ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 70430870-668f-11dc-a35c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 41 celkem · entity: person 181, place 40, org 17, work 9
1 masthead
16 března 1900.
2 masthead
Příloha „Národnich Listu
3 masthead
k čislu 34.
4 masthead
Strana 9.
5 article Z literatury.
Z literatury. Plány a práce. Nezdá se vám tak někdy — v ten čas. kdý se zavíráme doma; když venku vítr c hučí. snh se sype a natáhneme nohy pohodlně ke kannům — nezdá se vám tak někdy, že je potřebi naši literaturu zreformovati, zrevoluciono- vati, vytknouti linie jejího postupu, načrtnonti kontury budonelho dila »l'oeuvré«, jak o něm horoval Zola . . . krátce navrhnouti plán, na- skizzovati program ? A nepřipadá někdy naše li- terštura-belletrie, věda, umění . . tak mali- cherná proti těmto velikým programům, vysokým požadavkům, širokým obzorům, jež si tak le- hounce prstem ve vzduchu rýsujete?. oh se Ano — francouzská, anglická, ruská, ně- mecká literatura! Pah! Kam pak naši omeze- nečkové se svými kolibřími rozoumky! Kam pak naše desorganisovaná věda, kam naše malá bel- keirie! Ano, takhle Carlyle a Macanlay, takble Ksrámzin nebo Pypin, takhle Tolstoj nebo Saiermann, takhle Littré nebo Quidde, takhle Taina nebo Lindner . . . ale ti naši, chamra- dna! Kobosil měl pravdu! A přece nenl k tomu nic potřebí než rozvrhu, plánu, hlavně programu, který zde tak lehce vrhám na papír a k němuž není již po- třebí, než aby ti omezenečkové jej realisovali Bože, to je přece věc tak lehká, realisovati plán již hotový! Málem byste se sami do toho dali, ale když je tolik potřeba zase jinde načrinouti clle, rozšířiti horlzont! A konečně, Vy přece nejste vědecký nádenník, tu sprostou robotu nechte těm za Vámi — sobě vyhraďte dozor a kritiku!
Zola Carlyle Macanlay Ksrámzin Tolstoj Saiermann Littrý Quidde Tain Lindner Kobosil Pah
6 article
A noříte se v duchu v myšlenkách deset, patnáet, dvacet let nazad, co již takověhle pro- gruny národu stavíte před oči, co plujete prot proudu, co kážete, ano křičite na trzích i ulicích nemáme dějin filosofie, potřebujeme „ kulturní historie, není sociologie naší společnosti, pro- hlédejme krilicky naše obrození, revidujme poli- tieké dějiny, zpracujme vědecky literaturu, shle- dejme bibliografii, vydejme sebrané spisy našich velikánů . . . a hlavně organisujme naši práci naukovou, kritisujme a analysujmed A jaký výsledek těch desíti, dvacíti let Huba povídati! Nikdo těchhle věcí nevykonal zejténa ne lidé »naši«. Vznikla sice v době této díla veliká, monumentální díla české vědy. přcha národa — ale Vy jste jich nebyli účastni, dila ta nebyla účastna Vaších plánův a pro- gramův, jsou zcela jinak vybudována a vysla věna, a skoro byste řekli — kdybyste nechtěli držeti své vypjaté cile, své vysoké hledisko — že jsou lépe a praktičtěji uzpůsobena, nežl všecky Vaše programy. Skoro se Vám zdá, že za deset let nikdo po těch Vašich programech nezastůně, kdežto po velikých těch kaceřovaných příručnicíeh bude sháňka čím dále uim větší. A vídíte dále, že ti pracovníci, kteří sku- tečně robotují a pracují, Vašich programůva method nepotřebuji, že je ignorují, ano že se několika slůvky, pod čarou a en passant, nad Vašimi myšlénkami jenom usmívají. Poznávále, že každý, kdo se do práce nějské zabořil napracoval, methodu i program si určí z da- ných fakt mnohem lépe a příhodněji, nežli mu od zeleného stolu Váš hofkřiegsrath předpisuje.
Vaš
7 article
Vy běžite za rozjetým rychlovlakem a myslite, že Vaše volání muurčuje cil a rychlost. — Venku se vítr utišuje, vločky sněhové kladou se zvolna na kraj a zasypávají pomalu, pomalu všecko, vrchy, doly, lesy, role i domy. Tak Vám připadají na mysl Zolovi Fromontové ve Fécondité, jak svou prací zasypali pomalu továrnu mlýn i banku, jak zavodnili celý krah francouzský ano až do Afriky zanesli své pů- sobení — a jak bídně skončili všichni theoreti kově, kleří jim předpovídali nouzi a zkázu A zdá se Vám, že není nám potřebí ani tal programův a návrhů k budoucímu kulturnímu dějepisu, k budoucí historii literatury, k budoucí filosofii.. ., jako spíše pracovníků a dělníků. Zdá se Vám, že mnozí recensenti mnohem více uškodili nežli prospěli, že mnohé časopisy místo positivní práce hledí si jen kritiky, jejíž výslední větu víte již napřed, jakmile si přečtete jméno kritisovaného autora. Nezdá se i Vám, že literatura naše trp hyperprodukeí programů, atrofií práce? Že bylo by dobře, trochu omeziti plané povídání a za to rozšířiti pole skutečným pracovníkům?
Zola Afrika
8 article
České spisy-
9 article
* Novely. Napsal Sv. Hurban-Vajansky K českému vydání upravil Karel WolL. Nákladem J. Otty. Před nějakými dvaceti lety předčasně ze mlelý spisovatel Rudolf Pokorný upřímně se přičiňo- val, aby literární plody umných bratří tatranských našly trochu odbytu také v Čechách a na Moravě. Vždyť slovenčina je pouhým nářečím češtiny, od níi se neliší ani tak, jako mnohý dialekt německý od spisovné němčiny. A v Němcích se píše a vydává v dislektu dosti knih. Tehdy, roku 1880, vyšla v Tur- činském Sv. Martině sbírka básní Vajanského »Tatry a more« v úpravě ku podivu pěkné (»Tlačou kníh tlačiarského účastinárského spolku«) a leckterý z nás chnivých harcovníků v zájmu světlýchl ideí, má knihu, vnoranou Adolfu Heydukovi, z těch čas památkou Hevdnkův »Cymbál a husle« a dra. Jaroslava Vlčka »Literatura na Slovensku« značí hřeben vlaky klerou vydechla nad stojatou hladinu náblá silnějš účast naše pro Slováky. Vlnka se však rozplynula ve vlnách docela jinak zbarvených. A odtud je zl a pořád hůře. Zejmena se znalostí literatury sloven- ské a s hmotnou podporou jejího rozvoje. V tomto případě »podporovati literaturu« není stanoviskem překonaným, spíše národním imperativem, jehož však neposloucháme. Došlo se slovácko-českým bratrstvím až tam že si slovenské spisy — překládáme. A je to sna konečně jediná cesta z kleté pustiny, na níž se ocilla česko slovenská sboda. Jaké že jsou poměry?
Hurban Woll J Ott Pokorná Němec Martina sbírka Vajanský Heyduk Vlček Slovák Čechy Morava Slovensko Tatra
10 article
Řikaii jsme, že knihy, které se píšou a vydávají na Tatrách a pod Tatrami, jsou našimi knihami. Ale nekopovali a neznali jsme jich. Slovákům pěje hezký lum vynikajících básníků — a vzácné věci z remánové tvorby se vydávají v severních Uhrách. Na náš trh literární však nedocházejí, ačkoliv jsou čislí lteratury české. Zmotaný svazek bratrský ! Tak zmetaný, že nám pomalu nejsou literáti slovenšt ani jmenem známi a že o domácnosti slovenské také ničeho nevíme. — Proto — ačkoliv je čirý opporlunismem »upravovati« slovenské spisy na česko, opportunism ten jedině v bídě pomáha. Řekne se jací to jsou bratři, nerozumějí-li si? Ale doufejme. že si posléze přece porozumíme. Uzavřev objemný svazek Vajanského Novel, český čtenář marně usiluje odehnati od sebe směsíci dojmů docela mimořádných, bodavých, dojmů, ne- majících s uměním pranic společného. Klidnou úvabu o uměleckém profilu spisovatelově, o síle, kterou je nadán, o prostředcích, jichž užívá, a o účinu, jeho se dodělává, dojmy ony sveřepě udolávají. A pomoci
Slovák Tatry Uhry Vajanský novela
11 article
není, než nechat je, aby se vybouřily. Český čtená skutečně teprv poznává Slovensko. Slovensko, v němž je »pustota, hynutí a smutek kol do kola« ! Kořínek Slovenska — prostý lid — nu, len je zdráv a tuhý má život. V jakém však kamení krní a scvrká se — bez slunce a bez vláhy! Vajanský ostatně o slo- venském lidu málo v Novelách plše. Šmahem skoro o vrstvě vyšší, na jejíchž bedrách spočívá jinde úkol. representovat národ před světem. A tu právě vězí zřídlo černých dojmů, jež derou se do nitra čtená“ řova: Lid slovácký representován je tak — uboze Vizte v novele »Podrost«, v jakém stadiu trč buditelská práce slovenských probuzencůl! Je to malý obrázek snah našich, tak asi z let třicátých. Hestka osvícených studentův usmyslí si vydobýt o prázdninách rodného městečka pro národní věc. Sbubnuje událost neslýchanou, dalekosáhlou. Uspo- řádá výlet a sehraje po slovensku divadlo! Výsledek se skutečně dostavi. Všemocný vliv maďaronského služněho, jenž »drží na provázku čtyři tisíce dobrých slovanských duší«, pobořen na padrť! Aspoů na čas. Slovenská mládež tedy čacky napomáhá ná- rodnímu dechu z udupaných prsou. I jinde se o tom ve knize dočtete. Maďarská gymnasia však bez mi- losti decimují nadšence. Poclivý Slovák, člen intel- ligence, pošle syna do Prešpurku na studie. Za čs obdrží od něho dopis — maďarský. Otec se diví psančko vrátí. Nový i další dopis synův opět je maďarský: »Kedves apěm.« Hrom do toho! — talik zaklne... ale co počít? Konečně se to omrzelo — jemu. Sám si posteskl: Takoví jsme my bo-
Vajanský Slovák Hrom Slovensko Prešpurk
13 article
hatýři !... To, co ze slovenské mládeže v maďarských školách obstojí, většinou se rozplizuje v mlhách utopického blouznění a la Neždanov z Turgeněvovy Noviny. V důvěrných kroužeích, na fantastických schůzkách horuje se o »společné věci“. Tato spo lečná věc jest i na Slovensku cosi beztvárného, svatého, čemuž těžko příjíti na kloub. Dva zanícení mladí lidé sem tam o ní slůvko prořeknou, požalují si, na tajemné výlety se vydávájí, budice plno splechtů v pomaďařeném městečku, rozděleném na dvě prudce nepřátelské strany: žlutě růžovou pod komandem notářové a krinolinovou pod velením kupcové Kratiknotové. Jde prý mladíkům o sbírky na panslávské gymnasium: Hrůzná věc! Pan- slávským rozumě) slovácké gymnasium. S pan- slavismem dopadá to ostalně tak žalostně, že ne- zřídka už mláď podlehá zoufalé resignaci a — do nedávna divost sama — klesá v ponurý my slicism.
Slovensko Turgeněvův novina
14 article
Ceho nepotřelo maďarské gymnasium, to dodě lává na Slovensku praktický živol. V měslech če pýří se maďaronské, někdy též němčourské bejlí, na zemanských dvorcích zívá prapodivný, úplně tupý indiferenlism, v sídlech panstva, na zámcích huláká maďarism výbojný, s opovržením se dívající na slo- vácký lid. Chudáci učitelé nejsou s to spoustu zdo- lati, o probudilých kněžích vůbec se nedočítáte. Z to o romanticky blouznívé šlechtické dívce, která zavrhuje muže milovaného, poněvadž muž ten ne- cítí národně. (Babí léto.) Takové je to pod Tatrami. Důrazně však třeba vytknouti, že Vajanský je dalek sentimentalismu že po didaktice v jeho novelách neni sledu. Umě- lecká díla to jsou. Skvostné kusy realistické tvorby. Moment národního nebo nenárodního cíténí jest autorovi právě tak složkou k uměleckému účinu, jako láska, jako hlubiny srdce vůbec. Není jeho vinou, že český čtenář prožívá jeho historie dvojako jako báseň i jako obraz bratrského života.
Ce Vajanský Slovensko Tatry Uma
15 article
Jsou v knize též novelly beze všeho národnost ního třídění. A maďarsko-sloväcký antagonism nent vůbec pointou hlavní ze sedmi novell ani v jediné. Nejvýš staffáží, černou niti ve tkanině zlaté. Ruská dumavost, heroické sebeobětování al jakási zatvrdlost duše provívá nověllami vedle maďarské buršikosnosti a vedle líbezné měkkosli čistě slovácké. Naleznete v knize krásné květy mistrné kresby rea- listické. Znamenité typy, mužské i ženské — zvláště ženské. Z nich specielně bravurní typy dívek. do nichž i čtenář se zamiluje. Osnova novell je po vždy směle nahozena, obratně sepředena i vyvrcho- lena. Rozuzlení — až na dva případy (V malém městě a Bouře v zátiší) hladce a přesně podle prae- miss proveďeno. — Kniha náleží k četbě sílné,je souborem novell výborných a dělá literatuře slovon- ol a omoo —ís— ské plnou čest. * Bibliotéka klassíků řeckých a římských. vydávaná III. třídou České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slc- vesnost a umění. Číslo 1. O. Curtiu Rufus: O činech Alexandra Velikého, krále macedonského. Přeložil Fran! Št Kott. Pomocí České akademie. V Praze 1899. Tiskem a nákladem A. Wiesnera.
František Josef O Rufus Fran Kott A Wiesner Praha Český akademie císař Český akademie
16 article
Potřeba řádných překladů řeckých a římských klassiků byla uznávána u nás již za skvělé písem nické periody XVI. století, a když pak znovuzrození národa našeho zaplašilo péče o budoucnost jeho opět a s důrazem potřeba tato dovozována. Pohříchu nebylo dosti porozumění pro nalehavou potřebu pře kladů ve čtoucím obecenstvu a tak vydávány byly sice některé velmi cenné překlady, jako Vinařického překlad básní Vergiliových, Škodova Iliada, Mejsna rova Odysseia a Oresteia, ano dvakráte stal se pokus založili nákladnou sbírku překladů klassických, roku 1863 J. Kvíčalou a o dvacet let později J. Králem, ve kterýchž sbírkách i zdařilé překlady důležitých klassikův uloženy: ale jednotlivé pokusy neodolaly zapomenutí a obě sbírky živoří pro nedostatek úča stenství. Proto vítán jest vážný pokus České aka- demie, třetí třídou podnícený, aby založena byla pod aegidou Akademie a s hmoutnou i duševní její podporou sbírka nová, k dosavadním úkolům se při- mykající, která by dle určitě pojatého plánu litera- turu obou národů klassických do českého roúcha odůla a českému čtenářstvu přístupnou učinila.
Vergiliův Mejsna J Kvíčala J Král Škodův Iliada Odysseia Oresteia
17 article
Počátek učiněn překladem známého rheloricky vyšperkovaného spisu římského rytíře O. Curtia Rufa o činech Alexandra Velikého, který sice nevyrovnává se co do historické ceny spisu Arrianovu, ale tím jest důležitý, že zachoval některé údaje z literatury soudruhův Alexandrových, které jsou odleskem přísně makedonského smýšlení, mnohé činy geniálního vý- bojce kárajícího. Úlohy té podjal se zasloužilý ve- terán českého písemnictví, prof. Kott, který již do Kvíčalovy sbírky podal výborný překlad historických spisů Tacitových. Z úpravy Kottova překladu dlužno si vyšetřovati zásady, jimiž říditi se hodlá akade- mická komise, k řízení sbírky této určená, při čemž nemůžeme opomenouti přání, aby na obálce jedno- tlivých svazků otištěny byly program komise, jeji vůdčí myšlenky a zvláště seznam klassických spisu jichž překlady jsou již předem buď k tisku připra- veny buď překladateli odevzdány. Prof. Kott podává úvod o životě a spisech Cu- tlových, načež následuje svěží a pokud možno k ori ginálu věrně se přimykající překlad s četnými věc nými poznámkami a vysvětlivkami pod čarou z těchto poznámek, které vesměs podávají důkaz vzorné překladatelovy pečlivosti, mohly by někter býti upraveny přesněji, aby právy byly nynějšímu stavu jednollivých disciplin.
O Rufus Veliký Arrianův profesor Kott Kvíčalův Tacitův Kottův Cu
18 article
Neváháme uznati, že počátek překladem Kotlovým zahájený jest mnohoslibný, tu však vidí se nám po- třebou příčiniti některé dobře míněné pokyny pro da ší pokračování. Ježto komise dotud veřejně pro- gramu svého neohlásila, není nám známo, dle kte- rých zásad miní se říditi v dalším výběru klassiků, toliko bylo kdesi oznámeno, že klassikové dotud v pře- kladech vydaní zatím z programu akademické komise jsou vypuštěni. Tu dovolujeme si podolknouti, že tato zásada, sama v sobě zcela přirozená, hleděti může toliko k překladům ukončeným; klassické spisy, jen z části přeložené, bylo by záhodno pokládati za nepřeloženy. Při velikém rozsahu latinské i řecké literatury dlužno pomýšleti především na překlady spisů po věcné stránce nejdůležitějších, k těm pal počítáme veškery básnické spisy, spisy bistorické. historicko-politické a filosofické. Vždyť dotud nemáme překladu spisu Thukydidova, Polybiova, Aristotelo- vých Politik a jeho nedávno objeveného spisu o státě athenském, nemáme překladu Platonových Zákonů ani valné části spisů Ciceronových a Dějepisců doby císařské. Ovšem, u některých z těchto překladů vy skytnou se i důležité potřeby věcné, jichž nedbati nebylo by sbírce s prospěchem. Míníme tím přílohy názorné, hlavně mapky a plány; těžko zajisté čte- náři dějin Thukydidových vmysliti se do situace bojův o Syrakusy bez plánku města tohoto a okoli Dr. J. V. Prášek.
Thukydidův Polybiov Aristotet Platonův Ciceronův doktor J V Prášek Syrakusy
20 article
jeho. * Fr. Herites, Vlny života. Povídky, L ciná knihovna národní serie XXIII. NáklademJ Otty. Autor, známý svým bystrým líčením malo městského života, přestěhovav se do Prahy, jal se studovati též život velkoměstský se stejným úča stenstvím. Dokladem toho jest první povídka téhoto svazku »Vlastní dráhy«. Líčí v něm život pražských studentek: konservatoristek, kandidátek učitelství atd. Je to pochmurný obrázek existence plné bídy a strá- dání, líčený s oným upřímným, vřelým soucitem, auto- rovi vlastním. Ostatní dvě povídky »Dnové smutku«. tklivá historie, v níž jakoby se obrážel kus vlastního života autorová a pochmurná povídka »Opuštěno hnízdo« zavádějí násopět do života maloměstského * Jaroshav Hilbert, Psanci. Dramao třech dějstvích. Nakladatelé Bursík a Kohou Již v prvním svém dramatu »Vina«, jevil auto dobrý smysl pro scénické účinky, a zajímavý konflikt V přítomném dramatu kráčí ve stopách Ibsenových Je to kus pochmurný, s těžkou atmosférou zločino spáchaných v minulosti, mládí, otrávené sképsí nudou, neschopné života, cynická frivolnost lehko myslné ženy, to jsou elementy tohoto kusu s pří krými efekty s trhanou, hádankovitou mluvou. * Prokop Chocholoušek, Přivitan, kmet staropražský. Historická povídka. Čitárna českého lidu, svazek II. Nakladatelé Bursík Kohout. V povídce obrážejí se smutné doby dějin národa českého v bratrovražedných bojích mezi ná- padutky o knlžecí stolec v rodině Přemyslovců, jež způsobily v zemi spousty tak hrozné a kde lio musil pýkat za hříchy svých knížat. Vlastenecka vroucnost Chocholouškova nalezá tu tklivé tóny př líčení bídy v zemi české a romantická jeho fantasic dochází tu plné platnosti. Opět jedna z knih, jež jsou vítány pro nejširší kruby čtenářstva, jichž po třebám plnou měrcu vyhovuje.
Herites Náklademj Ott Jaroshav Hilbert Bursík Ibsenův Prokop Chocholoušek Přivitan Chocholouškův Francie Praha ciná knihovna národní série XXIII Vino
21 article
* Edm. Lepelletier, Syn Napoleonův Historický román. Přel Antonín Koudelka. Ma- tice Lidu r. XXXIV. č. 1. a 2. Nakl. dr. Ed. Grégr Tragický osud syna korsického dobyvatele, jenž po pádu otce svého vychováván byl ve vyhnanství zemřel tu v mladém věku, ode dávna lákal četné spisovatele a nejnověji zpracoval E. Rostand historii smláděte orlova« (L' Aiglon) na drama pro Saru Bernhardtovu. Kniha Lepelletierova jest líčením polou historickým, polou romantickým s pohnutým dějem a napínavými zápletkami, jehož děj odehrává se jednak v Paříži, jednak ve Vídni, pohnuté výjevy z ulic, jako na př. červencová revoluce v Paříži. střídají setu s tajemnými historkami za kulisami velkého světa. * Jan Štraberger, Perspektivné kres lení dle přirody. Se 36 obrazci: Nakl. I. L Kober. Autor, odborný učitel, podává ve knížce stručnými rysy nejen všeobecnou theorii perspektivy. týkající se krajinářství, ale i četně praktické rady. čeho dbáti při kreslení krajinářském. Vykládá způ- sobem jasným a snadno pochopitelným nejprve vše- obecné pojmy, pak o stanovisku, o správnosti obrazu o obzoru, o zdánlivé velikosti předmětu, o rovno běžkách, o porovnávání délek, zkracování ploch, po zorování předmětů zrcadlení ve vodě, rozdélení obrazu a provádění kreseb. Kuížka jest vhodno pomůckou pro začátečníky v kreslení krajiná ském. * V. R. Sušický, Hodinářství. S 24 vy obrazeními. Nakl. I. L. Kober. Podav stručnou historii vynálezů hodinových strojů, podává autor odborný učitel, theoretický a praktický výklad tech niky hodinářské, pojednává o různých druzích hodi nových strojů a o zásadách jich konstrukce. Knihou rozmnožena naše odborná literatura řemeslnická nové cenné dílo.
Lepelletier Napoleonův Koudelka doktor Ed Grégr E Rostand L Aiglon Sar Bernhardtův Lepelletierův Štraberger I L Kober Sušický Ma Paříž Vídeň
22 article
Z českých listů. V »Novém životě« J. Karnlk připojuje svůj hla k těm, již volají po šíření české knihý v našem lidu Píše: »Kníh dost — leč dobrých málo. A ty dobré nutno lidu přímo vnucovat; máť namnoze již zka žený vkus a nerozeznává mezi dobrem a zlem. Rol- nický lid čte vůbec málo, za to dělnický přímo hltavě .. a přece ten nejchudší lid dlužno vycho vávati poesií .. . Pořiďme si nékný výběr z našich nejlepších básníků, pro lid záživné věci, ovšem hlavně z epiky, vydejme ho spojenými silami, pro- dávejme za pár krejcarů, vnuťme lio všem lidovým knihovnám, rozšiřujme ho mezi známými čtenáři každé vesnici. Jsem jist, že kniha taková by se lí- bila a přinesla dobré ovoce.« Tento návrhi na opravdu laciné dobré výběrv, vhodně kolportování, opakuje se v našém časopisectvu již od několika let v růz ných formách, byl řešen již několikerými pokusy. ale přes to schází, zdá se dosud ještě, kouzelny proutek, jímž by bylo možno vyčarovati vzorné ta kové výběry a rozhodit je vskutku po celé české vlasti. K několika našim listům pro mládež druží s nový, jenž chce býti na rozdíl od ostatních »prv ními novinami« dětí. Vychází pod názvem »Mlady Čech« ve dvou oddílech. První arch jsou noviny druhý pěkná lileratura. Z prvního čísla líbí se m vyzvání »Učme se slovanským jazykůme psané prostě, ale velice národně. Népodepsaný auto ukazuje, jak snadno může se naše mládež, třeba ne hned systematicky, seznamovati se slovanskými řečmi, bez přilišného namáhání. Bylo opravdu dobré, kdyby naši lidé dovedli čísti jazyky stovanské,k čemu opravdu není třeba zvláštních odborných vě domostí, jen trochu trpělivosti a času: soukromým cvičením v mládí dalo by se toho nejsnáze dosíci.
J Karnlk Rol Mlada Čo
23 article
* Trochu podivnou zprávu o užívání kinemato grafu ve vědě oznamuje z Ameriky »Fotografický obzor«, ač není-li to »vědecká poesie« některého z zahraničních listů, které si v různých vybásněných vynálezech rádylibují. Jde tu o fotografování vzrů- stu rostlin. Klnematograf hodinu co hodinu činí jednu snímku květiny, před kterou je postaven (v noci při elektrickém osvětlení), a tak za měsíc na devíti stech negativů postupně ofotografuje vyrůsta- jící a rozvíjející se květ. Zrychleným tempem při promítání se obrazů dá se pak celý proces vzrůstu a květu znázorniti v několika minutách. Jméno pod- nikavého učence bohužel Obzor neudává. * »Typografia« otiskuje malou přehlídku časo- pisů, vycházejících v Kodani a charakterisuje ostř jednotlivé listy. Zajímavo je na příklad, že vládní orgán »Berlingske Tidende« vydělal již milliony vý- sadou, že smí uveřejňovati úřadní zprávy, nebo rychlý vzrůst nového velkého zillustrovaného listu »Fram“, jenž energickou reklamou dosáhl hned v prvních týdnech asi 80.000 () předplatitelů. Nentěšená je charakteristika sensačního tisku, jímž se Kodaň jen hemží. Krvavé a pikantní plátky jsou velice rozší- řeny a předstihují se svojí honbou po sensaci, hmotným slohem i divokými illustracemi. Nekonečné loupežné a napínavé romány, útočné feuilletony, řádící zle v životě soukromém, jsou jich hlavní atirakcl.
Berlingske Fram Amerika Kodaň
24 article
V »České Revui« referuje B. Prusík o francouz ském článku J. Finota pod názvem: »Francie před jazykovou válkou«. Cituji několik význačných drob ností z počátku dosud uveřejněného: »Vláda jazy- ková znamená i nadvládu socialní, literární, národo- hospodářskou a velmi často i politickou : . . Jazyk toť proud spojující a sbližující národy. On slouží nejen k nejvyššímu výrazu jejich mravního a inte- lektuálního života, leč on též jest nástrojem k výmě- nám materiálním. A tak čím více kult jistého jazyka má adeplů, tím jistější jest jeho budoucnost a jeho záře ve světě. Čím více lidí mluví tim oním jazykem, tím více jest naděje k rozmnožení a spotřebě jeho ideií. Stejně jako jest nutno pro velikost státu, aby se množilo jeho obyvatelstvo, tak stejně je nutno vý- sadné situaci literatury, aby měla úctyhodný počei vzdělavatelů a neméně ovšem i čtenářů a odbě- ratelů . . .« Autor předpokládá námitku, že důležitost jazyka není v množství lidí, kteří jím mluví, ale v ja- kosti jeho. Nerozhoduje počet spisů, ale jich cena.
B Prusík J Finota Český revue
25 article
Björnson, Ibsen, z malého národa pronikli do celého světa. Autor však ukazuje na to, že tito spisovatel v cizině čtou se vesměs jen v překladech, bez nichž by nepronikli. A tu na příklad, jak výborní spiso vatelé, nepřeložení do rozšířených jazyků, málo jsou známi, uvádí p. J. Finot autory české. Zajímava je též statistika, ovšem jen příbližná jíž autor naznačuje rozvoj vlády toho kterého evrop ského jazyka. V XV. století vládne frančin všude, mluví jí 10 millionů lidí a počet ten stoupá do XVIII. století na 31 millionů. Ruština, němčina, angličina, španělština a vlaština vzrůstají v té dob rovněž, nepřemahají však frančinu. Až po pádu Napoleonově nastavá převrat. Angličina ovládá 116 millionů, pak ruština 80 millionů, němčina 80, fran čina pouze 52, španělština 44, vlaština 34. Čís lice ty jsou asi hodně problematické, ale poměr, který naznačují, není asi daleko pravdy. Členář.
Björnson Ibsen J Finot Napoleonův
26 article
*»O působení židů na Slovensku«. Vy pravuje v »Osvětě« pozoruhodné věci. Karel Kálal sKráčím dědinou. Odevšad zírá bída, jakéž u nás neuvidíme. Pojednou přijdu k stavení zděnému. »Komu patří toto gazdovstvo?« »Rosenzweigovi, velkomožný paně.«— Patrně mě pasák pokládal za exekutora nebo jiného pána. Jda od Rosenzweiga dále potkám člověka na pohled řádného, i žádám ho, aby mě provodil dědinou. Přišli jsme opět k pě- knému zděnému stavení. »Komu patří toto stavení ?« »Rosenzweigovi.« »Má tedy Rosenzweig 2 stavení?. »Jaj, to není ten Rosenzweig, co jste nahoře viděl, tu je Rosenzweigů více, je to velké přibuzenstvo jsou po celé dědině tak rozloženi. Tuto bydlí Rosen- zweig Šmulo; ten má krčmu, kupecký krám, trafiku, velký obchod s dřívím a též zabíjí. Výše něho je Rosenzweig Gabriš; to obchodník s truňky, masař a velký dřevokupec. Třetí je Rosenzweig Karol; ten má jen dřevokupectvo a peníze půjčuje. Tomu již tak kšeft nejde. Jeho hlavním kšeftem byly karty v kterých míval velké štěstí, ale už se mu to štěstí obrátilo. Tamto zase bydlí Rosenzweig Alois; ten má krčmu a obchod s dřívím.« »Pojďme k němu blíže,« pravím. Poznal jsem, že Rosenzweig Aloie má gazdovstvo zvlášť pěkné. »To je zajisté veliký boháč?« táži se svého průvodce. »Ano, dnes veliký boháč,« odpovídá, »ale před šesti roky byl věru chu- dobnější, než jsem já. Když osvícené panstvo (mínil žida barona Poppra) počalo tamto v K.... růbat lesy, pan lesmistr vzal si Aloisa Rosenzweiga ku pomoci, svěřil mu růbání, a hned mu obrostly boky
Kálal Rosenzweig Jaj Rosen Rosenzweig Gabriš Alois Poppr Slovensko
27 article
Před tím měl jen takovou kuču, jako já mám. Však ještě bohatší jest jeho syn Roseu zweig Henry, tamto v údolí, který také najednou zbohatl. Půl toho údol patřilo ještě před několika roky křesťanu Kordošovi, jenž měl velký obchod s dřevem; ale nyní, prosím vás, už není po Kordoších ani jmena, všeckoje Henry a Henry, a celé údolí je mu po uši zadlu ženo, a kde jaký kus lepší role a syhly (louky) všeho užívá Henry za interes. Pokud tam Kordos hospodařil, bývalo to nejbohatší údolí v našem kraji dnes je tam samá všivač, nebo je všecko v pazou- rech Henryových.« Stesky na židy slýchával auton na Slovensku vždy, ale nikdy zlo tak dobře nepo- chopil jako z vypravování tohoto průvodce. Tu s mu vyvíjel velký obraz v sytých barvách, jejž i čte- nářům nezměněný předstírá, doufaje tak nejnázor něji představiti působení židů na Slovensku , .. Ze slovanských listů- * Po zesnulém románopisci D. V. Grigor - vičovi našla se značná literární pozůstalost. Mez množstvím netištěných dosud rukopisů jsou cestopisy z Benátek, Monaka, Monte Karla, Nizzy, veliký denník, hojně náčrtků ku dramatům, několik povídel a charakteristik vynikajících mužů, s nimiž zesnulý se stýkal a pod. Mnohé z praci těch záhy objeví s v tisku. Dvacetipětileté jubileum umělecké činnosti M. G. Saviny bylo úřadně oslaveno koncem ledna v Marijinském divadle. Program obsahoval několik scén ze 4. jednání »Revisora«, z Turgeněvovy »Ven- kovanky«, z komedií Ostrovského »Poslední oběť«a »Vlci a ovces, a poskyll vzácné umělkyni příležitos zaskvěti se v podivuhodné rozmanitosti svého talentu. Předslavení co do vnějšího lesku bylo rovněž vzácnou událostí ve společenském životě petrohradském.
Roseu Henry Kordoš Henryová Steska D V Grigor Karel M G Savin Turgeněvův Vlk Slovensko Benátky Monako Monte Nizza Marijinský divadlo
28 article
Umělkyně byla v pravém smyslu slova zasypána květinovými i jinými drahocennými dary. Za správu divadla oslovil umělkyni režisér státních divadel p. J. P. Karpov. Představení byla přítomna též carská rodina, jež v meziaktí pozvala umělkyni do své lóže. Berlínská kolonie ruská zaslala k jubileu velikou hedbávnou korouhev s iniciálkami umělkyně a s významným nápisem »Scena — moja žizň.« * Po Dostojevského »Idiotu«, »Zločinu a trestu- objevil se na ruské scéně román Turgeně v ů »Otcové a děti«. U Rusů nabývají obliby dramati- sované scény z populárních prací velikých mistrů ruských. Třeba že při podobném zdramatisování dílo umělcovo nemůže býti vystiženo plně, obecen- stvo rádo vidí před sebou známé postavy a hrdiny s nimiž trpělo a strádalo při čtení románu. Tím se vysvětluje úspěch dramatisovaných románů ruských Turgeněvu v tom ohledu dařilo se zvláště dobře. Již dříve bylo zdrámatisováno z něho »Šlechtické hnízdo«, »Dým«, »Rudin« a »Stepní král Lear«. G. Nikolskij uvedl na scénu celé dialogy z »Otcůa dětí«, čímž zajistil si předen značný úspěch. Scěny sehrány byly v »Malém divadle« petrohradském. * Varšavské lidové divadlo prosperuje znamenitě. Příjem jeho dostoupil 8500 rublů mě- síčně, tak že všechny obavy před deficitem jsou šťastně zažehnány. Sehráno bylo dosud 18 prací, mezi těmi pouze dvě přeložené a dvě lokalisované. Kontrakty s herci končí v květnu a správa pomýšlí již na nové. Pro letní saisonu bude potřebí nové místnosti, k níž stavební pozemek poskytne město. * »Kasa literacka«, pečující o zájmy polského spisovatelstva, vydala první publikaci s heslém »Sami sobie«. Dílo obsahuje větší i menší příspěvky několika set spisovatelů, vyniká pečlivou úpravou dochází neobyčejně vlídného přijetí, tak že záhy bude rozebráno.
Karpov Dostojevský Rus Turgeněv Rudin Lear G Nikolský Kasa Sam Malý divadlo varšavský lidový divadlo Turgena v ů
29 article
* Odborné kruhy polské zabývají se horlivě my šlénkou, aby konečně přistoupilo se k vypracování a vydání právnické terminologie polské Přípravné práce vykonány již byly zvláštním komi- tétem r. 1874, ale od té doby věc jaksi usnula. Nyní, když byla již ustálena polská terminologi přírodnická a lékařská, bylo by netečností otáleti s ter- minologui právnickou. * V denním tisku Ivovském dominující posta- vení zabírá »Slowo Polskie«, jež zakládá již třetí odnož, nový denník »Wiek XX.« Bude to vlastně večerník »Polského Slowa«, nesoucí zvláštní název proto, že má býti pro sebe jakýmsi celkem, určeným pro třidy méně zámožné * Nová práce pl. G. Zapolské »Z pamiet ników mřodej mežátki« nalezla milosti před vážnějš kritikou. Kdyby tato smladá mužatka« byla podo- biznou a typem, praví W. Gomulicki (Kraj), ne zbývalo by než zalomiti rukama nad celou spo lečností. Na štěstí hrdinka pí. Zapolské jest pr z dobré polovice kopií z pařížských boulevardníci románů. Slavjanin. Cizí spiey. * Dopls z Paříže. (Od našeho zvlášt ního zpravodaje.) Z Paříže, 2. března 1900 Znamenitý a proslulý filosof Irancouzský p. Charles Renouvier uveřejnil v knihkupectví Armand Colina zajímavé dílo, na něž bych rád upozornil sv čtenáře. Novinkami se ovšem trh literární jen hemží vychází nesčetně knihy od Pierre Souse afrodisiackých epopejí až k nejlehčímu zboží vaudevillů a operet Ale to vše netlumočí pravou, zdravou myšlenku fran couzskou, a tak když se octne ve vašich rukou vážn myšlenkové dílo jako »Victor Hugo — filosof«, byl by hříchem nerozepsati se o něm.
G Zapolský W Gomulicki Zapolský Renouvier Armand Colin Pierre Sousa Hugo Paříž Slowo Polskie Wiek XX
30 article
Pan Charles Reneuvier je zajisté jeden z našich nejdistinguovanějších myslitelů. Jeho dílo je jemné důkladné. Žije v ústraní cela oddán svým filosofi ckým meditacím, obrácsným do minulosti, směřují- cím do budoucnosti. Naší filosofové moderní nejsou dosti známi. Od eklektismu Victora Cousina, jímz otřásl mocně Taine, dělí se naše filosofie na školu čistě idealní a transcendentní a školu čistě realisti ckou, která chce luštiti problemy duše praktickou vědou. Pan Renouvier je francouzský žák Kantův patří mezi duchy podslatně metafysické. Vedle něho stojí pp. Ranaisson-Mollieu, člen akademie, Lachelie a zejmena Emil Bontroux, rovněž členové akademi věd, kteří vesměs mají velký vliv na mládež fran- couzskou. Když ještě uvedu pp. Ribota a Paula Ja neta, psycho-fysiologisty, p. Brocharda, učeného professora staré filosofie a jemného estetika Gabriela Seaillesa, jmenoval jsem snad, ovšem neůplně, hlavní předslavitele francouzské filosofie nynější Pan Charles Renouvier je vážný, starší pán. občas se zabývá literárními otázkami. Před časem vydal pěknou knihu kritickou »Victor Hugo — básník«. V nejnovějším svém díle zabývá se timtéž velkým poetou a vystihuje filosolický význam jeho díla. Victor Hugo nazval se sám »snílkem« a aby vy světlil jeho sen pan Renouvier sleduje krok za kro- kem etapy jeho života, vidí, jak je zachvácen mysti cismem, jak vzniká v něm pessimismus, jak nevy jadřuje se již jinak, nežli symboly, jak došel k svému stálému hromadění antithes. Objevuje nám filosota
Reneuvier Cousin Renouvier Kantův Bontroux Ribot Paul já Brochard Gabriel Seaillesa Hugo
31 article
v magovi a maga v básníkovi. Chce vůbec pod vysvětlení básníka. Pan Renouvier snaží se jako obyčejně dojíti až do mezí své psychologie a býti co možná pravdivým a přesvědčivým. Avšak je otázka, zdali Victor Hugo hodí se dobře k tomuto studiu. Hugo byl obdařen největším geniem tvůrčím a tím byl velmi intuitivním. Mluví o nekonečném,a vidí je, myslí na nicotnost a vysvětluje ji obrazně. Všechno se mění v jeho mysli ve vidění, která právě jej zbavují té korrupce metafysické, bez níž není filosofie. Řenouvier je přívrženec Kantův, velká my- šlenka německá z konce 18. století měla největší vliv na jeho filosofii, Podle něho není prý velkého rozdílu mezi Hugem a Göthem. Zajisté Hugo trpěl v životě svém, po- znal dusnost exilu, přemítal před velkými obzory, ale myšlenka metafysická rodlla se v něm dojmy z přírody, kdežto příroda nebyla přístupna Göthovi leč prismatem jeho myšlenky. A pak Hugo byl. ro- mantikem. Obraznost vstoupla do takové výše exalto- vaností nedá se analysovati. Filosof může nalézti ve Vignyovi hluboký pessimismus a skoro vědecký obraz živola v Sully Prudhommovi, v Lamartinovi okřídlený, vzletný cit křesťanství. Ale v Hugovi ne- najde ideu, najde jich tisíc. To mate jej, přivádí na scestí Velmi poutavá je psychologická analysa Renou- vierova duchu Revoluce z r. 1830. Je to jiný obraz. než jaký nám podává Flaubert v »Sentimentální vý- chově«. Jeden analysuje duši, druhý analysuje jako lékař pylvající orgán nějaký. Kniha Renouvierova poskyluje hluboké pohledy do doby romantismu nyniká neobyčejně stylem i ideovostí.
Renouvier Hugo Kantův Hug Göth Lamartine Flaubert Renouvierův Hug Rena
32 article
Ve světě hudebním vzbudila velký zájem opera mladého skladatele p. Charpentiera »Louisa« se- hraná v »Komické Opeře«. Jeho dílo je živé, ori- kinální. Někteří kritikově vytýkají mu nedostatek raffinovaně techniky. Hrdinkou opery je chudá sličná dělnice zamilovaná do básníka. Sujet je prostý, ale plný poetického kouzla. Něktaré obrazy ze života bohěmy, zejmena korunovace musyz Montmartru a vzývání krás Paříže oběma milenci mají rozkošný půvab pravdy. Charpentier dokázal, Albert Emil Sorel. že je opravdový umělec.
Charpentier Louisa Sorel Montmartre Paříž
33 article
Z cizích divadel.
34 article
* A ještě o dvou dánských hrách třeba se zmíniti. Je to drama P. A. Rosenberga »Dvůe Dönvig«, sídlo pastora Tbörilda, jenž žije v šťastném manželství a přece přímo před svatbou mladého děvčete, svede je. Děvče se utopí, rodina penězi je přiměna k mlčení a ženich — učitel — jako dobrý křesťan mičí dobrovolně. Pastor zemře a jeho syn nastoupí na jeho místo. O tom, co se stalo, nemá tušení (bylť v cizině) a ctí otce svého jako ne- dotknutelný ideál, až spor s obcí o pozemek donese mu celou událosť k sluchu. A právě v čas. Neboť to mu otevře oči, že hnedle byl by se dopustil téhož, čeho jeho otec se dopustil a že o málo byl by bratru svedl nevěstu. Kajicně opouští faru, necitě se hodným úřadu svého. Kus má všude silný a trvalý úspěch. — Druhá hra je veselohra Henrika Christietnsona »Dolly«; nemanželské dítě starého hraběte, naivní holčička Dolly, tráví mládí v ate- lierovém ovzduší a přece uchová si naivnosť a ne- vinnost. Ctihodná dáma ji vysvobodí z této sféry, ale milá Dolly nemá ráda klášterní vychování a proto nevděčně uteče zas k svému příteli malíři, který se s ní též ožení. Hra působí hlavně dobrými Mr. Penn. zas l episodami.
Rosenberg Tbörild Christietnson Dollo Dvů Dönvig
35 article
Z cizích revui.
36 article
»Das litterarische Echo« přináší ná- zornou studii J. C. z Hösslinu o novořeckém divadle. Průměrný Řek nové doby nečte básníky ani tak vynikající jako jsou Solomos a Palamas. Že se v lidu jeví přece nějaký zájem pro poesii, jest děkovati jedině zálibě Řeků v divadle. Divadla řecká ve svém zevnějšku zůstala si věrna. Jako za dob klassických se hrálo pod širým nebem, tak tomu je podnes. Hraje se ovšem v letních měsících. Hlavní druh her jsou tak zv. »dramatické idylly«, čili lehčí hry ze života řeckého venkova, trochu s lyrickým nádechem, a vždy částečně hudbou doprovázené.
J C Řek Solomos Palamas divadlo řecký
37 article
Obzvláště vytknouti sluší spisovatele Bernardaka, jehož tragedie »Antiope« slavila hlučný úspěch. Ob- sahem hry jsou osudy královny Antiopy, jež od krá- lovny Dírky byla do vězení uvržena a teprve po létech pomocí svých synů-kněží může se Dirce po- mstíli. Bernardakes vpletl do tragedie i chor i tance, zcela jak tomu bylo za starodávna. Euripides, tol vzor Bernardakův, Ibsena vyvolil si za ideál Xeno- pulos, mathematik z povolání. Věc je tím podivnější, ježto mezi smýšlením hellenským a severským zeje nepřekonatelná propasť. Proto také Xenopulos ne- může se vykázati úspěchy u širokých vrstev. Nej- lepší jeho kus jest poslední »Třetí«. Nadaný archl- tekt, zasmušilý hloubavý duch, pojme za ženu zdravě a veselé děvče, které nemá tolik intelligence, aby mohlo sledovati jeho věčné filosofování, za to ale má tím více chuti k životu. Tuto dissonanci duševní brzo postřehne architekt a pozná nad to, že jeho přítel hodí se zcela svou mělkou, ale veselou po- vahou k jeho ženě. Začíná cítit, že je tu tím třetím, nepotřebným tvorem, který oběma stojí v cestě a zabije se. — A třetím vynikajícím dramatickým spi- sovatelem moderní Hellady jest Jannis Kambysis, znamenitý pozorovatel povrchního řeckého měšťáctva. Kambyšis pracuje právě na trilogii, jejíž první část bude líčiti Recko před tureckou válkou, druhá bude malovati válku samu a třetí stav po válce. Kambysia jest zástupcem nejsamostatnějšího směru novořeckého dramatu, jenž ani nežije ze zásob minulosti ani ne- hledá své vzory za hranicemi Řecka.
Bernardak Antiopa Bernardakes Bernardakův Ibsen Xena Jannis Kambysis Kambyšis Ob Řecko
38 article
Mr. Penn
40 article
* Mladý Čech, list pro zábavu i poučení mlá- deže dospívající. Redaktor Jan Dolenský, vyda- vatel Boh. Šimáček. Nákladem F. Šimáčka. Noviny mládeže už moderní, která neshání se jen po zá- bavné četbě, ale chce již také věděti, co se ve světě děje. Vychází každých čtrnáct dní o dvou arších. * Almanach královského hlavního města Prahy vyšel v roč. III. na rok 1900. V komisi knih- kupectví Bursíka a Kohouta. Praktická pomůcka jako adresář městské agendy i jako archiv v oboru obecní politiky pro své chronologické zápisky o věcech po- litických, obecních, spolkových, uměleckých a míst- ních (v tomto ročníku za ruk 1895)0Z příspěvků l- terárních obsaženy jsou dějiny městského musea pražského (s vyobr.) a příspěvky k místopisu praž- skému od dra. Jos. Teigen. * Právo domovské a ostatní svazky obecní v ohledu osobním. Vykládá Kamil Harmach. Nákl. okres. výboru v Litomyšli. * Tobolka Z. Dr.: Karla Havlíčka Bo rovského: Politické spisy. Sešít 1. Nákladem Laichtera na Kr. Vinohntadech.
Dolenský Šimáček F Šimáček Bursík Harmach doktor Havlíček Kristus Vinohntady Praha Litomyšl Mladá Čechy královský hlavní město
41 article
* Groulík Jos. a Ulehla Jos.: Přírodo- pís měštanské školy divčí. Třetí stupeň. Lidské tělo. Říše živočišná, rostlinná a nerostná. 201 vy- obrazení. Nákladem J. Prombergra, knihkupce v Olo- miouci * Prof. Fr. Dlouhý: Léčivé rostliny (her- bář). Popis, pěstování a upotřebení. Sestaveno n z st. Jé různých spisů s 28 barev. tabulemi a čet- nými vyobr. v textu. Sešit 10—13 * Acler František: Mythologie Řeků a Římanů. S použilím stejnojmenného spisu Sashy- Grotha. * Klicperovy vybrané spisy. Pořádá dr. J. V. Novák. Sešit 5. Lhář a jeho rod, vese- lohra. Ptáčník, veselohra * Paměti starého vlastence. SpisovatelJ. L. Turnovský počne co nejdříve vydávati novou knihu, nazvanou »Paměti starého vlastence«. Při bo hatých zkušenostech i dovednosti tohoto literáta možno očekávati dílo velice zajímavě. Nákladem knihkupectví I. L. Kobra: * Štraberger Jan: Perspektivní kre- sloní dle přírody. * W. H. Abraham: Z dějin anglického dělníka. Zpracoval Jan / áňa. * Holeček Ant.: Kapesní kniha pro in- ženýry, žáky průmyslových škol a praktické stroj- níky. Druhé vydání. 270 pův. obrazců. * Hof J.: Slovniček cizojazyčných citátů, slov okřídlených sentenci aj.
Groulík J Prombergr profesor Dlouhý František Mythologie Řek Říman Groth Klicperův doktor J V Novák Kobr Abraham Jan Holeček Jos Ola Francie knihkupectví I . L Štraberger Jan Hof J