelta zaveden
vyšetřování, poněvadž nemístným způsobem kri
tisovali vypluvší severo-a merick
loďstvo a dali do veřejnosti zprávy o ne
dostatcích válečného materiálu námořního, o špat-
ném a zastaralém výcviku mužstva a o nedosta
lečné bitevní schopnosti loďstva. Obvinění dů
ztojníci prohlašují, že mohou své kritiky loď stv
podepřiti důkazy.
anglické návrh dohody mocí ohledně
statu quo v Severním moři. Tato
dohoda má býti uzavřena mezi Ang ií, Holland
skem, Německem, Dánskem a na přání Ang i-
má býti k poradě přizvána též Francie. Význam
těto dohody spočívá v tom, že německá
vláda se opře každému porušen
statu quo v Severním moři a že s
zároveň sama zaváže jej nikdy neporušiti.
Po této dohodě má býti uzavřena no v
úmlüva na zajištění míru Evrop
Sám císař Vílém dal« podnět k tomuto míru
milovnému návrhu, možno li věřiti dopisovalel
londýnského listu, jenž bývá dosti dobře in
formověn o německých věcech.
Ale tento druhý plán zní velmi fantasticky
Pochybujeme, že by Němci uzavírali úmluvu
zavazující je k udržení míru v Evropě, aby
Francouzi a Angličané měli jinde volnou ruku.
V tomto smyslu aspoň komentuje s jistou po-
dráždéností »Berl. Tagbl. « zprávu » Westminslen
Evans
Roosevelt
Holland
Vílý
Němec
Francouz
Angličan
Berl
Německo
Dánsko
Francie
Evropa
17
article
Gazelte«
Gazelte«
Ministr Pichon o Marokku.
Ministr zshraničních věci Pichon sděli
v ministerské radě korunní dnes v paláci Ely
sejském obsah své odpovědi, kterou podá zitr
ve sněmovně na dotaz v přičině Mlarokka
V drobném pronejí:
ranní čielo o sobě . . . za 8h
odp-ol edni
. . . za ž k
Ve dlialkách na venkově
ranní čislo.
odpolední
sk
Inseráty
platí se botově znpřel
Předplacení a lnserty přijimá adnalsi-
strace v Marianské slici č. 3.
Tam nacházejí se též redakee
tiskirns s oxpudica „Národnich Listů“
Rukeplay se nevzaceji
Pichon
Maroko
18
article
Přečte též telegram generála d'Amada, aby
vysvětlil ráz a význam posledních vojenských
operaci, zejmena bitvy u Setatu.
V rozmluvě s redaktorem listu »Epoccae
pravil ministr Pichon, že vyhlášením Mu-
leje Hafida za sultána nevznikl žádný nový
problém. Španělským konsulům byl dán rozkaz-
aby uznávali pouze Abdula Aziza za sultána
Činitelé Francie v Marokku mají za úkol chrá-
niti pouze jim vytčené zájmy. Ministr uznal
převzaté závazky, o nichž se Francie dohodla se
Španělskem a zmínit se o zvláštních nárorích
Španělska, o nichž španělský vyslanec Loberin
vyjednává s plnomocníky Abdul Aziza.
Události v Marokku.
Je těžko odhadnouti, kdo má více naděje
na úspěch, zdali Abdul Azíz nebo Mulej Hafid.
Podle mapy, uveřejněné v »Tempsu« znslcem
drem. Weisbergrem, o níž jsme se přadevčírem
zmínili, je patrno, že ohromná část Marokka
uznává zrovna tak málo autorství Abdul Aziza
jako jeho soupeře. Tento nepodrobený kraj ma-
rocký, zvaný »Siba«, představuje čtyři pěliny
říše. Oba konkurenti se vlastně hádají jeno
část Marokka. Usurpator Mulej Hafid byl sice
prohlášen za suliána ve Fezu, ale neni pánem
tohoto města. Stále zřejměji vynikají protievrop-
ské úmysly Muleje Hafida, jenž ostatně musí
tak jednati, aby si udržel fanalické kmeny.
»Temps« se přimlouvá, aby Francie se ujala
Abdul Azize.
D.plomatický zástupce francouzský hrab
Saint Olaine telegrafoval do Pařiže, že
syn Moleje Rešida, který u Setatu ztratil
přes 600 mužů, obrátil se na Muleje Haflda
s prosbou, aby se osobně dostavil k jeho me-
hale a zachránil ji před úplným rozpadnutím
Ve Fezu měl po eírkevní slavností K
Mrani proslov, v němž projevil radost, že
kmenové a lid ve Fezu se vyjádřili pro Muleje
Hafida a proti Abdul Azizovi, klerý chce Maro-
čany zaprodati křesťanům.
Pichon
Abdul Aziza
Azíz
Mulej Hafid
Olaine
Molej Rešid
Francie
Maroko
Španělsko
Mulej Hafid
Mulea Hafida
d ' Amado
19
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Schůze klubu voličů v Nuslích konali se bud
ve středu dne 29. ledna t. r. o 8. hod več. v mist-
nostech Národního domu v Nuslich. Pořad: Rozprava
o politcké situaci vzhledem k vypsaným volbám do
sněmu kral českého a o místních organisacích ná-
uuve kuňua Veroy zabají důvěrníky
Z Pankrát.
konal dne 15. ledna t. r. vy
bylo jednohlasně usneseno přijati a pp. voliamr u
poručiti k volbě poslance za okresy karlínský, bran-
dýsský, vinohradský, nuselský, vršovický a žižkovský
za kanddála poslanectví do aněmu českého opětně
dosavadního poslance svého, pana JUDra. Josefa
Hlerolda, předsedu Národní rady.
Z Břevnova. Seznam voličů, oprávněných v obci
zdejší k volbě zemského poslance, vyložen jest k ve-
řejnému nahlědnuti v městské úřadovně v Břevnově
po dobu 14 dnů v úřadních hodinách. V téže lhůtě
podati lze námitky
Porady o kandidalnře nár strany svobodomy slně
za městskon skupinu benešovskou. Píša se nám
Dae 22. t. m. konala se v Řičanech »U Klímů« dů
věrná porada místních organisací národní strany svo-
bodomyslné a zástupců kruhů živnostenských a ob-
chodních z volební skupiny městské: Benešova,
Čerého Kostelce a Jilového o kand dátu do sněmu
království českéh. Zastupci »Řemeslnicko-živnosten-
ské besedy« z Jilového prohlásih hned na pořálku
schůze, že přicházejí jen se informovati. Zastupci
městské rady černokostelecké navrhili, aby kandida-
lura byla nabídouta ministru dru. Fořtovi, místní
organisace národní strany svobodamyslné a záslupci
kruhů živnostenských i obchodních z Benešova pro-
hlásili se pro kandidaluru ředitele technolugického
musea p. dra V. Schustra, jakožto kandidáta, jenž
získal si svoji prací uznané zásluhy o živnostnictvo
a obchodnicive, a který svojí veřejnou činností jest
JUDr
Hlerold
Klím
V Schustr
Nusle
Nuslich
Břevnov
Řičany
Benešov
národní dom
národní rada
organizace národní strana
Čerý Kostelec
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Literatura.
Za pražským románem
Podtitulní epithelon pražského románu, po
jem beletrie speciálně pražské, jméno pražských
obrázků, kategorie pražských figurek není poži
davkem v našem domácím písemnictví ani ne
vým ani za vlasy přitaženým. Vytryskl zcela při
rozené, bezprostředně i vývojově z daných pod
mínek v době, kdy se u nás intensivněji než
kdykoli před tím začalo mluvit o národnosti v li-
teratuře i v umění, o národní beletrii a o národ-
ním románě. Praha byla při tom brána
i nazírána jako živé centrum všech národních
složek a odtud snaha po vystižení i slovesném
nakreslent životního typu čistě pražského. Vznik
tohoto tvůrčího hesla má už hodně dávné datum
a byly jím oživovány hned staré spisovatelské
generace domácí. Bylo to beletristické genre
jako jím svého času byl román historieký, malo-
městská povídka nebo novela vesnická. „Praž-
ská“ beletrie má tedy v literární historii svou
dost bohatou tradici a celá řada dobrých i méně
dobrých autorů v ní od několika deseliletí pra-
cuje. Dala by se už dnes nahromadit slušná
serie pražských románů, povídlek, obrazů i čr
s nejrozmanitějšími látkovými thematy
Současná Praha ve svém modorním roz-
větvování lokálním se svým zmáhajícím se ži
votem společenským, sociálním i národním
jako přirozené kulturní středisko země jest nad-
míru vítaným i vděčným prostředím pro náměly
beletristické. Od Svátka a Pílegra můžeme ne
velisty, dávající se jí k svým literárním pracím
ochotně inspirovati, stopovat přes Nerudu i Hál
ka až k Herrmannovi, Hladikovi, Kronbauerovi
Kaminskému, Capkovi... Dívali se na ni ovšen
Svátek
Herrmann
Hladik
Kronbauer
Kaminskij
Capk
Praha
21
article
s různých stanovisek, nestejnými zornými úhly
a při intencích často prolichůdných, dle dobové
nálady a ve shodě s vlastními sehopnostmii
tvůrčím směrem, ale jedno měli vůči ní spo-
lečné: nepodávali ji jako složitý celek v jejím
plnémí životním projevu, berouce z ní složku po
složce, kus za kusem, společenskou sferu vedle
sfery. Ovzduši určité sociologické třídy, denní
život té které vrstvy, zajímavé zvláš tnlo st
přírodní, genrové figurky lákaly z pravidla pozo-
rovatelský a tvořivý zájem domácích beletristů
Na pevně slitý, hutný, široký a plný relief sta-
čilo se dosud málo kde, nč slibné i dobré ná-
běhy za ním učiněny v mnoha variantech. Ro-
mán s methodou sociálně analytickou, po níž je-
diné lze dospěl k slovesnému vyjádření toho
všeho, co se v hlavním městě českém dnes vzá-
jemně prolíná, naráži na sebe i potírá se po-
vlajkami velkoměstského kosmopolitismu na
jedné a domácího patriotismu na straně druhé
nebyl u nás pěstován dost souvisle nebo pro-
gramově. Jak se nám tedy jeví v hlavních ry
sech posavadní ovoce spisovatelských snah pe
románě specificky pražském?
22
article
Společenská Praha ve svém dnešním pro
jevu nechce být malým městem provinciálním
ale nemá také ještě pravého rázu kosmopoliti
ckého, velkoměstského, jemuž nepřeje jednal
už její lokální situace, jednak ani dlouholet
tradice její z historické minulosti. A pak i po
měrně malý rozvoj domácího průmyslu a ob
chodu padá tu silně na váhu. Z tohoto stálého
rozporu mezi touhou po typu ryze velkoměst-
ském a danou tradicí vlasteneckého patriareha-
ismu rodi se pro hlubšího pozorovatele jista
stísněnost i nehotovost společenská, ustavičný
kvas a neřídnouci řada rozběhů. Tím vysvětlu
jeme častou humorističnost dějových fabulí i s
tyrické základní pojeti u některých „pražských“
beletristů, ktoří největší procento své kritick
pozornosti a své schopnosti interpretnění sou
Praha
23
article
středili z pravidla na sferu lidově měšťanskou
živlu velkosvětský salonního, hospodářsky soci
alního i kulturně uměleckého dolknuvšese
spíše jen mimochodem. Jen ještě kruhů student-
ských všimá si mladší literární generace, ale
dost oborů i polí leží posud skoro ladem. Ucele-
ného obrazu o současném pražském životě,
o jeho spodním proudění, vlastním smyslu
pravé podstaté ještě nemáme ani široké sloves-
né náplně jeho.
24
article
Živel společensky měšťanský
v celém tom jeho složitém křížení i nehotovém
krýstalisování se, jak ho právě nynější všeobecn
situace Prahy podmiňuje, svědomitě z domá-
cích beletristů studují a realisticky reprodukuj
zejména Ignát Herrmann, Serváe Heller, M. A
Šimáček, K. M. Čapek, Bohdan Kaminský,r
X. Svoboda, Bož. Viková Kunětická, Jaroslav
Kamper, J. L. Hrdina, K. Kukla... Od Herr
manna známa jest v té příčině zvláště široee
založená románová skladba „U snědeného krá
mu“ a beletristická rodinná kronika kondelíkov
sko-vejvarovská, vedle drobných portretků, scen
popisných genrů i příběhových náčrtků (Drobn
lidé, Bodří Pražané, Pražské figurky, Z chudého
kalamáře, Psáno pod čarou). U těchto převládá
situační i karakterisační humor, fenilletonisticku
forma ščedrinovská neb lejkinovská, mžitková
folograličnost a dějová úryvkovitost, ony první
jsou zase karakterisovány realistickou delailnost
i pestrostí konfliktů přiběhových. M. A. Šimá-
ček k jádru rodinných intimit v ovzduší mě
šťansky staropražském snažil se propracovat
oblíbenými Zápisky Kořínkovými, z prací Č ap-
kových nejpopulárnější je román „V třotim
dvoře“ a hlouběji se o relief pražského spole-
čenského ruchu v jeho širokém rozvětvení po-
kusil F. X. Svoboda svým „Rozkvětem“
J. L. Hrdina, jda po stopě Nerudově, napsa
své „Hradčanské povídky“ a K. L. Kukla
svou povídkovou sbírku nazval „Ze všech koutů
Herrmann
Servá Heller
Šimáček
K M Čapek
Kaminskij
X Svoboda
Bož
Viková
Kamper
Hrdina
K Kukla
Herr
Pražan
Šimat
Kořínkův
Svoboda
Nerudův
K L Kukla
Praha
Drobn člověk
25
article
Prahy“. Jar. Kamper první svou větší bel
tristickou knihu „Bílá láska“ věnoval rovněž
měšťanskému usedlictvu pražskému. O histori
cko kulturních obrazích Svátkových, Wintrovýcl
i Jiráskových se tady zmiňovat nemohu.
Prostředí měšťansky salonní, poku
je dnes v Praze máme, beletrislicky popisuje
zvláště Václav Hladík (Z pražského ovzduší,
Z lepší společnosti, Trest, Eugen Voldan . . .) a
trochu i Bohd. Kaminský. Pokus o vystižení
pražské umělebké bohemy učinil J. R.
Kronbauer („Ze života naší bohemy“)
thematy všeobecněji uměleckými zabýval
se především Sv. Čech (Kandidát nesmrielno-
sti) a M. A. Simáček („Štěstr“, dfama „Jiný
vzduch“)).
V novější době nejpřilnavěji uchytilis
pražští beletristé dějově o životní terén stu
dentský, jenž je ideově jako semeniště svě-
žích vznětů nejvíce mohl také zajímat: Vilén
Mrštík (Santa Lucia), M. A. Šimáček (Zá
pisky), F. X. Svoboda (Uhinívání), A. Sov
(Výpravy chudých), Jiří Karásek (Bezceste)
Dyk (Prosinec, Konec Hackenšmidův)... S
ciální látky pražské vybírali pro své prosy
zvláště (po Pílegrovi Moravském) Jakub Arbe
(Mesiáš, Moderní upíři), Ign. Herrmann,J
R. Kronbauer (Z posledních stanic) aJ
Laichter (Za pravdou). — Tím jest dán jer
přehled a náčrt o látkových rozměrech thematu
Dr. V
ne jeho výčet i celková náplň.
Kamper
Svátkův
Wintrovýcl
Jiráskův
Hladík
Voldan
Kaminskij
Kronbauer
Čo
Simáček
Štěstr
Vilén Mrštík
X Svoboda
Uhinívání
Karásek
Bezceste
Dyk
Arbe
Herrmann
R Kronbauer
doktor
Praha
Igny
Bílá láska
Santa Lucia
konec Hackenšmidův
26
article
Naše novinky-
* André Laurlé: Magovo tajemství. Př
B. Prusík. Nákladem E. Benuforla
Po příkladu Ebersově zahloubal se i francouz
ský romancier Laurié do mysterií staroorientálskéh
světa, ale nevytvořil z nich ofaz své fantasie, nýbr
učinil zbytky zašlých světův a svědky pohynulých
názorů dějištěm věcně sice prostěho, než v jednoll.
voslech a uměleckém zápředení na výsost zajíma
vého sujetu. Není nepřiměřeno, nazýváme-li nejne
vější jeho dílo románem archaeofpgickým. Dvé zan
André Laurlý
Magův
B Prusík
E Benuforla
Ebersův
27
article
cených archaeologů, mladý Breton Kerdic a jeho vy-
sece vzdělaná i jemná sesíra jsou hlavními hrdinami
děje, a arcbaeologické pátrámí na městišti slavných
někdy Agbatan jest úkolem, jehož se se všl energií
a láskou podjímají. Dva mladí krajané, lékař a dů-
stojník při vyslanectvi republiky v Teheráně, dopl-
nují na krátko společnost, jejiž harmonický souzvuk
ruší nenadálý příchod německého profesora, nadu-
lého, hranatého a při tom i sobeckého. Nahodilé se-
tkání s mladým l'arsem Ilasiánem jest mostem, který
od proslého života v láboře starožilníkův uvádí do
lajemně jeskyně mobeda Guše Nišina — nepocho-
pujeme, proč překladatel zachovává přepis francouz-
ský —, tento pak, pevný v názorech starověku Zoro-
astrismu svrchovaný á Mithrovu náboženství slunce
zcela oddaný representant zdolaných sice, ale nevy-
pleněných nadějí Parsismu, uchvácen jsa silou oka-
mžiku, uádí Kerdica do tajemného podzemního
labyrintu nádherných budov a oslčujicích svým le-
skem pokladů, jichž znalost mobedové jediné
uschovávali a svým pouze nástupcům jako nejsvě-
tější tajemství zůslavovali. Romantické příhody v blu-
dišti podzemním zažité, zvláště zápas s nevýstižným
mobedem, proli jehož vůli badatelé proníkli i do sva-
tyně Mithrovy a za to záhubou měli býti zlrestáni
jakož i neočekávané zachránění, to vše líčeno živě,
věcně, správně a pii tom do krajnosti napinově-
Erotický moment, který v celém vypravování zůstává
opomenut, jest teprve závěrem skvělého díla, jehož
překladem zasloužil si dr. Prusík dík českého čle-
náře.
Breton Kerdic
Guš Nišin
Mithrův
doktor
Prusík
Zora
29
article
* Lužica. Měsačník za zábawu a powučenje
hornjo a delnjolužiskich Serbow. V rečníku 1907
přinesl tente časopis řadu krásných básní J. Čišin-
ského: „Wobrazki a idylki“, překlad povídky Sien-
klewiczovy: „Pějmy za nim“ od J. Wingére, překlad
I. IIerrmannova „Absintu“ od Serbina a dokonalý
překlad Gogolova Revisora od M. Nawki, jenž i po-
vidkami a fcuilletony jeví se výborným stylistou. Pře
klaply písemniciví světového připraví jistě Srbům
lužickým rozkvět jejich literalury, ale vyslovujeme
přání, aby ještě více duchovních se účastnilo spiso-
vání, zvláště z těch, kteří pobývali v Praze na slu-
diich. Na r. 1908 potřebuje časopis Lužica 100 no-
vých odběratelů, pomozme jim; zasílání rád obstar
prof. dr. Arnošt Muka ve Freiberku, v Sasku. (Před
platné ročně 4 K.)
* Pro nižší třídy středních škol schváleno byle
právě 2. vydání III. stupně „Dějepisu všechecného?
J Čišin
J Wingére
IIerrmannův
Serbin
Gogolův
M Nawki
Srba
profesor
doktor
Muk
Siena
Praha
Sasko